Místo snahy zničit nádor posílení a nasměrování imunity tak, že ho dokáže zlikvidovat sama. To je princip nové naděje onkologie – imunologické léčby.
Zatím z ní v ČR mohou těžit pacienti s metastazujícím melanomem, jimž standardně užívaná terapie nepomohla.
Zatímco dosud byla vyhlídka na pětileté přežití těchto pacientů mizivá, díky imunologické léčbě by tak dlouho nyní měla žít čtvrtina pacientů.
„Rakovina ze světa nezmizí, ale vyvíjí se její léčba. Nádorová onemocnění byla léčena různými způsoby – operacemi, které byly už v 19. století používány u rakoviny prsu, v první polovině 20. století přišlo ozařování a v 60. a 70. letech se začala rozšiřovat chemoterapie, která bohužel vedle nádorových buněk ničí i mladé buňky těla.
Pak přišla léčba biologická a nyní vám chceme předvést něco, co přinutí vlastní imunitu člověka, aby bojovala proti nádorovým buňkám. Studie jasně vyšly, a když to bude dobře fungovat plošně – u maligního melanomu to uvidíme za pár let –, je velká šance, že podobný systém budeme moci používat u dalších diagnóz.
Možná jsme v historickém okamžiku a začíná nová éra léčby v onkologii,“ říká Jiří Vorlíček, šéf České onkologické společnosti ČLS JEP.
Na maligní melanom zemře v Česku každý rok kolem 450 lidí. Z těch, u nichž se již rakovina rozšířila po těle, přežívalo do nedávna tři roky jen 10 až 15 procent pacientů s tím, že se nemoc často po nějaké době vrátila.
Přelom ovšem nastal v roce 2011, kdy přišla imunoonkologická léčba. Ta byla nejdříve využívána v rámci studií, od roku 2013 ji pak začaly hradit pojišťovny.
V současnosti mají imunologickou léčbu za sebou více než dvě stovky pacientů, 65 lidí ji prodělává právě nyní.
„Metastazující melanom býval jednou z nejhorších onkologických diagnóz – ještě před několika lety přežíval déle než rok pouze jeden ze čtyř pacientů. Střední doba přežití se pohybovala mezi šesti a devíti měsíci a donedávna žádná terapie nedokázala tento čas prodloužit.
Nová inovativní léčba, která aktivuje vlastní imunitní systém pacienta, téměř zdvojnásobuje počet přežívajících pacientů po jednom roce a po dvou letech.
A co je nejdůležitější – nemalá část pacientů (20 až 25 procent) má dokonce naději na dlouhodobé přežití,“ přibližuje Jindřich Fínek, přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky FN Plzeň.
Jediná pomoc na chemorezistentní metastázy
Jedním ze znaků nádoru je, že uniká imunitnímu systému. Aby totiž imunita neútočila na vlastní tělesné buňky, mají na svém povrchu molekuly, které signalizují, kdy se má zastavit. Rakovina však dokáže přirozenou obranu „oblafnout“ a předstírá, že není „cizí“, takže je vůči ní tělo tolerantní.
„O tom, že existují mechanismy, kterými imunitní systém umí nádor ovlivnit, jsme nepochybovali. Přesvědčovaly nás o tom vzácné případy spontánní regrese – například u nemocné po odstranění primárního nádoru došlo ke spontánní regresi metastáz.
Častěji vídáme při histologickém vyšetření nádoru v mikroskopu, že vedle nádorových buněk tam jsou i buňky imunitního systému, lymfocyty, které pronikly do nádoru a jsou schopny nádorové buňky rozpoznat.
Ve studii, kterou jsme dělali před deseti lety, jsme zjistili, že počet lymfocytů v nádoru je nejsilnějším faktorem, který předpovídá účinnost chemoterapie,“ uvádí Bohuslav Melichar z Onkologické kliniky FN Olomouc.
Nemocného s rakovinou často na životě neohrožuje ani tak samotný nádor, který se nezřídka dá odoperovat, ale jsou to vzdálené metastázy – tam totiž radioterapie či operace obvykle možná není. Dosud si proto lékaři museli vystačit pouze s chemoterapií.
Odborníci přitom rozdělili metastatické nádory podle citlivosti na chemoterapii do čtyř skupin: zatímco na jedné straně jsou nádory varlat, které jsou vyléčitelné, na straně druhé jsou nádory rezistentní – mezi něž patří vedle karcinomu ledvin i melanom.
Právě na ně se nyní lékaři zaměřují s imunologickou léčbou.
Chemoterapie u metastáz melanomu? Toxické placebo
Imunoterapie byla k léčbě nádorů používána už v 90. letech, tehdy na ni ovšem reagovalo jen šest procent pacientů, navíc byla toxická a drahá. První lék na imunologické bázi, který se používá k léčbě melanomu, se objevil před deseti let.
Účinkuje přitom u zhruba 20 až 30 procent nemocných, přičemž vyvolává dlouhodobou odpověď. Pokud ovšem u pacienta nezabere, neznamená to ještě, že by mu nemohl pomoci jiný imunologický lék – protilátek se totiž vyvíjí řada.
V současnosti je zřejmě nejúčinnější kombinovaná léčba dvěma přípravky, na kterou reaguje 40 až 50 procent nemocných.
Pojišťovny zatím hradí léčbu monoklonární protilátkou proti receptoru CTLA-4, a to u pacientů, kteří mají neoperovatelný melanom stadia III. – mají tedy četné kožní metastázy, nebo metastazující melanom stadia IV., tedy s orgánovým postižením plic, jater či dalších orgánů. Tito pacienti ale musí nejdříve podstoupit chemoterapii, až pak mohou dostat imunologickou léčbu.
„V Americe i Evropě byl imunologický lék schválen i v první linii léčby. V současnosti se v ČR jedná o úhradě v první linii.
Všichni na to čekáme, protože je to krok kupředu – pacient nebude muset podstoupit předem méně účinnou metodu,“ říká Ivana Krejsová, primářka Dermatovenerologické kliniky 1. LF a VFN.
„Chemoterapie je na podkladě nových studií takovým toxickým placebem,“ doplňuje profesor Melichar.
Reakce na léčbu přichází později, zato trvá dlouho
Co dále musí pacient k imunologické léčbě splňovat? „Musí být v dobrém zdravotním stavu s předpokládanou délkou života déle než čtyři měsíce, nesmí mít aktivní mozkové metastázy a nemůže předcházet autoimunitní onemocnění ani léčba kortikosteroidy.
Lék se podává nitrožilně a celá léčba sestává ze čtyř dávek, které mají třítýdenní intervaly. Celá léčba tak trvá devět týdnů, 12. až 16. týden se pak koná přešetření pacienta, abychom mohli zhodnotit účinnost léčby.
Na rozdíl od chemoterapie, která má přímo likvidovat nádorové buňky, imunoterapie nejdříve odbrzdí imunitní systém a vyvolá reakci proti nádoru. Proto se odpověď objevuje později než při chemoterapii – většinou 12. až 20. týden léčby,“ vysvětluje Ivana Krejsová.
U některých nemocných podle ní nemusí dojít ke kompletnímu vymizení metastáz, ale může se zastavit jejich růst a dát tak pacientovi řadu let života.
I tato léčba může mít nežádoucí účinky – jde o autoimunitní reakce projevující se kožní toxicitou (vyrážky, svědění), záněty střev, snížení funkce štítné žlázy či podvěsku mozkového.
Podle primářky Krejsové jsou ale tyto účinky mírné a dobře zvládnutelné.
„Základem pro to, abychom pacienta bez následků udrželi na léčbě, je znalost nežádoucích účinků a včasné zahájení léčby, obvykle kortikoidy,“ doplňuje Krejsová.
Naděje pro další těžce léčitelné nádory
Cena léčby závisí na hmotnosti pacienta, řádově jde až o miliony korun. „Vývoj nového léku tohoto typu trvá 10 až 15 let a stojí minimálně miliardu dolarů,“ zdůvodňuje nákladnost léčby profesor Vorlíček. V tomto případě je ale částka jednorázová – např. léčba chronické myeloidní leukémie stojí dnes přes půl milionu ročně, pacient ji ale musí užívat stále.
Je tedy chemoterapie překonána? „U maligního melanomu si troufám říci, že ano, nicméně v léčbě jiných nádorových onemocnění ještě ne. Je zřejmé, že imunitní systém hraje významnou roli v patogenezi a prognóze většiny nádorových onemocnění.
Melanom je jen příklad nádorového onemocnění ovlivnitelného manipulací imunitního systému. Přibývají data, která ukazují, že imunoterapie je účinná i u řady dalších nádorů,“ zdůrazňuje profesor Melichar.
Studie podle něj probíhají u velké části nádorových onemocnění, přičemž v USA už je registrována protilátka pro léčbu karcinomu plic, účinnost je zřejmá také u nádorů ledvin či u močového měchýře.
„A to jsme nezačali testovat u nádorů, které pokládáme za chemosenzitivní, jako je karcinom prsu. Zjednodušeně řečeno: imunologická léčba je účinná všude, kde se zatím zkoušela,“ uzavírá profesor Melichar.
Michaela Koubová
Inovace v onkologické farmakoterapii zlepšují perspektivy pacientů
Ještě na počátku 90.let 20.století byly vzhledem k tehdejším možnostem léčby vyhlídky pacientů s onkologickým onemocněním značně omezené. V současné době je situace díky rychlému vývoji ve farmakoterapii podstatně odlišná, u mnoha pacientů jsou onkologická onemocnění odhalená v časných stadiích léčitelná. K tématu inovací v onkologické farmakoterapii proběhla tisková konference, pořádaná Asociací inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
O 25 let později vypadá situace o dost jinak. Značná část nádorových chorob odhalených v časných stadiích je zcela vyléčitelná. Vysokou rychlostí přibývá nových převratných léčiv.
Konference proběhla 28.února 2018 v Praze. „Rok 2017 byl z hlediska počtu nových léků výjimečný. Schválením prošly například léky na akutní lymfoblastickou leukémii, určité formy nádorů prsu, kolorektálního karcinomu nebo nádorů jater.
V případě karcinomu jater se objevil první převratný přípravek po několika letech,“ uvedl Mgr. Jakub Dvořáček, MBA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
K léčbě karcinomu jater byla podle něj nově schválena již dříve používaná léčiva, původně určená pro léčbu jiných typů tumorů.
Pacienti žijí déle – proto jich přibývá
Z některých typů onkologických onemocnění se může stát díky dokonalejší léčbě chronické onemocnění, s nímž pacient může žít i řadu let či desetiletí. Zdánlivě paradoxním, ale logickým důsledkem je nárůst počtu onkologických pacientů.
Pacientů v populaci dál přibývá i kvůli lepší diagnostice a kvůli stárnutí populace, riziko vzniku těchto onemocnění totiž roste s věkem. „Především ale klesá mortalita,“ dodává Jakub Dvořáček. Pohled na léčbu se podle jeho slov mění opravdu dramaticky.
„Důkazem pokroku je například to, že byl nedávno poprvé schválen lék na tumory definované jejich genetickou povahou, nikoliv tím, který orgán v těle zasahují,“ informoval.
Jednou z nejslibnějších oblastí současné onkologie je imunoterapie, která pracuje s vlastním imunitním systémem pacienta a pomáhá mu nádorové bujení překonat. Imunoterapie mnohdy zajistí dlouhodobé přežití pacienta.
Úspěšně se využívá v léčbě maligního melanomu, představuje velkou naději i pro pacienty s karcinomem plic a močového měchýře. „V budoucnu imunoterapie pravděpodobně pronikne do dalších oblastí a bude se kombinovat s dalšími technologiemi.
V současnosti je ve vývoji přes 240 molekul pro imunoterapii v onkologii,“ dodal Dvořáček.
Přehled onkologické léčby
Obecně lze rozdělit onkologickou léčbu rozdělit na kurativní a paliativní. Základní metodou zůstává, pokud je to možné, chirurgický zákrok, zaměřený na odstranění tumoru (v rámci kurativní léčby) či alespoň jeho zmenšení (jako součást paliativní terapie). Další základní metodu představuje radioterapie (RT). Využívá využívá radiačního záření určité vlnové délky k poškození nádorových buněk. Radioterapie se dostala do praxe již koncem 19. století, ale od té doby se výrazně vyvinula a zdokonalila. Je indikována u více než 50 % nemocných s onkologickým onemocněním. Z plošného ozařování s výraznými nežádoucími účinky se vyvinuly techniky umožňující cílené ozáření i hluboko uloženého nádoru (techniky IMTR a stereotaktické metody), využívá se i tzv. brachyterapie, při níž je zářič umístěn do bezprostřední blízkosti nádoru (prostaty, děložního hrdla, dělohy, kůže). Známý Lexellův gama nůž (v Nemocnici Na Homolce od roku 1992) pracuje taktéž na principu přesně zacíleného ozáření. Jiný typ záření, a to ozařování svazkem protonů využívá protonová terapie. Budoucnost radiační onkologie můžeme očekávat nejen ve zdokonalení všech podkladů moderní terapie a ochrany, ale i v nových objevech citlivosti nádorové a normální tkáně, v biogenetice. Potřeba RT zcela nepochybně přetrvá. Onkologická farmakoterapie
Chemoterapie
40.léta 20. století: na základě pozorování úbytku bílých krvinek (lymfoidní a myeloidní buňky) u námořníků zasažených yperitem po útoku Luftflotte na italský přístav Bari, byly vyvinuty méně toxické dusíkaté yperity, z nichž některá analoga (například cyklofosfamid schválený v USA v roce 1959) se používají dodnes. 50.
léta 20. století: do léčby vstupuje antimetabolit kyseliny listové (bez níž nedochází k dělení buněk) – metotrexát, který se používá taktéž dodnes nejen v onkologii, ale i v revmatologii a dermatologii. Nový antimetabolit kyseliny listové (pemetrexed) vstoupil do praxe v roce 2004.
1957: objeven fluorouracil – antimetabolit purinových bazí (základních stavebních kamenů DNA a RNA). Používá se doposud. 1963: vstup alkaloidů do onkologie (vinblastin, vikristin, vinorelbin) jsou analoga původních rostlinných alkaloidů původem z rostliny Cathatanthus roseus (dříve Vinca Rosea).
Používají se doposud. 1964: objeveny účinky výtažku z kůry stromu Taxus brevifolia. Výroba a testování bylo zdlouhavé a do praxe vstoupil paclitaxel 1992. V ČR se spolu s dalším taxanem – docetaxelem používá doposud.
1966: výtažek ze stromu Campotheca accuminata vykázal protinádorovou aktivitu, poškozoval však ledviny. Do praxe byl jeho analog – irinotekan – uveden v roce 1996. Od 60. let minulého století jsou zkoumány účinky derivátů platiny.
Do praxe se dostává cisplatina a karboplatina po několika desítkách let úprav struktury a odstraňování nežádoucích účinků. Doposud jsou součástí léčebných protokolů. V šedesátých letech byly položeny i základy kombinované léčby a léčebných protokolů – zpravidla podle hesla „jeden univerzální protokol pro určitou diagnózu“. Od poloviny 80. let 20.
století výzkum „klasických“ cytostatik stagnuje. Na jejich místo se dostávají monoklonální protilátky, za jejichž „návod k výrobě“ dostali C. Milstein a G. F. Kohler v roce 1984 Nobelovu cenu. Následují je tzv. malé molekuly (inhibitory tyrozinkináz) a nově též imunoonkologické přípravky.
Biologická léčba V druhé polovině devadesátých let se začíná objevovat termín biologická, cílená a personalizovaná terapie. Principem cílené léčby je zablokování pro nádor specifické „signální dráhy“, po jejíž aktivaci se buňky nekontrolovatelně dělí a putují. Blokádou se zamezí růstu a šíření nádoru.
Výhodou cílené biologické léčby je její účinnost (v kombinaci s chemoterapií a mnohdy i v monoterapii) a významně nižší výskyt nežádoucích účinků.
První cílená onkologická léčba zaměřená proti solidnímu nádoru byla monoklonální protilátka (trastuzumab, 1998) v terapii rakoviny prsu s určitými znaky na povrchu nádorových buněk (HER2 pozitivní nádory), které jsou nositeli vysoké agresivity nádoru. Účinky této monoklonální protilátky jsou ověřeny dvaceti lety používání.
Dočkala se ještě inovací. Následovaly monoklonální protilátky proti karcinomu tlustého střeva a konečníku (bevacizumab, 2004) blokující růst nádorových cév a pro stejnou diagnózu cetuximab (2004), který působí proti růstovému faktoru epitelových buněk nádoru.
Do současnosti je v onkologii přes dvě desítky monoklonálních protilátek zacílených proti specifickým znakům nádorových buněk. Další skupinou biologických léčiv jsou inhibitory tyrozinkináz, které se používají např. u diagnózy karcinomu plic, dříve choroby se špatnou prognózou.
Prvními byly přípravky erlotinib a gefitinib, které blokují signální dráhu pro množení nádorových buněk. V současnosti se v onkologii používají na tři desítky inhibitorů tyrozinkináz, a to i pro karcinom ledvin, karcinom jater, karcinom slinivky, karcinom štítné žlázy a další. Právě účinnost inhibitorů tyrozin kináz rozdělily jednu diagnózu – nemalobuněčný plicní karcinom – na dílčí diagnózy podle molekulárních charakteristik nádorů.
Hormonální terapie
Základy hormonální terapie (např. antiestrogenní a antiandrogenní) byly položeny na přelomu tisíciletí a používají se např. u hormonálně podmíněných onkologických onemocnění (především karcinomu prsu a prostaty).
Lze je podle mechanismu účinku rozdělit na různé skupiny, např. na inhibitory syntézy hormonů (např. inhibitory aromatáz, kupř. letrozol), dále např.
antagonisty hormonálních receptorů jako je tamoxifen, užívaný u karcinomu mammy.
Léčba adjuvantní a neoadjuvatní
Již koncem 20. století se dostává ke slovu léčba, která má za cíl zlikvidovat zbytky nádorových buněk, které mohou být i po léčbě rozprostřeny po celém těle (adjuvantní terapie).
Neoadjuvantní léčba (na počátku třetího tisíciletí získala podporu v podobě klinických studií) je léčbou (s využitím např.
chemoterapie, radioterapie, biologická léčba), která zmenší nádor i případné metastázy tak, aby šly chirurgicky odstranit.
Podpůrná/komplementární léčba
Chemoterapie cytostatiky ničí všechny rychle se dělící buňky. Ničí vlasové cibulky (vypadávání vlasů), i sliznici žaludku a střev, krvinky a má negativní účinky na kostní dřeň.
Léčba je provázena nežádoucími účinky v podobě nechutenství, hubnutí, zvracení, nevolnosti, průjmu, slabosti, únavy, častých a vážných infekcí pro dramatický úbytek bílých krvinek.
V roce 1991 byl do onkologické praxe zaveden filgrastim – růstový faktor, který stimuluje tvorbu bílých krvinek a o desítky procent snižuje riziko vážných infekcí (spojených s tzv. febrilní neutropenií – tedy kritickým nedostatkem bílých krvinek provázeným horečkou).
V současnosti dostávají pacienti účinné léky proti zvracení a při razantní onkologické léčbě preventivně další léky, kterými lze předejít nejčastějším komplikacím a nežádoucím účinkům. Neméně důležitá je výživa nemocných.
K vyléčení je nutné absolvovat mnohaměsíční terapii a mít po celou dobu dostatek energie, důležitá je i dostatečná suplementace vitaminů, např. vitaminu C. V posledních desetiletích se dostává nemocným speciální klinická výživa pro onkologické pacienty. Komplexní podpůrná léčba má za úkol zvýšení kvality života pacienta. Důležitá je i psychologická podpora nemocného, deprese může snižovat účinnost léčby.
Imunoterapie
Významnou inovaci v onkologické léčbě představuje zavedení imunoterapie. Podstatou onkologické imunoterapie je stimulace vlastního imunitního systému, který je onkologickým onemocněním poškozován. Jde opět o monoklonální protilátky, blokující receptory nádorových buněk, které se vážou na T lymfocyty a tím je deaktivují.
V těle totiž kontinuálně vznikají buňky, které mají charakter nádorového bujení. Funkční imunitní systém je rozpozná a zničí. Ale takové nádory, které vyřadí T lymfocyty z provozu, pak rostou a šíří se. Pokud se zablokuje jejich vliv na imunitní systém, pak imunita nádorové bujení potlačí. Zatím jsou schválené imunoterapeutické přípravky pro léčbu maligního melanomu a karcinomu plic.
Provádějí se však další studie k ověření účinků u dalších diagnóz.
Jako tzv. imunoterapie 2.0 se označují moderní imunoterapeutické přípravky, které aktivují imunitní systém pacienta v boji s určitými nádorovými onemocněními. Tzv.
CAR T léčba je založena na novém postupu, kdy jsou bílé krvinky pacienta odebrány a geneticky upraveny o takzvaný „Chimeric antigen receptor“ (CAR), ten pak umožnuje T lymfocytům rozpoznat a ničit nádorové buňky.
CAR T léčivo bylo v roce 2017 schváleno FDA pro využití v oblasti léčby dětských pacientů s akutní lymfoblastickou leukémií a pro dospělé se zhoubným nádorem mízních uzlin. U EMA je v procesu schvalování. V současné době je vyvíjeno dalších 50 přípravků typu CAR T.
Jak uvedla Doc. MUDr. Jana Prausová, PhD., MBA, vedoucí Komplexního onkologického centra a přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol a předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP, nová generace imunoterapie je založena na ovlivnění molekuly PD-1 (progammed death 1), exprimované na T lymfocytech.
Po vazbě ligandu PD-L1 exprimovaného na nádorových buňkách na molekulu PD-1 nastává inhibice T buněčných funkcí T lymfocytů. Mechanismus imunoterapie je založen na přerušení vazby PD-1 a PD-L1, čímž se obnoví funkce protinádorové imunity. K tomu se používají monoklonální protilátky blokující osu PD-1/PD-L1, např. nivolumab.
Specifická, cílená protinádorová léčiva zasahují konkrétní terč na nádorové buňce či struktuře nádorové tkáně, zasahující signální dráhu buňky. Po navázání dochází k zástavě dělení nádorové buňky, její proliferace, dediferenciace, projevuje se cytotoxický efekt, dochází k zástavě nádorové angiogeneze a k aktivaci imunitního systému.
Tato léčba je synergní s cytostatickou terapií. Má omezené a definované nežádoucí účinky na zdravé tkáně, především orgánově specifické.
Příklad: imnunoterapie metastazujícího maligního melanomu
Metastazující maligní melanom je jednou z onkologických diagnóz se špatnou prognózou. I přesto, že tvoří jenom 4 % kožních nádorů, způsobuje až 79 % úmrtí na nádory kůže. „Melanom vzniká z pigmentotvorných buněk, většinou to bývá jejich poškozením, obvykle v důsledku častého výskytu na slunci a nedostatečné ochraně. Tvoří se buď z mateřských znamének nebo z tzv.
zdravé kůže, kde se ale mohou také vyskytovat pigmentotvorné buňky,“ říká prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrady a předseda České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP. Před několika lety přežíval déle než rok pouze jeden ze čtyř pacientů s diagnózou maligního melanomu.
Střední doba přežití se pohybovala mezi šesti a devíti měsíci. Naděje pacientům svítá až nyní v souvislosti s příchodem imunologické léčby. Ta dokáže působit na mechanismus, kterým se nádor maskuje, aby nebyl odhalen imunitním systémem. Imunoterapie zaměřená na protein PD-1 jej donutí „sundat maskování“ odbrzdí imunitní systém a vyvolá reakci cíleně proti nádorovým buňkám.
„Ze skupiny pacientů, kterým byla nasazena imunologická léčba a přežili jeden až tři roky, prakticky nikdo neumírá. Pacienti se nemohou považovat za vyléčené, ale z akutního stádia se dostanou do tzv. chronického stádia, který známe například ve spojitosti s infekcí HIV.
V dnešní době jsme právě díky imunoterapii schopni protáhnout dobu spolužití s nádorovými buňkami a docílit toho, aby dále neubližovaly,“ dodal prof. Arenberger. Díky imunoterapii se téměř zdvojnásobuje počet pacientů přežívajících se zhoubným melanomem rok i dva roky.
Až 25 procent – a možná i více – má dokonce naději na dlouhodobé přežití 10 a více let, a to v plné kvalitě života, bez známek onemocnění. Od letošního února je tato léčba k dispozici i českým pacientům a je hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Brzy snad ale budou mít i naději i pacienti s některými typy karcinomu plic, kde je rovněž účinná a již se jen čeká na schválení úhrad.
„Když prodloužíte moderní léčbou nemocnému život, dáváte mu tím i šanci dožít se za tři nebo čtyři roky nějaké nové léčebné metody, která zasáhne v jeho nádoru nový cíl nebo která dále ovlivní imunitní stránku jeho nádoru či celého organismu a on bude moci žít svůj život plnohodnotně dále,“ konstatovala doc. MUDr. Jana Prausová.
Inovace v bio-farmaceutickém výzkumu 2017 – nové naděje pro pacienty
Jak uvedl mgr. Dvořáček z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, v roce 2017 americká léková agentura FDA schválila 46 registrací nových originálních léčivých přípravků – nejvyšší počet od roku 1996. 33 % z nich jsou tzv. „First-in-Class“ léčivé přípravky.
37 % přípravků je považováno za takzvanou průlomovou terapii, 13 % přípravků bylo schváleno zrychleným procesem, aby se k pacientům dostaly co nejdříve. 2017 byl přelomový rok pro nová léčiva pro onkologické pacienty, objevila se první léčba založená na genetickém znaku (biomarkeru) nádoru (nikoli tedy na jeho lokalizaci), objevila se nová léčiva např.
pro pacienty s akutní lymfoblastickou leukémií, Merkelovým karcinomem kůže, akutní myeloidní leukémií, karcinomem ovaríí, prsu, kolorektálním karcinomem. Probíhalo přibližně 4000 souběžných výzkumných projektů v různých fázích vývoje pro oblast onkologie, s převahou tzv.
„First-in-Class“ přípravků a dramtickým nárůstem projektů v oblasti takzvané personalizované medicíny. Tento bouřlivý inovativní vývoj v onkologické farmakoterapii významně zlepšuje perspektivy onkologických pacientů.
pk
05.03.2018
Nová léčba rakoviny plic. Pojišťovny ji začnou hradit hned v první fázi
Miloslava Hošková nikdy nekouřila. Před dvěma lety se jí ale udělalo na běžkách špatně, až upadla. Po pár dnech doma zase ucítila ostrou bolest nad břichem. Po několika vyšetřeních rentgen ukázal změny na pravém horním plicním laloku. Později byly potvrzeny metastázy v mozku, mízních uzlinách a hlavní nádor na plicích.
V Česku si podobnou diagnózu ročně vyslechne téměř sedm tisíc lidí. Rakovině plic patří smutné prvenství v úmrtnosti mezi všemi nádory. Statistika Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) ukazuje, že ročně jí podlehne kolem 5,5 tisíce lidí. Vysokou úmrtnost způsobuje hlavně to, že lidé přicházejí k lékaři pozdě.
Miroslava nejdřív absolvovala chemoterapii, až když ta přestala účinkovat, dostala imunoonkologický lék. Ač z vyšetření nádoru bylo jasné, že imunoléčba by fungovala od začátku.
Není vhodná pro všechny
„Imunoonkologické léky nejenže jsou účinné, ale jsou i lépe tolerované než doposud standardní chemoterapie,“ vysvětluje onkolog Jindřich Fínek. Doposud lidé s rakovinou plic umírali průměrně do 20 měsíců od stanovení diagnózy. Imunoterapie jim může život prodloužit i o několik let. „Je až dvakrát úspěšnější,“ říká doktor Fínek.
| Už v roce 1891 amerického doktora Williama Coleye napadlo, že by se s nádorovými buňkami mohl vypořádat imunitní systém nemocného. V té době jej nedokázali nabudit jinak než infekcí. Coley proto jednomu svému pacientovi s nevyléčitelným sarkomem (nádor podpůrných tkání) o velikosti slepičího vejce zkusil podat dávku streptokoků. Pacient začal trpět vysokými horečkami a jeho stav se vyvíjel velmi špatně. Zároveň se ale ukázalo, že stejně jako jeho tělo bojovalo s infekcí, bojovalo i s nádorem. Nádor nakonec ustoupil a pacient žil dalších osm let, než zemřel na návrat onemocnění. |
Podle odhadů lékařů by tato léčba mohla pomoct až stovkám lidí. Přesněji, až třem stovkám už nyní. Další dva tisíce pacientů budou vyšetřeny, jestli je pro ně imunoléčba vhodná. Prodloužit život by tak mohla až třetině nemocných.
U všech pacientů nasazena být nemůže. Imunoterapie je zjednodušeně řečeno založená na vyvolání reakce imunitního systému, který se s nádorovými buňkami v těle vypořádá. Proto není vhodná pro lidi s poruchou imunity.
České pojišťovny už s proplácením počítají. VZP na ni pro letošní rok vyčlenila asi 15 milionů. Doteď pojišťovny hradily nejprve chemoterapii a až když nezabírala, začaly proplácet pro tělo citlivější imunoterapii. Nově tuto léčbu, při níž jako hlavní zbraň proti nádoru slouží pacientova vlastní imunita, proplatí už v první fázi. Léčba jednoho pacienta ročně vyjde na stovky tisíc korun.
Imunoterapii zatím v první fázi pojišťovny hradí jen v případě kožního nádoru melanomu. V budoucnu by se úhrady této léčby mohli dočkat pacienti s dalšími typy rakoviny. „Předpokládáme, že bude účinná i u diagnóz močového měchýře nebo nádorů hlavy a krku,“ nastiňuje Jana Prausová, předsedkyně České onkologické společnosti.
Plicní nádory jsou největší zabiják
Až 90 procent nádorů plic má na svědomí kouření – aktivní i pasivní. Za zbylou desetinu případů mohou genetické příčiny či například zvýšený stres.
Letošní Den proti rakovině, který připadl na pondělí 4. února, onkologové věnovali právě rakovině plic, která patří k největším zabijákům. Plicní nádory se totiž nedaří zachytit včas. Prvotní signály jako obtížné dýchání, únava a dráždivý kašel se často objevují až v pokročilejším stadiu nádoru. Proto lékaři nádor z těla zcela vyoperují asi jen u desetiny pacientů.
U zbytku se snaží nasadit takovou léčbu, která dotyčnému život alespoň co nejdéle prodlouží. V případě rakoviny plic jde o měsíce, maximálně o jednotky let.
„V první linii, tedy hned po stanovení diagnózy, zabírá nejlépe. Při meziročním srovnání máme téměř dvojnásobně více přeživších pacientů na imunoterapii než na standardní chemoterapii,“ popisuje Fínek.
A zdůrazňuje, že proplácení v první linii se bude týkat pacientů, kteří nemají jen samotný nádor, ale i metastázy.
To je však většina pacientů vzhledem k tomu, že často jdou k lékaři až s nádorem v pokročilejším stadiu.
Riziko vzniku karcinomu plic je mnohem vyšší u kuřáků. Na vině však také může být genetika nebo stres. „Nádor vzniká, když náš imunitní systém nefunguje tak, jak má. Má hlídat nádorové buňky a ne se starat o to, že se náš Franta odstěhoval do Humpolce. I to pro nás bohužel představuje zvýšený stres,“ vysvětluje s určitou nadsázkou Fínek.
Plošný screening v nedohlednu
Kvůli těžkému zachycení nádoru v počátečním stadiu se už nějakou dobu diskutuje o zavedení plošného screeningu. Tedy vyšetření, které by mohlo nemoc zachytit včas. Mluví se o něm třeba na půdě Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Podle primáře zdejší I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí Jiřího Votruby by u nás měla být založena centra, která by screeningy prováděla.
„Každý, kdo by byl zařazen v rizikové skupině, by se dostavil k CT. Povinné by to ale nebylo,“ popisuje svou představu lékař. Ve všeobecné fakultní nemocnici takový screening připravený mají, čekají však na finance.
„Screening už je v jiných zemích zavedený a ukazuje se, že je velmi nápomocný a potřebný. Zvláště u kuřáků,“ doplňuje Michaela Fridrichová, předsedkyně Ligy proti rakovině. Onkolog Fínek je však k projektu celoplošného screeningu skeptický. „Představa, že se v Česku kuřáci sešikují a půjdou na screening, se mi nezdá pravděpodobná.“
Rakovina kůže – druhy nádorů, příznaky a léčba
Rakovina kůže (kožní karcinom) patří k velmi častým nádorovým onemocněním. Kůže je největším orgánem lidského těla a funguje jako prvotní ochrana před veškerými škodlivými vlivy. Vzniká na ní velké množství nádorů, mnohé z nich jsou však nezhoubné. Některé ovšem mohou být škodlivé v místě svého vzniku a jiné dokonce prorůstají hlouběji a vytvářejí zhoubné metastázy.
Rakovina kůže se často vyskytuje u starších lidí, nevyhýbá se ovšem ani mladším ročníkům či dětem. Nejvíce ohrožená jsou místa, která pravidelně vystavujeme slunci. Jedná se tedy například o záda, ramena, nohy a hrudník. Nejpočetnější nádory vznikají ze struktur pokožky (epidermis), což je nejsvrchnější kožní vrstva.
V České republice je na 100 tisíc obyvatel průměrně zachyceno 21 případů rakoviny kůže.
Nejvíce postižení jsou muži nad 50 let, kteří riziko kožního nádoru podceňují, a ženy ve věku 10‒29 let toužící po opálené pokožce.
V poslední době také přibývá případů rakoviny kůže u dětí. U tohoto onemocnění je proto velmi důležitá prevence a včasná konzultace s lékařem.
Druhy kožních nádorů
Bazaliom – Jedná se o nejčastější a nejlépe léčitelnou formu rakoviny kůže. Většinou se šíří poměrně pomalu a vyskytuje se hlavně u dospělých pacientů.
Běžně se projeví na kůži hlavy a krku nebo na rtu. Vypadá jako nebolestivý hrbolek, který není nijak zabarvený, později se může propadnout a vytvořit vřed.
Bazaliom nepatří mezi smrtelná onemocnění, může však být velmi agresivní a ničit tkáně i kosti ve svém okolí.
Spinocelulární karcinom (spinaliom) – Tento druh kožního nádoru obvykle vypadá jako pevný červený uzlík, který může být šupinatý, krvácí nebo se chová jako nepříjemný opar. Nejčastěji se vyskytuje na nose, čele, uších, na spodním rtu, ale také na pohlavních orgánech. Roste rychleji než bazaliom a má tendenci vytvářet metastázy.
Melanom – Jde o nejagresivnější kožní nádor, protože metastázuje do kůže, lymfatických uzlin i do vnitřních orgánů. Zpočátku může vypadat pouze jako neobvyklá skvrna na kůži a někdy se rozvine také z mateřského znaménka. Je však barevně a tvarově nepravidelný, může se zvětšovat a krvácet. Pokud ho pacient neodhalí včas, pozdní léčba může končit i smrtí.
Další (méně obvyklé) druhy kožních nádorů:
- Kaposiho sarkom – nádorové onemocnění, které způsobuje lidský herpesvir HHV-8
- Merkelův karcinom – nádor neuroendokrinního charakteru, který vychází z Merkelových buněk
Příčiny a rizikové faktory
Lékaři se domnívají, že zvýšený výskyt rakoviny kůže je spojený se změnou životního stylu, s častým opalováním a návštěvami solária. Až 80 % kožních nádorů je totiž vyvoláno působením škodlivého UV záření. Cestování do teplých krajů je mezi Evropany stále více populární a počet případů onemocnění rakovinou kůže tak neustále roste.
Mezi ohrožené skupiny patří:
- Lidé se světlou kůží a světlýma očima
- Lidé s velkým množstvím znamének, která mají nepravidelný tvar
- Lidé, kteří se opakovaně spálí na slunci
- Lidé, kteří dlouhodobě pobývají ve vysokých nadmořských výškách
- Lidé, kteří mají diagnózu rakoviny kůže v rodině
- Lidé, kteří rakovinu kůže již prodělali
Velkou roli může hrát i dědičnost, genetické dispozice jsou však bohužel neovlivnitelné. Někdy se na vzniku rakoviny podílí také oslabený imunitní systém nebo radiační léčba.
Jak poznat rakovinu kůže?
Příznaky rakoviny kůže mohou mít mnoho podob. Zhoubným nádorům často předcházejí různé změny na kůži, mezi které patří například začervenání, výrůstky, pigmentové znaménko a podobně. Objevují se na různých částech těla jako je hlava, krk a horní i dolní končetiny, výjimkou však není ani rakovina kůže ve vlasech.
Pozor byste si měli dát především na tyto projevy:
- Kožní výrůstek připomínající roh – Na místě, kde vyrůstá, se může vytvořit spinocelulární karcinom.
- Solární keratózy – Malé šupinaté skvrny na hlavě, krku, uších, nosu nebo rukou.
- Solární cheilitis – Zánět rtu, který se projevuje otokem, šupinatými nerovnostmi a ztrátou ostrého ohraničení mezi rty a kůží.
- Mateřská znaménka – Většinou se na kůži objevují v mládí nebo v rané dospělosti, ale mohou se změnit ve zhoubný nádor.
- Atypická znaménka – Taková znaménka je nutné chránit před slunečním zářením, nebo si je nechat odstranit.
Pro včasné rozpoznání rakoviny kůže slouží tzv. ABCDE test.
Každé písmeno této klasifikace odpovídá jednomu faktoru, na který je třeba dávat pozor při prohlížení podezřelého mateřského znaménka nebo pihy.
- A = Asymetrie (Asymmetry) – Normální znaménka jsou symetrická, zde ovšem jedna polovina neodpovídá druhé polovině.
- B = Ohraničení (Border) – Okraje znaménka jsou kostrbaté, rozpité a nepravidelné.
- C = Barevnost (Colour) – Normální znaménka mají pouze jeden odstín. Pokud se v něm míchá více barev (hnědá, červená, bílá…), něco je špatně.
- D = Průměr (Diameter) – Znaménko by nemělo být větší než velikost gumy na tužce.
- E = Vývoj (Evolution) – Podezřelé jsou všechny změny jako zvětšování, zmenšování, svědění, ztvrdnutí či krvácení znaménka.
Mnohé kožní nádory pro člověka znamenají pouze nepříjemný kosmetický problém. Ne všechny změny na kůži totiž nutně odkazují k tomu, že člověk trpí rakovinou. Neměli byste je ovšem podceňovat, protože se z nich toto onemocnění později může vyvinout.
Diagnostika rakoviny kůže
Jelikož jsou změny na kůži u pacienta často dobře pozorovatelné pouhým okem, mohlo by se zdát, že ve většině případů se rakovinu kůže podaří odhalit včas. Bohužel je to často obráceně. Lidé totiž obvykle nepovažují kožní změny za důležité, otálejí s návštěvou lékaře a pak může být příliš pozdě.
Pokud zpozorujete na kůži podezřelé znaménko či jiné změny, ihned vyhledejte kožního lékaře. Ten provede vyšetření pohledem, nebo zvolí některou z pomocných metod.
Může se jednat o vyšetření povrchu kůže s názvem dermatoskopie, lékař ovšem může přistoupit také k biopsii.
V tom případě odebere vzorek postižené tkáně, a díky následnému rozboru určí, zda se jedná o zhoubný nádor.
Léčba rakoviny kůže
Pokud se potvrdí podezření lékařů, že se jedná o zhoubný nádor, základním způsobem léčby je chirurgické odstranění nádoru. Hlavním cílem je zbavit tělo veškerých škodlivých buněk, proto se kromě nádoru samotného odstraní také zdravá kůže a veškeré mízní uzliny v jeho okolí, aby se zabránilo dalšímu šíření.
Existují ovšem i další možnosti léčby, mezi které patří ozařování, chemoterapie, biologická léčba nebo imunoterapie. Záleží vždy na parametrech jednotlivých nádorů, jako je například jejich tloušťka nebo přítomnost metastáz. Ozařování a chemoterapie se většinou provádí u těch lidí, kteří z nějakého důvodu nemohou podstoupit chirurgický zákrok.
Imunoterapie je určená především pro pacienty se zhoubným melanomem. Ke zničení nádoru využívá vlastní imunitní systém člověka, podporuje ho, aby ničil zhoubné buňky, a zabírá i v pokročilejších případech. V průběhu této biologické léčby se pacientům podává interferon alfa, což je látka, která zvyšuje obranyschopnost.
Rakovina kůže a prevence
Kožnímu karcinomu se na rozdíl od jiných typů rakoviny můžete účinně bránit. Základem primární prevence je chránit svou pokožku před UV zářením. Důležité je nevystavovat se přímému působení slunce zejména mezi 11. a 14. hodinou. Vhodné jsou také přípravky s ochranným UVB a UVA filtrem.
Abyste rakovinu kůže odhalili včas, můžete pravidelně provádět samovyšetření své pokožky. Stačí k tomu zrcadlo či malé zrcátko pro nepřístupná místa a dobré osvětlení. V ideálním případě byste si měli také zhruba jednou ročně nechat zkontrolovat svá znaménka u dermatologa.
Už jsem vybíral rakev, říká muž. Nová léčba rakoviny zabrala
Lékaři na pacientovi s rakovinou vyzkoušeli převratnou terapii, při které oprašují původní myšlenku: že rakovina je selháním imunitního systému. Do budoucna by mohli zachránit až 400 Čechů ročně.
Praha – Myslel jsem si, že je to moje poslední hodinka. Že bych si měl pomalu vybírat rakev, začíná svůj příběh sedmašedesátiletý Karel z Prahy.
Dva měsíce po šedesátých narozeninách si totiž jeho manželka všimla, že se mu ze znaménka na zádech spustila krev. Místo navíc začalo nebezpečně hnisat. „Rodina mě proto okamžitě vykázala k lékaři,“ vzpomíná elektromechanik.
Následovala série testů a vyšetření, po kterých slyšel děsivý ortel. „Máte zhoubný melanom kůže a k tomu metastázy na plicích,“ oznámila mi lékařka. Z novin a časopisů přitom věděl, že šance na přežití takové diagnózy je téměř nulová. „Začal jsem se proto chystat na nejhorší,“ popisuje těžké okamžiky Karel.
Měl ale štěstí, zabrala u něj revoluční léčebná metoda. Karel se totiž dostal do nemocnice právě v okamžiku, kdy tam začínala mezinárodní studie. Lékaři v rámci ní testovali, jak na nádor kůže působí nová cílená léčba. Šlo o unikátní imunologickou terapii, při níž se lékaři pokouší v těle člověka znovu nastartovat jeho vlastní imunitní systém, který předtím selhal.
Převratná léčba zastaví i pokročilý agresivní melanom
„Protože u mě chemoterapie nezabrala a jiná možnost už mi ani nezbývala, zařadila mě paní doktorka do tohoto programu,“ pokračuje Karel. Výsledek? Ani po třech letech nádor znovu nevyrostl. Nevrátily se ani metastázy. „Vypadá to, že jsem zatím v pořádku,“ usmívá se pacient.
Podle Ivany Krajsové, primářky Dermatovenerologické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice, kde se Karel léčí, se zřejmě opravdu našla převratná léčebná metoda, která zachrání tisíce lidských životů. „Výsledky dosavadních studií, kterých se zúčastnilo i dvě stě našich pacientů, totiž ukazují, že se doba přežívajících pacientů výrazně prodlužuje,“ říká.
Zatímco klasická léčba pokročilých melanomů pomůže přežít déle než tři roky sotva deseti procentům pacientů, imunologická terapie zabrání návratu choroby dokonce ve třetině případů. Výsledky léčby jsou navíc trvalé.
„Jediný problém je, že musí být pacient v relativně dobré kondici, protože imunologická léčba trvá poměrně dlouhou dobu. Než se imunitní systém znovu nastartuje, uplynou měsíce,“ doplňuje profesor Bohuslav Melichar z Fakultní nemocnice v Olomouci.
Lidem s prognózou přežití kratší než tři měsíce se proto tato terapie nedoporučuje. Stejně jako lidem, kteří nejsou plně soběstační.
Pacienti léčbu lépe snáší
Jinak má ale metoda podle lékařů jen samé výhody. Nejen že se ukazuje, že bude oproti klasické chemoterapii mnohem účinnější, pro pacienty je navíc daleko šetrnější. Lidé ji lépe snášejí.
„Když jsem prodělával chemoterapii, bylo mi špatně a zažíval jsem deprese. Vadily mi taky ty desítky injekcí, které jsem kvůli tomu musel protrpět. Naopak při imunoterapii jsem neměl vedlejší příznaky skoro žádné. Mohl jsem být navíc doma,“ potvrzuje sedmašedesátiletý Karel. V deníku, který si musel kvůli výzkumu vést, má prý občas zapsanou jen malátnost.
Unikátní metodu, při které se lékaři snaží využít vlastní imunitu člověka, zkoušejí odborníci na předních světových pracovištích. V Česku se v současnosti léčí 65 pacientů.
Terapie podle lékařů funguje tak, že se „vypne“ kontrolní mechanismus člověka, který drží jeho imunitu na uzdě. „Znovu nastartovaná imunita pak dokáže v určitém počtu případů zabojovat proti zhoubnému bujení. Rakovinotvorný proces může lék zastavit či zcela zvrátit,“ vysvětluje profesor Melichar.
U části pacientů ovšem může terapie spustit některou z autoimunitních chorob, jako jsou alergie nebo snížená funkce štítné žlázy. Některým pacientům se proto podávají vedle imunologického léku také kortikoidy.
Metoda se prozatím vyzkoušela jen na zhoubných melanomech – tedy na nádorech kůže, oka nebo sliznic nosních dutin. Do budoucna ale lékaři doufají, že by se mohly účinky terapie využít také u jiných druhů rakoviny. „Dosavadní studie se totiž ukázaly jako velmi úspěšné a slibné,“ říká šéf České onkologické společnosti Jiří Vorlíček.
Odborná společnost proto také jedná se zdravotními pojišťovnami, aby lidem léčbu platily. „Cena jedné terapie je sice drahá, protože se pohybuje kolem dvou milionů korun. Na rozdíl od dosavadní léčby, jejíž cena je zhruba poloviční, jde ale o částku jednorázovou,“ podotýká Vorlíček. Pokud se pojišťovny léčbu hradit uvolí, mohlo by ji v budoucnu každoročně dostat asi 400 českých pacientů.
Maligní melanom je jedním z nejčastějších a nejagresivnějších nádorů. Přibývá ho hlavně u mladých lidí. Ročně na něj v Česku zemře kolem 450 lidí.
Melanom: příznaky, léčba (rakovina kůže)
Melonom je velmi nebezpečný typ rakoviny kůže, který
vzniká v melanocytech, tedy kožních buňkách, které
produkují kožní pigment.
Melanom je způsobem slunečními paprsky, tedy především jejich
UVB složkou, které poškozují DNA melanocytů a ty se poté
nekontrolovatelně množí a tvoří kožní nádor- melanom. Melanom se
nejčastěji objevuje na kůži, ale může se vytvořit i na sliznici či
v oku.
Nejtypičtěji se objevují na plochách těla, které vystavujeme
slunečnímu záření jen nárazově. Může vzniknout jak normálně na bílé
kůži, tak na podkladě mateřského znaménka. Melanom je značně
nebezpečný kožní nádor, ale díky tomu, že je na povrchu kůže a že je
barevný, ho můžeme snadno odhalit a včas zahájit léčbu.
Kvůli zlepšené finanční situaci a s rozvojem cestovního ruchu
přibývá lidí ze střední Evropy postižených melanomem. Statistiky
například říkají, že v České republice se výskyt melonomu za
posledních třicet let zvýšil až čtyřikrát. Ženy a muži jsou postiženi
stejnou měrou.
Rizikové faktory melanomu
Vznik melanomu je především způsobem nadměrným a nechráněným
vystavováním na slunci. Vznik tomuto onemocnění dává zejména
slunění se mezi 10. a 15. hodinou odpolední a nedostatečné
používání krémů s UV filtry a nebo používání krémů
s příliš nízkými filtry.
Uvádí se však také, že ani používání dostatečného množství
vhodných opalovacích přípravku nás při dlouhém opalování neochrání
před melanomem. Opalovací přípravky totiž jen uměle prodlužují dobu,
kterou můžeme strávit na slunci bez toho, abychom se spálili. Nezabrání
však zcela negativním účinkům ultrafialového záření na
pigmentové buňky.
Obecně mají větší sklon k melanomu lidé se světlejší
kůží a světlými nebo zrzavými vlasy ( kožní fototyp I a
fototyp II) a také lidí s větším počtem mateřských
znamének.
Větší sklon k tomuto typu kožního nádoru mají také lidé, kteří se
v dětství nebo mládí rozsáhle nebo často na slunci
spálili. Toto je velmi zásadní faktor, protože je dokázáno, že
více než chronické opalování je nebezpečné pro vznik melonomu
spálení, když je kůže nejcitlivější – tedy v prvních
zhruba 18 letech života.
Větší riziko onemocnění melanomem mají lidé, u kterých někdo
v rodině trpěl tímto kožním nádorem. A také ti, u kterých se melanom
objevil již v minulosti. Ti mají až desetkrát větší šanci znovu melanom
dostat, než ti, kteří jím ještě netrpěli. Občas se na vzniku melanomu
podílí i oslabený imunitní systém člověka.
Prevence melanomu
Melanom je velmi nebezpečný nádor a proto nejlepší obranou proti němu
je prevence. Snad nejdůležitějším preventivním opatřením je, aby rodiče
dostatečně chránili své děti před slunečními paprsky.
U malých dětí
je vhodné děti vůbec nevystavovat slunečním paprskům a v případech, kdy
je to nevyhnutelné, tak je nezbytné je chránit pokrývkou
hlavy, oblečením a krémem s vysokým
ochranným faktorem.
U dospělých i dětí platí, že by se neměli slunečním paprskům
vůbec vystavovat mezi 10. a 15.hodinou, to je totiž doba,
kdy na zemský povrch dopadá nejvíce UVB paprsků, které způsobují melanom.
V tuto dobu je vhodné se pohybovat ve stínu stromů, slunečníku nebo
vevnitř budov.
Ochranu proti škodlivým slunečním paprskům nám poskytne i vhodné
oblečení a pokrývka hlavy. K dostání je dokonce oblečení se
speciálními ochrannými filtry, které nepropouští UV záření. Na části
těla, které nemáme přikryté oděvem, je nutné aplikovat krém
s ochranným UV filtrem.
Uvádí se, že i při pouhém každodenním
procházením městem, je vhodné být natřen krémem s faktorem minimálně
15. Ochranný faktor uvádí, kolik ultrafialového záření se dostane do
kůže po jeho použití.
Například faktor 20 propustí do naší pokožky
jen jednu dvacetinu slunečního záření, faktor 50 pak propustí jen jednu
padesátinu paprsků atd.
Při prevenci melanomu je však důležitá nejen hodnota ochranného
faktoru, ale i způsob aplikace ochranného krému. Obecně je
známo, že přípravek bychom měli aplikovat alespoň dvacet minut před tím,
než jdeme na slunce. Dále bychom měli aplikovat v dostatečné míře a na
suchou a čistou pokožku, aby se mohl řádně vstřebat.
Pokud vystavování
na slunci střídáme s pobytem ve vodě, je nutné používat krémy, které
jsou vodě odolné (water-resistant nebo water-proof), protože
i vodou prochází značná část UV paprsků. Po vylezení z vody je nutné
ochranný krém na suchou kůži aplikovat znova.
A i když se nekoupeme, tak
je vhodné vrstvu krému zhruba každé dvě až tři hodiny
obnovovat, protože pocením a otíráním pokožky se z nás krém
postupně smývá.
I když je známo, že pomocí slunečních paprsků si naše tělo vyrábí
vitamín D, který je pro tělo nezbytný a že sluneční
paprsky mají blahodárný vliv na lidskou psychiku, tak to neznamená, že
bychom kvůli tomu měli ležet hodiny na slunci a riskovat tak nádor kůže.
Lidské tělo je schopné si vitamin D vytvořit i přes malý povrch kůže za
velmi krátkou dobu. Je také nutné podotknout, že i umělé záření je pro
naši kůži velmi nebezpečné (podle některých zdrojů jsou dokonce ještě
nebezpečnější).
Proto bychom se měli vyhýbat soláriím či dalším
podobným zářením.
Příznaky a projevy melanomu
Melanom může mí různé podoby. Může se šířit buď po povrchu nebo
mírně do výšky. Pokud se začne tvořit na původní zdravé kůži,
projevuje se nejprve jako barevná skvrna, která se
pomalu zvětšuje.
Pokud se tvoří na základě mateřského znaménka,
projevuje se změnou jeho barvy, tvaru nebo velikosti.
Rozlišujeme čtyři typy melanomu:
1.Povrchově se šířící melanom
Tato forma melanomu je nejrozšířenější (tvoří zhruba 65% všech
melanomů). Roste nejdřív po povrchu, později začne prostupovat do
hlubších vrstev pokožky. Tato forma vypadá jako hrbolek na
tmavě hnědé až černé nepravidelné plošce.
2.Nodulární melanom
Podle statistik tato forma tvoří zhruba 20% všech melanomů. Je pro něj
typické, že se od začátku projevuje jako vyvýšenina na
kůži. To znamená, že nádor postupuje do větší hloubky kůže.
3.Lentigo maligna melanom
Tato forma melanomu se objevuje zejména u starších osob. Projevuje se jako
plošky, na kterých se střídají světlejší a tmavší tóny hnědé.
4.Akrolentiginózní melanom
Tato forma vzniká především na vzdálenějších částech těla jako
například na dlaních, chodidlech nebo pod nehty. Zpočátku tento druh
melanomu můžeme zaměnit za bradavici, modřinu nebo mozol.
Léčba melanomu
Zkušený dermatolog rozezná melanom od nezhoubného znaménka pouhým
pohledem, v některých případech je však potřeba použít specializované
metody. Pro jednoznačné zjištění, zda se opravdu jedná o zhoubný nádor
se používá metoda takzvané biopsie, kdy se pacientovi
odstraní kousek postižené tkáně, kterou patolog mikroskopicky
vyšetří.
Pokud se opravdu jedná o zhoubný nádor, lékař jej chirurgicky
odstraní i s lymfatickými uzlinami v této oblasti. Jizva po
vyjmutém melanomu je potom upravena plastickými chirurgy.
Pacient potom pravidelně (každých 3-6 měsíců) chodí na kontroly do
takzvané melanomové ambulance po dobu 5 let. Na těchto
kontrolách se zjistí, zda se nádor nevrátil a nebo se nezačal tvořit na
jiném místě (lidé, kteří již jednou melanomem trpěli, mají větší
šanci, že melanomem onemocní znovu).
Tyto prohlídky mají i psychosociální funkci. Mnoho
pacientů s melanomem totiž trpí nadměrnými obavami a lékaři se při
těchto prohlídkách snaží svým pacientům mnoho věcí objasnit a
uklidnit je.
Jak si mohu pomoci sám
Měli bychom se naučit si sami pravidelně vyšetřovat
svoji kůži. Můžeme tím včas rozpoznat rizikový útvar a předejít tak
komplikovanému léčení pokročilého nádoru. Uvádí se, že bychom se měli
prohlížet třikrát do roka a každé vyšetření nám zabere zhruba
pět minut.
Nepotřebujete k tomu víc než zrcadlo, mále zrcátko a
dobře osvětlenou místnost. Pokud na sobě objevíme, že se nám mateřské
znaménko zvětšuje či mění tvar nebo barvu, nebo se nám na kůži objevila
nová skvrna, neváhejte a okamžitě navštivte lékařskou pomoc. Jedná- li
se totiž o maligní melanom, je nutné, aby ho lékař okamžitě
odstranil.
- U samovyšetřování se můžeme řídit následujícími body, které nám
mohou alespoň orientačně říct, zda se jedná o zhoubný nádor
či ne. - o Symetrie: pokud je znaménka naprosto kulaté, je velmi
velká pravděpodobnost, že to není melanom - o Ohraničení: pokud je znaménko neostře ohraničené,
je podezřelé - o Průměr: pokud je znaménko větší než půl cm a nebo
u něj pozorujeme zvětšení, je pravděpodobně zhoubné - o Barva: pokud je znaménko černé, anebo má více barev,
je podezřelé - o Povrch: pokud na znaménku pozorujete drobné hrbolky,
může se jednat o zhoubný nádor
Komplikace melanomu
Pokud byl melanom odhalen až v pozdějším stádiu, kdy už se rozšířil
do ostatních částí těla, je léčba velmi komplikovaná. Proto je velmi
důležité všechny podezřelé skvrny na kůži zkoumat. A v popřípadě,
že máme jen malé podezření na melanom, navštivte lékaře. V brzkém
stádiu je totiž melanom zcela léčitelný
Diskuse
- Melanom
– divná piha - Mám
maligní melanom, máte zkušenost?
Další názvy: rakovina kůže, melanoma, povrchově se šířící melanom, nodulární melanom, lentigo maligna melanom, akrolentiginózní melanom