Otoky, neboli edémy, způsobuje nahromaděná intersticiální tekutina (tkáňový mok) a tím dochází ke zvětšení objemu. V případě přítomnosti otoků je potřeba provést diferenciální diagnostickou rozvahu, aby se zjistilo, z jakého důvodu vznikají. Otoky rozlišujeme na akutní a chronické, na vrozené a získané, na lokalizované a generalizované a na symetrické a asymetrické.
Generalizované otoky
Ke vzniku generalizovaných otoků vede pokles koloidně osmotického tlaku krve. Jedná se o projev systémového onemocnění srdce, ledvin, jater a o endokrinní poruchy. Při onemocnění srdce (pravostranná srdeční nedostatečnost) jsou otoky symetrické, na obou dolních končetinách. Většinou se nachází kolem kotníků, na nártech a na holeních a pokud zvýšíme polohu dolních končetin, tak se otoky zmenší. U ležících pacientů se nachází v oblasti zad. Při onemocnění ledvin (nefrotický syndrom) jsou otoky málo závislé na poloze dolních končetin a objevují se v oblasti obličeje a víček, kolem kotníků a na bércích. Do této skupiny hypoproteinemických otoků se řadí i jaterní choroby (cirhóza jater) a gastroenteropatie. Otoky mohou být způsobené i poruchou metabolismu vody např. při předávkování infúzí, kdy dochází k hyperhydrataci a kromě otoků je přítomná i dušnost a únava. K retenci tekutin dochází i při akutním nebo chronickém selhávání ledvin a to je spojené i s přírůstkem váhy. Generalizované edémy se tvoří i v období gravidity a u endokrinních chorob (porucha funkce štítné žlázy – hypothyreóza, choroby kůry nadlevin – Cushingův syndrom). Při poruše štítné žlázy nastává myxedém, který se označuje jako těstovitý otok s hrubou pórovitou kůží v oblasti holeně a tlakem v něm nelze vytvořit důlek. V pozdním stadiu hypothyreózy dochází k retenci vody a tím k přírůstku váhy. Otoky mohou být způsobené i užíváním léků (např. glukokortikoidy, blokátory kalciového kanálu, estrogeny, fenylbutazon atd.) a nebo např. v souvislosti s vysokou konzumací lékořice.
Lokalizované otoky
V souvislosti s místními otoky pomýšlíme zejména na žilní choroby (hluboká žilní trombóza = flebotrombóza, zánět povrchových žil = tromboflebitida, následky chronické žilní nedostatečnosti), na poruchu lymfatického systému, na alergickou reakci, na lipedém či na otok poúrazový a pooperační. Hluboká žilní trombóza postihuje ve většině případů levou dolní končetinu. Otok je většinou jednostranný, asymetrický, na pohmat bolestivý a elastický a může se projevovat i promodráváním končetiny. Začíná většinou v oblasti plosky a odsud se šíří do lýtka a do bérce, jindy může začít v pánevních žilách. Výše otoku je podle lokalizace trombózy. Uzávěr hlubokého žilního systému může nastat akutně, subakutně či chronicky a vzniká zejména u ležících pacientů a po operacích.
Tromboflebitida postihuje povrchové varikózní žíly a otok bývá jen v malém rozsahu. Při chronickém onemocnění žil se jedná o následek hluboké žilní trombózy nebo rozsáhlých povrchových varixů (křečových žil).
Sekundárně mohou varixy vzniknout v těhotenství a při nádorovém onemocnění. Lymfatické otoky mohou být vrozené či získané. Lymfedém je chronický jedno nebo oboustranný otok v důsledku ztížení či zamezení průchodnosti lymfy.
Otok je nebolestivý, bledý, chladný, nejdříve pastózní a pak tuhý. Vrozené otoky jsou geneticky podmíněné a objevují se po narození, v pubertě či později a označují se jako primární lymfedémy.
Prosak může být na noze, v podkolenní i v celé dolní končetině a zhoršuje se teplem, před menstruací a při sezení.
K získaným otokům se řadí sekundární lymfedém. Zde blokáda lymfodrenáže nastává díky patologickém procesu, která nepostihuje primárně mízní systém. K těmto otokům nejčastěji dochází po úrazu, po operaci, po ozařování nebo jsou způsobené nádorovým bujením. Vždy je potřeba vyloučit přítomnost maligního onemocnění.
U obézních se setkáváme s lipedémem, což je chronický symetrický otok, ve kterém lze udělat důlek a setkáváme se při tom i s celulitidou. S akutně začínajícím lokalizovaným otokem se setkáme i při alergických reakcích (alergie na potraviny, na léky a na bodnutí hmyzem).
K dalším příčinám lokalizovaného otoku patří i stav po úrazu, otoky kolem očí provází dermatomyositidu.
Při přítomnosti otoků je vhodné klinické vyšetření, vyšetření krevního obrazu, kardiologické vyšetření, vyšetření cévního systému, urologické a gynekologické vyšetření, lymfografie a vyšetření malignity
Terapie se odvíjí od příčiny otoku.
Autor: FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., Praha
JAK NA OTEKLÉ KOTNÍKY?
Podrobnosti Zobrazení: 8490
Tyto problémy sužují mnohé z nás. Potvrzuje se to mimo jiné i zvýšenou poptávkou po podpůrných a kompresivních zdravotních punčochách.
Jaké jsou příznaky, kdy bychom měli sáhnout po zdravotních punčochách
Jaká je nejčastější příčina vzniklých otoků a křečových žil?
|
 |
Co se děje v těle? Jak dochází ke vzniku otoků a křečových žil?
Žilami se vrací krev směrem k srdci a plícím. Srdce je svalová pumpa, která vytlačí okysličenou krev do všech tkání v těle i do těch nejvzdálenějších.
Krev tam předá tkáním výživu a kyslík a vrací se zpět žílou do srdce, aby se opět okysličená mohla vrátit. A tak to jde stále dokola.
Jenomže návrat krve z dolních končetin do srdce je složitý, musí překonat velkou vzdálenost a teče do kopce.
A zde pomáhá „periferní srdce“ neboli „svalově – kožní čerpadlo“. Na návrat žilní krve z dolních končetin se podílí stahy mohutného kosterního svalstva, hlavně lýtkového a napětí kůže. Spolupůsobí rytmické stlačování hlubokých žil tepnami, tlak uvnitř břicha, sací účinek hrudníku při dýchání, elasticita žilní stěny a samozřejmě poloha těla.
Velkým pomocníkem jsou vnitřní žilní chlopně. Při svalovém pohybu se chlopně uzavřou a krev je vytlačována směrem k srdci.
Problémy nastanou obzvláště při dlouhém stání nebo sezení, kdy vzniká především ve spodních žilách nohy vzhledem k nahromaděnému množství krve značný tlak na stěnu žil. Pokud je stěna oslabená, dochází k jejímu rozšíření a zhoršené elasticitě.
Proudění krve zpět směrem k srdci je pak ztíženo, krev se hromadí, dochází k otokům celých končetin, žíly se rozšiřují a vidíme je na povrchu jako varixy.
Pokud se tato situace neřeší, nekompenzuje, s přibývajícím věkem se mohou přidat ještě závažnější projevy žilních onemocnění.
Jak můžeme těmto stavům předcházet či je řešit?
- nošením podpůrných či kompresivních zdravotních punčoch – aby punčochy plnily svou funkci správně, musejí výrazně snížit zvýšený „žilní” tlak ve vašich žilách a k tomu potřebují zevně přes kůži vyvinout poměrně vysoký a konstantní protitlak. A toto je základní vlastností zdravotních punčoch. Punčochy se nosí „preventivně” přes den a hlavně při zátěži, aby zabránily bolestem, pnutí v lýtkách a otokům.
- punčochy a jejich správné nošení zajišťuje až 60-70 % celkové péče o vaše nohy! Léky na „žíly” jsou doplňkovou léčbou k punčochám, nikoli naopak
- prováděním gymnastiky nohou nohou kdykoliv vás napadne či je to možné (pod pracovním stolem, při čekání na autobus, ve frontě, při cestování…) – kroužení v kotníku, výpony pata-špička
- polohováním nohou do zvýšené pozice při klidové činnosti. Před spánkem podložte kotníky o 10-15 cm.
- masáží končetin – provádějte vždy odspoda nahoru ke stehnům ve směru žilní cirkulace – zvýšíte tak žilní návrat
- vyvarováním se polohy „noha přes nohu“ – stlačujete si žíly
- dodržením správné ergonomie sezení – kyčle vždy lehce výše než kolena – zde je vhodné použít sedací ergonomický klín – zajišťujete tak i správné držení páteře …
- dodržením pitného režimu – zajistíte tak ředení krve
- nošením vhodné obuvi – vhodné nejsou boty bez podpatku ani s vysokým podpatkem. Ideál je podpatek vysoký 3-4 cm pro poskytnutí dostatečného tlaku, který napomáhá žilnímu návratu. Boty by měly být pohodlné.
- nošením volného oděvu – příliš těsný oděv (korzety, těsné podprsenky, úzké džíny, opasky) stlačují žíly a ztěžují žilní návrat
- sprchováním dolních končetin chladnou vodou na závěr každodenní hygieny
- vyhýbáním se zdrojům tepla – slunění, sauna, teplý vosk, horká koupel, podlahové topení nejsou vhodné. Zdroj tepla vede k rozšíření žil.
- zdravým pohybem a výběrem správného sportu – vhodná je činnost bez „otřesů“ a nesilové sporty
- vhodné sporty: jízda na kole, plavání, dlouhá chůze
- nevhodné sporty: tenis, squash, házená, košíková..
Nošení zdravotních punčoch Vám přinese skutečnou úlevu a podpoří Vaše zdraví.
Otoky břicha a plic aneb když vaše srdce volá o pomoc
Jedním z typických příznaků chronického srdečního selhání jsou nepříjemné otoky. Na začátek je dobré vědět, že otok sám o sobě není žádnou nemocí. Ale je to příznak problému v těle. Otok vzniká tím, že se v některé části těla nahromadí větší množství tekutiny. Důvodů, proč tomu tak je, může být řada. My se však zaměříme konkrétně na jeden, a to srdeční selhání.1
V případě srdečního selhání jsou otoky v podstatě jen obranným mechanismem organismu. Jeden z nejdůležitějších orgánů v těle totiž nedokáže odvádět svou práci na plných 100 %. Srdce nezvládá vypumpovat potřebné množství krve do oběhu.
Zároveň se ale snaží zachovat funkci všech životně důležitých orgánů, a proto k nim odvádí co nejvíce krve.
Protože však nedokáže přečerpávat krev dostatečně rychle, dochází k jejímu hromadění v místech, kde by normálně být neměla, a právě zde se tvoří otoky.2
Zkuste si představit selhávající čerpadlo, které pracuje příliš slabě. Krev se tedy hromadí před srdcem a v důsledku toho se zvětší tlak v cévách. Voda z krevní plazmy se pak kvůli nadměrnému tlaku protlačí ven do okolních tkání, jež následně nabobtnají a vznikne otok.3
Nohy jako konve a nafouklé břicho
Těsnější boty se často omlouvají letními teplotami nebo dlouhým cestováním či sezením v práci. Viníkem však může být právě selhávající srdce, které nezvládá krev dostatečně přečerpávat.
Konkrétně před pravou polovinou srdce se krev hromadí v žilách tekoucích k srdci, což se projeví na dolních končetinách, které otečou.4 Dle závažnosti pak ale mohou u chodícího pacienta otoky stoupat a při výraznějším zhoršení dosáhnout až na břicho.
Zoufale se pak snažíte dopnout oblíbené kalhoty a ono to nejde? Na vině je selhávající srdce.
Otoky v oblasti pasu jsou důsledkem zhoršení stavu srdečního selhání. Pokud je totiž srdce méně aktivní, projevuje se onemocnění právě rychlým nárůstem hmotnosti a otokem v oblasti pasu, jelikož se tekutina hromadí v dutině břišní. Právě teď byste měli zpozornět, a pokud problémy neustanou, vyrazit k lékaři.5
Otoky plic? I to je možné
Při srdečním selhání může docházet také k otokům plic. Hlavní příčinou je selhávání levé poloviny srdce. Při levostranné nedostatečnosti se opět krev nepřečerpává tak, jak má, a hromadí se v plicích.
Prostor, který je v plicích určený vzduchu, je pak zaplněn zmíněnou tekutinou, a právě to je důvodem, proč lidé se srdečním selháním trpí dušností. Je potřeba zmínit, že k otokům plic dochází častěji u těžších forem srdečního selhání, ale mohou vzniknout také náhle např.
při nedodržení pitného režimu a nárazovém přísunu většího množství tekutin.6
Dušnost nejdříve pacienti pociťují jen při větší námaze, například náročné túře, ale může se jednat i o činnost jako sečení trávy.
Postupně však pacienta začne omezovat během každodenních činností a v pokročilém stadiu dokonce i při odpočinku.7 Vleže se dušnost může zhoršovat, protože se tekutina rozšíří po povrchu plic.
Jednoduše si představte tekutinu v láhvi, když láhev stojí, a jak se tekutina rozšíří, když láhev položíte do vodorovné polohy.
Užitečný tip pro akutní pomoc: Pokud se zadýcháváte vleže, zkuste si pomoci několika polštáři, abyste leželi ve vzpřímenější poloze. Váš problém to však nevyřeší, poraďte se proto především se svým lékařem. Při nastavení vhodné léčby a dodržování režimových opatření je možné tento příznak stejně jako všechny ostatní zmírnit.8
Omezte četnost příznaků
Pokud se tyto příznaky týkají i vás, nebuďte k nim lhostejní. Ve spolupráci s lékařem je možné příznaky zmírnit. Lékaři pomůže, když si projevy budete zaznamenávat a pak je s ním sdílet. Naslouchejte svému tělu a zajímejte se o svou léčbu i o to, jak k ní můžete sami přispět. Poznejte všechny příznaky srdečního selhání.
Užitečný tip: Každý den sledujte své příznaky a zapisujte si jejich vývoj. Pořiďte si k tomu deník, který oceníte nejen vy sami, ale také váš lékař. Můžete si např.
zaznamenat svou celkovou váhu, abyste věděli, zda příliš rychle nepřibíráte a nezadržujete tak v těle přebytečnou tekutinu. Dále si po zvážení vždy změřte i obvod pasu. O tom, co dále měřit a sledovat, vám více řekne váš ošetřující lékař.
Nápomocný vám může být i dotazník kontroly příznaků.
Zdroje:1 Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK. Otoky – příčiny. 2011. Dostupné z: https://www.stefajir.cz/?q=otoky-priciny2 IKEM. Srdeční selhání. Dostupné také z: https://www.ikem.cz/cs/srdecni-selhani/a-414/ 3 BENEŠ, J. Srdeční selhání (nejen) pro pacienty. Novartis, 2018.4 Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK. Otoky – příčiny. 2011. Dostupné z: https://www.stefajir.cz/?q=otoky-priciny.5 BEDNÁŘ, F. Chronické srdeční selhání. Novartis, 2018.6 VINŠ, P. Interní medicína pro praxi – Plicní edém. 2003. Dostupné z: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2003/11/04.pdf7 IKEM. Srdeční selhání. Dostupné také z: https://www.ikem.cz/cs/srdecni-selhani/a-414/8 Heart Failure Matters. Warning Signs. Awakening short of breath / needing more pillows. Dostupné z: http://www.heartfailurematters.org/en_GB/Warning-signs/Awakening-short-of-breath-needing-more-pillows. Last accessed November 2016
Přečtěte si, jak se srdeční selhání léčí
Oteklé nohy? Tělo vám tak může signalizovat vážný zdravotní problém
Svádíme je na teplo, dlouhé sezení, stání nebo těsné oblečení, hormony. Ano, všechny tyto okolnosti mohou vyvolat mírné otoky nohou a pocit tíže v nich. Proč otoky vznikají a kdy bychom měli zpozornět?
Otoky vznikají, když uniká tekutina z cév do jejich okolí. Normálně drží vodu uvnitř cév, zejména uvnitř tenkých vlásečnic, jejichž stěnu tvoří jen jedna vrstva buněk, tzv. onkotický tlak. To je schopnost krevních bílkovin „poutat“ vodu v cévách.
Když však tuto sílu překoná tlak uvnitř cév, voda uniká. Při dlouhém stání to je tzv.
hydrostatický tlak, tedy v podstatě gravitace, při velké hypertenzi tlak proudu krve v arteriích, který se přenáší až do kapilár, při uzávěru žíly jde o tlak hromadící se krve pod uzávěrem.
Zdravé cévy ve zdravém organismu vodu nepropouštějí. Výjimkou může být dlouhodobá nepohyblivost se svěšenýma nohama a pokrčenými koleny, kdy je zpomalený návrat krve k srdci a krev v žilách stagnuje.
„Bezpečné“ otoky bývají maximálně kolem kotníků (vleže kolem křížové oblasti) a nejsou provázené vzestupem hmotnosti, ani bolestí. V průběhu menstruačního cyklu se mohou objevit otoky zpravidla na konci luteální fáze, tedy několik dní před menstruací.
Jde o nahromadění 0,5 až 1,5 litru (kg) vody.
Příčiny otoků aneb kdy se svěřit lékaři
ŽILNÍ NEDOSTATEČNOST. Žíly dolních končetin jsou vybaveny mechanismem, díky němuž se vrací krev k srdci i proti zemské gravitaci směrem vzhůru.
Uvnitř žil jsou chlopně, které brání, aby krev „padala“ dolů, ale naopak činností okolního svalstva je vytlačována výše. Ochabnutí žilní stěny a chlopní způsobí, že se krev v rozšířených žilách hromadí, pomalu se vrací k srdci.
Na povrchu končetin pak jsou viditelné cévy, lidově křečové žíly (varixy) a nohy otékají.
U mnohých žen dojde k rozvoji nebo zhoršení v graviditě, a to jak vlivem hormonů, tak z tlaku zvětšující se dělohy.
Varixy nejsou jen kosmetický problém, mohou být i místem zánětu (tromboflebitis – objeví se zarudnutí a bolest, případně zvýšená teplota), což je důvodem k okamžité návštěvě lékaře.
Mohou být příčinou poruch výživy kůže v místě stagnující odkysličené a na živiny chudé krve, což vede ke vzniku bércových vředů. Varixy, pokud nejde o ojedinělou drobnou modrou žilku prosvítající kůží, by měl vidět lékař – flebolog, aby doporučil vhodnou léčbu. Nemusí jít vždy o operaci.
ŽILNÍ TROMBÓZA. Strašák žen užívajících hormonální antikoncepci má v naprosté většině případů jiné příčiny a hormony jsou tou poslední kapkou, kterou se naplní riziko trombofilního stavu. Když se žíla ucpe krevní sraženinou, objeví se bolestivý otok jen na postižené končetině.
Noha je chladnější, těžká a bolí.
Nejvýraznějším rizikem vzniku trombózy jsou vrozené dispozice (výskyt trombózy u pokrevních příbuzných), nepohyblivost, stav po operaci nebo úrazu, užívání některých léků, onkologické onemocnění, gravidita (desetkrát rizikovější než užívání antikoncepce), dehydratace a další.
Příčinou není jen nesprávná životospráva či nedostatek pohybu, podstatnou roli hraje také dědičnost.
PREEKLAMPSIE (POZDNÍ GESTÓZA). Jde o závažnou komplikaci ve třetím trimestru gravidity. Projevuje se příznaky, které svědčí o změnách v oblasti cév a ledvin. K prvním pozorovaným příznakům patří především otoky nohou, současně se zvyšuje krevní tlak a objevuje se bílkovina v moči.
Otoky jsou příznakem preeklampsie, přetrvávají-li na dolních končetinách po nočním klidu nebo postihují-li i břicho, horní končetiny a obličej.
Na tyto příznaky mohou navázat další potíže: bolesti hlavy, nevolnost, nucení na zvracení, zvracení, bolesti v nadbřišku, neklid či zaujatost, poruchy vidění, zejména nejasné vidění, zúžení zorného pole a tmavé skvrny v zorném poli. Takový stav je již velmi závažný.
U těhotných s preeklampsií se častěji může předčasně odloučit placenta a objevit se poruchy krevní srážlivosti. Těžké formy preeklampsie ovlivní vývoj plodu: nejprve způsobí poruchu funkce placenty, ta se hůře prokrvuje, dítě je méně zásobeno kyslíkem a živinami, častěji má nižší hmotnost.
| Provádějí se opakovaná ultrazvuková vyšetření plodu, jedině ta dokážou odhalit dobu, kdy je dítě špatně zásobeno okysličenou krví s potřebnými živinami a kdy začíná strádat. Při těžších formách preeklampsie, zejména při nadměrném vzestupu krevního tlaku matky, je nutná hospitalizace. Z důvodů ohrožení zdraví matky a často i zdraví dítěte se těhotenství většinou ukončuje císařským řezem. V konečném stadiu může preeklampsie vyústit v eklampsii, což je záchvat křečí s následným stavem hlubokého bezvědomí. |
Trombózu je nutné bezodkladně léčit, než způsobí plicní tromboembolii, která je ve vysokém procentu stále smrtelná (syndrom turistické třídy).
ONEMOCNĚNÍ LEDVIN. Většina chorob, které provází poškození ledvinných funkcí, se projeví otoky různého stupně. V počátcích jsou oteklé kotníky a s postupem času otoky postihují celé dolní končetiny, objevuje se i tekutina v břišní dutině a otoky mohou postihnout horní končetiny i obličej. Typickými „ledvinnými“ otoky jsou otoky kolem očí a otoky očních víček.
Charakteristické je, že otoky nemizí, jen se přesouvají: ráno je nejoteklejší nejníže uložená část těla ve spánku.
Náhlý přírůstek tří a více kilogramů bez adekvátního vysvětlení je důvodem k vyšetření moče, kde se velmi často najde bílkovina, někdy i erytrocyty.
Neléčená ledvinná onemocnění mohou končit ledvinným selháním, vyžadujícím náhradu ledvinné funkce dialýzou nebo transplantaci ledvin. Proto by měla být příčina zřetelných otoků vždy zjištěna a léčena.
ONEMOCNĚNÍ SRDCE. Také pravostranné chronické srdeční selhání (z jakékoli příčiny) bývá provázeno otoky. Při tomto onemocnění srdce nestačí přečerpat dostatečné množství krve z velkého oběhu do plic, takže ze stagnující krve uniká tekutina do okolního vaziva a působí celkové otoky.
Stejně jako u onemocnění ledvin se otoky objeví nejprve v nejníže uložené části těla a neléčené srdeční selhání může být příčinou až dramatických otoků. Dříve než otoky se může objevit „nevysvětlitelný“ přírůstek hmotnosti.
Srdeční selhání je v současnosti léčitelné onemocnění, jehož výskyt se se stárnutím populace a úspěšnou léčbou akutních srdečních onemocnění (například infarktu) neustále zvyšuje.
MUDr. Marta Šimůnková
Nejčastější příčiny oteklých nohou
Otoky nejsou jen důsledkem vysokých teplot či nevhodné obuvi. Může jít o závažnější onemocnění.
Foto: Profimedia.cz
Tímto onemocněním trpí většina populace. Žilní stěny ztrácejí napětí a netlačí pak krev zpět k srdci. „Kromě viditelných žil si lidé nejčastěji stěžují na pocit napětí a tíži dolních končetin, zvláště večer po denní námaze a horku. Časem se přidávají otoky kolem kotníků a v posledním stadiu může dojít k tmavému zbarvení kůže a jejímu zatvrdnutí v oblasti bérců. Někdy pak vznikají i obávané vředy. Nemusí to být ale pravidlem. Celou řadu lidí trápí bolesti nohou bez viditelných dalších známek,“ vysvětluje primář Žilní kliniky na Praze 1 MUDr. Ota Schütz.
„Křečové žíly neboli chronická žilní nedostatečnost je dlouhodobý proces, který se bez včasné léčby zhoršuje. Nejprve se objevují drobné rozšířené žilky, poté nevzhledné vinuté struktury bolestivé na dotek a posléze může dojít až k porušení zásobování dolních končetin a celé řadě komplikací,“ dodává lékař.
Předcházet křečovým žilám lze zdravým životním stylem, správným jídelníčkem či dostatečným pitným režimem. Při dlouhém sezení je dobré podpořit lepší cirkulaci krve v dolních končetinách jejich procvičováním, např. krouživými pohyby chodidel. Dobré je si i denně udělat přestávku na 10–15 minut a dát si nohy nahoru.
Velmi pomáhá i dostatek pohybu. Pokud ale již křečové žíly člověk má, pak by se měl raději vyhnout sportům se statickou zátěží, jako je např. vzpírání, ale i jízda na koni. Při těchto sportech se v žilách výrazně zvyšuje tlak a je omezena žilní cirkulace. Naopak vhodné je plavání či jízda na kole.
Nohám prospívá i jejich sprchování střídavě teplou a studenou vodou, kdy studenou vodou by se mělo vždy i končit. Při sezení se doporučuje nedávat nohu přes nohu. A především ženy by se měly vyvarovat kombinované hormonální antikoncepce s estrogeny a kouření.
V každém případě by lidé hned při prvních příznacích – obtížích nebo již viditelných křečových žilách – měli vyhledat žilní specialisty. Šikovný a zkušený lékař bývá obvykle důležitější než zvolená metoda léčby.
| Co nedělá otékajícím nohám dobře? |
| obezita |
| život bez sportu |
| dlouhé stání na místě / dlouhé sezení |
| sauna / horké lázně a koupele |
| dlouhodobé slunění |
| příliš těsný oděv, zejména ponožky a boty |
| vysoké nebo příliš nízké podpatky |
Lymfatický systém, jenž kopíruje cévní systém, odvádí z prostoru mezi buňkami odpadní látky, ale i viry, bakterie a poškozené buňky. Když se průtok lymfy zhorší, dochází k hromadění odpadních látek i k zánětům nebo přestavbě vaziva. Samotné otoky tak mohou v tkáních vyvolat změny, které jsou nevratné. Dají se mírnit, ale ne vždy úspěšně.
Otoky způsobené chybou v lymfatickém systému poznáte tak, že kromě kotníků máte oteklé i prsty a nárty. „Často se jedná o vrozenou vadu nebo poškození mízních cév (např.
po prodělané infekci, traumatu, operaci), v krajních případech může nemoc způsobit až „sloní nohu,“ varuje MUDr.
Júlia Stracenská, kožní lékařka věnující se i onemocnění žil a bércovým vředům, a vysvětluje: „Lymfedém poznáte tak, že když na něj zatlačíte, zůstane v místě důlek. V tomto případě zamiřte k lékaři, který doporučí vyšetření, vhodnou léčbu či lymfatické masáže.“
Nesprávně pracující vnitřní orgány mohou mimo jiné také způsobovat otoky dolních končetin. Nejčastěji jsou na vině ledviny, které, pokud nepracují správně, zadržují v těle tekutiny. Stejně tak dochází k zadržování soli.
„Pokud nepracují játra, přestanou tvořit bílkovinu, která drží tekutinu v cévách a ta pak uniká do okolních tkání a způsobuje otok. Může se ale také jednat o otoky z jiných příčin, proto vždycky při otékání nohou navštivte lékaře,“ dodává MUDr. Júlia Stracenská.
Otoky kolem kotníků mohou být jedním z projevů vysokého krevního tlaku nebo bradykardie (pomalého srdečního tepu). Otoky tak mohou být varovným příznakem selhávání čerpací práce srdce. I proto je důležité problém nepodceňovat a okamžitě vyhledat odborníka.
Kvůli správnému vývoji plodu začne tělo zejména v druhé polovině těhotenství zadržovat větší množství tekutin a zvýšením hmotnosti a tlaku bříška dochází k rozvoji křečových žil.
V tomto období je dobré dodržovat správný pitný režim, často měnit polohy nohou a chodit pravidelně na rychlejší procházky a používat kompresivní punčochy pro těhotné. Oteklým nohám se pak výrazně uleví.
| Čím těžkým nohám ulevíte? |
| pravidelné cvičení (vhodná je jízda na kole, jogging, plavání, procházky) |
| snížení nadváhy |
| omezení dlouhého stání |
| střídání teplé a studené vody na dolní končetiny při sprchování |
| vynechání horké koupele |
| několik minut denně se zvednutými dolními končetinami |
| pohodlné oblečení a obuv |
Hlavní zprávy
Otoky dolních končetin: Jde o vážný problém?
Otoky vznikají v důsledku hromadění tekutiny v mezibuněčných prostorech měkkých tkání. Důvodů, proč k tomu dochází, je řada. V případě dolních končetin jsou nejčastějšími důvody problémy se žílami, lymfatickým systémem, úrazové a poúrazové stavy, kardiologické potíže, onemocnění ledvin či jater, případně špatně fungující štítná žláza.
Při otoku dolních končetin je vždy nutné nejprve zjistit, z jaké příčiny otok vznikl. Zda jde o ortopedickou záležitost, nebo zda problém souvisí s celkovým interním onemocněním. Pokud dojde ke vzniku otoků a ty se opakují, je vhodné navštívit praktického lékaře, který navrhne další postup.
To znamená, že doporučí odpovídající způsob vyšetření, například ultrazvuk cév končetin, analýzu krve, eventuálně jiné vyšetření, a následně zvolí i vhodnou léčbu.
V případě nejasností či při potřebě podrobnějšího vyšetření může být pacient odeslán do interní ambulance, na specializované kardio-angiologické pracoviště, případně na dermatologii nebo ortopedii.
Problémy se žílami
Otoky vznikající jako důsledek problému s žilním zásobením dolních končetin jsou charakteristické tím, že nepostihují obě dolní končetiny naráz či stejnou měrou. Příčin, které mohou stát za zhoršením průtoku krve v žilách dolních končetin, je více.
Z akutních lze jmenovat žilní trombózu, úraz či příliš těsnou sádru, eventuálně jinou fixaci bránící volnému průtoku krve. Z chronických příčin jde nejčastěji o žilní nedostatečnost, tedy varixy, lidově nazývané křečové žíly, a chronický trombotický uzávěr povrchových či hlubokých žil.
Méně častou, ale o to závažnější příčinou je nádor nebo patologické zvětšení lymfatických uzlin v pánevní či tříselné oblasti, které způsobuje tlak na cévy dolní končetiny.
Otoky vznikající v důsledku poškození nebo zhoršení krevního zásobení jsou obvykle měkké, elastické a můžou být bolestivé na pohmat. U postižené končetiny dochází v důsledku špatného prokrvení i ke změně barvy.
Otok končetiny při trombóze je většinou jednostranný, na pohmat může být bolestivý, samovolně neustupuje a má tendenci se zvětšovat.
Často nasedá na nedávné poúrazové stavy se znehybněním končetiny nebo se objevuje po dlouhém cestování, kdy vázne průtok krve žilním systémem.
Křečové žíly jsou projevem chronického žilního onemocnění. Žilní nedostatečnost se projevuje například mravenčením, bolestivostí a otoky či nevzhledným zbarvením podkoží končetin. Varixy jsou nejčastější příčinou chronických otoků dolních končetin.
Jejich vznik souvisí s nedostatečným fungováním žilních chlopní v povrchovém řečišti systému žil, které napomáhají krevnímu průtoku odkysličené krve proti gravitaci směrem k srdci.
Při špatném fungování žilních chlopní se krev v žilách začne městnat, následně se žíly rozšiřují, vytvářejí se pletence a způsobují mnohé problémy.
K rizikovým faktorům patří genetické dispozice, nadváha a dlouhé stání, u žen v těhotenství váha plodu stlačuje žíly v oblasti pánve. Prevencí křečových žil je zdravý životní styl a vhodný pohyb.
Současná medicína nabízí mnoho možností, jak ulevit nohám s křečovými žílami.
Možné je nošení kompresivních punčoch, aplikace speciálních gelů a krémů, existují rovněž léky či doplňky stravy zpevňující žilní stěnu, samozřejmě lze provést chirurgické odstranění varixů.
Lymfatické otoky
Kromě žilního systému mohou otoky končetin souviset i se špatnou funkcí lymfatického systému. Při tomto problému dochází k otoku od prstů a nártů nohy, který se v čase postupně horší a posouvá se výše po dolní končetině. Otok je na pohmat pevný, tuhý až gumovitý a nebolestivý. Typické pro tento typ otoku je, že ani klidový režim nepomáhá výrazně zlepšit jeho stav.
Otoky vzniklé v souvislosti se špatně fungujícím lymfatickým systémem mohou souviset s vrozenými vadami nebo poškozením lymfatických cév, které mohou vznikat při infekčním onemocnění, jako je růže (erysipel), nebo po úrazu.
Léčba lymfatického otoku spočívá v celkové léčbě, stav výrazně zlepší i speciální masáže končetiny nebo lymfodrenáže.
Léčbu je možné zahájit až po pečlivém vyšetření, které jasně určí, zda je příčinou otoků problém na straně žil, lymfatického systému, nebo jde o kombinaci obojího.
Když za potíže může srdce či ledviny
Otoky dolních končetin mohou souviset s mnoha systémovými potížemi při orgánových onemocněních. K otokům, zejména kolem kotníků, může docházet v důsledku srdečního onemocnění. V tomto případě vzniká měkký otok, který se tvoří na obou končetinách a zhoršuje se během dne, nejvíce obvykle k večeru. Přes noc vleže naopak otoky ustupují.
Obdobně tomu je i u ledvin, kdy otok vzniká v důsledku nedostatku bílkovin, které se ztrácejí nemocnými ledvinami.
Úkolem bílkovin je zadržovat tekutinu v cévách, a pokud k tomuto nedochází, tekutina prostupuje přes cévní stěnu a hromadí se v měkkých tkáních.
Nejdříve otok nastupuje v dolních končetinách a postupně se tvoří otoky měkkých tkání celého těla. Tato těžká forma povšechného otoku se odborně nazývá anasarka.
Autor: Barbora Neubergerová
Otoky končetin varují před nemocemi srdce a cév
Důvodů je celá řada – od onemocnění ledvin či jater přes poúrazové stavy a špatně fungující štítnou žlázu až po problémy se žilami či lymfatickým systémem.
Myslete na své srdce
Pouze 28 % lidí tuší, že otoky nohou mohou být i zásadním signálem, který vysílá nemocné srdce při srdečním selhání. Trpí jím minimálně 15 milionů Evropanů a do života vstoupí každému pátému nad 40 let. Zásadní rozdíl je v tom, zda jeho nástup člověk zaznamená, anebo nad příznaky mávne rukou a nechá potenciální zdravotní problém postupovat.
V případě chronického srdečního selhání jsou otoky obranným mechanismem organismu. Jejich prostřednictvím se snaží vykompenzovat situaci, kdy srdce nezvládá plnit svou úlohu na 100%. „Při tomto onemocnění srdce dlouhodobě nedokáže vypumpovat dostatečné množství krve do oběhu.
Oslabené srdce se snaží zachovat především funkci životně důležitých orgánů a k těm primárně soustřeďuje krevní zásobení. Krevní oběh není rovnoměrně udržován. V důsledku toho se krev hromadí na nežádoucích místech, kde se tvoří otoky. Ty se neomezují pouze na kotníky, ale i na celé nohy, okolí břicha i plíce,“ říká prof. MUDr.
Jindřich Špinar
, CSc., FESC, z Interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno.Nohy jako konve
Zaříznutý lem ponožek, oteklé kotníky, boty, které nejdou obout? Lidé tyto problémy často omlouvají dlouhým sezením či cestováním a letními teplotami.
Na vině však může být selhávající srdce, které nedokáže správně přečerpat krev a udržet veškerou tekutinu v oběhu.
Gravitace je neomylná a tekutiny se začnou hromadit především v dolních končetinách, kde způsobují otoky začínající u kotníků.
Pokud si lidé všimnou, že je jim oblečení v pase těsnější než dříve a váha v krátké době výrazně stoupla, nemusí to být jen proto, že si v poslední době ke kávě dopřávali druhý dezert. Zhoršující se srdeční selhání se projevuje i náhlým nárůstem hmotnosti a otokem pasu.
Situaci má na svědomí hromadící se tekutina v dutině břišní. Může se tedy stát, že během jednoho týdne přiberete i více než dva kilogramy, ačkoli na jídlo nemáte pomyšlení.
Nahromadění tekutiny v oblasti břicha může ovlivnit trávení, potlačit chuť k jídlu nebo dokonce vést k nevolnosti po něm.
Ve všech těchto případech je třeba zpozornět, zejména pokud problémy přetrvávají několik týdnů, a navštívit lékaře.
I plíce mohou otékat
Při onemocnění srdečním selháním otékají kromě dolních končetin i plíce, což se projevuje dušností. Krev, kterou nemělo srdce sílu přepumpovat, se hromadí v plicním krevním řečišti a do plicních sklípků proniká tekutina, čímž vzniká tzv. otok plic.
Prostor, který je v plicích určený vzduchu, je pak zaplněn touto tekutinou. Pacient začne pociťovat dušnost nejprve při námaze, později i při běžných činnostech a v rozvinutém stadiu nemoci i v klidu.
Typickým příznakem je také dušnost vleže, která se zlepšuje, když se člověk posadí.
Nejčastější jsou žilní příčiny
S nejčastějším typem otoků (90%) se setkáváme na dolních končetinách, kde upozorňují na selhávání funkce žilního systému.
V prvním stádiu, kdy problém zatím vzniká jen v důsledku námahy či tepla, se toto onemocnění léčí přípravky, ovlivňujícími žilní otok, v kombinaci s nošením podpůrných kompresivních punčoch.
Druhé stádium, kdy už je otok viditelný, je nutné důsledné nošení kompresivních elastických punčoch II. kompresivní třídy opět v kombinaci s venotoniky.
Další stádium, kdy otok nezmizí ani po nočním odpočinku a výše zmíněných opatřeních, vyžaduje léčbu venofarmaky a pravidelnou kompresi bandáží (lépe vícevrstevnou) nebo kompresivní elastickou punčochou II. – III. kompresivní třídy. Vzhledem k tomu, že v této fázi je kromě žilního systému těžce postižena i mízní soustava, osvědčuje se i lymfodrenáž, ruční nebo přístrojová.
Nenechejte své žilní onemocnění dojít až tak daleko, buďte sdílní ke svému lékaři, choďte na pravidelné prohlídky, a pokud už se léčíte, zajímejte se o svou léčbu i to, jak můžete ke svému léčení přispět. Nezapomínejte si také všímat zdravotního stavu svých blízkých.
Když srdce náhle přestane fungovat
Zní to příliš krutě, příliš krutě na to, aby to byla pravda. Syndrom zlomeného srdce – je novým fenoménem se kterým se potýká lékařská věda. Informace o tom přinesl odborný časopis The New England Journal of Medicine. Ve skutečnosti je syndrom zlomeného srdce řídkou a vzácnou záležitostí. Jeho výskyt však přináší důležitou informaci o spojitosti mezi stresem, cvičením a srdcem.
Nejprve v krátkosti k závěrům výzkumu odborníků z Johns Hopkins University School of Medicine, jehož závěry přinesl zmíněný odborný časopis. Jednalo se o vzorek 19 pacientů, kteří trpěli náhle srdečními problémy a komplikacemi. Jednalo se o náhlé komplikace projevující se zrychleným dechem, bolestmi v prsou, závratěmi na pokraji ztráty vědomí.
Zmíněné příznaky neměly psychickou povahu. Vyšetření ukázala, že levá hlavní pumpovací komora ztrácela svoji tlakovou schopnost. Pouze u jednoho z pacientů byly srdeční problémy připsány evidentně na vrub ateroskleróze a předcházejícími infarktu. Jaký byl však společný jmenovatel u ostatních pacientů?
U všech se vyskytl bezprostředně před přiznanými komplikacemi emoční stres. Většina z nich obdržela špatnou, tragickou zprávu o úmrtí v rodině. Jiní prošli špatnou životní zkušeností – incident se zlodějem, soudní prohrou, autonehodou. Některé důvody byl dokonce k pobavení – překvapivé dědictví, večírek – i tak však tyto události přinesly emoční stres.
Podle laboratorních výzkumů stál právě emoční stres za vznikem náhlé srdeční slabosti. Krevní testy zkoumající hladinu adrenalinu došly k hodnotám dvojnásobně až trojnásobně vyšším. Vyšetření za pomoci biopsie ukázaly zánět srdečního svalu.
Vědci odhalili souvislost mezi emočním stresem a náhlou srdeční slabostí. Nárůst hladiny adrenalinu vedl ke zúžení průtoku krve a přísunu krve do srdce. Další teorie hovoří o vlivu zvýšené hladiny adrenalinu na srdeční sval a jeho poškození.
Podobné poškození bylo prokázáno u pacientů s infarktem a mozkovou mrtvicí. I zde byl příčinou adrenalin a jeho hladina.
Dobrá zpráva z výzkumu je o poměrně rychlém zlepšení stavu pacientů. Nikdo z nich nezemřel v následujících čtyřech letech po provedení výzkumu. Možná by neměli takové štěstí, pokud by nedostali špičkovou lékařskou péči.
Stres zde však hraje klíčovou roli. Jsou přece známy případy, kdy lidé zemřeli bezprostředně po obdržení šokující zprávy. Znamená to, že se máme obávat špatných zpráv? Pravděpodobně ne. Pacienti ve zmíněném vzorku byli v průměrném věku 63 let.
Většina z nich měla vysoký krevní tlak.
Optimistická interpretace těchto dat je: nikdy se neschováme před stresem, ale můžete se fyzickou kondicí držet daleko od zmíněných problémů.
Cvičení snižuje hladinu adrenalinu a tato studie jasně naznačuje, že vysoká hladina adrenalinu není tím pravým ořechovým pro vaše srdce. Cvičení udržuje ohebné vaše cévy riziko křeče srdečního svalu je nízké. Zmíněný syndrom je poměrně novinkou v lékařské vědě.
Způsoby jak se mu vyhnout jsou dosud neprobádané a vychází se proto z obvyklých předpokladů. jedním z nich je prospěšnost cvičení.
Výskyt srdečního selhání (slabosti srdečního svalu) stoupá se vzrůstajícím věkem. Dojde k němu tehdy, když je čerpací výkon srdce natolik omezený, že organismus již není dostatečně zásobován kyslíkem.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je definováno jako snížení tělesné výkonnosti způsobené poruchou v oblasti srdečních komor.
Přitom je rozlišováno selhávání levé a pravé srdeční komory (srdeční selhání pravé, respektive levé poloviny srdce), které mohou existovat buď samostatně nebo společně (celkové srdeční selhání).
Příčinami slabosti srdečního svalu jsou většinou onemocnění srdce a krevního oběhu, například vysoký krevní tlak, zánět srdce (karditida), chlopňová vada, ischemická choroba srdeční (ICHS) či prodělaný infarkt myokardu. Zřídka to jsou i onemocnění jiných orgánových soustav – například onemocnění štítné žlázy, které trvale přetěžuje čerpací výkon srdce.
Typickým příznakem srdeční slabosti je dušnost především při námaze a později – v těžkých případech – také v klidu. Na základě rozsahu omezené tělesné výkonnosti lze také odhadnout stupeň závažnosti onemocnění.
K příznakům srdeční slabosti (zejména levé srdeční komory) patří mimo to večer oteklé nohy (příčinou je zvýšené zadržování tekutin v tkáních). V noci jsou tekutiny uvolňovány, následkem je časté močení (nykturie). Ráno jsou nohy opět štíhlé.
Oteklé nohy se vyskytují i při křečových žilách, v těchto případech se však neobjevuje dušnost. Při izolované slabosti pravé srdeční komory (pravostranné srdeční selhání) stojí v popředí otoky (typické jsou tzv.
těstovité otoky dolních končetin, kdy tlak prstu na holenní kost zanechá „důlek“), při izolované slabosti levé srdeční komory (levostranné srdeční selhání) je význačnější dušnost, únava při námaze či zrychlený tep.
Převažuje-li porucha „levého srdce“ (levostranné srdeční selhání), dochází k hromadění krve v plicích s dušností. Život ohrožujícím projevem je akutní otok plic (plicní edém). Pacient je extrémně dušný, modrá v obličeji, má pocit úzkosti a dušení.
Porucha „pravého srdce“ (pravostranné srdeční selhání) se projeví městnáním krve ve velkém oběhu (v dolních končetinách) a hromaděním tekutin v orgánech (zvětšení jater, zažívací potíže, zvětšené břicho).
Jak selhání levé, tak selhání pravé poloviny srdce vede v průběhu času k omezení výkonu především nepostižené srdeční komory, takže v pokročilých stádiích onemocnění dochází k nahromadění tekutin v plicích i v nohách. Střední délka života při srdečním selhání je zkrácena.
Na slabost srdečního svalu upozorňují příznaky onemocnění jako dušnost při námaze ale také v klidu, oteklé nohy a noční močení.
K běžným rutinním vyšetřením patří v dnešní době echokardiografie (vyšetření srdce ultrazvukem), které ukáže srdeční slabost, rozšíření srdce, stejně jako ztenčenou srdeční stěnu se sníženými kontrakčními pohyby.
Chceme-li přesně změřit výkon srdce, je nutné cévní vyšetření (angiografie). Při tom je do srdce zasunut katetr, kterým lze měřit, kolik krve srdce přečerpá za jednu minutu.
Nejdůležitější možnost, jak rozvoji srdeční slabosti zabránit, je svědomitá léčba všech onemocnění, která by mohla k srdeční slabosti vést, např.
vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, onemocnění chlopní aj. Při slabosti srdečního svalu by měla být průvodní onemocnění (např.
infekční choroby) časně léčena, aby se předešlo zhoršení situace zvýšenými požadavky organismu na srdeční výkon.