MAKRODATA A EU
České pivovary prochází v časech koronaviru těžkým obdobím, ale již začíná svítat na lepší časy, navíc zájem o české pivo v cizině neustále roste. Kdo vlastní české pivovary a kolik piva vyrobí?
České pivo je vyhlášená národní chlouba, ale naše pivovary během minulého století prošly řadou proměn. Jak jsou na tom dnes? Kdo je vlastní a kolik vyrobí?
Je libo japonskou Plzeň či holandské staré Brno?
Zdroj: Shutterstock
Spotřeba piva v Česku
Češi se mohou pyšnit prvenstvím ve spotřebě piva na osobu (kdyby se ovšem počítalo samotné Bavorsko, tak by nás porazilo). Toto prvenství mezi státy držíme už téměř čtvrt století.
Sice jsme trochu v pití zlatavého moku polevili, spotřeba piva klesla z 143 litrů na osobu v roce 2016 na 138 litrů na osobu v roce 2017. Ale v roce 2018 se opět zvýšila na 141 litrů na osobu.
Celkem se v Česku vypije přibližně 16,5 milionů hektolitrů piva.
V Česku je v současné době kolem 444 pivovarů a číslo poslední roky neustále narůstá.
Ovšem nemůžeme očekávat, že v českých zemí budou počty pivovarů lámat rekordy, protože za Rakouska-Uherska bylo na našem území dlouhodobě přes 1 000 pivovarů (z toho většina malých).
V dnešní době je trh s pivem prakticky ovládán několika velkými hráči. Přesto obliba malých pivovarů neustále roste, protože výroba piva je dostupnější než v minulosti.
Zdroj: Euro.cz
Většina velkých českých pivovarů a značek má kořeny ještě v Rakousku – Uhersku, kdy bylo nejvíce pivovarů (v roce 1712 bylo 1 294 pivovarů). Za socialismu přišlo znárodňování a zakládání nových pivovarů. Po divoké privatizaci devadesátých let nastoupily velcí světoví hráči i na naši domácí scénu, kde působí prakticky dodnes.
Seznam pivovarů, značek a jejich majitelů
| Plzeňský prazdroj | Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast, Velkopopovický kozel, Primus | Asahi Group Holdings | Japonsko |
| Pivovary Staropramen | Staropramen, Velvet, Ostravatr, Bráník, Vratislav | MolsonCoors Brewing Co. | Kanada a USA |
| Heineken Česká republika | Zlatopramen, Krušovice, Starobrno, Březňák, Dačický, Hostan, Louny | Heineken N.V. | Nizozemsko |
| Budějovický Budvar | Budějovický Budvar, Pardál | Státní podnik | Česká republika |
| Pivovary Lobkowicz Group | Lobkowicz, Platan, Uherský Brod, Merlin, Klášter, Rychtář, Černá Hora, Ježek | CEFC Group (Europe) Company | Čína |
| LIF Group | Svijany, Rohozec, Primátor | LIF Group | Česká republika |
| PMS Přerov | Holba, Litovel, Zubr | HSK Invest | Česká republika |
| Rodinný pivovar Bernard | Bernard | 50 % Duvel Moortgat, 25 % Stanislav Bernard, 25 % Josef Vávra | Belgie, Česká republika |
| Pivovar Nymburk | Postřižinské pivo | Ing. Pavel Benák | Česká republika |
| Pivovar Samson | Samson | Anheuser-Busch InBev | Belgie |
Zdroj: Oficiální stránky společností, obchodní rejstřík
I přes stoupající oblibu malých pivovarů si v Česku drží výsadní postavení převážně pár pivovarů, které vlastní většinu velkých značek. Na tento trh se velmi špatně proniká, protože velké pivovary mají zavedené svoje distribuční cesty, dodávají restauracím různé vybavení a další výhody.
Nicméně v poslední době i samotní velcí hráči pouští do „svých“ restaurací malé nezávislé pivovary. Pivovary se potýkají ovšem s novými trendy a lehkým úbytkem spotřeby piva.
Ale Česká republika nadále patří i po zdražení piva mezi ráje všech světových pivařů, protože se ceny piva v restauracích i nadále pohybují na cenách nealkoholických nápojů (například balené vody).
- Čtěte také další díly seriálu „Kdo vlastní“:
- Kdo vlastní naše banky?
- Kdo vlastní naše televize?
- Největší výrobci čokolád na světě
Kolik se v ČR vyrobí piva a kam se české pivo vyváží?
Výstav piva (tedy celková produkce piva) v roce 2018 byl rekordní a vzrostl na 21,3 milionů hektolitrů. V roce 2017 byl výstav 20,32 milionů hektolitrů piva a v roce 2016 20,46 milionů hektolitrů. Již 4 roky po sobě překročil výstav piva 20 milionů hektolitrů.
V roce 2018 se do zahraniční vyvezlo cca 5,2 milionů hektolitrů piva. Mezi hlavní exportní země, kam putuje české pivo, patří Slovensko, Německo a Polsko. Vývozu do zemí mimo EU kraluje Rusko, Jižní Korea a USA. Jako luxusní značky jsou do světa vyváženy Pilsner Urquell i Budějovický Budvar, ale rovněž i Krušovice, Kozel a Staropramen.
Zajímavostí je, že se pivo za cenu v řádech stovek dolarů vyvezlo dokonce i do Severní Koreje.
Seznam pivovarů dle celkové produkce piva
| Plzeňský prazdroj | Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast, Velkopopovický kozel, Primus | 11 500 000* |
| Pivovary Staropramen | Staropramen, Velvet, Ostravatr, Bráník, Vratislav, Pernštejn | 5 400 000* |
| Heineken Česká republika | Zlatopramen, Krušovice, Starobrno, Březňák, Dačický, Hostan, Louny | 2 400 000* |
| Budějovický Budvar | Budějovický Budvar, Pardál | 1 679 000** |
| Pivovary Lobkowicz Group | Lobkowicz, Platan, Uherský Brod, Merlin, Klášter, Rychtář, Černá Hora, Ježek | 894 000* |
| LIF Group | Svijany, Rohozec, Primátor | 802 000* |
| PMS Přerov | Holba, Litovel, Zubr | 755 000* |
| Rodinný pivovar Bernard | Bernard | 400 600** |
| Pivovar Nymburk | Postřižinské pivo | 163 500* |
| Pivovar Samson | Samson | 88 300* |
*2018
**2019
Zdroj: žejdlík.cz a ČTK, Pivovar Bernard
Zachrání Češi hospody?
Kvůli vládním opatřením pro šíření koronaviru dostaly pivovary i české hospody na frak a pro řadu provozovatelů bude tento rok velmi těžký.
Proto vznikly iniciativy zachraňhospodu.cz či zachraňpivo.cz.
- Díky těmto iniciativám se již podařilo vybrat přes 10 milionů korun a pomohlo se již řadě hospod a pivovarů.
- „Zachraň pivo“ pomáhá distribuovat pivo malých českých pivovarů
- Projekt „Zachraň hospodu“ potom umožňuje koupit voucher do své oblíbené hospody a tím ji finančně pomoci v této nelehké době.
Mezi významné partnery projektu patří i Bohemia Hop, největší česká obchodní společností se chmelem. „Odbyt českého chmele je velmi úzce svázán s českým pivem a projekt “Zachraň hospodu” jsme velmi rádi organizačně i finančně podpořili,“ uvedl Zdeněk Rosa, předseda představenstva Bohemia Hop.
Trendy v pití piva
Mezi hlavní trendy pití piva patří přechod od čepovanému k lahvovému a hlavně plechovkové pivo zažívá v Česku renesanci. Plechovky jsou praktické, nic se nemusí vracet a obal se snadno vyhodí.
Ovšem hliníkové obaly zatěžují přírodu a používaní skleněných lahví je více přátelské k naší planetě. Češi se rovněž toto léto vrací k obyčejnému pivu a již tolik nepijí ovocná piva.
Dále roste podíl malých pivovarů, ale ty pro velké hráče stále nepředstavují velkou konkurenci. Roste také obliba výroby vlastního piva „doma na koleni“.
S téměř žádnou českou značkou piva nesáhnete vedle a pivo patří mezi nejlepší iontové nápoje a obsahuje řadu vitamínů, jenom to nesmíte přehnat s množstvím.
Koronavirus a hospody: miliony piv končí v kanálu, některé podniky během karantény ukončily provoz
Praha V pivovarech vrcholí likvidace neprodaného piva. Celníci evidují žádosti o vylití zhruba sto milionů jeho půllitrů.
Když nedávno pod dohledem celníků putovalo v pivovaru Starobrno kvůli zavřeným hospodám do odpadu 14 tisíc litrů neprodaného a prošlého moku, byl to pro vyznavače české pivní kultury smutný pohled. Jednalo se přitom o pouhý zlomek celkově likvidovaného objemu v Česku. V podobné situaci jako Starobrno je totiž mnoho dalších výrobců.
Během koronavirové hospodské karantény došla mnohá, převážně nefiltrovaná a nepasterovaná sudová piva k limitu své spotřeby. Do kanálů teď tečou za přítomnosti celníků, neboť pivovary mohou v takovém případě žádat o vrácení spotřební daně.
„Pivo v sudech a v tancích, které během uzavření hospod expiruje, je podle legislativy nutné ekologicky zlikvidovat.
Celkový objem bude v řádu nízkých desítek tisíc hektolitrů,“ říká za lídra trhu Plzeňský Prazdroj jeho obchodní ředitel Tomáš Mráz.
„Zároveň hospodám veškeré pivo, které během nuceného uzavření projde, zdarma kompenzujeme. Ačkoliv je to pro nás významný náklad, věříme, že hospodám to v první fázi pomůže,“ dodává Mráz.
Pivo je možné do kanalizace vylít pouze po předchozí konzultaci s provozovateli čističek odpadních vod (ČOV) a jen v postupných dávkách, aby nedošlo k zahlcení jejich technologie.
Vylít, stočit do lahví, nebo vypálit?
Generální ředitelství cel v této souvislosti eviduje žádosti v celkové výši přes 500 tisíc hektolitrů, tedy přes sto milionů půllitrů piva, které chtějí pivovary vrátit zpět do režimu podmíněného osvobození od daně (dostanou zpět spotřební daň) za účelem jeho přepracování nebo likvidace.
Neznamená to však, že v odpadních stokách nakonec skončí všech sto milionů piv. Mluvčí Celní správy Ivana Prudičová připomíná, že zákon v takovémto případě připouští možnost pivo dále zpracovat. Například jej lze ze sudů naplnit do lahví nebo nechat znovu prokvasit, případně použít jako surovinu pro výrobu lihu, třeba pivní pálenky.
  |
S tím však většina pivovarů příliš nepočítá. Přelít pivo ze sudů do lahví je technologicky složité a hrozí při tom nežádoucí provzdušnění. Ani jakkoliv přepracované pivo by si většina výrobců netroufla znovu prodávat a pivní pálenku nechá vyrobit málokdo.
Přesto ale bude skutečně vylitého piva ve výsledku o něco méně, než kolik pivovary původně celníkům nahlásily. A to proto, že stát umožnil restart hospod dříve, než se očekávalo. Alespoň část tohoto „odepsaného“ piva bude tedy možné v původní kvalitě doprodat.
„Díky tomu, že se opatření oproti původním předpokladům nakonec uvolnila o několik týdnů dříve, se bude likvidace týkat menšího množství piva, než jsme si mysleli. I tak se jedná o tisíce hektolitrů,“ reagovala Denisa Mylbachrová, mluvčí Pivovarů Staropramen, druhého největšího producenta piva v republice.
Pivovary konkrétní množství prošlého piva nezveřejňují. Vylévání nápoje, kterým se Česká republika pyšní po celém světě a jehož výroba trvá týdny až měsíce, není populární. I když v tomto případě jsou k tomu objektivní důvody a děje se tak i jinde ve světě.
Desítky tisíc likvidovaných hektolitrů, tedy miliony litrů, v případě Prazdroje (má včetně Radegastu a Kozla na domácí spotřebě téměř poloviční podíl) znamenají pro představu roční produkci několika minipivovarů. Staropramen – včetně dceřiného Ostravaru – pak vylije množství piva odpovídající zhruba celoročnímu výstavu jednoho takového minipivovaru.
Pondělí – den D pro hospody i štamgasty
Hospody se snažily pokud možno prodat pivo před vypršením data spotřeby přes okénka, ale to pomohlo jen zčásti. Podle Tomáše Maiera, který přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze ekonomiku pivovarnictví, se v tomhle dařilo lépe minipivovarům a jejich restauracím.
„Minipivovary ukázaly svoji flexibilitu a zásob se dokázaly mnohem lépe zbavit. Nejčastěji petkováním a jejich prodejem skrze prodejní okénko, někdy i za cenu výrazného zlevnění,“ uvedl Maier.
Přesto řada restaurací minipivovarů i hospod s pivem velkých výrobců v pondělí, kdy stát po více než dvou měsících opět povolí vstup zákazníků do vnitřních prostor, už neotevře. Bude jich ale pravděpodobně méně než ještě v průběhu koronavirové krize odhadovaných deset až pětadvacet procent z celkem čtyřiceti tisíc stravovacích zařízení v Česku.
Propad příjmů, často až na nulu, přiměl mnohé propustit personál a podnikání ukončit. Z průzkumu, který provedl nedávno Prazdroj na vzorku 16 tisíc podniků se svým pivem, ale vyplynulo, že pokračovat v podnikání nyní plánuje 97,5 procenta hospodských.
Je ovšem otázka, jak dlouho všichni po hospodském restartu vydrží. Zahraniční turisté, kteří představují leckde důležitou část klientely, se budou vracet do Česka jen velmi pomalu a postupně.
A není jisté, zda domácí hosté, často s nižšími platy kvůli kritické situaci zaměstnavatelů nebo na nemocenské či ošetřovném, budou utrácet v restauracích a barech stejně jako před krizí.
Pivní trh se mění, do módy jdou kyseláče
Hlavní obsahIlustrační foto
Foto: Profimedia.cz
Aktuální je podle Erlicha trend kyselých piv. Doba, kdy dominovaly ležáky, je pryč. Za posledních deset až 15 let se situace v ČR i jinde změnila, roste i počet pivovarů, dodal.
Za posledních deset let se podle něj vystřídaly vlna pšeničných piv, vlna ochucených piv, pak byla vlna amerických piv typu „ale”.
„A poslední, nejnovější, alespoň v rozšířené pivní komunitě, jsou určitě kyselá piva, proto letos poprvé tuto kategorii vyhlašujeme,” uvedl Erlich.
Zajímavostí jsou podle něj také piva barikovaná, která zrají v dřevěných sudech, kde byl předtím jiný alkohol jako víno nebo destilát.
Pod nejvyšší horou Evropy budou točit české pivoMuži
Sdružení přítel piva vyhlašuje ocenění od roku 1990, podle Erlicha je to nejstarší novodobá pivovarská soutěž a zároveň jediná spotřebitelská soutěž. Piva nejprve hodnotí takzvaný pivní sněm, jehož členy jsou lidé, kteří mají často degustační zkoušky, nejlepší piva pak postoupí do anonymní finální degustace, která byla kvůli transparentnosti letos poprvé i pod dohledem kamer.
Světlým výčepním pivem roku je podle sdružení Podskalák z Pivovaru Rohozec. Světlým ležákem roku byl zvolen Budweiser Budvar Original z pivovaru Budějovický Budvar. Silné pivo roku Frenkies fucking five fingers břeclavského pivovaru Frenkies.
V kategorii tmavých a polotmavých piv vyhrál Sv. Norbert Dark lager z Klášterního pivovaru Strahov. Pšeničným pivem roku se stal Primátor Weizenbier. Mezi svrchně kvašenými pivy získaly nejvyšší ocenění Primátor IPA a čokoládový stout z pivovaru Zlatá kráva Nepomuk. Kyselým pivem roku se stalo Sour passion fruit Zichovec.
V tuzemsku je nyní přibližně 450 minipivovarů a 50 průmyslových pivovarů, čísla se podle Erlicha neustále průběžně mění, a to nejen kvůli tomu, že některé pivovary zavírají a jiné otvírají, ale přecházejí také mezi kategorií minipivovarů a průmyslových pivovarů, což určuje roční hranice produkce 10 tisíc hektolitrů.
České pivní lahve oslavují svobodu a pomáhajíMuži
Minipivovarem roku se letos (v historii už potřetí) stal potštejnský Pivovar Clock založený v roce 2014, který vaří 18 piv a další více než čtyři desítky sezonních. Průmyslovým pivovarem roku byl letos zvolen rodinný pivovar Bernard.
Titul Sládek roku získal od Sdružení přátel piva Radek Holopírek z Tradičního pivovaru v Rakovníku. Pivovar Budějovický Budvar získal občasně vyhlašované ocenění Pivní počin roku za netradiční podporu a spolupráci s minipivovary, kterou přináší rozmanitost pro spotřebitele piva.
Hlavní zprávy
Pivo už nestačí, lidé chtějí zážitek. Je to i cesta z krize
Covidová pandemie stála český pivní trh, tedy hospody, restaurace a pivovary, téměř pět miliard korun.
Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz tuzemský byznys s pivem v koronakrizi klesl od března do května o 4,7 miliardy, přičemž nejvíc tratily hospody.
Škody za nevytočené pivo u nich dosáhly 4,2 miliardy, pivovary a jejich dodavatelé ztratili skoro 1,3 miliardy korun. Jen v hospodách jde o propad 55 procent tržeb, což je ekvivalent 150 milionů velkých piv.
„Bylo jasné, že hospody, které zavřely ze dne na den, se s nastalou situací nedokážou vypořádat. Vypadly jim všechny příjmy, ale výdaje a náklady jim zůstaly.
Hledali jsme cestu, jak jim s udržením cash flow pomoci,“ řekla Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven, v diskusi Hospodářských novin, která se uskutečnila na konci července ve vydavatelství Economia v Praze a jejímž tématem bylo české pivo.
Český svaz pivovarů a sladoven proto na začátku dubna spustil projekt Zachraň hospodu, kde si lidé mohli do jednotlivých podniků kupovat vouchery a tím svou oblíbenou provozovnu podpořit.
„Bylo vidět, že Češi jsou skutečně národ pivařů a nenechají své oblíbené podniky padnout. Vybralo se přes deset milionů korun a podpořilo se jimi přes dva a půl tisíce podniků,“ přiblížila v diskusi Ferencová.
Iniciativ, které si vzaly za cíl gastro byznysu v době nejtvrdší krize pomoci, bylo víc. Například Zachraň pivo si vzalo pod křídla tři stovky minipivovarů. „Akce byla extrémně úspěšná. Nevím o žádném minipivovaru, který by ve finále vyléval pivo.
Spousta lidí je začala objíždět, začali se o pivo zajímat a podrželi nás,“ podotkl další z diskutujících Michal Pomahač, zakladatel projektu Zachraň pivo a majitel středočeského Pivovaru Kytín.
Odhaduje, že v koronakrizi se prodala piva z minipivovarů za dvě stě milionů korun, což je podle jeho slov velmi vysoké číslo, které ušlé příjmy minipivovarů alespoň částečně kompenzuje.
Velký problém v době koronakrize představoval i výpadek exportu tohoto národního chmelového nápoje, kdy české pivovary neprodaly do zahraničí 400 tisíc hektolitrů piva.
Prazdroj: Propad do konce roku nedoženeme
Podle Tomáše Prouzy, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, je v Česku pořád málo turistů a chybí především delší, aspoň tří- a čtyřdenní pobyty, kdy návštěvníci měli čas zajít si do hospody každý večer.
„Byli to zajímaví zákazníci, kteří dokázali podniky velmi slušně živit. Potřebujeme ale také hledat způsoby, jak do hospod vrátit Čechy. Část českých zákazníků totiž došla k závěru, že je jednodušší koupit si pivo v lahvi a vypít si ho doma nebo s kamarády na zahradě.
Z ekonomického hlediska je to ale velmi ztrátové,“ upozornil v debatě Prouza.
Jeden z velkých českých pivovarů, Plzeňský Prazdroj, zaznamenal v době covidové pandemie propad prodeje až o 40 procent. „To je obrovský propad, který do konce roku nejsme schopni dohnat,“ přiznala v diskusi Jitka Němečková, manažerka komunikace Plzeňského Prazdroje. Bojí se, že na podzim, až skončí letní sezona a hezké počasí, může být situace ještě horší.
Podle Prouzy je důležité, aby se lidé nebáli přijít do provozoven a aby vláda nevyvolávala kolem nákazy paniku. „Jinak skutečně zůstanou sedět s pivem na gauči a na podzim budeme v daleko horší situaci než dnes,“ varoval Prouza.
Stát by měl být předvídatelnější
Výhrady vůči krokům státu v době krize vyjádřil i Michal Pomahač. Stát podle něj komunikaci s veřejností absolutně nezvládl.
„Spoustě škod se dalo předejít, kdyby s námi stát komunikoval rychleji a měl pro nás nějaké relevantní informace. Rozhodnutí o zavření ale přišlo ze dne na den, navíc před víkendem z pátku na sobotu.
Měli jsme navařené jídlo, které šlo do kanálu. Tyhle věci asi mnoha lidem nedochází, ale kdyby ta informace přišla o dva tři dny dříve, mohli bychom se na zavření připravit a bylo by to trochu jiné.
Takhle jsme ještě ve čtvrtek před zavřením vařili pivo,“ povzdechl si Pomahač.
Jedinou efektivní státní pomocí je podle něj program Antivirus. Má nicméně zásadní nedostatek: trestá ty, kteří se snaží alespoň něco přes okénko prodat.
„V momentě, kdy do práce dostanete lidi a máte třeba jen pětinové nebo desetinové tržby, na tohoto člověka žádný příspěvek nedostanete.
Takže je kolikrát lepší úplně zavřít a čekat, jestli vám stát něco pošle,“ zamyslel se Pomahač. Peníze navíc chodí s měsíčním zpožděním, což je problém v cash flow.
Všichni diskutující se shodli na tom, že i kdyby došlo ke zhoršení situace s nákazou koronavirem, stát už provozovny zcela neuzavře, protože to už by bylo likvidační.
Jitka Němečková vítá, že stát Prazdroji i dalším pivovarům odpustil spotřební daň z vylitého piva. „Co nás ale zajímá víc, je podpora hospodských.
Rádi bychom také, aby stát komunikoval o něco předvídatelněji. To, co se stalo například v Ostravě, kde se zrušil festival Colours of Ostrava, byla obrovská demotivace lidí.
Měli jsme vše na něj už přichystáno a zrušení přišlo z hodiny na hodinu,“ popsala Němečková.
Podle Martiny Ferencové v Česku zcela chybí národní akční plán na podporu gastronomie. Na gastronomii se podle ní zapomíná, přestože má obrovský vliv na zaměstnanost. „Ten obor zaměstnává 150 tisíc lidí a musíme se o ně postarat,“ upozorňuje Ferencová. Navrhuje při případné druhé vlně nákazy rozhodně „nevypínat“ celou ekonomiku.
Evropská komise chce gastro do nižší sazby daně
Už v květnu česká vláda snížila DPH na čepované pivo, což podnikatelé v pivovarnictví uvítali jako pomoc. Do podpory pivovarského byznysu se ovšem vložila i Evropská unie. Martina Ferencová obdržela v polovině července dopis Evropské komise, která doporučuje členským státům a jejich vládám, aby snížily DPH obecně na stravovací služby na co nejnižší úroveň.
„Lze to až do pěti procent, komise doporučuje mezi pěti až sedmi procenty. To by podle mě byla cesta, jak okamžitě gastronomii pomoci. Druhé doporučení je také snížení spotřební daně na pivo na nejnižší možnou úroveň,“ dodala Ferencová.
Podle Tomáše Prouzy je ovšem nutné, aby se taková snížení prováděla konzistentně. Dnes jsou Češi v situaci, kdy snížená DPH už platí na čepované pivo, ve snížené, desetiprocentní sazbě je i jídlo v restauraci.
„Když si ho ale chcete vzít domů, je to najednou 15 procent. Nemá to naprosto žádnou logiku, systém je složitý a nikdo mu pořádně nerozumí,“ postěžoval si Prouza. Stát by měl namísto kouskování pravidel pomoci podnikům s investicemi do digitalizace, webových stránek nebo prodeje jídla s sebou.
„Když se dívám na okolní státy, tam mají programy, kdy stát platí 50 procent investic do rozvoje sektoru horeca (hotely, restaurace, kavárny, pozn. red.). To už je obrovská pomoc. Není to dotace za nic, ale ve chvíli, kdy si podnikatel věří a sám do svého byznysu investuje, mu stát polovinu přidá. Hlavně to dostává peníze zpět do ekonomiky, což teď potřebujeme,“ podotkl Prouza.
Velmi důležitou podporou ze strany Evropské unie pro české pivo jsou podle něj také chráněné české značky. „Nejenže české pivo má ve světě zvuk, ale značky jsou také právně chráněné,“ řekl v diskusi Prouza.
Lidé díky covidu více podporují regionální pivo
Koronavirová krize přinesla českému pivnímu byznysu i pozitivní trendy. Pivo se například začalo více prodávat přes internet.
„Lidé se naučili nakupovat pivo on-line a zjišťují si na internetu víc informací. Zvedla se také velká vlna solidarity s regionem, lidé podporují podniky, které jsou v jejich kraji.
To je speciálně pro minipivovary skvělé,“ chválí zakladatel projektu Zachraň pivo Michal Pomahač.
Dalším trendem je, že Češi více inklinují ke zdravému životnímu stylu. Pivo si více vychutnávají, chodí na něj sice častěji, ale vypijí menší množství, a pozřou tedy i méně alkoholu.
„Další novinkou jsou pivní mixy. Vznikají různé nové příchutě a také pestrá nabídka různých nealkoholických variant piva,“ přidala postřeh Ferencová.
Pivovary se teď také mnohem více otevírají lidem. Pořádají prohlídky a dny otevřených dveří, z piva se stává nejen nápoj, ale také zážitek.
Pivní turistika je velmi důležitá i podle Tomáše Prouzy. „Lidi to táhne. Už nestačí koupit si pivo. Chcete k tomu prohlídku, příběh. A spousta pivovarů, malých i velkých, se to začíná učit,“ souhlasil Prouza.
Podle něj s tím souvisí i další pozitivní trend a to je tlak na vyšší kvalitu hospod.
„Pivovary si říkají: Už možná nebudeme dodávat úplně všude, kde se o hospodu příliš nestarají, kde není čisto, kde jsou nějaké problémy,“ zmínil Prouza.
Zajímavostí poslední doby jsou rovněž aplikace do mobilních telefonů nebo on-line pivní deníčky, kde milovníci piva sdílejí zkušenosti z hospod, restaurací, ale i zapadlých špeluněk a stánků.
„Lidé to sbírají jako pokémony. Objíždějí republiku, chtějí všude všechno ochutnat. Chtějí nejen ležáky, ale i svrchně kvašená piva, touží objevovat další chutě ze světa. Zákazníci jsou náročnější, o pivu si čtou, zajímají se třeba o kyselá nebo slaná piva. To jsou věci, o nichž by vás nikdy nenapadlo, že mohou být dobré, a ono to dobré je, když to někdo umí udělat,“ uzavřel Pomahač.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN České pivo.
Pivovary upravují výrobu i marketingové aktivity
Zavřené hospody, nevytočené pivo i snižující se zájem ze zahraničí, to vše jsou důsledky právě probíhající pandemie koronaviru, které aktuálně pociťuje pivovarnictví.
Pivovary tak musí uzpůsobit výrobu, nestáčejí do sudů a soustředí se na balené pivo.Malé pivovary se pustily do rozvozu, velké upravují, či přímo pozastavují své marketingové aktivity.
Místo sudu lahváč
„Pivovary mají v současné době velké problémy. Výpadek v sudovém pivu se nahradit do jiného obalu nedá. Maloobchody a velkoobchody sice budou dále prodávat, ale rozhodně to nepokryje ztrátu z on-trade v celém rozsahu.
Dochází také k výpadkům v exportu, ruší se zakázky a neuzavírají se nové.
Pivovary omezují svoji výrobu, poklesy a ztráty budou obrovské,“ komentuje situaci Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.
Kvůli uzavření hospod přestaly stáčet do sudů Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar či Pivovary Staropramen. Místo toho se soustředí na výrobu a distribuci baleného piva, po němž poptávka mírně roste. Smíchovský pivovar tak například zaznamenal zvýšení poptávky zhruba o 15 %, propad za točené pivo se tím ale zdaleka nevykompenzuje.
Malé pivovary se pouští do rozvozu
Zatímco velké pivovary mají „alespoň“ vybudovanou distribuci v retailu, malé pivovary se musí spoléhat na přímý prodej. Mnohé z nich – například pivovar Chroust, Clock, Bad Flash nebo Raven, tak v uplynulých dnech spustily rozvoz svépomocí a zákazníkům dováží své pivo až domů.
Vedle rozvozu zprovozňují i vlastní výdejní okénka – pivovar Clock si otevřel vlastní Clock-drive, kde je kromě piva k dostání i řemeslná čokoláda Jordi’s.
Raven má výdejní místo v podniku Roesel – beer & food na Malé Straně v Praze. A hospoda Dno pytle dokonce plánuje na 4.
dubna živě přenášenou Craft Beer Show, jejíž součástí bude i „řízená degustace 6 vzorků, které můžete ochutnat s námi v teple vašich teplých domovů“.
Na pomoc minipivovarům vznikla z iniciativy pivovaru Kytín také aplikace Zachraň pivo, jež pomáhá propojit spotřebitele přímo s pivem, které si neprodleně žádá konzumaci.
Pandemie zasahuje i marketingové plány
Kromě výroby pozměňují pivovary i své marketingové aktivity.
„V současné době jsme dočasně pozastavili většinu mediálních aktivit mimo televizních kampaní,“ popisuje marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalík a dodává: „Všechny značky upravují své komunikační plány a aktivity. Jednotlivé značky budou komunikovat tam, kde to dává smysl, a hledáme cesty, jak připravit komunikaci a aktivace přizpůsobit situaci.“
Podobně k tomu přistupují i Pivovary Staropramen. „Zatím jsme museli pozměnit či posunout některé marketingové aktivity jako například oblíbenou promoci na pivo Braník apod. Jak se bude dál vyvíjet náš marketingový plán a s ním spojený rozpočet, zatím nemohu hodnotit. Uvidíme podle vývoje situace,“ dodává jejich tisková mluvčí Denisa Mylbachrová.
I tak ale některé značky vynakládají energii i prostředky na nové projekty. Například Birell posílá zdarma své nealkoholické pivo zdravotníkům a složkám záchranného systému.
„O víkendu jsme také pomohli odstartovat projekt Zdeňka Pohlreicha ,Vaříme nepostradatelným', který vaří jídlo zdarma pro pražskou záchranku, hasiče a policisty. Ke každému obědu pro zdravotníky a další členy záchranných složek přidá Birell jedno nealkoholické pivo.
Zároveň jsme přispěli na rozjezd projektu částkou půl milionu korun na nákup surovin, ze kterých budou restaurace obědy vařit,“ vysvětluje Roman Trzaskalík s tím, že značka se také chystá o podporu projektu požádat veřejnost, aby na tuto aktivitu přispěla.
Dále se snaží pivovary pomoci i hospodským, a také chmelařům, kteří se potýkají s nedostatkem pracovníků na chmelnicích. „Oslovujeme přes naše kontakty lidi, kteří jsou kvůli mimořádným opatřením bez práce, například z pohostinství, a kteří by mohli a chtěli s pracemi na chmelnicích pomoci,“ přibližuje Trzaskalík.
S dopady koronaviru se celý pivovarnický trh bude muset vyrovnávat postupně. „Nebude to tak, že až skončí karanténa, všichni půjdou do hospod, protože bude přetrvávat strach z předávání nákazy koronavirem.
S následky se budeme potýkat dlouho, dost možná až do konce roku. Záleží na vývoji situace nejenom v České republice, ale v celém světě,“ předpovídá budoucí vývoj trhu Martina Ferencová.
Ráno home office, večer home bar. Češi se s pitím piva přesunuli domů
Útraty za pivo v obchodech loni stouply na nový rekord – 22,9 miliardy korun. Z roku na rok díky covidu vzrostly o 10,5 procenta.
Kromě uzavřených hospod prodeje piva podpořily i častější slevové akce. Chmelový mok je jednou z nejoblíbenějších vábniček, které přitahují zákazníky do řetězců. Tomu dal za pravdu nadále rostoucí podíl piva ve slevách i v době uzavřených hospod. Za akční pivo Češi loni utratili v průměru 7 z 10 korun.
Loni pokračoval ústup výčepních piv ve prospěch ležáků, tedy jedenáctek a dvanáctek. Ležáky vůbec poprvé převálcovaly slabší výčepní piva (desítky). Dohromady tvořily podíl 49,5 procenta, zatímco výčepní piva jen 45,9 procenta.
„Je to poprvé, kdy jedenáctky a dvanáctky dominují nad výčepními pivy. Myslím, že to bude pokračovat. Češi se přesouvají k vícestupňovým pivům a speciálům díky jejich specifické chuti, kvalitě a také proto, že si mohou dovolit dražší piva,“ vysvětluje analytik společnosti NielsenIQ Michal Elšík.
Více zákazníci v obchodech vyhledávali i radlery, a to zejména v nealkoholické variantě. Naopak na ústupu jsou už několikátým rokem pivní mixy s alkoholem. Bez alkoholu jsou čtyři z pěti prodaných výrobků. K nejprodávanějším variantám patří mixy piva a citrusových limonád. Třetina všech radlerů patří grepovým variantám, čtvrtina citrusovým.
„Mohu potvrdit, že se loni dařilo pivním mixům, zejména jejich nealkoholickým variantám. I našemu pivovaru rostly objemy prodejů v maloobchodě,“ uvedla za dvojku trhu Staropramen mluvčí Denisa Mylbachrová.
V maloobchodu se v minulém roce prodaly radlery za 1,7 miliardy korun, a potvrdily tak rychlý boom kategorie. Ještě před dvěma lety v roce 2018 prodeje dosáhly zhruba 1 miliardy korun.
„Oproti předloňskému roku se prodeje téměř zdvojnásobily. A to i přes to, že průměrná cena půllitru beermixu je 17 Kč – tedy vyšší než průměrná cena piva, která dosahuje 13 Kč,“ komentoval Elšík.
Jedinou pivní kategorií, kterou pandemický rok srazil, byla nealkoholická piva. Oproti předešlému roku klesla o 11,5 procenta. Souvisí to s horším počasím, omezením cestování a příklonem spotřebitelů právě k radlerům.
Dynamicky se mění i obaly, v nichž se nejoblíbenější český alkohol prodává. Na ústupu jsou vratné lahve ze skla a PET lahve. Naopak posilují plechovky, které už loni tvořily přes pětinu všech prodejů (20,5 procenta). Nahrává jim praktičnost balení (jsou lehké, skladné) a investice pivovarů do stáčecích linek.
Nejrychleji výrobci upouštějí od neekologického plastu. Pivo v plastových lahvích přestaly na začátku ledna 2020 nabízet značky Radegast a Gambrinus ze skupiny Plzeňský Prazdroj.
„Do konce příštího roku budou následovat naše další značky,“ říká obchodní ředitel Tomáš Mráz. Zelenější se výrobce snaží být i ve stále populárnějších plechovkách.
Zhruba z poloviny už využívá recyklovaný hliník, podle Mráze je pak výrobní proces energeticky méně náročný o 75 až 95 procent. Podíl recyklátu chce firma dál zvyšovat.
Jedinou pivní kategorií, kterou pandemický rok srazil, byla nealkoholická piva. Oproti předešlému roku klesla o 11,5 procenta. Souvisí to s horším počasím, omezením cestování a příklonem spotřebitelů právě k radlerům.
Dynamicky se mění i obaly, v nichž se nejoblíbenější český alkohol prodává. Na ústupu jsou vratné lahve ze skla a PET lahve. Naopak posilují plechovky, které už loni tvořily přes pětinu všech prodejů (20,5 procenta). Nahrává jim praktičnost balení (jsou lehké, skladné) a investice pivovarů do stáčecích linek. Nejrychleji výrobci upouštějí od neekologického plastu.
Češi v minulém roce v objemu vypitého piva dohnali deficit z restaurací a hospod, které měly zavřeno. Roční spotřeba na hlavu zůstala na 142 litrech, čímž národ obhájil světové prvenství v množství vypitého piva na osobu.
Pivo je nejprodávanějším druhem alkoholu v tuzemsku. Prodejci destilátů a tvrdého alkoholu v loňském roce utržili 13,7 miliardy korun.
České pivo hořkne. Pivovary se předhání, kdo nabídne vyšší stupeň IBU, chutě se mění
Pivovar Radegast nabízí od minulého měsíce svým zákazníkům novinku – pivo s vůbec nejvyšší hořkostí, jaké kdy během své padesátileté existence uvařil. Nový produkt označuje za pivní revoluci.
Pozadu nezůstal ani konkurenční Budějovický Budvar, jenž na trh uvedl ležák Budvar 33, který taktéž vyčnívá svou hořkostí.
Podle Budvaru i Radegastu je u Čechů už několik let zájem právě o piva takové chuti.
„Je pravda, že čeští konzumenti piva v posledních letech obecně preferují piva s vyšší hořkostí. I proto má hořký ležák v našem širokém portfoliu své důležité místo,“ uvedl pro Aktuálně.cz generální ředitel Budvaru Petr Dvořák.
Budvar 33 je k dostání v čepované verzi ve vybraných hospodách v Česku už od loňského roku. Po kladném ohlasu od zákazníků ho pivovar od tohoto jara prodává i v lahvích a plechovkách.
Číslice 33 v názvu nového ležáku značí stupeň hořkosti piva, která se měří v jednotkách IBU (z anglického originálu International Bittering Unit). Jedna IBU jednotka se rovná jednomu miligramu takzvaných iso-alfa hořkých kyselin na litr piva.
Hořkost Budvaru 33 dosahuje například jen o několik méně stupňů než ležák konkurenčního pivovaru Pilsner Urquell (38 IBU).
IBU je původem americká jednotka, v Evropě se můžeme setkat i s jednotkou EBU (European Bittering Unit), která se stanovuje sice odlišně, avšak výsledné hodnoty se od IBU v realitě příliš neliší.
„Ohlasy máme jen pozitivní. Díky hořkému chuťovému profilu nového ležáku jsme zaujali i zaryté 'nepijáky' Budvaru,“ doplnil Dvořák.
Poptávku Čechů po hořkých pivech potvrzuje i Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast, který patří pod Plzeňský prazdroj. „V posledních letech je mezi spotřebiteli a milovníky piv velký zájem o piva s vysokou hořkostí,“ přikyvuje Kaňák.
Radegast nové výčepní pivo nejprve v průběhu loňského roku testoval v obchodech Globus a COOP Beskydy. „Prodejní výsledky nám potvrdily správný směr, kterým jsme se touto novinkou vydali.
V případě řetězce Globus se jednalo o nejlepší inovaci loňského roku.
Rovněž reakce spotřebitelů byly nad očekávání, což dokazují i reakce lidí na sociálních sítích,“ vysvětlil manažer značky Radegast Marek Grabovský, proč teď nošovický pivovar novinku uvedl celoplošně do dalších obchodních řetězců.
Radegast Ratar je tak od května dostupný ve skleněných lahvích a plechovkách. Od července se objeví na čepu v několika stovkách hospod.
Trh proměnily i minipivovary
Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně sehrály v oblibě piv s hořkou chutí významnou roli také minipivovary.
„Před časem velké pivovary myšlenku hořkého piva opouštěly, částečně pod ekonomickým tlakem. Vzhledem k nástupu minipivovarů a jejich opravdu hořkých piv to ale přehodnotily. Myšlenku hořkého piva vzaly za svou, což je pro zákazníka určitě dobře, protože pivo opravdu má být hořké. Minipivovary tento trend příznivě ovlivnily,“ je přesvědčený Šuráň.
Minipivovary v tuzemsku dlouhodobě zažívají boom a řada z nich sází na svrchně kvašená piva typu „ale“, která do Česka přišla především z anglosaských zemí a pro něž je často příznačná hořká chuť mísící se s ovocnou. Zatímco české ležáky mají kolem 30 jednotek hořkosti, IPA (Indian Pale Ale, jeden z druhů „ale“) většinou dosahuje přibližně dvojnásobného množství.
Vliv menších pivovarů na popularitu zlatavého moku s vyšší hořkostí připouští i sládek plzeňského minipivovaru Raven Filip Miller. Podnik, který spoluvlastní, vaří například pivo Gunslinger, nápoj s hodnotou IBU 80. Jedná se o „ipu“, kterých minipivovar vyrábí hned několik desítek druhů.
„To, že lidé od piva očekávají trochu více než úplný standard, možná může být vlivem minipivovarů. Lidé zkrátka žádají zajímavější piva,“ domnívá se Miller a dodává, že zatímco u dobře vařeného, čistého ležáku je hlavní cíl pitelnost, u piva typu IPA a podobných jde kromě toho také o zážitek.
A liší se také chuť. „Chuťový dojem u 'ip' a ležáků je trochu jiný. IPA má v sobě mnohem více chmelu na studeno, což znamená, že je vyšší aroma. Aroma pak způsobuje to, že hořkost není tolik znát. Hlavně zpočátku je cítit ovocná chuť a až koncem i hořkost. Naopak u ležáků je hořkost cítit dost rychle po napití,“ dodal Miller.
Vyšší nároky českých pivařů vnímá i Grabovský. Podle něj vyžadují například vyšší stupňovitost, plnější chuť nebo vyšší hořkost či lepší pitelnost. Grabovský ale vyloučil, že by Radegast nový druh piva představil částečně pod vlivem současných pivních trendů. Podle něj jde o pokračování tradice nošovického pivovaru, který letos slaví padesát let od založení.
„Piva Radegast se již od uvaření první várky v roce 1970 vyznačují charakteristickou hořkostí, kterou jim vdechl první sládek pivovaru Jaromír Franzl. V sedmdesátých letech byla v ostravském regionu typická spíše sladší piva, Radegast ale šel proti zvyklostem a zaujal v regionu 'revolučním' chuťovým profilem piva, který byl výrazně hořčejší, než bylo zvykem,“ doplnil Grabovský.
Video: Ve světě si z nás dělají srandu, místo ventilátorů se skládáme na pivo, říká Pomahač
15:22
Zachránili jsme už miliony piv, odhadujeme, že za 200 milionů korun. Po zimě většina minipivovarů navařila po strop, a pak byl ze dne na den konec. | Video: DVTV, Emma Smetana