Nechci být kopie Jamieho Olivera, říká Martin Škoda

Anglický šéfkuchař Jamie Oliver (*1975) se proslavil několika sériemi televizních kuchařských show. Napsal také řadu kuchařských knih a provozuje síť restaurací se svým jménem.

Nechci být kopie Jamieho Olivera, říká Martin Škoda

30. září 2020

Od středy smí Británie po více než dvaceti letech opět vyvážet hovězí maso do Spojených států….

Nechci být kopie Jamieho Olivera, říká Martin Škoda

30. července 2020

Kamila Rundusová (30), známá jako Kamu, se po čtvrt roce života v Arizoně vrátila domů do Prahy….

Nechci být kopie Jamieho Olivera, říká Martin Škoda

17. července 2020

Televizní kuchař Jamie Oliver se těšil, že bude mít šest dětí. Jeho manželka Jools na jaře…

Nechci být kopie Jamieho Olivera, říká Martin Škoda

15. července 2020

Kamila „Kamu“ Rundusová (30) se po čtyřech měsících opět ozvala svým fanouškům na sociálních…

Nechci být kopie Jamieho Olivera, říká Martin Škoda

28. června 2020

Bílý kuchař vařící na videu pokrm z japonské kuchyně. I to může být podle některých projevem…

Nechci být kopie Jamieho Olivera, říká Martin Škoda

26. dubna 2020

Manželka britského kuchaře Jamieho Olivera Juliette (45) před čtyřmi lety po narození jejich pátého…

Nechci být kopie Jamieho Olivera, říká Martin Škoda

4. března 2020

Kamila „Kamu“ Rundusová (30) tráví s přítelem Robim čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu….

Nechci být kopie Jamieho Olivera, říká Martin Škoda

21. ledna 2020

Moderní trendy se nevyhýbají ani gastronomii. Co bude v kurzu letos? Především větší důraz na to,…

Témata: Britská královská rodina, Čína, Evropa, Falafel, Ježíšek, Malajsie, Maturita , město, nápoj, obrázek, Olza, Partnerství, postel, Rakousko, skandál, Skotsko, střecha, Škola, závodník, Zbytky, babička, Budapešť, Epizode 3, Chrissy Teigenová, Jiří Schmitzer, Londýn, Markéta Jakšlová Plecháčová, Michaela Badinková, Olga Bušková, Pepsi, Poradna: Jídelníček, Red Bull, Soběslav, Vaření, Wim Hof

TastyTalkings [foodblog]: JSEM JENOM KULINÁŘSKÝ NADŠENEC, TVRDÍ O SOBĚ VÍTĚZ TŘETÍHO MÍSTA V GOURMAND WORLD COOKBOOK AWARDS

Ve škole jsme měli, jako jednu z našich prací, udělat rozhovor s někým známým. Díky tomu, že jsem dělala rozhovor s Martinem Škodou, který se v  oblasti gastronomii denně pohybuje, rozhovor se sem určitě hodí!

I když se Martin Škoda zajímal o vaření už jako malé dítě,
nikdy si nepřál tento obor přímo studovat. Zastává názor, že člověk nemusí mít
specifické vzdělání pro to, co ho baví.

Život se mu změnil v momentě, kdy
se mu podařilo, v jeho sedmnácti letech, vydat vlastní kuchařku. Nyní je
to už rok od jejího uveřejnění a kniha sklízí úspěch na českém trhu i
v zahraničí.

Jak na něj ale působí česká gastronomie?

Nechci být kopie Jamieho Olivera, říká Martin Škoda

Jak se ti
zamlouvá prezentace gastronomie v českých restauracích, změnil by si ji
nějakým způsobem?

Já myslím, že se
to zlepšuje, ale pořád je co měnit. Velký problém je, že u nás je celkem dost
dražších luxusních restaurací a potom podniky nižších tříd se špatnou úrovní,
ale málo hospod a restaurací střední třídy. Právě pro ty, kteří do jídla
nechtějí nebo nemůžou tolik investovat, ale chtějí se dobře najíst.

V Čechách se ukázalo, že lidé dávají spropitné ze zvyku,
i když jim nechutná a tím pádem dostávají majitelé restaurací zkreslené
informace. Jak se v takové situaci zachováš ty?

Je to pravda a
je to blbý. Podle mě, když si lidé něco myslí, měli by to říct. Pokud se jim
něco nelíbí a jídlo jim nechutná, měli by se určitě ozvat. Každý by měl začít u
sebe a celkově tím přispět ke změně.

Preferuješ
klasickou českou kuchyni a nebo rád experimentuješ?

Oboje, já rád
experimentuju i s českou kuchyní. Mám rád jak českou tak i středozemní, je
lehčí, ale česká kuchyně nejsou jen knedlíky a svíčková. Česká surovina je
téměř všechno, co se tu dá vypěstovat. Je těžký říct, co je vyloženě česká
kuchyně.

Máš nějakou
restauraci, do které se pravidelně vracíš?

Do které se
vracím? Asi jediný místo, které vím, že navštěvuju často, je Lokál v Praze U
kuželky, tam mají výborný pivo. Já piju pivo málo, skoro vůbec, ale tam mají
fakt dobrý a zároveň vaří dobře českou kuchyni. Ale jinak místo, kam bych
chodil vyloženě pořád, nemám, ani na to není čas.

Říká se ti český
Jamie Oliver, čím tě zaujal a jsou nějací další kuchaři, kteří tě ovlivnili?

Jamie Oliver se
mi říká, to je pravda. Ale na druhou stranu nechci být jeho českou kopií, to je
určitě dobrý tahák pro novináře.

Nicméně je dobrý, když mi někdo takhle říká,
protože já jsem nedokázal zdaleka tolik věcí jako on, a když mě někdo pasuje do
jeho pozice, tak je to fajn pocit.

Ale jinak mě inspirují všichni, kdo dají do
toho, co dělají, víc jak 100 % a je to pro ně zábava, když tomu dokáží něco
obětovat.

Slyšela jsem, že
by ses s ním rád sešel osobně? Už se něco rýsuje?

To určitě. Že se to rýsuje říkám už pár let (smích), ale teď cítím, že
je to opravdu blízko. Jamie má hodně práce a není sranda se s ním sejít.
Když by tu byla možnost, byl bych rád, ale není to zároveň věc, kterou bych teď
nutně potřeboval.

Pojem
„molekulární kuchyně“; přišel si s tímto typem vaření do styku?

No, viděl sem
nějaký pořad v televizi (smích). Ale byl jsem v hospodě, kde ji trochu
používají. Nic proti ní nemám, ale mě moc neláká. Chci zůstat u normálního,
čistého jídla.

A kdy si se
pokusil poprvé něco uvařit sobě nebo rodině?

No, to už je
pěkná doba. Bylo mi tehdy asi devět nebo osm let. To byly moje první pokusy. Bylo
to asi díky tomu, že jsem koukal na televizi; tam byl Jamie Oliver a jeho
přístup byl jiný, bylo to pohodový. Možná jsem si ho spletl s nějakým superhrdinou
z filmu (smích). Ale to nebylo jen tak, zkoušel jsem i mimo to a měl jsem rád
jídlo.

Budete mít zájem:  Lidé se spánkovou apnoe musí spát s maskou

Jaké je tvé
oblíbené jídlo, které si rád uvaříš?

To záleží na
příležitosti. Já nemám ani jedno oblíbený jídlo, mám jich spoustu. 

A každý jídlo, který mi chutná, se jím stane. Ale nerad je určuju, abych jiná
jídla nediskriminoval, z toho bych měl špatný pocit. Navíc, každý den máš
chuť na něco jiného, podle počasí a toho, jaký máš hlad.

Zúčastnil by si
se nějaké kulinářské soutěže, jako je např. Masterchef?

Asi ne. Nevím, co by to muselo být za soutěž. Z
Masterchefa mi nabízeli, abych byl v porotě, ale to jsem nepřijmul. To by podle
mě nefungovalo, když ostatní chtěli poučovat a nadávat, v takový pozici bych
nechtěl být.

A celkově na to nemám ani dostatečné vzdělání. Hlavně tenhle typ
soutěže je podle mě trochu jako Superstar, lidi to sice třeba vyhrají, ale
jinak to moc dál nedotáhnou a většinou pak „vyhasnou“.

To já nechci, já chci
být živý pořád.

Nechci být kopie Jamieho Olivera, říká Martin Škoda

Vidíš už nějak
svoji budoucnost? Chtěl by si za jídlem spíš cestovat a nebo změnit tuzemskou
gastronomii?

Já bych chtěl
oboje (smích). Chtěl bych dělat to, co dělám, prezentovat to jinou formou. Když
to bude mít hlubší dopad, bude to jedině dobře a já v to věřím. Je dobrý
mít dopředu vizi, kde bych chtěl třeba být za pět nebo deset let a tím se
řídit. Je potřeba poznávat a zlepšovat se, není možné zůstat na místě.

Do jaké země by
ses rád podíval vyloženě kvůli jídlu?

Těžko říct. Když
nepočítám země kde jsem už byl, tak do Japonska a do Asie celkově, ať už to je
Vietnam, Thajsko a další. Japonsko mě láká nejen kvůli vaření, je to celkově
úplně jiný svět.

Plánuješ
v budoucnu vlastní kulinářský pořad, ve kterém by si propagoval svoji
ideu?

(smích) To
plánuju docela aktuálně. V pondělí a úterý jsme točili pilotní díl.
Neznamená to, že je schválený, na základě toho se rozhodne samotný natáčení,
ale já v to věřím. Když se to nepovede, nic se neděje, ale není to sranda.
Hlavně když chceš udržet svoji ideu a nezávislost. V televizi občas bývají
trochu konzervativnější. Je těžký se domluvit, aby nešlo vyloženě o „mainstream“.

Kde nejčastěji
nakupuješ suroviny? Navštěvuješ farmářské trhy nebo lokální prodejce?

To se tak trochu
kompenzuje, já se snažím dělat věci co jsou dostupný. Ze surovin, které jsou
sice kvalitní, ale nejsou zase tak drahý. Proto kombinuju trhy i markety, maso
je samozřejmě vždycky lepší koupit u řezníka. V Soběslavi například
farmářský trhy vůbec nejsou a v Budějovicích jich je málo a moc toho tam
není. Je to trochu složitý, ale snažím se využívat všechny možnosti.

U vás
v Jižních Čechách tedy využíváš spíš obchody?

Tam je dobrý, že
já mám zahradu, respektive babička má zahradu (smích). Proto je velká část těch
věcí z ní.

Kromě
kulinářských schopností jsi využil ve své kuchařce i hudbu, čím si se při jejím
výběru řídil?

Za prvé tím, aby
se mi to líbilo (smích). A potom to bylo podle kapitol, když šlo o část „party“,
tak jsem vybral věci svižnější. Kapitola „vyhrazeno pro dva“ má zase písničky,
které se do té situace hodí. Šlo spíš ale o zpestření, než o nějaký hlavní
aspekt.

Jak si se cítil
na gymnáziu mezi svými vrstevníky, když jsi začal přemýšlet o psaní vlastní
kuchařky? Sdíleli spolužáci tvoji vášeň?

Myslím, že
spolužáci jsou v pohodě. Nevím, jestli sdílí moji vášeň, možná někteří.
Tyhle věci se tam ale tolik neřeší, ve škole potřebujeme řešit jiný věci. Ale
jejich reakce byla rozhodně taková spíš pomocná.

A nepřemýšlel si
někdy o tom, že by si raději studoval střední školu zaměřenou vyloženě na
gastronomii?

To ne, je to
stále koníček. Kolikrát se říká, že když lidi dělají něco, co je baví a nejsou
vyučený, můžou být lepší než ti, co to dělají pro peníze.

Je otázka, jak se dál
zlepšovat, když nejsi na škole.

Ale u nás je mnoho gastronomických škol
špatných, neříkám že všechny, ale když má v některých případech oficiální
příručka jako sponzora firmu, která prodává chemický ochucovadla, tak je něco
špatně.

Máte
v rodině ještě nějakého kulinářského nadšence, který by ti mohl předávat
své rady a postřehy nebo doma raději jen ochutnávají a sledují tě při práci?

Za prvé, to je
dobrý postřeh, kulinářský nadšenec. Jsi snad první, kdo mě nazval tak, jak to
fakt je. To chválím (smích). Novináři mě často nazývají kuchařem nebo
šéfkuchařem, což já nejsem.

Ale doma vaří všichni, nebo ne všichni, ale máti
ráda vaří, táta taky. Zároveň samozřejmě rádi ochutnávají, takže se spíš
střídáme.

Dřív byla větší bitva o kuchyň, ale teď jsem míň doma, takže to není
takový problém.

Nelíbilo by se ti například pracovat v nějakém
institutu, jako je Pražský kulinářský institut nebo Chefparade, a vést
kurzy vaření?

Nevím, jestli by
se mi to líbilo, ale už sem měl nějaký nabídky. Zatím nevím, kdybych dělal
kurzy, chtěl bych je zase dělat trochu jinou cestou a to je pak otázka, jak by
se ty kurzy vedly. Nejsem v pozici, kdy bych chtěl poučovat. Takže možná
později, ale nějaká chvíle na to ještě zbývá.

Nechci být kopie Jamieho Olivera, říká Martin Škoda

Dříve se říkalo, že nejvíce zkušeností v oblasti
gastronomie člověk získá na lodi. Přemýšlel si někdy o takové příležitosti?

To ani nevím, jak si to zjistila?

Řekla mi to moje mamka (smích).

Mamka není kuchařka, ale taky mám pocit, že se to dřív
říkalo (smích).

Budete mít zájem:  Kořen kudzu snižuje chuť na jídlo i alkohol

Ale jo, kuchaři
často jezdí na lodi. Já bych řekl, že nemusíš být na lodi, aby si získal dobrý zkušenosti,
ale je důležitá tvá ctižádost a lidi, který potkáš.

Možná je ale získáš,
protože se to kýve, chce se ti zvracet a musíš stejně vařit (smích). Je ale pravda, že se jim asi víc rozšířily obzory.

Nic proti tomu
nemám, ale osobně mám špatný zkušenosti s loděmi, byly menší, takže když
bych na nějakou teď šel, tak bych určitě chtěl větší (smích).

Máš z poslední doby nějaký zážitek (hudba, umění,
apod.), který by tě uchvátil víc nebo minimálně stejně jako teď vaření?

Zážitek? Tak
třeba teďka je skvělá výstava, první
v Evropě, Takeshi Hosaka v Budějovicích v Domě umění, to je
krásná výstava. A jinak jsem slyšel
hezkou písničku a viděl videoklip, ale už si to nepamatuju (smích). Ale dneska
jdu ještě na koncert, na ten se zrovna hodně těším.

Získal si nějaké zkušenosti s vařením na dovolených a
výletech po Čechách a v cizině?

Určitě, to je důležitá
součást, je to jeden z mých největších zdrojů inspirace celkově. Jakmile
mám možnost, tak někam vyjedu. Baví mě poznávat nový kultury, místa a hlavně nové
gastronomie. Vozím si kuchařky, dal jsem si cíl, z každého místa si chci
přivést nějakou kuchařku. I tohle mě může posunout dál.

Já osobně jsem
byla hrozně nadšená z toho, jak to vypadá v Londýně, konkrétně jejich
tousty, co u nás nejsou tak populární. Je škoda, že tohle u nás tolik není.

To máš pravdu,
Londýn je super, ale to je úplná gastronomická velmoc teď, společně s New
Yorkem. Dá se tam najíst za dobrý peníze téměř kdekoliv a je to fajn.

Nechci být kopie Jamieho Olivera, říká Martin Škoda

Tvoje kuchařka (Škoda nevařit, pozn. autora) má atypický
vzhled, kdo se pod tento počin podepsal? Slyšela jsem, že sis fotky fotil sám.

Fotky jsem fotil
sám, za jedno to bylo trochu tím, abych tu knihu zprostředkoval vyloženě osobně.
A taky byl trochu omezený rozpočet, tohle snížilo náklady. Měl jsem představu o
tom, jak ta kniha má vypadat, ale
věřil jsem grafikům.

Vytvořili ji Petr Bosák,
Robert Jansa: 2011 Designers, teď teda 2013 Designers, mění se to každý rok. Pak Alexej Klyuykov dělal ilustrace každý kapitoly a profilový fotky dělala Johana Pošová. Zároveň nakladatelství Smartpress, který mi dalo hrozně prostoru, měl jsem volné ruce.

Jaké jsou na ni ohlasy? Připadá ti, že máš spíše úspěch u vrstevníků nebo ji chválí i zkušenější kuchaři?

Je klika, že mám na knihu dobrou reakci od vrstevníků i od starších lidí a má ten přesah, který se zřejmě povedl. Je logický, že někdo bude mít výhrady, já si rád vyslechnu kritiku a poučím se.

Ale občas se objevují vyloženě výstřely do prázdna, jen ta potřeba se ke všemu vyjádřit. To se pak spíš bavím (smích).

Sleduješ pořady o vaření? A jaký máš názor například na
pořad Prostřeno?

Pořady o vaření
sleduju, Prostřeno není zrovna pořad o vaření (smích). Ale sleduju je
v rámci možností, mám hodně aktivit. Když je čas, tak určitě koukám,
nejradši mám pořady Jamieho.

Velmi populární jsou v oblasti vaření kromě kuchařek i časopisy, jako např. Apetit, FOOD, Gurmet apod.

Odebíráš pravidelně nějaký? Čerpáš z nich inspiraci?

Já jsem dřív odebíral nebo babička mi předplatila nějaký. Ale pak jsem je už moc neprohlížel, ne že by tam byly špatný věci, ale není čas. A rád beru inspiraci spíš jinde. Trochu mi přijdou ty věci v nich strojený a umělý. Ale mám rád Jamieho magazín.

A na závěr, prozraď nám nějaký trik v kuchyni, který sám používáš a je podle tebe užitečný?

No tak, těžko říct. Než jdu vařit, tak si vždycky protáhnu ruce, abych si nenatáhl sval. Ne, to byla sranda samozřejmě (smích). Trik v kuchyni, těžko říct, jde spíš o věci, který si člověk neuvědomuje.

Ale někdy se některý věci podaří udělat jinak, je toho stračně moc a jde o detaily, který jsou spojený s nějakou surovinou nebo s procesem přípravy.

Ani nemáš tendenci vstupovat někomu do jeho vaření, třeba
když máma vaří?

(smích) Takhle, já je nechám, ale je pravda, že občas vidím
některý věci, co jsou fakt extrémní. Já si teď nevzpomenu, ale občas si říkám:
„Mami a fakt to chceš takhle? To je přece zvláštní?“ (smích)

Český Jamie Oliver (22): Nevařím pro peníze, ale protože mě to baví

Martin Škoda vaří už od svých osmi let. „Hodně rád jsem jedl a mimo to jsem také v televizi sledoval Jamieho Olivera. Hrozně mě bavilo, jak se k vaření snažil přistupovat trochu jinak.

Jídlo bral jako něco, co je součást kultury, zábava a radost,“ říká Martin. Sám se tímto prý řídí dodnes. Už jako dítě rád cestoval a ochutnával nové věci.

Z nadšení, které podporovaly hlavně jeho babičky, tak vznikla vášeň trvající doposud.

„Od lentilkových dortů jsem se přes saláty postupně dostal i k těm složitějším jídlům,“ vzpomíná. Přitom Martinův život se mohl snadno upnout úplně jiným směrem. „Hrál jsem závodně hokej, ale jelikož jsem si poranil sval, musel jsem přestat, ale tím pádem jsem začal vařit ještě víc,“ připustil. Netrvalo dlouho a Martinovy ambice s vařením začaly růst.

„V 16 jsem si řekl, že nebudu jenom kecat, jako to dělá hodně lidí, ale něco vytvořím. A tak jsem napsal svoji první knížku,“ říká Martin.

Ke každému z originálních receptů tehdy přidal tip na písničku, kterou si mohou čtenáři k vaření pustit. A nápad se ujal.

Kniha se stala bestsellerem a uspěla i v prestižní  mezinárodní soutěži Gourmand World Cookbook Awards 2013, kde ji ocenili třetím místem v kategorii Kuchařská prvotina.

Budete mít zájem:  Menstruace a 4 způsoby, jak ji zvládnout

Recept na ukázku | Martin Škoda

Martinův život tak nabral nový rozměr. Objevil se v horkém křesle Jana Krause nebo třeba na titulní straně časopisu Reflex. Úspěch ale nezneužil, tvrdí. „Nechtěl jsem to dělat tak, jak to dělají jiní, že když jsou na vlně, tak začnou sekat jednu knihu za druhou, aby co nejvíce vydělali.

Chtěl jsem něco udělat, až když budu mít nový koncept a nápad. Nakonec to trvalo možná déle, než jsem chtěl, téměř pět let, ale napsal jsem pokračování,“ popsal Martin. „Škoda nevařit 2 – Kuchařka plná akce“ je tak už druhý týden na pultech knihkupectví a opět sklízí úspěch.

„Nadšení je důležitější než vzdělání“

„Nejsem vyučený kuchař, ale profi fanda gastronomie, který vaření a jídlo bere hlavně jako součást životního stylu, zábavu a radost. Jídlo pro mě není jenom palivo, ale taky důležitá součást kultury stejně tak jako třeba večer v kině nebo parádní koncert,“ vysvětluje student Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. Že by se měl vyučit kuchařem, ale odmítá.

„Nemyslím si, že proto, aby byl člověk dobrý v tom, co dělá, tak v tom musí být vyučený. To se potvrdilo u x lidí, ať už to byli muzikanti, kteří neměli hudební vzdělání, nebo kuchaři.

Důležité je nadšení, které mám,“ míní Martin, který průměrně stráví vařením asi dvě hodiny denně.

„Jsou období, kdy vařím v týdnu v kuse každý den, pak jsou období, kdy zase píšu recepty a chystám všechno možné,“ doplňuje. Uvařit prý umí stovky receptů.

„Ale samozřejmě záleží na různých variantách. Je to hodně o technice, jakmile se naučíte pracovat s určitou surovinou, otevřou se vám úplně nové možnosti,“ usmívá se. Nejraději pak vaří lidem, kteří to dokážou ocenit.

„A může to být úplně kdokoliv, když to budou úplně běžní lidé, které teď potkám, a budou mít rádi dobré jídlo, tak budu mít jenom radost, když jim to bude chutnat, stejně jako kdybych vařil třeba prezidentovi nebo slavné kapele,“ říká.

Přesto je ale jedna osoba, které by uvařil nejraději. A to právě svému vzoru Jamiemu Oliverovi. „Inspiruje mě už od začátku, věnoval jsem mu i svoji druhou knížku. Moc rád bych se s ním jednou potkal,“ uzavírá.

Mrzí mě, že se lidé po Jamiem Oliverovi sápou, on přitom posouvá svět gastronomie dál i z dobré vůle, říká český kuchař Martin Škoda

Rozhovor s Martinem Škodou o krachujících restauracích Jamieho Olivera. (Video: Kamila Bejlková, Seznam.cz)

Martin Škoda by se dal bez nadsázky považovat za českého Jamieho Olivera. Britský kuchař ho dokonce ke kulinařině v devíti letech inspiroval. Sám se s ním však nechce výrazně srovnávat, raději volí vlastní cestu k úspěchu. Přesto ví o Oliverově kariéře jako málokdo. Co říká na krach jeho restaurací?

V uplynulém týdnu přešly restaurace známého britského šéfkuchaře Jamieho Oivera především z řetězece Jamie's Italian pod nucenou správu. 25 restaurací v Británii je nyní zavřených. Podnikům se nedaří již delší dobu, již v roce 2017 zavřel Jamie Oliver šest z nich. Svůj podíl na tom má i brexit, který zapříčinil horší podmínky pro byznys, a nevýhodný kurz libry.

Jamie Oliver však není celosvětovým fenoménem díky svým restauracím. Naopak – proslavily ho dnes již dobře známé televizní pořady, na jejichž základě vydal i řadu kulinářských příruček a kuchařek.

„Když si vzpomenu na jeho první pořad, tak tam byl divoký, spontánní, bezprostřední a na scénu vtrhnul s něčím novým, co do té doby nebylo známé,“ komentuje začátky Jamieho Olivera mladý český kuchař Martin Škoda, jehož ke kulinařině inspiroval právě britský šéfkuchař.

Britův úspěch připisuje Škoda kombinaci jeho osobnosti s kulinářským uměním. Jamie Oliver se nebojí vyrazit s kamerou na místní trhy, přímo před diváky vybrat pár kvalitních surovin a ještě čerstvé je zpracovat do pokrmu, nad kterým není potřeba stát v kuchyni dlouhé hodiny.

„Podle mě nemá na světě žádnou kopii. Spíš se mu snaží spousta lidí vyrovnat a být stejný jako on. On byl nedokonalý tim, že si vždycky šlapal na jazyk, dokonce měl dyslexii. Ve výsledku z toho udělal své plusové body, které mu ještě dodaly na jedinečnosti,“ říká Škoda.

Krach restaurací si vysvětluje jakou souhru několika faktorů. Restaurace, které krachují, sice nesou Oliverovo jméno, nicméně fungují jako franšízy. To ve zkratce znamená, že jednotlivé restaurace jsou každá provozována nezávislým podnikatelem. V každém jednotlivém podniku se tak mohou podmínky provozu lišit.

Stejně tak záleží na personálu každé restaurace, který je zodpovědný za následování Oliverových receptů a udržování stanovené úrovně podniků. Pravdou také je, že v Británii jsou franšízové podniky velkým trendem a tamní trh začíná býr přesycený.

Restaurace Jamieho Olivera tak nejsou jediným řetězcem, který se dostal do ztráty. „Navíc jsou ty restaurace obrovské. To možná byla jedna z těch mála chyb, že udělali zbytečně velké prostory, které je potřeba zaplnit. Řetězec pak rostl hrozně rychle. První restaurace byla otevřená v roce 2008.

 Možná, že kdyby to šlo pomaleji, dokázali by se době lépe přizpůsobit,“ uvažuje nad situací Martin Škoda.

Jeho kariéra je s tou Oliverovou v několika bodech společná.

Oba jsou nyní profesionálními kuchaři bez kuchařského vyučení, začali vařit ve věku nižším než deset let, dnes mají na kontě několik vydaných knih a oba mají své kulinářské pořady.

Má Martin Škoda stejné cíle jako slavný britský šéfkuchař? A dočkáme se v budoucnu restaurace nesoucí jeho jméno? Odpovědi i další zajímavosti o Jamiem Oliverovi se dozvíte z úvodního videa.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *