Nejvyšší čas se rozvést

Lidská mysl je obrovská záhada. I když jí psychologie věnuje tolik pozornosti, pořád existuje spousta věcí, o kterých se odborníci neustále přou. A jednou z nich je právě způsob, jak se může v dospělosti ve vztazích projevit rozvod rodičů, který člověk prožil ve svém dětství.

Co o dopadu rozvodů říkají studie?

Problémem se v minulosti zabýval například známý sociolog Anthony Giddens (zdroj), podle kterého si děti z rozvedených rodin do svých vlastních partnerských vztahů vzpomínku na rozvod rozhodně přenášejí. Uvádí, že takové děti chtějí od svých vztahů něco víc, touží po něčem, co se jejich rodičům nepovedlo udržet, tedy po šťastném a zdárném manželství, které je založené na lásce, věrnosti a důvěře.

Jiní teoretikové se zase shodují, že lidé vychovaní v rozvedených rodinách mají tendenci stavět se k manželství negativně a mají pozitivnější vztah k vlastnímu rozvodu (zdroj). Projevují údajně ve vztazích menší angažovanost, což vede k jejich menší kvalitě. A mívají také narušenou sexualitu, která se silně promítá do emoční roviny.

Nejvyšší čas se rozvést

Jak to tedy je?

Sebrali jsme pár opravdových příběhů, které prožili lidé z různých koutů republiky, a zeptali jsme se odbornice na vztahy Ireny Pokorné, jak to vidí ze svého pohledu.

Pozn.: Všechna jména v příbězích byla pozměněna.

Příběh první: Kvůli rozvodu rodičů víc žárlím

Rozvod, který ji zastihl ve třinácti letech, vnímala Bára velmi bolestně. Najednou jako by ani nebyl čas na pubertu: „Řešíš problémy rodičů, bydlení, šok. Na malichernosti není čas,“ svěřuje se pisatelka v internetové diskuzi.

Rodiče měli starosti sami se sebou, nebyl proto nikdo, kdo by Báře pomohl například se školou.

I v pozdějších letech vnímala rodinnou situaci velmi citelně: složitý maturitní ples, kdy rodiče nemohli sedět společně u stolu, rozpůlené Vánoce i narozeniny, absence domova a rychlý nástup do práce jen proto, aby už byla samostatná a nemusela se stále rozhodovat mezi mámou a tátou.

Jaký to mělo pro Báru následek? „Jsem extrémně žárlivá a bez sebevědomí,“ svěřuje se. „Takový ten pocit nechtěnosti přetrvává.“ A také je přesvědčená, že podobný zážitek svým vlastním dětem nepřipraví.

„V životě to dětem neudělám. Taky je mám až po třicítce a je to nová etapa.

Všechna dobrodružství a vybouření jsou za mnou, teď jen manžel a děti a díky bohu za druhou maminku i tatínka, nejbáječnější tchánovce pod sluncem,“ říká Bára.

Příběh druhý: Mám špatné zkušenosti a musím si dát pozor

Někteří lidé se ve vzpomínkách často vrací do dětství, aby si připomněli krásné chvíle. To ale rozhodně není případ Markéty. „Táta mámu do krve seřezal, když mi byly dva roky. Oba s bráchou jsme to viděli, vidím to jako dnes. Okamžitě se s ním rozvedla. V tu dobu už měl milenku,“ vypráví.

Maminka si záhy našla nového partnera, ale ten si bohužel s Markétou vůbec nesedl. „Až do jeho smrti (v mých šestnácti) jsme byli na nože. Od mých deseti let, kdy se nám narodila ségra, nás vnímal spíše jako soky a otravný hmyz. V pubertě jsem mu to dávala dost sežrat,“ pokračuje Markéta.

Kvůli svým zkušenostem je ve vztazích velmi opatrná. „Mám co dělat, abych se jejich chybám vyhnula a žila v manželství tak, jak chci já, a ne tak, jak mám odkoukané od nich,“ přiznává.

Nejvyšší čas se rozvést

Příběh třetí: Rozvod byl správný, nebráním se mu

Denisini rodiče se rozvedli, když jí byly tři roky. Stejně jako v předchozím příběhu byl otec agresivní, maminku fyzicky týral a na denním pořádku byly i ošklivé hádky. „Taťka s námi pak bydlel ještě do mých deseti let. Už byli s mamkou rozvedení, takže to bylo bez velkých bouří.

Pak se odstěhoval a já ho vídala, kdy jsem chtěla,“ říká Denisa. Rodiče k sobě navzdory předchozím konfliktům nakonec našli cestu. „Poprvé po té době spolu promluvili až na mé svatbě, to mi bylo 21.

Teď se občas potkají na nějakých hromadných rodinných oslavách a vychází spolu celkem v pohodě,“ líčí Denisa.

Sama si myslí, že rozvod byl namístě. „Rozvod byl to nejlepší, co pro sebe i pro mě za dané situace mohli rodiče udělat. Možná i proto nejsem zastánce zůstávání spolu kvůli dětem.“

Ano, rozvod bývá v mnohých případech namístě a není třeba se k němu stavět a priori negativně. Nedá se obecně říci, že každý rozvod způsobí vždy konkrétní strádání dítěte; záleží na důvodech, rozvodu, na jeho průběhu a na jeho dopadech.

Mnohem horší pro dítě bývá, když spolu zůstávají rodiče, kteří nejsou schopni ať už z jakýchkoli důvodu spolu žít, komunikovat a vytvořit pro dítě stabilní a bezpečný domov.

Pokud jsou rodiče schopni si uvědomit a přijmout, že rozvodem končí jejich partnerství, ale zůstává jejich rodičovství, mohou zaměřit každý svou pozornost na něj, na potřeby dítěte a na podporu zdravého vztahu dítěte a druhého rodiče. Zároveň můžeme říci, že děti, které zažily „dobrý“ rozvod, nemívají k rozvodu negativní vztah a nenesou si do budoucna „poškozené“ vztahové modely.

Příběh čtvrtý: Nechci opakovat chyby. Vybírám pečlivě

Alena zažila rozvod rodičů na základní škole. Podle jejích slov ji tato událost naučila samostatnosti. „Nejvíc jsem ale nesnášela nálepkování chytrých učitelek, které mi klidně před celou třídou říkaly, že jsem ta z rozvedené rodiny, ze které nic nebude,“ vypráví Alena.

Navzdory nepřejícím učitelkám Alena nakonec úspěšně vystudovala vysokou školu, vdala se a vztah s mužem má podle svých slov krásný. „Rozvod mě určitě při výběru partnera pro život ovlivnil. Vybírala jsem hodně pečlivě a snad se to povedlo,“ uzavírá Alena.

Nejvyšší čas se rozvést

Příběh pátý: Jsem ráda, že se rozvedli. Následky nemám

„I po letech jsem ráda, že se naši rozvedli. Doma začal být jakž takž klid a ubylo hádek. Zpětně se jen divím, že se táta nechal terorizovat tak strašně dlouho,“ svěřuje se Klára, jejíž tatínek si po letech po rozvodu našel novou partnerku. Vedle ní se v očích Kláry změnil v mnohem lepšího člověka.

„Asi i proto, že viděl, jak ona se chová ke svým dětem a svojí rodině. Byla to ona, kdo mě třeba zval pravidelně na oběd, protože asi nepobírala, že se stýkáme jednou ročně,“ vzpomíná Klára a dodává: „Myslím, že rozvod mě vlastně neovlivnil ani trochu. To spíš chování rodičů a jejich životy.

Doufám, že nikdy nebudu jako máma.“

Nejvyšší čas se rozvést

Příběh šestý: Dva rozvody byly namístě. Ale jsem teď bojácná

Monika podle svých slov patří k těm, kteří rozvod vnímají jako to nejlepší, co se v rodině mohlo udát. „Mamka je rozvedená dvakrát – můj biologický otec měl psychózu, kterou neléčil, a druhý partner byl vyloženě psychopat a ožrala.

Přiznávám, že u svého biologického otce jsem to ze začátku vnímala jako matčinu velkou zradu, až s odstupem let mi došlo, že jsme s mamkou žily s ‚tikající bombou‘, takže její rozhodnutí už teď chápu,“ vzpomíná Monika.

V době prvního rozvodu jí bylo dvanáct let, v druhém jen o tři roky více.

„Vliv to na mě mělo velký, především v oblasti vztahů,“ přiznává Monika. „Jsem až abnormálně opatrná a bojácná, což mi potvrdili i kolegové z práce. Na druhou stranu jsem se díky tomu rozhodla pro pomáhající profesi, za což jsem zase moc vděčná. Při té se komunikaci s lidmi prostě nevyhnu a taky si tak trochu ‚léčím‘ a obrušuji svou bojácnost vůči lidem.“

Příběh sedmý: Rozvod nebyl, ale měl být. Manželství nechci

Navzdory zažitým představám může být pro dítě rozvod také vysvobozením. To například dokládá příběh Františky. „Já prostě našim neodpustím, že se nerozvedli. Bylo by to rozhodně lepší,“ svěřuje se v diskuzi.

„Nevím, co je pro dítě zajímavého na vyrůstání v hádkách. Otec to jeden čas řešil alkoholem, a pít neuměl, takže to pak bylo doma veselo. Vánoce si pamatuju tradičně jako tichou domácnost. Nevzpomínám na dětství kdovíjak ráda.

Budete mít zájem:  Trenérka plavání: Rodiče se chtějí dětí co nejdříve "zbavit"

Naši už jsou oba po smrti, zemřeli brzy, ale ani to není pro mě důvod k odpuštění,“ svěřuje se.

„Udrželi to mezi sebou za tu cenu, že ve mně vypěstovali nenávist k manželství,“ pokračuje Františka. Díky svým zkušenostem totiž manželský svazek neuznává, nijak ji podle jejích slov neláká. „Takže jsem sama s dcerou. Je to moje svobodná volba, je nám dobře. Jen nevím, co to s holkou udělá do dospělosti,“ přemýšlí.

Nejvyšší čas se rozvést

Příběh osmý: Táta mi chyběl. Bojím se vlastních chyb

Pavlovi je dnes 29 a je šťastně ženatý. Jeho rodiče se rozvedli, když mu nebyl ani rok, a s tatínkem se od čtrnácti let zhruba deset let vůbec nevídal. „Vyrůstal jsem u mámy a táta pro mě přestal jezdit, protože mu poradili, že to tak bude lepší,“ říká. „Přiznám se, že mi trvalo nějakou dobu, než jsem to zpracoval, přijal a odpustil.“

Navzdory tomu, že tátovi odpustil, ale Pavel ještě občas následky rozvodu cítí a popisuje, jak sem tam cítí vztek. „Ne na rodiče konkrétně, ale na takhle komplikovaný model žití v momentech, jako je třeba svatba nebo oslava narozenin,“ svěřuje se. „U někoho společná setkání jdou, u nás ne – rodiče to mezi sebou srovnané nemají,“ říká Pavel.

Vliv rozvodu ve vlastních vztazích Pavel také pociťuje. „Občas se objevil strach z rozpadu nebo že udělám chybu a prostě nebude odpuštěno. Stejně jako otci. Ale už je to taky lepší než před pár lety,“ vypráví Pavel a dodává: „Je důležité na sobě pracovat, s někým si o tom občas popovídat. A mít na paměti, že všichni jsme lidi chybující a nedokonalí. I ti rodiče.“

Jak začít po rozvodu nový život?

Rozchod vždy bolí, a konec manželství není rozhodně nic jednoduchého. Naučit se žít po rozvodu je složitá cesta, kterou si ale musíš projít, abys mohla být zase šťastná.

  Poradíme ti, co dělat v době, která není lehká. Rozhodně to ale neber jako prohru, být znovu single a znovu svobodná není nic špatného.

Nepohřbívej ale svou minulost, přijmi ji, stejně jako fakt, že už skončila a užívej si svobody.

Nezahazuj minulost

Je samozřejmě dobré, když se člověk naučí dívat dopředu a přestane truchlit. A rozchod či rozvod má různé fáze, kterými si prostě každá ženská musí projít.

Nejdříve protečou řeky slz, poté přijde naštvání, spálení fotek a zařeknutí se, že už nikdy s tímhle člověkem nepůjdeš ani na kafe, a už si na něj nikdy nevzpomeneš.

Ale přeci nechceš zahodit kus tvého života, určitě najdeš něco, co v manželství bylo dobré. Vzpomínej na ty chvíle a říkej si, že jsi doposud měla hezký život, jen je čas jít dál.

Nauč se vycházet se svým ex

No a s tím také souvisí, že bys svého bývalého manžela neměla házet přes palubu. Pokud to není gauner všech gaunerů, co ti dělal ze života peklo, ale jen jste už spolu nemohli být, tak ho ze svého život neškrtej. Máte přeci spoustu společného, ať jde o zážitky nebo společné přátelé.

A co jeho rodiče? Přestaneš se najednou stýkat se svou bývalou tchyní? Ať chceš nebo ne, pořád tě bude s tvým manželem něco spojovat. A pokud jsou ve hře děti, tak není na místě být ve sváru.

Jasně, soud určil, kdo kdy se o děti bude starat, ale přeci jen je lepší, když se s ním můžeš domluvit, pokud budeš potřebovat, aby pro ratolesti přijel o den dříve, ne?

Užij si samotu

Řadu let jsi musela někomu prát ponožky a slipy, zpovídat se z toho, kam jdeš, vařit denně večeře a dělat kompromisy při výběru dovolené nebo společně stráveného víkendu. Teď už nemusíš. Jsi sama, a to je přeci skvělé.  Užij si konečně volnost, kdy se můžeš nechat pozvat od toho hezkého číšníka na sklenku vína, aniž bys měla výčitky.

Nejvyšší čas se rozvést Zdroj: www.shutterstock.com

Randi jak o závod, ale s nadhledem

Najednou po tolika letech, kdy romantika znamenala, že sis místo tepláků večer vzala sukni a tvůj manžel pro jednou neotevřel pivo, ale dali jste si společně víno, je skvělý pocit se vyšňořit a nechat se zvát od nápadníků. A tak si to užívej.

Jsi konečně volná a vracíš se tak do doby, kdy jsi neměla závazky a jen sis vybírala. A těch hezounků okolo tebe, kterých sis zakazovala coby vdaná žena všímat! Takže rande s nimi ano, ale nečekej od toho nic vážného. To buď přijde nebo ne.

Pokud budeš křečovitě hledat dalšího manžela, jen se spálíš.

Udělej si život podle sebe

Je jedno, jestli je ti třicet, čtyřicet nebo třeba padesát, rozvodem sice něco ztrácíš, ale také nacházíš. Udělej si konečně život přesně takový, jaký chceš. Už žádné dohady o tom, jakou barvu vymaluješ byt nebo kde bude stát postel a kde stůl. Teď přichází ta pravá chvíle si konečně uspořádat vše tak, jak sis vždy přála.

Změna musí přicházet zevnitř

Ale dej si pozor na to, abys bezhlavě nedělala změny, kterých pak budeš jednou litovat. Pokud jsi celý život chtěla bydlet ve městě, ale tvůj manžel na vesnici nedal dopustit, tak je nejvyšší čas zvednout kotvy.

 Ale pozor na to, abys pod návalem náhlé svobody nezačala dělat blbosti jako je tetování po celém těle, odchod z pohodové práce či prodej bytu, kde ti je dobře, za vidinou velké sumy peněz, které během roku rozkutálíš.

Řekni svému okolí, že ti to vyhovuje

Někteří rozvod berou jako prohru a také ti to dávají najevo. Připrav se na to, že tě leckdo z tvého okolí bude litovat a dívat se na tebe jako na chudinku, kterou opustil manžel. Neříkáme, že rozvod je vlastně sranda, kterou si můžeš užít, ale je zbytečné se trápit. Nevyšlo to, tak nevyšlo. Klidně lidem okolo tebe řekni, že jsi spokojená a že začínáš novou etapu.

Nezatracuj lásku

Sen o princi na bílém koni se totálně rozplynul.

Nejenže sis za celý život prošla pár rozchody, ale nevyšel ti ani vztah, o kterém sis myslela, že je navždy, jak by sis to taky nemyslela, když jsi mu celá v bílém slibovala v dobrém i ve zlém.

Takže resumé? Už nikdy chlapa. Nestav se ale do role zapšklé panny. Prostě teď nemáš na lásku pomyšlení, ale nauč se znovu snít o tom, že jednou potkáš znovu pana Božského.

Prošla sis rozvodem nebo jsi měla štěstí a jsi stále vdaná? Napiš nám do diskuze, co je podle tebe nejlepší udělat, když se rozpadne manželství.

Foto: Shutterstock.com

Máte se rozvést? Jak poznáte, že nastal čas na rozvod

Úvod  ›  VZTAHY Předchozí článek   Další článek

Čím dál, tím víc máte pocit, že jste šlápla vedle a neměla jste si ho brát. Stále častěji proto přemýšlíte o tom, že byste se rozvedla. Jaké signály by vás měly upozornit na to, že už jste měla být dávno pryč?

Něco se mezi vámi pokazilo. Hádky, ticho, scény, napětí a stres. Situace už je tak neúnosná, že uvažujete o tom, že by vám bylo lépe samotné. I když je rozvod bezpochyby zásadní a obtížné rozhodnutí, uchyluje se k němu stále více lidí. V současné době se v České republice rozvádí přibližně každé druhé manželství.

Magazín iVillage sestavil ve spolupráci s psychology několik důvodů, které by vás měly k rozvodu přimět.

Nejvyšší čas se rozvést

Bojíte se ho

Pokud máte ze svého partnera strach, je to vždy špatné znamení. Pokud vám vztah s ním fyzicky nebo psychicky ubližuje, je nejvyšší čas zvednout kotvy a odejít od něj co nejrychleji. To samé platí i v případě, že váš partner holduje alkoholu nebo drogám. I když se můžete stokrát přesvědčovat o tom, že ho změníte, ve skutečnosti on „převálcuje“ vás.

Budete mít zájem:  Farmářské trhy pod širým nebem v Galerii HARFA

Nejrychlejší ústup byste měla zvolit v okamžiku, kdy do vašeho vztahu vstoupí jakékoli násilí. Vztah s násilníkem vás ohrožuje nejen na psychické rovině, ale v extrémních případech vás může stát i život. V takovém případě neexistují výjimky a vy ho musíte opustit dřív, než vám nenapravitelně ublíží.

Cítíte se s ním špatně

Nemusí vás nutně ohrožovat a vy při pohledu na něj nemusíte pociťovat strach, ale v jeho přítomnosti se necítíte dobře.

Pokud ve vás probouzí většinově negativní emoce a vy na něj nedokážete myslet s láskou a pozitivně, váš vztah je zřejmě velmi těžce poškozený. Nenechte se však mýlit; negativní emoce nemusí souviset jen s nekonečnými vyčerpávajícími hádkami.

Stejně rozkladný vliv má například i zoufalá nuda, kdy přítomnost toho druhého v podstatě ani nevnímáte, a když, tak jen rušivě.

Tyto důvody jsou sice méně závažné než například násilí nebo alkoholismus, ale pokud byste chtěli svůj vztah zachránit, bude to vyžadovat značné úsilí od vás obou. Jestliže si nejste jistí, že do vztahu chcete skutečně oba dva investovat a vyvinout snahu pro jeho záchranu, bude vám velmi pravděpodobně lépe každému zvlášť.

Mnoho žen nepřiměje k rozvodu emocionální strádání ale lákadla a možnosti, které se jim nabízí mimo manželství. Pokud zjistíte, že je manželství zcela nekompatibilní s tím, jak si představujete svou budoucnost a s možnostmi, které se vám nabízejí a vy byste jich ráda využila, potom je možná skutečně čas na rozvázání manželských pout.

Varovným signálem obvykle bývá, pokud jeden z vás touží po naprosto razantní změně životního stylu (změně práce, stěhování, cestování a podobně.

Pozor, neplatí pro náhlá jednostranná citová vzplanutí!) a druhý se za žádnou cenu nechce hnout z místa. Další variantou je potom situace, kdy máte oba vážný vztah mimo manželství.

V obou případech se vaše energie a čas upíná na jiné věci než vás vztah a to je vždy špatné znamení.

Ohodnoťte tento článek: Další články k tématu: Partnerství

Rozpadá se potichu vaše manželství? Čtyři znamení, které bijí na poplach (a jak odcizení zastavit)

Vy a váš manžel jste tak zaneprázdněni každodenními činnostmi, péčí o děti a dalšími povinnostmi, že sotva máte čas na to, abyste si řekli dvě souvislé věty. Když už nějaký čas přece jen najdete, napětí mezi vámi je tak velké, že je z toho nakonec stejně hádka. Ano, obavy jsou oprávněné, vaše manželství se možná ocitlo v krizi.

Na druhou stranu to, že momentálně cítíte vzájemné odcizení, nemusí samozřejmě nutně znamenat, že jde přímo o manželskou krizi. Mírné znepokojení a již zmíněné obavy jsou však dobrým signálem, že je čas prodiskutovat tíživé starosti se svým partnerem. A je také nejvyšší čas přestat zavírat oči před dalšími známkami případné krize.

Pokud si nejste jisti, zda je váš vztah v pořádku, máte problémy a trápíte se, existují jasné signály, které manželství v krizi indikují:

Nedostatek touhy trávit čas společně

Pokud vy nebo váš manžel raději trávíte čas s jinými lidmi a toužíte dělat něco jiného než být spolu, hrozí vašemu manželství vážná kolize. Jestli vaše každodenní aktivity, pracovní povinnosti a čas s přáteli nebo dětmi naplňují zcela váš denní rozvrh (nebo čas vašeho manžela), takže už nemáte prostor trávit čas společně jen sami dva, je to problém, který je třeba řešit.

Pocit zlosti

Pokud cítíte zlost vůči svému manželovi nebo vnímáte, že má zlost on na vás, existuje důvod k poplachu. Zlost není v manželství zdravým pocitem. Když je rozhořčení tak silné, že máte pocit, že partnera už nemáte rádi, je manželství ve vážné krizi.

Nedostatek intimity

Když se svým partnerem žijete dlouho vedle sebe bez vyjádření intimity, je to důvod k obavám. I když nemít sex nemusí nutně znamenat manželství v krizi, naprostý nedostatek intimity je nebezpečný. Hluboké a pevné vztahy těží z objímání, líbání, mazlení a dalších něžných okamžiků.

Neschopnost komunikovat

Otevřená „bezpečná“ komunikace je zásadním aspektem silného, zdravého a naplněného vztahu. Když diskuze není možná, když si vzájemně nenasloucháte, když pouze obhajujete každý své argumenty a vedete de facto dva oddělené monology, jsou to také výstražná znamení.

Našli jste se v těchto varovných signálech? Pokud zodpovědně prozkoumáte svou situaci a vyhodnotíte, že vaše manželství směřuje k vážným problémům, existují způsoby, jak zabránit jeho úplnému zničení. Můžete společně podniknout několik účinných kroků, abyste jej napravili.

První věc, kterou byste mohli ve svém vztahu napravit, je udělat si čas na rozhovor. Otevřeně sdělte partnerovi své obavy a umožněte obousměrný dialog k řešení problémů a sdílení myšlenek a nápadů.

Váš manžel si zaslouží vědět, jak se cítíte a co si myslíte. A stejnou otevřenost si zasloužíte i vy od něj.

A pokud k sobě budete upřímní a budete si se zájmem pozorně naslouchat, určitě zjistíte, že některé problémy dokážete společně vyřešit.

Když se začnete svěřovat partnerovi své obavy, nezapomeňte na respekt. Vyhněte se obviňování nebo vyhrožování. Místo toho jasně popište své pocity a starosti, poslouchejte odpovědi svého manžela a pokuste se společně pracovat na řešení.

Pokud váš pokus o komunikaci funguje, pokračujte v přijímání opatření, abyste společně trávili více času prací na vztahu. I v rušném životě potřebují páry čas sami pro sebe. Pokuste se omezit své povinnosti a pomozte svému partnerovi udělat totéž.

Už jen noční rande jednou za dva týdny je lepší než nic. Společný čas jen pro vás dva vám může pomoci dostat se zpět na trať, naučit se znovu poznávat jeden druhého a získat pocit uznání ve vztahu.

Varovné signály manželské krize neohlašují vždy úplný konec. Pokud se dohodnete na konkrétních krocích a oba budete pracovat na společných problémech, můžete společně vybudovat dokonce lepší, silnější a zdravější vztah.

Rozvod jako nejlepší řešení krize: Kdy je lepší raději odejít | Žena.cz

Představte si pár, který spolu už několik let komunikuje jen přes malého syna, nejezdí na společnou dovolenou (nebo ano, ale trápí se na ní), nemá společné plány a jeden na druhého si věčně jen stěžuje. Máte pocit, že by spolu takoví lidé měli zůstávat jen proto, že mají malé dítě, kterému nechtějí ublížit?

Odborníci se shodují že v žádném případě. Existuje sice šance, že jakmile synek trochu odroste a nebude potřebovat tolik péče, pár se k sobě zase vrátí, ale když si uvědomíte, kolik let tím čekáním mohou úplně zbytečně ztratit, je rozvod zřejmě ideálním řešením.

Nemá smysl čekat

Nehledě na to, že na dítě bude mít mnohem lepší vliv to, že sice nevyrůstá v úplné rodině, ale aspoň nežije v napjaté atmosféře, kde nikdo s nikým nemluví, a pokud ano, pak jedině ve formě hádek a výčitek. 

Zároveň byste si měli uvědomit, že rozvod rodičů nejhůře snášejí děti ve věku osm až dvanáct let, takže raději využijte toho, že váš malý potomek z toho ještě nemá rozum a na nic nečekejte.

Kdy se máte ještě snažit

Že se nechcete vzdát tak snadno a potřebujete se nejprve ujistit, že váš vztah už se opravdu zachránit nedá? Poradíme vám, jak na to.

Asi jediným a naprosto zřejmým signálem, že byste měli jít co nejdříve od sebe, je agrese. Čímž nemyslíme jen fyzické násilí, ale třeba i psychickou šikanu. Ve všech ostatních případech je to trochu složitější.

Budete mít zájem:  Marocký jíl: Myjeme se „hlínou“

Ještě předtím, než začnete řešit samotné problémy, musíte si uvědomit, jestli vám váš partner opravdu stojí za tu snahu o nápravu, která může trvat i několik měsíců. Pamatujte, že na to vždycky musí být dva, takže nestačí, když chcete bojovat vy – musí si tohle v sobě odsouhlasit i váš manžel.

Jakou máte náladu?

Při hledání odpovědi na otázku, jestli váš vztah už přezrál, si zkuste vzpomenout, jakou náladu v něm dlouhodobě máte. „Na stupnici 0 až 10, kdy 10 je nejlepší pocit, by nálada ideálně měla být nad 7,5. Pokud se déle než půl roku cítíte pod 7,5, je čas ze vztahu odejít,“ vysvětluje koučka Lenka Černá.

V druhé řadě je důležité si uvědomit, proč vznikají vaše spory. Jde o žárlivost? Hádky kvůli dětem? Kvůli tomu, že je partner čtyřikrát týdně na fotbale? Měli byste se oba dva podívat pravdě do očí a říct si, co jste ochotni oželet a změnit. Ovšem nejen na pár měsíců, ale na celý život. Pokud vám z toho vyjde, že se příliš měnit nehodláte, zřejmě už není co řešit.

Patříte k sobě?

Možná se k sobě prostě nehodíte – i to můžete zjistit až po několika letech manželství. Jak to ale poznat? Podle Lenky Černé existuje pět témat, na která byste měli mít stejný názor. Pakliže nemáte, bude vaše manželství držet pospolu jen velmi ztěžka.

Máte stejný názor na výchovu dětí, nebo každý prosazujete něco jiného? Máte stejné životní názory a plány do budoucna? Společné koníčky? Máte společné kamarády, nebo jste alespoň ochotná trávit čas s jeho přáteli a on naopak s vašimi? Rozumíte si v posteli?

To jsou základní kritéria pro dobré fungování vztahu. Jestli u vás některé z nich skřípe, je na čes zamyslet se, co dál. Nevíte-li si rady, zkuste se poradit s odborníkem, například párovým psychoterapeutem, který vám pomůže vidět situaci s odstupem.  

  Video Mohlo by Vás také zajímat: K testování školáků nemáme žádné informace, velmi se toho obáváme, říká Jirásko | Video: Michael Rozsypal

5 signálů, že je nejvyšší čas se rozejít

Už to není,co bývalo… Vztah není procházka růžovou zahradou a snadno mohou přijít i ošklivé chvíle. Poznáte, kdy je čas o lásku zabojovat a kdy čas odejít?

Základem každého dobrého vztahu by měla být komunikace. Mluvte s partnerem o všem, co je pro vás důležité. Není dobré mlčky přehlížet partnerovy chyby, o kterých nemá ani tušení, a potom ho s přítelkyněmi pomlouvat. Když nemá ani páru, že vám něco vadí, nemá šanci to změnit. Raději si s ním otevřeně promluvte a řekněte mu, kde je problém. Teprve tehdy, když k žádné nápravě nedojde, je čas uvažovat o rozchodu. Je jasné, že čím jsme starší, tím je rozchod těžší. Máme společné závazky, děti, psa, hypotéku, auto a spoustu dalších věcí. Také už si zřejmě nepřipadáme tak krásné, jako když nám bylo dvacet, a bojíme se, že zůstaneme až do smrti samy, že už nás jiný muž nebude chtít. Jenomže jsou chvíle, kdy samota a všechny ty problémy s rozchodem či rozvodem stojí za to podstoupit.

Když pěsti doma padají

Pokud na vás muž již vztáhl ruku, nebo to dokonce dělá pravidelně, měla byste ze vztahu bezpodmínečně odejít. Je totiž dokázaný fakt, že toto násilí se bude stupňovat a jednoho dne by mohlo skončit smrtí. Vaší smrtí. Příkladů najdeme v denících i televizním zpravodajství mnoho.

Že nemůžete, protože máte s partnerem hypotéku či další společný majetek? A co je víc, život, nebo peníze? Že máte společné děti a nechcete je připravit o otce? Teď je možná nebije, ale co když jednou začne? To přeci nedopustíte. Nebo je nikdy bít nezačne, ale poškodíte je do života stejně.

Syn si bude myslet, že je normální se k ženám chovat jako ke kusu hadru, a jednou se tak bude chovat i ke své partnerce. A dcera zase uvidí, že je normální nechat se od muže týrat, a velice pravděpodobně skončí též s násilníkem. Možná nemáte dostatečně ráda sebe, ale určitě milujete své děti a chcete pro ně to nejlepší.

A to život s tyranem rozhodně není.

Když propadl závislostem

Samozřejmě je třeba rozlišovat závislosti neškodné a ty, které ohrožují jeho zdraví, váš vztah, domov, rodinu. Pokud je vášnivým milovníkem kávy, rozcházet se s ním zřejmě nebudete.

Pravděpodobně přežijete i kuřáka, ale rozhodně byste měla zpozornět, pokud váš drahý najde velkou zálibu v alkoholu nebo drogách. Takoví lidé postupně terorizují celou rodinu, jsou schopni ohrožovat zdraví svých blízkých a určitě rozfofrují všechen majetek.

A na majetek byste si měla dát pozor i v dalších případech. Může se stát, že vaše drahá polovička propadne závislosti na hazardních hrách, zamiluje se do hracích automatů, pokeru či sázení na internetu. V každém případě je nutné dotyčného donutit jít na léčení, protože pokud je závislý, sám si už neporadí.

Jestli ale léčbu odmítá nebo ji nikdy nedokončí, je čas ho opustit. Tomuto člověku zřejmě není pomoci a vy musíte zabránit tomu, aby vás stáhl do propasti s sebou.

Když má milenky a vám to vadí

Podle průzkumů podvádí v Česku zhruba 40 procent žen a mužů. Nevěra není hezká věc, ale bohužel je dost pravděpodobné, že se vás někdy v životě bude týkat. A pak záleží jen na vás, jak se k problému postavíte.

Jsou ženy, které se přes to dokážou přenést, a pak jsou ženy, které to prostě nedokážou.

Pokud patříte do té druhé skupiny, váš partner to ví a stejně vás pořád dokola podvádí, nečekejte, že se změní a prostě řekněte sbohem.

Když se pořád hádáte

Hádka do vztahu patří a upřímně – páry, které se nikdy nehádají, jsou prostě divné. Je jedno, zda se hádáte o peníze, kvůli péči o dítě či kvůli maličkostem, všechno má své hranice.

Jestli se hádáte každý den, nebo dokonce několikrát denně, jestli během hádky padají ošklivá slova, která je těžko brát zpět, je čas se zamyslet, zda má váš vztah ještě budoucnost. Nejdůležitější je najít určitý kompromis, jednou by měl ustoupit jeden, pak zase druhý. Ale někdy hádky vygradují natolik, že už ani jeden ustupovat nechce.

Pak je nejvyšší čas si rozumně promluvit, protože tahle situace dokáže rychle ukončit hodně vztahů. Pokud nejste schopni nějaké domluvy, zřejmě váš vztah nemá tak velkou cenu, jak jste si mysleli.

A pozor, i hádky mají určitá pravidla, která byste nikdy neměli překročit. Partneři k sobě musí mít úctu, bez té to opravdu nejde. Nikdy byste si proto během hádky neměli sprostě nadávat a říkat věci, které bolí.

Ne nadarmo naši předkové po celém světě říkávali, že slovo je jako šíp. Když ho jednou vypustíš, nevezmeš ho zpět. Nepromyšlená slova a věty řečené uprostřed hádky mohou váš vztah poškodit víc, než hádka samotná.

Když už spolu nespíte

Zde hodně záleží na tom, co vám oběma vyhovuje. Průměrný Čech má sex osmkrát za měsíc, ale není nutné to považovat za normu.

Pokud spolu budete spát jednou měsíčně či jednou za čtvrt roku, ale oba budete spokojení, nebude vás to trápit a nebudete mít potřebu hledat uspokojení někde jinde, je to v pořádku.

Jinak je čas si o tom promluvit, pokusit se to nějak změnit, protože nedostatek sexu může být velkým důvodem k rozchodu.

 Autor: Lucie Kořistová

Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Související témata: manželská krize , partnerská krize , rozvod , rozchod

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *