Darovat krev by měla být samozřejmost. Tisíce dárců přitom chybí

Want create site? Find Free WordPress Themes and plugins.

Projekt Daruju Krev, jež je zbrusu novým projektem v Point One, hledá řešení na nedostatek dárců krve v ČR, kterých podle Červeného kříže chybí v Česku více než 100 000.

Snaží se o digitalizaci dárcovství a budování komunity dárců, k čemuž využívá sociální sítě a v budoucnu i mobilní aplikaci, na které intenzivně pracuje. Spolu s iniciativou covid19cz reaguje také na hrozby současné pandemie a spouští zásobník dárců a kampaň #damekrev.

Darovat krev by měla být samozřejmost. Tisíce dárců přitom chybí

Pandemie COVID-19 má řadu závažných dopadů. Jedním z nich může být i nedostatek dárců krve. Z tohoto důvodu vznikla kampaň #damekrev, jejímž cílem je mobilizace dárců.

„Krve je zatím dostatek, ale může být hůř. Pravidelní dárci mohou být v karanténě, nebo mají strach z nakažení a z odběrů se odhlašují. Kampaň si proto klade za cíl informovat o bezpečnosti darování i v době koronavirové a mobilizovat prvodárce k budoucímu darování,“ říká jeden z autorů projektu a bývalý student PEF a FTZ Petr Kopeček, který s inkubátorem Point One spolupracuje dlouhodobě.

„Zatím se nepotvrdilo, že by krevní transfúze mohla být přenašečem koronavirů nebo jiných respiračních virů, takže dárci nemusí mít z darování žádné obavy. Transfuzní centra i přesto zavedla centrálně preventivní opatření, které je třeba dodržovat a které dárce chrání,“ dodává David Stančík, druhý člen projektu Daruju Krev, jež se nově zařadil mezi členské firmy inkubátoru Point One.

Zásobník dárců na horší časy

Tým Daruju Krev se spojil s odborníky z platformy covid19cz.cz, se kterými postavil „zásobník na dárce“ a spustil celorepublikovu kampaň #damekrev. Na webu damekrev.

cz najdou budoucí dárci mapu odběrných zařízení spolu s aktuálním stavem jejich krevních zásob a přihlašovací formulář. Výběrem nejbližšího zařízení a vyplněním formuláře se lidé stanou dobrovolníky připravenými darovat krev.

Zdravotníci je pak jednoduše „povolají ze zálohy”, když se začnou zásoby krve snižovat.

„Lidé, kteří už krev darují, se na webových stránkách projektu mohou podívat, jaký je stav krevních zásob v zařízení, kam docházejí, a v případě potřeby se objednat k darování.

Bohužel ne všechny transfuzní stanice stav krve neboli krevní barometry zveřejňují, což je škoda,“ posteskne si Petr Kopeček.

  S projektem by tudíž místům, kde barometry krve zatím nemají, rádi nabídli pomoc a pracují na systému, který to má umožnit.

V Česku dlouhodobě podle Červeného kříže chybí více než 100 tisíc dárců krve a ubývá hlavně počet prvodárců. Ideální počet nových dárců by měl být 30 – 33 tisíc, aktuálně se však pohybujeme okolo 27 tisíc za rok, píše se ve výroční zprávě Společnosti pro transfuzní lékařství.

„Pokud někdo dlouho přemýšlí nad darováním krve, teď je ten nejlepší čas dát o tom zdravotníkům vědět. Když seženeme dostatek dárců, které bude možné rychle povolat, předejdeme tak problémům s nedostatkem krve dříve, než vzniknou,” vysvětluje David Stančík.

Darovat krev by měla být samozřejmost. Tisíce dárců přitom chybí

Digitalizace dárcovství

Plány do budoucna má však tým Daruju krev především s digitalizací procesu darování a budováním komunity dárců, která má inspirovat mladé prvodárce a především bořit klišé strachu, který se kolem darování krve objevuje.

V budoucnu by jejich aplikace měla motivovat lidi na základě gamifikačních prvků, skupinových diskuzí, live chatů nebo různých srovnávacích žebříčků. Samozřejmostí jsou funkce jako upozornění na příští darování, mapa odběrných míst nebo virtuální odznaky dárcům.

Aplikace by měla pomáhat také nemocnicím a odběrným centrům nejenom s oslovováním dárců v případě nedostatku určité krevní skupiny, ale také s přebíráním určitých administrativních úkonů nebo poskytnutím rezervačního systému.

Autor: Petr Kopeček

Did you find apk for android? You can find new Free Android Games and apps.

Transfuze a dárcovství krve – jak proces probíhá?

  • Darovat krev mohou lidé mezi 18 a 65 lety. Zdroj: Shutterstock
  • Před odběrem se doporučuje dobře nasnídat. Zdroj: Shutterstock
  • Kouřit se nesmí 6 až 12 hodin před odběrem. Zdroj: Shutterstock
  • Ti, kteří mají tetování nebo piercing mladší 6 měsíců, darovat krev nemohou. Zdroj: Shutterstock
  • Čerstvé maminky mohou darovat krev až devět měsíců po porodu a půl roku poté, co přestaly kojit. Zdroj: Shutterstock
  • Po odběru může některé jedince přepadnout nevolnost. Zdroj: Shutterstock

Důležitost krve si lidé uvědomovali už před velmi dávnými časy, pochopili totiž, že spolu s ní z těla vždy odchází i život. Postupem času se tedy stala nástrojem léčby, od které se později rozvinula také krevní transfuze, díky které mohou lékaři každoročně zachránit miliony životů.

Bohužel se ale dlouhodobě potýkají s nedostatkem dárců krve. Stát se jím přitom není až tak složité. Stačí splňovat několik podmínek.

Historie transfuze

Důležitost krve si velmi dobře uvědomovali už starověcí Římané. Životadárnou tekutinu považovali za zázračnou a věřili, že se jedná o všemocný lék, který jim dokáže vrátit ztracené mládí a sílu. To byl koneckonců jeden z důvodů, proč často konzumovali krev umírajících gladiátorů. Věřili, že tímto způsobem získají nejen jejich fyzické schopnosti ale také odvahu.

Ačkoli o léčebných účincích krve byli naši předkové přesvědčeni už stovky let před naším letopočtem, první úvahy o transfuzi jako takové se objevily až v 17. století s objevením krevního oběhu.

Krev byla tehdy považována za prostředek, který vede k nastolení rovnováhy „životních šťáv“. Věřilo se rovněž, že pomocí transfuze lze ovlivnit povahu člověka.

Měla tedy sloužit ke změně nevhodných povahových vlastností, odstraňování záchvatů šílenství a ke zklidňování agresivních osob.

První úspěšný převod krve byl uskutečněn ve druhé polovině stejného století anglickým fyziologem Richardem Lowelem, který ho provedl na dvou psech. Následovaly mnohé pokusy na zvířatech a lidských pacientech.

Po neúspěšných pokusech přenosu zvířecí krve do lidského oběhového systému se od dalších experimentů upustilo. Nový zájem o transfuzi se pak urodil až během 19.

století, kdy se tohoto tématu ujal profesor porodnictví a fyziologie James Blundell, který jako první přišel na to, že krev lze převádět jen z člověka na člověka, nikoli ze zvířete či naopak.

Následovalo několik úspěšných transfuzí, u některých pacientů se ale stále projevovaly nepříznivé reakce, které končily smrtí. Jejich původ se vysvětlil až počátkem 20.

století, kdy biolog Karl Landsteiner objevil čtyři krevní skupiny a zjistil, že dárci a příjemci musejí mít vždy jednu a tu samou. Později ve 40. letech 20.

století byla zjištěna také existence krevního Rh faktoru, čímž byly dovysvětleny přetrvávající neúspěšné či komplikované přenosy. 

Krevní transfuze v současnosti

Dnes je krevní transfuze nenahraditelnou součástí moderní medicíny, díky které lékaři každoročně zachrání několik milionů životů. Jedná se o proces, během kterého je do těla příjemce vpravena krev nebo krevní složka dárce.

Obecně lze tento proces srovnat s transplantací orgánů.

A proč zrovna transfuze? Název je odvozen od slova trans, které vyjadřuje přenos či směřování krve z jednoho organismus do druhého, a fúze, což vyjadřuje vzájemné spojení dvou různých organismů v jednom společném krevním řečišti.

Zásady krevní transfuze               

Jak už z výše popsaného vyplývá, úspěch transfuze je závislý na správné kompatibilitě krevních skupin mezi dárcem a příjemcem krve.

V případě spojení dvou nevhodných krevních skupin dochází k nebezpečné imunologické reakci a k rozpadu krvinek darované krve.

Ta je organismem odmítnuta, stejným způsobem, jako tomu bývá u transplantace orgánů a dochází k akutním obtížím, jakými je anémie, šok, selhání ledvin či smrti pacienta.

Byli jste někdy darovat krev?

V souvislosti s darováním krve se pak používají termíny jako univerzální příjemce a univerzální dárce. Jedná se o majitele krve AB+ a 0-, přičemž první ze zmíněných je schopný přijmout krev od kteréhokoli člověka a druhý může krev naopak komukoli darovat.

Samostatnou kapitolou je pak takzvaná autotransfuze. Jedná se o speciální transfuzi, během které je pacientovi podána jeho vlastní krev, která mu byla odebrána s dostatečným předstihem. Tato metoda se nejčastěji používá u ortopedických, urologických a gynekologických operací.

Dárcovství krve

V České republice chybí zhruba 100 tisíc dárců krve, což je poměrně paradox, protože každý z nás potřebuje krevní transfuzi v průměru pětkrát za život.

Koneckonců na komplikovanější operace je potřeba i 10 jednotek krve po 300 mililitrech. A vzhledem k tomu, že se lékaři pouští do stále obtížnějších zákroků, spotřeba životadárné látky neustále stoupá.

Nejedná se však pouze o složité operace, krev je potřeba také:

  • Při těžkých úrazech
  • Při léčbě otrav
  • Pro lidi s umělou ledvinou (pravidelně po celý život)
  • Pro pacienty se zhoubným onemocněním krve

Kormě toho, že je potřeba krev jako taková, jedná se také o podstatnou složku při výrobě některých léků. Na těchto medikamentech jsou závislí například lidé:

  • S poruchou srážlivosti krve
  • S poruchou obranyschopnosti
  • Léčící se s popáleninami

Jaké z toho pramení výhody?

Kromě dobrého pocitu z toho, že darováním krve můžete zachránit až čtyři životy, máte jako dárce nárok na pracovní volno a náhradu mzdy v den odběru. Pokud však odběr nakonec proveden není, náleží dárci volno pouze na nezbytně nutnou dobu. Odměnou vám rovněž bude snížení základu daně z příjmu o 3000 korun za každý jednotlivý odběr.

Pravidelní dárci se navíc mohou těšit na vyznamenání ze strany Červeného kříže. V den odběru je pak samozřejmostí občerstvení a přehled o svém zdravotním stavu. Různé benefity dárcům poskytuje také jejich zdravotní pojišťovna. Většinou se jedná o:

  • Vitamíny
  • Finanční příspěvek
  • Zvýhodněné cestovní pojištění
  • Příspěvky na ozdravné pobyty
Budete mít zájem:  Totální endoprotéza kolenního kloubu – rehabilitace

Kdo může krev darovat?

V první řadě je nutné, aby byl dárce starý alespoň 18 let, přičemž jeho minimální hmotnost nesmí být nižší než 50 kilogramů a zároveň by ale neměl být starší než 65 let.

Jeho zdravotní stav musí být dobrý a zároveň v minulosti nesměl prodělat žloutenku typu B a C anebo být v těsném kontaktu s lidmi, který jí trpí.

Darovat krev nemohou rovněž jedinci, kteří jsou HIV pozitivní anebo jsou s HIV pozitivními pacienty v těsném styku. Dárce dále:

  • Nesmí být evidován v Národním registru vyřazených dárců
  • Nesmí být konzument drog
  • Nesmí být alkoholik
  • Nesměl prodělat tuberkulózu či některou z tropických nemocí
  • Nesmí za sebou mít neurochirurgický zákrok mozku

Dárce rovněž nesmí trpět celou řadou onemocnění, jejichž přesný výčet naleznete například ZDE. Z různých důvodů může být dárcovství také omezeno, a to například:

  • Týden po zahojení oparu
  • V době menstruace
  • 14 dní po lehčí infekci (nachlazení, rýma, kašel)
  • 4 týdny po dobrání antibiotik
  • 1 měsíc po pobytu mimo Evropu
  • 1 měsíc po přisátí klíštěte
  • 1 měsíc po průjmovém onemocnění
  • 6 měsíců po vyléčení boreliózy
  • 6 měsíců po endoskopickém vyšetření
  • 6 měsíců po transfuzi krve
  • 6 měsíců po tetování nebo piercingu
  • 6 měsíců po pobytu v oblasti s výskytem malárie
  • 6 měsíců po pobytu v nápravném zařízení
  • 1 rok po vyléčení žloutenky typu A nebo mononukleózy

Omezení se pak týká také alergiků. Ti sice darovat krev mohou, ale pouze v případě, že se u nich vyskytuje pouze lehčí forma onemocnění a v době odběru nemají akutní obtíže.

Dárcem se rovněž může stát i člověk trpící vysokým tlakem, ale pouze za předpokladu, že k léčbě nemoci užívá pouze jeden lék, nikoli kombinaci více léčiv. Co se týče rodiček, ty mohou darovat krev nejdříve devět měsíců po porodu a půl roku po ukončení kojení.

Hormonální antikoncepce ani vitamíny naopak nejsou překážkou.

Pozor však na četnost darování krve. Ta se totiž v závislosti na pohlaví liší. Zatímco muži mohou tímto způsobem pomoci až čtyřikrát ročně, ženy mohou krev darovat jen třikrát během jednoho roku. Seznam jednotlivých pracovišť naleznete ZDE.

Na co si dát před odběrem pozor?

Den před odběrem je nutné vypít dostatečné množství tekutin, ideálně tedy neslazených, a v předvečer i ráno nejíst tučná jídla. Důležité je také nepít alkoholické nápoje, a to 14 hodin před odběrem.

Rozhodně se také nedoporučuje chodit nalačno, naopak je vhodné sáhnout po lehké snídaní a dostatku tekutin. Kuřáci by si měli odpustit cigaretu, a to 6 až 12 hodin dopředu.

Myslete také na to, že s sebou budete potřebovat:

  • Průkaz totožnosti
  • Kartičku pojištěnce
  • Legitimaci dárce krve (v případě opakovaného dárcovství)

Jak odběr probíhá?

V rámci předodběrového vyšetření se v laboratoři provádí rozbor krevního obrazu, který trvá zhruba 5 minut. U těch, kteří přišli poprvé, se navíc dělá také vyšetření moči.

Před zahájením procesu by měl lékař provést také měření tlaku, pulzu a posoudit zdravotní stav a způsobilost k odběru. Před zahájením procesu je rovněž nutné zjistit krevní skupinu, Rh faktor a nepravidelné protilátky v krvi.

V samotném závěru je nutné udělat test na HIV, žloutenku typu B nebo C či syfilis.

Před odběrem dostane dárce občerstvení – typicky pečivo a nápoj. Následuje odebrání 450 mililitrů krve, které trvá asi 5 až 10 minut.

Ačkoli se tento objem může někomu jevit jako příliš vysoký, tělo jej během několika dnů snadno obnoví. Po dokončení odběru opět následuje malé občerstvení v podobě nápoje a sladkosti.

Nakonec je dárci vystavena omluvenka do zaměstnání a potvrzení na odečet daní.

Komplikace po odběru

Zřejmě nejběžnější komplikací, která může nastat po odběru, je hematom v místě vpichu. Ten vzniká v důsledku nedostatečného či příliš krátkého stlačení. U některých dárců se po dokončení procesu může dostavit pocit na omdlení či celková nevolnost. Ve výjimečných případech může dojít až ke kolapsu.

Tomu ale lze velmi dobře předejít tím, že dárce před samotným odběrem vypije dostatečné množství vody a lehce posnídá. Na transfuzním oddělení navíc pracuje vyškolený personál, který v případě jakýchkoli potíží zasáhne.

Zhruba 12 hodin po odběru není vhodné vykonávat činnost, která vyžaduje zvýšenou pozornost a námahu.

Rizika transfuze a darování krve

Vzhledem k tomu, že veškerý materiál používaný během odběru je určený pouze pro jednorázové použití, nehrozí dárci žádné riziko infekce. Místo v pichu je důkladně dezinfikováno a pracovníci infuzních stanic pracují výhradně v rukavicích a dodržují přísné hygienické předpisy.

Jediné reálné riziko hrozí až během samotné transfuze, kdy může dojít k nechtěné záměně krevních konzerv. Toto riziko je ale minimální. Strach nemusíte mít ani z toho, že by skrze darovanou krev došlo k přenosu nějaké infekce. Důsledné testování tuto pravděpodobnost snižuje na minimum.

Podstatně vyšší riziko je s transfuzemi spojeno v rozvojových zemí, kde mnohdy nedisponují potřebným vybavením.

Zdroj: prodarce.cz, cervenykriz.eu, europlasma.cz

Česko je velmoc přes krevní plazmu. Za peníze ji dává tolik lidí, že zásobujeme i EU

V Česku chybí asi 50 tisíc dárců krve, zato darovat plazmu – za finanční odměnu – chodí asi o 80 tisíc lidí více, než kolik jejich plazmy české zdravotnictví potřebuje ve formě léčiv.

Vyplývá to z údajů Společnosti pro transfuzní lékařství. Plazma z Česka tak slouží i ostatním státům EU.

Řada z nich totiž odběr plazmy v soukromých zařízeních nepovoluje a země jako Česko zbytek Evropy dotují.

Krevní plazmu v Česku daruje 120 tisíc lidí, mezi nimi loni i 21letá studentka Tereza. „Chtěla jsem jít darovat a rozmýšlela jsem se, jestli jít do nemocnice, nebo do soukromého centra. Neměla jsem tenkrát o dárcovství moc informací, takže rozhodla finanční motivace,“ popisuje Tereza svou zkušenost. 

Dárce dostane od takzvaných plazmaferetických soukromých center za 570 až 830 ml své plazmy (množství závisí na váze dárce, pozn. red.) odměnu v maximální výši 600 korun, ta je limitována zákonem.

Na rozdíl od odběru krve však může člověk plazmu darovat každých 14 dnů. To znamená až 26krát ročně a dárce si tak může přivydělat až 15 600 korun za rok.

„U nás plazmaferetická centra narazila na zlatou žílu,“ komentuje současnou situaci pro Aktuálně.cz Martin Písačka, přednosta transfuziologického úseku Ústavu hematologie a krevní transfuze.

 Aby byl plazmy v Česku dostatek pro výrobu léčiv, která se v Česku spotřebují, stačilo by k tomu 40 tisíc dárců plazmy, registrovaných je však zmíněných 120 tisíc.

Před čtyřmi lety to bylo jen 72 tisíc. 

V dárcovství krve je přitom trend opačný, zatímco v roce 2015 bylo dárců krve 274 tisíc, loni počet klesl na 253 tisíc. Vyplývá to ze srovnání posledních dostupných dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky z roku 2015 a čerstvých čísel Společnosti pro transfuzní lékařství.

Mohou odběry plazmy za úbytek dárců krve?

Souvislost mezi tímto nárůstem a úbytkem hledal Český červený kříž ve své loňské tiskové zprávě právě v čím dál větší oblíbenosti plazmaferetických center. Přímá souvislost ale pravděpodobně neexistuje. Data nahrávají argumentu, kterým se zástupci soukromých center brání – že jde o rozdílné skupiny obyvatelstva.

„Čísla srovnávací studie Ústřední vojenské nemocnice s dárcovským centrem Uniplasma ukázala, že dárci krevní plazmy a dárci plné krve jsou dvě rozdílné skupiny osob, které mají rozdílné motivace. Tudíž dárcovství krevní plazmy neubírá dárce plné krve,“ tvrdí mluvčí Společnosti pro plazmaferézu, která zastupuje všechna česká soukromá centra odebírající plazmu, Martin Hamšík.

Tuto tezi potvrzuje i Písačka z Ústavu hematologie a krevní transfuze.

„Když začala v roce 2008 soukromá plazmaferetická centra vznikat a jejich síť začala v porovnání s jinými zeměmi poměrně dramaticky houstnout, nebyl pokles dobrovolných dárců tak prudký, že by to odpovídalo nárůstu počtu dárců v těchto centrech. Tyto dvě skupiny dárců se možná trochu překrývají, ale určitě ne úplně,“ vysvětlil pro Aktuálně.cz.

A zpětně své tvrzení přehodnotil i Český červený kříž.

„Plazmaferetická centra tady působí třeba deset let, byly obavy z toho, že dojde k výraznému odlivu dárců z transfuzních oddělení, ale žádný velký skok se nekonal, když se porovnají ta čísla, tak ta sestupná řada je v podstatě kontinuální, počty dárců nějakým způsobem klesají, pořád se v posledních letech pohybují kolem 250 tisíc,“ říká Jaroslav Hornych, lékař a zaměstnanec Českého červeného kříže.

Česko, zdroj krevní plazmy pro EU

V Česku neexistuje farmaceutická společnost, která plazmu zpracovává, veškerá odebraná plazma se tedy vyváží a část se pak vrací ve formě léčiv, většina však putuje do jiných zemí EU. Podle informací Sdružení pro plazmaferézu se pomocí plazmy léčí například osoby s poruchami srážlivosti krve, s oslabeným imunitním systémem, lidé s popáleninami či po dopravních nehodách.

Síť plazmaferetických center se z důvodu rostoucí poptávky v Česku stále rozrůstá, i soukromý sektor si však stěžuje na nedostatek nových dárců.

„V Evropě i v celém světě se v poslední době výrazně zvyšuje poptávka po krevních derivátech, tedy po lécích vyrobených z krevní plazmy.

Budete mít zájem:  Žilní Tromboza V Lýtku Příznaky?

Bohužel produkce plazmy se v různých zemích v rámci EU velmi liší, některé státy ji mají velkou a některé velmi malou,“ upozorňuje předseda Společnosti pro transfuzní lékařství a primář Oddělení hematologie a krevní transfuze v Ústřední vojenské nemocnici v Praze Miloš Bohoněk.

„Rozdíl mezi jednotlivými zeměmi EU je ten, že v řadě z nich je plazmaferetický program regulován či je přímo zakázáno, aby byl prováděn privátní sférou. Týká se to hlavně některých velkých zemí, jako je např. Francie, Španělsko, Polsko a Itálie, ale i například Slovenska a je v tom bohužel značný kus politiky a pokrytectví,“ dodává pro Aktuálně.cz.

„Výsledkem je pak skutečnost, že Evropa jako celek není soběstačná v produkci plazmy na výrobu krevních derivátů (léků z plazmy) a je závislá na dovozu z USA. Zemí EU, kde je 'plazmová politika' liberální – jako je Česko, Německo, Rakousko nebo Maďarsko -, je málo a nejsou schopny evropskou soběstačnost dohnat,“ dodává.

Co se týče ceny za litr plazmy, kterou farmaceutické společnosti zaplatí centrům odebírajícím plazmu, pohybuje se v rozmezí 90 až 120 eur. Při současném kurzu se tedy jedná o 2300 až 3100 korun, podle Sdružení pro plazmaferézu v posledních letech cena spíše klesá.

Česko potřebuje 300 tisíc dárců krve

Zatímco v odběru plazmy jsou tedy Češi přeborníci, dárců krve by v tuzemsku mělo být víc – podle Společnosti pro transfuzní lékařství 300 tisíc a podle Světové zdravotnické organizace dokonce 400 tisíc oproti současným zhruba 250 tisícům. Odborníci ale tvrdí, že číslo 400 tisíc je nadsazené, nepočítá například s více odběry za rok u jednoho dárce a je nutné jej proto brát s rezervou.

V čekárnách transfuzních oddělení to ale nevypadá, že by o dárce krve byla nouze. Například v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně mají už v sedm hodin ráno plno a během odběrů se z rozhlasu ozve hlášení o poděkování dárci, který je tu dnes již počtyřicáté.

„Poprvé jsem musel jít darovat na vojně, to už je 20 let. Teď už je to pro mě zvyk, když jsem to jednou zkusil, byla by škoda to přerušit a samozřejmě to dělám i kvůli dobrému pocitu. Dnes jsem se přihlásil taky do registru dárců kostní dřeně,“ popisuje pravidelný dlouholetý dárce Roman Absolon.

Do budoucna bude důležité především soustředit se na nábor prvodárců, zásadním faktorem je totiž demografický vývoj české populace, který rozšiřování registru dobrovolných dárců příliš nenahrává.

Věkový limit pro darování je v Česku stanoven na 65 let, vzhledem ke stárnutí populace se tak bude stále více dárců ocitat za touto hranicí a může se stát, že nebude dost nových dárců, kteří by je mohli nahradit. 

Možností, jak do registru dostat více lidí, je také horní věkový limit posunout či zrušit. „Věk není diagnóza a například v USA není stanoven žádný věkový limit pro darování krve, jsou pouze zdravotní limity.

V ČR, stejně jako v celé EU je věkový limit 65 let, nicméně je v pravomoci lékaře pustit k odběru i starší osoby.

Předpokládám, že v budoucnu se věkový limit pro darování krve v EU a v ČR zvýší,“ myslí si primář Oddělení hematologie a krevní transfuze v Ústřední vojenské nemocnici v Praze Miloš Bohoněk.

Variantu, že by se dárci krve přilákali na stejnou věc jako v případě plazmy, tedy na peníze, odborníci shodně nedoporučují.

Zaprvé by tím byl popřen základní princip dobrovolného dárcovství, kterým má být touha někomu pomoci, není to však jediný důvod. „Placené dárcovství je i zdravotní riziko, je to vidět na záchytech infekcí.

Například záchytů žloutenky je u dobrovolných dárců v řádu jednotek, u placených v řádu desítek,“ říká Písačka z Ústavu hematologie a krevní transfuze.

Nemocnice zve dobrovolníky na darování krve – Prostějov

V rámci oslav sv. Valentýna začít den dobrým skutkem mají možnost všichni, kteří se rozhodnou darovat krev nebo krevní plazmu v hematologicko-transfuzním oddělení nemocnice v Prostějově.

Drobný dárek čeká navíc na dárce v Nemocnici Přerov ve středu 13. února a v Nemocnici Prostějov ve čtvrtek 14. února. Prvodárci i pravidelní dárci krve si s sebou odnesou sladkou pozornost a pokud přijde darovat pár, dostane ještě jeden dárek navíc.

„Motivů k darování krve může být celá řada, většinou je to ale právě příjemný pocit z dobrého skutku nebo snaha pomoc druhým, která k nám dárce přivádí.

Svátek lásky je proto skvělou příležitostí pro návštěvu našeho oddělení,“ zve MUDr.

Štefan Repovský, primář Hematologicko-transfúzního oddělení Nemocnice Přerov, s tím, že dárci i páry v tento den obdrží od zdravotníků malou pozornost.

Darovat krev či krevní plazmu mohou dobrovolníci ve středu 13. února na hematologicko-transfuzním oddělení Nemocnice Přerov a ve čtvrtek 14. února na hematologicko-transfuzním oddělení Nemocnice Prostějov, vždy od 6 do 8 hodin ráno.

„Velmi oceníme zejména každého prvodárce, který přijde darovat krev či plazmu poprvé. Vítáni jsou ale samozřejmě i naši pravidelní dárci, kterých si rovněž velice vážíme, a za jejichž služby jim patří velký dík,“ doplňuje MUDr. Štefan Repovský.

Počty pravidelných dárců v celé České republice dlouhodobě klesají. Dárci stárnou a nejpozději v 65 letech jsou z databáze vyřazeni, někteří ze zdravotních důvodů i dříve. Počet prvodárců přitom nenarůstá, spíše klesá. V celém Česku podle odhadů chybí až 100 tisíc dobrovolníků.

Dárcem se může stát každý zdravý člověk starší 18 let s hmotností nad 50 kilogramů, který má zdravotní pojištění v České republice. Ženy mohou darovat krev čtyřikrát ročně, muži pětkrát do roka. Interval mezi odběry by měl být minimálně osm týdnů.

Naopak darovat krev nemohou chronicky nemocní pacienti, lidé, kteří prodělali onkologické onemocnění, anebo v minulosti prodělali žloutenku typu B a C, či jsou HIV pozitivní.

Dárce krve by neměl být ani diabetik, neměl by být závislý na alkoholu, či na jiné návykové látce. 

Bezplatné dárcovství krve přitom dává nejenom dobrý pocit z ušlechtilého skutku, ale také zahrnuje lékařské vyšetření a znamená možnost čerpat pracovní volno s náhradou mzdy, získat vitamíny od zdravotní pojišťovny, občerstvení, a uplatnit si nárok odpočtu ze základu daně z příjmu, a to ve výši 3000 korun za každý absolvovaný odběr.

Lucie Drahošová

Dárcovství

  • Motivace
  • Odběr krve
  • Časté dotazy
  • Všude slyším, že je málo dárců krve. Chci darovat, ale odmítli mě. Jak je to možné?
  • Jaký je rozdíl mezi darováním krve na transfuzním oddělení a v komerčním odběrovém centru?
  • Slyšel jsem, že darování krve může způsobit leukémii nebo rakovinu. Je to pravda?
  • Za jak dlouho po návratu ze zahraničí mohu darovat krev?
  • Proč před odběrem vadí tučná jídla?
  • Mohou cizinci darovat krev v ČR?
  • Mohu po odběru krve řídit auto?
  • Mohu darovat krev, když občas užívám marihuanu?
  • Mohu darovat krev, když jsem alergik?
  • Mohu darovat krev, když používám hormonální antikoncepci?
  • Mohu darovat krev, když užívám antidepresiva?
  • Mohu darovat krev, když mám na chodidle bradavici?
  • Mohu darovat krev, když mám lupénku?
  • Mohu darovat krev, když mám diabetes?
  • Mohu darovat krev, když mám celiakii?

V České republice chybí 100 000 dárců krve. Přitom každý z nás potřebuje za svůj život průměrně 5x krevní transfuzi a 14x lék vyrobený z krve. Na komplikovanější operaci je potřeba i 10 jednotek krve po 300 ml. Díky stále složitějším operacím spotřeba krve neustále roste. Počet dobrovolných dárců naopak dlouhodobě klesá a čím dál více lidí svoji krev raději prodává farmaceutickým firmám. Lidská krev je navíc jedna z mála věcí, kterou neumíme vyrobit uměle. Staňte se dobrovolným dárcem krve. Jedním odběrem můžete zachránit až 4 lidské životy.

Jako dobrovolný dárce krve získáte:

  • dobrý pocit z toho, že pomáháte zachraňovat lidské životy
  • pracovní volno s náhradou mzdy v den odběru
  • snížení základu daně z příjmu o 3000 Kč za každý odběr krve
  • pravidelný přehled o vašem zdravotním stavu
  • vyznamenání od Českého červeného kříže
  • vitamíny od své zdravotní pojišťovny
  • občerstvení po odběru
  • a mnoho další benefitů, které naleznete na tomto webu
  • Podle zákoníku práce má dárce nárok na pracovní volno s náhradou mzdy v den odběru. Není-li odběr proveden, náleží dárci toto volno jen na nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci.
  • Snížení základu daně z příjmu o 3000 Kč za každý odběr krve. K daňovému přiznání můžete přiložit buď potvrzení, které dostanete po každém odběru nebo souhrnné potvrzení, které lze na transfuzním oddělení získat na konci roku.

Český červený kříž uděluje dobrovolným dárcům krve tato vyznamenání:

  • 1. odběr – kapka krve
  • 10. odběr – bronzová medaile Prof. Janského
  • 20. odběr – stříbrná medaile Prof. Janského
  • 40. odběr – zlatá medaile Prof. Janského
  • 80. odběr – zlatý kříž ČČK III. třídy
  • 120. odběr – zlatý kříž ČČK II. třídy
  • 160. odběr – zlatý kříž ČČK I. třídy
  • 250. odběr – plaketa ČČK Dar krve – dar života

Zdravotní pojišťovny poskytují dárcům krve různé benefity, např. vitamíny, finanční příspěvky, zvýhodněné cestovní pojištění, příspěvky na ozdravné pobyty apod. Kompletní seznam výhod zdravotních pojišťoven naleznete v kategorii Pojišťovny.

Budete mít zájem:  Káva - jak dlouho vydrží čerstvá kávová zrna, pražená káva a mletá káva?

Dárcem se může stát každý, kdo splňujete tyto podmínky:

  • věk 18 – 65 let
  • minimální hmotnost 50 kg
  • dobrý zdravotní stav
  • není evidován v Národním registru vyřazených dárců
  • není HIV pozitivní a není v trvalém kontaktu s osobou infikovanou HIV (rodina, sexuální partner)
  • neprodělal žloutenku typu B a C a není v úzkém kontaktu s osobami trpícími infekční žloutenkou (rodina, zaměstnání, sexuální partner)
  • není konzument drog
  • není alkoholik
  • nemá kardiovaskulární onemocnění (infarkt, srdeční vada, vysoký krevní tlak)
  • nemá chronické žaludeční vředy, onemocnění slinivky (diabetes mellitus aj.), střev, jater nebo žlučníku
  • nemá metabolické onemocnění (např. dna)
  • nemá onemocnění nervového systému (epilepsie, roztroušená skleróza)
  • netrpí onemocněním krve (trombóza, embolie)
  • netrpí chronickým onemocněním ledvin, močových cest nebo zažívacího traktu
  • netrpí těžkou alergií nebo astma
  • netrpí vážnějším onemocněním dýchacích cest (rozedma plic, chronická bronchitida)
  • netrpí vážnějším kožním onemocněním (lupénka, pásový nebo genitální opar)
  • netrpí autoimunitními chorobami
  • netrpí revmatickým onemocněním nebo onemocněním kostí a kloubů
  • neměl nádorové onemocnění
  • neměl transplantaci orgánů, tvrdé pleny mozkové nebo rohovky
  • neměl neurochirurgický zákrok mozku
  • neměl malárii ani jinou tropickou nemoc (babesióza, Chaganova nemoc, leishmanióza, Q horečka, virus západonilské horečky WNV apod.)
  • neprodělal TBC
  • nepobýval v letech 1980-1996 déle než 6 měsíců ve Velké Británii a ve Francii (variantní Creutzfeldt-Jacobova nemoc)
  • neobdržel v letech 1980-1996 v zahraničí, zejména ve Velké Británii a Francii transfuzi krve nebo krevních komponent

Máte dotaz? Nejste si jisti, zda jste vhodný dárce?

  • týden po zhojení oparu
  • u žen v době menstruace
  • alespoň 14 dní po lehčí infekci (rýma, kašel apod.)
  • 4 týdny po dobrání antibiotik
  • 1 měsíc po pobytu mimo Evropu
  • 1 měsíc po přisátí klíštěte
  • 1 měsíc po průjmovitém onemocnění
  • 6 měsíců po vyléčení boreliózy
  • 6 měsíců po endoskopickém vyšetření
  • 6 měsíců po transfuzi krve
  • 6 měsíců po tetování nebo piercingu
  • 6 měsíců po pobytu v malarických oblastech
  • 6 měsíců po pobytu v nápravném zařízení
  • 1 rok po vyléčení žloutenky typu A nebo mononukleózy
  • alergici mohou krev darovat pouze u lehčí formy onemocnění, bez akutních obtíží a bez léčby
  • lidé s vysokým krevním tlakem mohou darovat krev pouze pokud jsou na monoterapii (jednom léku) a mají kompenzovaný krevní tlak
  • ženy mohou darovat nejdříve devět měsíců po porodu a půl roku po ukončení kojení
  • při užívání léků i volně prodejných (vyjma hormonální antikoncepce a vitamínů)

Máte dotazy ohledně očkování, případně případně jiné nejanosti?

  • Den před odběrem vypijte dostatečné množství nepřeslazených nápojů (čaj, káva, ovocné šťávy, džusy, minerálky).
  • Večer před odběrem a ráno v den odběru nejezte tučnou stravu.
  • 14 hodin před odběrem nepijte alkoholické nápoje.
  • Na odběr nechoďte nalačno. Ráno před odběrem posnídejte lehkou stravu a vypijte dostatek tekutin.
  • 6 – 12 hodin před odběrem by se nemělo kouřit.
  • průkaz totožnosti
  • kartičku pojištěnce
  • legitimaci dárce krve (opakovaní dárci)
  • šatna – odložíte si věci a dostanete dotazník dárce
  • evidence – sestra zaznamená vaše údaje
  • laboratoř – bude vám odebrán vzorek krve k předodběrovému vyšetření (analýza trvá asi 5 minut)
  • vyšetřovna – lékař zkontroluje vyplněný dotazník a posoudí váš zdravotní stav
  • občerstvení před odběrem – dostanete pečivo a nápoj
  • vlastní odběr krve
  • občerstvení po odběru – nápoj a drobná sladkost
  • evidence – dostanete omluvenku do zaměstnání, potvrzení na odečet daní a stravenku
  • šatna – vyzvednete si své věci a odcházíte

Celková doba strávená na transfuzním oddělení při darování plné krve je asi 50 – 100 minut.

Standardně se odebírá 450 ml krve a samotný odběr trvá 5-10 minut. Vaše tělo si krev doplní během několika dnů.

Krev můžete darovat téměř v každém okresním městě. V seznamu pracovišť transfuzní služby si snadno najdete nejbližší odběrné místo. Transfuzní oddělení mezi sebou nesdílejí registr dárců. Je tedy důležité, aby se dárce vracel do svého transfuzního oddělení.

Ženy mohou darovat krev 3x ročně, muži 4x ročně. Minimální interval mezi odběry je 10 týdnů.

V rámci předodběrového vyšetření se v laboratoři provede vyšetření krevního obrazu, které trvá asi 5 minut. U prvodárců se navíc provádí i vyšetření moči. Lékař vám před odběrem změří tlak, pulz a posoudí váš zdravotní stav a způsobilost k odběru.

Po odběru krve se provádí další podrobné vyšetření, které zahrnuje zjištění krevní skupiny, Rh faktoru a nepravidelných protilátek v krvi. Dále se provádí testy na HIV, žloutenku typu B a C, syfilis. V případě odchylky u některého z vyšetření je dárce následně informován a je mu doporučen další postup.

Odběrem krve vám nehrozí žádné nebezpečí přenosu infekce. Veškerý materiál (jehly, stříkačky, odběrové sady, zkumavky) je určen pouze k jednorázovému použití. Místo vpichu je vždy důkladně dezinfikováno a pracovníci odběrových úseků pracují zásadně v rukavicích za přísných hygienických předpisů. Zajištěno je také bezpečné uložení a likvidace biologického odpadu.

Při nedostatečném a krátkém stlačení místa vpichu může vzniknout hematom (modřina). Někteří dárci mohou mít po odběru pocit na omdlení, celkovou nevolnost a může dojít až ke kolapsu.

Tomu lze však předcházet tím, že dárce před odběrem vypije dostatečné množství tekutin a lehce posnídá. Na transfuzním oddělení je vyškolený personál, který v případě potřeby včas zasáhne a pomůže.

Po odběru by člověk neměl minimálně 12 hodin vykonávat činnost vyžadující zvýšenou pozornost a námahu.

Na transfuzním oddělení se jako dárce setkáte s těmito dokumenty:

Obecně je o dárce krve stále velký zájem. Bohužel se někdy může stát, že vás na transfuzním oddělení odmítnou. Zde hraje roli několik faktorů, jako je vaše krevní skupina a potřeby konkrétního transfuzního oddělení. Krev je vzácná tekutina a zdravotníci dělají všechno proto, aby její odběry a distribuce byly co nejefektivnější a nedocházelo ke zbytečnému plýtvání.

Pokud vás někdy odmítli, nebuďte z toho smutní a zkuste to jindy, případně na jiném transfuzním oddělení. Doporučujeme sledovat krevní barometry na webových stránkách transfuzních oddělení, kde najdete aktuální potřebu krevních skupin a můžete tak snadno naplánovat svoji návštěvu transfuzního oddělení.

Transfuzní oddělení je většinou spojeno s konkrétním zdravotnickým zařízením, kde se odebraná krev (případně krevní složky) spotřebují na výrobu léčivých přípravků pro konkrétní pacienty. Krev od dárců z transfuzních oddělení pomáhá přímo pacientům v našich nemocnicích. Transfuzní oddělení neposkytují za darovaní krve žádnou přímou finanční odměnu.

Naopak za darování krevních složek v komerčním odběrovém centru získají dárci finanční odměnu ve výši několika stokorun. Krevní plazma odebraná v těchto centrech se využívá pro potřeby farmaceutického průmyslu.

Projekt ProDarce.cz podporuje myšlenku bezplatného dárcovství krve a krevních složek na transfuzních odděleních. Nesouhlasíme s poskytováním finančních či významných benefitů, které by byly hlavní motivací pro dárce. Principem bezplatného dárcovství je primárně solidarita a nezištná pomoc potřebným. Jedině tak lze zajistit bezpečnost jak pro dárce, tak pro příjemce darované krve.

Žádná souvislost mezi odběry krve a leukémií ani rakovinou nebyla prokázána.

Dopad odběru krve na zdravotní stav dárců byl opakovaně a dlouhodobě studován a žádné nepříznivé účinky (za předpokladu dodržení intervalu mezi odběry) nebyly prokázány.

Naopak, část naší populace (zejména muži) má sklon k hromadění železa, což poškozuje tkáně. Odběr červených krvinek má u těchto lidí pozitivní vliv na zdraví.

Tučná strava může ovlivnit složení krve tak, že ji poté nelze použít pro léčebné účely. Krevní plazma získá mléčné zabarvení, což je znakem toho, že obsahuje tukové částice. Mezi tučné pokrmy patří například máslo, smetana, masové polévky, smažená jídla, čokoláda a ořechy. Prosíme, vyvarujte se těmto pokrmům večer před odběrem a ráno v den odběru.

Darovat krev mohou cizinci, kteří splňují tyto podmínky:

  • jsou schopni komunikovat v češtině
  • pobývají v ČR již déle než jeden rok
  • mají zdravotní pojištění platné v ČR, což splňují všechna standardní zdravotní pojištění uzavřená v kterékoliv zemi EU

Řízení vozidla po odběru krve je možné, nejdříve však po 15 minutách a pouze tehdy, pokud se cítíte dobře. V den odběru je po odběru zakázáno řízení dopravních prostředků hromadné dopravy.

Obecně je dárcovství možné, ale některá transfuzní oddělení uživatele marihuany z dárcovství vyřazují. THC v odebrané krvi by mohlo ohrozit pacienta. Protože se THC vylučuje z organismu velmi pomalu, darování je možné nejdříve 14 dní po požití THC.

Lehčí forma alergie není pro darování krve překážkou. Darovat krev můžete v období, kdy netrpíte alergickými příznaky. Pokud trpíte těžkou formou alergie, dárcovství pro vás není vhodné. Každý alergik by měl otázku darování krve konzultovat se svým alergologem.

Ano, můžete. Hormonální antikoncepce není překážkou pro darování krve.

Antidepresiva se z organismu vylučují velmi pomalu. Po dobu užívání nedarujte krev ani krevní složky. Darovat můžete nejdříve 4 týdny po vysazení antidepresiv. Situaci však vždy posuzuje lékař transfuzního oddělení. Proto doporučujeme před odběrem zavolat na transfuzní oddělení a konzultovat vhodnost darování.

Ano, krev darovat můžete.

Záleží na rozsahu a místě výskytu lupénky. Darování není možné, pokud je lupénka rozsáhlá nebo se vyskytuje v místě vpichu. Některé léky, které obsahují psoraleny, trvale znemožňují dárcovství krve.

Pokud se neléčíte inzulinem, můžete darovat krev.

Bohužel, celiakie je důvodem k trvalému vyloučení z dárcovství krve.

Sdílet:

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector