Možností po odstranění prsu je víc

Možností po odstranění prsu je víc

Rakovina prsu patří mezi českými ženami k nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním. Lékaři u nás každý rok diagnostikují 6 000 nových případů, více než 2 000 pacientek pak na toto onemocnění zemře. Nádor prsu se vytváří z abnormálních rakovinných buněk, které ztratily svou původní funkci a vymkly se kontrole. Může se také šířit do okolních uzlin a vytvářet metastáze.

Hned po rakovině kůže je karcinom prsu nejčastěji diagnostikovaným nádorovým onemocněním, vyskytuje se hlavně ve vyspělých zemích Evropy a Ameriky. Nejvíce ohrožené jsou ženy po čtyřicítce, rakovina se však nevyhýbá ani mladším pacientkám.

Největší nebezpečí této nemoci spočítá v tom, že v počátečních stádiích nádor nevykazuje žádné na první pohled viditelné příznaky a nemusíte si ho proto vůbec všimnout. Včasná diagnóza je však velmi důležitá, protože výrazně zvyšuje šanci úspěšné léčby. Pokud nádor odhalíte příliš pozdě, může mezitím rozšířit své zhoubné buňky i do vzdálenějších orgánů.

Rakovina prsu a její příčiny

Stejně jako u dalších druhů rakoviny nejsou příčiny karcinomu prsu zatím přesně známé. Existuje ovšem řada rizikových faktorů, které pravděpodobnost tohoto onemocnění výrazně zvyšují. Jejich rozpoznání lékařům pomáhá určit rizikové skupiny žen a díky úspěšné léčbě snížit úmrtnost.

Hlavním rizikovým faktorem je věk. Čím starší totiž žena je, tím větší riziko rakoviny prsu u ní hrozí. Důležitou roli hraje i výskyt rakoviny v rodině, zhruba 5-10 % nádorů se projeví na základě dědičné dispozice. Pokud karcinom prsu zjistili u vaší matky, sestry či dcery, riziko onemocnění je u vás dvakrát větší než u ostatních.

Další rizikové faktory:

  • Časná menstruace (před 12. rokem)
  • Pozdní menopauza (po 55. roku)
  • Porod prvního dítěte po třicítce
  • Bezdětnost
  • Nadváha
  • Ukládání tuku v oblasti pasu
  • Výskyt dalších nádorů v rodině
  • Dlouhodobé užívání hormonální substituční terapie
  • Konzumace většího množství alkoholu

Rakovina prsu u mužů

V naprosté většině případů postihuje rakovina prsu ženy, ani muži se však tomuto onemocnění zcela nevyhnou. Tvoří ovšem pouze 1 % postižených, na jednoho muže totiž připadá zhruba 100 žen s diagnózou prsního karcinomu.

Nejvíce zasaženi jsou muži ve věku 60‒70 let, onemocnět můžete však prakticky v jakémkoliv věku. Známé jsou i případy, kdy se rakovina prsu objevila u malých chlapců.

Rizikové faktory u mužů:

  • Vysoká hladina estrogenu v krvi
  • Cirhóza jater
  • Radioterapie při léčbě jiného nádorového onemocnění
  • Genové mutace
  • Výskyt rakoviny prsu v rodině

Příznaky rakoviny prsu

Když se řekne rakovina prsu, většina lidí si vybaví hlavně bulku v prsu, která je pro toto onemocnění typická. Existuje ale celá řada dalších příznaků, na které by si žena měla dávat dobrý pozor. Jak rakovinu prsu poznáte?

Rozdílná velikost prsů

U některých žen jsou asymetrická prsa normální, drobné odchylky v tvaru a velikosti mají již od dospívání. Pokud ovšem pozorujete, že se jeden váš prs zvětšuje a tuhne, neodkladně vyhledejte lékaře.

Nepravidelnosti bradavky

Nádor může způsobit také zploštění nebo vtažení bradavky. Někdy to může být patrné na první pohled, jindy si toho můžete všimnout při souhybech nebo v kontrastu s druhou bradavkou, která je volná a pravidelná.

Pomerančová kůže

Když nádorové buňky zaplní drobné lymfatické cévy, na prsu můžete pozorovat takzvanou pomerančovou kůži. Tento efekt je viditelný trvale nebo při stisku.

Výtok z bradavky

Rakovinu prsu může signalizovat zaschlý sekret okolo bradavky nebo také změny připomínající ekzém. Pokud vám z bradavky začne vytékat zabarvená tekutina nebo i krev, okamžitě vyhledejte lékaře.

Bulka

Pokud si nahmatáte v prsu jakoukoliv bulku nebo jiný tuhý útvar, návštěva lékaře je nezbytně nutná. Jen díky mamografickému vyšetření (případně i ultrazvuku) se totiž můžete přesvědčit o tom, zda se jedná pouze o nezhoubnou cystu, nebo zda jde o rakovinu prsu.

Vtažení prsní tkáně a důlkovatění

Kůže na zdravém prsu by měla být volná a hladká. Pokud se však objeví bulka, je v prsu fixovaná a při zvednutí horních končetin odolává pohybu. To se projeví vtažením kůže a následně vznikají na prsou také důlky.

Zarudlá kůže

Rudá teplá kůže na prsu může být pouze příznakem zánětu. V některých případech ale signalizuje i zánětlivý karcinom.

Rozšířená spleť žilek a bolesti

Bolest prsou může být způsobena například hormonálními změnami, cvičením nebo namáhavou prací. Není však vyloučeno, že může jít i o předzvěst rakoviny prsu. To samé platí i o viditelné spleti žilek.

U pacientky se může projevit kombinace těchto příznaků, někdy se ale vyskytují i samostatně. Pokud u sebe některý z těchto symptomů objevíte, nepanikařte. Nemusí se nutně jednat o rakovinu prsu, ale pro jistotu co nejrychleji navštivte svého lékaře.

Rakovina prsu a metastáze

Karcinom prsu nejčastěji metastazuje do plic, jater, kostí a měkkých tkání (kůže nebo mízní uzliny). K projevům rakoviny prsu se poté přidají i další symptomy. U metastáz na plicích se jedná o dušnost, kašel či opakované plicní infekce. Jaterní metastáze jsou spojené s trávicími potížemi, žloutenkou nebo bolestí pod pravým žeberním obloukem.

Pokud jde o kostní metastáze, ty se projevují bolestmi v oblasti páteře nebo končetin. Metastáze měkkých tkání pak poznáte podle bulky nebo specifického otoku kůže. Jestliže u sebe pozorujete některé z těch příznaků, neprodleně kontaktujte svého onkologa.

Jak se rakovina prsu diagnostikuje?

Rakovinu prsu můžete odhalit různě. Hlavní diagnostické metody zahrnují:

Každá žena by měla provádět minimálně jednou měsíčně samovyšetření obou prsů. Důležité je postupovat pomalu a důkladně prozkoumat, zda se u vás nevyskytují některé příznaky popsané výše. Každá žena starší než 15 let má také právo jednou ročně zajít na kontrolu ke svému gynekologovi, který provádí vyšetření pohledem a pohmatem.

Ženy nad 45 let mají každé dva roky nárok na bezplatné mamografické vyšetření. Jedná se o rentgenování obou prsů slabým paprskem. Pokud však rakovinou prsu onemocněl někdo z rodiny, měly by tuto možnost využít i ženy mladší. S výběrem centra, kde vyšetření proběhne, vám může pomoci gynekolog či praktický lékař.

Pokud existuje podezření na karcinom prsu, lékaři pro potvrzení nebo vyloučení diagnózy obvykle volí další vyšetření, mezi které patří diagnostické mamografické vyšetření, magnetická rezonance prsu nebo cílená biopsie z hmatné léze.

Rakovina prsu a možnosti léčby

Pokud je rakovina prsu odhalena včas, existuje velká naděje na kompletní uzdravení. U pokročilejších stádií, kde je prognóza obvykle horší, je pak důležité naplánovat vhodný léčebný postup, který se bude soustředit především na zmírnění symptomů a prodloužení života pacientek.

Možnosti léčby jsou dnes velmi pokročilé, postupuje se dle doporučení celého týmu lékařů, kteří při výběru vhodného způsobu berou v úvahu všechna specifika pacientovy situace. Mezi nejčastější metody patří chirurgická léčba, biologická léčba či chemoterapie. Po léčbě mají pacientky nárok také na lázně.

Operace prsu

V případě, že je nádor operovatelný a nebyla prokázána přítomnost vzdálených metastáz, se většinou volí jeho chirurgické odstranění. Lékaři se v dnešní době snaží provádět tento zákrok v co nejmenší možné míře, protože pro ženu taková operace představuje velmi radikální krok.

Podle velikosti a umístění nádoru lékaři zvolí vhodný typ operace:

  • Lumpektomie – z prsu se vyjme pouze nádor s centimetrovým okrajem zdravé tkáně
  • Částečná mastektomie – odstraní se čtvrtina nebo větší část prsu, která obsahuje nádor
  • Úplná mastektomie – odstraní se celý prs včetně bradavky
  • Radikální mastektomie – odstraní se celý prs, malý prsní sval i podpažní uzliny

Chemoterapie

Chemoterapie představuje systémovou metodu léčby rakoviny. Využívají se cytostatika, což jsou chemické preparáty, které zastavují růst a množení zhoubných buněk. Zasahují ovšem i zdravé buňky a mají řadu nežádoucích účinků. Aplikace chemické léčby probíhá ve dvou až čtyřtýdenních cyklech po dobu 3‒6 měsíců, mezi jednotlivými dávkami se dělají přestávky.

Radioterapie

Ozařování způsobuje, že nádorové buňky zahynou nebo ztratí schopnost nekonečného množení. Využívá se jako doplněk operace, samo o sobě totiž není schopné rakovinu vyléčit. Jednotlivé dávky se pacientce aplikují pětkrát týdně po dobu 5‒7 týdnů, celá tato procedura je nebolestivá.

Hormonální léčba

Hormonální léčba představuje dlouhodobou záležitost, často se aplikuje samostatně nebo po chemoterapii a trvá několik let. Její účinnost je podmíněna především přítomností hormonálních receptorů v nádorové tkáni, které jsou znakem toho, že nádor je závislý na hormonálních podnětech. Pokud se v buňkách nevyskytují, tato léčba nemá smysl.

Biologická léčba

Nejnovějším způsobem léčby rakoviny prsu je biologická léčba. Na rozdíl od chemoterapie tyto preparáty působí na molekuly a pochody specifické pouze pro nádorové buňky. Právě proto mají minimální vedlejší účinky.

Léky se podávají buď nitrožilně nebo ve formě tablet. Taková léčba je sice nákladná, ale pokud pacientka prokáže, že se u ní jedná o typ nádoru, na který biologická léčba účinkuje, plně ji hradí zdravotní pojišťovna.

Budete mít zájem:  Teratogeny v těhotenství – faktory, které způsobují vznik vývojové vady – na ně opravdu pozor

Rakovina prsu v těhotenství

Pokud se u těhotné ženy potvrdí diagnóza rakoviny prsu, v dnešní době to již neznamená, že musí těhotenství ukončit. Léčba je ovšem komplikovanější, protože je nutné brát ohledy také na vyvíjející se plod.

Na výběr vhodné léčby má vliv pokročilost těhotenství a také stádium rakoviny. Pokud karcinom není ještě příliš rozvinutý, doporučuje se chirurgické odstranění nádoru. Nevhodná je naopak hormonální léčba.

Chemoterapie v prvním trimestru ohrožuje vývoj dítěte, pacientce v pokročilém stádiu rakoviny tak může být doporučeno i ukončení těhotenství. Podle novějších studií některé druhy chemoterapie nevedou v pozdějších fázích těhotenství ke spontánním potratům ani k poškození plodu, mohou ale zapříčinit předčasný porod.

Prevence

Jako prevence se doporučuje především samovyšetření prsu. Ženy starší než 20 let by se měly nechat vyšetřit ultrazvukem u specialisty, po čtyřicítce jsou vhodná pravidelná vyšetření na mamografu. Snížit riziko rakoviny prsu je možné také díky zdravému životnímu stylu a pravidelnému cvičení.

Další doporučení:

  • Omezte tučná jídla
  • Hlídejte si svou váhu (obezita patří k rizikovým faktorům)
  • Omezte pití alkoholu
  • Omezte kouření
  • První těhotenství by mělo přijít do 30. roku
  • Kojení by mělo trvat alespoň 6 měsíců

Jak se s nemocí vyrovnat?

Po sdělení diagnózy je o každou ženu postaráno a lékaři jí zpravidla navrhnou optimální léčebný postup. Významnou pomocí pro pacientky jsou různá sdružení a organizace, které poskytují nejen poradenství, ale také psychologickou pomoc a skupinovou terapii (HELP, Amélie, Žapka).

Edukaci pro veřejnost i onkologické pacientky poskytuje Aliance žen s rakovinou prsu, známé jsou také celosvětové pochody proti rakovině prsu, kde statisíce lidí vyjadřují podporu nemocným ženám a jejich rodinám.

Obnova prsu po rakovině

Možností po odstranění prsu je vícRakovina prsu postihuje ženy hned dvojitým způsobem. Za prvé se musí vypořádat s tím, že jsou s rakovinou prsu těžce nemocné. Za druhé může při léčení rakoviny prsu dojít k amputaci jednoho nebo obou prsů. Pro mnoho žen je ztráta jejich prsů spojena s domnělou ztrátou své ženskosti.

Cítí se méně atraktivní a trpí komplexy méněcennosti.

Díky lékařskému pokroku je však již v mnoha případech možné provést operaci při rakovině prsu tak, aby přitom neklesly šance na přežití.

Implantáty jako alternativa

Operace, která by zachovala prsa, není možná, ovšem plastická chirurgie nabízí možnosti rekonstrukce prsu pomocí implantátů nebo vlastní tkáně. Pacientky by se měly o této možnosti před operací informovat, zda takováto rekonstrukce pro ně připadá v úvahu či nikoliv.

Neboť ne pro každou ženu je takováto obnova jejich prsu po rakovině nutností. Některé se vědomě rozhodnou proti každé formě operativní rekonstrukce, protože nechtějí ženskost vyjádřit pouze prostřednictvím prsů.

Pro některé ženy naopak představuje taková obnova psychickou úlevu a pomoc při zvládnutí nemoci. Vedle individuální obliby je třeba dbát vždy na faktory, jako zdravotní vhodnost a snášenlivost implantátů.

Proto se doporučuje již před zákrokem při rakovině prsu se svým lékařem vyjasnit, zda a jak má být prs obnoven. Obsahem rozhovoru by měla být především technika operace a možná rizika a komplikace zásahu. 

Prsní protézy nebo implantáty

U optické rekonstrukce prsu se rozlišuje mezi vnější prsní protézou nebo prsními implantáty. Vnější prsní protéza se nosí v podprsence. Přitom se jedná o vatové nebo silikonové vložky, které košíček podprsenky zcela vyplní a jsou k mání ve zdravotních potřebách.

Jejich hmotnost a pohyblivost se podobají přirozené prsní tkáni. Silikon se navíc velmi dobře přizpůsobí kůži a zbývajícímu prsu, takže zvenčí nelze vidět, že se jedná o prsní protézu. Taková prsní protéza je vhodná pro období krátce po operaci a většina pacientek ji velmi dobře snáší.

Za teplého počasí může být za jistých okolností problémem nepříjemné pocení pod protézou. Pomocí vhodného prádla a speciální péče o pleť je však možné tento problém vyřešit. Kromě toho může dojít u většího obvodu přes prsa k svalovému napětí a k bolestem zad, pokud se hmotnost protézy a prsu neshodují.

Většinou však tyto potíže zmírní nové přizpůsobení protézy ve specializovaném obchodu.

Operativní obnova prsu

U operativní obnovy prsu se nabízí tři možnosti:  Obnova prsu pomocí umělých prsních implantátů je jedna možnost. Další možnosti jsou obnova prsu pomocí vlastní tělesné tkáně nebo kombinovaný proces pomocí umělých prsních implantátů a vlastní tělesné tkáně.

Obnova prsu díky prsním implantátům

Příprava na pozdější obnovu prsu se provádí již při amputaci prsu. Přitom se pod velké prsní svaly vloží nafukovací polštářek. Přes malý ventil, který se nachází v podpažní jamce, se dá do tohoto tak zvaného expandéru vstříknout solný roztok. Polštářek se roztáhne a natáhne tímto způsobem kůži.

V týdenních intervalech se procedura opakuje, až se dosáhne požadovaný objem prs. Aby kůže neztratila svůj stav natažení, mělo by se do výměny implantátu vyčkat půl roku. Přitom se během druhé operace vyjme polštářek naplněný solným roztokem a vsadí se konečný implantát.

U tohoto zásahu se pak navíc znovu vytvoří prsní bradavka.

Přednosti prsních implantátů

Tato forma rekonstrukce prsu je ze všech forem operace většinou nejméně zatěžující. Sice uplyne od amputace prsu do obnovy prsu asi devět měsíců, ovšem za to přináší tato operativní forma často dobré kosmetické výsledky.

Je vhodná především pro ženy s menším a středním poprsím, u kterých je prsní sval ještě intaktní. Pacientka by neměla být přecitlivělá proti implantovaným cizím materiálům. Mělo by se vycházet také z toho, zda se už nebudou provádět žádné ozářky.

Pokud by k ozářkám posléze přece jen došlo, mohlo by dojít ke zhoršení kosmetického výsledku. V ojedinělých případech se kolem implantátu může vytvořit jistý druh vazivového pouzdra (fibróza pouzdra), takže se implantát musí odstranit, respektive vyměnit.

Výměna implantátu by se měla provést po asi 15 letech. Na následné operace se musí pamatovat již při rozhodování o rekonstrukci prsu.

Obnova prsu pomocí vlastní tělesné tkáně

Tato forma operativní rekonstrukce prsu je podstatně náročnější a většinou riskantnější, než obnova prsu pomocí umělých prsních implantátů. Přitom se použije vlastní tělesná kožní, svalová a tuková tkáň z břicha, zadku nebo zad, aby se z této tkáně vytvořilo ňadro.

Kožní a svalový lalok se uvolní z odpovídajícího tělesného místa tak, aby s ním zásobující krevní cévy ještě byly spojeny. Tento se pak vkládá pod podpažní jamkou skrz kožní tunel na poprsí a tam se přišije. Tak se nové ňadro znovu prokrvuje.

Ztráta tkáně a svalového laloku na patřičném místě pro ženy neznamená většinou žádná omezení v jejich pohyblivosti. Také z kosmetického hlediska nepředstavuje ztráta kůže žádný problém. Tento proces má navíc tu přednost, že se nevkládá žádné cizí těleso. Nebezpečí přecitlivělosti proti nové tkáni tedy odpadá.

Především ženy, které po operaci čeká ještě ozařování, si tímto způsobem mohou nechat rekonstruovat své ňadro.

Rizika při obnově prsu

Musíte být ovšem v dobrém všeobecném zdravotním stavu, protože operace trvá se svými třemi až čtyřmi hodinami relativně dlouho, může také dojít k následnému krvácení a infekcím a občas se provádí druhá operace pro obnovu prsní bradavky, pokud to pacientka vyžaduje.

V ojedinělých případech může také dojít k tomu, že se laloky tkáně špatně prokrvují a musí se pomocí další operace opět odstranit. Dalším rizikem je, když se tkáň odebírala z břicha. Stabilita břišní stěny se může v ojedinělých případech podílet na tom, že občas dojde ke kýle břišní stěny. Proto není tato varianta vhodná pro ženy, které již prodělaly břišní operaci nebo kýlu břišní stěny.

Tato varianta se také rozmlouvá ženám, které mají nadváhu, cukrovku nebo kouří, stejně jako pacientkám s onemocněním cév.

Která možnost obnovy prsu je nejvhodnější a na která rizika je třeba dát si pozor, to by se mělo vyjasnit při osobním pohovoru s lékařem.

Aktualizováno: 22.07.2010 Autor/Zdroj: Astrid Zehbe

Rekonstrukce prsu po jeho odstranění

Po ablaci/ztrátě prsu (většinou po operaci pro karcinom prsu), je možné chirurgicky provést rekonstrukci prsu, vytvořit tak prs nový.

Výkon je možné provádět obvykle 1–2 roky po původní operaci nádoru prsu. Podmínkou je, že nejsou žádné známky původní nádorové choroby, je ukončená onkologická léčba a onkolog s provedením operace souhlasí.

Forma zákroku

Operace je prováděna v celkové anestezii a poté následuje několikadenní hospitalizace.

Způsob a průběh operace či zákroku

Při operaci se používá silikový implantát, nebo vlastní tuková a svalová tkáň z břicha.

Těmito technikami je možné vytvořit prs přiměřeného tvaru a velikosti, na kterém jsou sice viditelné jizvy, ale jinak vypadá přirozeně (včetně prsního dvorce a bradavky).

Pokud je druhý prs výrazně velký, nebo pokleslý, je někdy nutná úprava tvaru a velikosti druhého prsu.

Při rekonstrukci prsu silikonovým implantátem se implantát vloží do vytvořené kapsy na hrudníku v místě po předchozím odstraněném prsu. Předpokladem je dostatek kožního krytu nad implantátem.

Pokud tento dostatek není, je nutno nejdříve vložit do příjmového místa expandér, což je silikonový vak s plnící chlopní, který se i s touto chlopní zabuduje pod kůži a který po zhojení operační rány začneme v několikadenních intervalech naplňovat.

Budete mít zájem:  Zelený čaj: je skutečně tak zdravý?

Kůže nad implantátem během této doby „vyroste“ a umožní vložení implantátu při následné operaci, cca 1–2 měsíce po dosažení požadované náplně expandéru. V některých případech je možné si prostor pro vložení implantátu připravit operativním přesunem tkání na stejnostranném boku.

Poté se do tohoto prostoru vloží buď expandér, nebo rovnou implantát.

Při rekonstrukci prsu vlastní tkání je nejdříve vytvořen vlastní lalok eliptického tvaru v podbřišku, který je živený cévami jednoho nebo obou přímých břišních svalů a je tvořen kůží a podkožím podbřišku.

Pak je lalok na svalové stopce uvolněn a protažen podkožním tunelem na hrudník. Defekt břišní stěny v podbřišku je vyztužen umělohmotnou síťkou a sešit. Je tedy provedena kosmetická úprava převislého břicha (abdominoplastika).

Na příjmovém místě na hrudníku se lalok zmodeluje do požadovaného tvaru a fixuje.

Protože je velmi obtížné vytvořit nový prs symetricky s druhým, zdravým prsem, je často nutno upravit při další operaci velikost zdravého prsu na velikost prsu rekonstruovaného. Nemusí se tedy jednat o jedinou a poslední operaci. Je třeba počítat s nutností jednoho nebo i více následných výkonů. Také je možno rekonstruovat bradavku.

Váš ošetřující lékař s Vámi prohovoří postup, který je vhodný právě pro Vás.

Způsob a průběh operace či zákroku

V pooperačním období, a pokud nenastanou žádné komplikace, se doporučuje po dobu 3–4 týdnů klidový režim, 6–8 týdnů je nutno nosit elastické prádlo, větší fyzická zátěž nebo sport je možný dle stavu nejdříve za 2–3 měsíce.

Forma úhrady

Operace je plně hrazena ze zdravotního pojištění. Tyto operační výkony provádějí v našem sanatoriu všichni plastičtí chirurgové.

Možností chirurgické léčby rakoviny prsu je víc

Konkrétní druh operace se vybírá na základě velikosti, umístění nádoru v prsu, rozsahu šíření nebo genetických rizikových faktorů. Důležitou roli v rozhodování hraje také názor samotné pacientky. Lékař by tak měl s nemocnou před definitivním výběrem zákroku projednat veškeré možnosti. Jaká řešení nabízí dnešní medicína?

1. Totální mastektomie – odstranění celého prsu

Během totální mastektomie lékař odejme celé prso včetně bradavky. Neodstraňuje však lymfatické uzliny. Tento zákrok se obvykle provádí, pokud se rakovina nerozšířila do uzlin nebo jedná-li se o preventivní odstranění prsu.

2. Modifikovaná radikální mastektomie

Při tomto výkonu jsou odstraněny všechny tkáně prsu včetně bradavky a uzlin v podpaží. Prsní svaly zůstanou zachovány. Tato volba je vhodná u invazivní rakoviny prsu.

3. Radikální mastektomie

Chirurg odoperuje veškeré tkáně prsu včetně bradavky, uzlin v podpaží i svaly, které jsou pod prsem. Tento postup je dnes aplikován zřídka, ve většině případů postačí modifikovaná radikální mastektomie. K radikální mastektomii se přistupuje v případě, že jsou nádorem postiženy i okolní svaly.

4. Kůži šetřící mastektomie

Je odstraněna bradavka, prsní dvorec a tkáň nádoru, zbytek kůže je ale ponechán. Tato kůže je potom využita při rekonstrukci prsu. Zákrok není vhodný, jestliže nádorové buňky zasahují do blízkosti pokožky nebo pokud v blízké době neplánujete rekonstrukční operaci.

5. Lumpektomie (částečná mastektomie)

Lumpektomie je vynětí nádoru z prsu s bezpečným lemem zdravé tkáně. Po této operaci obvykle následuje radiační léčba. Jestliže tedy z nějakého důvodu nemůžete nebo nechcete radiační léčbu podstoupit, není to vhodná volba. Částečná mastektomie také obvykle není možností pro těhotné, ženy s velkým nádorem nebo s tumorem zasahujícím mimo prsní tkáň.

Role lymfatických uzlin je zásadní

Důležitou součástí chirurgické léčby rakoviny prsu je kontrola lymfatických uzlin. Je třeba zjistit, zda se zhoubné bujení již začalo prostřednictvím lymfatického systému šířit. Dvě hlavní metody této kontroly jsou:

  • axilární disekce lymfatických uzlin (ALND) – odebere se 10 až 20 lymfatických uzlin z podpaží a následně se v nich pátrá po známkách nádoru,
  • biopsie sentinelové uzliny – tzv. „sentinelová uzlina“ je první uzlina, do které by se nádor dostal, pokud by se šířil. Chirurg odebere pouze tuto uzlinu. Pokud se v ní nenajdou nádorové buňky, další uzliny se již neodebírají. Při této metodě je menší pravděpodobnost vzniku komplikací (např. poruchy lymfatického odtoku z horní končetiny) než u ALND.

O možnostech chirurgické léčby rakoviny prsu byste si měli promluvit předem se svým lékařem. Spolu dospějete k nejlepší variantě vhodné právě pro vás. Ať už podstoupíte kteroukoliv z výše uvedených operací, následný pobyt v nemocnici nebývá nikterak dlouhý. Pokud se neobjeví komplikace nebo není váš zdravotní stav jinak zhoršen, obvykle se dostanete domů v rámci několika dnů po zákroku.

(dos)

Zdroje: https://www.webmd.com/breast-cancer/breast-cancer-surgery-overview https://www.webmd.com/breast-cancer/breast-cancer-surgery-options#1

Rekonstrukce prsu po nádorovém onemocnění

V současné době existuje více druhů rekonstrukce, mezi kterými volí lékař při konzultaci s pacientkou ten nejvhodnější. Po radikální mastektomii musí žena prodělat rekonstrukci celého prsu, v jiných případech postačí částečná rekonstrukce.

Rekonstrukce celého prsu s využitím cizího materiálu: Při rekonstrukci celého prsu jsou často využívány cizí materiály. Mezi nimi jsou zdaleka nejběžnější silikonové implantáty plněné gelem či solným roztokem.

V případě, že má pacientka dostatek kožního krytu, mohou být implantáty jednoduše vloženy do prsu. Pokud je kryt nedostatečný, pod kůži jsou vsunuty silikonové sáčky, které lékař postupně doplňuje roztokem.

Při tom se kůže roztahuje a prso zvětšuje.

Rekonstrukce prsu s využitím autologní tkáně a cizího materiálu: U některých pacientek, jež nemají dostatečně kvalitní kůži, nebo je jejich zdravý prs příliš objemný a pokleslý, není možné použít běžný silikonový implantát. V takových případech se využívá autologní čili přirozená tkáň v kombinaci s cizím materiálem.

Jako autologní tkáň slouží buďto kožní lalok, přetočený ze strany hrudníku, posuvný břišní lalok nebo přetočený široký zádový sval. Laloky slouží k překrytí implantátu. Tento typ operace je časově poměrně náročný a rekonstrukce dvorce a bradavky je možná až po třech měsících od operace.

Rekonstrukce prsu autologní tkání: Při rekonstrukci prsu autologní tkání nepoužívá chirurg žádný cizí materiál pro zvětšení prsu. Operace je velice pokroková a znamená velký posun při rekonstrukcích prsu po onkologickém onemocnění. Je však časově náročná.

Jako autologní tkáň slouží v tomto případě břišní lalok, který poskytuje dostatečné množství kůže a tuku i pro rekonstrukci velkého prsu. Operatér používá buďto stopkovaný břišní lalok nebo volný břišní lalok. Operace s využitím volného břišního laloku je modernější a šetrnější, může však být provedena pouze na klinice s erudovaným mikrochirurgickým týmem.

Rekonstrukce části prsu: Rekonstrukce prsu se mění také v závislosti na vývoji chirurgické léčby prsu. Dnes už je možné odstranit některé typy nádorů tak, že zbytek prsu zůstane zachován. I v tomto případě dochází k poškození prsu, změna však není tak radikální, jako při jeho úplné mastektomii.

Pokud dojde k vyjmutí nádoru a zbytek prsu zůstává, plastický chirurg provádí částečnou rekonstrukci prsu. Tyto operace jsou velmi pestré, protože se vždy odvíjejí od velikosti a umístění odstraněného nádoru.

Operatér může provést buďto modelaci prsu, která je obdobou modelace při poklesu ňader – obvykle je nutné upravit i zdravou stranu. Prs však může být zrekonstruován také pomocí lalokové plastiky v kombinaci s cizím materiálem nebo implementací protézy ke zvětšení prsu.

Postupů je mnoho a ten pravý zvolí chirurg při konzultaci s pacientkou.

Rekonstrukce dvorce a bradavky: Jedná se o konečnou etapu rekonstrukce prsu po mastektomii. Pro většinu žen je tento proces symbolem kompletní obnovy prsu, po jehož dokončení se mohou konečně vrátit do plnohodnotného osobního i společenského života. Prs vypadá přirozeně, symetricky a žena může opět vnímat své tělo jako nenarušený celek.

Existuje několik způsobů rekonstrukce dvorce. Lékař může vytvořit nový dvorec například přenesením části dvorce z druhého prsu. Další možností je odběr kůže z míst se sytější pigmentací, dvorec může být vytvořen také pomocí umělé tetováže. Při rekonstrukci bradavky je možné použít část bradavky zdravého prsu, umělou tetováž nebo místní laloky.

Doba rekonstrukce prsu se velmi liší podle typu zákroku, obvykle se pohybuje od 45 minut do 4 hodin.

Karcinom prsu

Primárně se léčba zářením používá pouze u pokročilých nádorů, u kterých není chirurgická léčba z jakýchkoli důvodů proveditelná. Po jejím ukončení a zmenšení rozsahu nádorového postižení může být dodatečně proveden chirurgický výkon.

Častěji se radioterapie provádí jako doplňující a zajišťovací léčba po předcházející operaci.

Děje se tak v případech, kdy při podrobném vyšetření operačně odstraněných tkání existuje podezření, že nádor v některých místech mohl klinicky nepozorovatelně přesáhnout hranice operačního výkonu.

K léčbě zářením se v současné době používají vysoce specializované přístroje, které vytvářejí vysokoenergetické rtg nebo částicové záření.

Moderní přístrojová technika umožňuje naplánovat ozařování tak, aby se maximum záření dostalo do nádorové tkáně a minimum bylo zachyceno ve zdravých tkáních.

Riziko trvalého poškození zdravých tkání při protinádorové léčbě zářením je proto minimální. V žádném případě v rámci protinádorové léčby zářením nehrozí riziko nemoci z ozáření.

Budete mít zájem:  Mnemotechnické pomůcky – triky k zapamatování čehokoli

Systémová léčba u karcinomu prsu

Pokud před operací nebo provedením radioterapie došlo k šíření nádorových buněk lymfatickými nebo krevními cestami, mohou vznikat vzdálená dceřiná ložiska (metastázy), jejichž léčba přesahuje možnosti jak chirurgického řešení tak radioterapie. V těchto případech je zapotřebí použít léčbu, která dokáže ovlivnit nádorové buňky v kterékoli části lidského těla. Hovoříme o systémové léčbě. K té patří:

  • léčba hormonální
  • léčba cytostatická (chemoterapie)
  • biologicky zacílená léčba

Hormonální léčba

Princip hormonální léčby karcinomu prsu se opírá o fakt, že karcinom prsu je při svém vzniku nádorem závislým na hormonální stimulaci. Stimulujícími hormony, jak jsme zmínili již dříve, jsou estrogeny.

Aby estrogeny mohly účinně působit na buňky prsní tkáně musí mít na svém povrchu specifické struktury, na které se estrogeny mohou navázat a tak zprostředkovat stimulační účinek.

Tyto struktury označujeme jako hormonální receptory, které v případě prsní žlázy a karcinomu prsu rozlišujeme na:

  • estrogenní receptory
  • progesteronové receptory

Jednou z možností hormonální léčby karcinomu prsu je použití látek, které jsou svoji strukturou podobné estrogenům, ale po navázání na hormonální receptory nevyvolávají stimulační účinek, naopak účinek estrogenů blokují. Tyto látky označujeme jako antiestrogeny nebo látky selektivně ovlivňující estrogenní receptory (SERM). Touto léčbou dosáhneme zastavení množení nádorových buněk a růstu nádoru.

Jinou možností hormonální léčby karcinomu prsu je snížení dostupnosti estrogenů pro receptory nádorových buněk. U žen před menopauzou jsou estrogeny tvořeny převážně ve vaječnících. Odstranění vaječníků (ovarektomie) vede k rychlému a trvalému poklesu hladin estrogenů.

Kromě chirurgického odstranění lze dosáhnout útlumu produkce estrogenů v jinak funkčních vaječnících podáváním chemických látek, které jsou schopny tvorbu estrogenů utlumit. Jedná se o vysoce účinné látky, jejichž účinek trvá po dobu jejich podávání. Zatímco odstranění vaječníků vede k trvalému a nevratnému zastavení tvorby estrogenů, podávání chemických látek s tlumivým účinkem (tzv.

LHRH superagonisté nebo antagonisté) vede k dočasnému útlumu, který vymizí, jakmile léčbu těmito látkami ukončíme.

Po menopauze tvorba estrogenů ve vaječnících ustává, nicméně estrogeny se mohou nadále tvořit, byť ve výrazně menším množství, v některých jiných tkáních, především v tukové tkáni. Možnosti působení takto vznikajících estrogenů můžeme zabránit podáváním látek, které blokují přeměnu výchozích látek (prekurzorů) na konečnou látku, estrogen.

Jedním z vysoce účinných mechanismů je inhibice enzymu aromatázy, zajišťující přeměnu prekurzorů na estrogen. Inhibicí aromatázy tak snížíme koncentraci estrogenů a jejich dostupnost pro hormonální receptory nádorových buněk. Další možností je inhibice tvorby estrogenních receptorů.

Pokud zamezíme novotvorbě estrogenních receptorů, snížíme nebo zcela zablokujeme stimulační působení přítomného estrogenu na nádorové buňky.

Jsou-li nádorové buňky zbaveny stimulačního účinku estrogenů, odumírají a rozpadají se, takže může dojít k úplnému vymizení existujících nádorových ložisek.

Vzhledem k rozhodující úloze hormonálních receptorů je hormonální léčba u karcinomu prsu určena pouze pro ty případy, kdy v nádorové tkáni prokážeme přítomnost hormonálních receptorů. Pokud v nádorové tkáni nejsou estrogenní ani progesteronové receptory zjistitelné, je hormonální léčba neúčinná a nepoužívá se.

Možnosti hormonální léčby karcinomu prsu:

  • Chirurgické odstranění vaječníků (ovarektomie) – použití u žen s karcinomem prsu před menopauzou.
  • Léčba pomocí LHRH superagonistů/antagonistů – použití u žen s karcinomem prsu před menopauzou.
  • Anitiestrogeny / SERM – použití u žen s karcinomem prsu po menopauze jako samostatná léčba, u žen před menopauzou lze použít pouze po předchozí ovarektomii nebo v kombinaci s LHRH superagonisty/antagonisty.
  • Inhibitory aromatázy – použití u žen s karcinomem prsu po menopauze jako samostatná léčba, u žen před menopauzou lze použít pouze po předchozí ovarektomii nebo v kombinaci s LHRH superagonisty/antagonisty Selektivní inhibice novotvorby estrogenních receptorů (SERD).

Použití hormonální léčby u nádorů s pozitivitou hormonálních receptorů

Adjuvantní hormonální léčba karcinomu prsu je léčbou, která navazuje na základní léčbu s cílem posílit její léčebný účinek. V současné době je doporučeno, aby adjuvantní hormonální léčba trvala bez přerušení minimálně 2 roky, nicméně 5-ti letá léčba poskytuje ještě lepší výsledky z hlediska dlouhodobého přežití než 2-letá léčba.

Adjuvantní hormonální léčba snižuje pravděpodobnost znovuvzplanutí nádorového onemocnění, snižuje riziko vzniku nového nádoru ve druhém prsu a prodlužuje celkovou dobu přežití. Výhodou hormonální léčby je minimum obtěžujících nežádoucích účinků. Léčba je vcelku dobře snášena.

Plně účinná je adjuvantní hormonální léčba pouze v případě, kdy probíhá po celou dobu bez přerušení.

Hormonální léčba metastazujícího karcinomu prsu je určena pro léčbu nádorů s pozitivními hormonálními receptory, u nichž došlo k vytvoření druhotných dceřiných ložisek (metastáz) nebo k opětovnému objevení se nádoru v oblasti dříve odstraněného primárního nádoru (recidiva). V těchto případech se délka hormonální léčby řídí odpovědí nádorových metastáz. Pokud na léčbu dobře odpovídají a pacientka léčbu dobře snáší, podává se hormonální léčba bez přerušení až do úplného klinického vymizení nádorových metastáz, případně ještě 2-3 měsíce po jejich vymizení. Avšak pokud při hormonální léčbě dojde k dalšímu zvětšování existujících metastáz anebo objevení se nových ložisek je léčba považována za neúčinnou a je ukončena. Následuje jiná systémová léčba (chemoterapie, biologická cílená léčba).

Neoadjuvantní hormonální léčba karcinomu prsu je v současné době užívána jen omezeně, a to u pokročilých a obtížně nebo zcela neoperovatelných nádorů. Jejím cílem je dosáhnout výrazného zmenšení nádoru a umožnit jeho následné chirurgické odstranění.

Délka neodadjuvantní hormonální léčby se řídí podle odpovědi nádoru na léčbu. Snahou je dosáhnout co největšího zmenšení rozsahu nádorového postižení prsu.

Nicméně pokud v průběhu prvých 4-8 týdnů léčby není patrná žádná odpověď, nebo pokud se nádor dále zvětšuje, je nutné léčbu ukončit a přistoupit neprodleně k léčbě zářením, případně jiné systémové léčbě.

Léčba cytostatická (chemoterapie)

Cytostatika jsou obecně chemické látky, které různým způsobem narušují buněčné pochody, zastavují buněčné dělení, případně podněcují odumírání poškozených buněk. V případě karcinomu prsu se chemoterapie používá především u nádorů, kde nebyla prokázána přítomnost hormonálních receptorů.

Společnou vlastností cytostatik je to, že jejich účinek není specifický a že působí i na zdravé buňky různých tkání a orgánů. Na cytostatika reagují nejvýrazněji buňky, které se nejvíce a nejrychleji množí.

Zatímco v případě působení na nádorové buňky je jejich poškození a odumírání vítané, v případě působení cytostatik na zdravé buňky dochází ke vzniku různých nežádoucích vedlejších účinků, které jsou pacientkami špatně snášeny a někdy mohou být i závažné.

Ze zdravých buněk jsou vůči působení cytostatik nejvnímavější krevní buňky (především bílé krvinky), buňky střevní sliznice, buňky vlasových váčků. Některá cytostatika pak vykazují selektivní toxicitu vůči jaterním nebo ledvinným buňkám, případně i buňkám srdeční či nervové tkáně.

Nicméně při správném léčebném postupu tyto nežádoucí účinky obvykle po ukončení chemoterapie odeznívají. Navíc v současné době existují možnosti jak mnoha nežádoucím účinkům předcházet nebo je tlumit. To přispívá nejen k lepší snášenlivosti cytostatické léčby, ale také ke zvýšení jejího léčebného účinku.

Cytostatická léčba se obdobně jako léčba hormonální používá buď jako léčba adjuvantní, neoadjuvantní nebo jako léčba recidivujícího nebo metastazujícího nádoru. V případě adjuvantní chemoterapie je oproti adjuvantní hormonální léčbě rozdíl v délce trvání. Adjuvantní chemoterapie obvykle trvá významně kratší dobu, v průměru 6 měsíců.

Biologicky zacílená léčba

Většina nádorových onemocnění, mezi nimi i karcinom prsu, vzniká v důsledku nahromadění různých změn v biologické výbavě buněk zdravých tkání a orgánů. Jedná se především o změny, které ovlivňují buněčné dělení, funkční vyzrávání buněk a jejich schopnost dlouhodobého přežívání.

Pokud jsme schopni určit, které z buněčných změn se na vzniku nádoru podílí, můžeme vyvinout a následně léčebně využívat látky, které cíleně zablokují působení těchto změn.

Ve srovnání s cytostatiky, je účinek biologicky zacílené léčby zaměřen proti nádorově změněným buňkám a buňky zdravých tkání ovlivňuje minimálně.

Přesto i tyto vysoce účinné léčebné přípravky mohou vyvolávat pro ně specifické nežádoucí účinky, které však většinou nebývají závažné a mnohdy při pokračující léčbě odeznívají.

Psychická zátěz související s diagnózou karcinomu prsu a jeho léčbou

Pro většinu žen sdělení diagnózy karcinom prsu podvědomě znamená cosi jako vyslovení rozsudku smrti. Přestože dnes pro více než 80 % žen s karcinomem prsu existuje možnost žít dále minimálně 5 let, a pro více než polovinu možnost žít dále minimálně 10 let, zůstává diagnóza karcinomu prsu nadále velmi silným negativním faktorem, vyvolávajícím zděšení, úzkost nebo depresi.

Ženy, u nichž byl zjištěn zhoubný nádor prsu a které stojí před rozhodnutím podstoupit nezbytnou léčbu, potřebují významnou psychickou podporu, jak ze strany svých nejbližších, tak ze strany zdravotníků.

V kritických obdobích není třeba se obávat ani dočasné podpůrné léčby pomocí přípravků určených k psychickému zklidnění, snížení napětí a strachu.

Rychlé zklidnění, snížení či potlačení úzkosti nebo deprese, které farmakoterapie nabízí, může ženě pomoci k rychlejšímu obnovení psychické rovnováhy a posílit její schopnost aktivního přístupu k nezbytné léčbě i k životu samotnému.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *