Kouč, nebo psycholog? Psycholog, nebo kouč?

Velmi často se mi množí dotazy na tu či onu službu a zdali jsem toho schopný. V rámci svých kompetencí velmi jednoduše a věcně objasním, jaký je vnímán rozdíl mezi koučem a psychologem, respektive koučováním a psychoterapií. V prvé řadě – kouč by měl být tak trošku psycholog, a psycholog by mohl vést klienta kupředu, jako kouč, ale…

Kouč, nebo psycholog? Psycholog, nebo kouč?

Koučování se dívá dopředu, tedy na růst, posun, nastavuje s klientem cíle a hledá cestu. Kouč tedy primárně pracuje s budoucností. Kdežto psycholog řeší různé potíže, bolístky, problémy a dívá se primárně do minulosti. Psycholog hledá především příčiny našeho trápení. Proč nám někdo ublížil, co nás blokuje apod.

A kdy si tedy vybrat koho? Pokud máme diagnostikovou depresi nebo úzkost, poté doporučuji služeb psychologa / psychiatra. Není to žádná ostuda a je potřeba s tím začít pracovat. V prvé řadě je potřeba tento fakt přijmout a začít s ním něco dělat.

 Pozor však na ty deprese, které jsme si diagnostikovali sami. Líbí se mi citát S. Freuda: „Dříve, než si diagnostikujeme depresi nebo nízké sebevědomí, ujistěte se, že nejste obklopeni blbci.“‎ Tím však nechci tuto situaci zlehčovat a brát na lehkou váhu, ba naopak.

V Brně mohu doporučit Jiřího Salveta.

Služby kouče můžete po vyřešení negativní situace z minulosti využít pro prakticky cokoliv. Když chcete něčeho dosáhnout, někam se posunout, hledáte nový úhel pohledu atd. Většina koučů je tzv.

Solution Focused – tedy orientováno na cíl a jeho dosažení.

Aby to bylo ještě trošku názornější, Koučink Centrum sestavilo seznam těchto 50 situací, se kterými koučování dokáže pomoct.

Kouč, nebo psycholog? Psycholog, nebo kouč?

Na kouče si dnes hraje každý, říká první Čech s nejvyšším certifikátem pro kouče

Rozhovor vznikl pro Hospodářské noviny.

Rozpad Československa byl pro něj šok. Nečekaná změna, která stála za tím, že se diplomat a absolvent jedné z nejprestižnějších vzdělávacích institucí Francie (École Nationale d’Administration) rozhodl, že se službou vlasti skončí. První zkušenosti s byznysem Vladimír Tuka získal ještě v Paříži.

Francouzská pojišťovna AXA a rakouská Uniqa ho oslovily, aby založil a řídil makléřskou společnost Rizikoservice v Česku a na Slovensku. Po třech letech práce dostal firmu do černých čísel, mateřské společnosti ji prodaly a on znovu měnil působiště. Ne naposledy. Svůj život nakonec našel v koučinku.

Z malé firmy jste šel do korporace, pracoval jste na vysokých postech v Generali, Kooperativě, ČSOB Pojišťovně. Proč takový člověk vyskočí z rozjetého vlaku?
Asi to vypadá, že se nám na těch vysokých pozicích všechno daří. Mně se ale nedařilo to nejdůležitější. Nevěděl jsem, jak udělat, aby byl spoleh i na mé lidi.

Já neumím přikazovat, chtěl jsem, aby pracovali sami. Vždyť to je normální. Ale oni něco řekli, slíbili, avšak nesplnili. To byla věc, která mi hodně vadila. Tak jsem šel hledat, co je za tím, a našel jsem koučink.

Takže důvodem odchodu z korporátní sféry byla lenost vašich podřízených?
Nemůžu říct, že by to byla lenost. Je to spíš o tom, že jsme nebyli vychováváni k tomu respektovat druhé.

Jestliže chcete, aby druzí něco udělali, je třeba pracovat s jejich vnitřní motivací a vlastní hlavou. Ale já nevěděl, jak to udělat, jak nahodit ten jejich vnitřní motor. Potřeboval jsem se to naučit.

Jak složitý byl vůbec přechod z malé společnosti do korporátu?
Byl to obrovský skok. V malých firmách jsme blízko, dá se tam podstatně lépe a snadněji chovat a působit zdravým selským rozumem. V korporaci jsou role a pozice daleko víc vyhraněné, stále tam velkou roli hraje politikaření. Není důležité, co znáte, ale koho znáte a jak dokážete ty lidi ovlivnit.

Platí tam různá nepsaná pravidla, daleko důležitější než vaše pozice může být ta vašeho podřízeného, protože má třeba bližší vztah k nadřízenému, který je někoho kamarád. V tom se vám ale velmi těžko pracuje, když se nerespektují pravidla. To mě nebavilo.

Jak dlouho jste byl mimo korporaci, než jste se začal věnovat koučování?
Začal jsem v podstatě hned, když jsem skončil. Odešel jsem s tím, že musím zjistit, jaké je to mimo. Hledal jsem různé cesty, procházel školení a nakonec odjel na Nový Zéland studovat koučink.

Lehké živobytí

Kolik lidí jste od začátku své kariéry v roce 2008 odkoučoval?
To jsou stovky, ať krátko- či dlouhodobých cyklů sezení, mám odkoučováno přes 3500 hodin.

Když slyším o koučích, přijde mi to, jako když se mluví o „agentech s teplou vodou“. Je to taková neuchopitelná služba, nikdy nevím, co mohu za své peníze dostat, co vlastně kupuji. Evokuje mi to parafrázi známého: „Kdo neumí, učí“.

Vyvrátíte mi to?
Na jednu stranu se vám nedivím, protože dnes je opravdu hodně lidí, kteří se vyspali a usmysleli si, že budou kouči.
Ale kouč, když je dobrý, vzdělaný a má dovednosti, rozpozná ve vašem přemýšlení a povídání to, co vy nevidíte. Vy koučovi přinášíte svůj život, v němž máte situace, které se vám nelíbí.

Buď něčeho chcete dosáhnout, ale nevíte jak, nebo se vám něco v životě nelíbí, chcete to změnit a nedokážete to.

Kouč ví, kde je řešení. To je totiž ve vás a on vám ho pomáhá najít. Když jste bezradná, pomůže vám, abyste si radu našla sama. Koučování je nastaveno na jasný cíl: vy sama si nadefinujete, o co vám jde, proč se se mnou bavíte, a spolu systematicky jdeme za tím cílem.

Ale přece v momentě, kdy si dokážu nadefinovat svůj problém, to, co se mi nelíbí, tak to můžu odstranit sama. K tomu vás nepotřebuji.
Někteří lidé ano, ale většina lidí to nedokáže. Jsou zacyklení. Třeba manažeři, kteří za mnou přicházejí, jsou velmi úspěšní. Ale už je to nebaví, anebo nevědí, proč to vůbec dělají, nevědí, co dál. A proto jdou za koučem.

Proč nejdou za psychologem, za psychiatrem, mentorem? Dřív asi všem přišlo trochu legrační, že každý Američan má svého psychologa, že vyhazuje peníze za něco, co my můžeme probrat s kamarády.
A když to řeknete kamarádce, pomůže vám to? Vyřešíte svůj problém?

Asi nejde o to věc vyřešit, spíš se vypovídat, možná si ulevit. Každý si svoje problémy musí vyřešit sám, to za něj nikdo jiný neudělá.

Ani psycholog nebo kouč, tak proč mu platit?
Ulevit si nestačí.

Co potom? Víte, co máte dělat? Buď na to přijdete až po velmi dlouhé době, to znamená, že ztratíte hromadu času a energie, anebo s koučem na to přijdete rychle. Protože on je na to školený, aby vám pomohl.

Kouč respektuje to, že váš problém je naprosto individuální ve vaší hlavě. Vy si najdete svá originální řešení, která jsou okamžitě uplatnitelná. Změny jsou potom trvalé.

Míváte pocit, že za vámi chodí lidé nejistí, kteří si jen potřebují ověřit svou pravdu u někoho dalšího? Že přesunou zodpovědnost za svá rozhodnutí na někoho jiného?
Nejlepší klienty mám mezi těmi nejvíc sebevědomými. Není to o tom, že já vím všechno. Všichni jsou jen lidé. Mají své životy, své problémy a ne ve všech situacích si vědí rady. Potřebují někoho, kdo je vyslechne, s kým to mohou probrat.

Takže posloucháte. Jsou to snadno vydělané peníze?
Nevím. Mě práce baví. Když koučuji, ztrácím pojem o čase.

Kolik zaplatím za hodinu s vámi? A jaký cyklus musí člověk absolvovat, aby to dávalo smysl?
Je to obvykle minimálně kvartální cyklus, častěji mezi půl rokem a rokem.

Pak dochází k trvalým změnám, člověk má věci vyřešené a má pro ně nové vzorce chování, které užívá automaticky. Jde zhruba o 10 až 16 sezení.

Díky svému renomé a díky tomu, že v Česku není nikdo jiný, kdo by měl takovou certifikaci, mám ceny vysoké.

To znamená co?
Jedno sezení vychází mezi 12 tisíci a 20 tisíci korunami.

Česká asociace koučů upozorňovala už dříve na to, že na českém trhu působí až 90 procent neprofesionálních koučů, kteří prodávají nekvalitní službu. Jak poznám toho správného?
Musí mít trénink a specifické vzdělání, ne nějaký manažerský kurz koučovacích dovedností – většina z nich totiž jen učí, jak lépe manipulovat s lidmi. Navíc koučink se nikdo nenaučí z knížek.

V Česku jsou zhruba čtyři tisíce koučů. Není to zbytečně moc? I proto z toho kouká, že jsou to lehce vydělané peníze, že se tomu věnuje téměř kdokoliv.
Myslím, že napočítat jich můžete ještě daleko víc. Dnes když se bavíte s poradci či manažery, tak každý je kouč.

U nás je to zatím doména podnikatelská či firemní, do běžného života to zatím proniklo málo. Ale tím, jak český trh zraje, koučink se postupně dostává i k „normálním“ lidem. Do budoucna budou koučové jako ve vyspělých státech i pro běžné lidi, kteří s nimi budou řešit běžné denní záležitosti.

Tam bude určitě prostor pro další růst, ale že by jich muselo být bůhví kolik, to asi ne.

Hlavně však budou muset být kvalitní. Není to o tom, že si od lidí budeme brát peníze za nic. To nesmí být. To musí zmizet z hlav lidí, že kouč je agent s teplou vodou.

Ale když teď v Česku „koučuje“ kdekdo – od bývalých moderátorů přes mluvčí po nějaké zkrachovalé politické poradce, těžko může mít ten obor lepší pověst.


Dokud se sami koučové proti tomu nevymezí, aby někomu řekli, že si hraje na kouče a že to, co dělá, nemá s koučinkem nic společného, tak do té doby se samozřejmě bude náš obor rozmělňovat. A na té vlně popularity se budou živit lidé, kteří to berou za strašně jednoduché živobytí.

Všechno, co má jistou míru atraktivity, se zneužívá. A vždycky se najdou ti, kteří to budou zneužívat. Druhá věc je, že se koučink hodně směšuje třeba s mediálními tréninky a podobně.

Budete mít zájem:  Čtyři chyby, které děláme, a pak nás kvůli tomu bolí záda

Když už bych si vybrala nějakého kouče, poznám na první dobrou nebo třeba po první otázce, že je to chyba?
Vy zejména poznáte, jestli vám sedí lidsky. To je základní filtr. Protože koučovi odhalujete to nejniternější ve svém životě, vaše myšlení. Pokud cítíte, že se vám nelíbí, necítíte důvěru, rychle pryč, i když má nejvyšší certifikát na světě.

Na prvním sezení, které bývá většinou zdarma, velmi rychle pochopíte, zda pro vás má smysl s tímhle člověkem spolupracovat. Před koučem přemýšlíte, otevíráte se, říkáte třeba i tu nejtajnější pravdu. A to neřeknete někomu, kdo vám nesedí.

Jak vás tak poslouchám, přijde mi, že koučové suplují v české ateistické společnosti kněze a zpověď. Takže se jim vyzpovídám, radu nedostanu, jen je to bez těch otčenášů?
Nevím, tak bych to asi neřekl.

Ale s knězem máme cosi společného: to, co mezi mnou a klientem zazní, nesmí ven. Kouč, který by cokoliv prozradil, jakoukoliv informaci, na trhu končí.

Dokonce se dá říct, že informace a to, co zaznívá, je důvěrnější než zpovědní tajemství.

VLADIMÍR TUKA (58)

  • Po studiích v Česku pracoval v oblasti mezinárodních organizací systému OSN. Více než čtyři roky byl atašé na stálé misi Československa při OSN v Ženevě.
  • V letech 1992 a 1993 studoval v Paříži na École Nationale d’Administration.
  • Postgraduální studium NeuroLeadership absolvoval na Middlesex University v Londýně.
  • V roce 1993 založil a vedl makléřskou společnost Rizikoservice v ČR a SR.
  • O tři roky později odešel a začal pracovat pro pojišťovny Generali, Kooperativu či ČSOB Pojišťovnu, skončil v roce 2007.
  • Od roku 2008 začal studovat koučink a aktivně se mu věnovat, v Praze založil mezinárodní školu koučinku Results Coaching Systems pro ČR a SR.
  • V roce 2013 splnil všechny požadavky Mezinárodní koučovací federace (ICF) a v roce 2015 získal nejvyšší možnou mezinárodní certifikaci koučů MCC (Master Certified Coach).
  • Je první v Česku i na Slovensku, kdo MCC získal, na světě je pouze 723 držitelů MCC.

Podcast Zapojte mozek při výběru kouče a nastavení spolupráce

Koučink je velmi účinným nástrojem rozvoje lidí, přesto o jeho přínosech někteří pochybují. Co je koučink a co koučink není? Jak si ověřit, že jednáte s profesionálem? Jak nastavit cíle a měření výsledků? Kdy je koučink ve firmách nesporným benefitem, jaká je jeho role a proč do celého procesu zapojit takzvané stakeholdery? Chci poslouchat.

Kouč, nebo psycholog? Psycholog, nebo kouč?

Psycholog nebo kouč? To je oč tu běží 2. díl – Tomáš Mika | triathlete

Dospěli jste do fáze, kdy jste si řekli, že by bylo dobré se s někým poradit také o přípravě psychické, protože už fakt nevíte, co děláte špatně, že výkon nejde ruku v ruce s tréninkovými dávkami? Pak jste si jistě také položili otázku, koho vlastně máte/chcete hledat. Psychologa, kouče nebo případně psychoterapeuta?

Psycholog je odborník, který absolvoval studium psychologie na univerzitě a může mít titul Mgr. nebo PhDr. Po ukončení studia se specializuje v některé oblasti (např. školství, poradenství aj.

) a jako jediný z vyjmenovaných odborníků je oprávněn využívat ve své práci psychodiagnostické metody, které měří duševní vlastnosti a stavy. Je vyškolen dělat podrobnou osobní anamnézu a klást otázky do hloubky.

Soustředí se na zkušenosti, zranění, problémy v minulosti a na odhalení příčin daných potíží. Dle svého zájmu a zaměření se dále vzdělává, např. právě v diagnostice či terapii.

Slovo kouč, kterým se původně označovali převážně sportovní „vedoucí“, je dnes celosvětově uznávaným pojmem v oblasti rozvoje osobnosti. Nemusí mít odborné akademické vzdělání, ale měl by mít akreditovaný výcvik.

Není vyškolen k tomu, aby stanovoval diagnózu, nezajímá ho minulost a zaměřuje se především na řešení aktuálního problému, aniž by hledal příčiny. Počet odborníků v každé profesi je určen poptávkou na trhu, a tak se díky popularitě této profese dnes za kouče prohlašuje kde kdo.

Takže pozor, absolventům desetihodinového kurzu se určitě raději obloukem vyhněte.

Psychoterapeut je specializovaný odborník, nejčastěji psychiatr, psycholog nebo absolvent příbuzného oboru, který získal terapeutické vzdělání na jednom z akreditovaných institutů. Poskytuje terapeutické služby, to znamená, že dlouhodobě a systematicky vede rozhovory s klienty, kteří řeší vážnější problémy. Může fungovat také jako poradce při osobním rozvoji.

A co z toho plyne pro sportovce, který chce trénovat nejen tělo „od hlavy dolů“? Nejdříve je třeba si ujasnit, co vlastně chci, koho hledám a který z daných odborníků je pro mne ten nejvhodnější.

Pak je nejlepší hledat někoho, o kom můžete získat nějaké reference nebo koho vám doporučí třeba známý, ideálně se zkušeností z oblasti sportu. Důležité je také to, aby byl v dostupné vzdálenosti a vy se mohli potkávat „face to face“. I když moderní komunikační prostředky jsou dnes na výši, přesto – osobní kontakt nic nenahradí.

Na první schůzce, která bývá většinou zdarma, si pak můžete vyzkoušet, jak se vám s daným člověkem komunikuje, čili „zda to prostě půjde“.

Pokud někdo tvrdí, že „pomůže každému a vždy“, doporučila bych spíše nebrat. A pokud vám způsob, jakým jsou sezení vedená, časem nebudou vyhovovat (nebo budete mít aspoň takový pocit), nestyďte se to říct. Třeba vás odkáže na kolegu či kolegyni s přístupem, který vám bude bližší.

Nečekejte však zázraky po prvních několika sezeních. Počítejte s tím, že v závislosti na metodě můžou vaše návštěvy trvat pár týdnů, ale i měsíců. Za všechno se také platí, ale zásada „čím dražší, tím lepší“ platí možná u posledního modelu BMW, ale ne tam, kde prahnete po někom, kdo vás „dovede do cíle“.

Podstatný je vztah důvěry.

Mezi nejznámější „jména“ v oblasti psychologie sportu patří např. PhDr. Eva Šauerová, která spolupracovala např. s olympijským vítězem Davidem Kosteleckým (OH Peking 2008, sportovní střelba), Andreou Sestini Hlaváčkovou (tenis, OH Londýn 2012, 2.

místo) či Renatou Voráčovou (tenis, Wimbledon 2017, semifinále ve čtyřhře) a jinými. Další jména můžete najít např. na webových stránkách Asociace psychologů sportu www.sportpsy.upol.cKouč, nebo psycholog? Psycholog, nebo kouč?

Kouč není psycholog. Co vám může kouč poskytnout?

Kouč – tohle slovo dnes slýcháte ze všech možných stran. Není to jen trenér našeho hokejového týmu, kouč je i člověk, který pomáhá normálním lidem s normálními starostmi, zvláště co se kariéry týče. Některé velké podniky mají dokonce kouče pro své zaměstnance.

Kouč – tohle slovo dnes slýcháte ze všech možných stran. Není to jen trenér našeho hokejového týmu, kouč je i člověk, který pomáhá normálním lidem s normálními starostmi, zvláště co se kariéry týče. Některé velké podniky mají dokonce kouče pro své zaměstnance.

V Americe když máte problém, jdete za psychologem. U nás to tak běžné není – když někdo řekne, že chodí k psychologovi, většinou dostane nálepku podivína, neřkuli blázna. Další alternativou v bezvýchodné situaci jsou kamarádky. Pěkně si poklábosit a rozebrat všechno u kafíčka.

Nejnovějším trendem je pak kouč. Tohle slovo se na nás dnes valí ze všech možných stran. Koučuje se milostný život (viz odkaz pod tímto článkem), koučují se ale také pracovní problémy. Větší firmy si pořizují kouče pro své zaměstnance, aby dosáhli jejich spokojenosti a lepší výkonnosti.

Na naše otázky ke koučování odpovídal Jan Pešek, seniorní kouč z České obchodní banky (ČSOB).

Co člověk potřebuje umět a znát k tomu, aby se stal koučem?Rozhodně potřebuje projít kvalitním výcvikem, v němž si prakticky vyzkouší koučink jak v roli kouče, tak i koučovaného.

Odnáší si základní osnovu a určité modely pro vedení koučovacího rozhovoru, orientuje se v jeho jednotlivých fázích a ví, které otázky jsou pro koučování vhodné a naopak. V zásadě kouč musí vědět, kam svými otázkami klienta vede.

Musí vnímat, v jakém rozpoložení se klient v každém okamžiku nachází a poznat, kdy je třeba „přidat nebo ubrat nohu z plynu“.

V čem můžete lidem pomoci jinak než psycholog?Psycholog pátrá po příčinách určitého chování a návyků, potřebuje porozumět celé osobnosti klienta a nakonec pojmenuje klientův problém a nalézá řešení. Stává se tak expertem na záležitosti klienta, což ne každému vyhovuje.

Koučink je zaměřen na shromáždění energie klienta k dosažení jeho cíle v relativně krátkém čase. Kouč se ptá, co už klient dokázal úspěšně zvládnout a staví na jeho silných stránkách. Buduje klientovu samostatnost, posiluje sebevědomí a zodpovědnost za své vlastní štěstí.

Dobrý a zkušený psycholog nebo kouč však dokáže obě polohy vhodně kombinovat a doplňovat.

Jak probíhá váš hovor s klientem?Jeden z nejpoužívanějších a nejdostupnějších modelů pro koučování je GROW. Vytvořil jej britský spoluzakladatel moderního koučinku Sir John Whitmore.

„G“ (z anglického goal) znamená upřesnění cíle neboli kontraktu, který je pro klienta dostatečně přitažlivý a zároveň dosažitelný. Ve fázi „R“ (reality) se kouč dotazuje na aktuální stav, který s cílem koučování souvisí.

„O“ (options) znamená mapování veškerých možností, které klient k dosažení cíle má. Zde je veliký prostor pro kouče nabídnout klientovi pohled na věc z nové perspektivy, což může být nejvýraznější přidanou hodnotou konkrétního kouče.

A konečně při „W“ (will) pracuje kouč na koncentraci maximální energie a chuti klienta svého cíle dosáhnout. Je dobré nenechat odejít klienta bez plánu kroků či aktivit, které v konkrétním čase v blízké budoucnosti sám učiní.

Koučujete i skupiny?Ano, i když rozhodně méně často, než jednotlivce. U skupiny je důležité předem dobře vyjasnit, zda jde o moderování skupinové diskuse (brainstormingu), koučování cílů jednotlivců tvořících tým nebo koučování role jedinců ve prospěch společného týmového cíle.

Proč se vlastně tomuto povolání říká „kouč“?Tak to vím náhodou naprosto přesně (směje se)! Výraz kouč pochází původně z maďarštiny, následně zdomácněl v angličtině jako dostavník, v současnosti řekněme autokar či minibus. Každopádně jde o slovo vyjadřující dopravní prostředek, pomocí něhož se dotyčná osoba dostane z počátečního místa do místa cílového. V přeneseném významu je tedy kouč průvodcem umožňujícím klientovi dosažení žádoucího stavu.

Budete mít zájem:  Klíšťová encefalitida: poznáte ji?

Jaké problémy nejčastěji řešíte?Jelikož koučuji v rámci velké korporace, nejčastěji se objevují kontrakty typu: Umět přesvědčivěji vystupovat a prezentovat, jednat asertivně, více se prosazovat, efektivněji vést porady, lépe řídit své priority, řešit konfliktní situace s podřízenými. Poslední dobou však čím dál častěji i témata v oblasti vyvážení pracovního a osobního života.

Co je předpoklad, aby byl člověk dobrým koučem?Hm, na to má asi každý svůj vlastní recept. Pro mě jsou nejdůležitější bezpodmínečný respekt k druhým i sobě samotnému, pozitivní uvažování, energie a schopnost slyšet druhého. A kromě toho hodiny a hodiny koučovací praxe i sebezdokonalování a sebeuvědomování.

Je lepší kouč žena, nebo muž, anebo je to jedno? Případně třeba pro muže muž, pro ženy žena, nebo opačně?Někomu to je jedno, jinému není. Záleží na tom, co od kouče očekáváte.

Dnes je běžné, že si klient vyzkouší nezávazný rozhovor s dvěma až třemi kouči a teprve poté se rozhodne, kterého si vybere. Mohu říci, že já v roli klienta preferuji spíše kouče-ženy.

Většinou mi věnují maximum své pozornosti, nevzbuzují ve mně podvědomou potřebu názorově se utkat a dokážou mě nepřerušovat.

Čtěte také..

  • Nepotřebujete trenéra na sex? Ptejte se sexkoučky!
  • S koučem ke hvězdám

Mgr. Šárka Šatrová – psychoterapeut, certifikovaný kouč

Poskytuji služby, které se dají v souhrnu popsat jako „poradenství v oblasti duševního zdraví“ a to v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Více uvádím v odkazu Služby a Vzdělání a akreditace.

  • Psychoterapeutický výcvik vychází z postmoderních směrů;  je tedy systemický, popřípadě narativní.
  • Pomoc nabízím v případě, že se necítíte dobře s ohledem na konkrétní traumatickou událost, například kvůli potížím spojeným s rozpadem vztahu, problémům v práci, úmrtí blízké osoby nebo pociťujete stavy úzkosti, paniky či strachu.
  • Možná se cítíte depresivní, trpíte nízkým sebevědomím, máte problémy se závislostí, můžete zpochybňovat svou sexualitu, svou identitu nebo se můžete cítit zaseknutí a neschopni se pohnout dál. Podrobný výčet v odkazu  Služby
  • V takových chvílích může být užitečné mluvit s někým, kdo s vámi ve vašem životě není úzce spojen, kdo vás bude přijímat a nebude vás soudit.
  • Věřím, že je důležité nabídnout vám prostředí důvěrné, bezpečné, se smyslem pro partnerství, kde na to nebudete sami.
  • Pracuji s nezletilými i dospělými.

První setkání

Můžete mě kontaktovat e-mailem nebo telefonicky. Domluvíme si schůzku pro první setkání. Probereme případné otázky a oblasti, s nimiž byste chtěli pomoci. Vysvětlím vám, jak pracuji a jak sezení probíhají. Zvážíme vaše potřeby a mé možnosti.

Pokud se rozhodnete, že chcete začít, probereme i to, jak často se budeme potkávat.

Také je potřeba zmínit, že jsou dvě možnosti, jak se setkat. První je tváří v tvář, tedy v Jičíně nebo Mladé Boleslavi.

Druhá možnost je potkávat se v prostředí on-line. To je především určeno pro mé klienty Čechy, žijící v zahraničí, ale i pro ty, kteří chtějí pracovat se mnou a vzdálenost jim neumožní vidět se osobně.

  1. Doporučuji prostudovat si podmínky spolupráce uvedené v ceníku.
  2. Zdůrazňuji, že vše, o čem se na sezeních hovoří, je důvěrné.
  3. Mgr. Šárka Šatrová
  4. Více o mně
  • Univerzita Hradec Králové – vysokoškolské vzdělání v oboru pedagogika, dosažený titul Mgr.
  • 27 let pracovních zkušeností – po završení VŠ několik let na pozici zaměstnance ve státním i soukromém sektoru, jako podnikatelka posledních 20 let, z toho 11 let vlastní soukromá praxe
  • Psychoterapeutický výcvik – GAUDIA – započatý v roce 2018 – akreditovaný Českou asociací pro psychoterapii (ČAP), systemický a narativní přístup, postmoderní myšlení
  • Krizová intervence a práce s traumatem (REMEDIUM)
  • Krizové situace a vyjednávání – (PhDr. mjr. M. Vymyslický, individuální intenzivní trénink)
  • NEUROLEADERSHIP -Intenzivní tréninkový program koučů – certifikát Profesionálního Results kouče se specializací na koučink se zaměřením na pracovní a kariérní cíle a dále také na koučink k cílům v osobním životě. Mezinárodní akreditace ICF.
  • Kandidátní člen České asociace pro psychoterapii
    Člen mezinárodní federace koučů International Coach Federation (ICF) a České Chapter ICF jako řádný člen pod číslem #0090043831.
  • Ctím a dodržuji Etický kodex.
  • Více o mně

Psychiatr, psycholog, psychoterapeut, lektor nebo kouč?

Psychiatr, psycholog, psychoterapeut – ke komu jít? Toť velmi častá, avšak stále aktuální otázka běžného člověka, který uvažuje o vyhledání odborné pomoci.

Rozdíl mezi těmito profesemi je následující: psychiatr je absolvent lékařské fakulty, jenž po získání diplomu upřednostní namísto hrabání se v cizí břišní dutině, starání se o konečník a tlusté střevo, potírání tyfu, cholery a průjmu – tedy např. chirurgie, gastroenterologie a infekčního lékařství – léčbu duševních poruch.

Coby lékař je způsobilý k předepsání pilulek nejrůznějších barev, velikostí a způsobu využití – tedy (nejen) psychofarmak, jako jsou antidepresiva, antipsychotika, benzodiazepiny či nootropika. Celospolečensky notoricky známé preparáty jsou jmenovitě třebas Lexaurin, Neurol anebo Cipralex.

 Psychiatři se vyskytují v největší koncentraci zejména v psychiatrických nemocnicích (donedávna léčebnách), na psychiatrických odděleních běžných nemocnic a v psychiatrických ambulancích.

Psycholog na psychiatrii a psychiatr na psychologii…?

Psycholog je absolvent fakulty zpravidla filozofické (ale i pedagogické či fakulty sociálních studií) a bývá obvykle ke spatření v zařízení typu psychologická poradna, pedagogicko-psychologická poradna, poradna pro rodinu a mezilidské vztahy, psychologická ambulance, ale také v psychiatrických a běžných nemocnicích.

Největší úctě z psychologických oborů se těší klinická psychologie, což je jedna z aplikovaných disciplín tohoto oboru, zabývající se patologií psychiky, psychodiagnostikou a psychoterapií. Klinickým psychologem se psycholog stává po dalších minimálně pěti letech předatestačního vzdělávání, kdy funguje na psychiatrii coby tzv. psycholog ve zdravotnictví.

Psycholog je způsobilý k používání psychodiagnostických metod a k psychoterapii.

Na psychiatrii tvoří psychiatr a psycholog velice úzký tandem, neboť každý z nich ovládá to, co ten druhý nikoliv a kromě toho také na pacienty nahlíží díky odlišnému vzdělání jiným způsobem. Díky tomu jsou schopni společně s dalšími členy personálu poskytovat komplexní péči.

Psychiatr je o něco více zodpovědný za konečný stav pacienta, často funguje jako manažer této komplexní individualizované péče a jeho parketou je poradit si se závažnými stavy, které jsou nezvládnutelné psychologickými prostředky.

 Zjednodušeně by se dalo říct, že pokud člověk spadne do propasti nějaké duševní choroby, vytahuje ho ze spodní poloviny této propasti psychiatr a z té vrchní psycholog.

Pustím-li fantazii na špacír, napadá mě ještě zemitější přirovnání: psychiatr je jako dřevorubec, který zajistí použitelný materiál a psycholog je jako truhlář, který z toho dřeva vyrobí stůl, který se nebude viklat.

Psycholog provádí psychodiagnostiku, k čemuž je vybaven nástroji, jež mu umožňují rozlišovat jemnější nuance duševních chorob, čímž zase přispívá ke stanovení přesnější diagnózy a tím pádem adekvátnějšímu léčebnému plánu. Také má zodpovědnost za psychoterapii, tj. použití psychologických prostředků ke zlepšování psychického stavu pacienta a to jak individuální, tak skupinovou formou.

Psychiatři a psychologové jsou často ve společnosti, umění nebo zábavě nahlíženi coby podivíni, excentrici či lidé jinak nápadní.

Rád vzpomínám na Vladimíra Dlouhého coby potrhlého psychologa v Knoflíkářích, který při hřebelcování vlastní kštice pronášel nezapomenutelné repliky o civilizačních návycích. Profesní deformace jistojistě funguje, ovšem buďme spravedliví – jistě tomu tak je v každém oboru.

Tak jako se mašinfíra rád ohlédne za Pendolinem, řezník se zálibou popatří na stádo sviní, tesař jdouc alejí se mlsně oblízne při pomyšlení, jaké by z těch stromů byly krásné fošny, tak i psychiatr nebo psycholog bývají citlivější na některé záležitosti v lidském kontaktu.

Bodejť by ne, když se dennodenně rýpají v nejrůznějších poruchách psychiky. Naštěstí, stejně jako kdekoliv jinde platí, že někdo je postižen svou prací více a někdo méně.

Aby toho nebylo málo: psychoterapeut

Další z plejády psycho-profesí je psychoterapeut. Základní podpůrnou psychoterapii může provádět psychiatr a psycholog. Psycholog je navíc k tomuto úkonu mnohem lépe vybaven ze studií, neboť s psychoterapií strávil díky odlišnému zaměření studijního programu medicíny a psychologie násobně více času.

Komplexnější vzdělání v psychoterapii je možné získat též postgraduálně, opět zhruba v pětiletých vzdělávacích programech.

Ty bývají obvykle naplněny právě psychology (drtivá většina), psychiatry (výrazná menšina) ale i dalšími profesemi, zpravidla pomáhajícími, jako jsou zdravotní sestry, duchovní, lékaři jiného zaměření než psychiatři atp. (zbytek). Díky legislativním zmatkům však psychoterapii může provozovat bohužel kdekdo.

Proto se vyplatí, pokud se chystáte tuto formu odborné pomoci vyhledat, vybrat si ideálně psychologa či, pokud jsou vaše potíže na úrovni závažného duševního onemocnění anebo poruchy, psychiatra.

Psychologové vědí o psychiatrech a psychiatři vědí o psycholozích, proto vás mohou nasměrovat k tomu druhému, takže se nebojte, že to netrefíte sami. Dobrý psycholog musí umět rozeznat závažnost psychického stavu a případně doporučit psychiatrickou intervenci a dobrý psychiatr musí umět rozeznat psychologické příčiny přispívající k neutěšenému stavu psychiky a případně doporučit psychoterapii s psychologem.

Z výše uvedeného je nad slunce jasné, že samozvaným poradcům, koučům, life-trenérům, léčitelům, kariérním raditelům, divoženkám, šamanům a podobným individuím, jež se po absolvování deseti-hodinového kurzu o prospěšnosti půstu na duševní zdraví, prohlásí experty na psychologické poradenství, je záhodno se obloukem vyhnout Pokud cítíte potřebu svěřit se do rukou odborníka, vyberte si někoho, kdo je k tomu léta teoreticky i prakticky připravován, má univerzitní vzdělání v daném směru a prochází či prošel akreditovanou formou postgraduálního psychoterapeutického vzdělávání. Vše ostatní je na 99 % hovadina a vy spláčete nad výdělkem.

KOUČ, PSYCHOLOG ČI PSYCHIATR. NA KOHO SE OBRÁTIT, KDYŽ SE NECÍTÍTE DOBŘE?

Pracovní tempo, zrychlený životní styl, to vše na nás klade stále větší a větší nároky. Neustále se na nás ze všech stran valí mnohdy protichůdné informace. Člověk se dostává do permanentního stresu. Na koho se obrátit, když cítíte, že je toho všeho na vás moc?

Budete mít zájem:  Cystická fibróza – příznaky, příčiny a léčba

PSYCHIATR VÁM PŘEDEPÍŠE LÉKY

Odborný lékař (MUDr.), který se specializuje na duševní nemoci, poruchy a závislosti. Návštěva u psychiatra bývá často vnímána negativně. Převládá názor, že k psychiatrům se chodí léčit pouze „blázni“, kteří ztratili kontakt s realitou. Nemusíte však být autista, schizofrenik nebo těžký alkoholik, abyste se dostali do péče psychiatra.

Stačí, že špatně spíte, nemáte chuť do života, jste bez nálady a ztratili jste zájem o věci a činnosti, které vás dříve naplňovali. Může se jednat o příznaky deprese, poruchy nálad či některých forem úzkostné poruchy. V tom případě lékařskou pomoc vyhledejte co nejdříve.

Lékař vám může předepsat vhodné léky, navrhnout psychoterapii. V případě neléčení depresivních stavů se může nemoc dostat do fáze, kdy si člověk v zoufalství sáhne na život.

PSYCHOLOG VÁM POMŮŽE POCHOPIT SITUACI

Psycholog nemá lékařské vzdělání. Je absolventem filozofické fakulty. Má titul Mgr. nebo PhDr. Na rozdíl od psychiatra vám nemůže nasadit medikaci. Léčí totiž pouze „slovem“. 

Psychologa člověk obvykle navštíví, když se potřebuje s něčím poradit, když neví kudy kam. Do rukou psychologa je vhodné se svěřit i v případě, že trpíte nízkým sebevědomím. Časté zdravotní potíže a nemoci může mít na svědomí psychosomatika. I v tomto případě vám pomůže psycholog odhalit příčinu vašich potíží.

Chybu neuděláte ani v případě, že trpíte depresí. Je to lepší, než se pokoušet depresi zvládnout svépomocí nebo si myslet, že se z ní vyléčíte. Pokud nebude v silách psychologa, aby vám pomohl, odkáže vás k důkladnému psychiatrickému vyšetření.

KOUČ VÁM UKÁŽE, JAK BÝT ÚSPĚŠNĚJŠÍ

Koučem může být kdokoliv. Nepotřebuje žádné speciální vzdělání ani dovednosti. Nehodnotí ani nezkoumá váš psychický vztah. Je tu od toho, aby vámpomohl najít nejlepší řešení vašeho problému.

Není to učitel nebo trenér, který by vám říkal, co máte dělat. Rady od něj nečekejte. Spíše se připravte, že vám bude klást mnoho otázek.

Společně pak budete pracovat na tom, abyste sami dokázali najít uspokojivou odpověď na vše, co je pro vás podstatné.

Jsou koučové, kteří se specializují na partnerské problémy, jiní vám pomůžou k vysněné práci, další vám pomůžou zvýšit sportovní výkony či manažerské dovednosti. 

Na rozdíl od návštěvy psychologa či psychiatra není péče hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Koučové si nezřídka účtují vysoké hodinové sazby. Než se nějakému koučovi svěříte do péče, ověřte si reference na jeho práci. Při výběru špatného kouče nepřijdete jen o peníze. Myslete na to, že je v sázce vaše důvěra k němu i vaše duševní zdraví.

NEBUĎTE NA SVOJE TRABLE SAMI

Ať už řešíte jakýkoliv problém, je vždy lepší hledat účinnou pomoc než se řešení vyhýbat. Život je příliš krátký na to, abych se zbytečně trápili. Život se má žít, ne prožívat. A když si s ním nevíte rady, není ostuda, říct si o pomoc. Jak říká americký spisovatel Zig Zigler „Každý člověk má jenom tolik minut, hodin a dnů kolik jich využije.“

KDO JE KDO: Psycholog, kouč, terapeut

Když máme problémy se zrakem, je to jasné, jde se k očnímu. Bolest zubů? Od toho je tady přeci zubař. Co ale dělat v případě, kdy nás trápí něco psychického? Nebo chceme zapracovat na osobním rozvoji? Na koho se obrátit pro diagnostické vyšetření?  Někdy to může být trochu matoucí – je tady přeci psycholog, psychiatr, kouč nebo třeba terapeut.

Někdy mají lidé problém s tím, že jim všichni tito odborníci tak nějak splývají dohromady nebo si nejsou jistí, kdo jim s jejich konkrétním problémem může nejlépe pomoci.

V dnešním článku se pokusíme vnést do této problematiky trochu více světla. Každého odborníka vám představíme hezky zblízka, připomeneme, kde se s ním můžete setkat a s čím by vám mohl pomoci.

Psycholog nebo psychiatr?

Lidem se nejčastěji plete psycholog a psychiatr. Ačkoli znějí obě slova velmi podobně a oba tito odborníci se starají o duševní zdraví, existují mezi nimi poměrně značné rozdíly.

Psycholog

Kdo je to psycholog?

Psychologem je člověk, který ukončil magisterské vzdělání v oboru psychologie, nejčastěji je absolventem filozofické fakulty.

V rámci svého studia sice absolvoval předměty jako anatomie, neuropsychologie a podobně, není ale lékař! Uplatnění psychologů je poměrně široké – mohou se věnovat školní, klinické nebo třeba soudní psychologii.

Uplatní se ale také jako psychologové ve velkých firmách, mohou se věnovat reklamě a marketingu nebo pracovat jako dopravní psychologové.

  • Kde pracuje psycholog?
  • Psychologa můžete najít ve školách, zdravotnických zařízeních, sociálních službách nebo v soukromých ordinacích.
  • S čím mi může pomoci psycholog?

Na psychologa se můžete obrátit se všemi osobními, pracovními nebo vztahovými problémy. Tedy v podstatě se všemi starostmi a těžkostmi, které v životě prožíváte. Psychologové mohou poskytovat poradenské, terapeutické i psychodiagnostické služby.

Psychiatr

Kdo je psychiatr?

Psychiatr je lékař, vystudoval lékařskou fakultu, kde si následně vybral specializaci v psychiatrii. Může tedy předepisovat léky nebo stanovovat diagnózy.

  1. Kde ho najdu?
  2. S psychiatrem se můžete setkat v nemocnicích, psychiatrických léčebnách, ambulancích nebo v soukromých klinikách.
  3. S čím mi může pomoci?
  4. Psychiatr se věnuje léčbě duševních nemocí, diagnostice a může také poskytovat terapeutické služby.

Zjistěte více v našem videu: Jaký je rozdíl mezi psychologem a psychiatrem?

 

(Psycho)terapeut 

Terapie, psychoterapie – je v tom rozdíl? Je! Co se (psycho)terapie týče, není v českém zákoně ve všech oblastech úplně jasně definovaná a možná právě proto, je v tom v současné době občas trochu zmatek a nepořádek. Jak to tedy je?

Psychoterapeut

Kdo je psychoterapeut?

Psychoterapeut je vysokoškolsky vzdělaný odborník (nejčastěji v oboru psychologie, ale může se taky jednat o jiný příbuzný obor v humanitních nebo sociálních vědách).

Další podmínkou je absolvování dlouhodobého psychoterapeutického sebezkušenostního výcviku.

V České republice existuje hned několik akreditovaných výcviků v různých terapeutických směrech (například kognitivně behaviorální terapie, psychoanalýza, gestalt terapie…), tyto výcviky zpravidla trvají okolo 5 let. Nutná je pak ještě také dvouletá supervize.

  • Kde ho najdu?
  • Psychoterapeuty najdeme ve zdravotnických zařízeních, soukromých ordinacích i v sociální sféře.
  • S čím mi může pomoci psychoterapeut?

Psychoterapie je vhodná pro náročnější niterné problémy, jakými může být například práce s traumatem nebo odbourávání fóbií. Psychoterapeut může pomoci s celou škálou problémů, od těch osobních až po vztahové. Pro terapii je obvyklé, že je dlouhodobá a jde do hloubky problému.

Terapeut

Kdo je to terapeut?

Tady se to poněkud různí. V podstatě neexistují podmínky pro to, aby se člověk mohl nazývat terapeutem. Může se jednat o psychologa, který pracuje terapeuticky, ale nemá zatím dokončený sebezkušenostní výcvik. Může se ale taky jednat o někoho, kdo nemá ani psychologické vzdělání ani žádný jiný kurz.

  1. Kde ho můžu najít?
  2. V podstatě kdekoli, nejčastěji v sociálních službách.
  3. S čím mi může pomoci?

Bohužel se terapeuty v dnešní době nazývá mnoho neodborníků, kteří slibují, že dokážou vyřešit, vyléčit a zlepšit v podstatě cokoli. V takovém případě buďte raději obezřetní. Navíc veřejnost i samotní terapeuti často pojmy terapie a psychoterapie zaměňují. Proto si vždy přečtěte recenze, zjistěte si více o jeho vzdělání a odbornosti.

A dál?

Kdo další je ještě ve hře? Na koho dalšího je možné se obrátit?

Kouč

Kdo je kouč?

V poslední době jsou velmi populární koučové. Aby se člověk stal koučem nepotřebuje žádné konkrétní vzdělání. Teoreticky není podmínkou ani absolvování kurzu, čehož bohužel mnoho lidí využívá a nazývají se koučem, ačkoli se v tomto směru nijak nevzdělávali. Zvolte proto raději kouče, který má za sebou nějaký dlouhodobý akreditovaný kurz.

Kde ho můžu najít?

Koučové nejčastěji pracují sami na sebe, schůzky mohou probíhat v nějakém neutrálním prostředí (třeba kavárně) nebo v koučovně daného kouče. Koučové se také uplatňují ve velkých firmách.

S čím mi může pomoci?

Na kouče se můžete obrátit s problémy v oblasti komunikace, motivace, seberozvoje nebo třeba špatných návyků. Hlavním nástrojem kouče jsou dobře kladené otázky a práce s vašimi cíli. Kouč se nedívá do minulosti, zajímá ho přítomnost a budoucnost.

Krizový intervent

Kdo je krizový intervent?

Krizový intervent je člověk, který řeší akutní i dlouhodobé krize v lidském životě. Aby se člověk krizový interventem mohl stát, musí absolvovat akreditovaný kurz kompletní krizové intervence.

Kde ho můžu najít?

Krizové interventy najdeme v krizových centrech, na Linkách důvěry a dalších krizových linkách a mohou být také součástí hasičského nebo záchranářského sboru a vyjíždět například k nehodám nebo přírodním katastrofám. Pracovat mohou také v neziskovkách nebo nemocnicích.

S čím mi může pomoci?

Krizová intervence, jak už název napovídá, pomáhá lidem v krizi. Krizí se rozumí jakákoli událost, která dotyčnému naruší jeho dosavadní život a on ji není schopen vlastními silami překonat. Může se jednat o vztahové, profesní i osobní problémy nebo traumatické zážitky.

  • V současné době působí v naší online psychologické poradně 16 psychologů, kteří se specializují na různou problematiku: od vztahových problémů, přes výchovné a osobní problémy až po profesní a osobní rozvoj.
  • Někteří z našich psychologů jsou také certifikovanými krizovými interventy, kouči či psychoterapeuty.
  • Podívejte se na kompletní profily všech našich psychologů

Právě jste četli článek: KDO JE KDO: Psycholog, kouč, terapeut

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *