Proč není 2,5 litru tekutin denně nesmysl

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.

skvělý video:    http://zpravy.idnes.cz/diky-vam-jsem-ve-vate-vzkazuje-bohac-v-klipu-proti-firme-cez-p4u-/domaci.asp?c=A081126_220704_domaci_dp

Dan Negoianu a Stanley Goldfarb. Podle jména nějací židi. Jaká to náhoda.

autoři studie zřejmě nikdy neslyšeli o ledvinách, smutné..

tak tenhle článk je největší  blbost, jakou jsem kdy četla!  Pití je důležité, potřeba příjmu tekutin při běžné zátěži je cca 30 ml na kg denně. U starších lidí dochází k utlumu pocitu žízně, to znamená, že dle tohoto článku by nemuseli pít třeba vůbec! Tělo je tvořeno ze 60 % vodou a ta voda je pravidelně vylučována, tkže je nutné je take dostatečne doplnit. Zkuste si všichni změřit, kolik za den vyčuráte, nemluvě o ztrátě pokožkou a dýcháním – tak je potřeba to doplnit. Zkuste se řídit tímhle článkem a odrovnáte si ledviny.  P.S. – jsem zdravotník!

ti co nemaj žízeň se můžou řídit i barvou moči, pokud je žlutá, pijte, pokud svtělá, máte již dostatek tekutin v těle

vážím necelých 80 kg a v zimě vypiju 2 – 2,5 litru tekutin (ne alkoholu) denně, v létě kolem 3 litrů. Nemám pocit, že piju moc, nevím proč bych se měl omezovat, když se chci napít. Když piju jen 1,5 litru denně, tak mám sucho v ústech, tmavší moč (což je IMHO příznak mírné dehydratace a ne špatného jídelníčku, pánové „odborníci“), případně i bolest hlavy která zmizí po konzumaci většího množství tekutin. Je pravda, že mám rád slanější a ostřejší jídla (tlak mám přitom v pořádku), takže možná vypiju víc než třeba vegetarián, který navíc jí hodně potravin s vysokým obsahem vody.Musel bych být blázen, abych si ničil zdraví žízní a dehydratací.

Nikdo ti neříká, že nemáš pít. Píšou tam, že máš pít, když máš žízeň..

ale dám přednost doporučení lidí kteří si to, co doporučují ověřují i na sobě. Od té doby, co jsem začal pít min. 3 litry denně přestala většina mých zdravotních potíží. Je ale potřeba pít pomalu, po troškách a teplé nápoje. Když do sebe někdo obrátí půl litru studené krkací vody, není divu, že mu leží v žaludku a tlačí ho tam. Tělo ji pak ani nevyužije. Slouží jen jako průtokový ohřívač.

hm, teplá kofola

pit se ma dost,pomaha mi to lepe zvladat praci i kdyz je pak vetsi chut k jidlu,ale na vaze mi to neovlivnilo,naopak zlepsila se mi plet,mam vic energie a nejsem porad tak ospala

Kolik si za tu reklamu dostala?

na vodu?

pit se ma dost,pomaha mi to lepe zvladat praci i kdyz je pak vetsi chut k jidlu,ale na vaze mi to neovlivnilo,naopak zlepsila se mi plet,mam vic energie a nejsem porad tak ospala

To je kravina!!! Voda je základ!

Pivo je základ.

A říká tu snad někdo, že ne? Vždyť neříkaj, že je super pít málo. Říkaj, že se má pít „tak akorát“ a to je přesně to, co si myslim odjakživa. Určitě je lepší pít o trochu víc, než o trochu míň, ale není důvod se do pití nutit, když není žízeň. To je celý, nevím, co na tom je tak nepochopitelný.

Jeden průzkum říká, že áme pít mléko, další že ne. Jeden radí jíst ryby, pak se třeba zjistí, že kvůli všemu tomu bordelu, co do oceánů vypouštíme, to není nejlepší nápad. Jednou máme spát aspoň sedm hodin denně, pak nám řeknou, že sedm hodin denně nám škodí. Teď se vědci obuli do pití vody. Nevím jak vy, ale já už podobné výzkumy ignoruju a dělám si co chci. Třeba kdybych v létě nevypila osm sklenic vody (a možná i víc), pak bych z veder zkolabovala. Pokud mám žízeň, napiju se. Pokud mám velkou žízeň, vypiju klidně čtyři sklenice najednou a neřeším nějaké vědecké studie – ale na druhou stranu musím uznat, že být takovým vědcem a vydělávat si přemýšlením o blbinách, a ještě za to být placená, to bych chtěla dělat!!!!! 🙂

problém je v tom,že pití 2 a více litrů doporučují a přikazují naši lékaři. Já v létě ano,v zimě méně. Narvat do sebe ty dva litry v tekutinách mi občas dělá problém,a to vážím „jen“ metrák

Zjistí,že plasty a bublinky jsou škodlivé,voda mnohdy závadná.

Díky DOminiko, chtěla jsem napsat v podstatě totéž, ale ušetřila jsi mi práci. Já jak slyším … vědci zjistili … tak otáčím stránku a naprostý nezájem. M.

Zajímavé. Jak slyšíš…vědci zjistili…otáčíš stránku. V tom případě, je mi záhadou tvá reakce na tento článek..Takže četla jsi ho? nebo jsi, jak říkáš, otočila stránku?

Jojo to jsou ty výzkumy. Přesně takhle je vidím já a připadá mi dost děsivý, že jim tolik lidí věří. Pro mě je to docela zajímavý, ale stejně se řídím spíš „rozumem a citem“. I kdyby ryby byly stokrát zdravý, já je jíst nebudu, protože mi nechutnaj. A nebudu jíst ani lilek ani rukolu, ani jiný podobný módní zeleniny, dokud na ně nedostanu chuť .

A tyhle pruzkumy pocitaji s kancelarskou klimatizovanou vhlhkosti vzduchu pod 30% Nebo s kancelarskou vlhkosti mirneho pasu kolem 65% Nebo s exterierovou vlhkosti kolem 80% Nebo s jizanskou temer subtropickou vlhkosti kolem 98% A jak s teplotou. Je ta vlhkost studena mlha?Je ta vlhkost nesnesitelne dusno kombinovane vedrem? a tak by se dalo pokracovat. V prve rade je dulezite mit rozum a vnimat sve potreby…

vychlemtat 1.5litru vody, tak mam roztazeny zaludek jak kun a zeru jako krava a mam 4 zaludky a vypadam jak chodici steak, protoze jakmile se voda vsakne roztazeny zaludek hlasi ja mam hlad…nejlepsi je neposlouchat studie, modni trendy a doprad monolog svemu telu a poslechnout si co mu chybi.

chce to pit behem dne, ne naraz chytraku :-))

Co to je? 70-kg ma tak sotva nejaky pohubly asiat a nebo 17-ti lety kluk.

Můj sedmnáctiletý syn váží 48 kg a před dvěmi lety (46 kg) mu lékařka řekla, že je obézní.

Ona je slepá?

zapomněla napsat, že měří metr

Jo, to mě teda taky zaujalo. Něco, co váží 70 kg nemůže bejt muž, ale kluk. Nebo teda každopádně v našich podmínkách určitě není průměrnej…

No – a můj 17 letý syn váží 88kg ( tedy při 192 cm) . Tak si vyberte…

Tohle mi pripomina spoustu nesmyslu, kterym lidi veri:1) Pit 2.5 l denně je zdrave – pravda. no 1.5 stači, když vypijete víc ničemu si nepřilepšíte ani neuškodíte.2) Čtení při tmě se kazí oči – nekazí, ale dřív se unavíte a přečtete toho míň3) Tmavé pečivo je zdravější než bílé – co je na mouce zdravého – NIC. Akorát tmavé pečivo musíte péci déle a při vyšších teplotách – karciogeny4) jezte špenát je tam železo a to tělo potřebuje – před lety kdosi udělal chybu v desetiné čárce. Ve skutečnosti je železo obsažené ve špenátu ve standartním množstvím a nemá ho tolik jak se myslelo.

jezte spenat je to levna listova zelenenina s do nebe volajicimi zisky.

Tmavé pečivo je většinou vyráběné z jiné, než pšeničné mouky, proto je tmavé. Ne proto, že se peče déla, to pak asi nebylo moc k jídlu, nemyslíte?

U nich na vesnici ve smisenem zbozi maji jenom narmalni rohliky a ty tmave makove . Tak ho nech . Ale v dalsich bodech ma pravdu.

karciogen – to asi bude gen srdce ne ?

co máš proti mouce? je to rozemletá rostlina,přesněji semeno rostliny,takže to musí být nekonečně zdravé

jak jiz jeden lekar dole pise, je tema clanku s nejvetsi pravdepodobnosti snuska nesmyslu. Ledviny pracuji na osmotickem principu, cim mene „pracovni“ tekutiny dostanou, tim vetsi skody nastavaji v bunkach ledvin diky vysoke koncetraci vylucovanych, vetsinou toxickych produktu. Teoreticky existuje sice i otrava vodou, ale tu si neprivodim 2 litry vody denne. Jinak receno, bude-li mi muj automechanik tvrdit, ze moje auto potrebuje jezdit stylem brzda-plyn, tak ma zcela jine umysly nez moje auto nejak setrit

Pijte vodu pijte pitnou vodu pijte vodu a nepijte RUM.

Proboha lidi,začněte používat mozek,naši předci neměli žádné pokyny jak zdravě pít,jíst,chovat se a „odchází“ vesměs zachovalí ve vysokém věku,na rozdíl od nás,že ?!

Ano, dozivali se vysokeho veku, nekteri az 50 let.

Holt také něco jiného jedli,něco jiného dýchali,ale hlavně také něco jiného pili.Na tom záleží asi nejvíce,protože voda je nejmenší molekula a proto jí máme od přírody požívat,jinak se nám tělo nemůže od těch všech dnešních špatností dočišťovat.Problém je spíše ve zhoršující se kvalitě toho co dnes lidé pijí,než v tom,kolik toho pijí?!

to mas pravdu,je to stejne vsechno tou dobou,uspechanou dobou a hlavne stresy!!

Jako vysokoškolsky vzdělaný zdravotník se musím ostře ohradit proti autorům tohoto článku a jejich mnoha chybným tvrzením.1.) Množství vody, které za den vypijeme, by mělo být minimálně 30 ml/ 1 kg tělesné hmotnosti v závislosti na prostředí.2.) Především u lidí s poškozením ledvinných funkcí je vysoký příjem vody kontraindikován, např. u lidí v dialyzačním programu. Jinak škodí organismu více nízký příjem vody.3.) Vodní bilance u běžného člověka je následující : 500 ml denně vydýcháme, pocením jen nohy ztrácejí i 300 ml vody denně pocením. Pokud bychom přijímali jen del autora zmiňované množství 1,5 l, zbylo by nám na výdej moči jen 700 ml, což je až zoufale málo.4.) Ve vyšším věku hrozí riziko dehydratace z důvodu sníženého pocitu žízně. Nejednou jsem byl svědkem kolapsu starších občanů, kteří ,,neměli pocit žízně''. Následně pak museli být svěřeni do péče zdravotnických zařízení.5.) Riziko kolapsu vzniká však i u mladších lidí, kteří příjem vody podceňují.

Průzkum byl zaměřen na všeobecné podvědomí o tom, že se má pít 2l denně a že to prospívá zdraví.ad 1) Moc krásný argument. By mělo být ( řekl kdo ?? ) Pokud naše tělo potřebuje 30ml/1kg váhy tak pro 70 kg stačí 2.1 l  Kdo říká, že se to musí vypít.  To, že někdo to vztáhne pouze na pití je věc druhá.ad2) Zcela jistě tento průzkum byl zaměřen na specifické případy. :)ad3) Počítání nám moc nejde 1.3 + 1.2  = 2.5 nikoli 1.5 jak uvádíte. Čili na výdej moči podle vašich propočtů zbývá 1.7 l což není zas tak málo. Předpokládám, že voda z jídla se teky někam „ztratí“.ad 4) Opět specifický případ. To snad není možný, to aby se člověk bál udělalt jakýkoli průzkum, protože nic není možné vzáthnout všeobecně.

Mno, tak já rozumím tomu výpočtu který kritizujete, a tomu vašemu vůbec. Spíš by mě zajímalo, jak je stanovené kolik moči je málo. Teď když je zima a dřepím celý den v kanclu, tak piju sotva litr denně. Možná si zadělávám na ledvinové kameny, ale nemám prostě žízeň. Ve vedru a v pohybu piju jak duha. Neměl by člověk spíš poslouchat svoje tělo? Jo a pokud vím, tak cukry se v buňkách rozkládají na H2O a CO2. Takže bilanci příjmu vody by měly vylepšovat i sušenky. Není to tak?

No nevim jak vy, ale ja odpotim z vypitych osmi litru za den na slunicku se stavebnim naradim v ruce klidne i celych pet litru a z toho minimalne jeden hlavou a 3 trupem. nohy se mi temer nepoti a nemaji tendenci smrdet ani v uzavrene obuvi na rozdil od jinych vetranych casti tela… miluji ty zobecnovani prumeovani a jeden metr stimuje kazdemu…

Kolik vody denně byste měli vypít?

Voda tvoří zhruba 60% hmotnosti lidského těla. A je důležité si uvědomit, že voda se z organizmu neustále ztrácí, hlavně prostřednictvím močení a pocení. Názory na to, jaké množství vody bychom měli denně pít, se občas docela liší. V tomto článku se na tuto problematiku podíváme podrobněji.

• Řada odborných společností doporučuje denní příjem vody kolem 2 litrů, což odpovídá zhruba 8 menším sklenicím vody o objemu 250 ml.
• Někteří „odborníci“ na zdraví však tvrdí, že jsme všichni vlastně na pokraji dehydratace a že bychom měli vodu popíjet neustále a po celý den a to i tehdy, když zrovna nemáme žízeň.
• To jaké množství vody denně byste měli vypít, závisí – stejně jako vše v oblasti výživy a zdraví – na konkrétním jedinci a také na řadě dalších vnitřních i vnějších faktorů, které ovlivňují vaší denní potřebu vody.

Rád bych se s vámi společně podíval na studie zaměřené na denní příjem vody a na zkoumání toho jak voda ovlivňuje fungování organizmu a mozku. Kromě toho si popíšeme několik jednoduchých tipů, které vám poradí jak si zajistit optimální denní příjem vody podle vašich konkrétních potřeb.

Vede zvýšený příjem vody opravdu ke zmírnění únavy a zlepšení fungování mozku?

1. Mnoho lidí tvrdí, že pokud během dne nedodržujeme pitný režim a nevěnujeme pozornost zajištění dostatečné hydratace organizmu, projeví se to únavou a zhoršením fungování mozku.
2. Existuje řada studií, které tuto teorii potvrzují.

3. V jedné studii, které se zúčastnily pouze ženy, bylo zjištěno, že již při poklesu hladiny tekutin v organizmu o 1,36% v důsledku cvičení, dochází k negativnímu ovlivnění nálady a koncentrace a současně se zvyšuje četnost bolestí hlavy (1).

4. Existují také další studie, které potvrzují, že lehká dehydratace (ztráta tekutin odpovídající 1 – 3% celkové tělesné hmotnosti) v důsledku cvičení nebo tepla může negativně ovlivnit řadu mozkových pochodů (2, 3, 4).

Je však potřeba si uvědomit, že i pouhé 1% tělesné hmotnosti představuje velké množství vody. Takové množství tekutin organizmus ztratí jen v situaci, kdy se opravdu hodně potíte, například při cvičení nebo při velmi horkém počasí.

Lehká dehydratace může také negativně ovlivnit tělesné (sportovní) výkony, zejména snížení vytrvalosti (5, 6, 7).

Shrnutí: Mírná dehydratace vyvolaná cvičením nebo teplem může negativně ovlivnit jak tělesné tak duševní pochody

Existuje řada tvrzení o vlivu vody na tělesnou hmotnost. Často se tvrdí, že pití většího množství vody zrychluje metabolizmus a snižuje chuť k jídlu.

Podle dvou studií může vypití 500 ml vody dočasně zrychlit metabolizmus o 24 – 30% (8).

Horní přímkana níže uvedeném grafu ukazuje, jak 500 ml vody zrychluje metabolizmus (EV = energetický výdej). Rovněž je hezky vidět jak se tento účinek do 90 minut vytrácí (9):

Jaký vliv má vypití půl litru vody na rychlost metabolizmu (energetický výdej = EV)?

Odborníci odhadují, že pití 2 litrů vody denně dokáže zvýšit denní energetický výdej až o 96 kalorií.

Pokud chcete této schopnosti vody využít, je vhodné pít vodu studenou, protože tělo jí musí ohřát na tělesnou teplotu, což vede k výdeji energie (a tím ke spálení kalorií).

Pití vody zhruba půl hodiny před jídlem také pomáhá snižovat celkové množství přijatých kalorií. To platí zejména pro starší jedince (10, 11).

• Jedna studie provedená na osobách držících dietu prokázala, že ti kdo pili 500 ml vody před jídlem, zhubli během 12 týdnů o 44% více než ti, kdo vodu před jídlem nepili (12).
• Obecně se zdá, že pití dostatečného množství vody (zejména před jídlem) může mít podstatný vliv na snižování hmotnosti, a to zejména v případě, kdy budete současně dodržovat zásady zdravého stravování.
• Shrnutí: Pití vody může dočasně zrychlit váš metabolizmus a pití vody půl hodiny před jídlem vám může pomoci konzumovat méně kalorií.
• Zvýšený příjem vody může pozitivně působit v léčbě řady různých onemocnění:

• Zácpa: Zvýšení příjmu vody pomáhá ulevit od zácpy, která trápí řadu lidí (13, 14, 15).
• Rakovina: Několik studií potvrzuje, že lidé, kteří pijí více vody, mají menší riziko vzniku rakoviny močového měchýře a tlustého střeva. Na druhou stranu je ale potřeba přiznat, že existuje řada studií, které nemají žádný vliv (16, 17, 18, 19).
• Ledvinové kameny: Vyšší příjem vody může podle některých studií snižovat riziko vzniku ledvinových kamenů (20, 21).
• Akné a hydratace pokožky: Na internetu sice koluje řada „zaručených“ rad o tom, že voda pomáhá zlepšit hydrataci pokožky a zmírňovat projevy akné, ale nepodařilo se nám najít žádné odborné studie, které by to potvrzovaly.

Shrnutí: Pití dostatečného množství vody může pomáhat v léčbě a prevenci řady zdravotních problémů, včetně zácpy a ledvinových kamenů.

Čistá voda není jedinou tekutinou, která se podílí na udržování rovnováhy tekutin v těle. Svou roli hrají také jiné nápoje a dokonce i některé potraviny mohou mít podstatný vliv na hydrataci organizmu.

Jedním z často opakovaných mýtů je, že nápoje s obsahem kofeinu (jako je například káva nebo čaj) se do denního příjmu tekutin nepočítají, protože kofein má diuretické účinky (vyvolává močení).

Studie nicméně prokázaly, že to není pravda, protože diuretický účinek těchto nápojů je velmi slabý (22).

Navíc, většina potravin obsahuje poměrně velké množství vody. To platí zejména o mase, rybách, vejcích a zejména pak o šťavnatém ovoci a zelenině, které jsou vodou doslova nabité.

Pokud tedy pijete kávu nebo čaj a současně jíte potraviny s vysokým obsahem vody, může vám to stačit na udržení rovnováhy tekutin v těle za normálních okolností (pokud se například hodně nepotíte).

Shrnutí: Na rovnováze tekutin se kromě vody podílí také další nápoje, které vypijete, včetně nápojů s obsahem kofeinu, jako jsou například čaj nebo káva. Voda je také obsažena ve většině potravin.

1. Udržování rovnováhy tekutin v těle je nutné pro přežití.
2. Proto nás evoluce vybavila vnitřním mechanismem, který reguluje, jak často pijeme a kolik toho vypít potřebujeme.
3. Pokud se obsah vody v organizmu dostane pod určitou mez, aktivuje se pocit žízně.
4. Žízeň je kontrolovaný mechanizmus, podobně jako dýchání (prostě je to něco co si vědomě neuvědomujeme a funguje to nezávisle na naší vůli).

Většina lidí vůbec nemusí denní příjem vody řešit. Žízeň je spolehlivým mechanizmem a umožňuje lidem přežívat již velmi dlouhou dobu (23).

Proto není pravidlo pití 8 sklenic vody denně založeno na žádném vědeckém základě. Jedná se o naprosto vymyšlené pravidlo (24).

Nicméně existují určité situace a okolnosti, kdy může být nutné zvýšit denní příjem vody (a pít zrovna, i když nemáte žízeň).

Nejdůležitější je zvýšit příjem vody v případě, kdy se intenzivněji potíte. To se stává například při cvičení nebo za velmi teplého počasí (zejména v suchém podnebí).

Pokud se hodně potíte, dbejte na pravidelné doplňování tekutin. Nejlepší je pít čistou vodu. Sportovci, kteří intenzivně cvičí, mohou také kromě vody, potřebovat doplnit elektrolyty.

Zvýšenou potřebu vody mají také kojící ženy a i při některých problémech (jako je například zvracení nebo průjem) je potřeba dbát na doplnění vody do organizmu.

Denní příjem vody by si pravidelně měli hlídat také starší osoby, protože některé studie potvrzují, že ve vyšším věku mechanizmus žízně přestává fungovat (starší lidé prostě nemají pocit žízně) (25).

Shrnutí: Většina lidí nemusí vědomě přemýšlet o množství vody, jaké by měli denně vypít, protože mechanizmus žízně v mozku funguje velmi spolehlivě. Nicméně existují situace a okolnosti, kdy je potřeba zvýšit denní příjem vody.

Upřímně řečeno, není možné jednoznačně říci, kolik vody denně vaše tělo potřebuje. Je to jako se vším, závisí to na každém jedinci.

Můžete si udělat malou zkoušku. Některým lidem zvýšení denního příjmu vody prospívá a umožňuje jim lépe fungovat, zatímco pro jiné představuje zvýšení příjmu vody jenom nepříjemnost v podobě častějších návštěv záchodu.

Jaké množství vody denně pít – tipy a rady!

Upřímně řečeno si nemyslím, že přínos takzvané „optimální“ hydratace je něco, čím byste se měli nějak zabývat. Život je sám o sobě již dost složitý na to, abyste se zabývali kdejakou prkotinou.

• Pokud si to chcete zjednodušit (což je vždy dobrý nápad), pak se řiďte následujícími pokyny, které jsou vhodné pro 90% lidí:
• Máte-li žízeň, napijte se.
• Pokud již nemáte žízeň, nepijte.
• Za teplého počasí a při cvičení či sportovních aktivitách zvyšte příjem vody tak, abyste pokryli ztráty tekutin v důsledku pocení a horka.
• A to je vše.

Proč a jak vám správný pitný režim zlepší výsledky hubnutí?

O tom, že by se při hubnutí mělo více pít, nikdo nepochybuje. Málokdo by ale vysvětlil, proč to vlastně tak má být a nakolik může správný pitný režim ovlivnit výsledek váhové redukce. Většina lidí správně tuší, že pití vody před jídlem snižuje chuť k jídlu, zkrátka že i když si nedávají pozor na velikost porce, snědí podvědomě méně.

Pravdou je, že jen nepatrná část obézních může svůj pitný režim označit za bezchybný. To se změní k lepšímu většinou až s nastartováním nového jídelníčku.

Lepší pitný režim = větší váhové úbytky

Pokud je někdo zvyklý před začátkem hubnutí pít jen málo (třeba necelý 1 litr denně), projeví se zvýšení příjmu tekutin nejen snížením chuti k jídlu, ale také změnou metabolismu. Pití vody zlepší úbytek váhy a tuku, tedy zlepší tělesnou kompozici.

Nejde jen o chuť k jídlu

Vodou indukovaná termogeneze

Studie používající nepřímou kalorimetrií prokazují, že po vypití 500 ml vody se zvýší výdej energie organismem formou tepla (termogeneze) o 30%. Přičemž asi 40 % z tohoto zvýšení jde na vrub ohřívání vody tělem na 37 oC. Zvýšení energetického výdeje přetrvává 30 – 40 minut. Samozřejmě, že se nejedná o nějaká velká čísla, ale něco kolem 100 kJ.

Což je ale při vypití 2 litrů za den 400 kJ, tedy 12 000 kJ !!!! za měsíc

• Studie tady
• Další studie ukázala za rok o 2 kg vyšší váhový úbytek u žen, které pily více vody při stejném jídelníčku a stejné pohybové aktivitě. Studie
• Vypití vody před jídlem zvyšuje váhové úbytky ve srovnání s těmi, kteří před jídlem nepijí hlavně u lidí středního a staršího věku. Studie

Pití dostatečného množství vody je také prevencí přibírání na váze s věkem. Průměrný člověk přibírá po 30. roce věku kolem 1,5 kg každé 4 roky. Pití dostatečného množství vody může tento trend výrazně snížit. Studie

Pití dostatečného množství vody je navíc prevencí zácpy, která hubnutí často komplikuje. Může zlepšit stav pleti (akné). Kromě toho hraje významnou roli také ve snížení rizika vzniku ledvinových kamenů.

Kolik mám tedy pít?

Záleží na vaší hmotnosti, okolní teplotě a pohybové aktivitě.
Měli byste se snažit denně vypít 30 – 35 ml vody na kilo tělesné váhy, v létě raději 45 ml.

To znamená orientačně, že by například žena o hmotnosti 70 kg neměla vypít méně než 2 litry vody za den, pětapadesátikilová se nemusí nutit do 3 litrů, přestože to časopisy doporučují, a stokilová dáma by raději pod 3 litry za den jít neměla.

Pokud byste pili méně, tedy, tedy pokud by byly ztráty tekutin vyšší než jejich příjem, mohlo by dojít k dehydrataci.

Jak poznám dehydrataci?

1. Únava, nevolnost a bolesti hlavy (při 1% dehydrataci)
2. Snížení kognitivních funkcí (už při 2% dehydrataci) může dojít k takzvanému zamlženému vědomí, problém se soustředit na práci nebo učení.

3. Změny barvy moči – pokud je výrazně tmavší (a není to vlivem užívaných vitaminových doplňků), je dehydratace pravděpodobná.

4. Hlad a žízeň – silnější vmímání pocitu hladu může vést k přejídání a nadměrnému nárůstu hmotnosti nebo problémům s dodržením stanoveného jídelníčku.
5. Suchá pokožka a pokles kožního napětí.

Nebudu zadržovat vodu v těle?

V horkých letních dnech někdy můžete pociťovat tendence k vyššímu zadržování vody v těle. U někoho dokonce vznikají otoky a váha se zvyšuje. Může se to dít i tehdy, kdy vytváříte energetický deficit, hlídáte si bílkoviny, tuky a sacharidy. Možná jste jen podcenili potraviny nebo tekutiny bohaté na sůl.

Nejhorší co byste mohli v této situaci udělat, by bylo omezit tekutiny. Tím by začlo paradoxně tělo zadržovalo vodu z důvodu udržení vodní bilance ještě více.
Řešením je omezit zdroje soli v jídelníčku a zvýšit podíl draslíku a hořčíku.

Tyto dvě minerální látky vám pomůžou z těla odstranit přebytečně zadrženou vodu.

Jeden lékař prý říkal, že je pitný režim jen byznys. Je to pravda?

Ti, kteří mají s pitím problém se s radostí chytají názorů, že ,,pití velkého množství tekutin škodí”.

Ano, pokud jste drobná žena a budete se nutit dlouhodobě do pití 5-6 litrů vody za den (takzvaná vodní intoxikace), může to vést k rozvratu vnitřního prostředí až edému mozku.

Ale že by něco takového nastalo při pití dvou litrů denně, je absolutní nesmysl. Jak je možné, že tolik lidí uvěřilo lékaři, jehož specializací je plastická chirurgie? Více k tématu tady.

Shrnutí

Pití vody může být skutečně přínosem a zlepšit výsledky hubnutí. Samozřejmě nikoli samo o sobě. Bez správně sestaveného jídelníčku a pohybového režimu nelze čekat žádný výsledek. Nicméně u těch, kteří mají jídelníček a pohyb bez chyby a přesto váhový úbytek nedpovídá, určitě stojí za to pitný režim kritickým okem zrevidovat.

Vypít denně alespoň 3 litry tekutin? – NESMYSL!!

Toto nesmyslné pravidlo je velmi rozšířené a miliony lidí po celém světě se denně nutí vypít tři litry vody, ačkoli nemají vůbec žízeň. Navíc si myslí, že je to zdravé, že se musí hodně pít, když chce člověk zhubnout, držet detox, být zdravý atd.

Člověk samozřejmě pít musí, ale množství je U KAŽDÉHO individuální. Toto nesmyslné pravidlo vymyslela francouzská firma, zavádějící na trh svoji balenou vodu.

Aby se voda prodávala, vymysleli kampaň, že je nutné vypít velké množství vody, a tím vyšší obrat.

Nějakým způsobem jsme si tuto informaci přetrasformovali do špatné podoby a udělali si z ní NESMYSLNÉ PRAVIDLO ČASTO NÁM NIČÍCÍ ZDRAVÍ V NEUVÁŽLIVÉM MNOŽSTVÍ.

Nadměrné pití zatěžuje mozek a ledviny, které vše vypité musejí přefiltrovat a vyloučit. Polovina národa nadměrně pije v dobré víře uzdravení a zdravé detoxikace a přitom přicházejí paradoxně se zavodněním těla a otoky.

Pacienti říkají, že se nutí pít, ale zároveň cítí, že když se n epatrně napijí, cítí, že se hned “nafouknou jako balón“ a zavodní se. Proč? Je to důkaz ledvin, že je tělo doslova “přetopené“ a ledviny nestíhají filtrovat nadbytečnou zadrženou vodu v těle, natož nově přijatou.

Proto přebytečná nepřefiltrovaná voda zůstává v tkáních a buňkách, lymfa je přehlcená a vy ji vnímáte jako zavodnění těla a otoky. Půlka národa je, dá se tedy říci, doslova vnitřně “přetopená“.

Jsou utajované případy OTOKŮ MOZKŮ z nadměrného přepíjení vody – důvod? Žena, která držela dietu a JEN pila čistou vodu a nejedla. Vypila denně 6 litrů vody…. Skončila v nemocnici a lékaři diagnostikovali tajně OTOK MOZKU Z PŘEMÍRY VODY V TĚLE…….!!!!!!!!!

Samozřejmě, když nesnížíte pitný režim a stále budete do těla “vlévat“ další tekutiny, bude se Vám tělo nafukovat jako „balón“, přeplněný vodou. Budete se cítit jako byste každou chvíli měli prasknout, nebo jako těhotné v 7. měsíci, jak máte břicho nafouklé.

Pak se může stát i to, že přebytečná voda a lymfa začne sama vytékat z kůže!!!!!!!!!! Kůže se začne natahovat stejně ?tak, jak se natahuje při těhotenství u žen břicho.

Kůže se ztenčuje, slábne, povoluje, začne praskat a mohou se začít tvořit skulinky, kudy začne vytékat v nejhorších případech voda a “přehlcená“ lymfa.

Zde je nasnadě na nějakou dobu ZMINIMALIZOVAT PITNÝ REŽIM NA MINIMUM, DOKAVAD NADBYTEČNÁ VODA Z VAŠEHO TĚLA NEODEJDE!!!!! A to detoxikačními bylinnými čaji, které působí močopudně a lymfodrenážemi, které vodu z tkání doslova “vymačkají“. Je to podobný princip, jako když vymačkáte veškerou šťávu z citrónu.

KLAMAVÁ REKLAMA NA PITNÝ REŽIM, KTERÁ CHCE VYTĚŽIT CO NEJVÍCE PENĚZ PRO PRODEJ NÁPOJŮ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! A my jsme si z toho udělali ZDRAVÉ PRAVIDLO, které tak urputně dodržuje ve víře, že děláme pro sebe dobře!!!!!!!!!!!!!! A paradoxně si tím ještě více ubližujeme…

BIČÍKOVÁ Jitka Lymfoterapeutka a specialistka na  LYMFOTERAPII, LYMFOLOGII

spisovatelka?

www.zahadnalymfa.wbs.cz

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál! Přidat komentář Související produkty na 001shop.cz: 

Vyvracíme mýty o pitném režimu! Myslíte si, že stačí obyčejná voda? Tak to se pletete

Ze všech stran neustále slyšíte, jak je nesmírně důležité dodržovat pitný režim. Ano, náš organismus tekutiny potřebuje, zvláště v letním období, to je bez debat, znáte však fakta? Víte například, že obyčejná voda nestačí? Tušíte, co s vámi udělá ranní sklenice vody na lačný žaludek? Podívejte se na mýty o pitném režimu.

Zapomeňte na obyčejnou kohoutkovou! Ta tělu nestačí! Také si myslíte, že jedinou vhodnou tekutinou je voda? Jeden by řekl, že našemu tělu poslouží nejlépe, jenže to není úplně tak pravda. Je skutečně nejvhodnější volbou, ne však ultimativním řešením.

Měla by zaujmout většinové postavení v denním pitném režimu, ale pro obohacení a chuť můžeme v menší míře sáhnout také po bylinných čajích nebo ovocných šťávách bez přidaného cukru. Náš organismus potřebuje i vitamíny a minerály, které nám obyčejná voda neposkytne.

Jak by měl vypadat ideální pitný režim? Pokud přijmete 2 litry tekutin denně, alespoň polovina by měla patřit obyčejné čisté vodě.

Zbytek lze rozdělit v poměru 0,5 litru lehkých minerálních vod, 0,3 litru slabého čaje (nikoliv černého) a 0,2 litru kvalitní čerstvé zeleninové šťávy.

Pozor, minerální vody si nepleťme s obyčejnou vodou, nemělo by se to s nimi přehánět, půllitr považujme za denní maximum.

Věděli jste, že?

S přibývajícím věkem klesá pocit žízně. Organismus padesátníků už nedokáže účinně hlídat příjem tekutin a je třeba jej vědomě hlídat. V opačném případě hrozí nedostatek tekutin vyšším krevním tlakem a rizikem vzniku ledvinových a žlučových kamenů.

Vypít alespoň 2 litry tekutin? Nesmysl! To je ten asi nejvíce rozšířený mýtus. U pitného režimu je třeba myslet především na fakt, kolik tekutin během dne ztratíme v moči, dýcháním a pocením.

Třeba takový aktivní sportovec by měl vypít až 5 litrů denně. Oproti tomu člověk se sedavým způsobem života nemusí za příhodných podmínek potřebovat ani 2 litry.

Zlaté pravidlo, kterým by se měl řídit každý dospělý v kterýkoli čas, zní minimálně 30 ml vody na 1 kg váhy denně.

Muži by měli vypít 2,6 litru tekutin za den, ženy 2,1 litru tekutin. Pokud kojíte nebo jste těhotní, přidejte si ještě půl litru navíc.

Odborné zdroje uvádějí přesná čísla: pro dospělé muže 2,6 litru tekutin za den, pro ženy 2,1 litru za den, pokud jsou těhotné nebo kojí, tak ještě o 0,5 litru navrch. Takto přesné údaje jsou však podle výživové specialistky ze Světa zdraví Moniky Bartolomějové hodně orientační a individuálně se na základě faktorů uvedených výše velmi liší.

„Důležitou indicií jsou rozdíly ve stravování. Zatímco ovoce a zeleninu tvoří až z 90 procent voda, trvanlivé, koncentrované a sušené potraviny své přirozené množství vody ztratily.

Pokud se tedy stravujete zdravě, získáte dost vody i z jídla a nemusíte se prolévat dvěma litry dalších tekutin, naopak se špatnými stravovacími návyky se nároky na dostatečný pitný režim zvyšují,“ vysvětluje Monika Bartolomějová.

Ranní rituál pro zdravý organismus

Zkuste se ještě před snídaní nakopnout sklenicí teplé vody se šťávou z půlky citronu.

Budete překvapeni, jak takový jednoduchý elixír na lačný žaludek může nahradit ranní kávu! Napomáhá trávícímu systému a povzbuzuje peristaltiku střev. Díky obsahu vitaminu C v citronu posílíte přirozenou obranyschopnost.

Citronová šťáva působí antibakteriálně a napomáhá vylučování nežádoucích látek. A bonus pro dámy: vaše pokožka bude jasnější a prozářenější.

Zapíjení jídla je nezdravé?

Další chyba! Mnohdy můžete slyšet i omyl v podobě toho, že byste neměli zapíjet jídlo. Koluje kolem toho několik mýtů, například že z jídla pak nepřijmete dostatek energie atd. Podle posledních informací se nejedná o zásadní chybu, naopak.

Je to právě voda, která v trávení pomáhá. Každý známe nepříjemný pocit sucha v ústech a těžkosti s vysušenými pokrmy.

Podle odborníků je voda žádoucím doplňkem ke každému jídlu, pokud si dáme vhodný drink chvíli před jídlem (například ovocnou či zeleninovou šťávu ředěnou vodou v poměru 1:1), uspokojíme pocit hladu a sníme menší porci.

foto: Shutterstock

Máme skutečně pít 2 až 3l vody denně? Český nutriční specialista promluvil o pitném režimu. A to nejen během tropů

Rady o „správném“ způsobu konzumace tekutin rozdává téměř každý blogger. Snadno se ztratíme i v odborných názorech. Na vodu si někteří vzpomenou za letního počasí, nebo dokonce až v případě zdravotních potíží. Záchranou před přehřátím a dehydratací za letošního trvajícího tropického horka a nejen během něho je obyčejná voda. 

Denní množství vody je odvozováno od tělesné hmotnosti a fyzické zátěže organizmu

Průměrná spotřeba vody by podle různých zdrojů měla činit 2 až 3 litry vody denně. Tento standard však vznikl až v roce 1945 na základě doporučení Národního amerického odboru pro potraviny a stravování (National Food and Nutrition Board).

V doporučení se uvádělo, že toto množství by se mělo spotřebovat nejen formou pitné vody, ale i v potravinách. Na doporučení o obsahu vody v potravinách se ale zapomnělo a v podvědomí lidí se zafixovalo jen množství dvou litrů.

Potvrdil to i doktor Suchánek: „Doporučení z roku 1945 je vlastně přesnější a jenom se zapomnělo na to, že je míněná veškera voda ve veškerých potravinách a ve veškerých tekutinách.“

Podle Pavla Suchánka dva až tři litry vody denně má smysl pít ve chvíli, kdy je velmi teplé počasí, nebo se jedná o intenzivní fyzickou zátěž.

„Voda funguje jako chladič pro pracující svaly, takže jedna hodina intenzivní  fyzické zátěže, ať už pracovní nebo sportovní, opravdu odpovídá jednomu litru tekutiny.

To znamená, že když budu hodinu pracovat na zahradě a venku bude 30 stupňů Celsia, tak opravdu bych ten litr vody navíc měl vypít,“ vysvětlil odborník.

Suchánek prozradil, že denní příjem vody nebo nápojů by se u dospělého člověka měl pohybovat cca mezi 1,2 až 1,6 litru vody. Doplnil k tomu, že odborná doporučení stanoví spotřebu 30 až 35ml na kilogram optimální tělesnou hmotností. Doktor dále dodal i vysvětlení pojmu potřebné tělesné hmotnosti.

„Když člověk bude měřit 180 cm a bude vážit 120 kg, tak to určitě není jeho optimální tělesná hmotnost a tím pádem se to číslo nenásobí 35 ml*120 kg. Tady je potřeba si uvědomit, že optimální tělesná hmotnost je někdy na úrovni cca 90 kg. Takže, když si vezmu, že člověk má 90 kg a vynásobím to 35ml, tak se dostanu na číslo 2,7 l.

Je potřeba si uvědomit, že 2,7 l veškerých tekutin,“ řekl odborník.

Podle Suchánka se do tekutin započítává i voda, kterou obsahuje doporučené množství zeleniny, které je na úrovni 500-600 g na den. K tomu dodal i následující: „Musíme započítat množství vody, které obsahuje 200 gramů ovoce.

Navíc bychom měli započítat množství vody, které obsahuje polévka. Když to všechno shrneme, dostaneme se u 90kilogramového člověka na množství zhruba 1,7 l na den, týkající se čistě jenom tekutin, které nalejeme do sklenic.

Většině populace při normální teplotě opravdu stačí 1,2-1,5 l tekutin, které vypije ve sklenici, tedy nápojů.

​Příznaky dehydratace se liší podle pohlaví

„Nedostatek vody u mužů a žen se projevuje různě a souvisí s odlišnými fyzickými ukazateli. Míra ohrožení z dehydratace se také liší.

„U mužů, protože mají více svalové hmoty, může daleko dříve nastoupit přehřátí, protože svaly mají velkou spotřebu tepla.

Tím pádem je tam riziko možného zdravotního ohrožení z důvodu nedostatečného ochlazování pracujících svalů a následné přehřátí organizmu, zvýšení krevního tlaku a další komplikace,“ řekl expert.

Suchánek vysvětlil, že u žen je nedostatek tekutin často doprovázen spíše bolestmi hlavy kvůli houstnutí krvi. „Když je krev hustší, musí se roztáhnout, aby se dostala do cílové oblasti. V místech, kde krev prostupuje skrz kosti, což je v oblasti spánků, nemá kam proudit, tam se céva může roztáhnout a tím pádem vyvolává bolest v oblasti spánkových kostí,“ názorně vysvětlil Suchánek.

Tento stav podle odborníka vede k tomu, že lidé, kteří mají nedostatek tekutin a trpí dehydratací, můžou zároveň pociťovat bolesti hlavy, může jim kolísat krevní tlak, můžou se cítit velmi vyčerpaně. „U žen je to spíše bolest hlavy, u mužů je to spíš přehřátí a pocit vyčerpání během fyzické zátěže a případně pocit točící se hlavy, než bolest jako taková,“ shrnul vědec.

Dodržování pitného režimu lze natrénovat

Pavel Suchánek potvrdil, že množství zkonzumovaných tekutin, stejně jako zdravé stravování, je věc zvyku. Nebezpečné se to stává z toho důvodu, že pokud je konzumace vody malá, organizmus naznačuje její nedostatek, ale člověk si to neuvědomuje racionálně.

„Pokud někdo dlouhodobě konzumuje menší množství vody, než je doporučeno, tak je to jeden z důvodu, proč se člověk cítí dlouhodobě unaveně, vyčerpaně. Voda je opravdu důležitá pro rozvoz živin, převážení zplodin z periferních oblastí, ochlazování organizmu a fungování mozku.

Z těchto důvodů nedostatek tekutin, i když ho člověk nepociťuje, může být příčinou nadměrné únavy,“ vysvětlil Suchánek.

„Ten pitný stejně jako stravovací režim je věc, která je trénovatelná. Někdy stačí, když na stůl postavíme 1,5litrovou lahev vody a budeme se snažit, když odcházíme ze zaměstnání nebo odpoledne, aby lahev byla prázdná.

  Když ji bude mít pořád na očích, tak je mnohem větší pravděpodobnost, že jsme schopní toto doporučené množství tekutin vypít,“ tvrdí expert. Podle Suchánka by člověk měl za hodinu upíjet aspoň dvě deci vody, nebo si stanovit, že před obědem vypije 1/3 lahve vody.

Jedná se podle experta o nejjednodušší a přehledný systém.

Kromě toho se zapíjení jídla vodou některými odborníky považuje za nezdravé. Studie britských vědců minulý rok zjistila, že konzumace vody s občerstvením zvedá hladinu cukru v krvi. Doporučuje se tak pít vodu před nebo po stravování. Podle Pavla Suchánka se vliv zapíjení potravin vodou spíš neprokázal a to z důvodů mocných vlastností žaludeční kyseliny.

„Myslím si, že je to trošičku nesmysl, že zapíjení vodou ředí žaludeční kyselinu. Kyselina v žaludku je natolik silná, že nějaké množství vody na ní nemá žádný vliv. To by muselo být extrémní množství vody. I tak by to těžce fungovalo, protože kyselina chlorovodíková, kterou máme v našem žaludku, je extrémně agresivní.

Nemyslím si, že by to mohlo znatelně narušit PH žaludku,“ řekl vědec.

Podle Suchánka se na to můžeme podívat z jiné strany: „ V případě redukčních režimů se dost často využívá konzumace tekutin a zapíjení jídel, protože jde o jakýsi objem a díky tomu má člověk pocit naplnění. Tento pocit je ale pouze krátkodobý,“ zdůraznil Suchánek.

Jak je to s kvalitou vody v Česku a předávkováním vodou

Podle Pavla Suchánka navzdory tomu, že se v poslední době objevila studia o přítomnosti ve stopových množstvích mikro plastů ve vodě, je celková kvalita kohoutkové vody v Česku velmi dobrá.

  Další možnosti jsou podle odborníka minerální vody – stáčené a mineralizované z vrtů (středně, nízce a vysoce mineralizované). „Záleží na tom, co člověk preferuje. Velká móda je klasická pitná voda z hlubinných vrtů. Kde se předpokládá vysoká čistota, nepřítomnost mikro plastů.

 Protože jsem aktivní sportovec, konzumuji minerálky s vyšším obsahem vápníku a hořčíku,“ prohlásil Suchánek.

​Pan Suchánek navíc varuje před extrémní konzumací vody.

„Lidi s sebou vodu nosí úplně všude… Setkal jsem se s tím, že lidé zbytečně přehánějí konzumaci tekutin z toho důvodu, že budou mít lepší plet´ a nebudou tak unavení, ale ono to není pouze o tekutinách, ale o celkovém složení jídelníčku. Někdy to je součást módního trendu, že lidé s sebou všude nosí lahev s vodou na viditelném místě. V některých případech to nepůsobí příliš patřičně,“ uvedl odborník.

Co ovlivňuje voda u různých populací

Výživový expert také řekl, že voda má odlišný význam u různých věkových skupin.  Dehydratace tak působí odlišným způsobem podle aktivit a věku jednotlivců.

„Víme, že u sportujících lidí dehydratace snižuje celkovou výkonnost o 30 procent. Dostatečná hydratace neboli zavodnění u dětí je důležitá z hlediska schopnosti soustředit se, pamatovat si při písemkách.

Bagatelizování, že pitný řežím není důležitý, je nesmyslné,“ řekl Suchánek.

© Fotolia / Makieni

Obzvlášť je důležité u kojících žen a dětí kvůli vývoji: „Co se týká těhotných a kojících, tam je to jednoznačné, protože je potřeba dostatečné množství tekutin pro tvorbu mateřského mléka. Zároveň je důležitá voda pro ochlazování organizmu v teplejším období. Je to předcházení bolestem hlavy a migrenózním stavům.“

I když to není zjevné, u dětí je pravidelné pití důležité kvůli pocení.

  „Ze studií víme, že dostatečné množství vody pomáhá k soustředění, pamatování si látky, když se učí, protože dostatečné množství tekutin ovlivňuje hematoencefalickou bariéru mozku a tato hematoencefalická bariéra, pokud je narušená hydratace, může u dětí vyvolávat příznaky podobné ADHD, neboli poruchy pozornosti,“ uvedl Suchánek.

Podle experta se u dospělých dodržování pitného režimu stává podstatné kvůli přehřátí u fyzických aktivit, prevence únavy a vyčerpání u osob, které pracují v kanceláři.

Přitom hraje roli i pracovní prostředí:  „Pokud není klimatizované a je suché, množství tekutin, které se uvolňuje z organizmu, je vyšší, protože organizmus je vysušovaný. Kvůli tomu stoupá spotřeba tekutin.

Zejména lidé, kteří hodně mluví, vydechují nasycenou vodní páru. Proto potřebují výrazně vyšší množství tekutin.“

Starší populace je také hodně citlivá na nedostatek tekutin. U této rizikové skupiny voda ovlivňuje především kognitivní schopnosti. „U seniorů je množství tekutin důležité z toho důvodu, aby se jim zbytečně nezvyšoval krevní tlak, aby dobře fungovaly ledviny a organizmus se zbavoval zplodin metabolizmu.

Správné množství tekutin umožnuje fungování léků při léčení u seniorů,“ upozornil Suchánek. Závěrem řekl, že největším problémem u seniorů je to, že nepociťují žízeň. Kvůli riziku dehydratace podle Suchánka plynou zdravotní komplikace, neschopnost si zapamatovat některé věci a zhoršování paměti.

  Je to populace, která je na nedostatek tekutin hodně citlivá, i když to na první pohled nevypadá.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce