Jak zlepšit zrak?

Díky zraku získáváme 80 % všech informací. Vyvíjí se do 7 let věku dítěte, a můžeme k tomu přispět i my sami. Jak zlepšit zrak u dětí cvičením i díky omega-3?

• Zajímá vás, jaké živiny děti potřebují pro správný vývoj zraku?
• Chcete se naučit velmi jednoduché, ale účinné cvičení na oči?

Pojďme se na tato témata podívat zblízka:

Nespoléhejte pouze na pediatra

Při pravidelných preventivních prohlídkách by nemělo chybět vyšetření zraku až do dospělosti. Ačkoli se zrak vyvíjí do 7 let, určité změny probíhají i později, a definitivně končí s příchodem dospělosti.

Času u pediatra ale není nazbyt, a navíc ne každé dítě je pokaždé ochotné spolupracovat. Proto si všímejte zraku u dětí hlavně doma. Postupovat můžete podobně, jako u lékaře. Ukazujte mu obrázky nebo číslice a písmena, a v pozdějším věku třeba různé velikosti slov.

Velmi důležité je i procvičování barev a tvarů. 

Tablety a mobily škodí nejen kvůli modrému světlu

Dnes už se jim vyhnout nelze, protože se ve školách staly počítače a tablety nedílnou součástí výuky. U dětí ale přispívají k rozvoji krátkozrakosti. Kromě toho vyzařují velice silné modré záření, i když nám to možná tak nepřipadá. Pro oči vůbec není šetrné, a navíc je nepřirozené i pro mozek.

Nesmírně důležité je střídat dobu u monitoru s pobytem venku (ne uvnitř). Pouze venku se změní ostření oka, a může se uvolnit. Princip spočívá v tom, že do obrazovky se díváme zblízka, a oči musí hodně pracovat.  Venku se dívají do dáli, a právě tato vzdálenost hraje klíčovou roli.

Právě tyto změny v tom, na co se díváme, jsou cestou, jak zlepšit zrak u dětí i dospělých.

Vitamín A na oči konzumujte s tukem

Nejdůležitějším vitamínem pro zrak je vitamín A. Podílí se na ochraně rohovky, pomáhá při řešení suchých očí, a hraje důležitou roli v celém procesu vidění a rozlišování barev. Vitamín A je zároveň antioxidant, který chrání buňky před oxidativním stresem.

Nejaktivnější forma vitamínu A je retinol, který najdeme zejména ve vnitřnostech. Pamatujte na to, že vitamín A je rozpustný v tucích, proto je vhodné užívat ho společně s nimi. Vyberte si třeba rybí tuk pro děti obohacený o vitamín A.

Díky tomu najdete omega-3 a vitamín A v jedné kapsli.

Omega-3: klíčová složka pro vývoj zraku

Nenasycené mastné kyseliny omega-3 jsou nezbytnou živinou pro vývoj mozku, nervové soustavy a zraku. To vše spolu souvisí, protože díky nervům dokáže mozek zpracovat to, co vidíme. Bez účasti mozku bychom nerozeznali barvy, světlo a tmu, a už vůbec ne události, které právě sledujeme.

Vývoj zraku jako takového začíná už v děloze. Už během těhotenství tak můžeme začít pracovat na tom, aby mělo miminko všechny potřebné živiny pro vývoj zraku. Omega-3 by však maminky neměly užívat jen kvůli dítěti, ale také pro své vlastní zdraví. Náš organismus si je totiž sám nevytváří.

Oční jóga pro děti, kterou si může zacvičit celá rodina

Oční jóga je nejen relaxační technika. Pomáhá akomodaci oka, a je skvělá pro okohybné svaly. Cvičte ji zásadně bez brýlí a bez kontaktních čoček.

Je výborné začít nejprve uvolněním hlavy a krční páteře: zavřete oči a kývejte hlavou ze strany na stranu, a zepředu dozadu. 

• pohybujte očima nahoru a dolů, opakujte 10x
• pohybujte očima z leva do prava, opakujte 10x
• stejný pohyb udělejte také šikmo – z pravého dolního rohu do levého horního, a naopak
• následuje kroužení očima po směru hodinových ručiček, následně proti směru. Na každou stranu 5x

* platíte pouze poštovné 49 Kč

Jak se zbavit brýlí? Uvolněte oční svaly i mysl, zrak se opět zlepší

Většina doktorů vám řekne, že dioptrie je možné řešit pouze operací. Lektorka Jana Pozlovská, která se ve svých konzultacích věnuje správnému vidění bez brýlí, na to má ale jiný názor. Z vlastní zkušenosti totiž ví, že když pochopíme, jak oči fungují, a naučíme se vidět „správně“, zrak můžeme výrazně zlepšit, nebo se dokonce brýlí zbavit úplně.

Když jsme se poprvé setkaly u jejího stánku na Festivalu Evolution, hned od začátku na mě působila velmi uvolněně a přirozeně – krátce střižené vlasy, pohodlné oblečení a žádná strojenost.

Právě i ta odpoutanost a bezstarostný přístup k životu hraje podle Jany Pozlovské na cestě k dobrému zraku významnou roli.

„Víte, stačí se naučit pracovat s emocemi, vše tak nějak pouštět a pak zjistíte, že je život vlastně jednoduchý a najednou třeba začnete i lépe vidět,“ směje se Jana, která srší pozitivní energií. A nějaká část té její vnitřní radosti rychle přeskakuje i na mě…

Zrak dětí ničí nejen počítače, ale i nedostatek pohybu

Je možné zlepšit vlastní zrak natolik, že člověk přestane potřebovat brýle?

Když budu mluvit z vlastní zkušenosti, pak dvě dioptrie „na blízko“ jdou odložit poměrně jednoduše a rychle. Ale ty techniky, které používám, v zásadě fungují pro jakékoli množství dioptrií a nezáleží ani na tom, jak dlouho brýle nosíte.

Oko ukončilo svůj vývoj zhruba v době, kdy se fyziologicky vyvinul člověk. Vracíme se tedy tisíce let zpátky. 

Například paní, která ke mně přišla se čtrnácti dioptriemi, byla po dvou měsících na deseti. Zpětná vazba od lidí, kteří prošli seminářem nebo konzultací, ukazuje, že pokroky jsou u různých dioptrií. Ale samozřejmě to, zda dojde ke zlepšení nebo se podaří brýle odložit, záleží vždy na každém konkrétním člověku.

Jak jste přišla na to, že se zrak dá „vyléčit“?

Určitě nemluvíme o léčení zraku jako takovém. Je to spíš o tom pochopit, jak oči vlastně fungují, a začít je používat víc v souladu s jejich fyziologií. Ale zpět k vaší otázce. Po čtyřicítce se mi začaly zhoršovat oči na blízko. Ze začátku jsem brýle samozřejmě nosila, a tím se dostala do klasického „kolečka“, kdy jsem potřebovala stále silnější.

Pak mi ale kamarád pověděl o tom, že oči se dají cvičit. To mě zaujalo, začala jsem si hledat informace a nakonec jsem narazila na doktora Williama Batese, což byl americký oční lékař. Řídila jsem se jeho doporučeními a ono to fungovalo. Pak za mnou začali chodit známí a divili se, že už nenosím brýle.

V té době jsem už měla vlastní centrum osobního rozvoje, a tak jsem na žádosti klientů začala pořádat semináře o tom, jak se zbavit dioptrií. Téma se začalo postupně rozrůstat a v současné době je z něho projekt, ve kterém se věnuji nejen dospělým, ale také dětem.

Vedu různé kroužky, pořádám letní pobyty a teď úplně nově začínám pracovat na projektu, jak dostat zdravé vidění do škol. Navíc se začaly ozývat i organizace, které se věnují seniorům.

Jaké jsou příčiny toho, že špatně vidíme?

Je to celé o tom uvědomit si, jaká je fyziologie oka, jak bylo vlastně vytvořené. To důležité je, že hlavní zaostřování nemá na starosti čočka, jak jsme se učili ve škole, ale naopak oční svaly.

Ty jsou v uvolnění, pokud se jen díváme kolem sebe a zaznamenáváme prostor a co je v něm, tedy víc zapojujeme periferní vidění.

A až v okamžiku, kdy se potřebujeme zaměřit na něco konkrétního, zaostřit, musíme oční svaly zapojit do akce.

Oko ukončilo svůj vývoj zhruba v době, kdy se fyziologicky vyvinul člověk. Vracíme se tedy tisíce let zpátky. To, co měl zrak zvládat tenkrát, bylo předávat informace o okolním prostoru jako celku. Detaily nebyly tolik potřeba. V té době byly tedy oční svaly většinu času uvolněné a jen občas „zamakaly“.

Bohužel v současnosti je to přesně naopak, neustále se díváme do počítače, čteme, zaměřujeme se na konkrétní věci i při pohledu do dálky a pořád se snažíme „ostřit“ a naše oči jsou tak přetížené.

Proto říkám, že naprostý základ je oční svaly uvolňovat, aby nepracovaly v napětí a nepřemáhaly se, jedině pak může oko správně fungovat.

Jaké uvolňovací techniky používáte?

Nejlepší je začít tím, že si vyzkoušíte, jak to vlastně vypadá, když je oko v uvolnění. Ideálně někde venku, kde máte možnost podívat se do dálky. Sundejte si brýle nebo čočky a rozhlédněte se kolem sebe, aniž byste se snažili na cokoli zaostřovat.

Uvědomte si, jaký máte pocit v očích – to je právě ono uvolnění, které je nutné praktikovat, jak nejčastěji to půjde. Kromě toho můžete přidat i cílené relaxace, například mrkání nebo techniku tzv.

palmingu, kdy si dlaněmi přikryjete zavřené oči, abyste jim navodili pocit absolutní tmy, uvolníte se a relaxujete. Na seminářích také učím, že lze i číst s uvolněnýma očima, i když nás naše mysl přesvědčuje, že musíme na text silou zaostřovat, když ho v první chvíli nevidíme.

Také existují speciální cviky pro určité oční vady – pro krátkozraké, dalekozraké, pro lidi s astigmatismem, tupozrakostí apod.

Doporučujete sundávat brýle i čočky, kdykoli je to možné. Proč?

Když máte nějakou pomůcku, tak svaly sice nepřetěžujete, jenže je také téměř vůbec nepoužíváte, a tak samozřejmě ochabují a zrak se může ještě víc zhoršovat. Naším cílem je tedy dostat se z obou extrémů do rovnováhy tak, aby naše oči pracovaly, ale v uvolnění.

Dost často se mi na přednáškách či konzultacích objevují lidé, kteří na operaci očí byli, a problémy se jim následně vrátily.

Když tedy sundáte brýle, nebuďte ve stresu, že nic nevidíte, a zapomeňte na „silové“ zaostřování. Prostě jen zkoumejte svět kolem sebe, jako to dělají malé děti, a brýle používejte opravdu jen v případě, kdy to bude nevyhnutelně nutné.

Říkáte, že zlepšení zraku se neodvíjí jen od uvolňování očí. Jaké jsou další faktory?

Kromě očí je důležité i celkové uvolnění, především práce s emocemi. Je dobré zeptat se sama sebe, zda se nechávám ovládat svými emocemi a dovoluji, aby mi řídily můj život, případně jestli s nimi nebojuji. Nebo naopak, zda je přijímám jako skutečnost a nechávám je volně procházet svým tělem. I to na seminářích řešíme.

Psychosomatika učí, že dalekozrací jedinci nechtějí vidět to, co se jim děje v přítomnosti, a krátkozrací mají obavy z budoucnosti. Jaký je váš názor? Pozorujete rozdíly mezi psychickými příčinami jednotlivých problémů?

Ty základní premise pro jednotlivé vady samozřejmě vidět jsou, často zrak souvisí s vědomím vlastní hodnoty, se sebeláskou, nebo tím, že už v dětství byly třeba v rodině problémy a my to „nechtěli vidět“.

Takže je to počáteční vodítko, kudy jít, ale pak už to bývá hodně individuální.

Často se stává, že klienta udržuje v napětí něco zcela jiného, ale v okamžiku, kdy to přijme, vnitřně se mu uleví a poleví i tlak nebo napětí v očích.

Zrak dětí ničí nejen počítače, ale i nedostatek pohybu

Má na oči vliv i strava?

Ano, i jídlo samozřejmě může hrát roli, protože ovlivňuje náš systém jako celek.

Máme k dispozici jen určité množství energie, a když své tělo zaneseme, tak samozřejmě energie, kterou použije na řešení tohoto problému, chybí někde jinde a nefunguje tak, jak bychom potřebovali.

Proto bychom měli vnímat, co nám dělá dobře, čím svému systému pomáháme a čím mu naopak přidáváme práci. Je to o celkové propojenosti a o tom, naučit se sám sobě skutečně pozorně naslouchat.

Jaký je Váš názor na operace očí?

Je to zásah do těla, takže bych to brala spíš jako krajní variantu.

Pokud se totiž shodneme na tom, že příčina špatného zraku může být i někde jinde než v oku, že je to celé hlavně o svalech, se kterými je možné pracovat, pak je jasné, že lidem, kteří i po operaci fungují stejně, se může zrak opět zhoršit. A přestože nemám statistiky, dost často se mi na přednáškách či konzultacích objevují lidé, kteří na operaci byli, a problémy se jim následně vrátily.

Co pro Vás bylo na cestě za dobrým zrakem nejdůležitější?

Přímo na cestě, když jsem si řešila svůj problém, to určitě byla pravidelnost. Potřebujeme se naučit nový návyk a k tomu je nutné jej pravidelné používat. A to za nás nikdo jiný neudělá.

Pak z toho širšího pohledu je to asi uvědomění, že to není ani tak o cvičení, ale spíš o celkové lehkosti, přijetí a uvolnění se toku života, které když dokážeme realizovat, vše se v podstatě děje samo a my se cítíme v pohodě.

zdroj: Centrum zdravého vidění

jak zlepšit zrak nevidím při čtení

• PaedDr.Luděk Krátký
• nezávislý lektor Natural Vision Improvement 
• ​

Lidé se často s údivem ptají: To nemůže být tak jednoduché?  Vždyť na léčbě očních vad i chorob pracují tisíce specialistů a nesmírnými náklady, jak je to možné? Odpověď je prostá: technická medicína nemůže z podstaty tuto cestu vidět. Nevidí za oční vadou či nemocí lidskou bytost, ale vytváří pacienta a zákazníka. Nevěří, že každý má možnost na sobě pracovat, nevěří ve schopnosti našeho vědomí a těla. Moje přesvědčení a vlastní praxe i zkušenosti s klienty i zkušenosti dalších to potvrzují. Mnoho lidí je raději konzumenty zdravotnických služeb, někteří o jiných možnostech nevědí. Proto oslovuji ty, kteří nechtějí být jen pasivními objektem lékařských postupů, věří či hledají víru v sebe sama, v schopnosti, které v sobě máme všichni obsaženy.  

Vycházím za zásady, že k cíli může vést mnoho cest a nevylučuji i řešení, které nabízí zdravotnický průmysl, každý má možnost volby. Uzavřít se jakékoliv možnosti je omezenost.

Mým zaměřením je studium a praxe různých terapeutických postupů, které nejčastěji vychází z poznatků pokračovatelů Wiliama Batese, např.

Ray Gottlieba,  zásad přirozeného vidění Meiera Schneidera, relaxačních technik Jacoba Liebermana, Todda Beckera, pro zlepšování dětského zraku poznatků Janet Goodrich a mnoho dalších .

​

Mojí snahou je ve spolupráci s klientem rozpoznat cestu, která nejvíce vyhovuje a je účinná. Cílem celostní práce je uvědomění si zraku jako výsledku mentálních a fyzických podmínek a následnou prací s vlastním zrakem dosahnout jeho nápravy.    U dětských klientů pracuji s dětmi i rodiči dohromady. Společná radost z her a výsledků může efekty cvičení jen prohloubit.

Práci se zrakem s těmi klienty, kteří vnímají souvislosti těla a vědomí je možné velmi efektivně propojit s Bachovou terapií.  

Aplikace vhodně zvolených esencí je významným pomocníkem pro harmonizaci těla i vědomí, přinášejí snížení napětí, které je příčinou většiny zrakových vad, napomáhá snadnějšímu osvojení  nových či znovuobnovených návyků. Bachovy esence jsou vhodné jak pro dospělé tak i pro děti.  

Pro ty, kteří nemají povědomí o možnostech Bachovy terapie chci zdůraznit, že nejsou lékem na konkrétní nemoci lidského těla včetně zraku, nýbrž napomáhají obnově rovnováhy (sjednocují)  a tím i odstranění napětí, která se navenek manifestuje jako nemoc. 

1. Upozornění:
2. Při čtení těchto stránek nezapomínejte uvolněně dýchat,
3. pravidelně mrkejte a občas se zahleďte do dálky,
4. aby váš zrak nebyl strnulé.

​

Změny zraku nejsou nevratné a nevyhnutelné.  Zrakové vady se dnes  řeší tím, že pomocí brýlí, kontaktní čoček či laserové operace se upraví optická (refrakční) vada čočky.

Je to rychlé a nevyžaduje  spolupráci pacienta či zákazníka (kromě peněz).

Je to však jen technické odstranění následku, které nevrací zraku jeho původní kvalitu – neodstraňuje příčinu a i následek řeší jen částečně.

 Brýle redukují zrakové schopnosti  – výrazně omezují zorné pole a potlačují periferní vidění, podporují strnulost zraku a ještě k tomu se optická vada oka v naprosté většině případů nezlepšuje ba naopak.

Zvyšuje se riziko závažných očních chorob.

Zjednodušeně řešeno: za rychlý výsledek později může náš zrakový systém zaplatit. Není to obviňování lékařů a výrobců optických pomůcek. Lidé chtějí rychlá řešení bez námahy a pracovníci v oboru se snaží vyhovět poptávce a jednoduše jejich uvažování je omezeno tím, co se naučili. Vlastně by šlo konstatovat, že jejich vidění problému je zúžené.

Existuje však i jiná cesta. Je přirozené dodržovat zásady zubní hygieny, abychom se vyhnuli zkaženým zubům a umělému chrupu v brzkém věku?   Je přirozené jíst střídmě a mít dostatek pohybu, abychom se vyhnuli nadváze a s ní spojeným chorobám? Je přirozené se otužovat ? Je přirozené cvičit zrak,  abychom se vyhnuli brýlím?

Řešení nalézáme jinde.

Vycházíme z toho, že vidění jako funkce zrakového orgánu a mozku je velice komplexní činnost s dominancí  duševní činnosti.   Změny zraku, které nastaly, lze zastavit nebo se úplně vrátit k dokonalému zraku.

  Dosahujeme toho tím, že vracíme zraku jeho původní funkce, které se rozvíjejí zejména v dětství. Vracíme zraku jeho původní zvídavost, schopnost pozorovat detaily, uvolněnost a pohyb, schopnost adaptace i relaxace.

 Požadujeme -li od zraku činnosti, ke kterým byl stvořen, jeho vlastnosti se vrátí. Výrazně tím také snížíme riziko očních onemocnění.

Oči jsou velmi důležitý indikátor stavu pohody nebo nepohody,  svěžesti únavy , klidu nebo nervozity. Naučíme vás se uvolnit,  rozpoznávat  a následně redukovat stres a napětí. Praxe a výsledky tisíců lidí na celém světě to dokazují.

Náš zrak byl stvořen k vidění do dálky. Na sítnici oka se nachází ca 120 mil tyčinek, které jsou odpovědné za vidění v šeru, periferní vidění  a vnímání pohybu, vlastnosti tolik potřebné pro život člověka v přírodě.

  V makule, kam dopadá obraz na sítnici je ca 6 mil. čípků, které mají na starosti jasné nejostřejší vidění a vnímání barev.

​Většinu času  však používáme jen tuto část fotoreceptorů, často v nepřirozeném osvětlení a díky zaostřování do blízka je zrak  nepřirozeně namáhán a strnulý.

Obrazovky počítačů, chytrých telefonů, tabletů používané bez odpočinku dlouhou dobu očím neprospívají. Ve chvílích odpočinku používáme opět stejné pomůcky – obrazovky a displeje, čteme. Naše oči jsou tak permanentně přetíženy zejména pohledem na blízko a ve stresu. Nespíme v opravdové tmě.    

Časopis Nature 3/2105 uvádí  že krátkozrakostí bude postiženo na konci tohoto desetiletí  více než 2,5 mld lidí t.j třetina planety.

Největšími riziky tohoto onemocnění je, že při rozvoji krátkozrakosti dochází k prodlužování oční koule, což může v pozdějším věku způsobit velmi vážné poruchy zraku, zejména odchlípení sítnice a tím nevratnou ztrátu zraku. Zvyšují se i rizika šedého a zeleného zákalu.

časopis Nature 3/2015 – číst celý článek

Zrak je po mozku nejsložitější orgán našeho tělo. Je přímo propojen s mozkem. Prostřednictvím zraku přijímáme odhadem až 90% informací z okolního  světa. Pomocí zraku se ve světě orientujeme a naše vidění bezprostředně souvisí s dušeními pochody.

​

Svět okolo nás můžeme přijímat různými způsoby.

Oči jsou prakticky součástí mozku, jejich výkon a schopnosti, tak jako u mozku jsou neuvěřitelné. Jsou v neustálém pohybu. Zaostří průměrně 50x za sekundu, zpracují desetitisíce informací každou hodinu. Zrakový orgán je schopen pracovat bez odpočinku. Svěžest či únava očí výrazně ovlivňuje naše celkové pocity.  V očích se odráží radost i žal, jsou vnějším pojítkem s naší myslí. 

Poznejme náš zrak, jeho neuvěřitelné přirozené schopnosti a naučme se jej správně využívat v dnešní době, která klade na náš zrak a mysl velmi vysoké nároky. Poznání zraku může být cestou k poznání sebe sama.

Vidíme opravdu to, co vidíme?

• Prostřednictvím zrakového vjemu přichází do naší mysli až 90% informací, které zpracovává optický systém oka, fotoreceptory a přes zrakové nervy jsou informace přeneseny do příslušných center mozku, který vytváří v našem vědomí příslušný obraz, který považujeme za platný.
• Stalo se vám však, že jste viděli něco, co ve realitě bylo jiné, nebo jste něco nezaregistrovali, přes to, že ve skutečnosti by to nemělo být k přehlédnutí?
• Naše myšlenky výrazně ovlivňují zpracování optických informací, vidění je ovlivněno našimi zkušenostmi, návyky a okamžitým stavem těla a mysli.

Změňme naše návyky, kterými naše oči reagují na moderní život. Malé děti objevují svět a učí se zároveň využívat zrakový orgán a mozek.

Objevme znovu svět a vraťme zraku jeho původní schopnost vidět svět v jeho nesmírné šíři. 

Používáním počítačů, chytrých telefonů či tabletů, soustředěním se na řešení problémů naše oči ztrácí pohyb, přirozenou zvídavost, okohybné svaly leniví a čočky ztrácení svojí pružnost.   Celkový stres snižuje celkovou duševní výkonnost a přímo se tak podílí na kvalitě našeho zraku. Může se vám zmenšit ostrost vidění, zúží se zrakové pole, které vnímáte.

1. Děti v posledních letech se stávají již v časném školním věku krátkozraké ( jsou  odhady, že počet překročí v budoucnu 80%), ti, kteří viděli v mládí výborně začínají mít problémy.
2. Pokud se to stane i vám, nějspíše navštívíte očního lékaře či optometristu, který vám sdělí, že se jedná o změny, které jsou naprosto běžné a nevratné a nabídne snadné a rychlé řešení v podobě brýlí či kontaktních čoček, případně laserové operace.
3. Nemáte důvod neuvěřit a dostanete své brýle a prožijete nejspíše toto:
4. ​
5. svět v těchto brýlích se vám bude zdát poněkud jiný, než jaký jste viděli dříve. Centrální vidění bude sice ostré tam, kde vám ho na zrakové tabulce testovali, možná vyjdete na ulici a vaše rovnováha bude trochu jiná, sdělíte to lékaři či optikovi a uslyšíte tuto větu:

„ Na  to si zvyknete, to chce čas.“

Uvěříte a zvyknete si. Po čase zjistíte, že bez brýlí či čoček nevidíte to, co jste viděli před tím bez potíží bez brýlí, či s původními brýlemi.

Věda potvrzuje je možné si zlepšit zrak

Klientská zóna

Lékaři striktně popírají, že by bylo možné si zrak zlepšit. Přitom existuje několik studií, které tuto možnost potvrzují.

Studie Národního institutu pro stárnutí v USA

Grant v hodnotě 3 miliónů dolarů od Národního institutu pro stárnutí v USA (National Institute of Aging) umožnil vědcům ověřit zlepšování zraku u starších osob s využitím zrakového tréningu, resp. trénování zrakového (vizuálního) vnímání.

Výsledky studie byly publikovány v listopadu 2010 ve vědeckém časopise „Jorunal of Vision“ a jednoznačně prokázaly, že tréninkem je možné zrak zlepšit.

Výzkum prováděl tým vědců z University of California v Riverside společně s kolegy z Bostonské univerzity.

Změny zraku, které zahrnují například snížení zrakové ostrosti, snížené vnímání kontrastu, hloubky prostoru, rozmazané vidění aj. byly po dlouhou dobu přičítány procesu stárnutí či aspektu dědičnosti. Tato studie však poprvé prokázala, že speciální zraková cvičení mohou zlepšit zrak, a to i u starších osob. Účastníkům studie bylo všem přes 65 let věku.

Profesor psychologie G.John Anderson se svými kolegy vyvinuli sadu experimentů, které byly založené na opakované stimulaci zraku testovaných osob tak, že zrakové cviky byly vždy na hranici možností dané osoby.

Tato opakovaná stimulace na hranici možností ovlivnila pozitivně zrakové schopnosti účastníků studie, výsledkem bylo zlepšení jejich zraku.

Tohoto zlepšení dosáhli účastníci již po dvou dnech stimulace a cvičení a jejich zrak se dostal na hodnoty srovnatelné s mladými studenty na uvedené univerzitě.

Studie zároveň prokázala, že zlepšení zraku u starších osob mělo přímou spojitost také se zlepšením celkového tělesného zdraví a pocitu těchto osob.

Dokonalejší zrak pod vodou

Ponořením se do vody bez potápěčské masky ztrácíme přibližně -43 dioptrií. Přesto v Asii žijí děti, které loví obživu ze dna moře bez jakýchkoliv optických pomůcek a jejich zrak je ve vodě dvakrát tak ostřejší než náš. Jedná se o nomádskou populaci Moken. Stejného výsledku se ve studii švédské výzkumnice podařilo dosáhnout evropským dětem po několikadenním zrakovém tréningu.

Švédská výzkumnice Anna Gislen porovnávala zrak pod vodou mezi Mokenskými dětmi a dětmi z Evropy a zjistila, že Mokenské děti mají ve vodě více než dvakrát tak ostrý zrak. Tento rozdíl by mohl být vysvětlen genetickou odlišností nebo působením specifických přírodních podmínek, nicméně ani jedno nebylo potvrzeno.

Mimo vodu měly Mokenské děti prostě stejný zrak jako děti evropské. Co však bylo důležité je, že při potápění se Mokenským dětem silně zužovaly zornice, ale u evropských dětí k žádné změně nedošlo.

Na souši má velikost zornice malý význam při rozlišovací schopnosti, ovšem pod vodou, kde je obraz silně rozmlžený, může zúžená zornice značně přispět k větší rozlišovací schopnosti.

Anna Gislen uspořádala v rámci svého výzkumu pro švédské děti zraková cvičení. Před začátkem cvičení se nikomu z dětí při potápění zornice nezužovaly, tudíž nedocházelo ke kompenzaci rozostření.

Za 11 lekcí očního cvičení se jejich zrak ve vodě natolik zlepšil, že dosahovaly srovnatelných výsledků jako Mokenské děti.

Studie Anny Gislen je dalším příkladem toho, jak je lidské tělo přizpůsobivé a že i zrak je zcela zřejmě možné natrénovat.

Brýle kazí zrak

Dr. Earl Smith z Fakulty optometrie na Univerzitě v Houstonu v USA realizoval pokus s opicemi s naprosto ostrým zrakem. Těmto opicím nasazoval různé typy dioptrických čoček s různým počtem dioptrií.

Zjistil, že během několika týdnů po nasazení čoček na dálku (minus dioptrie) se opice nasazeným dioptriím přizpůsobily a staly se krátkozrakými. Stejně tak opice, které měly nasazené čočky na blízko (plus dioptrie) se po několika týdnech staly dalekozrakými.

V dalším pokusu použil čočky s astigmatickou korekcí, a u těchto opic vzniknul astigmatismus!

Tato studie má mimořádný význam, nejen proto, že zraková soustava člověka a opice je prakticky identická. Tato studie prokazuje, že používání brýlí nebo kontaktních čoček přispívá ke zhoršování zraku. 

Stejný princip se využívá i tehdy, když chcete počet dioptrií snížit. Začnete brýle odkládat nebo používat menší počet dioptrií, zároveň zrak trénujete, a Vaše zraková ostrost se začne zlepšovat.

Zkušenosti z mé poradny

Zraková ostrost a zdraví Vašich očí je svázáno s celým tělem. Dojde-li k nějaké fyziologické nebo psychicko-emotivní poruše, může se to projevit zhoršením zraku. Lékaři tento fakt popírají, jakoby oči byly zcela oddělené od zbytku těla. Řada příkladů z mé praxe výše uvedený fakt potvrzuje, některé příklady z poslední doby uvedu:

Zhoršení zraku po transplantaci ledviny – mladá žena po transplantaci ledviny, do té doby viděla bezvadně. Po transplantaci se zrak rapidně zhoršil, došlo o omezení periferního vidění (paní vidí jako „v tunelu“ v úhlu pouhých 5°), rozvinul se šedý zákal.

Vznik makulární degenerace po traumatické události – mladý muž, kterému zemřela žena a ztrátu těžce nesl, doslova to nechtěl vidět. Po třičtvrtě roce se mu rozvinula makulární degenerace.

Vznik šedého zákalu (a dalších vážných problémů) po očkování „proti“ rakovině děložního čípku – mladé ženě toto očkování doslova zničilo život a zdraví. Svůj stav s velkým úsilím postupně zlepšuje přírodní cestou a prostředky.

Toto si zapamatujte!

Toto vše nejsou náhody. Zrak souvisí se stavem vnitřního prostředí Vašeho těla, zejména s funkcí střev, jater, ledvin a žláz s vnitřní sekrecí. Zaostřování je možné trénovat, jak ostatně prokazují i některé výzkumy. Schopnost správně ostřit však není dána jen očními svaly, jak je někdy mylně uváděno.

Podílí se na ní také nervová soustava, vegetativní soustava, stres a emoce. Nasazení brýlí nic neřeší, zrak se bude pouze zhoršovat.

Chcete-li naopak zrak zlepšit, je potřeba udržovat tělo čisté, zlepšit funkci vnitřních orgánů, dodat očím potřebné výživné látky, trénovat schopnost ostření a oči také důkladně relaxovat.



Diskuze Jak zlepšit zrak, když vidim špatně na dálku?

Jak zlepšit zrak, když hůře vidím do dálky a nepřečtu např. titulky
v televizi? Na pravé oko mám 1 dioptrie a na levé 0,75 dioptrie a mám
brýle. Lze zlepšit zrak nějak? Škodí příliš časté koukání do mobilu
nebo práce na PC? Děkuji.

Velikost písma:

A byla jste na oční s tím, že se vám zhoršil zrak?

Kup si bryle. Ne koukani do pc neskodi

Operaci to jde zlepšit celkem spolehlivě.

A cuceni do obrazovek neškodí.

@Anonymní píše:
Jak zlepšit zrak, když hůře vidím do dálky a nepřečtu např. titulky
v televizi? Na pravé oko mám 1 dioptrie a na levé 0,75 dioptrie a mám
brýle. Lze zlepšit zrak nějak? Škodí příliš časté koukání do mobilu
nebo práce na PC? Děkuji.

@martina.se
píše:
Kdyby šel jen tak zlepšit zrak, nemusí lidi nosit brýle. Počítej s tím,
že to časem bude jen a jen horší

Naopak, časem to bude lepší… A pak začne potrebovat brýle
na cteni.

@j.a.n.i1 píše:
Naopak, časem to bude lepší… A pak začne potrebovat brýle na
cteni.

@klamonožka
píše:
Tak to záleží, kolik jí je. Jestli jí je 15, tak to dost pravděpodobně
ještě bude časem horší. Mně se začal zhoršovat zrak tak ve 12 a
přestal snad až někdy kolem 25.

To sice jo, ale zároveň není pravda, že už to bude jen horší…
protože zas kolem 40 se to začíná většinou zlepšovat, resp. překlápět
na špatné vidění na blízko.

@Cenarius píše:
Operaci to jde zlepšit celkem spolehlivě.A cuceni do obrazovek
neškodí.

při tak totálně zanedbatelných dioptriích se operace nedělá

@j.a.n.i1 píše:
To sice jo, ale zároveň není pravda, že už to bude jen horší… protože
zas kolem 40 se to začíná většinou zlepšovat, resp. překlápět na
špatné vidění na blízko.

No tak to jsem asi výjimka. Je mi 50, do dálky vidím furt stejně blbě,
skoro bych řekla, že se to i zhoršuje, na blízko vidím dobře. Mám dvě a
čtvrt dioptrie.

@annlady píše:
při tak totálně zanedbatelných dioptriích se operace nedělá

@Cenarius No, budes se
divit, ale spousta lidí s jednou dioptrií ani bryle nevlastní a normálně
řídí. A jinak ano, operaci ti klidne udelaji, ale jelikož negarantuji 0,
tak se klidně muze stat, ze bude úplně na slušně řečeno nic.

@Cenarius Má pravdu.
Pokud se jedná o dioptrie do 3 tak solidní klinika do toho moc jít nechce,
ale může udělat vyjimku. U 1-1.5 dioptrie vůbec.

S očima mám bohaté zkušenosti a operace…

@Cenarius píše:
A to máš odkud? Jelikož nikdo ze známých toto neřešil. Nikde neměli
žádný „operace od“. Prostě chtěli líp vidět a zaplatili. A je mi
jasný, že ty se zrakem problém nemáš, jinak takovou blbost jako
„zanedbatelné dioptrie“ bys nemohla napsat. Zkus si s jednou dioptrií jet
autem bez brýlí a jet podle cedulí. Schválně kam dojedeš

Vím to od svého operatéra, který mi dělal LASIK mé těžké
krátkozrakosti -7 a -9 dioptrií v Refrakčním centru Praha.
Na tyhle dioptrie si člověk na řízení pořizuje brýle a nevydává
40 tisíc, protože 0,5 až 1 dioptrie může po operaci zůstat (já mám
naštěstí funkční nulu, ale kdyby mi jedna zbytková dioptrie zůstala, bych
byla šťastná)

Slábne vám zrak? Nepanikařte, můžete ho zlepšit!

Brýle jsou jednoduché (většinou velmi slušivé) řešení. Nasadíme je a vidíme. Od dětství však raději chodím po klikatějších cestách, a asi proto jsem brýle nikdy trvale nenosila.

Bylo (a je) mi mnohem bližší spoléhat se na jakýsi šestý smysl (tedy samozřejmě kromě řízení automobilu!) a mít svět tak trochu rozostřený. Život zvesela ubíhal, než jsem si v posledních letech uvědomila, že vidím stále hůře.

Rozhodla jsem se tedy k ráznému kroku a začala ostřit zrak pomocí metody doktora Batese.

Kdo byl William Horatio Bates?

Uznávaný americký oční lékař (1860–1931), který v důsledku nespokojenosti s konzervativní oftalmologickou praxí začal se svými vlastními výzkumy vad zraku. Nedalo mu spát zaostřování, tedy akomodace čočky.

Zjistil, že akomodace čočky probíhá hlavně pomocí očních svalů, a také, že kvalita vidění úzce souvisí s naším emočním stavem! Lektorka Jana Pozlovská z pražského Centra zdravého vidění tuto metodu pečlivě odzkoušela sama na sobě, a protože skutečně ke svému údivu brýle odložila, začala tímto způsobem pomáhat dalším lidem stylem „škola hrou“.

Pořádá workshopy a semináře (a také individuální konzultace), kde učí, jak je možné zmenšit svou oční vadu nebo úplně odložit „náhradní oči“ a vidět opět dobře.

Uvolněte mysl i tělo

Základem dobrého vidění je podle informací Jany Pozlovské uvolněný pohled. Oční vady, tedy dalekozrakost, krátkozrakost, astigmatismus, šilhání a další závisí (mimo jiné!) na naší vnitřní pohodě a schopnosti se uvolnit.

Kvůli hektickému stylu života vězíme neustále v tenzi, naše svaly včetně očních jsou v napětí, k uvolnění dochází (v lepším případě) pouze ve spánku. Dle mluvy psychosomatické medicíny jsou oči také symbolem pohledu na minulost, současnost i budoucnost.

Často tedy ostrému vidění z velké míry brání naše podvědomí, kdy nechceme něco či někoho vidět, a proto nás oči poslechnou. Neuškodí o tom popřemýšlet…

„Během psychické nepohody (vzteku, strachu, rozčilení, přepracování) vidíme podstatně hůře.“

Od Jany Pozlovské se také dozvídám, že to, jak vidíme, je mimo jiné odrazem stavu našeho organismu, především páteře. Je to znatelné zejména u zatuhlého krčního úseku, který má přímý dopad na oblast hlavy, tedy i na oči.

Cviky zaměřené na ozdravení celé páteře, jako jsou želva, pejsek, nazlobený ježek, sova či tykev, rozesmějí, ale splní svůj účel. Tělo je pak pružnější, ohebnější, což se projeví i na ostrosti zraku.

Cvičím poctivě a s radostí jako malé dítě.

Jana Pozlovská mě také trpělivě učí různé specifické oční cviky. Podotýká, že důležitá je především pravidelnost. S tou mám popravdě trochu problém.

Nakonec však zařadit oční cvičení do režimu celého dne nebylo až tak náročné – cvičit oči je možné kdykoli, po ranním protažení a rozpohybování těla, v průběhu pracovního dne v redakci, po obědě, při procházce apod. Chceme-li doopravdy něco změnit, čas se vždy nalezne!

Chvilky tréninku

Jedním z příjemných cvičení je palming. Tleskněte dlaněmi, poté je chvilku třete o sebe, pak mističky dlaní lehce přiložte na zavřené oči a ponechte tak několik minut. Energie tepla z dlaní uvolňuje oční okolí a kromě jiného oči pak více září.

Palming se dá dělat téměř kdekoli, stejně tak pohledy nahoru/dolů, doleva/doprava, vpravo nahoru/vlevo dolů, obkroužit očima čtverec, kruh či spirálu. Všechny tyto cviky účinně procvičují hybnost oka. Důležité je posunovat pohled do různých směrů pomalu, vědomě a nenásilně.

Nezapomínejte dýchat, tedy nezadržujte dech a nic netlačte přes míru. Osobně je mi nejbližší sunning. Zavřít oči, natočit tvář ke slunci a otáčet pomalu hlavou ze strany na stranu (či nahoru a dolů), volně dýchat a vizualizovat si sluneční paprsky, jak pronikají pokožkou obličeje a víčky přímo do očí.

Krásná sluneční lázeň, kterou mnohdy ve svém životě postrádám.

Tipy:
– Dobrým procvičováním zraku je navlékání malých korálků pouze s jedním otevřeným okem (vystřídat obě).
– Dále vše, kde učíme oko měnit pozici – tedy zaměřovat se střídavě na blízko a do dálky (opět každým okem zvlášť).
– Nebo žonglování s míčky, kdy nehýbeme hlavou, pouze očima sledujeme letící míček, který chytáme střídavě levou a pravou rukou.

– Přenášejte pohled na různě vzdálené předměty. Co nejvíce se dívejte do zeleně – na stromy, louku, zahradu nebo alespoň na květiny v okně… Mrkejte! Bez mrkání vysychá oční povrch. 

Existuje mnoho zajímavých technik, které mohou pomoci vašemu zraku opět získat jeho funkci v souvislosti s vašimi konkrétními obtížemi. Nepůjde to však bez vás, bez vašeho úsilí. Jsem, dá se říci, teprve na začátku cesty, ale už nyní mám obrovskou radost ze svých pokroků. Jde však o to nezastavit se a jít dál.

Článek vyšel v časopise Moje zdraví. Aktuální číslo, které je věnováno mimo jiné i tématu Jak najít rovnováhu bez prášků, koupíte na www.ikiosek.cz.

Autor: red

Autor: Helena Míková