P. Chalupa, H. Rozsypal, 23. 4. 2020
Netopýři (letouni) představují asi pětinu všech druhů savců. Díky unikátním adaptacím, jako jsou aktivní let, noční aktivita, hibernace, dlouhověkost nebo echolokace, osídlili všechny světové kontinenty. Díky koevoluci (tj.
společnému vývoji v průběhu evoluce) došlo mezi netopýry a některými viry k jejich vzájemné adaptaci.
Pro hostitele to znamená, že viry netopýry nezabíjejí, ani jim nezpůsobují vážnější onemocnění a jsou schopny přežít v extrémních podmínkách netopýřího těla, ke kterým patří vysoké teploty při energeticky náročném letu, nebo naopak extrémně nízké teploty při hibernaci.
Také se mohou v netopýřích populacích šířit. Při změně hostitele se ovšem virus může začít chovat jinak a z bezpříznakové infekce dojde k závažnému onemocnění. Virus může do nového hostitele proniknout buďto přímo, nebo prostřednictvím mezihostitele. Tím může být jiný savec.
Obr. 1. Kolonie netopýrů v malajské jeskyni
Obr. 2. Kaloň australský Pteropus poliocephalus
Za hostitele koronaviru SARS-CoV byli označeni vrápenci rodu Rhinolophus. Virus SARS-CoV se objevil v roce 2002 v čínské provincii Kuang-tung a způsobil v mnoha zemích rozsáhlou epidemii atypické pneumonie.
Více než osm tisíc lidí onemocnělo a téměř 800 jich na následky onemocnění zemřelo. Zasaženo bylo 30 zemí. Pandemie SARS byla krátkodobá – trvala pouze 8 měsíců.
První hlášený případ byl zaznamenán v listopadu 2002 a poslední v červenci 2003.
Z netopýrů se SARS-CoV dostal k lidem přes mezihostitele, kterým byly cibetkovité šelmy. O 10 let později způsobil virus MERS-CoV, zejména na Arabském poloostrově, další epidemii. Nakažených bylo přes dva tisíce a mrtvých téměř 900, smrtnost dosahovala až 50 %. Mezihostitelem byli v tomto případě velbloudi.
Tabulka 1: Srovnání lidských respiračních koronavirů
| Lidský koronavirus (HCoV) | CAR-HCoV (HCoV-229E, -OC43, -NL63, -HKU1) | SARS-CoV | MERS-CoV | SARS-CoV-2(původně 2019-nCoV) |
| Nemoc | akutní onemocnění HCD, NL63: krup (laryngitida) dětí | těžký akutní respirační syndrom, severe acute respiratory syndrome, SARS | blízkovýchodní respirační syndrom, Middle-East respiratory syndrome, MERS | koronavirová nemoc 2019 (coronavirus disease 2019, COVID-19) |
| První výskyt | objev viru 1965: Tyrrell a Bynoe | epidemie v provincii Guangdong v zimě 2002-3 | objev v září 2012 v zemích Arabského polooostrova, od května 2015 Jižní Korea | epidemie ve městě Wu-chan od prosince 2019 |
| Zvířecí původ | velbloud (před staletími) | cibetka ovíječ maskovaný Paguma larvata, psík mývalovitý Nyctereutes procyonoides, vrápenec Rhinolophus sinicus | velbloud, asi netopýr, rezervoárem snad i ježek | primárně asi netopýři |
| Výskyt: hlášené počty nemocných/ zemřelých | tvoří asi 15 % akutních onemocnění HCD | nakažených: 8096/ zemřelých: 774, poslední případy v pol. 2004 | nakažených: 2374/ zemřelých: 823 (k 10. 3. 2019) | nakažených: 2 549 632/ zemřelých: 175 825 (k 23. 4. 2020) |
| Inkubační doba | 2-4 dny | 4-14 dní (obvykle 4-7 dní) | 2-17 (obvykle 5-14) dní (medián 7 dní) | odhad 2-12(-14) dní (průměr 7 dní) |
| Manifestnost | asymptomatické průběhy | nižší než MERS | relativně vysoká | asi relativně nízká |
| Příznaky | chřipkovité onemocnění, bronchitida, bronchiolitida, otitida, laryngitida, exacerbace bronchiáního astmatu, pneumonie – těžší u starých a imuno-kompromitovaných | chřipkovité onemocnění, ale i rýma, bolest v krku, bolesti na hrudi, dyspeptické obtíže, zvracení a průjem (10-20 %) ARDS vyžadující UPV (u 20 %) | chřipkovité onemocnění, gastrointestinální příznaky (asi 1/3), rychlá progrese do ARDS, zvláště těžký u imuno- kompromitovaných osob | chřipkovité onemocnění, atypická pneumonie |
| Komplikace | pneumomediastinum (i bez UPV), akutní selhání ledvin, jater, srdce, trombóza plicních arterií, rabdomyolýza, neurologické poruchy (křeče) | renální selhání (časté) | ARDS | |
| Prognóza: letalita* | nízká | až 10 % | až 35 % | asi 1-3 % |
| Terapie: potenciální kauzální | není | kombinace: ribavirin, steroidy, lopinavir/ritonavir | rekonvalescentní sérum, monoklonální i polyklonální protilátky, interferon alfa či beta (s ribavirinem) | remdesivir, chlorochin |
* pro srovnání: ebola ze západní Afriky: 63 %
Ke zvýšení pravděpodobnosti přenosu (kromě přímé manipulace a konzumace divokých zvířat včetně netopýrů) přispívá přelidnění a pronikání člověka do nových oblastí. Některé viry se v lidské populaci neudrží (např. poslední člověk byl nakažený virem SARS-CoV v roce 2004), ale jiné se opakovaně vracejí (MERS nebo Ebola). Jak se bude chovat SARS-CoV-2 zatím nevíme.
Netopýří a kaloni mohou přenášet velké množství různých mikroorganismů a infikovat například domácí zvířata nebo člověka. Jedná se nejen o viry a bakterie, ale i o houby či parazity.
Některá z možných infekčních onemocnění mohou být pro člověka fatální a řadíme je mezi vysoce nebezpečné nákazy.
Netopýři jsou zoonotickým hostitelem pro široké spektrum mikrobiálních agens, schopných překročit mezidruhovou hranici a infikovat domácí i divoká zvířata, stejně jako člověka. Dosud bylo u letounů detekováno 66 virů, nalezených u 74 různých druhových zástupců. K infekci obvykle dochází přes zástupce kmene členovců (Arthropoda).
O imunitním systému netopýrů je známo velmi málo. Panuje domněnka, že tato zvířata mají k dispozici specifické virové inhibitory, které způsobují, že neonemocní, ale fungují jako vhodný přírodní rezervoár.
Infekce se přenáší pokousáním, poškrábáním, slinami, aerosolem, obsahujícím krevní částice či moč, ale nebezpečný může být i netopýří trus (guáno).
Celosvětově rozšířená onemocnění
Vzteklina
Netopýři jsou velmi častým zvířecím přenašečem lyssavirů, způsobujících vzteklinu, tj. fatální onemocnění člověka. V ČR byl opakovaně zjištěn pozitivní záchyt viru lyssa u netopýrů.
Koronarovirové infekce
Tyto viry povětšinou vyvolávají mírná až středně těžká onemocnění, nicméně jsou zodpovědné i za epidemii syndromu akutního respiračního selhání (SARS) v jihovýchodní Asii. Přenos na člověka se předpokládá opět slinami či kousnutím.
Je znám i přenos, kdy člověk požil jídlo, jež měl v tlamě netopýr. SARS je s vysokou nemocností a smrtností novou nemocí 21. století. V prvních pěti měsících roku 2003 došlo k pandemickému šíření, kdy se onemocnění rozšířilo z jihovýchodní Asie, Číny a Hong Kongu do celého světa.
Postihlo více než 8 tisíc osob, z nichž 812 zemřelo.
Histoplasmóza
Způsobuje ji houba Histoplasma capsulatum. Onemocnění se typicky vyskytuje v oblastech, kde je mnoho ptáků, netopýrů (přenos trusem), psů, koček, telat, koní a krys.
Lidé pracující v takovém prostředí by se měli chránit obličejovými maskami a pracovat se zvířaty v rukavicích. Jde o plicní infekci šířící se inhalací aerosolu s mikroskopickými spórami H. capsulatum.
U řady lidí má onemocnění asymptomatický charakter, ale na druhou stranu u oslabených pacientů může být zanedbání léčby velmi nebezpečné.
Leptospiróza
Hlavním zdrojem vedle hlodavců a telat jsou také netopýři (přenos močí).
Salmonelóza
Rod Pteropus (jeden z rodu netopýrů, označovaných jako kaloni, nebo létající lišky, obr. 2) byl identifikován jako potenciální zdroj Salmonella enterica sérotyp Typhi v Bangladéši. Infekce netopýrů je zde přičítána hlavně kontaminované vodě.
Lokálně rozšířená infekční onemocnění
Virové hemoragické horečky ebola a marburg
Filoviry vyvolávající virové hemoragické horečky ebola a marburg specificky lokalizované (Afrika, Asie). Za rezervoár a vektor přenosu většiny filovirů v Africe jsou pokládáni kaloni.
Tato zvířata překonávají infekci asymptomaticky (na rozdíl od primátů a člověka), avšak vylučují virus trusem po dobu 3 týdnů. Nepředvídatelně probíhají čas od času epidemie hlavně v zemích, jako jsou Kongo, Súdán, Gabon, Jihoafrická republika, Pobřeží Slonoviny, Uganda, Filipíny.
Specifickým problémem západní Afriky v souvislosti s otázkou eboly je i oblíbenost konzumace netopýrů a kaloňů coby gurmánské pochoutky.
Nipah a Hendra viry
Nipah virus vyvolává virovou encefalitidu. Byl poprvé izolován a identifikován v roce 1988 během epidemie encefalitidy a respiračních onemocnění v Malajsii (vesnice Sungai Nipah) a Singapuru. Onemocnění se šířilo mezi pracovníky prasečích farem a populací obyvatelstva žijící v blízkém kontaktu s prasaty.
V roce 1999 byla Malajsie postižena výraznou epidemií nipahu, kdy onemocnělo okolo 300 lidí, z nichž 100 nemoci podlehlo. Bylo nutné vybít více než milion vepřů a ekonomické dopady této epidemie byly nedozírné. V roce 2001 měla s Nipah virem problémy Bangladéš a Indie. Hendra virus je zodpovědný za virové onemocnění respiračního a neurologického typu.
Byl poprvé izolován v roce 1994 z klinických vzorků odebraných během epidemického onemocnění koní a lidí ve čtvrti Hendra australského města Brisbane. Přírodním rezervoárem tohoto viru jsou kaloni rodu Pteropus (obr. 2).
Koně se nakazí z potravy kontaminované močí, slinami či biologickými produkty uvolňovanými při porodech kaloňů (přenos fekáliemi dosud neprokázán). Člověk je pak infikován při blízkém kontaktu s tělními tekutinami koní.
Chřipkové viry
Problémem Latinské a Jižní Ameriky je dle studie CDC (Centers for Disease Control and Prevention) nález chřipkových virů u netopýrů druhu Artibeus planirostris.
Tento druh netopýrů je rezervoárem H17N10 a H18N11 chřipkových virů. Byly nalezeny pozitivní vzorky z rektálních stěrů při vyšetření celkem 114 odchycených netopýrů.
Obdobný nález se týká i kmene H17N10, který byl publikován z Guatemely.
Odkazy
MERS – Wikipedie
Koronavirus MERS-CoV Obarvený snímek z transmisního elektronového mikroskopu zobrazující virus MERS (žlutě) přichycený k buňce Baltimorova klasifikace virů Skupina
IV (ssRNA viry s pozitivní polaritou) Vědecká klasifikace Realm
Riboviria Říše
Orthornavirae Kmen
Pisuviricota Třída
Pisoniviricetes Řád
Nidovirales Podřád
Cornidovirineae Čeleď
Coronaviridae Podčeleď
Orthocoronavirinae Rod
Betacoronavirus Podrod
Sarbecovirus Druh
Middle East Respiratory Syndromecoronavirus Některá data mohou pocházet z datové položky.
MERS (odborně MERS-CoV – Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus) je jedna z forem koronaviru. Patří do rodu Betacoronavirus podobně jako příbuzný virus SARS. Jde o nemoc přenosnou na lidi ze zvířat (původcem je egyptský netopýr, ale zdrojem přenosu na člověka je velbloud) – tedy tzv. zoonózu – a také vzájemně mezi lidmi.
Virus MERS je znám od roku 2012. Způsobuje závažné onemocnění plic a ledvin. Oproti SARS má podstatně menší úmrtnost, ale větší smrtnost a šíří se výrazně pomaleji.[1]
Historie
Případy v čase
Mapa případů: 100+ potvrzených případů 50+ potvrzených případů 1+ potvrzených případů
Virus MERS byl poprvé zjištěn na podzim roku 2012 u osob, které přicestovaly z Arabského poloostrova (Saúdská Arábie, Katar); později se objevila i další ohniska (Jordánsko).[2] Byl nazván MERS-CoV (The Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus); před tím se předběžně označoval jako Novel coronavirus 2012 nebo hCoV-EMC (Human Coronavirus–Erasmus Medical Center).
Nákaza se významně rozšířila na jaře 2013, kdy počet obětí prudce vzrostl: do poloviny května se tímto virem nakazilo 30 osob,[3] do konce května pak 49 lidí, přičemž 27 zemřelo, z toho jeden Evropan.[4] V Česku nebyl v tomto roce zaznamenán žádný výskyt viru.
Další vlna nákazy se objevila na jaře 2014, kdy bylo nahlášeno první úmrtí i v Íránu.[5] Současně bylo oznámeno, že na nákazu koronavirem MERS zemřelo již 187 pacientů.
Nedlouho poté Saúdská Arábie upřesnila, že původní údaje o počtu osob zemřelých na tento koronavirus byly podhodnocené, a že ve skutečnosti zemřelo 282 lidí (vědci již dříve kritizovali saúdské ministerstvo zdravotnictví za neochotu spolupracovat se speciálními laboratořemi ve světě).[6]
Do května 2015 se celosvětově virem infikovalo přes 1 250 lidí a zemřelo jich přes 450.[7]
Počet nakažených a nemocných v Jižní Koreji v roce 2015
Rok 2015
V květnu 2015 se nákaza rozšířila do Jižní Koreje, kam byla přivlečená ze zemí Blízkého východu.[8] K 15. červnu bylo zaznamenáno přes 150 infikovaných a na nemoc zemřelo 19 osob.[1]
První případ podezření na MERS na Slovensku byl oznámen 13. června[9] a 16. června byl v pražské Nemocnici Na Bulovce hospitalizován první český pacient s podezřením na tuto nemoc.[1] Obě tato podezření se ale následně nepotvrdila.[10]
Současnost
K lednu 2020 bylo hlášeno asi 2 500 případů MERS..[11]
Zhruba 35 % z těch, kteří mají diagnostikovanou chorobu, na ni zemře.[12]
Průběh onemocnění
Nemoc je v počátečních fázích obtížně diagnostikovatelná, neboť začíná běžnými příznaky nachlazení a teplotami kolem 38 °C.[13] Pokračuje však závažným onemocněním plic podobně jako u příbuzného viru SARS; oproti němu však způsobuje i akutní selhání ledvin.[14]
Smrtnost je vysoká – dosahuje 34 %,[15] ale díky nediagnostikovaným případům může být menší. Proti nemoci zatím neexistuje žádný lék (antibiotika na viry nepůsobí a odpovídající specifická antivirotika nebyla ještě vyvinuta).[5]
Podle Světové zdravotnické organizace se virus MERS může přenášet přímým kontaktem mezi postiženými osobami.[16] V roce 2014 bylo potvrzeno, že se virus šíří na lidi z velbloudů.[17]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c
BŮNOVÁ, Michaela. Na Bulovce leží první pacient s podezřením na MERS, vrátil se z Koreje [online]. iDnes.cz, 2015-06-16 [cit. 2015-06-16]. Dostupné online. - ↑
Itálie hlásí první případ nákazy koronavirem [online]. Česká televize, 2013-05-31 [cit. 2013-06-23]. Dostupné online. - ↑
Obavy z nového koronaviru rostou, podle WHO je přenosný mezi lidmi [online]. Aktuálně.cz, 2013-05-12 [cit. 2013-05-14]. Dostupné online. - ↑
Počet obětí koronaviru MERS CoV prudce roste [online]. Novinky.cz, 2013-05-29 [cit. 2013-05-31]. Dostupné online. - ↑ a b
Írán hlásí první oběť nebezpečného viru MERS, další lidé jsou nakažení [online]. iDnes.cz, 2014-05-29 [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. - ↑
Saúdové napočítali po revizi celkem 282 obětí nebezpečného viru MERS [online]. iDnes.cz, 2014-06-03 [cit. 2014-06-03]. Dostupné online. - ↑
Jihokorejec na Slovensku nejspíš MERS nemá.Udělají mu další testy [online]. iDnes.cz, 2015-06-14 [cit. 2015-06-16]. Dostupné online.
- ↑ VÍTOVÁ, Kateřina. Korea bojuje se smrtící infekcí, dezinfikuje letadla i vlaky [online]. 9.6.2015. Dostupné online.
- ↑
BŮNOVÁ, Michaela. Slovensko má podezřelého na onemocnění MERS, čeká se na testy [online]. iDnes.cz, 2015-06-13 [cit. 2015-06-16].Dostupné online.
- ↑
V Česku není MERS, testy pacienta na Bulovce vyloučily nákazu [online]. iDnes.cz, 2015-06-17 [cit. 2015-06-17]. Dostupné online. - ↑ MERS outbreaks [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ Middle East respiratory syndrome coronavirus (MERS-CoV) [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑
KOLÁŘOVÁ, Kateřina. Smrtící koronavirus se tváří jako obyčejný kašel [online]. Vitalita.cz, 2012-10-02 [cit. 2013-05-14]. Dostupné online. - ↑
Epidemiolog: Šíření nového koronaviru zabrání jen okamžitá izolace [online]. Česká televize, 2012-09-25 [cit. 2013-05-12]. Dostupné online. - ↑ https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7176030/ – The emergence of SARS, MERS and novel SARS-2 coronaviruses in the 21st century
- ↑
Koronavirus je přenosný kontaktem s nakaženým, soudí WHO [online]. Česká televize, 2013-05-12 [cit. 2013-05-12]. Dostupné online. - ↑
SEDLÁŘOVÁ, Barbora. Nebezpečný virus MERS se šíří na lidi z velbloudů, potvrdili vědci [online]. iDnes.cz, 2014-06-05 [cit. 2014-06-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu MERS na Wikimedia Commons
- Stane se nový koronavirus příštím SARS? – článek na webu OSEL.cz
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
Portály: Medicína
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=MERS&oldid=19082951“
Nebezpečný virus MERS se šíří na lidi z velbloudů, potvrdili vědci
Čtyřiačtyřicetiletý Saúdský Arab, který zemřel v listopadu 2013 na následky viru MERS (Middle East Respiratory Syndrome), se nakazil od velblouda ze svého stáda, potvrdili saúdští vědci ve studii zveřejněné ve středu v odborném časopise The New England Journal of Medicine.
Zoonotické šíření, tedy přenos ze zvířete na člověka, předpokládá tým vědců vedený Tariqem Madanim z dokumentace předtím zdravého chovatele velbloudů. Vědci odebrali genetické vzorky z těla pacienta, který později viru podlehl, a jednohrbého velblouda z jeho stáda.
„Dle kamarádů zemřelého byly jeho čtyři velbloudi nemocní a chovatel aplikoval lék do nosu jednoho z nich sedm dní předtím, než propukla nemoc u něj,“ píše se ve studii. Muž byl hospitalizován v Univerzitní nemocnici krále Abdulazize v Džiddě s dýchacími potíži a po patnácti dnech zemřel.
Experti vítají novou studii, ale výzkum má pokračovat
Studie publikovaná v srpnu 2013 byla mezi prvními, které naznačovaly, že velbloudi nejspíše přenáší MERS na lidi. „Nový výzkum podpořil, co jsme si mysleli, že MERS se spíše přenáší na lidi z velbloudů než jiným způsobem,“ řekl Jake Dunning z centra dýchacích infekcí z Královské univerzity v Londýně.
Experti nicméně varují, že vědci z regionu by neměli přestat pátrat po dalších potenciálních zvířecích přenašečích či vyšetřovat přenos mezi lidmi. „Některé výzkumné týmy dokázaly, že virus může být nalezen u velbloudů a netopýrů a že přenos MERS mezi velbloudy a lidmi je pravděpodobný, ale jak vysvětlíme infekci u jiných pacientů, kteří se nakazili v nemocnici?“ ptá se Dunning.
„Potřebujeme detailní epidemiologické studie v postižených zemí, včetně kontrolních případových studií. A měli bychom pokračovat v hledání jiných zvířat a přírodních zázemí viru,“ dodal.
Chorobou způsobenou koronavirem MERS se nakazilo 691 lidí a na její následky zemřelo nejméně 284 z nich v Saúdské Arábii. MERS může vyvolat kašel, vážné dýchací potíže, horečku, zápal plic a údajně i selhání ledvin.
Sporadické případy nemoci, které byly způsobeny virem ze stejné rodiny známý jako SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome), byly zaznamenány po Blízkém východě, ale i v Evropě, Asii a Spojených státech, připomíná agentura Reuters.
Saúdský ministr zdravotnictví, který byl opakovaně kritizován ze strany mezinárodních vědců a zdravotních expertů, řekl v neděli, že ustanovuje nového ředitele a žádá centrum, aby vyšetřovalo MERS více efektivně.
Koronavirus z Číny: Průběh onemocnění je podobný jako u SARS, říká odborník
Jedno hezčí než druhé. Podívejte se ČTK
Průběh onemocnění novým koronavirem zachyceným v Číně je nejspíš podobný jako u virů stejné čeledi SARS nebo MERS. Pravděpodobně se přenáší ze zvířat, řekl dnes ČTK Milan Trojánek z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí 2.
Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Nemocnice Na Bulovce. Ministerstvo zdravotnictví ČTK v úterý sdělilo, že pravděpodobnost zavlečení nového koronaviru do Evropské unie je zatím nízká. V Číně virus nakazil více než 470 lidí, nejméně 17 zemřelo.
Kvůli nákaze mimořádně zasedá Světová zdravotnická organizace (WHO).
Čínští občané v obavě z nákazy cestují v ochranných rouškách | Foto: ČTK
„Nový koronavirus vyvolává systémové onemocnění s celkovými chřipkovitými příznaky a pouze u některých pacientů dojde k rozvoji virového zápalu plic, který může vést až k respiračnímu selhání,“ uvedl Trojánek. Pacienti mívají horečku, bolesti hlavy, kloubů, svalů, kašel a u některých je dušnost a obtíže s dýcháním.
Přečíst článek ›
Přestože přesné charakteristiky a průběh nemoci zatím odborníci neznají, je podobný infekcím SARS a MERS.
Koronavirus SARS (z anglického Severe Acute Respiratory Syndrome, česky těžký akutní respirační syndrom) se podle Trojánka přenesl na člověka z cibetek, MERS od velbloudů.
Hlavním zdrojem SARS ale byli podle odborníků netopýři a kaloni.“Pro další šíření v populaci je nutné, aby se virus efektivně přenášel i z člověka na člověka,“ uvedl.
V rizikových oblastech by se tak podle Trojánka měli cestovatelé vyhýbat kontaktu s nemocnými či uhynulými zvířaty a dbát na řádnou tepelnou úpravu potravin, zejména masa a vajec.
„Je vhodné vyhýbat se v postižených oblastech kontaktu s osobami, které jeví známky respirační infekce, a dbát na pravidelné mytí rukou, neboť respirační viry ulpívají na površích a při dotyku s nimi a následným přenesením na sliznice může dojít k infekci,“ řekl Trojánek. Ministerstvo zahraničí radí při cestě do Wu-Chanu používat roušky.
Izolace
Pokud by pacient s podezřením na toto onemocnění přiletěl do ČR, byl by v izolaci odeslán na infekční kliniku na Bulovku. „Léčba by vzhledem k tomu, že účinná antivirotika nejsou k dispozici, byla zaměřena především na ovlivnění symptomů a terapii komplikací,“ dodal. Používala by se tak například umělá plicní ventilace, podpora krevního oběhu nebo náhrada funkce ledvin.
Kromě Číny byl nový typ koronaviru zjištěn v ojedinělých případech ve Spojených státech, v Thajsku, Jižní Koreji, Japonsku a na Tchaj-wanu, a to u osob, které přicestovaly z Číny.
Přečíst článek ›
Řada asijských i dalších států, včetně USA, Británie, Austrálie, Itálie či Turecka, zavedla v posledních dnech opatření, aby na letištích odhalila případné infikované cestující. Jde především o měření teploty pasažérů z postižených oblastí. Česku neplánuje mimořádná opatření, s Wu-Chanem nemá přímé letecké spojení.
22.1.2020
Honda CR-V první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Ligier Volkswagen Touran servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované, v záruce Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ BMW 530 servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Škoda Karoq nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, předváděcí vozidlo Subaru XV nové vozidlo, servisní knížka + PRODAT AUTO
Známá fakta o koronaviru přehledně: mapa, příznaky i léčba nákazy, která se šíří za hranicemi Číny
Epidemie koronaviru, která se začala šířit z čínského města Wu-chan, děsí svět.
První případy nákazy se už objevily na všech kontinentech a také státy Evropy čekají na případné spuštění svých pandemických plánů.
Světová zdravotnická organizace nicméně varuje před šířením paniky a vzkazuje lidem, aby se drželi všech klíčových doporučení. Co o koronaviru víme? Jak se před ním chránit? A dá se odhadnout další vývoj?
Nový typ koronaviru označovaný jako SARS-CoV-2 se poprvé objevil na začátku loňského prosince v čínské provincii Chu-pej, kde se také nachází jedenáctimilionové město Wu-chan. Virus se na člověka přenesl z divokých zvířat, podobně jako v případě jiných koronavirů. Za zdroj nákazy je označováno wuchanské tržiště, kde se kromě mořských plodů prodává právě divoce žijící zvěř.
Stále ale není jasné, jak přesně se nakazili první lidé. Nalezení takzvaného „pacienta nula“ je přitom pro boj s koronavirem SARS-CoV-2 zcela zásadní – jen díky němu mohou vědci s jistotou říct, jaký byl skutečný zdroj nákazy.
Novinky kolem koronaviru
Tento článek vznikl na konci února a je průběžně aktualizován, nejnovější analýzy a rozhovory na téma šíření koronaviru v Česku i ve světě si ale můžete přečíst zde. Poslechněte si například rozhovor s infektologem Davidem Řezáčem z Ústřední vojenské nemocnice Praha v podcastu Vinohradská 12 nebo analýzu tří možných scénářů dalšího vývoje.
Z analýz DNA nicméně vyplývá, že zdrojem mohli být netopýři, kteří se na trhu prodávali, klíčovou roli při přenosu nákazy na člověka ale mohli sehrát také luskouni – chránění savci, kteří jsou v zemích jako Čína loveni nejen kvůli masu, ale také pro jejich šupiny používané k „léčbě“ nemocí.
„Je téměř jisté, že to skutečně byli luskouni – je tam 99procentní shoda, v případě netopýrů se to pohybuje kolem 90 procent,“ říká pro iROZHLAS.cz epidemiolog a současný náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V tom se také liší od předešlých dvou známých případů šíření koronaviru – v případě SARS mohl za epidemii přenos ze šelmy cibetky, u MERS zase přenos z velbloudů.
Od začátku prosince, kdy se objevily první případy, se nákaza dostala i za hranice Číny a od druhé poloviny února už onemocnění hlásí všechny kontinenty kromě Antarktidy. Celkově se tak počet nakažených koronavirem vyšplhal na víc než 100 tisíc nakažených a necelé čtyři tisíce mrtvých, drtivá většina pochází z pevninské části Číny. Jak vypadá aktuální situace je vidět zde:
Onemocnění způsobené koronavirem, které nese oficiální název COVID-19, zasahuje sliznice dýchacích cest. Typický je suchý kašel a teplota. Zápal plic, který je nejčastější komplikací, se vyvíjí někdy kolem osmého devátého dne. Jak rychle po nakažení se tyto symptomy projevují, vědci zatím s jistotou nevědí – zjistí to až po podrobnější analýze nemoci.
Podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí se inkubační doba pohybuje mezi dvěma a čtrnácti dny, některé případy nicméně ukázaly, že tato doba může být delší. Na případ 70letého muže, u něhož se příznaky nemoci objevily až po 27 dnech inkubační doby, v druhé polovině února upozornila i agentura Reuters.
Stejně tak s jistotou zatím nevíme ani to, jaká je smrtnost, nebo-li letalita wuchanského koronaviru – tedy množství nakažených, kteří zemřou. Únorová studie čínských vědců ji vypočítala na 2,3 procenta – to je výrazně méně než u předchozích epidemií SARS či MERS, kde se smrtnost pohybovala kolem deseti, respektive mezi 30 až 35 procenty. Na konečné stanovení letality je ale stále brzy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) proto varuje před šířením paniky – u drtivé většiny všech nakažených se objevují pouze mírné příznaky nemoci a víc než 30 tisíc lidí se lékařům podařilo vyléčit.
„Pouze u čtyř až pěti procent nakažených se objevily vážné zdravotní potíže a jen dvě procenta lidí bohužel přišla o život. Téměř všichni byli pokročilého věku a už měli podlomené zdraví, trpěli například rakovinou nebo vážnými chronickými chorobami. Nemoc je proto méně děsivá, než se zdá,“ uvedl pro Radiožurnál ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) v Česku Srđan Matić.
Méně nebezpečný je virus také pro děti. Žádné dítě do deseti let nezemřelo, naopak v generaci nad 65 let věku je to kolem 8 procent a nad 80 let dokonce 15 procent.
Čínský oficiální list The Global Times v únoru nicméně varoval, že vědci identifikovali nový typ koronaviru v moči pacientů. Virus se tak podle nich přesouvá krví k orgánům a mnohé může poškodit.
3. Jak se virus přenáší?
Nemoc se šíří poměrně snadno a rychle – nejčastěji kapénkami, tedy vzduchem například při kašli nebo kýchání. „Respirační přenos je přitom ten nejjednodušší a nejhůře kontrolovatelný způsob šíření infekční nákazy,“ upozornil v lednovém rozhovoru pro iROZHLAS.cz vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar.
Přenos je podle epidemiologů pomrně efektivní na podstatně menší vzdálenost, zhurba do 1,6 metru. „Na druhou stranu zatím nebyl potvrzen přenos aerosolem, to znamená přenos různými filtroventilacemi. Přesto si troufám říct, že takto přenos probíhal,“ uvedl v březnu pro Radiožurnál Prymula.
Začátkem února také čínské úřady potvrdily možnost přenosu z matky na dítě během těhotenství nebo při porodu.
Otázkou však zůstává, zda k přenosu SARS-CoV-2 stačí dotyk s předmětem, na němž se virus zachytil. „Například prostřednictvím zásilek k žádné nákaze nedošlo. Proto považuji tuto informaci o přenosu dotykem pouze za teoretickou – nemyslím si, že by reálně došlo k nákaze prostřednictvím styku s předmětem po několika dnech přenosu,“ podotýká Prymula.
4. Jak se před virem chránit?
Jak uvádí doporučení ministerstva zdravotnictví, zcela zásadní je chovat se jako při klasickém respiračním onemocnění včetně chřipky. To znamená: vyhýbat se těm, kdo jsou zjevně nemocní; dodržovat základní hygienická pravidla; používat například i dezinfekci, pokud jsme v kontaktu s nakaženými, a nezdržovat se v místech s vyšším počtem lidí.
Lidé, kteří trpí respiračním onemocněním, by měli dodržovat pravidla respirační hygieny – při kýchání a kašlání řádně užívat, nejlépe jednorázové, kapesníky, při kašlání a kýchání si zakrývat ústa paží nebo rukávem, nikoliv rukou, protože kapénky se pak mohou přenést dál.
Víc chránit by se samozřejmě měli i sami zdravotníci, protože právě oni přicházejí s pacienty nejvíce do styku. To zřejmě přispělo také ke zhoršení situace v Itálii, která se stala nejhůře zasaženou zemí v Evropě.
„V případě Itálie se ukázalo, že personál nemocnice nezavedl dostatečná opatření pro kontrolu šíření infekce, zdravotníci se tak stali jedněmi z těch, kteří přenesli koronavirus z jednoho pacienta na druhého. Právě proto je epidemie v Itálii tak velká,“ upozornil šéf WHO v Česku.
5. Jaká je léčba?
Ani očkování, ani léčba přímo proti tomuto viru zatím neexistuje. Světová zdravotnická organizace ale uklidňuje, že se dá léčit množství symptomů této nemoci. Léčba je vždy individuální a vychází z konkrétních pacientových potřeb. V těžkých případech pomáhají pacientům s dýcháním či okysličováním krve přístroje, aby se zmírnila námaha plic a srdce.
„U každého člověka, který má problémy s dechem, lze zvážit podpůrnou léčbu za pomoci kyslíku a při zhoršení potíží například umělé plicní ventilace.
Tyto postupy jsou používány také v případě chřipky, pneumokokových infekcí a jiných respiračních onemocnění. Nejde tedy o nic specifického, léčba vychází primárně z aktuálního klinického stavu nemocného,“ popsal pro iROZHLAS.
cz přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Plzni Petr Pazdiora.
Běžná antivirotika nejsou v boji proti viru SARS-CoV-2 účinná, od konce ledna nicméně čínští vědci zkouší pacienty léčit za pomoci přípravků, které se často užívají proti HIV a AIDS – pacientům ve třech vybraných nemocnicích podávají lopinavir a ritonavir, které spadají pod antivirotika.
Jako nejlepší kandidát pro léčbu wuchanského koronaviru se podle WHO nicméně jeví lék zvaný remdesivir, který před několika lety vyvinul tým vědců kalifornské firmy Gilead Sciences, v jehož čele stojí Čech Tomáš Cihlář.
Látku lékaři už krátce zkoušeli na pacientech nakažených krvácivou horečkou ebola v Kongu, kde ale testy následně zastavily.
Podle studií citovaných Světovou zdravotnickou organizací nicméně remdesivir zabíral také na nemoci SARS a MERS, jež jsou způsobeny příbuzným typem koronaviru.
V současné době je tato látka v Číně klinicky testována. „Léčebný postup je takový, že pacienti dostávají jednou za den infúzi, která trvá třicet minut. Léčba potrvá celkem deset dní a doufáme, že během té doby poznáme, jaký vliv má na průběh nemoci,“ popsal pro Český rozhlas Plus Tomáš Cihlář, jak testy probíhají.
6. Lze se nakazit podruhé?
Ukazuje se, že se k opakované nákaze může dojít. Jeden z případů, kdy se nákaza objevila u pacienta podruhé, kromě Číny zaznamenalo koncem února také Japonsko – šlo o ženu z Ósaky, která pracuje jako průvodkyně. Čtyřicátnice měla podle ósackých úřadů poprvé pozitivní test na konci ledna, z nemocnice byla po vyléčení propuštěna 1. února.
Podle Prymuly jde ale o výjimečnou záležitost. „Domnívám se, že po prodělání tohoto onemocnění by vůči němu měli mít vyléčení imunitu. Pokud by se člověk měl opakovaně nakazit, bylo by to poměrně raritní,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.
7. Kdy bude epidemie kulminovat?
Původní odhady čínských vědců hovořily o tom, že by epidemie mohla být u konce v druhé polovině března, kvůli šíření koronaviru mimo čínské hranice jsou ale odborníci skeptičtí.
Zatímco v Číně nárůst počtu nových případů od poloviny února klesá, v řadě ostatních zemích se situace zhoršuje – úterý 25.
února se stalo dokonce prvním dnem, kdy počet nových případů hlášených mimo Čínu přesáhl počet nově infikovaných v nejlidnatější zemi světa.
„To, co je pro nás v tuto chvíli důležitější, je, jak se vyvíjí svět, a tady bohužel dochází k zhoršování téměř exponenciálnímu mimo pevninskou Čínu, to znamená, že epidemie je stále na vzestupu,“ podotkl koncem února Prymula. Pozornost se nyní soustředí zejména na Írán, Itálii a Jižní Koreu, kde se nákaza rychle šíří.
Za současné situace je tak podle odborníků jedinou možnou cestou, jak se snažit zkrotit epidemii, identifikovat jednotlivé případy nákazy, izolovat je a vysledovat, s kým přišli do kontaktu. Za pomoci těchto opatření a dodržování základních hygienických pravidel se přitom podařilo zastavit i šíření v minulosti.
„Předchozí dva koronaviry – SARS a MERS – se dostaly pod kontrolu za pomoci individuálních opatření. Ne díky vakcíně nebo antivirotikům, ale mytím rukou, obličejovými maskami, izolací a podobně. Nejsou to špičkové, ani zvlášť sexy technologie, jsou ale naprostým základem,“ upozornil koncem ledna pro server USA Today ředitel prestižní kliniky Mayo Greg Poland.
Například u SARS byl výskyt poprvé hlášen 16. listopadu 2002 z čínské provincie Kuang-tung, odkud se nákaza rozšířila do více než 30 zemí. Za pomoci protiepidemických opatření se nicméně v polovině roku 2003 podařilo šíření infekce zastavit.
V případě wuchanského koronaviru tato strategie ale zřejmě stačit nebude.
Na rozdíl od nového koronaviru totiž SARS způsoboval těžší průběh nemoci také u mladších lidí a populace středního věku, i oni proto zůstávali na lůžku a tím pádem se podařilo epidemii v horizontu několika měsíců zlikvidovat.
8. Bude virus mutovat?
Obavy vyvolává i možná mutace koronaviru, která je podle Rastislava Maďara nebezpečná hned z několika hledisek – nejenže by zmutovaný virus mohl způsobovat větší poškození lidského organismu, zároveň by se podle něj mohl lépe adaptovat a tím pádem být ještě infekčnější.
„Druhá věc je pak ta, že může vzniknout nový klon, který bude více rezistentní vůči léčbě,“ dodává Maďar. Nová studie čínských vědců nicméně ukazuje, že k částečné mutaci už dochází.
Vir se podle nich rozdělil do dvou odlišných kmenů – jeden označovaný písmenem S, druhý, evolučně mladší pak písmenem L.
„Mutace jsou přirozenou aktivitou virů – je to jejich obranyschopnost před našimi systémy, kterými se je snažíme dostat pod kontrolu. Mutace tedy určitě může nastat a čím vyšší kumulace viru v populaci viru bude, tím větší je riziko, že vznikne mutace, která bude životaschopná a která může způsobit větší problém,“ podotýká Prymula.
9. V jakém stadiu je vývoj vakcíny?
Vakcíny se zatím vyvíjejí a práce je podle odborníků na dobré cestě, na vhodnou vakcínu si ale svět bude muset ještě počkat.
Americká farmaceutická společnost Moderna Therapeutic už oznámila, že poslala na testování první možnou očkovací látku s názvem mRNA-1273, kterou bude na pacientech zkoušet americký Národní institut alergií a infekčních chorob (NIAID). Testy vakcíny na lidech mohou trvat několik měsíců, většina expertů se proto domnívá, že vhodné očkování bez vedlejších účinků se na trhu neobjeví dříve než do 18 měsíců. Samotná firma Moderna Therapeutic doufá dokonce v léto 2021.
Lenka Kabrhelová mluví s reportérkou serveru iROZHLAS.cz Eliškou Kubátovou.
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.
Související témata: koronavirus, koronavirus v Česku, Čína, Wu-chan, COVID-19, SARS, příznaky, léčba, přenos, epidemie, prevence, Gilead Sciences
Pravděpodobnost zavlečení nákazy do Česka je podle něj vysoká, úřady jsou ale dobře připravené a lidé by neměli panikařit.
Epidemie nového koronaviru se stále více přibližuje k českým hranicím. Jak vypadají plány úřadů na zvládnutí zdravotní hrozby? A jak vážná situace v Evropě vlastně je?
„Během víkendu přišlo několik poměrně znepokojivých zpráv.“ Jak by se Evropa měla vůči hrozící nákaze postavit? A jak je na případné šíření nemoci COVID-19 připravena Česká republika?