První pomoc při krvácení

Neboj se pomoci! je novým PrPom projektem. V pořadí již třetí neděli Vám přinášíme ucelený „návod“ k první pomoci. Tentokrát na téma krvácení a možnosti jeho zastavení.

Zástava krvácení nemusí být noční můra!

Pamatujete, jak jste se učili různé druhy krvácení s různou první pomocí? Tak to s klidem zapomeňte. Pro první pomoc jsou důležité pouze dva druhy krvácení — masivní a drobné.

Je totiž jedno, jestli vykrvácím z tepny nebo z žíly. Navíc se zpravidla při masivním krvácení poruší obě cévy. Tak proč to řešit, první pomoc je stejná.

U drobného krvácení použijte náplast nebo jednoduchý obvaz a u toho masivního?

1. Prsty do rány. Základní a nejrychlejší technika zástavy masivního krvácení.
2. Přivolání odborné pomoci. Masivní krvácení vyžaduje lékařskou péči. Nebojte se proto volat 155.
3. Tlakový obvaz. Pokud fungují prsty v ráně, krvácení ustalo a záchranná služba je již na cestě, můžete takto vyčkat jejího příjezdu.
4. Zaškrcovadlo. Prosakuje-li krev i přes 2 vrstvy tlakového obvazu, přichází na řadu zaškrcovadlo.

Prsty do rány

Nejrychlejší metoda zástavy krvácení. Samozřejmě myslete na svou bezpečnost a použijte rukavice. Pokuste se prsty stisknout krvácející cévu přímo v ráně. Nebo, pokud to raněný zvládne, může použít své prsty.

Tlakový obvaz

Pokud prsty v ráně krvácení nezastavily, je-li potřeba zraněného transportovat anebo ztrácí vědomí, je nutné tlakový obvaz vytvořit. Většina klasických lékárniček obsahuje hotové obvazy, které úplně neplní svůj účel a musíte jich použít více.

Jak vytvořit tlakový obvaz?

Jeden smotaný obvaz použijte jako tlakovou vrstvu a dejte jej přímo na ránu. Dalším obvazem začněte vytvářet tlak, který zesílíte jeho překřížením v místě prvního obvazu (a to celkem 3x). Je nutné dát si pozor, aby krev nikde neobtékala a zakrýt celý první obvaz i ze stran. Pokud i přesto krev prosakuje, přiložte další vrstvu stejným způsobem.

Pokud si koupíte hotový obvaz kvalitnější, bude jeho součástí silný „polštářek“, který lze užít místo smotaného obvazu. Tento polštářek najdete i na těch obyčejných, nekvalitních obvazech, z kterého bohužel tlakovou vrstvu nevytvoříte.

Nezastaví-li krvácení ani druhá vrstva tlakového obvazu, bude nutné končetinu zaškrtit.

Zaškrcovadlo

Pamatujte prosím, že použití zaškrcovadla je ta úplně poslední možnost zástavy krvácení a patří do rukou proškoleným zachráncům. Je to sice dobrý pomocník, ale jeho nevhodné použití může také pěkně ublížit. Šíře zaškrcovadla musí být nejméně 5cm, užší už by neměla být k dostání. Přikládá se pouze na 4 místa na těle v celé své šířce.

Při poranění horních končetin mezi loket a rameno do střední části paže a při poranění dolních končetin zhruba do středu stehna. Výrazně utáhněte první dvě otáčky, zbytek omotejte. Důležité je, aby zaškrcovadlo bylo řádně utažené a nedošlo tak ke zvětšení krvácení. Poznamenejte si čas naložení zaškrcovadla. Pokud ho již jednou použijete, nikdy jej nesundávejte.

To nechte na odbornících.

Zastavit krvácení vypadá snadně, ale…

Mějte prosím na paměti, že pouhým čtením se první pomoc nenaučíte. Správnou techniku vytvoření tlakového obvazu, příp. užití zaškrcovadla je nutné prakticky natrénovat. Jen tak budete mít jistotu, že víte jak na to a nebudete se bát pomoci!

Bibliografie

Fotografie z kurzů. 2016. Praha: PrPom.

Macourek, Michal. Fotodokumentace k mýtu o PP č. 50. PrPom.cz. [Online] 20. únor 2014. //www.prpom.cz/prvni-pomoc-mytus-50/.

HASÍK, Juljo a Pavel SRNSKÝ. Standardy první pomoci. 2., přeprac. vyd. Praha: Český červený kříž, 2012. ISBN 978-80-87729-00-7.

Guidelines 2015. ERC

Krvácení

Krvácení je děj, při kterém krev samovolně vytéká z narušených tkání a cév.

• Krev má jasně červenou barvu, z rány vystřikuje pod tlakem nebo volně vytéká, vždy je patrná pulsace jejího proudu.
• První pomoc – zastavení krvácení stisknutím tepny přímo v ráně (krční nebo pažní tepna), stisknutím tlakového bodu (zástava krvácení z tepen na končetinách a hlavě) – stisknutí tepny proti kosti nad ránou, přiložení tlakového obvazu (u tepenného krvácení menšího rozsahu), zástava krvácení pomocí zaškrcovadla nad ránou – při amputaci končetin, při otevřených zlomeninách, kdy dochází k masivnímu krvácení apod.
• Tepnu držíme stačenou do příjezdu odborné lékařské pomoci.

• Krev má tmavě červenou barvu, z rány volně vytéká, výjimečně stříká, nikdy nepulzuje.
• První pomoc – položení případně posazení postiženého, zvednutí poraněné končetiny do výšky, přiložení tlakového obvazu, znehybnění končetiny, v případě větších žil na krku a horní části hrudníku okamžitě uzavření rány (i holou rukou).
• Dle zhodnocení situace vyhledat lékařskou pomoc, u krvácení většího rozsahu vždy.

• Je kombinací jednotlivých typů krvácení.
• První pomoc – nejdříve ošetříme vždy tepenné krvácení.

• Krvácení malého rozsahu, většinou jde o drobné oděrky a poranění, lékařskou pomoc většinou není nutné vyhledat.

E-learningové školení první pomoci

Zásady poskytnutí první pomoci při krvácení

• Bezprostřední opatření stlačit krvácející cévu přímo v ráně nebo v tlakovém bodě,
• Další opatření přiložit tlakový obvaz nebo zaškrcovalo,
• podle možnosti znehybnit postiženou oblast,
• zajistit protišoková opatření (ticho, teplo, tekutiny, tišení bolesti, transport),
• stálá kontrola rány a celkového stavu postiženého,
• na cestu k lékaři vždy doprovod.

Zástava masivního krvácení je jednou z nejdůležitějších činností při poskytování první pomoci. Při poranění velké tepny může být život člověka ohrožen během několika desítek sekund. Závažnost poranění je dána rychlostí krvácení a velikostí ztráty krve. Při náhlé krevní ztrátě 1,5-2 litrů krve dochází k rozvoji šokového stavu.

Drobná poranění a oděrky

Krvácení z drobné ranky pomáhá čistit ránu a většinou se samo zastaví během několika minut. Přitištění čistého tamponu na ránu na několik minut pomáhá stavět krvácení. Po zastavení krvácení vyčistěte okraje rány směrem ven opatrnými doteky tamponu. Není nutno čistit střed rány samé.

Drobná poranění a i větší oděrky se hojí nejlépe, nejsou-li zakryta. Každá řezná rána delší 1 cm potřebuje sešití, aby se zabránilo jizvám. Poraďte se s lékařem nebo na úrazovém oddělení, zda rána potřebuje šití, je-li velmi znečištěná nebo se jedná o hlubokou bodnou ránu, např. hřebíkem.

Ošetřování malých řezných ran

Očistěte okraje rány směrem ven. Na každý tah používejte čistý tampon. Namočte tampon do dezinfekčního prostředku, ale nedávejte dezinfekci přímo do rány. Malé řezné rány se hojí nejlépe nezakryté. Pokud okraje zejí, stáhněte je k sobě a přelepte je jedním či dvěma pásky náplasti.

První pomoc při krvácení | porodnice.cz

Krev je díky celé řadě svých vlastností jedinečnou  tekutinou, nezbytnou k životu člověka. Její hlavní funkcí je výměna dýchacích plynů – kyslíku a oxidu uhličitého – mezi tkáněmi a zevním prostředím.

Krev roznáší do celého těla živiny – potřebný zdroj energie – a odvádí produkty látkové výměny, roznáší hormony a další důležité látky do cílových orgánů. Krev se podílí i na udržování tělesné teploty a napomáhá stálosti vnitřního prostředí. V cévách dospělého člověka koluje kolem 4,5–6 litrů krve, u dítěte objem krve tvoří přibližně 8 % jeho tělesné hmotnosti.

Náhlá ztráta asi třetiny objemu krve vede k významnému poklesu krevního tlaku, nedostatečnému okysličování všech tkání a vyvolává život ohrožující stav – šok z vykrvácení (odborně hemoragický šok). Proto v rámci první pomoci zástavu krvácení řadíme mezi život zachraňující  úkony. Při ošetřování postupujeme vždy co nejrychleji, někdy i za cenu nedodržení  všech pravidel sterilního ošetření rány.

• Tepenné krvácení je nejnebezpečnějším druhem  krevní  ztráty. V tepnách okysličená krev koluje oproti žilám pod vyšším tlakem, a proto ztráta bývá rychlá a velká. Příčinou tepenného krvácení bývá hluboká bodná, řezná nebo sečná rána. Při porušení velké tepny (krční, pažní nebo stehenní) může u dítěte dojít k vykrvácení během 60–90 sekund. Ale i poranění menší tepny dítě ohrožuje na životě. Příznaky tepenného krvácení jsou typické: krev má jasně červenou barvu a z rány pod tlakem vystřikuje nebo rytmicky vytéká.  
• Při žilním krvácení dochází k poranění tenkostěnných povrchně probíhajících žil. Žíly vedou odkysličenou krev k srdci. Příčinou žilního krvácení bývají řezné nebo tržně zhmožděné  rány a hluboké odřeniny. Příznakem je tmavá krev, kte­rá z rány volně vytéká. Krvácení většinou nevede k bezprostřednímu ohrožení života. ​
• Při vlásečnicovém krvácení jsou poraněny nejjemnější cévky – vlásečnice, které probíhají  v kůži. Příčinou jsou oděrky, drobné řezné a tržné ranky. Tento druh krevní ztráty není pro dítě obvykle nebezpečný.  Většinou se zastavuje po několika minutách samo.

První pomoc – zástava krvácení:

• poraněné dítě posaďte nebo položte, krvácející část těla zvedněte do  výšky (nad úroveň srdce),
• ​v případě život ohrožujícího krvácení z veliké tepny (krční, stehenní, pažní) stiskněte poraněnou tepnu prsty přímo v ráně – je to nejrychlejší a nejúčinnější způsob zástavy krvácení. Vhodné je obalení prstů kapesníkem  nebo mulem (ne za cenu větší časové prodlevy), který ránu lépe utěsní a ruka z rány nesklouzne. Pokud se podaří krvácení tímto způsobem zastavit, stisk ruky nepovolujte až do příjezdu ZZS,
• na ránu přiložte tlakový obvaz, který je dostatečný k zástavě většiny tepenných a všech žilních krvácení. Správně zhotoveným tlakovým obvazem je možné zastavit krvácení ze všech tepen středního a malého průměru – na hlavě, na předloktí a na ruce, na bérci a na noze.

Tlakový obvaz vytvořte ze 3 částí:

1. z vrstvy krycí, kterou přiložte přímo na ránu. Měla by být sterilní nebo alespoň čistá (např. přišitý polštářek na obvazu, vrstva gázy, improvizovaně čistý kapesník),
2. z vrstvy tlakové, která je hlavní funkční částí obvazu. Svou masivností stlačuje cévu v ráně a zastavuje krvácení. Musí být dostatečně vysoká (3–5 cm) a pevná (např. volný polštářek z obvazu, nerozvinuté obinadlo, složený trojcípý šátek, kapesník),
3. z vrstvy připevňovací, kterou tvoří obinadlo nebo trojcípý šátek. Vrstva pevně přitlačuje obvaz k ráně. Obvaz by neměl být přiložen příliš volně (prosakuje krví) ani příliš pevně (končetina je bledá, není hmatný puls).

• pokud se vám podaří krvácení zastavit, kontrolujte pravidelně, zda obvaz neprosakuje  krví. Poraněnou část těla znehybněte a zajistěte pro dítě odborné lékařské ošetření,
• při větší krevní ztrátě s rizikem rozvoje šoku sledujte základní životní funkce dítěte, především tepovou frekvenci. Zajistěte rychlé přivolání ZZS a začněte provádět protišoková opatření (viz článek První pomoc při šoku).

Krvácení z nosu

Příčinou bývá úraz. Často vzniká z poškození  nosní sliznice cizím předmětem, který si dítě strká do nosu.

U dětí vzácnějšími a závažnějšími příčinami tohoto krvácení mohou být zvýšená křehkost cévek nosní sliznice, vysoký krevní tlak, dlouhodobé poškození nosní sliznice zánětem.

Krvácení z nosu bývá pro dítě i okolí velmi nepříjemné, většinou je ale bezprostředně neohrožuje  větší krevní ztrátou.

První pomoc při krvácení z nosu:

• krvácení zastavte pevným stisknutím kořene nosu a nosních křídel, současně mírně předkloňte hlavu dítěte. Stisk udržujte minimálně  5 minut, a pak velmi pomalu povolujte.  Pokračuje-li krvácení, tlak na nosní křídla opakujte,
• můžete přiložit studené obklady na čelo, nad kořen nosu a na zátylí,
• spolupracuje-li dítě, mělo by při i po manévru dýchat ústy, nemělo by kašlat a smrkat,
• dutinu nosní nikdy sami netamponujte a ničím neucpávejte. Při déletrvajícím krvácení (více než 20 minut) udržujte stále stisk nosních křídel a přivolejte ZZS. Dítě nechte odborně ošetřit na dětském oddělení ORL (ušní, nosní, krční, odborně otorinolaryngologie).

Autor: doc. MUDr. Tomáš Honzík, PhD. a doc. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015

ZÁKLADY PRVNÍ POMOCI – Krvácení

Krvácení je ztráta velkého množství krve v krátké době, nejčastěji se jedná o tepenné krvácení. Při vnitřním krvácení opouští krev cévy, ale zůstává uvnitř těla.

Při zevním krvácení opouští krev tělo ránou nebo tělním otvorem.

Třebaže vnitřní i zevní krvácení mají běžně původ traumatický, může k nim dojít i z mnoha jiných důvodů, jako třeba při některých nemocech, komplikace v pooperačním období, po porodu.

• Klasifikace krvácení Krvácení se zpravidla dělí podle toho, k jak závažné krevní ztrátě dochází:
• I. třída – se vyznačuje
• – úzkost
• II. třída – u této třídy lze zjistit – ztráta 15-30% celkového objemu krve – krevní ztráta 750-1500 ml – puls nad 100/min – normální krevní tlak – zmenšený rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem – frekvence dýchání 20-30 dechů/min
• – úzkost
• III. třída – u této skupiny lze očekávat – ztráta 40% celkového objemu krve – krevní ztráta 1500-2000 ml – puls nad 120/min – snížený krevní tlak – zmenšený rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem – frekvence dýchání 30-40 dechů/min
• – úzkost a zmatenost

– ztráta do 15% celkového objemu krve – krevní ztráta do 750 ml – puls do 100/min – normální, nebo zvětšený rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem – frekvence dýchání 14-20 dechů/min

IV. třída – klinický obraz těchto pacientů může zahrnovat – ztráta větší než 40% celkového objemu krve – krevní ztráta nad 2000 ml – puls nad 140/min – snížený krevní tlak – zmenšený rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem – frekvence dýchání nad 35 dechů/min

– zmatenost a apatie

Vnější tepenné krvácení

Příčiny Nejčastější příčinou bývá rána – většinou hluboká, bodná, řezná, sečná, tržná, apod. v důsledku které dochází k protětí, nebo poškození tepny. Příznaky – krev má světle až jasně červenou barvu, může být zpěněná – z rány vystřikuje v pravidelných intervalech (podle pulsu) pod velkým tlakem, při poranění hlouběji uložené tepny volně vytéká, je však vždy patrná pulsace jejího proudu – při krvácení z velkých tepen (krční, pažní, stehenní,..) lze vykrvácet do 60-90 vteřin

1.  První pomoc
2. stisknutí poraněné tepny prsty přímo v ráně – provádíme vždy při zasažení tepen velkého kalibru (krční, pažní, podklíčková, stehenní), nebo při masivním nezvladatelném krvácení
3. stisknutí tlakového bodu – tlakový bod je místo, ve kterém je tepna, přivádějící krev do poraněné oblasti velmi dobře hmatatelná a dostupná. Lze ji stisknout proti pevné překážce – kosti a uzavřít tak přívod krve k ráně
4. – v praxi se nejčastěji používá 8 tlakových bodů :
5. 1. Spánkový – na okraji tváře před ústím zevního zvukovodu

– musí být co nejrychlejší a vždy dostatečně účinná – výhodné je obalit prsty kapesníkem, či mulem, který mám ránu lépe utěsní (ne však za cenu větší časové prodlevy) – poraněného ukládáme do vodorovné polohy – pokud se podaří krvácení tímto způsobem zastavit, stisk ruky nepovolujeme až do příjezdu RZP – způsob je rychlý, účinný a šetrný, lze jím zastavit, či výrazně omezit krvácení z většiny středních a malých tepen na okrajových částech těla (od lokte a kolene níže, tepny na hlavě) – v některých případech lze využít spolupráce zraněného – pokud je toho schopen, drží si tlakový bod sám, než si ošetřující připraví a provede definitivní ošetření rány 2. Lícní – na rameni dolní čelisti, asi 2-3 cm před jejím úhlem 3. Krční – mezi hrtanem a bočními krčními svaly na rozhraní střední a dolní třetiny krku, tepnu tiskneme 2-3 prsty proti krční páteři 4. Podklíčkový – za klíční kostí, tiskneme proti prvnímu žebru 3 prsty, zanořenými za klíční kosti 5. Pažní – z vnitřní strany zanoříme prsty mezi dvojhlavý a trojhlavý sval pažní, tepnu stiskneme proti pažní kosti 6. Břišní – v oblasti pupeční jizvy zachránce zanořuje krouživými pohyby pěst své natažené HK do té doby, dokud neucítí pulsovou vlnu a stálý odpor. Uzavírá tak břišní aortu stisknutím proti páteři. Zraněný musí ležet na rovné podložce a musí mít pokrčené DK. Od tohoto tlakového bodu se pozvolna upouští (užívá se jen v nejvyšší nutnosti – z důvodu velké traumatizace zraněného) 7. Stehenní – v třísle, tepnu komprimujeme proti pánevní kosti překříženými palci svých natažených horních končetin 8. Podkolenní – v oblasti mezi zadní částí stehna a lýtka (podkolenní část), tepnu stiskneme 2-3 prsty proti zadní stěně kolena

! ! ! jsme-li úspěšní při zástavě krvácení pomocí tlakového bodu, vždy se snažíme o konečné řešení v rámci PP a přikládáme tlakový obvaz. Teprve po jeho dokončení povolujeme stisknutí tepny.

Zástava krvácení pomocí tlakového obvazu – správně přiloženým tlakovým obvazem je možné zastavení krvácení ze všech tepen středního a malého průměru.

– tlakový obvaz nejlépe zhotovíme z originálního zdravotnického materiálu (Hotový obvaz č.

3 a 4,..) – jsme-li nuceni improvizovat, pak je vhodné použít kapesníků, šátků, různých částí oděvu apod. – funkční tlakový obvaz se skládá z několika částí: vrstva krycí – je přímo na ráně a měla by být dle možností sterilní, vrstva tlaková – hlavní funkční část obvazu která stlačuje cévu, vrstva připevňovací – obinadlo, nebo trojcípí šátek. Po dokončení tlakového obvazu průběžně sledujeme jeho funkčnost – nesmí prosakovat krví. Lze přiložit maximálně 3 tlakové vrstvy, jsme-li neúspěšní, je nutné volit jiný způsob, kterým krvácení zastavit.

Při zástavě krvácení na končetině postupujeme takto – postiženou končetinu zvedneme do výšky, poraněného současně posadíme, nebo položíme – stiskneme příslušný tlakový bod (pažní, stehenní) – přikládáme tlakový obvaz, výjimečně zaškrcovadlo

– ošetřenou končetinu ukládáme do velkého šátkového závěsu, dolní končetinu necháváme nataženou, mírně jí vypodložíme

Zástava krvácení pomocí zaškrcovala Jde o způsob nanejvýš agresivní, který ohrožuje nataženou část těla nedostatkem kyslíku a živin s event.

možnými dalšími následky Tento krok volíme vždy až v těchto přesně vymezených situacích: – při extrémním krvácení z tepen velkého kalibru – stehenní, pažní – při úrazové ztrátě (amputaci) končetiny, provázené masivním krvácením – prosakuje-li 3.

vrstva správně přiloženého tlakového obvazu – při otevřené zlomenině provázené masivním krvácením – zaklíněné těleso v ráně, komplikované krvácením – při některých typech tzv. Crush syndromu (syndrom zasypání) – výjimečně pouze dočasně při malém počtu zachránců a velkém počtu zraněných (hromadné neštěstí, ..) Po postupném ošetření zaškrcovadlo snímáme.

Ideální je použít standardního pryžového zaškrcovadla, které lze vylepšit přiložením tlakové vrstvy v místě průběhu tepny pod zaškrcovadlem. Nemáme-li k dispozici originální zaškrcovadlo, používáme trojcípí šátek složený do kravaty, popř. jiný improvizovaný materiál (pásek, část oděvu, ….).

Nikdy však nesmí jít o materiál, který by traumatizoval danou část těla (provázek, drát, úzké a řezavé materiály apod.). O správnosti přiložení zaškrcovadla nás informuje bledá barva končetiny, která je chladná, na periferii není přítomna pulsová vlna. Končetinu po zaškrcení znehybňujeme, je-li možnost tak chladíme a přikládáme časový údaj, o tom, kdy jsme končetinu zaškrtili.

Definitivně přiložené zaškrcovadlo již nepovolujeme. Efekt krátkého prokrvení končetiny je příliš malý oproti možnému riziku vzniku tzv. bariérového šoku – kdy při povolení zaškrcovadla dochází k vyplavení zplodin anaerobního metabolismu z končetiny do oběhu, celkový stav pacienta se tím může výrazně zhoršit.

• Vnější žilní krvácení
• Příčiny – povrchní řezné, sečné, zhmožděné, hluboké a jiné rány a hluboké odřeniny – dochází k poranění tenkostěnných povrchově pobíhajících cév a žil
• Příznaky
• – výjimečně může krev z rány stříkat (žilní městky na bércích), není však patrná pulzace jejího proudu

– krev je tmavá – krev z rány volně vytéká, krvácení nevede většinou k bezprostřednímu ohrožení života člověka

 První pomoc – okamžité zvednutí poraněné končetiny do výšky, které krvácení zastaví, nebo výrazně omezí – posazení, event.

položení postiženého, uvolnění možné překážky v odtoku krve z poraněné oblasti (nejčastěji oděv,…) – přiložení tlakového obvazu na ránu při stále elevované končetině – kontrola funkčnosti tlakového obvazu – znehybnění končetiny, resp. mírné vypodložení

– jako možná přidružená komplikace může být tzv. vzduchová embolie – nasátí vzduchu do poraněné žíly a jeho vmetení do plicních cév

Vnější smíšené krvácení Je nejčastějším druhem krevní ztráty. Velké kmeny cévních svazků (tepny, žíly) probíhají souběžně, často dochází k poranění obou cév. Způsob zastavení takového to krvácení volíme podle závažnosti krvácení. Vždy je ale podmínkou, aby šlo o co nejšetrnější způsob zástavy krvácení. Ve většině případů je dostačující přiložení tlakového obvazu.

Při vlásečnicovém krvácení je porušena souvislost nejjemnějších cévek, které probíhají v podkoží. Příčinou jsou oděrky, drobné řezné a tržné ranky. Krvácení není pro postižené nebezpečné z hlediska krevní ztráty, většinou se zastavuje samo. Při ošetření často vystačíme s mírnou kompresí, či jen sterilním překrytím ranky.

1. Krvácení z přirozených tělních otvorů
2. Krvácení z nosu – vzniká traumaticky (úder do nosu), či jako příznak interního onemocnění (vysoký krevní tlak, krevní onemocnění), případně chronického poškození nosní sliznice zánětem – neohrožuje bezprostředně život, bývá nepříjemné – krvácení zastavíme pevným stisknutím kořene nosu na minimálně 5 minut při současném mírném předklonu hlavy, poté stisk velmi pomalu povolujeme, pokračuje-li krvácení, lze stisk opakovat – lze přiložit studené obklady na čelo a zátylí – dutinu nosní nikdy sami netamponujeme
3. – můžeme též přiložit odsávací prakový obvaz
4. Krvácení ze zvukovodu – drobné vniká při poranění zvukovodu nejč. cizím tělesem – závaznější dlouhodobě nevýrazné krvácení při možném současném výtoku mozkomíšního moku, které je známkou těžkého poranění – hlavy (zlomeniny baze lební) – na ucho vždy přikládáme sterilní odsávací ovaz, další péči volíme dle celkového stavu zraněného
5. – i při drobných poraněních zvukovodu je třeba odborné ORL vyšetření
6. Krvácení z dutiny ústní – nejnebezpečnější je masivní krvácení z jazyka, měkkého patra a nosohltanu, které se pokoušíme zastavit stisknutím příslušného krčního tlakového bodu – při krvácení z vnitřní strany tváře používáme lícní tlakový bod
7. – větší krvácení, které provází vylomení zubu, stavíme dostatečně vysokým tamponem ze sterilního materiálu, vloženým do zubního lůžka, vyzveme zraněného aby skousnul na 20 – 30 minut, poté stisk pozvolna povoluje, tampon necháme samovolně uvolnit
8. Zvracení krve – je příznakem vážného vnitřního onemocnění (krvácení ze žaludečního vředu, jícnových varixů, …) může být důsledkem úrazového děje (poranění břišních orgánů) – postiženého ošetřujeme v poloze na zádech s pokrčenými dolními končetinami, přikládáme studené obklady na břicho – výjimečně lze podávat ústy několik kostek ledu, které postižený polyká celé
9. – provádíme protišoková opatření, voláme RZP
10. Vykašlávání krve – provází těžká plicní onemocnění při jejich náhlém zhoršení (embolizace do plic, nádorové onemocnění plic), může vzniknout v důsledku úrazu hrudníku (kontuze, komprese) – ošetřujeme v polosedě, zajišťujeme tělesný a hlasový klid, je-li to nutné, protišoková opatření – přikládáme studené obklady na hrudník
11. – při prudkém vykašlávání (chrlení) krve volíme polohu na boku s mírně vypodloženým hrudníkem, vždy provádíme protišoková opatření

Krvácení z močových cest, pohlavních orgánů a konečníku – příčinou bývá nejčastěji primární onemocnění těchto orgánů, méně často úrazový děj, nejnebezpečnější bývá gynekologické krvácení, nejčastěji po překotném porodu, nebo při potratu – postiženou pokládáme na záda, po zajištění nezbytné hygieny přikládáme dostatečně silnou odsávací vrstvu, dolní končetiny ve stehnech překřížíme a vypodložíme. Je možné přikládat studené obklady na břicho. Je-li krvácení masivní a neztišitelné, je metodou volby použití břišního tlakového bodu, rychlé přivolání RZP – ostatní méně výrazná krvácení v těchto lokalitách ošetřujeme přiložením sterilní odsávací vrstvy v poloze používané při ošetřování poraněného břicha

– zajišťujeme RZP

Vnitřní krvácení

Je rovněž nebezpečné a těžko diagnostikovatelné. Dochází k němu při poranění, pádech, úderech, nárazech, kompresích, kontuzích, aj.

Při vnitřním krvácení může postižený ztratit velké množství krve, což může mít za následek šok či nehůř i smrt. Rychlost vnitřního krvácení závisí na mnoha faktorech (krvácející tepně, místě v těle, rozsahu, příčině, …..

) Nejčastější vnitřní krvácení bývá do: – dutiny břišní – dutiny hrudní – dutiny lební

– do měkkých tkání

Závažnost až záludnost vnitřního krvácení tkví ve skutečnosti, že není přítomen alarmující proud krve, který u vnějšího krvácení upozorňuje na závažnost stavu. K upřesnění diagnosy může pomoci, známe-li mechanismus úrazu, při kterém vnitřní krvácení můžeme předpokládat.

V některých případech jsou přítomny tzv. přidružené příznaky – při poranění břicha úlevová poloha, event. zvracení krve, při poranění hrudníku dušnost, omezené dýchání a dýchací pohyby, popř. nástup bezvědomí. Výron krve mezi svalové vrstvy je provázen deformací, otokem části končetiny.

! ! ! Nejzávažnějšími příznaky, které bývají často jedinými známkami vnitřního krvácení jsou známky rozvíjejícího se šoku! V tomto případě je víc než kdy jindy bezprostředně ohrožen život člověka.

 První pomoc – při prvních varovných příznacích vzniku šoku provádět protišoková opatření, poraněného ukládáme do protišokové polohy, event.

autotransfusní (končetiny zvedneme a od periferie je obtočíme elastickým obinadlem) – co nejrychleji voláme RZP s upřesněním, že se jedná zřejmě o vnitřní krvácení (postiženému v danou chvíli pomůže pouze odborná zdravotnická pomoc, podání náhradních infuzních roztoků a neodkladný chirurgický výkon) – zraněného nikdy neopouštíme, průběžně kontrolujeme stav životních funkcí a stav vědomí – vnitřní zranění s podezřením na krvácení nikdy nepodceňujeme , vždy zajistíme dokonalé odborné vyšetření, vyloučíme tak zanedbání celkového těžkého stavu, který může skončit tragicky.

! ! ! Při ztrátě velkého množství krve může kromě rozvíjejícího se šoku dojít i k selhání dalších životně důležitých orgánů, nebo jejich poškození, popřípadě i k zástavě srdečního oběhu s následnou zástavou dechu a smrtí pacienta. Vaše rychlé jednání může zraněnému zachránit život.

První pomoc při krvácení: Jaká je správná reakce vedoucí k záchraně života?

04. 12. 2020 | Doba čtení 8 minut

V těle každého z nás koluje asi 4,5 až 6 l krve. Její celkové množství se odvozuje od tělesné hmotnosti – na 1 kg váhy připadá asi 70 ml této nejvzácnější tekutiny.

Definice říká, že krvácení je únik krve z cév způsobený jejich poraněním nebo poruchou jejich funkce. Náhlá ztráta 10 % objemu krve obvykle neznamená větší obtíže, ztráta 20–30 % vede k rozvoji šoku, ztráta poloviny objemu krve je smrtelná.

Krvácení se podle druhu poraněné cévy dělí na: → Kapilární (vlásečnicové), které vzniká poraněním vlásečnic přítomných ve všech orgánech, jež propojují tepny a žíly. Typickým příkladem kapilárního krvácení jsou drobné řezné rány kuchyňským nožem při domácích pracích. → Žilní vzniká při poranění stěny žíly.

Může být drobné, ale i masivní, které hrozí významnou ztrátou krve až vykrvácením. Protože žilní krev je pod menším tlakem než krev v tepnách, při poranění z rány volně vytéká a má tmavě červenou barvu. → Tepenné krvácení je způsobeno poraněním stěny tepny a vždy se při něm jedná o větší poranění, protože tepny jsou hluboko pod kůží.

Krev v tepnách je pod vyšším tlakem, proto z rány rytmicky vystřikuje a má jasně červenou barvu. Tepenné krvácení může rychle vést k vykrvácení, proto je potřeba co nejdříve je zastavit.

Co je důležité

Na toto teoretické třídění ovšem při poskytování první pomoci můžeme klidně zapomenout. V rozhodnou chvíli je totiž důležité rozlišit především to, zda se jedná o krvácení masivní, nebo drobné.

U drobného krvácení ránu opláchneme tekoucí vodou a vydezinfikujeme okolí rány Zdroj: Robert Przybysz / Shutterstock.com

U drobného krvácení ránu opláchneme tekoucí vodou a odstraníme případné nečistoty. Vydezinfikujeme okolí rány, aby se do ní nedostaly mikroby a nečistoty.

Když rána oschne, přelepíme ji náplastí nebo zakryjeme sterilním obvazem.

Vždy bychom přitom měli myslet na očkování proti tetanu: pokud byl postižený očkován před delší dobou, nebo neví, kdy se tak stalo, měl by vyhledat lékaře, který jej přeočkuje.

Při masivním krvácení je nejdůležitější co nejrychleji je zastavit. Okamžitě voláme rychlou zdravotnickou pomoc (155 nebo 112), až do příjezdu záchranky se ovšem snažíme krvácení dostat pod kontrolu.

Pokud je rána ukrytá pod oblečením, svlékneme je, abychom na ránu pořádně viděli. Je-li v ráně nějaké cizí těleso (větší předmět, který proniká hluboko do rány), nikdy ho nevyndáváme.

Předmět může stlačovat cévy v místě poranění, a pokud ho vyjmeme, krvácení by se mohlo zhoršit.

Máme-li po ruce lékárničku, přiložíme na ránu tlakový obvaz, který stlačí cévní stěny a omezí krvácení. Než si vše připravíme, požádáme postiženého nebo dalšího přítomného, aby místo krvácení stlačil prsty v gumových rukavicích, přes čistý kapesník či igelitový sáček, v případě nouze holýma rukama.

Tlakový obvaz vytvoříme ze dvou obvazů. První z nich vyndáme z obalu, necháme stočený a přiložíme ho přímo na ránu.

Druhým obvazem pak ruličku z prvního obvazu alespoň 3x pevně překřížíme a obvážeme tak, aby krev nikde neobtékala a první obvaz byl zakrytý i ze stran.

Pokud rána přes tento obvaz prokrvácí, přidáme stejným způsobem další vrstvu. Jestli se ani tak nedaří krvácení zastavit, použijeme zaškrcovadlo.

• Gumové škrtidlo by mělo být v každé lékárničce Zdroj: RossHelen / Shutterstock.com
• Jak použít zaškrcovadlo
• Gumové škrtidlo by mělo být v každé lékárničce, ovšem jeho použití by mělo být až úplně poslední možností, jak zastavit krvácení, a měl by je provádět pouze zkušený zachránce – při nevhodném provedení totiž může více ublížit, než pomoci.

Škrtidlo by mělo být široké nejméně 5 cm. Pozor, ta z autolékárniček jsou obvykle příliš úzká! Pokud musíme improvizovat, použijeme pásek, kravatu, šátek nebo natrhané tričko. Nikdy nepoužíváme tenké předměty, jako je drát, tkaničky do bot ani provázek!

Zaškrcovadlo se přikládá přes oděv pouze na čtyři místa na těle, a to mimo klouby: při poranění horních končetin mezi loket a rameno do střední části paže a u dolních končetin zhruba do středu stehna.

Vždy ho přikládáme mezi ránu a srdce a co nejblíže poranění, abychom zbytečně neomezovali zásobování krví zbytku končetiny. První dvě otáčky výrazně utáhneme, zbytek omotáme. Škrtidlo musí být pořádně utažené, a pokud ho použijeme, nikdy ho sami nesundáváme – to necháme na odbornících.

Vždy si také poznamenáme, kdy jsme končetinu zaškrtili – nejlépe propiskou či fixem rovnou na postiženou ruku či nohu.

Postiženého je samozřejmě do příjezdu záchranky nutné neustále sledovat: kontrolujeme, zda krvácení ustalo, zda je zraněný při vědomí a dýchá. Chráníme jej také před prochladnutím – izolujeme jej od země a přikryjeme ho termoizolační fólií nebo dekou. Použití dříve propagované protišokové a autotransfuzní polohy (se zdviženými dolními končetinami) se již dnes nedoporučuje.

VNITŘNÍ KRVÁCENÍ

Někdy se setkáme s vnitřním krvácením, které není na první pohled vidět a při kterém krev vytéká do tělních dutin (hrudní, břišní, lebeční). Vnitřní krvácení vzniká například při tupých nárazech do břicha či hrudníku, při závažných zlomeninách, úrazech hlavy a podobně.

Na možnost vnitřního krvácení bychom měli myslet při dopravních nehodách, při pádech cyklistů, při pádech z výšky nebo při nárazech do hrudníku, břicha či hlavy.

Typickými příznaky jsou bolest v místě poranění, bledá a studená pokožka často se studeným lepkavým potem, rychlé povrchní dýchání, zmatenost, podrážděnost nebo naopak nápadný klid, poruchy vědomí.

První pomoc spočívá v přivolání rychlé záchranné služby, uklidnění a znehybnění postižené osoby a zabránění jejímu prochladnutí. Postiženému nedáváme nic jíst ani pít, maximálně mu svlažíme rty, a to kvůli případnému operativnímu zákroku.

U úrazů je vždy potřeba pamatovat i na vnitřní krvácení

POUŽÍVÁME RUKAVICE: Při ošetření krvácivých stavů bychom raději vždy měli použít jednorázové gumové rukavice. V kabelce či batohu nezaberou skoro žádné místo a nás i postiženého ochrání před infekcí.

Zdravotnické zařízení Ministerstva vnitra

Za masivní krvácení považujeme stav, při kterém dochází k rychlé ztrátě většího množství krve. To mohou způsobit všechny druhy řezných ran, především pak amputace.

Příznaky záleží na typu, velikosti a hloubce poranění. Mezi typické příznaky patří bledost postiženého, krví nasáklý oděv, nebo krvavá kaluž na zemi a stříkající, nebo vytékající krev z rány (tepenné, nebo žilní krvácení).

Čím ohrožuje krvácení postiženého?

Masivní krvácení bez urychlené pomoci zpravidla vede k velké krevní ztrátě s rozvíjením šoku a zástavou oběhu v důsledku vykrvácení.  Proto je velice důležité zastavit nebo alespoň výrazně omezit krvácení.

Postup první pomoci

• zachránce se ujistí, že jemu ani postiženému na místě nehrozí žádné další nebezpečí
• zachránce postiženého posadí nebo položí
• zachránce pevně stlačí krvácející cévu přímo v ráně (ruka by měla být chráněna rukavicí, je-li to možné)
• pokud to situace vyžaduje a umožňuje, zhotoví zachránce tlakový obvaz

Dále je možnost použít zaškrcovadlo (turniket). Jedná se o extrémní prostředek v případech, kdy nelze zastavit krvácení přímým tlakem a doporučuje se výhradně pro vyškolené záchranáře.

Pravidla pro použití zaškrcovadla:

• přikládá se zásadně nad ránu na paži nebo na stehno; nikdy však do těsného sousedství lokte či kolene
• jednou přiložené zaškrcovadlo se zásadně nepovoluje
• na zaškrcenou končetinu je nutné napsat čas přiložení zaškrcovadla
• zaškrcenou končetinu je při déletrvajícím zaškrcení vhodné chladit
• postižený se zaškrcenou končetinou musí být v co nejkratším čase dopraven ke konečnému ošetření
• zaškrcovadlo musí být řádně utaženo
• nedostatečně přiložené zaškrcovadlo může krvácení naopak zhoršit

POZOR!

• Zvednutí končetiny a tlakové body jsou neúčinné a neměly by být používány!  
• Vnitřní krvácení a prevence šoku
• Příčin vnitřního krvácení je několik. Většinou se jedná o  úrazy způsobené velkou energii (pády z výšky, nárazy ve větší rychlosti), přímé násilí působící přímo na trup, bodná a střelná zranění, nebo se může jednat o spontánní krvácení způsobené nemocí (nádor, vředové onemocnění)
• ŠOK v důsledku ztráty krve

  Vnitřní krvácení je únik krve z cév do tělesných dutin nebo do vnitřních orgánů. Šok je stav, kdy organismus není schopen zabezpečit potřebnou dodávku kyslíku do tkání a orgánů.

Následkem ztráty krve je tzv. šok. Ten může nastat následkem vnějšího krvácení nebo vnitřního krvácení (záleží na mechanismu úrazu). Rozpoznáme to na základě bledosti, chladné kůže, studeného potu, únavy, poruše vědomí a zrychleného slabého tepu.

Je velice důležité zajistit co nejrychlejší příjezd zdravotnické záchranné služby a zabránit dalšímu zhoršení stavu.

 Postup první pomoci

• zachránce se ujistí, že jemu ani postiženému na místě nehrozí žádné další nebezpečí
• zachránce postiženého položí a zastaví případné viditelné zevní krvácení dle standardu 2. 5. Zástava masivního zevního krvácení
• zachránce přivolá zdravotnickou záchrannou službu
• pokud postižený netoleruje polohu vleže na zádech, umožní mu zachránce zaujmout jinou polohu, která mu vyhovuje
• zachránce se vyvaruje bolestivých manipulací, vyzve postiženého, aby se vyhnul fyzické námaze
• zachránce brání podchlazení postiženého – postiženého izoluje od země a přikryje ho přikrývkou nebo izotermickou fólií
• zachránce postiženého nepřetržitě sleduje, pokud je to možné, a ihned reaguje na případné zhoršení stavu

POZOR!

• poloha se zdviženými dolními končetinami (tzv. „protišoková poloha“) – její účinnost v podmínkách laické první pomoci při odvracení šoku nebyla prokázána a pro některé zraněné může být riziková, proto není nadále doporučena )
• autotransfuzní poloha (zdvihnutí dolních i horních končetin do pravého úhlu) – je riziková, a v laické první pomoci proto nesmí být používána

Seznam pracovišť O naší organizaci Návštěvní kniha Kontakty