Podběl lékařský a jeho léčivé účinky

Tento článek Makové panenky je užitečný. Doporučte ho také.

Podběl lékařský, popis a využití léčivé rostliny. • Podběl roste navzdory. • Podběl je jedna z prvních léčivek, které lze po zimě sbírat. • Kde podběl najdeme.

• K čemu podběl slouží? • Při kterých chorobách podběl pomáhá? • Co na suchý kašel nebo posílení imunity? Podběl. • A jak to je s jeho připomínanými nežádoucími účinky? • Lze podběl podávat dětem? • Podběl do lékárničky i na talíř.

• Jak podběl sušit a co víc z něj připravit? • Můžeme si sběrem podbělu přivydělat? •

Podběl lékařský (Tussilago farfara) je léčivá bylina nejčastěji spojovaná s nemocemi dýchacích cest.

Uvolňuje hleny při kašli způsobeném banální virózou, má protizánětlivé účinky při katarech, pomáhá i při chronických nemocech, jako je třeba astma. Podběl lze ovšem využít jako přírodní kosmetických prostředek.

A konečně – konzumace podbělu potěší i chuťové pohárky. Sušený podběl je na seznamu léčivých rostlin, které specializované firmy vykupují.

Poděl: Ukázka vůle k životu

Podběl roste navzdory. Navzdory čemu? Navzdory všemu. Skoro jako by chtěl dokázat, jak málo stačí k životu.

Najdeme jej při okrajích kamenitých cest, vyrůstá z čistého jílu v dolech na cihlářskou hlínu, prodere se šotolinovou cestou.

 Podběl nemá ani velké nároky na teplotu a vláhu.

1. Protože vyrůstá v březnu až v dubnu, musí počítat se změnami počasí i teploty. Noční chlad, zjara mnohdy pod nulovou hranicí, podbělu neublíží.
2. Vesele si kvete dál, když nezaprší.

Odkud „tahá“ živiny a vláhu, ví jen on.

 Snad pro tu vůli k žití v sobě koncentruje látky navracející zdraví? Na druhou stranu: už několik let se o podbělu šíří informace, že obsahuje některé toxické a karcinogenní látky a že by se proto neměl dávat dětem. Které látky to jsou a jak se problematice staví odborníci?

Podběl: Uváděné obsažené látky

Květy obsahují:

• flavonoidy,
• glykosidové hořčiny,
• silice,
• sliz,
• třísloviny
• žlutá barviva xanthofyly.

V listech je obsažen:

• cukry,
• draslík,
• hořčiny,
• cholin,
• kyselinu mléčnou, kávovou, gallovou, vinnou a jablečnou,
• polysacharid inulin.
• sliz,
• třísloviny,
• zinek

Upozornění: V listu i květu byl zjištěn obsah nežádoucích látek ze skupiny pyrolizidinových alkaloidů.

Zdroj: Údaje s použitím české verze Wikipedie/2018

Škodí podběl? Co na to odborníci

Na otázku o škodlivosti podbělu pro děti odpovídala před časem pro Ekologický institut Veronica výzkumná pracovnice v oboru biologie rostlin Helena Vlašínová (zemřela 2017): „Pokud použijete sušené květy na čaj při léčbě kašle, můžete ho dětem dát s čistým svědomím.

Pokud byste ale čaj používali dlouhodobě, jsou tam jistá rizika.

Malé koncentrace pyrolizidinových alkaloidů (uvádí například Kottas), které toxicky a karcinogenně působí na játra, v podbělu totiž obsaženy jsou, proto se nedoporučuje ani překračování terapeutických dávek, ani dlouhodobé užívání drogy.“ 

Na stránkách PharmaPointu, což  je sdružení, do kterého je aktuálně zapojeno více než 230 lékáren napříč Českou republikou, se uvádí: „Podběl lékařský obsahuje pyrololizidinové alkaloidy (tussilagin, senesionin, senkirkin), které ve vysokých dávkách škodí játrům. Kvůli mírnému obsahu toxických alkaloidů by jej těhotné a kojící ženy a také malé děti měly užívat pouze v rámci bylinkových směsí, v nichž je podběl zastoupen nejvýše do 15 procent. Neměl by se užívat déle než čtyři až šest týdnů v roce.“

• V každém případě platí, že před podáváním podbělu dětem nebo jeho užívání lidmi chronicky nemocným by měla předcházet konzultace s ošetřujícím lékařem.

  Rýmovník, molice, moud. Věrný a nenáročný „domácí přítel“

O podbělu se uvádí, že:

• má močopudné, protikřečové a protiastmatické účinky
• podporuje léčbu cukrovky
• podporuje normální funkce horních cest dýchacích
• pomáhá při léčbě revmatismu, bolestech kloubů, artrózách a dně
• posiluje celkovou obranyschopnost organismu (imunitu)
• příznivě působí proti zánětu žil (má protizánětlivé účinky)
• působí antialergicky
• tlumí suchý kašel a podporuje vykašlávání
• účinně působí při léčbě zánětu průdušek a plic
• urychluje léčbu ran, vředů, spálenin a ekzémů
• uvolňuje hleny z dýchacích cest
• zmírňuje následky bodnutí hmyzem

Co na podběl Maria Treben

Rakouská bylinkářka a spisovatelka Maria Treben (1907 – 1991) měla v sílu podbělu velkou důvěru.

Popis účinků podbělu a jeho další využití, vysvětluje ve svém díle Gesundheit aus der Apotheke Gottes (1980), u nás Zdraví z boží lékárny (poprvé 1991).

 V Česku bývá velmi často citována, ale jak to u nás chodí, autorství myšlenek jí ne vždy bývá přiřčeno. Takže tady máme slova madam Treben tak říkajíce „v přímém přenosu“. 

Zakopaný sirup podle Marie Treben

Ze všech rad, které Maria Treben ohledně podbělu dává, zní nejkuriózněji návod na přípravu sirupu.

„Z listů podbělu můžeme připravit i sirup, který se osvědčil při chorobách plic a průduškových katarech (bronchiálních katarech),“ píše Maria Treben.

„Do hliněného hrnce nebo do sklenice od okurek klademe postupně vrstvu listů a vrstvu přírodního cukru, necháme usadit a postupně doplňujeme, až je nádoba plná.

Potom dobře zavážeme dvěma či třemi vrstvami silného pergamenu nebo celofánu a postavíme v zahradě na chráněném místě do jámy v zemi,“ doporučuje bylinkářka.

Ale tím čarování ještě neskončilo. „Na to položíme desku a celé zasypeme zeminou. Rovnoměrná teplota vyvolá kvasný proces. Po osmi týdnech hrnec či sklenici vykopeme a získáme sirup, který jednou či dvakrát převaříme. Vychladlý sirup plníme do malých sklenic se širokým hrdlem. Tento sirup nás nejlépe ochraňuje v zimě a v době chřipek. Užíváme ho po lžičkách.“

• No, já bych dost podbělu, velkou sklenici i prostor měla, cukr by se také koupit dal, ale odvahu k takovému činu jsem nikdy nenašla. A nedokážu si představit, jak by se k zakopání a vykopání sirupu měli postavit třeba obyvatelé pražského Jižního Města? ;=)

  Prvosenka: Jak sbírat, sušit a používat květy jarního petrklíče

Klasický recept na podbělový sirup

Sympatičtěji mi zní rovněž předávaný recept na výrobu sirupu z podbělových květů:

• 200 g podbělových květů
• 1 citron nebo malá lžička kyseliny citronové
• 1 l vody
• 1 kg cukru.

Květy properte, pak zalijte vřelou vodou a nechte v misce s vodou ležet přes noc. Potom přeceďte a vymačkejte i květy, přidejte cukr a šťávu z citronu. Směs pomalu vařte, dokud nezahoustne. Plňte do horké do sklenic a pevně uzavřete.

Jak užívat podběl

• Vrchovatá lžička sušené drogy (listy a květy ve stejném poměru) spařená ve dvou decilitrech vody, deset minut vylouhovat a teplé vypít;
• 10 g suchých květů povařit ve čtvrt litru vody, nechat deset minut louhovat a teplé vypít.

Z knihy Zdraví z boží lékárny, Maria Treben

Podběl pro zdraví suché pleti

Suchá pleť většinou špatně snáší mytí vodou a už vůbec ne mýdlem. Proto ji večer čistíme speciálními mléky, oleji, krémy i vhodnými pleťovými vodami bez obsahu alkoholu. Pro osvěžení a získání pocitu čistoty je dobré nakonec obličej opláchnout bylinným odvarem, například z heřmánku, podbělu či bezových květů.

Podběl v kuchyni

Pro vysoký obsah vitaminu C plus další zdraví prospěšné látky se doporučuje přidávat mladé listy podbělu do jarních zeleninových salátů – třeba v kombinaci s pampeliškou nebo do polévky jako například i bršlici. Skeptici však připomínají, že pro již zmíněný obsah látek neprospívajících by se pojídání listů podběle mělo omezit na „příležitostné“.

Jak si podbělem přivydělat?

Podběl se suší v jedné vrstvě. Teplota by neměla překročit 40 stupňů Celsia. Sesychá se v poměru 5 : 1 až 6 : 1.

Výkupny léčivých rostlin mají o podběl zájem, ale ne všechny a ne každý rok. Proto je třeba předem zjistit konkrétní situaci.

Výkupní cena suchého podbělového květu se pohybuje od 200 do 250 korun, ale cena je pouze orientační.

Podběl ve farmaceutickém průmyslu slouží k přípravě kapek proti kašli. 

  Lipový květ. Proč lipový květ sbírat, sušit a vařit z něj thé?http://makova-panenka.cz/pestovani/podbel-lekarsky-leci-hlavne-dychaci-cesty-ale-uzivat-se-musi-stridme/http://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2018/04/podbel_trs_mp.jpghttp://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2018/04/podbel_trs_mp-150×150.jpg2018-04-17T16:58:18+00:00receptarBylinkyPĚSTITELSTVÍ – MŮJ KONÍČEKbylinky,co na kašel,co na suchý kašel,co na vykašlávání hlenů,kouzelné bylinky,léčivé bylinky,léčivky,podběl,podběl čaj,podběl cena ve výkupu,podběl co léčí,podběl dětem,podběl dýchací cesty,podběl jak pomáhá,podběl jak sušit,podběl karcinogenní,podběl katary,podběl kosmetika,podběl květ,podběl léčivé účinky,podběl lékařský,podběl list,podběl na astma,podběl na kašel,podběl na průdušky,podběl na suchou pleť,podběl obsažené látky,podběl sesychání,podběl škodlivé látky,podběl účinky,podbělový sirup,suchý dráždivý kašel babské rady,suchý kašelPodběl lékařský, popis a využití léčivé rostliny. • Podběl roste navzdory. • Podběl je jedna z prvních léčivek, které lze po zimě sbírat. • Kde podběl najdeme. • K čemu podběl slouží? • Při kterých chorobách podběl pomáhá? • Co na suchý kašel nebo posílení imunity? Podběl. • A jak to je s jeho připomínanými nežádoucími účinky?…receptar [email protected]Á PANENKATento článek Makové panenky je užitečný. Doporučte ho také.

Podběl léčivé účinky dle lidového léčitelství

Tussilago farfara

Podběl lékařský se vyskytuje prakticky po celé Evropě a v Asii. Též jej nalezneme v Severní Africe a Americe. Vyskytuje se nejčastěji na příkopech, náspech a rumištích a preferuje spíše vlhčí místa. Lidově se mu někdy též přezdívá lopušnice, koňské kopyto, májík, líčko Panny Marie či babuška. Jeho květy jsou žluté a svůj český název získal díky bělavému zbarvení listů zespodu.

Jeho čerstvé listy se díky obsahu vitamínu C často používají na přípravu polévek a jarních salátů. Květina je též významnou medonosnou rostlinou. Nejvíce se však používá v lidovém léčitelství a čínské medicíně. Podběl byl ceněn mnohými lékaři počínaje obdobím starověku až po moderní dobu.

Nejčastěji se v lidovém léčitelství používá list (Foliům farfarae), sbíraný v květnu a červnu (nejlépe do deváté hodiny dopoledne). Květ (Flos farfarae) obsahuje menší podíl účinných látek a doporučuje se sbírat časně na jaře na počátku rozkvětu (nejlépe mezi čtrnáctou a šestnáctou hodinou). Rostlinu lze sušit i na slunci.

Podběl a zdraví

Ti z vás, kdo mají základy latiny, již určitě z latinského názvu odvodili, že rostlina se používá hlavně proti kašli (tussis – kašel, ago – odháním).

• Podběl totiž vskutku pomáhá tlumit kašel, ovšem na druhou stranu podporuje též vykašlávání tam, kde je to třeba. Takže se vlastně v tomto ohledu jedná o všestrannou rostlinu. Používá se na uvolňování hlenů, působí protizánětlivě, zejména při bronchitidě a kataru hrtanu a hrdla. Při zdlouhavém kašli a trýznivém chrapotu se doporučuje častěji pít oslazený horký čaj z podbělu. Mimochodem v Anglii se dokonce z této byliny vyrábějí bonbóny na kašel. Čerstvé umyté listy, rozmělněné na kaši a přiložené na hruď, pomáhají při každém těžkém onemocnění plic.

Podbělový list se používá v čínské medicíně a lidovém léčitelství při astmatu, při poškození průdušek (bronchů) a těžkostech po kouření. V těchto případech někteří doporučují užívat na jaře dvě až tři lžičky čerstvě vytlačené šťávy z listů, kterou lze přidat do masového vývaru či teplého mléka.

Pro uklidnění kašle, chrapotu, zahlenění apod. se doporučuje následující postup: Deset gramů listů i květů dáme do 0,25 litru studené vody, krátce necháme přejít varem a pak 10 minut vyluhovat. Přecedíme, osladíme medem a vypijeme.

Bělavý list podbělu zespodu

Stejnou službu nám udělá prášek z usušených listů podbělu. Užíváme 1 až 2 dávky na špičku kulatého nože.

Na uvolnění hlenů při kašli lze též použít směs, kterou připravíme smíšením rovných dílů květu a listu podbělu, květu divizny, natě plicníku lékařského a listů jitrocele. Z této směsi spaříme dvě čajové lžičky v 1/4 litru vody. Denně vypijeme po doušcích 3 šálky teplého čaje přislazeného medem.

Při chronickém zánětu (chronické bronchitidě), provázeném opakujícím se záchvatem, obtížích při dýchání (záduše), se mají vícekrát během dne vdechovat páry z podbělu, a to z květů i listů.  V krátkém čase se dle mnohých zkušeností dostavuje velká úleva.

• Podběl obsahuje mnoho slizů, které se podílejí na ochraně a čištění sliznic, především dýchacích cest či zažívacího traktu.
• Listy rozmělněné na kaši se dále též používají jako obklad při růži, při poranění tkání doprovázeném modročervenými otoky, ba dokonce i při zánětu hlenových váčků
• Při pásovém oparu se doporučujeme hrst čerstvých pěkných listů ponořit krátce do vařící vody, nechat okapat a přikládat na opar.
• Jak listy, tak i květy se používají na omývání ekzému.
• Dále se podběl uplatňuje jako pomocník při cukrovce, protože přítomný zinek zlepšuje využití inzulínu.
• Květy působí především protikřečově.
• Suchý zábal do listů podbělu (nejlépe čerstvě natrhaných) působí protirevmaticky a používá se na bolesti kloubů. Zábal má trvat asi jednu hodinu.
• Na zanícené žíly se požívá noční kašovitý obklad, připravený z drcených čerstvých listů podbělu a sladké smetany. Vhodnou formou je též mast z podbělu, kterou lze vyrobit z čerstvých rozmělněných listů a čerstvé smetany. Tu natíráme na zanícené místo a zlehka ovážeme ručníkem.
• Čerstvě vytlačená šťáva z listů podbělu, nakapaná do ucha, pomáhá při bolestech v uchu.
• Obklady ze silného odvaru listů podbělu se používají proti skrofulózním vředům (krtice).
• Oteklé nohy by se měli častěji koupat v záparu z listů podbělu (byliny vhodíme do vařící vody – přikryjeme a 5 minut mírně povaříme).

Konktraindikace

Přestože obsah škodlivých látek je v této rostlině skutečně minimální, přesto se nedoporučuje k dlouhodobému užívání.

Při vnitřním užívání spíše volíme sušenou formu byliny, ve které je podíl těchto látek výrazně menší. Vhodnou formou jsou též bylinné směsi s podbělem.

Samostatně podávané podbělové drogy nejsou vhodné pro děti, těhotné a kojící ženy. Určitě doporučujeme dbát na předepsané dávkování.

Způsoby užívání

Nejčastěji používanou formou je nálev připravovaný obvyklým způsobem a podávaný v běžných dávkách. Pro zevní použití ale dáváme přednost odvaru.

Podbělový čaj: 1 čajovou lžičku květů vrchovatě naplněnou (později květů a listů smíchaných rovným dílem) jen spaříme v 1/4 litru vody a necháme krátce vyluhovat.

Obklad: Čerstvé listy rozmělníme – rozmačkáme na kaši a přiložíme.

Inhalování: Vrchovatou polévkovou lžíci květů a listů spaříme a vdechujeme páry pod ručníkem. Zopakujeme vícekrát denně.

Koupel nohou: Naplněnou dvojitou hrst listů spařených vodou necháme vyluhovat krátkou dobu a pak 20 minut koupeme nohy.

Čerstvá šťáva: Umyté čerstvé listy odstředivkou zbavíme šťávy.

Podbělový sirup: Do hliněného hrnce nebo do sklenice od okurek klademe postupně vrstvu listů a vrstvu přírodního cukru, necháme usadit a postupně doplňujeme, až je nádoba plná.

Potom dobře zavážeme dvěma či třemi vrstvami silného pergamenu nebo celofánu a postavíme na chráněném místě. Rovnoměrná teplota vyvolá kvasný proces. Po osmi týdnech hrnec či sklenici vykopeme a získáme sirup, který jednou či dvakrát převaříme.

Sirup je vhodný jako prevence v zimě a v době chřipek, podpoří naši imunitu. Užíváme jej po lžičkách.

Zdroj: Zdraví z boží lékárny, Maria Treben, Herbář léčivých rostlin 4. díl, Janča Josef A. Zentrich

Zmíněné produkty:

Podběl

Podběl lékařský (Tussilago farfara L.)

Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)

Lidové názvy: lopušnice, podkova, koňské kopyto, babuška, úbytník, podbílek, líčko mateří, podběl obecný

Popis: Je to vytrvalá bylina s dlouhými a dužnatými plazivými oddenky, ze kterých vyrůstají pupeny dvojího typu.

Z květních pupenů vyrůstají časně z jara, někdy již koncem února , ale zpravidla v březnu a dubnu, přímé šupinaté stonky, zakončené úborem zlatožlutých květů. Květy, kterých bývá v úboru až 300, jsou dvojího typu: samičí obvodové květy tvořící tzv.

paprsek jsou dlouze nitkovitě jazykovité, vnitřní samčí květy v terči jsou trubkovité. Při nepříznivém počasí se úbory na noc zavírají. Plod je válcovitá nažka, nesoucí na horním okraji věneček chmýru.

Teprve po odkvěru vyrážejí z listových pupenů na oddenku dlouze řapíkaté listy, vytvářející řídkou listovou růžici. Jejich čepel je okrouhle srdčitá, dlanitě laločnatá a na okrajích mělce zubatá. Má až 20 cm v průměru a je svrchu lysá, na rubu běloplstnatá.

Výskyt: Roste v celé Evropě, v severní Africe a v Asii. Je velmi hojný od nížin do hor jako plevel, zejména na hlinitých půdách, na navážkách, rumištích, železničních náspech, pastvinách, v příkopech, lomech apod., obzvláště tam, kde je v půdě dostatek vápna a vlhkosti.

Možnost záměny: Listy lze velmi snadno zaměnit za listy některých druhů devětsilu (Petasites), které rostou na podobných místech, ale jsou zpravidla mnohem větší a jejich drobné úbory žlutavě bílých nebo červenofialových květů tvoří hroznovitá květenství.

Využití: Podběl je velice cennou medonosnou rostlinou, kvetoucí již v době, kdy zesláblá včelstva při prvých jarních výletech z úlu hledají vhodnou pastvu. Lze proto doporučit na příhodných místech (navážky, náspy apod.) jeho vysévání ze semen, která můžeme nasbírat při sběru listů a na podzim či časně zjara vysét.

Sběr pro léčivé účinky

Droga: květ podbělu (Flos farfarae) a listy (Folium farfarae)

Obsahové látky: Obě drogy obsahují zejména sliz (faradiol) a třísloviny, které určují jejich hlavní použití, dále byly v květech zjištěny glykosidní hořčiny, karotenoidy a stopy silice, obsažené i v listech, které navíc obsahují i fytosteroly a jiné látky.

Sběr a sušení: Úbory se za suchého počasí v březnu a dubnu buď odstřihují nebo trhají pomocí česacích hřebenů, jaké se používají při sběru heřmánku.

Květy nesmí mít stonky delší než 1 cm a nesmí se sbírat odkvétající nebo vadnoucí úbory, které by se při sušení rozpadaly a dozrávaly by v nich nažky. Suší se nejlépe uměle, rozprostřené v tenké vrstvě při teplotě maximálně 40 °C.

Sušená droga si musí uchovat původní barvu, jež je bez pachu a má slizovitou, slabě nahořklou chuť. Kvalitní droga nemá obsahovat překvetlé, ztmavlé a rozpadlé úbory a úbory se stonky delšími než 1 cm.

Listy se sbírají od konce května do července. Sbírají se pouze zdravé zelené listy s řapíky, nenapadené rzí nebo jinými škůdci.

Vzhledem k tomu, že zejména řapíky obsahují hodně vody, je výhodnější rychlé sušení umělým teplem, aby listy nezčernaly; teplota při sušení nesmí překročit 35 °C, aby se nesnížil obsah těkavých látek. Listy se musí roztřídit do tenké vrstvy a nemají se překrývat.

Obě drogy uchováváme v dobře uzavřených nádobách a chráníme před zvlhnutím a zápachem; občas je nutno zkontrolovat, zda neplesniví.

Použití: Drogy jsou součástí čajových směsí, používaných jako pomocný lék při chorobách dýchacích cest (záněty ústní dutiny, nosohltanu, bronchitida, angíny, chrapot, astma apod.) k usnadnění odkašlávání.

Podběl byl znám již antickým lékařům, od nichž pochází i latinský rodový název Tussilago (tussis = kašel, ago = ženu, odháním), vyjadřující jeho příznivý účinek při kašli, zejména suchém, neboť vytváří na sliznici ochranný slizový povlak.

Druhové jméno farfara je odvozeno od latinského far (= mouka) a ferre (= nésti) a vyjadřuje moučnatě bělavé zbarvení spodní strany listů, tvořené vlnitými chlupy, které se snadno drolí.

Droga se používá i jako mírný močopudný a protiprůjmový prostředek, zevně se využívají jeho protizánětlivé účinky k obkladům při zánětech žil, arthritidách a špatně se hojících ranách, kdy urychluje hojení.

Podběl lékařský | Žena.cz

• Tussilago farfaraLidové/další názvy: podběl obecný, lopušnice, babuša, koňské kopyto, vítězná bylina, mateří líčko, líčko Panny Marie
• Čeleď: hvězdnicovité (složnokvěté)

Popis byliny

Podběl lékařský, také podběl obecný, je trvalkou s květy patřícími k prvním poslům jara. Podběl má plazivý oddenek s podzemními výběžky dlouhými přes 1 m. Lodyha oproti tomu nabývá výšky od 5 do 15 cm.

Přímá lodyha je pokrytá drobnými šupinkami s červeným nádechem. Je bez listů, od března do května nese jednotlivě vrcholové květy. Zlatožluté, asi 2 cm široké květní úbory jsou tvořeny trubkovitými květy obklopenými okrajovými jazykovými květy.

Plodem je válcovitá nažka s chmýrem.

Jednoduché, dlouze řapíkaté listy jsou uspořádané v přízemní růžici. Vyrůstají až po odkvětu rostliny. Mají tmavozelenou barvu a kožovitý povrch. Ze spodní strany jsou bíle plstnaté. Mají srdčitě okrouhlou čepel s pilovitým okrajem, jsou dlanitě laločnaté.

Původ a výskyt

Podběl lékařský je původním evropským druhem. K vidění je také v některých částech severní Afriky, Asie nebo druhotně i Severní Ameriky.U nás roste hojně po celém území, vyjma nejvyšších poloh.

Jde o nenáročnou bylinu, která osídluje i nehostinné stráně, příkopy, rumiště, štěrkoviště, lomy, náspy nebo louky. Upřednostňuje vlhčí stanoviště.

Semena rostliny jsou dokonale klíčivá, podběl se navíc rozmnožuje i oddenky.

Léčitelství

Podběl lékařský je zdrojem slizovitých látek (faradiol). V listech jsou přítomny třísloviny, hořčiny, organické kyseliny (mléčná, jablečná, vinná, kávová), také cholin, inulin nebo vitamín C. Květy vynikají obsahem flavonoidů, fytosterolů, žlutého barviva (xantotophyl) a vonných silic.

Složení květů i listů podbělu je podobné. Najdeme v něm i minerální látky jako zinek a draslík, bohužel však také nežádoucí pyrolizidinové alkaloidy (tussilagin, senesionin, senkirkin). Kvůli nebezpečným alkaloidům s karcinogenním a hepatotoxickým účinkem se v současnosti od vnitřního užívání podbělu upouští.

V lidovém léčitelství se přesto podběl podává od pradávna, užívají se květy a listy bylinky. Květní úbory se sbírají brzy zjara. Vršky květů se odštipují ze stonku. Neměly by být příliš rozkvetlé, jinak se při sušení rozpadají. Suší se rychle, ve stínu, uměle do 40 ºC. Listy podbělu se sbírají od března až do července.

Předsušují se na slunci, poté suší ve stínu.

Léčivé účinky podbělu

1. – má dezinfekční a protizánětlivé vlastnosti- prospívá při zánětech horních cest dýchacích- usnadňuje odkašlávání, uvolňuje hleny
2. – pozitivně působí při astmatu
3. – zlepšuje využití inzulínu, pomáhá při cukrovce

– je potopudný, mírně močopudný- vně urychluje hojení ran, tlumí bolesti a otoky

Podávání a užití

Vnitřní užití

Podběl se vzhledem k obsahu toxických alkaloidů užívá vnitřně výhradně sušený, tím se snižuje podíl nebezpečných látek. Nikdy se nepodává dlouhodobě. Vůbec se nedoporučuje těhotným a kojícím ženám.

V léčitelství se uplatňuje zejména jako čajový odvar, kdy se 1 – 2 čajové lžičky drogy krátce povaří ve 250 ml vody. Luhuje se 15 min., poté se scedí. Pije se 1 – 2 šálky denně. Pro přípravu čaje slouží květy, příp. květy a listy v poměru 1:1.

Čaj je bez zápachu, má slizovitě hořkou chuť. Při dýchacích potížích jeho léčivé vlastnosti podporuje doslazení medem.

Naprosto bezpečné je použití podbělu ve směsích, často se kombinuje s heřmánkem, diviznou, černým bezem, jitrocelem, lípou nebo meduňkou.

Vnější použití

Čerstvé listy podbělu pomáhají proti otokům, tlumí bolesti kloubů, hojí popáleniny nebo vředy. Jako obklad se dávají na prsa při dýchacích potížích. Odvar z listů poslouží jako kloktadlo při bolesti v krku a zánětech dásní. Stejně tak je však užitečný k omývání kožních poranění, ekzematické pokožky nebo při zánětu žil. Uplatní se i jako bylinná koupel.

Sirup z listů podbělu – recept

Do čisté sklenice vkládáme ve vrstvách listy podbělu a cukr. Sklenici uzavřeme a necháme uležet na tmavém místě. Jakmile směs nabude sirupové konzistence, slije se. Dle receptu se do sirupu přimíchává med. Užívá se při nachlazení, po lžičce denně.

Upozornění

Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.

Podběl lékařský (Tussilago farfara)

Podběl je vytrvalá jarní bylina, z jejíhož až 1 m dlouhého plazivého podzemního oddenku vyrůstá šupinatá přímá a tenká lodyha zakončená jedním květním úborem. Lodyha je dlouhá 5-15 cm, takže co do výšky se jedná o menší rostlinku.

Na začátku jara se na lodyze objevuje žlutý květní úbor složený z mnoha trubkovitých květů a okrajových jazykovitých květů. Teprve po odkvětu se objevuje přízemní růžice jednoduchých listů s dlouhým řapíkem a srdčitým, laločnatým tvarem. Plodem je chmýrnatá nažka. Podběl pochází původem z Evropy, kde je po celém kontinentu hojně rozšířený.

Jak již jeho název napovídá, používá se v lékařství, ale dá se jej využít také v potravinářství a částečně i v kosmetice.

Popis podbělu lékařského

Podběl je vytrvalá menší bylinka dorůstající 5-30 cm. Z podzemního šupinatého oddenku, který často dosahuje délky přes 1 metr, vyrůstá květonosná lodyha o délce 5-15 cm, která se za plodu protahuje až na 30 cm.

Tato lodyha je přímá, tenká, porostlá šupinovými listy a zakončuje ji jediný vrcholovitý úbor. Ten má zlatožlutou barvu a je 2-3 cm široký. Skládá se ze středových trubkovitých květů a velkého množství okrajových jazykovitých květů s plochou ligulou.

Rostlina kvete od března do začátku května v nížinatých oblastech, v těch horských se doba květu protahuje až do srpna. Listy se objevují až po odkvětu a jsou uspořádané v přízemní růžici.

Jsou jednoduché, řapíkaté, na okraji zubaté a jejich čepel je okrouhlá, široce vejčitá až srdčitá, mělce dlanitě laločnatá. V mládí jsou listy oboustranně plstnaté, později na líci olysávají.

Původem rostlina pochází z evropského kontinentu, kde je také hojně rozšířena – nejvíce se vyskytuje v jeho severní polovině.

Na západním pobřeží Evropy se již téměř vůbec nevyskytuje, na tom východním zato přesahuje až do Asie, kde se nachází od Kavkazu, Írán a Indii, přes Sibiř až na Dálný východ.

Dále se vyskytuje v horských oblastech severní Afriky. Člověkem byl podběl zavlečen také do Severní Ameriky.

Podběl je v přírodě České republiky vcelku značně rozšířený – lze jej ve vysoké koncentraci nalézt od nížin až po hory (kromě těch nejvyšších poloh).

Nalézt jej lze na nezarostlých půdách okolo polních i lesních cest, na polích, březích potoků, na rumištích, skládkách, výsypkách, lomech, pod různými keři, na písčitém podloží, rozvalinách, štěrkovištích a mnohých dalších místech.

Přestože se jedná o rostlinu, která se v přírodě hojně vyskytuje, je možné si ji vypěstovat doma – a není to vůbec složitě.

Pěstování podbělu lékařského

Vzhledem k tomu, že se jedná o rostlinu, která se velmi rychle rozmnožuje, není její pěstování nijak složité. Často se totiž považuje za plevelnou rostlinu a již toto označení napovídá, že její pěstování rozhodně není žádná věda.

Preferuje hlinité, vápnité a vlhčí půdy a stanoviště s plným slunečním svitem. V prvotní fázi preferuje vlhké stanoviště – v tomto období je proto důležitá pravidelná zálivka, v pozdějších fázích růstu má podběl rád spíše slunná stanoviště.

Podběl se dá pěstovat ze semínek – je to opravdu neskutečně jednoduché, řízkováním či dělením rostlin.

Pěstování ze semínka

Semínka mají tu úžasnou vlastnost, že velmi rychle klíčí. Již několik hodin po zasazení lze pozorovat drobné samostatné klíčky bylinky. Výsev se uskutečňuje nejlépe v létě do vlhké půdy. Semínka stačí zasévat mělce, v přírodě se rostlina množí stejným způsobem.

Pěstování řízkováním

Na jaře či na podzim se ze zdravé rostliny odebere kousek výhonu, který se při pokojové teplotě nechá ve vodě či zapíchnutý v substrátu zakořenit. Až když je kořenový bal dostatečný, přemístí se rostlinka ven na místo svého finálního výskytu.

Pěstování dělením trsu

Dělení trsu se provádí na podzim. K dělení trsu jsou vhodnější mladší rostliny, jejichž podzemní oddenek ještě nedosahuje délky 1 m. Rostliny s tak dlouhým oddenkem se totiž vyrývají špatně a mohlo by dojít k jejich zničení.

Rýčem se vyryje celý trs bylinky, který se rozdělí na dvě či více částí tak, aby každá část měla dostatek kořenových výhonků. Do země se vyhloubí jáma o velikosti stejné či mírně přesahující výšku kořenového balu, oddělená část rostliny se do ní vloží, zahrne, utuží zeminou a zalije.

Ve fázi zakořeňování je důležitá pravidelná zálivka – zemina by měla zůstávat neustále vlhká, ale ne přemokřená.

Sklizeň podbělu lékařského

Zjara za suchého počasí a v odpoledních hodinách se sbírají jen vršky květů bez stopek. Tato doba sběru je velmi krátká, protože za teplého počasí podběl rychle odkvétá.

V pozdním jaru, když se rostlině začnou tvořit ochmýřená semena (červen až červenec), je doba vhodná pro sběr listů. Ty se jednoduše utrhnou či seříznou ve svém řapíku těsně u země.

Uchování podbělu lékařského

Nasbírané části podbělu se uchovávají sušením. Je ale rozdíl v tom, zda se suší květy či listy.

Uchování květů podbělu sušením

Nasbírané květy lze sušit buď přirozeně nebo při použití umělého tepla. Při přirozeném sušení se květy rozprostřou do jedné vrstvy a ve stínu se suší. Sušení by mělo proběhnout co nejrychleji, aby květy znovu nenavlhnuly.

Při použití sušičky či při sušení v troubě by se teplota měla pohybovat mezi 35 a 40 °C. Sušený květ je bez pachu, zachová si svou žlutou barvu a má lehce nahořklou chuť.

Uchovává se v suchu a v dobře uzavřených nádobách nebo papírových sáčcích umístěných na temném místě.

Uchování listů podbělu sušením

Listy se na rozdíl od květů suší na světle (slunci) a rychle, protože při pomalém sušení (a zvláště za vlhčího počasí) by zhnědly a objevily by se na nich černé skvrny – a tím by samozřejmě došlo k jejich znehodnocení.

Při přirozeném sušení mají tendenci přesychat, což pak vede k jejich nadměrnému drobení, proto se doporučuje je spíše sušit v sušičce, kde se dá snáze ohlídat proces sušení. Teplota by zde neměla přesáhnout 40 °C.

Usušené listy se skladují v suchu a v dobře uzavřených nádobách.

Recepty z podbělu lékařského

V kuchyni je možné použít jak čerstvý, tak sušený podběl. Sušené listy či směs listů a květů se používají k přípravě čajů. Čerstvé listy se přidávají do polévek či do jarních salátů. Lze z nich také připravit špenát. Z květů se pak připravuje med či sirup. Květy se řadí mezi jedlé, je proto možné jimi přizdobovat pokrmy.

Ze sušeného podbělu lze připravit čaj. Může se jednat o bylinnou směs či podběl samotný. Ať tak či tak, sušené byliny se vždy zalijí horkou vodou, nechají vylouhovat a nakonec se přecedí. Nakonec se čaj může přisladit medem či cukrem, protože podběl má mírně nahořklou chuť.

Co se týká bylinné směsi, může se skládat z květů a listů podbělu, květů divizny, natě plicníku lékařského a listů jitrocele. Další obsahuje bezový květ, heřmánek, tužebník, lipový květ, smetankový kořen, podběl a jahodník lesní.

Je spousta dalších takových směsí, takže si určitě každý najde tu svou oblíbenou.

Dalším skvělým receptem je podbělový med. Ten lze připravovat 2 způsoby:

• Podbělový med vařený se připravuje z květů, které se nejdříve v hrnci přelijí vroucí vodou, poté se k nim přidají kolečka citronů. Tato směs se nechá den odstát a následně se přecedí přes sítko či hustější plátno, květy se vymačkají. Do šťávy se přidá cukr a směs se několik hodin vaří do zhoustnutí. Jakmile má dostatečnou hustotu, ještě za tepla se přelije do čistých sklenic či lahví, které se okamžitě uzavřou, a dnem vzhůru se nechá med vychladnout.
• Podbělový med nevařený se oproti tomu připravuje ze směsi listů a květů v poměru 1:1 (lze ale samozřejmě použít jenom květy). Listy podbělu se nasekají nadrobno a smíchají s květy. Do sklenice o větším objemu (alespoň 3 litry) se skládá na přeskáčku vrstva podbělu a vrstva cukru. Cukr se vždy pokape šťávou z citronu. Plná sklenice se uzavře a zabalí do několika vrstev bublinkové fólie a následně se na zhruba 8 týdnů zakope do země, kde dojde ke kvasnému procesu. Poté, co se sklenice vykope, med se scedí a uskladní v lednici či mrazničce. Takto připravený med bude mít o poznání tekutější konzistenci, bývá proto někdy označován jako sirup.

Podběl se dá použít také do netradičního bramborového salátu. Brambory se uvaří ve slupce a nechají vychladnout, poté se oloupou a nakrájí na plátky. Červená cibule se oloupe a nakrájí na kolečka.

Jablečný ocet se promíchá s hořčicí, solí a pepřem a nalije na brambory smíchané s cibulí, vše se opatrně promíchá a nechá alespoň hodinu odležet v lednici.

Těsně před podáváním se salát ozdobí květy podbělu.

Využití podbělu lékařského

1. Potravinářství

V potravinářství se rostlina nejčastěji používá k přípravě čaje. Dá se z ní také vyrobit med či sirup. Listy se dají použít k přípravě špenátu či jarních salátů, květy se používají k dozdobení jídel.

2. Lékařství

V lékařství se využívá především jeho dezinfekčních a protizánětlivých účinků. Pomáhá při zánětech horních cest dýchacích, při odkašlávání a pomáhá také uvolňovat hleny. Používá se při zánětu průdušek (bronchitidě), kataru hrtanu a hrdla, astmatu, zápalu pohrudnice či začínající tuberkulóze plic. Má také mírně močopudný účinek. Užívá se v nálevu nebo v čaji.

Vnější použití se realizuje prostřednictvím obkladů, koupelí, inhalacemi, ale také lze použít čerstvou šťávu proti bolestem ucha. Vnější užití pomáhá na spáleniny, oteklé a bolavé klouby a špatně se hojící vředy. Také pomáhá při onemocnění plic nebo zánětu hlenových váčků. [1, 2]

3. Kosmetika

Podběl se někdy přidává do přípravků na vlasy, kterým pomáhá se zbavovat mastnoty.

Nežádoucí účinky podbělu lékařského

• Podběl patří mezi byliny obsahující škodlivé alkaloidy. Přestože jejich obsah není příliš vysoký, nedoporučuje se bylinu užívat dlouhodobě a ve vysokých dávkách. K užívání se proto doporučuje spíše jeho sušená droga, protože sušením se snižuje množství alkaloidů v rostlině. Samostatně by se neměl podávat dětem ani těhotným a kojícím ženám. Uvádí se ale, že bylinná směs, kde má podběl méně než 15 % by neměla být nijak nebezpečná. [1, 3]

Zajímavosti o podbělu lékařském

• Podběl je znám pod mnohými různými označeními, například koňské kopyto, podbělice, podbílek, lopušice, babuška, mateří líčko, podkovka, babuše, bělice, devaterník, devětsil malý, májí, májík, malý lopuch, oko Kristovo, pobíl, podhoráz, svalník, syn před otcem, zaječí lupen, úbytník, býčí či hříběcí noha.
• Podběl znali lékaři už v antice a přiřadili mu latinský název, který vznikl složením slov tussis (kašel) a ago (odhánět), čímž jasně vyjádřili, k čemu se nejčastěji používal. Druhové jméno farfara je odvozeno zase od bělavého zbarvení spodní strany listů z latinských slov far (mouka) a ferre (nést).
• Také české označení podběl poukazuje na spodní stranu listů, která je bělavá, jakoby pomoučená.

Zdroje:

1. Podběl lékařský – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Podb%C4%9Bl_l%C3%A9ka%C5%99sk%C3%BD
2. TREBEN, Maria. Zdraví z boží lékárny: léčivé byliny, rady a zkušenosti. 3. vyd. České Budějovice: Dona, 2003. ISBN 80-7322-039-3.