Lžička soli na den je maximum

Lžička soli na den je maximum

Sůl je sice pro lidské tělo nepostradatelná, ve stravě jí však přijímáme tolik, že nás spíše než její nedostatek trápí její přebytek. Ve spotřebě soli patří Česká republika mezi evropské rekordmany. „Průměrná spotřeba soli se u nás pohybuje přes 13 gramů za den, což je více než dvojnásobek doporučené denní dávky. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je pro dospělé doporučeno denně méně než 5 gramů soli – to je jedna kávová lžička,“ upozorňuje Doc., Ing. Jiří Brát, CSc., člen správní rady iniciativy Vím, co jím a piji.

Čeští muži konzumují 16, 6 g, ženy 10,5 g soli denně. U dětí překračuje konzumace soli doporučené množství již v předškolním a školním věku.

 Průzkumy jídelníčků těch nejmenších prokázaly, že 80 procent dětí ve věku od 7 do 12 měsíců přijímá o 80 procent více soli, než by mělo.

Tím, že si zvykají již od batolecího věku na slanou chuť, vyžadují ji i v dalších letech. Přirozeně si vybírají jídla nadměrně slaná, aby uspokojily své chuťové – naučené potřeby.

Doporučení příjmu soli u dětí
Věk sůl g/den
0 – 6 měsíců 0,06 g
7 – 12 měsíců 0,18 g
1 – 3 roky 2,17 g
4 – 8 let 2,6 g
9 – 18 let 3,2 g

Nadměrný příjem soli vede nejen k hypertenzi

Jak prokázaly odborné studie, s nadměrným příjmem kuchyňské soli souvisí vznik hypertenze. „Existuje přímá souvislost mezi příjmem soli a krevní tlakem. Snižováním příjmu soli klesá dlouhodobé riziko kardiovaskulárních příhod a mrtvice,“ informuje ředitelka Kanceláře WHO v České republice MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., MPH.Vysokým tlakem trpí téměř padesát procent dospělé populace v České republice. Dvacet procent z nich o tom ale vůbec neví. V klinických studiích vedlo omezení příjmu soli k významnému snížení krevního tlaku. Ukázalo se, že i poměrně malé snížení významně snižuje výskyt srdečního infarktu a náhlých mozkových příhod. Lžička soli na den je maximum

Přesolení škodí už dětem

Přesolení organismu způsobuje i další zdravotní problémy. „Nadbytečný příjem soli zvyšuje nejen krevní tlak, který stojí v pozadí nemocí srdce a cév. Sůl také zvyšuje chuť k jídlu, proto nepřímo souvisí i s obezitou.

Vysoký příjem soli zbytečně zatěžuje ledviny a celkově přispívá k nevhodným stravovacím návykům.

Hodně slané potraviny – chipsy, fast food, uzeniny, sýry – bývají celkově chuťově výrazné, tučné, určené k rychlé konzumaci a přejídání,“ vysvětluje endokrinolog a obezitolog MUDr. Petr Hlavatý.

Mezi nemocnými bohužel roste počet dětí a adolescentů. Pediatři upozorňují, že zbytečně vysoký příjem soli u vyvíjejícího se organizmu může „naprogramovat“ zvýšení krevního tlaku v dospělosti.

A způsobuje i jiné komplikace: „V případě nadbytečného příjmu soli dochází ke zvýšenému vylučování sodíku močí, a tím i ke zvýšeným ztrátám vápníku močí. Nadměrné solení tak zvyšuje i riziko osteoporózy.

To je důležité zejména v dětství a dospívání, protože v tomto období se vytváří maximum kostní hmoty, ze které pak lidé čerpají ve stáří,“ varuje Petr Hlavatý.

Solí a sladkými nápoji k obezitě

Od toho, abychom tak často sáhli do slánky, by měl odrazovat i fakt, že významně vysoký krevní tlak v dospělosti vede také k poškození ledvin, které v řadě případů končí jejich selháním s nutností náhradní léčby dialýzou a transplantací. Nadměrná konzumace soli rovněž může způsobit rakovinu žaludku.

Lékaři upozorňují i na vztah mezi příjmem soli a obezitou.

Pokud jíte hodně slaných jídel, máte větší žízeň a jestliže sáhnete po slazených nápojích s vysokým obsahem cukru, pak si zaděláváte na tloušťku.

Kila navíc jsou jedním z významných rizikových faktorů vzniku hypertenze, takže kruh se uzavírá. Bohužel to platí i v případě dětí a mladých lidí, pro které je již tradičním spojením kombinace chipsů a coly.

Mezi důsledky dlouhodobého nadbytečného příjmu soli patří:

  • hypertenze
  • srdečně cévní onemocnění („infarkt“, „mrtvice“)
  • osteoporóza
  • otoky
  • rakovina žaludku
  • ledvinové kameny
  • astma
  • obezita

Ministerstvo zdravotnictví podporuje nejen preventivní programy

Na problematiku související s nadbytečným příjmem soli se zaměřují rovněž odborníci z Ministerstva zdravotnictví ČR, kteří podporují preventivní aktivity např. v rámci dotačního programu Národní program zdraví – projekty podpory zdraví, stejně tak jako v rámci strategické činnosti.

Klíčovým dokumentem je „Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí“, mezi jehož priority patří i správná výživa a prevence obezity, zahrnující problematiku a omezování spotřeby soli.

„Hlavním cílem Národní strategie Zdraví 2020 je stabilizace systému prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví a nastartování účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace,“ vysvětluje MUDr.

Stanislav Wasserbauer, ředitel odboru strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví MZČR. Nejvíce soli v současnosti přijímáme z vyrobených a zpracovaných potravin (80 %), pouze 10 % tak připadá na přídavek soli při vaření a dosolování a 10 % soli obsahují potraviny přirozeně.

Účinná opatření musí být tedy zaměřena na spolupráci všech složek společnosti, včetně výrobců. Neméně důležitá je i výchova ke zdraví a zvyšování zdravotní gramotnosti.

Příkladem konkrétních aktivit je také finanční podpora projektů realizovaných Státním zdravotním ústavem, například Zdravá školní svačina.

„V rámci tohoto projektu jsou vydávány publikace určené pro základní školy a školní jídelny, dále jsou připravovány webové aplikace Zdravá školní jídelna, které mimo jiné obsahuj také receptury s omezením soli.

Pro děti ze základní škol jsou rovněž určeny interaktivní materiály – pyramida soli nebo pitný režim,“ uvádí konkrétní příklady Stanislav Wasserbauer.

Skrytá sůl je v běžných potravinách

Odkud se do organismu dostává nejvíce soli? Není to tím, že by si lidé přidávali tolik soli do jídel vědomě – často si jen neuvědomují, jak mnoho je jí skryto například v uzeninách.  Takto skrytá sůl tvoří přibližně 75 – 80 procent celkového denního příjmu. Znamená to, že nestačí přestat solit doma, ale také sledovat obsah soli v kupovaných potravinách a nápojích a apelovat na výrobce hotových potravin, aby obsah soli snižovali.Důvody užití soliSůl je v potravinářském průmyslu důležitým konzervačním prostředkem

  • Sůl váže vodu – zvyšuje soudržnost výrobků
  • Ovlivňuje vlastnosti lepku – pevnost těsta
  • V masném průmyslu se používá do dusitanových směsí – pomáhá udržovat barvu, brání růstu bakterií
  • Používá se při fermentaci – kyselé zelí
Lžička soli na den je maximum
Budete mít zájem:  Očkování proti klíšťové encefalitidě nemá nejlepší pověst, naopak

Snížení soli – aktuální téma pro výrobce potravin

Skutečnost, že snížení soli v potravinách je aktuálním tématem i mezi výrobci potravin, potvrzuje také Petr Korejs – manažer divize Kvalita a kvalifikace společnosti LE & CO, českého výrobce šunek a masných výrobků.

Některé z těchto šunek mají logo Vím, co jím, které hlídá obsah rizikových živin (a tím i soli) v potravinách. „Většina výrobců se snaží o snížení soli v recepturách výrobků. V případě masných výrobků je to poměrně choulostivá otázka.

Sůl v masných výrobcích, většinou jako směs s dusitanem, totiž plní důležitou technologickou funkci a významnou měrou ovlivňuje texturu výrobků, vaznost a v neposlední řadě i barvu.

Se stoupajícími nároky na výrobky samotné – vzhled, trvanlivost, zdravotní nezávadnost – má funkce soli čím dál větší význam.“

Pro výrobce je tedy důležité najít křehkou hranici, aby se snížila slanost potravin, ale zároveň zůstaly zachovány její dobré vlastnosti, kterými na výrobek působí. „Před dvaceti lety byla slanost masných výrobků vyšší, slanosti se běžně pohybovaly okolo 2, 5 – 2, 8 %.

V současné době se běžná hranice slanosti pohybuje okolo 2 % a poměrně často je i nižší. U řady šunek máme slanost dokonce 1,6-1,7 %, což už je na pomyslné technologické hraně.

Samozřejmě by se tato hranice dala ještě snížit, ale už by došlo k rapidnímu snížení údržnosti výrobků, což je při dnešním systému prodeje nemyslitelné,“ popisuje situaci Petr Korejs.

Lžička soli na den je maximum

Tipy na snížení soli

Z doporučené pěti gramové denní dávky soli připadá 1 g na vlastní solení a dosolování a 4 g na sůl v potravinách.

Jak snížit příjem soli:

  • Na talíři již nedosolovat – nemít v dosahu slánku
  • Příjem soli snižovat postupně – redukce soli o 20-25 % ještě není chuťově rozpoznatelná
  • Nahrazovat část soli bylinkami, kořením, česnekem nebo ořechy
  • Zvýšit příjem čerstvé zeleniny a ovoce – draslík v nich obsažený vyrovnává do určité míry nepříznivý vliv na krevní tlak způsobený vysokou konzumací soli
  • Nakupovat potraviny s logem Vím, co jím – hlídá obsah soli ve výrobcích
  • Vařit si doma z čerstvých surovin – kontrolovat solení
  • Číst informace na obalech a sledovat obsah soli v potravinách – vybírat nutričně vyvážené potraviny, které mají nutričně vyvážené složení a tím i nižší podíl soli.

Průzkum Vím, co jím a piji: Češi sůl na obalech potravin příliš nesledují

Češi nutriční složení potravin příliš nesledují, protože jim nerozumějí. Vyplývá to zprůzkumu iniciativy Vím, co jím a piju z konce roku 2014, který provedla společnost Sanep za účasti 8 316 dotázaných.

Výsledky ukázaly, že 2 ze 3 osob (61,1 %) mají větší či menší obavy ze špatného nutričního složení stravy: špatný podíl bílkovin, tuků, sacharidů; nadměrná konzumace rizikových živin – sůl, přidaný cukr, SAFA, TFA.

Současně téměř tři čtvrtiny osob (71,3 %) mají  obavy z nemocí způsobených nevhodnou stravou (např. obezita, nemoci srdce a cév, cukrovka).

Polovinu Čechů sůl při nákupu vůbec nezajímá

Na druhou stranu pouze 5,6 % respondentů sleduje nutriční složení potravin. Důvodem může být, že pouze necelá pětina (18,9 %) rozumí nutričním (výživovým) hodnotám, které jsou uváděné na obalech potravin.

Bohužel velká část populace (42,7 %) vůbec nevěnuje pozornost informaci o množství soli, resp. sodíku  v potravinách.  Na druhou stranu 32,4 % respondentů se snaží upřednostnit výrobky s nižším obsahem soli a omezit tak její spotřebu.

Lžička soli na den je maximum

Ti, kteří se snaží sůl omezovat, tak nejčastěji volí variantu domácího vaření. Tento způsob volí téměř čtvrtina respondentů (23,2 %). Mohou tak nejlépe hlídat obsah soli. Druhou nejčastější možností je omezování nebo nepřidávání soli do pokrmů (15,5 %). Největší skupina, více než třetina Čechů (39,2 %) sůl nijak neomezuje.

Lžička soli na den je maximum

Pokračování v článku: Každé druhé pečivo či chléb jsou přesolené

Lžička soli na den je maximum Logo Vím, co jím – pomáhá s výběrem potravin S výběrem výživově hodnotných potravin poradí snadno a přehledně snadno a přehledně logo Vím, co jím.Jednoduché logo „Vím, co jím“ posuzuje výživové hodnoty potraviny z pohledu obsahu klíčových živin a napomáhá tím k efektivnímu výběru potraviny. Spotřebitel nemusí dlouho studovat číselné informace o obsahu jednotlivých živin. V každé skupině výrobků jsou zvolena kritéria pro jednotlivé parametry s cílem:

  • Snížit obsah nasycených mastných kyselin, transmastných kyselin, sodíku (soli) a cukru, tj. živin, u nichž byl při jejich nadměrné konzumaci prokázán negativní účinek na lidské zdraví.
  • Zajistit příjem prospěšných živin, jako například vlákniny, u které panuje v rámci odborné veřejnosti shoda, že napomáhá snižovat rizika obezity a má další prospěšné účinky.
  • Podporovat odpovídající příjem energie. V současné době je označeno přes 350 výrobků a další neustále přibývají. Nutriční hodnoty všech produktů označených logem Vím, co jím jsou uvedeny v databázi potravin na webu www.vimcojim.cz.

Nedosolujte – snižte příjem soli přirozeně

O výživě 16. 12. 2013 | beda

Sůl je důležitou součástí stravy, protože obsahuje sodík a chlor, které jsou pro organizmus potřebné. „Sodík zabraňuje ztrátám vody z těla a udržuje nervosvalovou dráždivost. Chlor je zase součástí žaludeční šťávy a udržuje rovnováhu mezi kyselým a zásaditým prostředím v těle,“ vysvětluje dietoložka PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D.

Sůl je často i významným zdrojem jódu, kterého bývá v běžné stravě jinak nedostatek. To ovšem neznamená, že bychom měli solit bez omezení.

  • Sodík pomáhá udržovat správnou rovnováhu mezi tekutinami a jeho hladina je regulována ledvinami,
  • Základní informace o sodíku:• podílí se na přenosu nervových impulsů • ovlivňuje fungování svalů • hraje úlohu v transportu látek přes buněčnou membránu (glukóza, aminokyseliny, K, Ca, Mg)
  • Příliš soli a vysoký krevní talk

Nadměrný příjem soli má negativní vliv na krevní tlak a výskyt kardiovaskulárních onemocnění. O tom, že máte vysoký krevní tlak možná ani nevíte. Vysoký krevní není bolestivé onemocnění, a zřejmě proto se vysokému tlaku také přezdívá tichý zabiják.

Výše krevního tlaku stoupá s věkem. Čtvrtina úmrtí u lidí starších čtyřiceti let je způsobena právě zvýšeným krevním tlakem. Mezi lidmi nad 60 let trpí zvýšeným krevním tlakem polovina mužů a až 60 % žen. Co jim hrozí? Například srdeční onemocnění jako infarkt nebo především mrtvice neboli mozková příhoda.

Budete mít zájem:  Může ashwagandha zlepšit zdraví štítné žlázy? je to alternativní léčba štítné žlázy?

Mezi důsledky dlouhodobého nadbytečného příjmu sodíku (soli) patří:

  • hypertenze
  • srdečně cévní onemocnění („infarkt“, „mrtvice“)
  • osteoporóza
  • otoky
  • rakovina žaludku
  • ledvinové kameny
  • astma
  • obezita

Kolik gramů soli za den je v pořádku?

„Denně bychom měli přijmout cca 5 g kuchyňské soli – cca 2 g sodíku. Samozřejmě počítejte i se solí obsaženou v potravinách. Nadbytek soli zvyšuje krevní tlak, zadržuje vodu v těle, zvyšuje i chuť k jídlu. Nadbytek soli ve stravě tak přispívá i k vzestupu hmotnosti,“ uvádí dietoložka Hlavatá.

Denní příjem u hypertoniků je tak nižší 1,2 g Na = 3 g soli a protože většina dospělé populace má hypertenzi, je vhodné prosazovat snížení na 3 g soli u všech.

Kávová lžička soli obsahuje cca 8 g soli, což představuje 160 % denního maximálního doporučeného příjmu!

Snižte příjem soli přirozeně

Spotřebu soli snížíte tím, že budete omezovat solení již při kuchyňské přípravě a hotová jídla již nebudete dosolovat. Pozor si také dávejte na potraviny, které jsou na sůl bohaté:

  • slané pečivo
  • slané uzeniny, sýry, krekry
  • solené oříšky
  • některé minerální vody s vyšším obsahem sodíku
  • značné množství soli obsahují také instantní pokrmy, bujóny a nakládaná zelenina

K ochucení pokrmů se namísto soli používá zelených natí (zelená petrželka, pažitka, pórek, libeček, atd.), koření, bylin a zeleniny (cibule, česnek, kořenová zelenina, papriky, rajčata, atd.).

Češi to se solí přehání

V porovnání s ostatními zeměmi, patří obyvatelé České republiky mezi ty, kterří soli konzumují nejvíce. Jednou z priorit Státního zdravotního ústavu pro následující období je proto snížení příjmu soli u české populace. Doporučenou denní dávku totiž překračujeme několikanásobně.

Lžička soli na den je maximum

Přečtěte si, kolik soli si kupujete

Na většině obalů potravin můžete zjistit, kolik obsahují kterých živin, a tedy i soli. Výrobci zpravidla uvádějí množství sodíku. Kolik je to soli? Údaj o sodíku vynásobte 2,5x.

Jak se rychle orientovat

Lžička soli na den je maximumNemáte-li příliš času studovat obaly jednotlivých potravin, můžete množství soli ve stravě hlídat spolu s logem Vím, co jím. V Česku se jedná o jediné logo, které se věnuje právě výživovému složení potravin. Nezávislá laboratorní analýza sleduje tyto živiny:

  • nasycené mastné kyseliny
  • trans mastné kyseliny
  • přidaný cukr
  • sůl, resp. sodík
  • vláknina
  • energie

Zdroje: 

Zásady správného stravování se zaměřením na sůl [online cit. 13.12. 2013] Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/seminare/2013/zasady_stravovani_sul.pdf

Survey on members state implementattion of EU Salt Reduction Framework

Mohlo by vás také zajímat: Lžička soli na den je maximum Lžička soli na den je maximum Lžička soli na den je maximum Další článek

Odměřujeme a vážíme bez váhy

V každé domácnosti by neměla chybět váha a odměrka na tekutiny, na níž jsou vyznačeny dílky v decilitrech či mililitrech. Všichni víme, že 1kg je 100 dkg a 1000 g, a že 1 l je stejné množství jako 10 dl, 100 cl nebo 1000 ml. Pokud vám ale váha chybí, a přesto byste rádi upekli něco sladkého, přichází pomocník. Nastíním vám gramový obsah lžičky, lžíce nebo hrnku.

Kávová lžička

Kávová lžička rovná může obsahovat

4 g hrubé mouky, 4 g hladké mouky, 3 g krupice, 7 g solamylu, 6 g cukru krupice, 3 g cukru moučky, 8 g soli, 9 g máku, 5 g sádla, másla nebo tuku, 5 g oleje, 4 g vody, 5 g mléka, 18 g medu, 3 g mleté kávy nebo 15 g marmelády.

Kávová lžička vrchovatá může obsahovat

7 g hrubé mouky, 8 g hladké mouky, 7 g krupice, 11 g solamylu, 10 g cukru krupice, 8 g cukru moučky, 9 g soli nebo 15 g sádla, másla či tuku.

Lžíce na polévku

Lžíce rovná může obsahovat

11 g hrubé mouky, 10 g hladké mouky, 10 g krupice, 5 g ovesných vloček, 20 g rýže, 15 g solamylu, 12 g cukru krupice, 12 g cukru moučky, 20 g soli, 17 g máku, 15 g sádla, másla nebo tuku, 11 g oleje, 17 g vody, 18 g mléka, 36 g medu, 6 g mleté kávy nebo 35 g marmelády.

Lžíce vrchovatá může obsahovat

20 g hrubé mouky, 25 g hladké mouky, 22 g krupice, 10 g ovesných vloček, 30 g rýže, 30 g solamylu, 25 g cukru krupice, 25 g cukru moučky, 30 g soli nebo 30 g sádla, másla či tuku.

Obsah některých nádob

Máme spoustu receptů, ve kterých ingredience odměřujeme na sklenice, kelímky, šálky nebo hrnky. Většinou se jedná o hrnek s obsahem 250 ml, často ale autor raději sám uvádí obsah hrnku.

Kolik ale obsahuje 250 ml hrnek gramů?

Je to třeba 170 g hrubé mouky, 135 g hladké mouky, 170 g krupice, 100 g ovesných vloček, 250 g rýže, 145 g máku, 250 g sádla, másla nebo tuku, 230 g oleje, 245 g vody, 250 g mléka nebo 380 g marmelády.

Vrchovatý talíř obsahuje 350 g vody, plný šálek 200 g, vinná sklenka 100 g a sklenice na vodu (ve starších receptech uváděna jako hořčičná) obsahuje 200 g vody.

Váha potravin

Mnohé recepty obsahují i ingredience jako ořech másla. Také se setkáváme s poměrem – kolik váží jeden žloutek, tolik dáme vody. Ale kolik to je gramů?

Všechny hmotnosti jsou přibližné

Ořech másla je 10 g, velká kostka cukru je 10 g, malá kostka cukru je 5 g, žloutek je asi 20 g, bílek je 30 g, malý brambor je asi 60 g, střední brambor je asi 85 g a velký brambor je 200 g.

Veškeré uváděné váhy jsou přibližné a orientační, neboť na lžíce není možné potraviny nikdy přesně odměřit. Váhy sypkých potravin také závisí na jejich vlhkosti a nakypření.

Přesto věřím, že některé informace vám přijdou vhod a hlavně vám usnadní přípravu pokrmu.

Hrníčkové recepty najdete tady 

Další skvělé recepty bez vážení 

TOP 14 receptů na hrníčkové moučníky

Nejlepší hrnkové recepty na buchty, koláče i bábovky – vše bez vážení, aby příprava byla co nejjednodušší.

Lžička soli na den je maximum

Nestačí ani vychladnout! Vděčný hrníčkový recept na borůvkový koláč

Recept na hrníčkový borůvkový koláč s drobenkou, po kterém se hned po upečení jen zapráší. Je totiž vláčný, jemný, na surovinách nešizený a úžasně chutná!

Lžička soli na den je maximum

Recept na hrnkový jogurtový koláč s čokoládou krok za krokem

Tentokrát si připravíme moučník vonící po čokoládě. Je velmi snadný na přípravu a na odměření surovin nám bude stačit hrnek. Fotorecept krok za krokem.

Lžička soli na den je maximum

Foto: Profimedia

Nadměrný přísun soli

Smrtelná dávka chloridu sodného se u člověka pohybuje mezi 150 až 280 gramů. Takovéto množství soli nezvratně změní osmotickou rovnováhu tak, že z buněk unikne příliš mnoho vody.

Budete mít zájem:  Je fascinující, že máme tak málo handicapovaných dětí, říká primář o předčasných porodech

Při dlouhodobém zvýšeném příjmu soli se zvýší krevní tlaku, srdce je přetížené a dochází k jeho poškození. Sůl zadržuje vodu a zvyšuje se tak objem tekutiny v organismu. Tím dochází k nadměrnému zatížení ledvin. Ledviny jsou poškozovány zvýšeným tlakem a trvalým zvýšením vylučování natria.

Některé bolesti hlavy mají souvislost s přemírou soli, což patrně souvisí se zvýšeným krevním tlakem.

Nejzávažnějším důsledkem nadměrného příjmu sodíku je vznik hypertenze – neboli vysokého krevního tlaku.

Souvislost mezi příjmem sodíku a výší krevního tlaku je vědecky prokázána. U populací s denním přívodem soli do 3 gramů, je průměrný tlak velmi nízký a nestoupá s věkem (u některých afrických kmenů, které žijí původním způsobem života a nejsou vystaveny solné zátěži, se hypertenze nevyskytuje).

Naproti tomu u populací s přívodem soli nad 6 gramů, je vzestup tlaku závislý na přívodu soli. U pacientů s vysokým krevním tlakem vede snížení soli o 3 gramy denně ke snížení systolického tlaku o 5 až 7 torrů a mozkových příhod o 13 %.

Doporučená spotřeba soli dle Světové zdravotnické organizace (WHO) je u rizikových pacientů (diabetici, hypertonici) jen 3 gramy soli za den oproti 5 gramům u zdravé populace.

Vztah mezi výší příjmu sodíku a krevním tlakem je ovlivněn i geneticky, neboť v populaci existuje jisté procento lidí „rezistentních“ vůči jakémukoli množství přijímané soli a hypertenzi ani při vysokém příjmu soli nedostanou. A určitá skupina hypertoniků nereaguje na snížení přívodu soli snížením krevního tlaku. Proto je třeba k hypertonikům přistupovat individuálně.

Existují však i další nemocnění, jejíž vznik může mít příčinu v nadměrné konzumaci soli:

hypertenze

srdečně cévní onemocnění (infarkt, mrtvice)

osteoporóza

otoky

rakovina žaludku

ledvinové kameny

astma

obezita

Reálná spotřeba soli v ČR je alarmující. Každý Čech sní za rok šest kilogramů soli. Na den tak v průměru připadá 16,5 gramů. To je třikrát víc, než je doporučená dávka.

Denní doporučená dávka soli je 5 gramů

Při tom 4 gramy jsou ukryté v potravinách, takže na dosolení a do pokrmů nám zbývá pouze 1 gram.

  • dospělý člověk v ČR má příjem soli 3x vyšší (8 až17g/den) než doporučený
  • u dětí (předškoláků a školáků) byl zjištěn příjem 3 až 4x vyšší
  • 80% dětí ve věku 7 až 12 měsíců překračuje doporučenou dávku soli o 80%
  • 95% dětí ve věku 12 až 18 měsíců překračuje doporučenou dávku soli o 190%
  • 100% dětí ve věku 18 až 36 měsíců překračuje doporučenou dávku soli o 320%

Doporučené množství soli pro děti

Věk Denní dávka soli v g / den
0 – 6 měsíců < 1
7 – 12 měsíců 1
1 – 3 roky 2
4 – 6 let 3
7 – 10 let 4
11 – 14 let 5

Kolik soli je v potravinách? Kolik soli by měl člověk sníst?

Zdravotní rizika nadměrného dlouhodobého příjmu soli zahrnují kromě srdečně-cévních nemocí jako je infarkt myokardu a cévní mozková příhoda v důsledku vzestupu krevního tlaku a poškození cév i jiné vážné hrozby, například rakovinu žaludku.

Sůl vám může nevratně poničit ledviny tak, že selžou a je nutná dialýza nebo transplantace. Zvýšené vylučování sodíku (chemická značka Na) jakožto součásti soli (chlorid sodný – NaCl) způsobuje i větší ztráty vápníku z kostí a rozvoj osteoporózy.

Řídnutí kostí

Na „řídké“ kosti si přehnanou konzumací lahůdek z fastfoodu, chipsů a koly zakládají už děti, neboť většina kostní hmoty se tvoří v dospívání.

V souvislosti s chronickým „přesolením“ se vám může zhoršit astma (sůl dráždí hladkou svalovinu průdušek), můžete trpět otoky, migrénou nebo tinnitem (šelesty, hučením, pískáním v uších) či závratěmi.

A v neposlední řadě konzumace slaných jídel vede k tloušťce, neboť slaná chuť je návyková, nutí k přejídání a přesolené potraviny a pokrmy navíc často bývají i tučné.

Lidské tělo se bez sodíku neobejde, tento prvek je klíčový pro regulaci hospodaření s vodou a udržení stálého vnitřního prostředí organismu. Sodík je prvek esenciální, tělo si ho netvoří, ale přijímáme ho prakticky se vším, co sníme nebo vypijeme.

V různých potravinách a vodách je sodík přirozeně obsažen v různých množstvích, tento přirozený obsah nás však na zdraví nijak neohrožuje a tvoří pouhých 10 procent celkového příjmu sodíku.

Dalšími 10 procenty se na celkové spotřebě podílí sůl, kterou používáme při vaření nebo si ze slánky sypeme do jídla.

Kde se skrývá nejvíce soli?

Největší „nálož“ soli, tedy 80 procent jejího příjmu, se rekrutuje z průmyslově upravených potravin. To jsou v podstatě všechny „nečerstvé“ potraviny, tedy zjednodušeně řečeno vše, co není „surové“ jateční maso, vejce, mléko, obilí, ovoce a zelenina. 

Nejvíce soli můžeme očekávat v potravinách, do nichž ji výrobci přidávají ve snaze zlepšit jejich chuť, vzhled, soudržnost (sůl váže vodu a ovlivňuje vlastnosti lepku – zvyšuje lepivost těsta) nebo prodloužit trvanlivost (sůl je konzervant, brzdí růst bakterií).

Mezi takové patří hlavně šunky, párky, uzené maso a jiné masné produkty, dále sýry, chléb a pečivo, potraviny konzervované a v nálevech, instantní polévky a omáčky, polotovary, hotová (zmražená) jídla, kořenicí směsi se solí a dochucovadla (sójové, rybí… omáčky, kečupy), dosolované pochutiny jako oříšky, mandle, olivy, chipsy, ale i některé druhy cereálií, některé zeleninové šťávy a kakaový prášek.

Orientačně lze konstatovat, že čím větší technologickou úpravou projde původní, výchozí surovina, tím vyšší obsah soli v hotovém výrobku můžeme očekávat. Zároveň může být takto „proměněná“ potravina problematická i z hlediska obsahu tuků, jednoduchých cukrů, nežádoucích přídatných látek („éček“) a podobně. 

  • Čtěte etikety
  • 2,5 g soli (NaCl) = 1 g sodíku (Na)
  • 5 g soli (2 g Na) = maximum denní spotřeby doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO)
  • 1,25 g soli (0,5 g Na) = minimální denní příjem pro dobré fungování organismu
  • 16,6 g soli (6,6 g Na) = denní dávka soli u českých mužů (ženy: 10,5 g soli)
  • 5 g soli = jedna kuchyňská lžička (včetně soli v potravinách, a to přirozeně obsažené i uměle dodané) .

Zajímá vás, ve kterých sýrech je nejvíce soli? Které zařazovat do jídelníčku pravidelně a které jen svátečně? Čtěte následující článek:

Odborná spolupráce: MUDr. Marie Nejedlá, Státní zdravotní ústav, www.szu.cz

  1. Článek vyšel v původním znění v tištěném magazínu Moje zdraví.

Autor: Dita Váchová

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector