Plně vybudovaná imunita dítěte do 1 roku?

Podzim je obdobím, kdy děti nastupují do školy či školky a zároveň je obdobím se zvýšeným výskytem viróz a bakteriálních infekcí. Se začátkem nového školního roku se setkáváme s dětskou rýmou a jinými nemocemi. Co dělat pro posílení dětské imunity, aby vaše dítě zůstávalo doma v posteli co nejméně?

Co je dětská imunita

V první řadě je potřeba pochopit, co vlastně imunita je a jak funguje. Imunita je definovaná jako odolnost organismu vůči různým mikroorganismům. Imunitní systém tvoří soubor buněk a orgánů, které spolupracují na obraně organismu. Imunita má tři obranné linie.

První linii zastupuje kůže a slizniční membrány, které kryjí tělo a brání plnému styku bakterií a virů s vnitřním prostředím. Druhá linie je vnitřní, která působí tak, že spouští na základě chemických signálů pochod leukocytů. Následkem této obrany je zánět.

Třetí linie je spouštěna společně s druhou a vyznačuje se specifickou odpovědí na mikroorganismy.

Varianty imunity

Imunitu můžeme rozdělit na vrozenou a získanou. Vrozená imunita tkví v tom, že mnohé bakterie mají na povrchu různé molekuly, které mohou být rozeznané imunitním systémem. Naopak získaná imunita vzniká, až když tělo překonalo infekci. Tato imunita si odpověď organismu zapamatuje a budoucí reakce bude mnohem silnější.

Imunita do velké míry sídlí v našem střevě a ovlivňuje ji střevní mikroflóra. Nachází se zde 70-80 procent imunitního systému.

Když imunita selže, nebo je oslabená, jsme náchylnější na různá onemocnění. Zkušenosti lékařů potvrzují, že v posledních letech nemocných přibývá a příčinou je obvykle porucha imunity.

Co ovlivňuje dětskou imunitu

Jak můžeme sami ovlivnit dětskou imunitu?

• Nedoporučuje se přetápět místnosti
• Nepřehánět s dezinfekcí a antibakteriálními prostředky
• Zdravá a vyvážená strava
• Dostatek spánku
• Otužování a pobyt venku i v chladnějším počasí

Přípravky pro přirozenou obranyschopnost u dětí

• Betaglukany (IMUNOGLUKAN, MULTIIMUN) – jedná se o přírodní produkt, který pochází z hub. Působí  v tenkém střevě. Výhodou doplňků stravy Imunoglukan je, že je dostupný ve formě sladkého sirupu, což je jedna z nejoblíbenějších forem pro dítě.
• Probiotika (BIOPRON LAKTOBACÍLKY, APO-LAKTÍK, SWISS LAKTOBACÍLKY) – probiotika jsou živé organismy, které na střevech vytvářejí souvislý povlak a tím zabraňují kolonizování střeva škodlivými patogeny a jejich pomnožení.
• Komplex vitamínů (VIBOVIT, MARŤÁNCI) – obsahují vitamíny, které přispívají k normální funkci imunitního systému.
• Homeopatie (OSCILLOCOCCINUM) – k prevenci i léčbě chřipkových stavů lze použít i polykomponentní homeopatikum. Jako prevenci stačí užívat 1 dávku týdně.

Podívejte se in naše další přípravky na posílení dětské imunity.

• Imunita dětí

  Dobrý den, prosím o info, ktery z těchto 2 přípravků je na podporu imunity lepší pro děti 8 a 11 let. 1. Jack hlivák
  2. Imuníci – Hlíva ústřičná s vit. D pro děti. Jedna se mi především o množství hl.ústřičné ale i celková vhodnost pro děti.

• imunoglukan davkovani deti kapsle

  https://www.benu.cz/imunoglukan-p4h-30-10-kapsli Dobry den, chci se zeptat mohou uzivat i deti? 4 a 9 let. Pokud ano jake je davkovani. Sirup jim moc nechutna proto hledam jinou variantu. Dekuji za odpoved.

• Jak kombinovat vitamíny pro děti?

  Dobrý deň, chcem sa poradiť ohľadne kombinovania AMPCare sirup a GUMmY marťanci v jeden deň pre 5,5 ročne dieťa . Je vhodne podávať oba?

• Přírodní vitamín pro děti na imunitu

  Dobrý den,
  chtěla bych vás poprosit o radu ohledně vitamínů pro děti na zimu. Mám dvě dcery 4 roky a 1,5 roku. Loni jsem starší dcerce dávala Imunoglukan P4H a Jamieson Kids D3, byla jsem spokojená, nebyla téměř nemocná. Nevím však, zda-li letos mohu i té mladší dát Imunoglukan, je napsáno, že je od 3 let. Na druhou stranu je přírodní, třeba kdybych dávala poloviční dávku? Nebo mě zaujal produkt BABYIMUN. Který produkt byste mi víc doporučili?

Všechny dotazy

5.0 5.0 z 5 (Hodnotil 1 zákazník)

• Markétka H. 13. 8. 2020 5 Jsem ráda, že píšete že příliš velké teplo v bytě je na škodu. Resp. že imunitě nepomůže. Když si vezmu jak mívají kamarádky doma přetopeno…hlavně, že všichni chodí po doma jen ve spodním prádle:-) Podle mě tak 21 stupňů je optimální maximum

Dětský imunitní systém: Jak funguje

MUDr. Martin Lešťan

Ne všechny tříleté děti jsou stejně připraveny na vstup do kolektivu. Imunitu ovlivňují faktory jako stres, pocit úzkosti při opuštění matky a přidružená onemocnění.

Ne všechny tříleté děti jsou stejně připraveny na vstup do kolektivu. Imunitu ovlivňují faktory jako stres, pocit úzkosti při opuštění matky a přidružená onemocnění.

Rozhodnutí dát dítě do školky by proto nemělo být činěno jen na základě věku, ale i toho, jak vyvinutý má imunitní systém.

Role imunitního systému

Imunitní systém brání organismus před cizorodými látkámi. Je úzce propojený s nervovým soustavou. Plní také informační a řídicí funkci. Jeho důležitou vlastností je schopnost „učit se a adaptovat se na nové podmínky“.

Důležitou roli plní při ochraně nejen proti vnějším škodlivinám, ale i proti vnitřním vlivům, jaké představují poškozené či staré buňky. Důležitá je i tolerance vůči neškodným podnětům, jako jsou potraviny a vlastní buňky.

Pokud tato tolerance chybí, tělo začne bojovat samo proti sobě a vyvíjí nepřiměřené reakce na škodlivé vlivy.

„Buňky imunitního systému se u děťátka vyvíjejí už v těle matky. „

Základními školami pro ně jsou brzlík a kostní dřeň. V brzlíku se z některých buněk stane koordinátor, z jiných tzv. zabiják.

V kostní dřeni se bílé krvinky specializují na tvorbu protilátek, které zabezpečují obranu proti patogenům (tzv. humorální imunitní reakce).

Naopak buněčná imunitní reakce chrání buňky jednak před patogeny (viry, plísněmi), ale umí bojovat i s nádorově zaměřenými buňkami.

Rozdělení imunity

Přirozená imunita (nespecifická, vrozená) představuje první linii v obraně proti patogenům a jiným škodlivinám. Je charakteristická rychlou odpovědí a řídí se pravidlem „všechno, nebo nic“. Nemá imunologickou paměť a probíhá stále stejně.

Získaná imunita (specifická, adaptivní) představuje druhou linii v obraně organismu. Nastupuje pomaleji, ale je schopná rozeznat obrovské množství podnětů. Pokud se imunitní systém opakovaně střetává s tím stejným antigenem, vzniká imunologická paměť. A právě díky ní je odpověď imunitního systému při opakovaném podnětu rychlejší a výraznější. 

Důležitou roli při formování obranyschopnosti plní genetika. Pokud byli rodiče v dětství nemocnější anebo pokud se v rodině vyskytují poruchy imunitního systému, je vhodné, aby rodiče už na začátku cyklu vracejících se symptomů u dětí zbytečně nečekali a vyhledali pomoc imunologa.

Pročtěte si také

Potraviny jako příčina atopického ekzému, senzibilizace na potraviny

Imunita u novorozenců

Imunitní systém novorozence je plně vybavený, ale plná výbava se nerovná plná funkčnost. Systém je nezralý, nemá ještě vybudovanou tzv. specifickou paměť. Novorozenci jsou proto ohroženi určitými patogeny, vůči kterým se nedokážou dostatečně bránit. Příroda to ale vyřešila geniálně!

• „Matka dává děťátku cenný dar – vlastní protilátky, které ho budou chránit v průběhu prvního roku života. „
• Další imunologickou bombou je mateřské mléko, které obsahuje koktejl imunologicky aktivních buněk, ale i humorálních složek.

Kojenecko-batolecí období

Imunitní systém v kojenecko-batolecím období postupně dozrává. Nejdříve dozrávají složky nespecifické imunity. Postupně klesá koncentrace mateřských imunoglobulinů.

Vzhledem k pomalému nástupu vlastní tvorby imunoglobulinů a zároveň k poklesu hladin mateřských kolem 4 až 6 měsíce se vyskytuje tzv. přechodná hypogamaglobulinemie (pokles hladin imunoglobulinů). Toto období je pro mnohé kojence tím kritickým.

V kojeneckém období se projeví většina vrozených poruch imunity, je to také období prvních projevů alergie (ekzém, astma, potravinové alergie). 

Předškolní věk

Imunita dětí v předškolním věku je už dokonalejší. Musí se ale vycvičit. Chybou je, když dítě nemá po vážnější nemoci čas na zotavení. Nedoléčené a předčasně znovu poslané mezi své vrstevníky je adeptem na vznik tzv. sekundární poruchy imunity.

„Stejně tak je chybou posílat do školky infekčně nemocné dítě. Neprospívá mu to a je to nemorální vůči jiným dětem.“

Období předškoláků je obdobím nárůstu projevů průduškového astmatu a alergické rýmy. Děti s poruchami imunity patří jednoznačné do rukou imunologa a měly by se vhodně léčit. 

Školáci

Buněčná imunita a velká část humorální imunity pracují u školáků efektivně, přesto stále dochází k zvyšování hladin určitých protilátek (IgG, IgA).

Školák, který navštěvoval školku, má už slušnou imunologickou paměť.

IS těchto dětí ovlivňují také alergie, infekce, případně autoimunitní onemocnění (autoimunitní onemocnění štítné žlázy, juvenilní idiopatická artritida, autoimunitní střevní onemocnění).

Imunitní systém adolescentů by měl být na vrcholu své funkčnosti. Brzlík, dětská žláza, zaniká. V dospělosti začíná imunitní systém postupně ztrácet na své výkonnosti.

Kojení, výživa kojence a vliv na imunitu dětí

prof. RNDr. Jan Krejsek 20.07.2021 3 minuty čtení

• Období po narození miminka označujeme právem jako kojenecký věk. 
• V této fázi našeho života je za normálních okolností zdrojem potravy kojení, a tedy mateřské mléko.  

Vytvořeno ve spolupráci s Další články odborníka Přední český imunolog a alergolog Další články odborníka Přední český imunolog prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. v Nutriklubu pomáhá zodpovídat vaše dotazy týkající se imunity, alergií a příbuzných témat. Je místopředsedou České imunologické společnosti a profesorem Lékařské fakulty UK. Napsal knihu „Klinická imunologie“, která byla oceněna jako nejlepší monografie v medicíně a byla jí udělena cena Paula Janssena.  Přední český imunolog prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. v Nutriklubu pomáhá zodpovídat vaše dotazy týkající se imunity, alergií a příbuzných témat. Je místopředsedou České imunologické společnosti a profesorem Lékařské fakulty UK. Napsal knihu „Klinická imunologie“, která byla oceněna jako nejlepší monografie v medicíně a byla jí udělena cena Paula Janssena. 

Související články

Nutriklub stále roste. Děkujeme vám za důvěru.

Chci se zaregistrovat

20+

Odborníků se zapojilo do tvorby obsahu

100 000+

Spokojených maminek a tatínků

350+

Článků od odborníků

25 000+

Zodpovězených dotazů v naší poradně

Chci se zaregistrovat

Posilte imunitní systém svého dítěte plně hrazenou lázeňskou léčbou

Publikováno: 31.10.2017

Jedním z nejvhodnějších období na lázeňskou léčbu dětí je zima. V období, kdy jsou průmyslové oblasti a přilehlá bydliště zamořeny zvýšenými koncentracemi škodlivých emisí v důsledku inverzí, najdou děti úlevu v čistém prostředí lázní. Jednou z nejlepších destinací pro lázeňskou léčbu dýchacích cest jsou Lázně Luhačovice, a. s.

Jsou situovány v čisté oblastí Východní Moravy, obklopeny lesy a mají k dispozici přírodní minerální vody na čele se světově proslulou Vincentkou. Inhalace, pitné kúry a koupele posílí imunitní systém malých pacientů a přinesou jim psychickou pohodu a fyzickou zdatnost.

 

Vedoucí lékař Lázní Luhačovice, a. s., primář MUDr. Jiří Hnátek, uvádí: „Opakované záněty dýchacích cest negativně působí především na dětský organizmus, osoby s oslabenou imunitou a lidi vyššího věku. Výsledkem může být až chronické onemocnění dýchacích cest, jako je např. bronchiální astma.

U těchto nemocných jsou pak vhodné další způsoby prevence v klidovém období tak, aby se zabránilo četnosti. Mezi tato opatření patří otužování, dostatek spánku, správné výživové návyky, ale i lázeňská léčba.

Pobyt v Luhačovicích dětem pomáhá, po léčbě jsou méně nemocné a jsou jim pak lékařem méně předepisována antibiotika. Pacientům se po pobytu v Luhačovicích sníží počet astmatických záchvatů, sníží se opakování zánětů horních cest dýchacích, průdušek a plic.

U chronicky nemocných je zima zvlášť vhodná pro lázeňskou léčbu, protože zvýšenou zátěž v podobě inverze mohou lépe překonat na čistém vzduchu v Luhačovicích.“

 

MUDr. Eduard Bláha, generální ředitel Lázní Luhačovice, a.s. k tomu dodává: „Stačí, aby rodič požádal svého pediatra o lázeňskou léčbu, na co má plné právo. Přijeďte do Luhačovic i vy se svým dítětem a využijte lázeňskou léčbu, která je plně hrazena zdravotními pojišťovnami.

Vyzkoušejte léčivé účinky zdejších unikátních minerálních vod na čele s Vincentkou. Zdravotní pojišťovna hradí lázeňské léčení, celodenní stravování a ubytování. Děti od 1,5 roku až do 6 let se léčí v doprovodu jednoho z rodičů, jehož pobyt je také plně hrazen zdravotní pojišťovnou.

I přes maximální snahu a částečné navýšení kapacit se nám v letních a podzimních měsících, kdy je poptávka nejvyšší, nedaří uspokojit všechny pacienty. Proto je vhodné, abyste se snažili lázeňskou péči nasměrovat do zimních měsíců. V tomto období je více volných kapacit a je předpoklad, že bude uspokojen každý pacient.

Navíc je to i šance, jak výrazně ušetřit, protože řadu kapacit lze právě v zimě využít bez doplatku, což je však v omezené míře možné po celý rok.“ 

Lázeňská léčba probíhá pod dohledem lékaře podle předepsaného individuálního léčebného programu. Na základě vstupního vyšetření lázeňský lékař předepíše nejvhodnější procedury s využitím léčivých vod a rehabilitace. Při lázeňské léčbě onemocnění respektují lázeňští odborníci charakter choroby, individuální rozdíly a stupeň postižení. Při léčbě uplatňují moderní léčebné postupy a další terapeutické možnosti. Odborný personál v Lázních Luhačovice je pečlivě školen, má dlouholetou praxi a citlivě přistupuje ke všem, i těm nejmenším pacientům. 

Dětské léčebny v Luhačovicích mají šedesátiletou tradici a za tu dobu pomohly tisícovkám dětí. Patří k největším v České republice a je součástí komplexu léčeben je i základní škola. Výuka na základní škole při dětských léčebnách je srovnatelná s ostatními základními školami.

Dětem slouží nově vybudované herny, tělocvična, kinosál, společenské prostory, hřiště, bazén, venkovní sportoviště i ohniště. U dětí zde léčí nemoci dýchacího ústrojí, obezitu, nemoci trávicího ústrojí a také kožní a onkologická onemocnění.

Ubytování je v současné době zajišťováno v pokojích odpovídajících kategorii tříhvězdičkového hotelu. Všechny pokoje pro děti od 1,5 roku s doprovody jsou nyní vybaveny moderním příslušenstvím a novým nábytkem.

Dětem starším 6 let, které absolvují pobyt bez doprovodu rodičů, jsou v dětské léčebně Miramonti k dispozici pokoje s novým nábytkem a televizory včetně WiFi připojení přímo na pokojích.

 

Lázně Luhačovice, a.s., získaly v roce 2016 od Evropského svazu lázní jako zatím jediná společnost v České republice prestižní certifikát za vítězství v soutěži ESPA Innovation Awards 2016 za nejlepší evropskou inovaci v oblasti léčebného lázeňství.  Oceněn byl projekt nového balneoprovozu, ve kterém jsou poskytovány uhličité koupele dětským pacientům.

Zdroj a foto: Lázně Luhačovice a.s.

Sterilizace pomůcek na krmení dítěte

Čerstvě narozená miminka jsou v prvních týdnech a měsících života velmi křehká a náchylná k nemocem. Velkou část budování imunity a obranyschopnosti organismu podporuje kojení, ale pečlivá sterilizace pomůcek na krmení po dobu prvních šesti měsíců chrání vaše dítě i před škodlivými mikroby.

Dokud se imunitní systém vašeho miminka plně nevyvine a nezesílí, přečtěte si, jak vyvařit dudlík a kojenecké lahvičky.

Když začnete dítě krmit mateřským mlékem, je to perfektní první krok k tomu, abyste mu pomohli vybudovat zdravý imunitní systém a současně mu poskytli tu nejlepší výživu.

Pokud se soustředíte na to, aby si dítě zvyklo na kojení, neměla byste ke krmení potřebovat žádné další pomůcky. 

Kojení je nejpřirozenější cestou výživy miminka, proto k udržení čistoty potřebujete pouze čisté a suché prsní vložky (v prvních týdnech laktace často měňte) a prsa ve sprše omývejte pouze v rámci každodenní hygieny. V případě bolesti bradavek můžete použít speciální krém na bradavky, který aplikujte po kojení. Žádná další kosmetika ani častější mytí prsou není potřeba.

Jakmile si na kojení zvyknete a rozhodnete se používat odsávačku, láhev, dudlíky (nebo jakékoli další pomůcky, které přijdou do styku s mlékem a s dítětem), je zásadní, abyste je před každým použitím sterilizovala.

 Mikrobi v mléku mohou být obzvlášť škodliví pro dítě s nedostatečně vyvinutým imunitním systémem.

 Pokud zapomenete svému dítěti řádně umýt a sterilizovat pomůcky na krmení, může to vést k nevolnosti, průjmu a k tomu, že se dítě i maminka nebudou těšit dobré náladě.

Samozřejmě, nejspíš si pomyslíte, že je to jen další z povinností, bez kterých byste se mohli obejít, ale sterilizace je rychlá, snadná a účinná, zejména se sterilizátorem, který využívá páru a horko. 

Bojíte se, že když miminko budete příliš chránit před bakteriemi, bude naopak více nemocné? U sterilizace to tak neplatí. „Opravdu je velice důležité, aby si dítě začalo budovat vlastní imunitní systém. Sterilizace nádobí však posilování imunity nijak nebrání,” říká Dr. Jim Gray z dětské nemocnice v Birminghamu.

S ohledem na fakt, že vyvařování je nezbytné už od prvních hodin života, náčiní ke sterilizaci dudlíku můžete poptat už v porodnici na pokoji šestinedělí, kde vám s vyvařením dudlíku sestřičky pomohou. 

Pokud jste do jídelníčku zařadili tuhou stravu před šestým měsícem věku, je rozumné sterilizovat misky a lžičky. Po skončení tohoto období je třeba sterilizovat pouze pomůcky pro krmení mlékem, jako jsou láhve a odsávačky. Je to vhodné do jednoho roku dítěte.

Když teď moje dítě samo sedí a leze, není zbytečné sterilizovat lahve, dudlíky nebo odsávačku, když si pak často samo strká do pusy různé věci ze země?

„Ne, doporučujeme stále sterilizovat i přesto, že vaše dítě samo leze a sbírá předměty z podlahy. Nedostatečně čisté nádobí pro vaše dítě představuje mnohem větší zdroj bakterií než předměty na podlaze.

Některé typy bakterií, které se vyskytují na nádobí, jsou také mnohem nebezpečnější než ty bakterie, s nimiž se dítě běžně setká na podlaze,“ vysvětluje Dr. Jim Gray v článku Proč je sterilizace nezbytná.

1. Imunitní systém miminka se stále vyvíjí.
2. Novorozenci jsou více náchylní k infekcím, proto kromě sterilizace lahviček doporučujeme i časté mytí rukou dezinfekčním mýdlem.
3. I velmi malé množství bakterií může u kojence způsobit průjmy.
4. Mléko je teplé a sladké, což je ideální živnou půdou pro mikroby.
5. Při oslabené imunitě miminka se objevuje bakterie moučnivka. Projevuje se jako bílé flíčky v pusince, na jazyku a na tvářích. Sterilizací dudlíků a lahviček pomůžete imunitu dítěte nastartovat.

1. Nedopité mléko v lahvičce neuchovávejte, ale vylijte ho.
2. Rozeberte lahvičky na jednotlivé komponenty.
3. Umyjte je prostředkem na nádobí a speciálním kartáčem na dětské lahvičky. (Vyvařování zbavuje lahvičky bakterií, ale ne mléčného filmu.)
4. Umyjte si ruce dezinfekčním mýdlem.
5. Připravte si k vyvaření vše, co k manipulaci s mlékem potřebujete, tedy včetně dalších pohárků či skleniček, ve kterých mléko uchováváte.
6. Poškozené předměty vyhoďte, protože bakterie se mohou usazovat i v prasklinách.
7. Při domácím vyvařování použijte nerezový hrnec, do kterého nalijete vodu a ponoříte lahvičky a savičky. Přiveďte k varu a nechte pod pokličkou probublat 5 – 10 minut. Potom nechte vodu i lahvičky pod pokličkou vychladnout. 
8. Jednoduchý způsob, jak důkladně sterilizovat dudlík a kojenecké lahve, je elektrický parní sterilizátor, který sterilizuje 6 minut a pojme 6 lahví.
9. Sterilizace kojeneckých lahví je možná i v mikrovlnce. Je potřeba pouze pořídit parní sterilizátor do mikrovlnné trouby. Tato metoda je nejrychlejší, zabere pouze 2 minuty a dokáže sterilizovat až 4 lahvičky zároveň.

Minimálně do 6 měsíců, kdy je miminko nejnáchylnější, se vyvařování doporučuje před každým krmením. V druhém půlroce života dítě začíná lézt a přichází do styku i s jinými bakteriemi, proti kterým si buduje imunitu. Vyvařování dudlíků a kojeneckých lahví však věnujte čas alespoň jednou týdně až do doby, kdy batole tyto pomůcky přestane potřebovat.

Prosím berte na vědomí, že informace poskytnuté v těchto článcích jsou všeobecné rady a neměly by být zaměňovány s radami lékaře.

Pokud vy, vaše miminko nebo někdo z vaší rodiny trpíte závažnými nebo dlouhotrvajícími symptomy, nebo potřebujete konkrétní radu od odborníka, tak se prosím obraťte na odbornou lékařskou péči.

Philips AVENT není zodpovědný za žádné škody způsobené nakládáním s informacemi poskytnutými na těchto webových stránkách.

Imunita snížená – dospělí

Imunitou obecně nazýváme schopnost organizmu rozpoznat “své” od “cizího” a pomocí bílých krvinek a obranných látek toto “cizí” zneškodnit. “Cizí” jsou choroboplodné zárodky – bakterie, viry a plísně – a rovněž vlastní poškozené nebo odumřelé buňky a tkáně.

V současné době přibývá v celém světě případů snížené imunitní odolnosti, nejvíce u dětí, jejichž organizmus je nejzranitelnější. Původci onemocnění vstupují do organizmu ústy, nosem, hltanem. Vyvolávají rýmu, kašel, opary, kožní vyrážky, záněty mandlí, spalničky, zarděnky, plané neštovice aj.

– a také ovšem alergie. Neklamným znakem (u dětí i dospělých), že imunita “pokulhává”, jsou často se opakující nejrůznější onemocnění, u žen mj. i gynekologické výtoky. Stále více se potvrzuje, že také rakovina úzce souvisí s imunitou.

Pořád platí, že člověk s dobrou odolností má méně zdravotních potíží a zřídka kdy onemocní.

O tom, že tento problém nelze brát na lehkou váhu, svědčí rok od roku se zhoršující zdatnost a zdravotní stav mladých mužů. Příklad: v r. 2002 při jarních vojenských odvodech v Královéhradeckém kraji bylo ze 4.

572 povolaných mladých mužů uznáno služby schopnými jen necelých 2.600 a zbývajícím musela být vojenská služba buď odročena nebo byli uznáni služby trvale neschopnými. Nebylo by správné vidět za tímto množstvím jen snahu mladých mužů vyhnout se vojně.

Někteří, ať je to zjištění někomu příjemné nebo ne, prostě “na vojnu neměli”.

Díky nesprávnému životnímu stylu přibývá hlavně alergiků a nemocných s páteří. Stálo by za posouzení, zda určitá “přerostlost” (až vyčouhlost) části mladých mužů a žen – tak výrazně přibývající od sedmdesátých let – je za všech okolností opravdu projevem zdravotní prosperity.

Zda máme být skutečně bez výjimky nadšením bez sebe nad “nejdelšími nohami” modelek a různých miss. Konstituce – výška především – totiž úzce souvisí s konzumací potravin nazývaných na Východě JIN.

 S množstvím ovoce, přeslazených ovocných šťáv, cukru, sladkostí, zákusků, chemických přísad v potravinách a tekutin obecně, které nemají buď vůbec žádné anebo jen velmi málo minerálních látek a které konzumovala matka v době těhotenství.

Obdivovaná “délka” může být právě tak dobře svědectvím menší “tělesné hutnosti” – chybějících minerálních látek u potomků. Anebo to snad nejsou právě “dlouháni”, kdo mívají nejčastěji bolesti zad, vychýlení páteře a další podobné zdravotní problémy?

Bez minerálních látek neexistuje “hutnost” ani imunita.

Přitom se minerální látky, zejména vápník a hořčík (dva z nejdůležitějších “kovů života”) “odbourávají” z těla nejvíc právě tím, co jsme z nevědomosti naučili mládež (včetně mladých maminek) milovat: cukrovinkami, čokoládou, nanuky, oplatkami, zavařeninami, pitím už zmíněných sladkých šťáv, limonád a džusů, kečupem, sladkými žvýkačkami apod.

“Hutnost” dále poškozuje kouření, alkohol a “experimenty s drogami”, pochybně někdy u mladých deklarované coby “obyčejné projevy nedospělosti” a jinak téměř neškodné. Zrádné jsou i antikoncepční pilulky užívané někdy na radu “tolerantních a zkušených maminek” doslova od dětských střevíčků.

Nedostatek minerálních látek (malá “hutnost” a v důsledku toho snížená imunita) mají bohužel i další negativní důsledky: oslabení kvality spermatu u mužů a sníženou schopnost otěhotnění žen. Ani psychická stránka nezůstává nedotčena. Postižení bývají často povahově přecitlivělí až změkčilí.

Klasické léky na posílení imunity – imunoglobuliny a další – si přitom zdaleka nedělají nárok na to, vyřešit vše. Jsou vynikající hlavně u alergií. Působí vůči jedné nebo i několika škodlivým látkám – univerzální však v žádném případě nejsou.

A vnitřním prostředím – otázkou minerálních látek, pro imunitu tak důležitých – se stejně nezabývají.

Alternativní postupy bývají zdlouhavější. Vybudování širokospektrální imunity není v žádném případě záležitostí dnů nebo týdnů, střízlivě je třeba počítat zhruba s rokem.

A i potom, až se imunita úplně obnoví, je třeba mít na paměti, že je třeba o ni neustále pečovat. Střežit ji jako oko v hlavě doslova od narození do konce života – velmi lehko ji totiž opět můžeme pozbýt.

U dítěte je pak dobrá imunita jeden z nejcennějších darů, který mu mohou milující rodiče do života dát.

Příklad komplexního přírodního postupu:

1. Snížit zhruba na třetinu konzumaci potravin uvedených v úvodu článku, zejména produktů s cukrem a potravin z bílé (“vymleté”) mouky bez vlákniny. Úplně vyloučit alkohol, lékařem nepředepsané léky, drogy. – Při zvýšeném močení omezit konzumaci tekutin (včetně ovocných šťáv) a značně vodnatých pokrmů typu okurek a melounů.

   Vysvětlení : také časté močení vyvolává zvýšený únik minerálních látek, únavu a pokles imunity.

   Preferovat naopak v jídelníčku: čerstvé zeleninové směsi a kaše (bez octového nálevu) především z mrkve, celeru, petržele, červené řepy, zelí, kadeřavé petrželky, ale i jiných druhů zeleniny, celozrnné pečivo a chléb, klíčené obilí, otruby, nečištěnou rýži (Natural), loupaná slunečnicová a dýňová semena, ovesné vločky, ořechy a mandle, jáhly, pohanku, kroupy, luštěniny, kukuřici, kysané mléčné produkty, mořskou sůl, pivovarské kvasnice, melasu, mumio. Správný poměr ovoce k zelenině má být zhruba 2 : 1 (není vhodné je vzájemně zaměňovat). Kvůli železu jíst přiměřené množství netučného masa a ryb.

Pro imunitu jsou zcela nepostradatelné také železo a vitamin C.

• V běžných potravinách je železa trvalý nedostatek. Jeho využití z doporučených potravin pod bodem ad 4) a vzniku obranných látek brání mléko a různé “mléčné diety”, proto je lépe – zejména při snížené imunitě – konzumovat mléčné produkty odděleně, s cca hodinovým odstupem od normálního jídla. Suverénně nejbohatším zdrojem železa je melasa. Dalšími zdroji – zhruba podle obsahu jsou: játra, hovězí maso a ryby, švestky, meruňky, rozinky, slunečnice, semena dýní, pšeničné klíčky a otruby.
• Vitamin C představuje až 80 % veškeré naší potřeby vitaminů, v těle však “přežívá” nejvýše 24 – 48 hodin, nelze se jím tedy preventivně “předzásobit”. Čas od času organizované vysoké denní dávky (500 – 1000 mg) způsobují spíše překyselení žaludku, krve a vznik vyrážek, než aby byly k užitku. Je lépe užívat vitamin C denně, avšak v menším množství. Ministerstvo zdravotnictví ČR kupříkladu doporučuje denní dávku 60 mg. Významnými přírodními zdroji vitaminu C jsou následující potraviny: šípky, černý rybíz, křen, červené jahody, citron, pomeranč, paprika.

Co nevíte o imunitě u dětí a jejích poruchách

Obecně se pod pojmem porucha imunity vnímá ta část imunity, která nás chrání proti běžným cizorodým látkám tak, aby po jejich průniku do našeho organismu nevznikla choroba. Imunita je ovšem oblast neobyčejně široká. Na jedné straně jde o reakci po průniku mikroorganismů (mikrobů, bakterií atd.) do těla.

Na straně druhé stojí jakýsi opak imunity v podobě alergií, kdy organismus reaguje stupňovanou nepřiměřenou reakcí proti antigenům, jež obecně škodlivé nejsou (pyl, prach aj.). Extrémem je pak antiimunita, tedy stav, kdy reagujeme proti antigenům svého organismu, jako by to byly látky našemu tělu nepříslušející.

U nejmenších dětí může imunitu ovlivnit i způsob porodu

Zatímco u dospělých je imunita plně vyvinutá, u dětí se po narození teprve vyvíjet začíná. Novorozenci jsou jako nepopsaný list, jehož první řádky se v souvislosti s imunitním systémem začínají psát už během porodu – tím, jak je dítě vystavováno antigenům při průchodu porodním kanálem a dostává se s nimi do přímého kontaktu.

V prvních měsících života je miminko ještě chráněno protilátkami, které má v krevním oběhu z organismu své matky. Ty pak postupně mizí a dítě si začíná vytvářet své vlastní protilátky proti jednotlivým antigenům poté, co s nimi přichází do kontaktu.

 „Proto je například tak velmi důležité, aby byl porod veden klasickým postupem, kdy už při průchodu porodním kanálem dochází ke kolonizaci sterilního zažívacího traktu dítěte fyziologickou florou porodních cest matky, což u dětí rozených císařským řezem není.

 Porod císařským řezem má trvale rostoucí trend, kdy máme daleko víc dětí, které se narodily císařským řezem, než které se narodily spontánně.

A s tím souvisí to, že primární kolonizace jejich zažívacího traktu není úplně fyziologická, a pokud není dítě navíc plně kojeno, má pak trochu odlišnou strukturu, než mají děti, které se narodily normálně,“ uvádí zkušený pediatr MUDr. Petr Žáček.

Děti narozené sekcí a nekojené, mající víceméně odlišnou bakteriální floru v zažívacím traktu od plně bifidogenní, mohou tedy být poněkud znevýhodněné, co se týče dalšího rozvoje imunitního systému, a to zejména z pohledu rozvoje alergií.

Tento „deficit“ je podmíněn tím, že v jejich zažívacím traktu dochází opožděně k osídlení převažujícími laktobacily, které tam mají správně primárně být. Jejich tzv. bifidogenní flora je často poněkud jiná než u ostatních dětí.

 „Děti narozené císařským řezem mají pak vyšší riziko sensibilizace inhalačními alergeny a bronchiálního astmatu než děti porozené vaginálně. Riziko je potencováno v případě rodičů alergiků,“ dodává MUDr. Žáček.

Ve školkovém období je zvýšená nemocnost do jisté míry nutná

Nástup do školky znamená v životě dítěte významný mezník z mnoha důvodů.

Mimo jiné i z pohledu vývoje imunity, neboť přechodem z víceméně uzavřeného prostředí rodiny do kolektivu je dítě najednou obklopeno mnoha novými zárodky infekčních chorob, se kterými se doposud nesetkalo.

Jde tedy o období, kdy děti bývají více nemocné, nicméně záleží na tom, do jaké míry má dítě vyvinutý imunitní systém. Jestliže je vyvinutý dobře, je u něj nemocnost mnohem menší. Pokud má sníženou imunitu, je daleko vnímavější k infektům a onemocní častěji.

Pozitivní zprávou je, že díky prodělaným nemocím se imunita u dětí vyvíjí.

 „Imunita je přirozeně silná tak, aby když přijdeme do kontaktu s virovým, bakteriálním či jakýmkoli jiným infektem, tak jsme na něj reagovali, nemoc prodělali, ale nepodlehli jí a získali jsme tím na dané onemocnění imunitu.

  Při opakovaném setkání a stejné antigenní struktuře (například v případě planých neštovic), aby onemocnění díky navozené imunitě již neproběhlo.

  Samozřejmě něco jiného je to v případě kontaktu s onemocněním majícím poněkud pozměněnou antigenní strukturu – například v případě chřipky, kdy každý rok v chřipkové sezóně je antigenní složka trochu jiná a antigen chřipkového viru je trochu odlišný. Onemocnění pak proběhne znovu. Totéž se týká běžných bakterií způsobujících častá onemocnění, a to nejen v dětském věku, například streptokoků,“ vysvětluje MUDr. Petr Žáček.

Kdy mají rodiče zpozornět?

Obecně lze říci, že porucha imunity se projevuje zvýšenou náchylností k infekcím, které bývají opakované, dlouhotrvající, špatně reagující na léčbu, mnohdy s komplikacemi.

Jako typický příklad poruchy imunity se může jevit dítě se zvětšenou nosní mandlí, jenže „zvětšená nosní mandle není poruchou imunity.

Primární příčinou není oslabená imunita, primární příčinou je mechanická překážka v nosohltanu, která je živnou půdou pro bakterie se všemi důsledky,“ zní vysvětlení pediatra Petra Žáčka.

Imunitní systém se chronickou neléčenou nezvládanou infekcí oslabuje a tím dochází k celkovému oslabení organismu. „Určitě bych zpozorněl, pokud dítě prožívá více než šest akutních infektů během půl roku, tedy je nemocné jednou měsíčně, vždy po dobu týdne až deseti dnů. V takovém případě bych přemýšlel o imunologickém vyšetření.

Dobré by bylo navštívit pediatra, který bude mít dostatek času, aby se rodičům a dítěti věnoval, rozebral s nimi anamnézu, jak se nemocnost u dítěte vyvíjela, zda pravidelně chodí na prevenci a v případě infektů k lékaři,“ popisuje MUDr. Žáček. Speciálními vyšetřeními se pak lze dobrat příčiny nemocnosti a nasadit vhodnou léčbu.

Jak u dětí imunitu podpořit?

„Obecná obranyschopnost organismu souvisí s tím, jak je dítě živené a otužované, v jakém prostředí se pohybuje – zda nejde o znečištěné prostředí, kuřáctví v rodině atd. To vše ovlivňuje nespecifickou imunitu.

Pokud jakýkoli člověk žije v hodně znečištěném prostředí, jeho primární obrana je poškozená a to usnadňuje virům a bakteriím pronikání do organismu. Celkové oslabení, když prochladnu a nejsem otužilý, vede k dalšímu průniku infektů.

Pak se zjišťuje, že je snížená specifická imunita, ať už protivirová, nebo protilátková. Řešením je následná podpora medikamenty,“ uvádí pediatr Petr Žáček.

Preventivně lze obzvlášť v zimních měsících imunitu u dětí podpořit rostlinnými preparáty, například deriváty různých hub, rostlin nebo droždí dle doporučení zkušených dětských lékařů.

Nezanedbatelnou roli hraje i vhodná a dostatečná strava a doplňování vitaminu D.

Ten má vliv nejen na růst, ale též na imunitní systém v obdobích, kdy je málo slunečního svitu, což platí jak u dětí, tak i u dospělých.

MATEŘSKÁ IMUNITA

Obsah:

Setrvalost mateřských protilátekInterference mateřských protilátek s imunitní odpovědí po očkováníHypotézy inhibice postvakcinační imunitní odpovědiOchrana zprostředkovaná mateřským očkováním

Imunitní systém novorozenců bývá nedostatečně zralý. Jedním z nástrojů, který tuto nedostatečnost může kompenzovat, se stává převod mateřských protilátek během těhotenství. Uvádí se, že k němu dochází přes placentu od konce druhého trimestru [Kohler 1966] a nastává mezi 17-22 týdnem gestačního věku.

Z počátku se přenese jen asi 10 % mateřských protilátek a mezi 28-32 týdnem se jich přepraví až 50 % [van den Berg 2011, Malek 2003]. Navíc mezi 29-41. týdnem věku se dítěti koncentrace mateřských protilátek zdvojnásobí oproti 17-28 týdnu [Simister 2003].

Že množství přenesených protilátek z matky na novorozence závisí na gestačním věku bylo prokázáno v mnoha studiích u předčasně narozených. Ukázalo se, že např. novorozenci narození dříve než ve 32.

týdnu s porodní hmotností nižší než 1500 g mívají 1,7-2,5krát méně mateřských protilátek specifických vůči spalničkám, příušnicím a zarděnkám [van den Berg 2014].

Významně nižší hladiny protilátek specifických vůči pertusovému toxínu nebo filamentóznímu hemaglutininu se pozorovaly u nedonošených novorozenců v pupečníkové krvi a oproti řádně narozeným novorozencům měly tyto hladiny asi 1,5krát nižší [Ercan 2013].Transplacentární přenos mateřských protilátek zprostředkovávají Fc-receptory. Nejvyšší přenos je dosažen u podskupiny IgG1 a nejnižší u IgG2 ( IgG1>IgG3>IgG4>IgG2) [Rodewald 1984, Simister 1989, Costa-Carvalho 1996, Hurley 2011].

Graf: Podíl přenesenývh mateřských protilátek z matky na plod/dítě během těhotenství

Studijní očkování těhotných žen celobuněčnou pertusovou vakcínou, prováděné ve 30. a 40. letech minulého století [Cohen 1943, Cohen 1951, Adams 1947, Kendrick 1945, Lichty 1938, Mishulow 1942], mělo za cíl ověřit možnost ochrany novorozenců vůči dávivému kašli.

Těhotné ženy byly očkovány během třetího trimestru dvěma až šesti dávkami vakcíny podané v 1–2týdenních intervalech. Častější byly lokální reakce někdy i vyšší intenzity, zatímco systémové byly jen ojedinělé.

Hladiny pasivně přenesených protilátek byly u novorozenců dokonce vyšší než jejich matek a perzistovaly minimálně po dobu tří měsíců v relativně vysokých titrech a u některých dětí zůstávaly detekovatelné do věku šesti měsíců [Cohen 1951, Adams 1947].

Pozdější práce upřesnily, že asi jen 4 % půlročních kojenců si uchovalo mateřské protilátky vůči dávivému kašli [Blennow 1988]. Poločas rozpadu protilátek specifických vůči pertusovému toxinu se odhaduje na 36 dní, vůči filamentóznímu hemaglutininu na 40 dní a aglutinogenům na 55 dní [Van Savage1990].

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Setrvalost mateřských protilátek obsah

Většina kojenců ztrácí mateřské protilátky kolem 3. měsíce věku a prakticky do 6-12 měsícům věku u všech dětí vymizí nezávisle na jejich specifičnosti. Důvodem je postupná metabolizace pasivně získaných protilátek bez možnosti jakékoli jejich další obnovy…

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Mateřské protilátky získané z očkování mají nižší setrvalost u potomků než ty, které byly indukovány přirozenou infekcí [Szenborn 2003].

V důsledku toho se předpokládá, že v posledních dekádách se mění vnímavost dětí vůči některým preventabilním infekcím, jako jsou např. spalničky.

Současné studie ukázaly, že až 99 % kojenců, jejichž matky byly v minulosti proti spalničkám očkovány, ztrácí mateřské protilátky do 6 měsíců věku…

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Interference mateřských protilátek s imunitní odpovědí po očkování obsah

Pravděpodobně nejvíce studií zabývajících se interferencí mateřské imunity s očkováním bylo provedeno u dětí očkovaných proti spalničkám. Bez ohledu na přítomnost či absenci mateřských protilátek vůči spalničkám, očkování vždy indukuje T-buněčnou proliferaci [Gans 2001, Gans 2004, Njie-Jobe 2012].

I přes inhibici protilátkové odpovědi, očkování vede ke stimulaci B-lymfocytů, což se projeví mnohonásobně vyšší tvorbou protilátek až po booster imunizaci, kdy původní mateřské protilátky vymizí [Bertley 2004].

Jde tak pravděpodobně jen o přechodný supresivní efekt mateřských protilátek, i když protilátky po booster imunizaci setrvávají v nižších hladinách oproti hladinám po booster imunizaci původně séronegativních dětí [Njie-Jobe 2012].

 Jednou z možností, jak docílit zvýšení titrů/koncentrací protilátek po očkování séropozitivních dětí, byla zvýšená dávka vakcíny – tj. koncentrace vakcinačních spalničkových virů kmene Edmosnton.

Pokud se zvýšila 10-50krát oproti běžné koncentrační dávce, byla u jedinců s mateřskými protilátkami pozorována indukace dostatečných hladin protilátek [Aaby 1988, Whittle 1988]. Dokonce vyšší vakcinační dávky spalničkové vakcíny kmene Edmonston Zagreb podané gambijským dětem ve věku 4 měsíců měly vyšší ochranný potenciál (2 nemocný ze 119 očkovaných) oproti konvenčním dávkám vakcíny kmene Schwarz (7 nemocných ze 120 očkovaných) podaných dětem ve věku 9 měsíců [Whittle 1988]…

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Je vysoce pravděpodobné, že tento inhibiční efekt mateřských protilátek lze vykompenzovat poslední posilující dávkou zpravidla podávanou na konci prvního roku nebo ve druhém roce života.

Ačkoli před aplikací této poslední dávky mohou mít děti matek očkovaných v těhotenství významně nižší koncentrace protilátek proti pertusovému toxinu, pertaktinu a záškrtu, jeden měsíc po očkování se rozdíl vytrací s výjimkou koncentrací protilátek proti pertusovému toxinu…

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Podobně i očkování těhotných žen experimentální konjugovanou vakcínou proti pneumokokům (PCV9) během posledního trimestru vedlo k opačnému jevu, než bylo původně zamýšleno.

Potomci těchto matek byly během prvních 6 měsíců ve vyšším riziku otitid než jejich vrstevníci neočkovaných matek [Daly 2014], kteří se očkovali proti pneumokokovým nákazám ve věku 2, 4 a 6 měsíců.

Podobně jako v předchozích očkování docházelo k redukci postvakcinační odpovědi u séropozitivních kojenců.

Hypotézy inhibice postvakcinační imunitní odpovědi obsah

Podle Siegrista existují celkem čtyři možné hypotézy, které by uměly vysvětlit popisovanou inhibici imunitní odpovědi [Siegrist 2003]:

1. neutralizace živých vakcinační virů mateřskými protilátkami,
2. epitopové maskování mateřskými protilátkami zabraňující vazbě antigenu s B-lymfocyty,
3. inhibice aktivace B lymfocytů zprostředkovanou Fc-gama receptorem,
4. eliminace vakcinačních antigenů vyvázaných mateřskými protilátkami v důsledku Fc dependentní fagocytózy.

I když nejčastějším vysvětlením slabé imunitní odpovědi po očkování živými virovými vakcínami bylo vždy vysvětlováno jejich neutralizací zprostředkovanou mateřskými protilátkami, stále zůstává otázkou, proč se tento efekt objevuje také po očkování inaktivovanými vakcínami.

Mimo to i přítomnost ne neutralizačních protilátek inhibuje postvakcinační odpověď.Epitové maskování B lymfocytů vychází z představy, že všechny epitopy musí být pokryté protilátkami, které zamezí rozpoznání B lymfocytu, tzv. epitopově specifická suprese.

Maskování není závislé na očkování živou nebo neživou vakcínou, ale není zřejmé, proč i nízké koncentrace mateřských protilátek jsou schopny suprimovat stejně jako jejich vysoké koncentrace [Karlsson 2001]. Navíc tato inhibice není výhradně jen epitopově specifická.

Jedním z nejpřijatelnějších vysvětlení zůstává inhibice aktivace B lymfocytů díky vazbě Fc receptoru s mateřskými protilátkami na povrchu B buňky. Toto zkřížené propojení vysílá negativní signál, který brání možnosti proliferace B lymfocytů.

Ochrana zprostředkovaná mateřským očkováním obsah

Poté, co bylo celosvětově doporučené očkování těhotných žen ve třetím trimestru proti dávivému kašli, aby se zmírnil dopad rostoucího rizika dávivého kašle u novorozenců, byly v posledních letech publikovány účinnostní data, která jednoznačně potvrdila význam takového očkování.

Děti mladší 2-3 měsíců mohou být chráněny vůči dávivému kašli z 85-93 %, byla-li jejich matka očkována v těhotenství [Baxter 2017, Bellido-Blasco 2017, Dabrera 2015, Amirthalingam 2014, Amirthalingam 2016, Winter 2017].

Bohužel se všechny studie či sledování opírají výhradně jen o očkování v těhotenství, ale je vysoce pravděpodobné, že i potomci žen, které plánují těhotenství a nechají se včas očkovat, mohou z něho profitovat stejným způsobem. Důležité je, aby očkování bylo provedeno dříve než alespoň 1 týden případně 2 týdny před porodem.

Bylo-li totiž očkování provedeno v kratší době, pak se efekt nedostavil [Amirthalingam 2016]. I když mateřské protilátky mohou inhibovat imunitní odpověď po následujícím dětském očkování, výsledky studií neprokázaly žádný vliv na jeho protektivní účinnost, tj.

nebyl pozorován, žádný významný rozdíl v ochraně vůči dávivému kašli u dětí očkovaných a neočkovaných matek [Baxter 2017, Amirthalingam 2016]. Dokonce může mateřské očkování přispívat k ochraně v průběhu prvního roku života, neboť děti mladší 1 roku byly chráněny ještě ze 69 % oproti potomkům neočkovaných matek.

V každém případě mateřská imunita zajišťuje ochranu dětem i po aplikaci první dávky vakcíny v kojeneckém věku a to z 81-82 % ve srovnání s naivními dětmi [Baxter 2017, Amirthalingam 2016]. Po aplikaci druhé a třetí dávky rozdíly v ochraně mezi dětmi prakticky vymizí. Doporučené očkování těhotných žen proti dávivému kašli skutečně přispělo ke snížení vnímavosti novorozenců vůči této infekci. Zvýšením proočkovanosti těhotných žen ve Spojených státech amerických v letech 2011 až 2013 z 10 % na 42 % se snížila vnímavost dětí mladších 2 měsíců z 89 % na 68 % [Childs 2017].

Tabulka: Přehled protektivní účinnosti mateřských protilátek vůči dávivému kašli u dětí před očkováním

Těhotenské očkování proti chřipce může snížit riziko chřipky u kojenců až o 64 %, hodnotí-li se jako chřipce podobné onemocnění a dokonce až o 70 % vůči laboratorně prokázané chřipce [Shakib 2016]. Celkem 245.

386 očkovaných žen v letech 2005-2014 ze 4 geografických oblastí ve Spojených státech amerických přispělo k redukci rizika hospitalizací u svých potomků mladších 6 měsíců o 81 % oproti potomkům 249.

387 žen neočkovaných během těhotenství…

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Celkem 74 těhotných žen bylo očkováno po 20. týdnu těhotenství s experimentální vakcínou PCV9 (analog vakcíny Prevenar 7 nebo Prevenar 13) a zbývajícím 78 těhotným ženám bylo podáno placebo. Všech 152 potomků bylo očkováno s vakcínou Prevenar 7 ve věku 2, 4, 6 a 12 měsíců.

Během prvních 6 měsíců bylo zjištěno zvýšené relativní riziko akutního zánětu středouší i zánětu středouší u potomků v těhotenství očkovaných matek, tj. aRR = 3,9 (1,7-9,1) nebo aRR = 3,4 (1,6-7,4) oproti potomkům neočkovaných matek.

Jen 11 % potomků matek v těhotenství neočkovaných mělo akutní zánět středouší během prvních 6 měsíců života, zatímco potomků očkovaných matek bylo více než 2krát více, tj. 26 %…

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Přesto původní význam pneumokokového očkování v těhotenství není zacílen na ochranu vůči zánětu středouší u potomků, ale na ochranu vůči invazivním pneumokokovým nákazám.

Literatura obsah

Další informace najdete v prémiovém obsahu 

Vydáno / Aktualizováno: 14.10.2018

Autor: M.Petráš