První červnový víkend patří veslařským Primátorkám

První „Primátorský Závod Osmi­ves­lic o čestnou putov­ní cenu městské rady královského hlavního města Prahy pořádaný v Praze v neděli dne 19. června 1910 o 11.

hodině dopolední pod protektorátem slavné městské rady královského hlavního města Prahy a pod záštitou Svazu Českých Veslařských klubů“ dal postupně vzniknout soutěži, která patří k nejproslulejším v českém sportu.

 Star­térem prv­ních Pri­mátorek, založených Českým veslařským klubem Praha, byl Karel Reisner a vítězem se v souboji 3 ­lodí stal VK Slavia, ČVK Praha byl druhý a na třetím místě skončil VK Blesk, když se polovinu trati držel na vedoucí pozici.

Aktivita českých veslařů existovala i na poli dip­lo­matickém. Josef Rössler-Ořovský se zúčastnil jako zástupce Ústřední jednoty veslařů z Čech na prvním kongresu Mezinárodní veslařské federace (FISA) a podařilo se mu dosáhnout, aby ÚJVzČ byla přijata jako národní svaz.

Dobrou úroveň českých veslařů pak dokumentoval na mistrovství Evropy 1895 a 1896 skifař Langhans, který získal do pokladnice českých veslařů první dvě bronzové medaile.

Výborné výsledky se staly trnem v oku rakouskému a německému svazu, které se v zostřené národnostní situaci domluvily a vyhlásily českým veslařům bojkot. Čeští veslaři se nesměli zúčastňovat jejich soutěží a pro všechny rakouské a říšskoněmecké kluby platil současně zákaz startu na závodech pořádaných Čechy.

To způsobilo takřka úplnou izolaci českých veslařů. Až do roku 1909 měli vedle Jarního skulérského závodu (založil ho již v roce 1895 Josef Rössler-Ořovský) již jen mezinárodní regatu, vzhledem k německému bojkotu jen slabě a nepravidelně obesílanou z ciziny. Hledala se tedy možnost vytvoření nové soutěže.

Závod osmiveslic se však mohl stát mladším sourozencem skifařského Jarního skulérského závodu teprve tehdy, když se v českých klubech objevil dostatečný počet lodí. Osmiveslice totiž v prvním desetiletí 20. století měly jen Slavia a ČAC Roudnice nad Labem.

V roce 1909 však zakoupily nové lodě pražské kluby ČVK a VK Blesk, a tak se dostalo podpory myšlenkám na jejich závodní využití. Výsledkem úvah o nové soutěži byl dopis náčelníka ČVK a člena devadesátičlenné rady starších král. hlav. města Prahy MUDr.

Františka Kašpara, který vzhledem ke svému postavení zjistil, že pražská obec by byla ochotna věnovat cenu pro sportovní závod. Jménem svého klubu tedy požádal pražskou městskou radu o patronát i o cenu.

Slavná městská rada královského hlavního města Prahy vyhověla a darovala celkem 500 Kč (350 korun na pořízení putovní ceny, 150 korun na zakoupení čestných odznaků). Primátorský štít s proslulým nápisem „Silné mládeži – opoře vlasti“ vytepal podle návrhu arch. Františka Kavalíra z mědi ciselér R. Schorcht.

Tak se zrodil závod, od jehož prvního ročníku uplynulo letos již 109 let a jeho zakladatel ČVK Praha, který na Primátorkách slavil triumf sedmnáckrát, si připomíná již 104 let od svého založení. K prvnímu ročníku Primátorek se přihlásily čtyři osmiveslice, na start však přijely pouze tři, protože ČAC Roudnice se pro poruchu na lodi nakonec nemohla zúčastnit.

Dobový záznam v tisku popisuje závod takto:

„Od startu prudce vyráží Blesk, který brzy dotahuje ČVK. Slavia na bojce č. 4 je značně hendikepována silným větrem vanoucím od levého břehu. Za dotahuje, vyrovnává se na úroveň vedoucího Blesku.

ČVK je asi o půl lodi zpět. V dalším průběhu však Blesku docházejí síly a ČVK se dotahuje téměř na úroveň Slavie. Boje mezi těmito dvěma loděmi trvá až do cíle, kam vjíždí Slavia o špičku před ČVK v čase 7:03 min.

Blesk zůstal o další loď zpět.“

Primátorky se rychle staly každoroční součástí pražského sportovního i společenského programu. Před 1. světovou válkou nalezl na pražskou vodu cestu pouze jeden mimopražský klub – VK Jordán. Překvapil druhým místem v 2. ­ročníku a jednalo se vlastně i o mezinárodní premiéru v rámci Primátorek.

Táborskou posádku totiž tvořili polští studenti místní hospodářské akademie. Počet startujících lodí zůstal ovšem velmi skromný, vždyť české veslařské kluby vlastnily jen výjimečně tak drahé lodi jako byla osmiveslice. Navíc od roku 1921 platilo také pravidlo, že z každého klubu se smí zúčastnit jen jedna loď.

O rok později se ČAC Roudnice postaral o první výhru mimopražského klubu. Mezi favority od konce dvacátých let patřil i KV Mělnických, kde začal svou kariéru nejúspěšnější účastník celé historie Vojtěch Hvězda. V kronice je jeho podpis mezi vítězi poprvé u zápisu z roku 1927.

Kromě osmi vítězství (z 18 startů v lodi) v barvách KV Mělnických, ČVK a VK Slavia slavil později nepočítaně úspěchů i jako trenér Dukly Terezín a Dukly Praha.

Na prahu druhé světové války vyhráli poprvé moravští veslaři (1940 ČVK Brno). Následovala série ČVK Praha (pětkrát za sebou), kterou vyrovnali až pražští vojáci na přelomu 60. a 70. let a překonali teprve v letech osmdesátých, kdy začala jejich naprostá převaha v československém a později českém veslování, trvající dodnes.

Politické změny po válce výrazně poznamenaly i Primátorky.

Častěji vítězí venkov (Olomouc, Břeclav, Terezín). Objevují se pro moderní Primátorky tak typická překvapení, jako vítězství lodi B nad klubovým favoritem, či posádky skifařů nad specialisty.

Devadesát pět let od vzniku Primáto­rek nemohlo projít beze změny. Pro­měnlivost dostal tento závod snad do vínku, když původně byl zvolen svatováclavský termín (28. září), který ovšem nebyl z „technických důvodů“ hned v ustavujícím roce 1909 dodržen. Změnám podléhala však i dráha, cíl se stěhoval nahoru či dolů po proudu a měnil i břehy.

První Primátorky se jely 19. června a toto datum je blíž létu než jaru. Přesto se tradicí a „jarním termínem“ zaklínaly ­desítky pamětníků. Pohled na data ukazuje, že ani v dávné minulosti nebyl dodržován zcela ortodoxně. Také další ročníky byly vypsány na neděli kolem poloviny měsíce června.

Ortodoxním zastáncům jarního termínu (tedy přelomu května a června, případně prvního červnového víkendu) lze připomenout, že v letech 1921 a 1922 se závodilo dokonce až v červenci (10. 7., resp. 9. 7.). Teprve v roce 1925 se dá mluvit o jarním termínu, protože ČAC Roudnice získala své čtvrté vítězství během pěti let již 31. května.

Nečekaný skok v kalendáři (další ročníky se opět pořádaly přibližně v polovině června) měl na svědomí Olympijský kongres, pořádaný v Praze za účasti prvního předsedy Mezinárodního olympijského výboru Pierre de Coubertina, který právě v Praze z tohoto postu odstoupil. Primátorky se staly součástí sportovních oslav kongresu.

V období první republiky se závodilo zpravidla v první červnové dekádě a platilo to i na válečné roky 1939 až 1944. Pouze roku 1942 po atentátu na Heydricha se vzhledem k zákazu veškerých sportovních akcí jelo teprve po prozrazení atentátníků a ukončení stanného práva – 25. července.

Rovněž v roce 1945 konec války odsunul Primátorky z tradičního termínu až na červenec a ČVK Praha tak prodloužilo svou vítěznou sérii až 15. července. Poválečná léta držela tradiční termín první dekády června, ovšem v padesátých letech přišel – jistě také z důvodu stále dřívějšího zahájení tréninku – posun na pře­lom května a června.

Poslední víkend v květnu se závodilo takřka vždy od roku 1959 po celá 60. a téměř celá 70. léta. K zásadnímu přelomu došlo v roce 1979, kdy se jely Primátorky na sklonku září – 28. a 29. 9. Závěr sezóny však vedl k tomu, že na některých ročnících chyběli nejlepší reprezentanti (dovolená) a pověst Primátorek tak utrpěla další šrámy.

Jarní tradice byla obnovena v roce 1988 (pořadatel ČVK), což mělo souvislost s účastí na olympijských hrách v Soulu. Ty se konaly až na podzim a tudíž byl dostatek času jak na reprezentační přípravu, tak na Primátorky. U tradičního jarního termínu se pak již zůstalo. Výjimečný ročník byl také v roce 1984 – to se kvůli pracovní sobotě jely Primátorky poprvé v novodobé historii v jednom dni.

Proslulost závodu o Primátorský štít nepřináší jen dlouhá tradice, nýbrž také netradiční dráha se zatáčkou. V některých dobách nebyla (z různých důvodů) ctěna tato zvláštnost a závodilo se na jiné trati.

V Kašparem (ČVK) navržených propozicích se v paragrafu jedna píše o závodě „na vzdálenost nejméně 2000 m mezi Braníkem kolem nábřeží až po novoměstský jez.“ Zápis v kronice u 3. ročníku (1912) potvrzuje dráhu se zatáčkou. „Start o 11.

Ti rádi spojili čas před obědem s návštěvou Primátorek a dlouhá desetiletí sledovaly vrchol domácí veslařské sezóny tisíce páků, za druhé světové války vzrostl jejich počet na desetitisíce.

Tradiční a populární zatáčka však nevydržela po celou dobu existence Primátorek. Již na počátku druhé světové války nastala odchylka. Start byl posunut k severnímu cípu dnešního Veslařského ostrova a cíl byl mezi mosty Palackého a Jiráskovým na úrovni loděnice VK Slavia. Závodilo se tedy na tzv. „dolní“ dráze.

Primátorky sice přišly o svou zatáčku, zůstaly však přístupné obecenstvu. Horší následky mělo přesunutí závodu na „horní“, neboli „mistrovskou“ dráhu s cílem na Stadionu vodních sportů. Tam se jelo poprvé v roce 1959 a v tehdejším programu předseda pořádajícího oddílu (tehdy Spartak Závody 9.

května Praha-Podolí, dříve a dnes ČVK Praha) Jindřich Gottwald píše :

„Letos se Primátorský závod osmiveslic pojede poprvé na tzv. horní dráze s cílem na novém, krásném Stadionu vodních sportů na Císařské louce. Pořádající oddíl se pro tuto dráhu nerozhodl lehce. Nerad ustupoval od téměř padesátileté tradice.

Nakonec však nad tradicí zvítězily nepoměrně větší klady a výhody, které horní dráha a hlavně její zařízení v cíli skýtá. Proti tradiční dráze může zde např. startovat 6, místo 5 lodí.

Dráha je rovná a přehledná z tribuny stadionu tak, že 10 000 páků může sledovat celý závod, od startu až do cíle. Stadion má dokonalé, stabilní spojovací a rozhlasové zařízení, visutou věž pro rozhodčí a další vymoženosti.

Pro volbu této dráhy měla rozhodující vliv i skutečnost, že v roce 1961 zde má býti uspořádáno veslařské mistrovství Evropy. Jde tedy o to, aby si na ni zvykli jak naši veslaři, tak i naše sportovní ­obecenstvo.“

Návrat na tradiční trať se uskutečnil v roce 1967, ovšem mezitím větší vzdálenost nové trati od centra města znamenala ztrátu publika, které se po osmi letech, i vzhledem ke změně životního stylu (volné soboty, chaty a chalupy), již nikdy na pražská nábřeží nevrátilo v původním počtu.

V původním vypsání bylo dokonce stanoveno, že se primátorský závod koná samostatně mimo den jiných pražských veslařských závodů. Tento princip byl zrušen už v roce 1933 spojením Primátorských osmiveslic s Jarním sku­lérským závodem.

V roce 1934 přibyl závod Ženských osem a k další změně došlo až v ­roce 1958. Tehdy byl založen závod osem dorostenců (později juniorů) o Zlaté veslo hlavního města Prahy, jen o rok později (1959) jely poprvé skifařky o Stuhu Podolí. V roce 1973 při příležitosti 60.

ročníku Primátorek přidali pořadatelé ze Spartaku Praha 4 – ČVK závod veteránských osem mužů. O více než 20 let později vznikla podobná soutěž pro ženy (1996). Počet soutěží pro mládež rozšířil r.

1988 závod určený dorostencům ve věku 16 až 17 let, který nese nyní název Cena Vltavy – Memoriál Jindřicha Gottwalda.

Pro úplnost je třeba se zmínit o krátké epizodě spojené se zařazením žákovských závodů. Poprvé se tak stalo z podnětu komise mládeže ČÚV ČSTV v ­roce 1984.

S náročnými podmínkami na rozvlněné hladině měly však děti potíže, a tak tento závod byl naštěstí poměrně rychle z programu Primátorek zase vyřazen.

106. AXA Primátorky ovládnou druhý červnový víkend náplavku Rašínova nábřeží

V sobotu 8. června a v neděli 9. června 2019 ožije Vltava legendárním veslařským kláním. 106. AXA Primátorky ovládnou náplavku Rašínova nábřeží, kde se průběžně představí různé věkové kategorie osmiveslic a skifů.

Na programu veslařských závodů, které vyvrcholí v neděli 9. června finálovými jízdami je i nedělní závod “Osmy žáci starší – finále A”, který se pojede v 9:30 pod záštitou Prahy 5 a jehož vítězům předá putovní pohár a medaile starosta MČ Praha 5 Daniel Mazur (Piráti). 

Divácky nejatraktivnější tradičně bude zejména:

• finále skifu mužů v 11:40
• a hlavní finále AXA Osem Mužů ve 12:00.

Vítězná posádka závodu osmiveslic obdrží z rukou primátora hlavního města putovní cenu, tzv. Primátorský štít.

Historicky nejúspěšnějšími účastníky závodů jsou veslaři sportovního klubu Dukla Praha, kteří letos obhajují vítězství již po čtyřicáté!

• Centrum dění bude na náplavce Rašínova nábřeží, vstup je zdarma a chybět nebude bohatý doprovodný program pro návštěvníky všech věkových kategorií, stánky s občerstvením a různými soutěžemi.

Přehled o závodech Vám může usnadnit stažení aplikace AXA Primátorky, ve které najdete veškeré aktuální informace (časový program, složení posádek, či tipovací soutěž) na jednom místě.

Kompletní program najdete zde.

• Kam až sahá historie Primátorek?

Soutěži, která patří k nejproslulejším v českém sportu dal postupně vzniknout první „Primátorský Závod Osmi­ves­lic o čestnou putov­ní cenu městské rady královského hlavního města Prahy byl pořádaný v Praze v neděli dne 19. června 1910 o 11. hodině dopolední pod protektorátem slavné městské rady královského hlavního města Prahy a pod záštitou Svazu Českých Veslařských klubů“.

• Star­térem prv­ních Pri­mátorek, založených Českým veslařským klubem Praha, byl Karel Reisner.
• Vítězem se v souboji tří ­lodí stal VK Slavia, ČVK Praha byl druhý a na třetím místě skončil VK Blesk, když se polovinu trati držel na vedoucí pozici.
• Další informace z historie prestižní soutěže najdete zde.
• 

Na Vltavě se konaly 104. Primátorky

Primátorky. Nejtradičnější české veslařské
závody se každoročně konají první červnový víkend. Mezi vltavskými břehy má
tento závod velikou tradici.

„Vznik je provázen takovou
zajímavou historkou, která je ale pravdivá.

A to, že si ho založili čeští
veslaři z toho důvodu, že byli moc dobří, a Rakušáci a Němci je nepouštěli na
svoje závody, zakázali jim tam účast, takže Češi požádali Prahu o záštitu a
dostali primátorský štít, který se předává vítězům Primátorek dodnes, na kterém
je nápis Silné mládeži – opoře vlasti, a je to do 9 medailí, které se dodnes
také předávají,“ řekl David Douša, organizátor.

Až do roku 2000 byl tak na oplátku
zakázaný start zahraničních posádek na tomto závodu. A i když už jsou dnes
Primátorky mezinárodní, nepodařilo se zatím vyhrát jiným, než českým týmům.

„Trať je poměrně klasická, až
na jeden velmi důležitý detail, a to je zatáčka pod Vyšehradem. To je asi první
specifikum, které se stalo osudné v roce 2007 reprezentační osmině Němců, kteří
startovali a měli po dlouhé době porazit posádku Dukly, nicméně vyhořeli právě
v té vyšehradské zatáčce,“ řekl David Douša.

Dalším velkým specifikem je to, že
se nejezdí na kanálu ale na otevřené řece, která je hodně rozvlněná a veslařům
to může způsobit velké problémy. Posledních 37 ročníků pražských Primátorek
vyhrála posádka Dukly Praha, a nejinak tomu bylo i v tomto roce.

„Bylo to skvělé, jako každý
rok. A jako každý rok vítězí Dukla. Tento veslařský závod je tradiční, patří to
k Praze. Je to takový gentlemanský sport. Praha musí podporovat tento závod a ukázat,
že má podobně jako Oxford nebo Cambridge tento gentlemanský sport a tu tradici v
sobě,“ řekla primátorka hl.m.Prahy, Adriana Krnáčová.

Závodníci pražské Dukly nakonec opanovali
celý závod a obsadili první, třetí a čtvrté místo.

„Myslím si, že závod byl pro
diváky velice napínavý, protože kluci na jedničce hodně rychle vyrazili, chtěli
nás zkusit dohonit, ale my jsme poctivou prací dojeli do cíle první,“ řekl
Jakub Paroulek, Dukla Praha.

Pražské Primátorky ale není jen nedělní závod osmi veslic,
ale celý sportovní víkend. Už v pátek na Vltavě startovala smíšená družstva
mladších žáků, která bojovala o cenu starostky Prahy 2.

„Praha 2 vždy podporovala mládí. Toto je závod
nejmladšího žactva a je to naše veslařská budoucnost,“ řekl Jan Korseska,
místostarosta MČ Praha 2.

Vítězem nejmladší kategorie a zároveň držitelem ceny
starostky druhé městské části se stali závodníci pořádajícího Veslařského klubu
Smíchov. Devítičlennou posádku osmiveslice tvoří 4 kluci a 5 děvčat.

Počet malých veslařů v pražských klubech se neustále
zvětšuje. Možná tak už brzy z benjamínku vyrostou závodníci, kteří zdolají
neohrozitelnou posádku pražské Dukly. 

Primátorky a hodinky Prim – partnerství dvou legend

Hlídky na silnicích, kolabující nemocnice.

Dozvíte se s námi více! Jiří Špreňar

Praha /Nové Město nad Metují – Je tu první červnový víkend a s ním i tradiční veslařské Primátorky, které se sobotními rozjížďkami a nedělními hlavními závody, jež vyvrcholí v pravé poledne finálem osmiveslic, pojedou v Praze na Vltavě. Byť je letošní ročník 97. v historii, ty vůbec první se konaly přesně před sto lety a patří tak k nejstarším na české sportovní scéně.

Ilustrační foto. | Foto: Archiv

Zajímavostí veslařských závodů je partnerství, které s Primátorkami uzavřela pro letošní ročník novoměstská společnost Elton hodinářská, výrobce hodinek tradiční české značky. Prim a Primátorky – toto slovní spojení jako by bylo předurčeno pro partnerství.

Obsah těchto pojmů je sice na první pohled zcela odlišný – hodinky a závod osmiveslic, přesto oba spojuje celá řada společných hodnot.

Jistě mezi ně patří dlouhá tradice (první Primátorky se jely před 100 lety a hodinářskému závodu v Novém Městě nad Metují je poctivých 60 let): trpělivost, velké úsilí a touha uspět.

„Naší snahou, společně s organizátory tohoto výjimečného závodu, bylo pokusit se právě tyto významné charakteristiky zhmotnit v podobě unikátních hodinek. Vytvořili jsme speciální limitovanou kolekci 500 kusů hodinek Prim, nazvané – jak jinak – Primátorky,“ říká předseda představenstva společnosti Elton hodinářská Jiří Helikar ke kolekci, která je tvořena třemi modely.

Dámské a pánské náramkové hodinky v provedení s bateriovým strojkem doplňuje mistrovský kus – mechanické Primátorky, ve kterých je použit nově vyvinutý mechanický strojek s automatickým nátahem Prim, kalibr 98. Všechny tři modely spojuje jednotná grafika číselníku s charakteristickým logem Primátorek a sportovní design pouzdra s dominantním otočným kroužkem.

Ve Vltavě však v minulých dnech stoupala hladina. primátorky se ale pojedou.

„Jsme neustále kontaktu s Povodím Vltavy a dle aktuálních informací nebude průtok v sobotu a v neděli takový, aby byly Primátorky jakkoliv ohroženy,“ říká Jiří Poláček, předseda organizačního výboru.

Dynamický vzhled hodinek je podpořen svébytným tvarem nožek pouzdra a uchycení koženého náramku (na snímku). Hodinky jsou samozřejmě vodotěsné.

„Jak je již příznačné pro všechny hodinky Prim, vyráběné v novoměstské továrně Elton hodinářská, zákazník si může přát jejich individuální úpravy,“ doplňuje Jiří Helikar.

Hodinky budou součásti odměn vítězům jednotlivých kategorií. Prodej Primátorek bude zahájen zítra a první kusy si budou moci příznivci hodinek Prim i fandové závodu osmiveslic odnést přímo z nábřeží Vltavy.

První vyrobené hodinky z limitované edice Prim – Primátorky má možnost získat každý, kdo chce zároveň přispět na dobrou věc. „Od začátku června až do pondělí 7. června totiž probíhá na www.primatorky.cz dobročinná aukce těchto hodinek, jejíž výtěžek podpoří prostřednictvím Nadace Leontinka zrakově postižené děti a sportovce,“ informovala Deník o dobročiné akci Adéla Dittmannová.

Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde. 17 DENÍK PRO DOBROU NÁLADU
8 DENÍK PRO DOBROU NÁLADU

Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v D Ford S-Max první majitel, servisní knížka, nehavarované Ford Tourneo Custom servisní knížka, koupeno v D Ford S-Max první majitel, koupeno v F Ford Mondeo první majitel, servisní knížka, koupeno v D Ford Kuga servisní knížka, koupeno v D Ford Kuga první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ + PRODAT AUTO

Osma Univerzity Pardubice startuje na Pražských primátorkách

První červnový víkend bude patřit tradičnímu veslařskému závodu. V Praze se konají 104. Primátorky, na kterých nebudou chybět ani závodníci z Univerzity Pardubice. Spolu s týmy z dalších vysokých škol se utkají v souboji univerzitních osmiveslic, které na Vltavu vyplují v pátek 2. června.

Již posedmé otevře program víkendového veslařského závodu 104. Primátorek souboj Univerzitních osem, v nichž poslední roky kralovalo České vysoké učení technické.

Do letošního souboje akademických posádek zasáhne také tým Univerzity Pardubice, který se na loňské primátorské regatě v konkurenci patnácti posádek probojoval z rozřazovacích jízd do finále A mezi pět nejlepších osmiveslic.

„Barvy našeho týmu budou hájit především studenti dvou fakult – chemicko-technologické a dopravní.

Na Vltavu společně vyjedou: Petr Bílek, David Slovák, Tomáš Halík, Michal Kubeš, Jan Kroupa, Adam Rak, Dominik Fišer, Jindřich Mašín a jejich řady doplní kormidelnice Eliška Horníková,“ popisuje aktuální závodní složení pardubické univerzitní posádky její trenér Mgr. Tomáš Macas, Ph.D., z Katedry tělovýchovy a sportu Univerzity Pardubice.

Letos změří pardubický akademický tým své síly s třinácti týmy nejen z České republiky, ale opět také ze zahraničí.

Rozjížďky nejmladšího závodu v programu Primátorek startují v pátek 2. června v 17:40 hodin.

Po skončení pátečního programu odstartuje večerní zábavu Radio Wave Stage. Diváci se mohou těšit na letenskou kapelu Wild Tides, která břehy Vltavy zahalí do líbivého surf punku a  indie popovou kapelu Mayen. Po koncertě bude následovat afterparty na lodi Cargo Gallery.

Primátorky letos představí také novinku: mobilní aplikaci, díky které diváci budou mít program, kompletní výsledkový servis a další užitečné informace přímo ve svém telefonu. Mohou navíc tipovat, která posádka zvítězí a vyhrát tak hodnotné ceny.

Oddíl veslování Univerzitního sportovního klubu Pardubice (USK) funguje při Univerzitě Pardubice od roku 2012. Následně se začalo veslování vyučovat i jako samostatný předmět v rámci vysokoškolské volitelné tělesné výchovy zajišťované katedrou tělovýchovy a sportu UPa.

V současné době čítá veslařská členská základna veslařů USK přibližně 35 sportovců, a to převážně studentů Univerzity Pardubice.

„Veslaři naší univerzity dokázali za tuto krátkou dobu prorazit mezi nejlepší studentské posádky a získat i medaile na mistrovství České republiky,“ dodává k úspěchům pardubických univerzitních veslařů Tomáš Macas.

Oddíl USK i výuka veslování tak přispěly a přispívají k popularizaci veslování jako tradičního univerzitního sportu nejen na Univerzitě Pardubice.

Bližší informace ke startu univerzitní osmiveslice:Mgr. Tomáš Macas, Ph.D.odborný asistent Katedry tělovýchovy a sportu UPatelefon 466 036 537, mobil 736 535 052e-mail [email protected]

Ing. Valerie Wágnerová
mluvčí Univerzity Pardubice
telefon 466 036 555, mobil 602 487 730

e-mail [email protected]

Aktuality

Letošní Mistrovství ČR žactva proběhlo od 21. do 23. června na veslařském kanále v Račicích, tedy v Labe aréně ústeckého kraje. Veslaři z Litoměřic nemohli chybět ve startovním poli ani letos.

A teď bychom se mohli poprvé v tomto textu podívat do historie, protože co se dnes zdá neuvěřitelné, se skutečně stalo, v roce 2009 neměl litoměřický klub zastoupení na MČR žactva a dorostu. Letos je náš klub úplně jinde, protože celkovým výsledkem třídenního snažení je zisk třech zlatých a jedné stříbrné medaile.

Čtyři medaile nejsou pro náš klub na žákovské „republice“ v posledních letech nic neobvyklého, ovšem tři tituly Mistrů ČR jsou od roku 2009 druhý nejlepší výsledek. A další zajímavé srovnání je meziroční posun, protože vloni jsme si vybrali „hladový“ rok a litoměřické žactvo odjíždělo z vrcholu sezony bez medailového úspěchu.

Touha po úspěchu jistě charakterizuje i fantastické představení Ondřeje Záruby na skifu starších žáků.

Ondra předvedl ve všech třech dnech výkony se zápletkou jako z filmového plátna – páteční rozjížďky měly postupový klíč: první 4 z každé jízdy + 2 s časem, Ondra Záruba si postup do sobotních semifinále zajistil čtvrtým místem v rozjížďce a celkově 13. časem.

Sobotní semifinále a postup první dva do finále, další do finálové jízdy B a C, výsledek Ondry Záruby: druhé místo a další postup, už v tuto chvíli byl autor tohoto reportu přesvědčen o senzačním výsledku a věděl, že bez ohledu na nedělní výsledek má Ondra místo v reportu zajištěné 🙂 Večer jsem studoval časy soupeřů a věřil, že by to nemuselo v neděli skončit daleko od medaile. Jenže… kolikrát jste už takhle z časů odhadovali výsledek? Určitě také mnohokrát, a ano, často se odhad vyplní, jenže to nesmí na startu být připravený Ondra Záruba. Třináctý skifař pátečních rozjížděk, který do finále „proklouzl“ z poslední postupové pozice se rozhodl na trati předvést maximum svých schopností a 200 metrů před cílem si prý řekl, že „do toho dá všechno.“ Jestli si do cíle přivezl rezervu nebo ne je úplně fuk, protože zlatá medaile pro Mistra České republiky mu jistě dodala tolik energie, že by závod klidně vyhrál hned znovu. Příležitost bude mít až za rok, ale už letos napsal jeden z nejkrásnějších příběhů litoměřického veslování v sezoně.

Při přípravě tohoto reportu jsem četl reporty z předchozích let a už několikrát se v minulosti stala zvláštní věc – když litoměřická posádka dosáhne úspěchu na MČR žactva v jedné disciplíně, rozhodně stojí za to sledovat i disciplínu následující, protože litoměřické medaile „cinkají“ v sériích 🙂 Letos tomu nebylo jinak a tak zatímco litoměřická výprava oslavovala vítězství Ondry Záruby, na startu se připravovala čtyřka s kormidelníkem starších žáků. Posádka Mirek Vokálek, Matěj Lacko, Adam Kvašňák, Mikuláš Šmerda a kormidelnice K. Hladíková už posbírala spoustu různých medailí. Několik také z republikového Mistrovství, ale ta nejcennější jim stále chyběla. Chlapci mají perfektní fyzické parametry a Týnka zase hlas, charisma, zkušenosti a umění provést loď tratí rychle a hladce, a když se tyto jednotky spojí dohromady s kvalitní přípravou a touhou po úspěchu, lze doufat, že se úspěch dostaví. Na čtyřce s kormidelníkem starších žáků čekal náš klub na medaili z „republiky“ více než dvacet let a dočkal se letos zásluhou výše uvedené posádky. Chlapci předvedli jízdu bez chyb a ostatní posádky sledovali s dostatečným náskokem, aby se v cíli mohli radovat ze svého premiérového titulu Mistrů ČR.

Třetí mistrovský titul vybojoval dvojskif mladších žáků Jan Lacko s Jáchymem Pláničkou. V týdnu před závody jsem chlapce viděl na vodě při tréninku v Litoměřicích a síla, kterou pohánějí svou dvojskif, byla výborná.

Samotné finále jsem neviděl, ale dostal jsem informaci, že šlo o jeden z nejhezčích závodů regaty a při pohledu do výsledkové listiny nelze než souhlasit, litoměřická posádka je sice uvedena na druhém místě, ale protože v cíli chlapce předstihla jen slovenská loď, patří mistrovský titul veslařům z Litoměřic.

Skvělým výkonem se prezentovala také stejně stará děvčata, překvapení letošní sezony, dvojskif Kláry Csatové s Magdalenou Duškovou od jara úspěšně sbírá medaile na všech regatách, kterých se účastní a tak mohli příznivci litoměřického veslování i v tomto případě doufat v úspěšné představení a druhé místo je mnohem víc než jen úspěch. Stříbrná medaile je přímo skvělý výsledek této mladičké posádky.

I tyto posádky si zaslouží obsáhlejší zmínku: čtvrté místo obsadila párová osma mladšího žactva, skifař mladších žáků (11 let) Adam Mejta, který se republikového mistrovství účastnil poprvé, takže i v jeho případě lze hovořit o skvělém výsledku a základu pro další roky. Další čtvrté místo obsadil dvojskif starších žáků Vokálka s M.

Lackem, za kterými do cíle dojela druhá litoměřická loď v sestavě Šmerda a R. Kosík. Dvojskif staršího žactva je jednou z disciplín, na které je nutné se kvalifikovat z oblastního mistrovství a tak je účast dvou lodí VK Slavoj Litoměřice ve finálové jízdě skvělým výsledkem.

Další páté místo obsadil Jan Lacko na skifu mladších žáků (12 let), který tak k titulu z dvojskifu přidal i druhou finálovou účast. Na šestém místě dojela párová čtyřka starších žáků v sestavě: Kosík, Záruba, Horn, Fronk a kormidelnice Hladíková. V tomto závodě se na start postavilo celkem 44 posádek, šesté místo je tedy v tomto případě také skvělé umístění.

Obdivuhodný výkon předvedla během regaty kormidelnice Týna Hladíková, která během tří závodních dnů odkormidlovala celkem 15 závodů a měla nemalý podíl na úspěších litoměřických čtyřek.

Celkové výsledky najdete ke stažení na svazovém webu.