29.04. 13:22 | Autor: ČTK
Slovensko prošetřuje dva případy možného nakažení člověka virem prasečí chřipky. Příznaky má jeden pacient z Nitry, který se nedávno vrátil z Mexika. Druhý pacient nemá příznaky onemocnění a nebyl ani v oblasti zasáhnutých chřipkou.
O vyšetření dvou Slováků dnes informoval hlavní hygienik Ivan Rovný. Na nový typ takzvané mexické chřipky zemřelo v Mexiku víc než 150 lidí. Spojené státy hlásí jednu oběť.
Samoživitelé a samoživitelky řeší v koronavirové krizi finanční potíže nejčastěji šetřením na jídle. Přikročila k němu polovina z…
Pokud se v boji proti epidemii covidu-19 v Česku nic nezmění, hrozí podle odborníků zhroucení zdravotnictví do tří týdnů. Také…
Ústečtí hygienici rozhodli, že šéf Národní sportovní agentury Milan Hnilička a místopředseda Rady České televize Jiří Šlégr…
Prodejci hlásí enormní zájem o dětské zdravotnické roušky, na řadě míst jsou nedostupné.
Chovatelé prodávají letos klecová vejce do řetězců za 1,8 Kč, tedy o pět haléřů dráže než loni. Z podestýlkových chovů pak za dvě…
Konec nouzového stavu usnadní policistům postihovat lidi za porušení protikoronavirových opatření. Pandemický zákon, o který…
Organizace návratu dětí do škol od pondělí je podle ředitelů základních škol v Praze zvládnutelná, i když bude náročná.
Nejvíce oxidu uhličitého (CO2) ze zdrojů v Česku loni opět vypustila elektrárna Počerady – přes 4,5 milionu tun. Elektrárnu loni…
Policista, který loni v červenci řídil vozidlo, do kterého narazila opilá řidička, neměl šanci nehodě nijak zabránit. U Obvodního…
Vlaky na vysokorychlostní železnici v Česku by podle odhadů mohlo v budoucnu využívat přes 130 tisíc cestujících denně.
Veřejná správa podle zástupkyně veřejného ochránce práv Moniky Šimůnkové neumí zaměstnávat lidi s postižením, jejich pracovní…
Potravinové banky loni shromáždily 7007 tun potravin, což bylo proti předloňským 4700 tunám zhruba o polovinu více.
Kraje žádají od ministerstva dopravy kompenzace za ušlé tržby v regionální dopravě kvůli koronaviru v loňském roce. Celkově jde o…
Produkce ve stavebnictví v Česku v únoru meziročně klesla o 11 procent. Jedná se o nejvýraznější meziroční propad od července…
Za poslední týden lékový ústav zaznamenal pět případů úmrtí, která nastala po očkování proti covidu-19. Celkem je těchto případů…
Nejvyšší správní soud (NSS) sérií svých rozhodnutí z posledních týdnů nařídil Městskému soudu v Praze, aby se znovu zabýval…
Ve středu přibylo v Česku 7015 potvrzených případů koronaviru. Jde o nejnižší středeční nárůst v tomto roce. V mezitýdenním…
Opatření proti šíření covidu-19 je podle nového ministra zdravotnictví Petra Arenbergera potřeba rozvolňovat obezřetně, aby se…
Velkokapacitní očkovací centrum v pražské hale O2 universum začne fungovat až na začátku května, tedy zhruba o měsíc později, než…
Kárný senát Nejvyššího správního soudu začal ve středu v Českých Budějovicích projednávat případ bývalého místopředsedy…
Pandemie prasečí chřipky trvá půl roku, dosud zabila 10.400 lidí
prasečí chřipka, A(H1N1), virus
Svět se už půl roku potýká s pandemií takzvané prasečí chřipky. Před šesti měsíci ji vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) poté, co se vir A(H1N1) začal šířit mezi kontinenty a přenášet se z člověka na člověka. Podle dnešních údajů Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), sídlícího ve Stockholmu, si nemoc dosud ve světě vyžádala zhruba 10.400 mrtvých. Jen v Evropě na ni zemřelo kolem 1150 lidí.
WHO se v červnu rozhodla zvýšit míru pandemického rizika na nejvyšší stupeň šestibodové škály. Vyhlásila tak celosvětovou pandemii. Ta se naposledy objevila v roce 1968. Podle představitelů WHO červnové vyhlášení pandemie nevypovídalo nic o závažnosti choroby, ale o jejím šíření. Začalo se také pracovat na přípravě speciální vakcíny.
Mnohé státy zahájily už proti prasečí chřipce očkování. Obětí i nakažených přibývá. Jen za posledních 24 hodin ECDC evidovalo ve světě další skoro čtyři stovky zemřelých. V EU, Norsku, Švýcarsku a na Islandu jich bylo přes 60. V některých regionech už propukly chřipkové epidemie.
Podle odborníků převládají pacienti s chřipkou prasečí nad nakaženými chřipkou sezonní.
Britští odborníci však dnes oznámili, že úmrtnost na novou chřipku je v jejich zemi mnohem menší než při minulých chřipkových pandemiích.
Zatímco úmrtnost na španělskou chřipku při pandemii v roce 1918 byla dvě až tři procenta a při pandemiích v letech 1957/58 a 1967/68 činila 0,2 procenta, teď je to zatím jen 0,026 procenta.
Ve Spojených státech byla v pondělí oznámena úmrtnost 0,048 procenta, dodala agentura Reuters.
V Česku novou chřipku podle ministerstva zdravotnictví testy potvrdily dosud u zhruba tisícovky lidí. Nemocných je ale ve skutečnosti mnohem víc. Testy se provádějí jen u lidí s vážnějšími příznaky. Zemřelo 34 pacientů. Nejvíc obětí v Evropě hlásí Británie. Má jich zhruba 270.
Ve Španělsku dosud nová chřipka připravila o život asi 170 lidí, ve Francii kolem 160 a v Německu 94. V Rakousku a na Slovensku eviduje ECDC po třech zemřelých. ČR tak podle statistiky patří v Evropě k zemím s vyšším počtem obětí. Důvodem může být skutečnost, že u mnohých českých zemřelých nebyl vir A(H1N1) jedinou příčinou smrti.
Měli i další vážné choroby. Jiné státy ale počítají jen ty oběti, které připravila o život jen prasečí chřipka. Právě tak je tomu na Slovensku, kde ve skutečnosti zemřelo přes deset lidí s potvrzenou nákazou. Přímou příčinou úmrtí byla prasečí chřipka ale jen ve třech zmíněných případech.
Podle údajů z konce minulého týdne chorobu dosud dostalo 722 osob. Prvních 50.000 očkovacích dávek by slovenští doktoři měli dostat do konce roku. Nákup vakcíny provázela v zemi kritika. Podle některých Slovensko zaspalo. Navíc objednalo látku, která nemá registraci slovenského i Evropského úřadu pro kontrolu léčiv.
Představitelé státu argumentují tím, že vakcína patřila mezi nejlevnější. České ministerstvo zdravotnictví naopak čelilo výtkám, že pořídilo vakcínu draze a uzavřelo nevýhodnou smlouvy. Farmaceutická firma totiž stoprocentně negarantuje termín a objem dodávek a nechtěla nést ani finanční následky při výskytu vedlejších účinků.
I přes rostoucí počet nakažených a zemřelých se mnozí lidé zdráhají nechat naočkovat. V Česku se očkování brání i někteří lékaři. Obávají se totiž vedlejších účinků. Podle českého ministerstva zdravotnictví je preparát, který ČR zakoupila, bezpečný. V zahraničních médiích se objevily zprávy o tom, že některé očkovací látky mohou vyvolat obtíže.
Sdělovací prostředky vycházely z výsledků studií a vyjádření expertů. WHO informovala o několika případech, kdy u nakažených nezabraly antivirové léky. Odborníci mají obavy i z toho, že by vir mohl zmutovat.
ktk pz mik
Prasečí chřipka se teď může do Česka přivalit hlavně ze západu
V Německu začalo prudce přibývat pacientů s takzvanou prasečí chřipkou, a to zvlášť v Bavorsku. Také Rakousko stojí podle tamních expertů na prahu epidemie. Informovaly o tom tiskové agentury a místní zdravotnické instituce.
Obě země mají k dispozici vakcínu, ani v jednom státě se ale nedostává takové množství dávek, aby mohli být naočkováni všichni zájemci.Německý Institut Roberta Kocha uvedl, že se v Německu novou chřipkou zatím nakazilo přes 50.000 lidí. Třináct lidí vir A(H1N1) připravil o život.
Ve skutečnosti jsou počty pacientů ale nejspíš vyšší. V Bavorsku podle tamního zemského zdravotnického úřadu dosud testy infekci potvrdily u více než 21.100 osob. Jen tento týden od úterka do středy zdravotníci evidovali 1530 nových případů.
Po celém Německu se už uzavřely desítky školních tříd a škol, a děti tak mají kvůli prasečí chřipce prázdniny.
Rakousko je podle místních expertů na začátku chřipkové epidemie. Modely a propočty prý ukazují, že počet nemocných by měl dosáhnout vrcholu v lednu. Jak bude situace ve skutečnosti vypadat, bude záviset i na tom, kolik lidí se nechá naočkovat.
Jen ve Vídni je 21 očkovacích center. O tom, ve kterých jsou nejkratší čekací doby, chtějí úřady informovat na internetu. Podle rakouského ministerstva zdravotnictví k 10. listopadu novou chřipku dostalo 1159 lidí. Od 6. listopadu přibylo 398 pacientů.
Většini z nich měla mírné příznaky.
Rakousko „zachraňuje situaci“
Kvůli prasečí chřipce se už v Rakousku uzavřely mnohé školky a školy. Jen v Tyrolsku to bylo pět školek a 15 škol.
Rakousko začalo v obavách před propuknutím chřipkové epidemie před několika dny „zachraňovat“ situaci – média vydala s odkazem na příslušné úřady soubor hygienických opatření čítající mytí rukou i větrání a rakouští lékaři očkovali první lidi. Země ale musí doobjednat vakcíny.
V Rakousku zatím na následky onemocnění nikdo nezemřel.
Francie ve čtvrtek zahájila už druhé kolo očkování proti prasečí chřipce – kromě Německa a Rakouska je tak zatím jednou z mála evropských zemí, která disponuje očkovací látkou.
Strach z Ukrajiny?
Jakkoliv se v posledních dnech šíří médii panika ohledně epidemie chřipky na Ukrajině a spekuluje se o jejím šíření dále na západ, situace není zřejmě natolik alarmující, protože úřady okolních států nepodnikly žádná zvláštní preventivní opatření. Počet nemocných nakažených chřipkou na Ukrajině už přesáhl milion, ve většině případů se ale jedná o „běžnou“ chřipku, nikoliv o nový vir.
Sousedé Ukrajiny jsou nicméně opatrní. Slovensko v uplynulých dnech rozhodlo, že nechá otevřený jen jeden hraniční přechod pro silniční dopravu. Na železničních a pěších přechodech se země rozhodly umístit lékaře, aby monitorovali cestující. Léky Ukrajině poskytlo Polsko, které poslalo Kyjevu Tamiflu, roušky i sady na testování přítomnosti viru.
Pokud jde o Polsko a Slovensko, ani v jednom ze států se zatím nepodává obyvatelstvu vakcína proti nákaze prasečí chřipkou. Slovenská média nedávno přinesla informace o tom, že vystrašení obyvatelé cestují desítky až stovky kilometrů do Maďarska, aby si tu pořídily potřebné sérum.
Bratislava jinak hovoří o „velmi mírném průběhu“ onemocnění. „Nikdo tu zatím vážně neonemocněl ani nezemřel,“ píše server Sme.sk. Na Slovensku dosud zaznamenali necelých 200 potvrzených případů nákazy virem (A)H1N1.
To je o polovinu méně než v Česku, kde celkový počet infikovaných pacientů od počátku nákazy dosáhl 400 a onemocnění si vyžádalo jeden lidský život. V Polsku bylo podobně jako na Slovensku potvrzeno 213 případů nakažení virem A/H1N1.
Co říkají experti
Podle Světové zdravotnické organizace se vir prasečí chřipky A(H1N1) stal převládajícím chřipkovým virovým kmenem na světě. Laboratorní testy od dubna prokázaly nákazu u více než 482.300 lidí, prokazatelně připravila o život nejméně 6072 osob.
Experti odhadují, že by chřipková epidemie v Evropě mohla letos mít kvůli takzvané prasečí chřipce dvojnásobek obětí než v jiných letech. Obávají se totiž toho, že by po vlně nové chřipky mohla počátkem příštího roku udeřit další epidemie, a to běžné, sezónní chřipky.
Ta na rozdíl od prasečí chřipky, která postihuje často mladší lidi, „útočí“ spíš na starší a oslabené jedince. Klasická chřipka připraví ročně o život 40 tisíc lidí. Experti evropského centra ECDC nedávno varovali, že nový vir by mohl v zimě tento počet až zdvojnásobit.
Chřipka španělská, asijská, hongkongská, ptačí, prasečí… …a co dál?
Chřipka, jejíž jméno tak často bereme nadarmo, je nemoc, která až do našich dnů je tajemná svým původcem i svou silou, s níž dovede v ohromných pandemiích proletět i celou zeměkoulí s takovým počtem obětí, že se jí žádná nemoc nevyrovná. Ještě štěstí, že jen někdy, občas, jsou její epidemie zhoubné, kdežto většinou jen bije, ale nezabije. Ale i tak z ohromné nemocnosti i při nepatrné úmrtnosti způsobuje nesmírné škody hospodářské i zdravotní.
Toto napsal v úvody kapitoly o chřipce v prvém díle učebnice Pathologie a terapie nemocí vnitřních v roce 1932 vynikající český internista profesor J. Pelnář a jeho slova platí beze zbytku i dnes po více než třech čtvrtinách století.
Ve své době Pelnář neměl žádné skutečně účinné léky na chřipku, a dokonce tehdy nebyl ani znám její původce, měl však vlastní zkušenosti ze dvou chřipkových pandemií, a proto přistupoval k chřipce a infekčním nemocem vůbec s respektem.
My jsme tento respekt ztratili a infekční nemoci jsme přestali považovat za závažný zdravotní problém. Hlavní lékař USA William H. Steward dokonce v roce 1969 prohlásil: „Válka proti infekcím je skončená.
“ Infekční nemoci přitom i dnes zůstávají hlavní příčinou nemocnosti i úmrtnosti jak v rozvojových, tak v rozvinutých zemích, a chřipka mezi nimi patří na čelné místo. Každý rok chřipkou onemocní v sezoně kolem 10–20 % populace, což je spojeno s velikými ekonomickými ztrátami, a každoročně např.
u nás je chřipka odpovědná minimálně za 2,5 % všech úmrtí. V pandemii onemocní zřejmě až 40–50 % lidí a kolik jich případný nový pandemický virus usmrtí, lze jen těžko odhadnout. Přesto je však chřipka dosud stále považována za banální infekci, a nejen z pohledu laiků!
Původci chřipky jsou extrémním příkladem evoluční přizpůsobivosti virů, které dokážou dokonale využít podmínky vytvářené ve světě člověkem.
Chřipkové epidemie se od doby, kdy lidé začali žít pospolitě ve větších skupinách, zřejmě cyklicky vyskytují nepřetržitě – z historické doby máme záznamy o skoro 300 epidemiích, o kterých lze na základě současných znalostí soudit, že tehdy šlo zřejmě o chřipku.
Taprve když v roce 1933 objevil W. Smith chřipkový virus, bylo možno začít problematiku chřipkových epidemií systematicky vědecky zkoumat.
Původci onemocnění jsou chřipkové viry typu A, B a C, které řadíme do čeledi Orthomyxoviridae. Viry typu A a typu B patří do rodu Influenzavirus, virus chřipky typu C se od předchozích dvou značně odlišuje, a je proto řazen do zvláštního rodu. Chřipkové viry typu B a C způsobují obvykle jen lehčí onemocnění, vyskytují se jen u lidí a jsou geneticky poměrně stabilní.
Viry typu A mají kromě člověka řadu hostitelů, jednak savce (prasata, koně, tuleně), ale zejména mnoho druhů domácích i divokých ptáků. Chřipkové viry mají genetickou informaci uloženou v jednovláknové RNA, která se skládá z několika na sobě nezávislých segmentů, což je důležité pro výměnu genetické informace mezi různými kmeny virů.
Na povrchu virů typu A a B jsou dvě významné komponenty – hemaglutinin (H) a neuraminidáza (N) – které trvale podléhají genetickým změnám. Hemaglutinin je odpovědný za přichycení viru na cílovou buňku, neuraminidáza pomáhá uvolňovat nově vytvořené virové partikule z hostitelské buňky.
U virů chřipky A bylo zatím popsáno 9 typů neuraminidázy a 16 typů hemaglutininu, z toho u lidských kmenů bylo dosud zjištěno 5 typů hemaglutininu a 2 neuraminidázy. Malé (bodové) změny jednotlivých aminokyselin v rámci jednoho typu hemaglutininu nebo neuraminidázy virů A a B se nazývají drift a jsou příčinou každoročních větších nebo menších změn antigenních vlastností chřipkových virů.
U virů typu A se však jednou za řadu let kompletně vymění neuraminidáza nebo hemaglutinin, či dokonce oba tyto antigeny, a objeví se tak zcela nový kmen chřipkového viru, jehož rozšíření vede ke vzniku celosvětové pandemie.
V průběhu dvacátého století jsou dobře dokumentovány 4 pandemie – v roce 1918 se objevila španělská chřipka H1N1, v roce 1957 asijská chřipka H2N2, v roce 1968 hongkongská chřipka H3N2 a v roce 1977 čínská chřipka H1N1. Tyto pandemie měly různě závažný průběh, nejhorší byla španělská chřipka, která těsně po prvé světové válce zahubila možná několik desítek milionů lidí.
Proč se takto chřipkový virus trvale mění a proč chřipka probíhá někdy poměrně lehce a jindy velmi těžce, je předmětem intenzivního výzkumu. Podle současných názorů vzniká nový podtyp chřipkového viru tak, že se vymění genetická informace mezi viry lidskými a ptačími.
Tak vznikne nový virus, se kterým se většina dosud žijících lidí nesetkala, nemá proti němu připravené protilátky, a proto je takový nový virus vždy vysoce nakažlivý. Protože však člověk není pro ptačí viry typu A běžně vnímavý, dochází k této genetické výměně (nazývané reasortment) při duální infekci pravděpodobně na praseti, které je vnímavé jak pro lidské, tak i ptačí viry. Ptáci a prasata tedy hrají při vzniku nového pandemického kmene chřipkového viru A klíčovou roli.
Jak vypadá takové předpandemické období, kdy se vyvíjí nový chřipkový virus, dosud přesně nevíme – v minulosti jsme neměli ani dost znalostí, ani nástrojů na to, abychom to mohli detailně zkoumat. Nevíme ani, jak často se v minulosti přenesl zvířecí podtyp chřipkového viru na člověka.
Od konce padesátých let byly opakovaně zaznamenány případy přenosu ptačích a prasečích virů na člověka, tato onemocnění probíhala mnohdy velmi závažně, nikdy se ale viry nešířily dále mezi lidmi a pandemie, které pak proběhly, byly způsobeny jinými podtypy viru. V nedávné době poutal pozornost přenos ptačího viru H5N1 na člověka.
Tento podtyp, přenese-li se z ptáků na lidi, způsobuje závažné, často smrtelné onemocnění, mezi lidmi se ale prakticky nepřenáší a je zřejmé, že svou šanci stát se pandemickým virem, již pro pásl. V současné době se objevil nový zajímavý podtyp viru A H1N1, označovaný jako virus prasečí či mexické chřipky.
Jeho oba antigeny jsou sice stejného typu jako u viru A H1N1, který koluje v populaci od roku 1977, ale zvláště jeho hemaglutinin je značně odlišný a zřejmě je podobný hemaglutininu viru španělské chřipky z roku 1918.
Podle dostupných zpráv má tato mexická chřipka nezanedbatelnou úmrtnost, její virus se snadno přenáší mezi lidmi, a má tedy zřejmě (na rozdíl od viru H5Nl) značný pandemický potenciál. Jak se bude situace okolo tohoto viru dále vyvíjet, lze v současné době jen těžko odhadnout.
Na straně jedné jsme nikdy v historii nebyli proti infekcím včetně chřipky tak dobře vyzbrojeni – existuje celosvětový systém sledování chřipky, umíme chřipku rychle a efektivně diagnostikovat, dokážeme vyrábět spolehlivé vakcíny a máme účinná antivirotika. Na straně druhé nikdy nebyla lidská populace vinou globalizace tak zranitelná.
Významný epidemiolog prof. J. Lederberger v roce 1992 řekl: „Možnost katastrofické epidemie dnes obchází svět rychlostí tryskového letadla.“ Masová letecká doprava mezi přelidněnými městskými aglomeracemi dnes skutečně může rozšířit nějaké infekční onemocnění rychle po celém světě.
Ať už se situace kolem viru prasečí chřipky vyvine jakkoliv, měli bychom jí věnovat patřičnou pozornost, abychom se poučili pro budoucnost – zřejmě poprvé totiž máme unikátní příležitost studovat vznik možné chřipkové pandemie v samotném začátku.
Skoro třetina Čechů se bojí prasečí chřipky. Případ hlásí Slovensko | Domov
PRAHA/BRATISLAVA Necelá třetina Čechů se cítí ohrožena takzvanou prasečí chřipkou, každý desátý člověk pak pociťuje výrazné ohrožení. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Factum Invenio.
Při případné pandemii mexické chřipky by většina dotazovaných upravila své každodenní zvyklosti i chování.
Lidé by dbali více na hygienu, polovina oslovených by se vyhýbala místům s větším počtem lidí a Češi by méně cestovali.
Jediný potvrzený případ mexické chřipky v Česku byl ohlášen v pondělí. Podle středečních informací kvůli obavám z nakažení novým typem chřipky vyhledalo lékaře 131 lidí. Ve 105 případech byla infekce vyloučena, ve 25 se na definitivní výsledek čeká.
Antivirové léky pro zhruba dva miliony obyvatel, které má Česko připraveny pro případ pandemie, považuje 31 procent oslovených za dostačující, 57 procent lidí si myslí opak. Více než polovina Čechů je přesvědčena, že by lék dostala.
| Na Slovensku se objevil první případ nákazy takzvané prasečí chřipky, informovaly dnes slovenské servery Aktuálne.sk a tvnoviny.sk.Slovenské ministerstvo zdravotnictví svolalo na poledne tiskovou konferenci. Jeden pacient nakažený virem A(H1N1), jak je nová chřipka označována, leží v bratislavské nemocnici. |
Takzvané prasečí chřipky se obávají spíše ženy, strach pociťuje 37 procent žen a 23 procent mužů. Největší obavy z chřipky mají podle průzkumu Pražané, strach z ní pociťuje 37 procent obyvatel metropole. Chřipky se bojí 27 procent Moravanů. Z průzkumu rovněž vyplývá, že většina lidí by se snažila onemocnění předejít určitými režimovými opatřeními. Lidé by si častěji myli ruce, více by odpočívali a užívali vitaminy. Polovina občanů by se vyhýbala místům s velkým počtem lidí. Češi by rovněž méně cestovali, čtyři z deseti by přestali cestovat do mimoevropských zemí, třetina by necestovala do zahraničí vůbec a stejný počet občanů by omezil i cestování po ČR. Čtvrtina oslovených by zůstala v domácí izolaci a jakékoliv osobní kontakty s ostatními by přerušila nebo omezila na minimum. Doma by zůstali častěji ženy než muži. Roušku na veřejnosti by nosilo asi 30 procent oslovených občanů a hromadnou dopravu by přestala využívat čtvrtina lidí, uvádí průzkum. Nová chřipka doposud po celém světě nakazila asi 13.000 lidí a o život připravila přes 90 nakažených. V Evropě jsou nejvíce zasaženy Velká Británie, Španělsko, Itálie, Francie a Německo. Pacienty s takzvanou prasečí chřipkou eviduje 50 zemí, v Evropě 19. Foto ČTK
prasečí chřipka
Většina zemřelých je z rizikových skupin
Farmaceutická firma Sanofi Pasteur stahuje z trhu 800 tisíc dávek
Každý šestý obyvatel USA už virem (A)H1N1 onemocněl
Komunistický režim potvrdil výskyt viru A/H1N1, Jižní Korea nabízí pomoc
Jde o třiadvacátou českou oběť nebezpečného viru
Tamiflu zkracuje dobu nemoci u dětí o den a půl, u seniorů vůbec
Onemocnění probíhá poměrně mírně, ale není dobré snažit se je přechodit
Třicetiletý pacient zemřel v pondělí, testy potvrdily A/H1N1
Počet obětí vyšplhal na čtrnáct
Lidí, kteří na nový tip chřipky zemřeli, je zatím jedenáct
Ukázal to průzkum mezi několika stovkami praktických lékařů
Nákazu u pacientů z Prahy a Mělníka potvrdila Národní referenční laboratoř
Přítomnost viru A/H1N1 ještě musí potvrdit testy
Obětí za poslední týden rychle přibylo, hlásí WHO
Parlament neschválil návrh na uvolnění miliardy hřiven proti epidemii
Nejnovější zprávy do e-mailu
odborný časopis
- Chřipka je pro své klinické a epidemiologické vlastnosti „specifický syndrom,“ který postihuje celé tělo (nikoli jen dýchací cesty) a pokud ji přecházíme nebo nedostatečně léčíme, jsme na dobré cestě k následným akutním nebo chronickým
- komplikacím.
Podle EU (Evropská Unie) každý rok onemocní chřipkou 25 – 50 milionů lidí, 40 000 lidí onemocní v sezoně a až 250 000 lidí během chřipkové epidemie. Původcem běžného chřipkového onemocnění je chřipkový virus ze skupiny tzv. Orthomyxoviridae. První stručné informace o chřipkové epidemii jsou již z r. 412 př. n. l., podrobnější až ze 16. století. První pandemie, při které byl tzv. archeologickou serologií prokázán chřipkový virus A (H2N2) proběhla v letech 1882 – 1889, v letech 1898 – 1901 byl objeven virus A (H3N8) a v roce 1931 první prasečí kmen. Proběhlé epidemie a pandemie chřipky jsou v následujícím přehledu: a/ Španělská chřipka v letech 1918 – 1919, způsobená virem A (H8N2) si vyžádala 30 – 50 milionů obětí po celém světě. Způsobil ji ptačí virus přímým přenosem na člověka bez adaptace. b/ Asijská pandemie, způsobená virem A (H2N2) v r. 1957 c/ Hongkongská chřipka, jejímž původcem je virus A (H3N2) v r.1968 d/ Prasečí chřipka v r. 1976 v USA e/ Ruská chřipka v r. 1977, kdy se vrátil subtyp (H1N1) f/ Ptačí chřipka v r. 1930 g/ Mexická chřipka v r.2009 jako pandemie viru A (H1N1) Teprve od r. 1977 je aktivní chřipkový virus A (H1N1) s výjimkou let 2005 – 2006, kdy byl dominující virus A (H3N2). Virus A má dva typy povrchových antigenů: hemaglutinin (H) a neuraminidázu (N). U lidí známe 5 hemaglutininů a 2 neuraminidázy, jejich vzájemnou kombinací nebo jejich variant vznikají různé mutanty, které mohou vyvolat epidemie. Selekčním tlakem imunity populace vzniká antigenní grift (posun), dochází k menším mutacím viru a takto vzniklé mutované viry jsou příčinou recidivujících malých epidemií, a to ve dvou – až tříletých cyklech. Antigenní shift (zlom antigenní) vzniká genetickou rekombinací mezi viry lidskými a živočišnými, čímž se mění jeden nebo oba antigeny a vznikne nový typ viru A, který způsobuje nikoli epidemie, ale pandemie v desetiletých i víceletých intervalech. Virus chřipky B vyvolává pouze epidemické onemocnění, hlavně v dětských kolektivech. Chřipka se přenáší kapénkovou nákazou a po jejím prodělání nezůstává imunita. Začíná náhle z plného zdraví horečkou 38 – 40 st., zimnicí, silnou bolestí hlavy, očí, svalů a kloubů, nápadná je celková únava až vyčerpanost. U starších pacientů často vidíme gastrointestinální projevy: nausea, zvracení, nechutenství, průjmy, někdy i hematemeza a meléna. Dva dny po této fázi se objeví suchý dráždivý kašel bez expektorace, který se poté mění na kašel produktivní s vykašláváním vazkého hlenohnisavého sputa a retrosternální bolestí, mění se i poslechový nález na plicích: dýchání čisté sklípkové se mění na dýchání s pískoty, vrzoty nebo drobnými chrůpky. Tyto přiznaky přetrvávají zhruba 3 – 4 dny, únava a celková slabost může trvat i několik týdnů. Chřipkové onemocnění má příznivý průběh a nevyžaduje speciální terapii, s komplikacemi musíme počítat u osob s vážným jiným onemocněním: u kardiaků, u imunosuprimovaných, u diabetiků, u astmatiků, po transplantacích, u onemocnění jater a ledvin a u dětí. Rizikovou skupinou jsou všechny věkové kategorie seniorů, pacienti v zařízeních dlouhodobé péče, v domovech důchodců, pracovníci ve zdravotnictví a v sociálních ústavech. Komplikace chřipky jsou primární nebo sekundární. K primárním = virovým komplikacím řadíme akutní laryngitidu, akutní tracheobronchiolitidu, intersticiální pneumonii, myokarditidu a postižení CNS: encefalopatie, encefalitida. K sekundárním = bakteriálním komplikacím patří bronchopneumonie, sinusitidy, otitidy, chronické bronchitidy s akutní exacerbací a syndrom toxického šoku. U některých pacientů vidíme i změny chování: bludy, halucinace, celková zmatenost a suicidia. U dětí jsou nejčastějšími komplikacemi febrilní křeče, uzlinový syndrom, otitidy, pseudokrup, bronchiolitida. Je zajímavé, že u většiny dětí chybí pocení. Sekundární komplikace způsobuje nejčastěji Staphylococcus aureus, H. influenzae, Streptococcus pneumonie, vzácně i Klebsiella pneumoniae a Mycobacterium pneumonie. Obraz prasečí chřipky: horečka, zimnice, únava, nechutenství, kašel, rýma, zvracení a průjmy, před vypuknutím prasečí chřipky u dětí se může objevit tachypnoe, cyanosy, dehydratace v souvislosti s omezeným příjmem tekutin nebo pocením, lokální kožní změny. U dospělých vidíme tachykardie, tachypnoe, retrosternální bolest, závratě, náhle vzniklé stavy zmatenosti, protrahované zvracení. Nákaza se šíří vzduchem, (kapénková infekce, 1 kapénka obsahuje až milion virů) přímým kontaktem s nemocným, ale i nepřímým kontaktem (oblečení, telefon atd.). Pacienti neumírají na chřipku samotnou, ale v souvislosti se zhoršením chronického onemocnění, které mají v anamnese a pro které se léčí v odborných ambulancích. Obraz ptačí chřipky: Zdrojem infekce jsou divoké kachny, rackové, drůbež. Začátkem 20. století proběhla v Asii panzoonoza ptačí chřipky, způsobená virem A (H1N1) a přímým kontaktem chovatelů drůbeže s nemocnými ptáky. Inkubační doba je 5-7 dní, prvními příznaky je těžká únava, subfebrilie a dráždivý kašel. NĚKTERÉ INFORMACE SZÚ (STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV) VE VZTAHU KE CHŘIPCE • První prasečí kmen viru chřipky známe z roku 1930
• První ptačí kmen viru chřipky známe z roku 1902
• První lidský kmen chřipky A (H1N1) je z roku 1993, poslední subtyp byl izolován v roce 2005 V čem se liší chřipka sezonní od pandemické ?? a) chřipka sezonní se vyskytuje každoročně b) chřipka pandemická, kde jsou shiftové změny v intervalech desítek let PANDEMIC VIRUS (H1N1) V R.
2009 – VŠEOBECNÁ CHARAKTERISTIKA a) první případy jsou ze Severní Ameriky b) je typický snadný mezilidský přenos c) na tvrdých předmětech virus přežívá až 48 hod., na oblečení a papírových kapesnících přežívá až 12 hod., na dlaních cca 5 minut. Rychle se šíří celosvětově, pouze 9 týdnů.
Prozatím je antigenně stabilní, ale lze očekávat driftové změny d) od sezonní chřipky se liší tím, že může končit letálně, hlavně mladých lidí v kombinaci s akutní respirační infekcí e) mezi cirkulujícími chřipkovými viry narůstá převaha virů pandemických f) virus je citlivý na inhibitory neuroaminidazy, což je Oseltamivir a Zanamivir rezistence na Oseltamivir je sporadická g) sezonní vakcína nemá efekt u pandemií, ale může působit preventivně u druhé vlny chřipky podle informací US-CDC byli ke 30.10.09 dominantní viry pandemické nad sezonními JAK SE PROJEVUJE PANDEMIE CHŘIPKY A (H1N1) a) infekce se přenáší kapénkovou nákazou, virus se vylučuje až po odeznění akutní fáze b) 2 – 6 % nakažených musí být hospitalisováno c) více jak 90 % nakažených jsou osoby mladší 60 let d) cca 30 % pacientů nemá vysoké teploty a někteří jsou zcela afebrilní e) cca 30 % pacientů má obtíže gastroenterální PANDEMIC VIRUS (H1N1) V ČESKÉ REPUBLICE a) jedná se spíše o onemocnění importované b) pandemic virus (H1N1) má široké spektrum projevu DIAGNOSA CHŘIPKOVÉHO VIRU VČETNĚ (H1N1) VIRU a) nutné jsou správné odběry: ráno nalačno, nečistit si zuby, nekloktat b) stěr z nasofaryngu a nosních průduchů, nikdy ne z dutiny ústní, krku, nosu c) musí být vhodné prostředí pro rozmnožení a kultivaci d) nejprve se musí prokázat virový Ag – protein a poté Ag – protilátky e) prokázat virovou RNA f) musíme prokázat signifikantní zvýšení protilátek mezi akutním a rekonvalescentním vzorkem séra JAKÉ JSOU ZÁSADY TERAPIE CHŘIPKY V případě, že nejsou rizika možných komplikací není nutná kauzální medikace, stačí pouze klid na lůžku, antipyretika (v současnosti se místo kys. Acetylsalicylové doporučuje paracetamol), expektorancia, mukolytika, vitamíny a teplé nápoje v dostatečném množství. Chřipku začínáme léčit tehdy, jestliže se po běžné terapii objeví komplikace. Preferujeme Oseltamivir před Zanamivirem i proto, že ho můžeme podávat i novorozencům podle tělesné hmotnosti a to jako profylaxe chřipky B. U chřipky Pandemic (H1N1) 2009 nepodáváme léky preventivně. Oseltamivir lze kombinovat se všemi léky, ale opatrně ho musíme podávat při terapii Metotrexatem, chlorpromazinem a fenylbutazonem. Určitá opatrnost by měla být v případě dlouhodobé terapie salicyláty. Jako antivirový preparát v ČR je k dispozici Tamiflu. PREVENCE CHŘIPKY Protichřipková vakcína obsahuje 15ug hemaglutininu kmene A (H1N1), A (H3N2) a typu B. Je to trivakcína a skladba kmenů musí svým složením odpovídat doporučení expertů WHO. Očkování v ČR probíhá podle národního doporučení. Dávka u dospělých a dětí od 36 měsíců je 0,5 ml jednorázově, děti od 6 měsíců do 35 měsíců je 0,25ml a 2. dávka po 4 týdnech od 1. dávky. JAKÝ JE PŘÍSTUP MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ?? Podle hlavního hygienika ČR Dr. Víta je cílem zajistit ČR před hrozbou potenciálních epidemií. Rizikem současnosti je politika a ekonomika, globální oteplování, zneužití jaderných zbraní, chemické hrozby, biologické hrozby (nezaviněný výskyt infekce, cílené zapírání infekce a místa působení virové infekce: živá síla…rostliny… koroze kovů… degradace plastů atd.) Systém biologické ochrany EU má 4 základní klíčové oblasti: • audio konference • společná opatření: např. rychlé hlásící systémy kontaminace potravin aj. • nutné je sledovat lodi a ostatní dopravu z Ameriky do Evropy atd. • analýza otevřených zdrojů Podle ministerstva je nutné respektovat Mezinárodní zdravotní řád ve světě, jehož cílem je zajistit bezpečnost proti mezinárodnímu šíření nemocí s minimálním narušením světové dopravy a transportu. ECDC mandát byl založen podle směrnice 851 / r. 2004, byl schválen parlamentem, zástupci ČR jsou v řídícím výboru a poradním fóru. PANDEMICKÉ PLÁNY Světová zdravotnická organizace WHO vyhlásila 11.6.2009 šestý stupeň pandemie. Národní pandemický plán ČR byl schválen jako doklad č. 1271 / r. 2006, jeho novela obsahuje doporučení EU, jeho obsahem je sledování počtu nově nakažených prasečí chřipkou a počet úmrtí. Epidemiologické systémy v ČR jsou v rámci hygienických stanic krajů a monitorují počet akutně vzniklých respiračních onemocnění a zároveň se aktualizují pandemické plány. O vhodném způsobu řešení situace by měl rozhodovat tzv. pandemický tým, jehož členy jsou: nemocniční hygienik, lékař léčebně preventivní péče, tiskový mluvčí, zástupci lékařského a nelékařského zdravotnického personálu, zástupce hospodářské zprávy, lékárenského zařízení, odd. zásobování zdravotnickým materiálem atd. Pandemický tým spadá pod vedení lůžkového zdravotnického zařízení. V nemocnicích by se mělo hlásit každé nové chřipkové onemocnění, měly by být k dispozici informace o nozokomiálních infekcích, stav základních léků, informace o desinfekci, prostředcích pro osobní hygienu, musí být pevně stanoven čas, kdy se budou informace předávat, musí být zajištěna komunikace s krajskou hygienickou stanicí ohledně hlášení nových případů chřipky. Veřejnost musí být přesně informována o zavedených opatřeních (zákaz návštěv, ochrana před nákazou), vyhradit jedno místo pro příjem pacientů s podezřením na chřipku. Je nutné mít přehled a záznamy o vydaných informacích. Ochrana zaměstnanců: za určitých situací je možné nařídit výpomoc zaměstnancům a studentům lékařských fakult v lůžkových podle § 31 zákona č. 240 / 2000 Sb. a ústavního zákona č. 110 / 1998 Sb. Podle zákona č. 262 / 2006 Sb. je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců v zařízení s ohledem na možnost ohrožení jejich zdravotního stavu. Ochranné prostředky musí zaměstnance chránit, ale nesmí je omezovat při činnosti a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem, kterým je nařízení vlády č. 21 / 2003 Sb. Podmínky ochrany zdraví při práci stanovuje nařízení vlády č. 361 / 2007 Sb. KOORDINACE ZDRAVOTNÍ PÉČE VČETNĚ LOGISTIKY Týká se zásobování, provozu lůžkových zařízení, reprofilizace lůžek. Pandemický plán by měl mít přesně zpracováno, jak budou postupovat v případě potřeby jednotlivá lůžková odd., zda bude nutné navýšit počet lékařů pro příjem pacientů, přesun personálu atd. V nemocnicích je v případě pandemie nezbytné: a) izolovat pacienty s chřipkou od ostatních, nedávat na jeden pokoj pacienta s podezřením na prasečí chřipku a pacientka s potvrzenou prasečí chřipkou b) zakázat návštěvy c) izolovat personál s příznaky chřipky d) pacienti s podezřením na chřipku by měli být na příjmu izolovaní od ostatních, měla by být instruována ZSHMP a LSPP, stejně jako společnosti převážející nemocné e) je nutné zajistit dostatečnou kapacitu lůžek a zdravotnický materiál (ATB, antivirotika, desinfekční přípravky, přístrojovou techniku, medicinální plyny, infuzní roztoky, masky k inhalaci atd.) f) NRL pro chřipku ve Státním zdravotnickém ústavu v Praze a Zdravotní ústav
- v Ostravě určí místa, kam bude odesílán materiál na vyšetření
- MUDr. Lenka Hronovská
Literatura Lékařské listy č. 17 / 2009, str. 11-15 Jiří Beran, Jiří Havlík a kol.: Lexikon očkování (Jesenius Maxdorf 2008) – kapitola 20 Jiří Votava : Pneumologie v praxi (Galen r. 1996) Jiří Beran, Jiří Havlík: Chřipka (Jesenius 200Maxdorf 2005) Chlípek J., Beran J.
, Šplíno: Použití antivirotik v prevenci a léčbě chřipky, Praktický lékař 2002, str. 154-157 Zdravotnické noviny 5.10.2009: str.2 – Očkování proti prasečí chřipce začne v listopadu str. 6 – Povinné očkování v USA naráží na odpor Tempus medicorum 9/2009, ročník 18: Antivirotika v léčbě tzv. prasečí chřipky str. 36-37 M. Staňková, V. Marešová, J.
Vaništa: Infekční lékařství – minimum pro praxi (Triton 2002), str. 94 – 97
Seminář o virozách a chřipce společnosti KlinLab, s.r.o.