Farmářských trhů je nejvíc o víkendu

Bleší trh u Elektry v pražském Hloubětíně.

Nasadit roušku a hurá za poklady. Na bleší trhy v pražském Hloubětíně zamířily o víkendu stovky lidí. Trhy zůstávají otevřené, a to i přes to, že vláda omezila maloobchod na nejnutnější zboží a služby.

Vláda zakázala volný pohyb osob, zavřela restaurace a některé obchody. Přesto řada lidí o víkendu vyrazila nakupovat. Farmářské i bleší trhy totiž na mnoha místech zůstaly otevřené.

Do pražského Hloubětína se v sobotu před polednem sjely stovky lidí. Do rozsáhlého areálu blešího trhu u Elektry se vydali procházet mezi stánkaři a prodejci, kteří své zboží jednodušše rozloží na zem. Téměř všichni nosí roušky, s dodržováním rozestupů už je to slabší.

Podívejte se na obrázky z blešího trhu v Praze:

Výjimku z vládního zákazu mají jen obchody vyjmenované v usnesení vlády, které začalo platit od čtvrtečního rána. Některé zboží z největšího pražského blešáku do těchto výjimek určitě spadá, jako třeba potraviny nebo náhradní díly k dopravním prostředkům, velká část prodávaného sortimentu by se ale do vládních škatulek vešla stěží.

Na trhu je možné koupit třeba sladkosti, ojetá automobilová kola, pracovní nářadí nebo drogistické zboží. Ale také kuličkové pistole, oblečení a starý porcelán.

Trhům se vládní usnesení vůbec nevěnuje. Farmářské trhy proto zůstaly otevřené, a to díky zkušenosti z jara, kdy je vláda sice nejdříve zakázala, ale posléze mohly opět otevřít za dodržení hygienických podmínek, tedy dostupné dezinfekce, použití roušek a dodržování rozestupů.

„Na jaře jsme si to trochu dost vybojovali a přineslo to svoje ovoce. Protestovali jsme tehdy proti diskriminaci,“ řekl ČTK předseda Asociace farmářských tržišť Jiří Sedláček.

Pražský magistrát a jeho firma Trade centre Praha (TCP), která spravuje pražské náplavky, v pátek doporučily provozovateli farmářských trhů na Rašínově nábřeží, aby je zrušil. I tak se dnes konaly.

Podle předsedy pořadatelského spolku Archetyp Jiřího Sedláčka návštěvníci dodržovali hygienická opatření. Na rozdíl od jara se nyní na trhy vládní opatření nevztahují a konat se mohou. Městská policie na náplavce posílila hlídky.

Trhy, které se konají každou sobotu od 8:00 do 14:00, dnes přilákaly velké množství návštěvníků.

Zda se tento režim týká také bleších trhů, vláda neupřesnila. Bleší trhy u Elektry v pražském Hloubětíně u vstupu upozorňují na nutnost používání roušek a dodržování rozestupů. Na webových stránkách se také píše, že stánky musejí mít k dispozici dezinfekci a stát alespoň dva metry od sebe.

Kouzlo farmářských trhů

ilustrační foto

• 

ZDROJ: Sedmicka

V Čechách se farmářské trhy znovu objevily teprve před dvěma roky. „Byl to Český farmářský trh v Klánovicích, který na podzim roku 2009 poprvé zorganizovala novinářka a autorka kuchařky Zpátky domů Hanka Michopulu spolu s Klárou Svobodovou.

A protože tehdy vzbudil velký zájem, následovaly trhy v Dolních Počernicích, Průhonicích, až jsme vloni jako zákazníci mohli zavítat na trhy na více než 50 místech po celé ČR,“ vypočítává Michaela Romanová, zakladatelka projektu NALOK, zaměřeného právě na podporu lokálního nakupování.

Jen o víkendu?

Nejčastěji na ně můžete vyrazit o víkendu. „V Praze na Kubáni nebo na Jiřího z Poděbrad už se ale konají i v týdnu, v hlavním městě je větší poptávka. Co se dalších měst týče, v Brně a dalších krajských městech, například ve Zlíně, také existují městské trhy, které se pořádají i přes týden (většinou každý den kromě neděle).

Ty však nemají přímo punc farmářských trhů, a tak se může stát, že zde zákazníci narazí i na překupníky nelokálních produktů. Právě tomu se organizátoři čistě farmářských trhů snaží zamezit.

Většina velkých a uznávaných farmářských trhů má ve svém kodexu přesně stanoveno, že přeprodejci zboží jsou na trhu zakázáni,“ dokresluje situaci Michaela Romanová.

Záruka kvality

Provozování farmářských trhů se u nás věnuje hned několik různých organizátorů, kteří nejen zodpovídají za to, že vyberou skvělou lokalitu a zajistí potřebné zázemí, ale jejich úkolem je také si pečlivě každého nově příchozího farmáře prověřit. „Prodejci se musejí řídit platnými zákony a vyhláškami,“ říká Romanová a podotýká, že speciální vyhlášky vztahující se pouze na farmářské trhy zatím neexistují.

Ptejte se a ochutnávejte

Faktem každopádně je, že na kvalitu zboží na farmářských trzích se můžete spolehnout. Je to jako vypěstovat si to všechno sám. A to je na tom asi jedna z nejvíce fascinujících a nejpříjemnějších věcí. Víte, co kupujete. Když nevíte, zeptáte se toho, kdo to prodává. Navíc můžete ochutnávat.

„Ochutnávka sice musí mít určitá pravidla, ale většina farmářů je zná, a tak na trhu nejen dobře nakoupíte, ale i váš mlsný jazýček si přijde na své. A pokud farmář nemá připravenou přímo ochutnávku, někdy vám prostě jen podá jablko, ať se sami přesvědčíte o jeho kvalitě,“ přisvědčuje Michaela Romanová.

Speciality, prosím!

Trhy jsou něco jako kulturní událost, místo, kde můžete potkat své známé či se seznámit s novými. Senzační příležitost poznat také nové potraviny. Dokonce se na trhy můžete v klidu vydat i pro bio kvalitu.

„Vloni se bio farmářské trhy konaly v rámci měsíce září, který je u nás oficiálním bio měsícem,“ uvádí Romanová a pokračuje: „Organizátoři připravují pravidelně i speciální trhy na konkrétní téma – třeba velikonoční, masopustní, v zimě byly oblíbené trhy zabijačkové či masové.“

Sečteno a podtrženo

Farmářské trhy vám rozšíří obzory, nabídnou nové chutě, připomenou, jak chutnalo ovoce z babiččiny zahrádky nebo maso přímo od řezníka. Navíc si oproti supermarketům drží i dobrou cenu.

Budete mít zájem:  Je krize, na prázdniny nemáme, slyší doma děti častěji

Kde najdete svůj trh nebo farmáře

nalok.cz
farmarsketrziste.cz
farmarske-trhy.cz
najdisisvehofarmare.cz
freshbedynky.cz
bio-info.cz
scuk.cz

vitalia.cz

Autor: Jana Potužníková

Sezona farmářských trhů začíná. Nabídnou ovoce i skákací hrad

Formulář pro opuštění okresu. Kde ho najdete, kam ho budete potřebovat Redakce

/ANKETA, FOTOGALERIE/ Čerstvá zelenina, zralé ovoce i kvalitní uzeniny každý rok lákají k návštěvě farmářských trhů v Brně. I když některé brněnské trhy jsou stále vedeny tradičně, jinde lidem při nakupování zahraje třeba i cimbál.

Farmářské trhy. | Foto: Deník / Miroslav Rada

Farmářské trhy v Líšni patří mezi největší v okolí. Minulou sobotu, na prvních jarních trzích, potraviny nabízelo třiačtyřicet prodejců. „Podle mého hrubého odhadu sem mohlo přijít pět nebo šest stovek lidí. Chodí sem rádi. Mám pocit, že si tu nakupování užívají,“ řekl starosta Líšně Břetislav Štefan. Doprovodný program ale neplánují. 

Kromě čerstvých produktů si v Líšni mohou lidé koupit třeba i vázy nebo porcelán. „Máme tu takový malý bleší trh. Prodávat zde může kdokoliv, musí se ale ráno nahlásit,“ vysvětlil Štefan. Na líšeňských farmářských trzích si lidé znovu nakoupí v sobotu 13. dubna.

Přečíst článek ›

Důvodů obliby farmářských trhů je mnoho. „Chci vědět, odkud potraviny pochází. Ráda také podporuji malé podnikatele,“ vysvětlila Brňačka Helena Kučerová, která na trzích nakupuje pravidelně.

Nejbližší farmářské trhy• sobota 6. dubna – Ivančice • sobota 13. dubna – Medlánky – Fler market s ručně vyráběným zbožím, promítání animovaných pohádek, omalovánková dílna • sobota 13. dubna – Líšeň – součástí je i bleší trh • sobota 20. dubna – Židenice – skákací hrad, živá zvířata, cimbál

• sobota 27. dubna – Moravany u Brna – živá hudba, cukrářské výrobky 

Ani na děti nezapomněli organizátoři farmářských trhů v Židenicích. Už v sobotu 20. dubna si malí návštěvníci pohrají na skákacím hradě nebo si pohladí živé králíky a kuřata. Dospělým při nakupování zahraje cimbál. „Přijede asi pětadvacet prodejců,“ přiblížil místostarosta Židenic Petr Kunc. 

Ne vždy se trhy konají o víkendech. Například v Bohunicích budou bývat ve čtvrtky. „Na soboty nejsme schopní sehnat farmáře. Navíc pohyb lidí v Bohunicích je větší ve všední dny,“ řekl starosta Antonín Crha. 

Přečíst článek ›

Trhy většinou bývají jednou za měsíc. Komu se nechce čekat, může si každý všední den a sobotu nakoupit potraviny na Zelném trhu. Trhy zde sice nejsou přímo farmářské, více než polovina prodejců jsou ale zemědělci. „Počty prodávajících i nabízený sortiment závisí na ročním období.

Teď začíná medvědí česnek a sazenice,“ řekla mluvčí Brna-středu Kateřina Dobešová. Lidé dávají přednost farmářským trhům před supermarkety také kvůli kvalitě a čerstvosti potravin. Ne vždy však je vše bez problémů. Na prodejce proto dohlíží Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

„Kontrolujeme třeba hygienické podmínky a skladování potravin, především ovoce a zeleniny,“ objasnil mluvčí Radoslav Pospíchal. 

Na nezávadnost živočišných výrobků na trzích dohlíží i inspektoři Státní veterinární správy. Hlídají například označení potravin, prokazování jejich původu či správné chlazení. „Nedodržování teplot při skladování a nabízení výrobků může mít velmi závažné zdravotní důsledky, zejména při teplém počasí,“ upozornil ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. 

HANA KOTOUČOVÁ 

Přečíst článek ›
Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.

Nahravá se anketa

29.3.2019

Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v A, nehavarované Ford Kuga první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Audi A4 první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Opel Astra servisní knížka Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ Ford Transit první majitel, servisní knížka, nehavarované Škoda Fabia servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ + PRODAT AUTO

Zlatý důl zadarmo nebo velká dřina? Jak se žije pořadatelům farmářských trhů

V České republice je dnes možné zajít na zhruba 180 farmářských trhů. Jejich boom začal přesně před třemi lety.

Jak si po té době trhy a především jejich provozovatelé vedou? Jde jen o módní trend, který časem sám opadne nebo jim někteří nepoctiví prodejci vybudují tak špatnou reputaci, že se trhy zahubí samy? Na tyto otázky odpovídali serveru Podnikatel.cz tři provozovatelé farmářských tržišť.

Všichni navíc pochází z Polabské nížiny, o které se říká, že je to nejúrodnější oblast České republiky, a zahradničení má v tomto regionu velkou tradici. Přesto, nebo právě proto, je jejich situace ještě náročnější, než v jiných koutech země.

Poděbrady, Milovice, Roudnice nad Labem, tři města, která nejsou z pohledu zájmu jejich obyvatel ničím výjimečná. I zdejší lidé podlehli lákadlu čerstvé zeleniny a dalších zemědělských nebo potravinářských produktů. A podle pořadatelů trhů zájem o ně stále roste.

Ve srovnání s loňským rokem se návštěvnost trhů v Milovicích zvýšila až o 40 % a vzrůstající tendenci zaznamenávají také v Roudnici nad Labem. Trhy mají své pravidelné zákazníky z města, ale sjíždějí se na ně i lidé z okolních vesnic nebo chataři.

Kvalitní farmářský trh se ovšem nepozná podle hojné návštěvnosti, ale především podle spokojenosti nakupujících s nabízenými produkty.

Pokud organizátoři nedokáží udržet kvalitu a autenticitu opravdového farmářského trhu, přestanou na takovém trhu návštěvníci nakupovat a ten časem zanikne, uvádí Svatava Jirmusová, předsedkyně sdružení Trhni se, které Roudnické farmářské trhy provozuje.

Budete mít zájem:  Lékař léčitelem: Kdo u nás smí předepisovat homeopatii

Chceme české potraviny

Podle aktuálního průzkumu nákupních zvyklostí považuje 62 % Čechů současný potravinový sortiment za nedostačující. Chybí jim hlavně lokální, kvalitní a čerstvé potraviny. Kvalita je momentálně nejdůležitějším faktorem při výběru potravin pro téměř polovinu oslovených lidí. Cena je rozhodující pouze pro třetinu respondentů.

K negativnímu naladění vůči potravinám z jiných zemí zřejmě přispěly i nedávné aféry se smíchanou koninou v mletém hovězím mase či dovoz nekvalitních potravin z Polska. Složení potravin je při nákupu nejdůležitějším faktorem pro 11 procent respondentů, země původu pak jen pro čtyři procenta z nás.

Na původ potravin se proto zaměřuje 90 % dotázaných, většina se ale zajímá jen o vybrané druhy. Nejvíce původ potravin sledují v Karlovarském, Libereckém, Jihomoravském a Královéhradeckém kraji, říká Karel Růžička ze společnosti KPMG Česká republika. Tento fakt samozřejmě nahrává provozovatelům farmářských tržišť.

Ovšem představa, že by pořádání farmářských trhů byl zlatý důl, na kterém lze bez problémů a rychle zbohatnout, je podle nich mylná.

Problém je najít farmáře

Zcela zásadní je pro pořadatele trhů umět sehnat skutečně dobrého producenta, který je ochotný na trh přijet. A to se mnohdy zdá být velký problém, dokonce i v oblasti, která se profiluje jako zemědělská. Mnozí zemědělci ze Středočeského kraje dávají přednost trhům ve snadno dostupném hlavním městě. Takový problém loni řešili právě v Roudnici nad Labem.

Když jsme naše trhy rozjížděli, nebylo jednoduché farmáře přesvědčit, aby k nám vůbec přijeli. Velká část z nich upřednostňovala cestu na trhy do nedaleké Prahy, ale také do Mostu nebo do Teplic. Věřili, že tam více uspějí.

Ti, kteří to s námi zkusili, jsou ale spokojení a dobrá polovina z nich má zájem o stánek v Roudnici i letos, komentuje Svatava Jirmusová a Gabriela Pletková, organizátorka trhů v Milovicích jí přitakává: I letos jsem se snažila vycházet z prvotní myšlenky farmářských trhů, tedy nabízet především lokální produkci od pěstitelů a výrobců z nejbližšího okolí, ale bylo mi řečeno, že Milovice nejsou zajímavou lokalitou a zemědělci raději míří do Prahy. Proto si vážím všech, kteří na naše trhy přijíždí.

Jak se ale ukázalo, zájem o farmářské trhy je i ve zmíněných městech, která jsou obklopena poli a svou vlastní ředkvičku nebo květák si v nich nepěstují snad jen obyvatelé panelákových sídlišť. Podle Svatavy Jirmusové proto působí trochu úsměvně, když letos musela některé prodejce, kteří ještě loni nejevili zájem, z kapacitních důvodů odmítnout.

Nákup produktů od místních zemědělců napomáhá udržovat sílu a charakter regionu. Jenže neexistují žádná pravidla, která by určovala, z jaké vzdálenosti by zboží mělo být dováženo, aby o něm bylo možné prohlašovat, že jde o lokální produkt. A nabídnout bohatý sortiment z místních kapacit bývá problém.

Realita je navíc taková, že jen málo skutečných zemědělců má čas a zájem se trhu osobně účastnit. Obvykle svůj čas organizují tak, že tři dny v týdnu prodávají na trzích a zbytek věnují práci ve svém hospodářství.

Při současném množství farmářských trhů to mnozí řeší prodejem své produkce další osobě, která pak na trhu nabízí zboží několika producentů, vysvětluje Pavlína Honzů, pořadatelka Polabských farmářských trhů v Poděbradech a Nymburku. V případě, že místo prvovýrobce nastupuje prodejce, musí od něj mít oprávnění k prodeji.

I tito lidé mají na trzích své místo a podle pořadatelů proto neplatí, že kdo nemá ruce od hlíny, nemá na farmářském trhu co pohledávat.

Kdy je ještě trh farmářský?

Označení „farmářské trhy“ není žádnou registrovanou značkou. Používá se prostě proto, že je pro zákazníky atraktivní a srozumitelné. Záleží pouze na jeho provozovateli, koho mezi trhovce pustí a koho ne.

Proto není možné nikomu vyčítat, že se vedle brambor z Podřipska objeví i holandské sýry nebo mořské ryby. Největší poptávka je ale vždy po poctivé české zelenině a ovoci. A proto je český sortiment vždy základem.

Farmářské trhy jsou tu také proto, aby oživily domácí ekonomiku a přinesly nové pracovní příležitosti. Proto 95 % naší nabídky pochází z lokální produkce.

Uzeninové speciality, mořské ryby nebo sýry zařazujeme jen občas pro zpestření v rámci tématicky laděných trhů, říká Pavlína Honzů a dodává: Pokud máme ve svém okolí zemědělce nebo producenta, který má zájem se trhu účastnit, tak mu vždy dáme přednost před někým z větší vzdálenosti. 

Místní původ také stále častěji vyžadují samotní zákazníci. Dovedly je k tomu nepříjemné zkušenosti s nepoctivými prodejci, kteří se na trh vetřeli se zbožím nakoupeným v supermarketu.

Ne snad, že by zákazníci jezdili obhlížet každé pole, ale mají rádi příběhy, které se k jejich domovině vážou, a prodejce, který nezná místní reálie a nabízí nepůvodní zboží, je dřív nebo později odhalen. Pokud zákazník nedostane odpovídající odpověď, vzbuzuje v něm výrobek nedůvěru.

Od toho jsme tu my organizátoři farmářských trhů, abychom na autentický farmářský trh pouštěli jen kvalitní české prvovýrobce, uzavírá Svatava Jirmusová.

Udržet zájem zákazníků není jen tak

Ani tak populární záležitost, jakou jsou farmářské trhy, není možné udržet pouze samospádem. Klíčem k úspěchu je především kvalitní nabídka potravin, ale ta by sama o sobě nestačila. Jednou z funkcí trhů je totiž funkce společenská, a proto je nutné neustále pracovat na vztazích.

Je dobré si uvědomit, že farmářský trh není jen potravinovým trhem, ale i místem setkávání. Prostorem, kde se potkávají a sbližují výrobci a zákazníci. Proto trhy podporujeme i hudbou, vystoupením dětí z místních mateřských škol a podobně, vykládá Svatava Jirmusová z Roudnice nad Labem. Osvědčilo se nám mít stabilní prodejce.

Budete mít zájem:  Kdy jsou pihy roztomilé a kdy nebezpečné?

Zákazníci se pak mohou spolehnout na stálou kvalitu a také si své nákupy mohou dopředu plánovat, říká pořadatelka trhů v Poděbradech Pavlína Honzů. Základem ale zůstává čerstvá a kvalitní nabídka zboží. Držíme se hesla „Náš zákazník, náš pán“ a vítáme podněty ze strany zákazníků.

Bohužel, ne všem můžeme vyhovět, říká Gabriela Pletková z Milovic.

Osobní dohled nad kvalitou

Nejen samotní prodejci, ale také organizátoři trhů musí brát v potaz hygienické nebo veterinární předpisy. Pořadatelé ale musí být schopni na kvalitu prodejců a jejich zboží dohlédnout i sami. Snažíme se vždy poctivě prověřovat původ zboží. Existují různé způsoby, jak toto provést.

Toto vnímáme jako nejpodstatnější část své práce při organizaci trhu, popisuje jednu z důležitých činností pořadatele Pavlína Honzů. Organizátoři trhů by také měli najít čas na osobní návštěvu zemědělců, kteří jsou na jejich trhu zastoupeni.

Podle Gabriely Pletkové z milovických trhů není možné spoléhat jen na kontroly ze strany státních úřadů: Chci osobně vidět pole, ze kterého nabízené produkty pocházejí. U prodejců vína, pečiva, vajec nebo sýrů je pak zásadní, aby mohli předložit doklad o původu zboží. A v případě druhotného prodeje pochopitelně žádám i pověření k prodeji od prvovýrobce.

Takový přístup upevňuje vzájemné vztahy a důvěru mezi farmářem a pořadatelem. Nejlepším indikátorem kvality nabízeného sortimentu ovšem dál zůstávají zákazníci.

Kvůli zákazu farmářských trhů hrozí mnoha zemědělcům konec. Nemají kde prodat své zboží

V lednici u farmáře Davida Kolmana teď zákazníci najdou hlavně výrobky z kravského mléka, které je dostupné po celý rok. Už za pár dní ale na farmě v Krasolesí začne kozí sezona a nabídka zboží se tak rozšíří.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

Poslechněte si reportáž o farmářský trzích během pandemie koronaviru

„Teď se rodí první kůzlata a snad bychom příští týden měli už začít vyrábět první kozí jogurty. Upřímně se děsím toho, co bude, pokud ty trhy nebudou – jak teda ten odbyt těch kozích výrobků bude fungovat, protože čerstvých kozích výrobků se prodalo nejvíc právě na farmářských trzích,“ říká Kolman Radiožurnálu.

Farmářské trhy jsou ale vládou dál zakázané. Letos už přišel David Kolman minimálně o sedm farmářských trhů, které byly zrušené.

Dříve nasmlouvané objednávky mu odmítla i řada hotelů a restaurací, kam běžně dodával třeba jogurty nebo čerstvé sýry. Zásoby mléčných výrobků se proto na farmě kupí a brzy je nebude kde skladovat.

„To jsme nikdy v historii neměli – máme už i roční sýry, které nám tam leží od března loňského roku. Jsou výborné, ale my bychom byli raději, kdyby se už dávno prodaly a měli jsme místo na další produkci z tohohle roku,“ dodává.

Oproti loňsku hlásí farmář až 70procentní propad prodejů. Ten mu nevynahradí ani vlastní rozvozy nebo kamenný obchod, kde teď výrobky prodává.

Nařízení vlády je nerealizovatelné, ozývají se pořadatelé farmářských trhů. Žádají změnu restrikcí

Číst článek

Podobně je na tom i zelinářka Radka Šťastná. Už loni musela kvůli zavřeným trhům zlikvidovat až 150 tisíc salátů. Neměla je kde a komu prodat. Teď se bojí, že se situace bude opakovat.

„Už máme nasázený saláty ve fóliákách a máme tam i pak choi a rukolu. Letos jsme to vlastně všechno ponížili víc jak o polovinu, třetinu jsme toho dali. S hotely a ani s restauracemi nepočítáme – ty hotely se neotevřou – a zaměřili jsme se právě na trhy. Asi by to pro nás byla konečná, kdyby se neotevřely, protože to je jediný zdroj příjmů,“ popisuje svou situaci.

Za pár dní plánuje Šťastná pro zákazníky otevřít stánek přímo na poli, kde chce svoji úrodu nabízet. Zájemci z jiných okresů se k ní ale kvůli vládnímu omezení pohybu nedostanou.

Budou druhé Vánoce? 

Letos už farmáři přišli o desítky původně naplánovaných trhů. Teď se upínají k Velikonocům, které patří k nejvýnosnějším obdobím z celého roku.

„Velikonoce jsou takové druhé Vánoce, to znamená zásadní mezník toho roku, kdy můžou tu tržbu udělat, aby si zajistili nejenom odbyt, ale i vlastní živobytí.

Tisíce živnostníků jsou závislé na prodeji nejrůznějších velikonočních výrobků, rukodělných, ale i potravin.

Už je řada sazenic, ať jsou to balkónovky, nebo sazenice zeleninové a tak dále,“ říká předseda Asociace farmářských tržišť Jiří Sedláček.

Kontroly karantén a izolací začnou tento týden. ‚Vyčleníme stovky policistů,‘ řekl Hamáček

Číst článek

Podle asociace je zákaz farmářských trhů diskriminační. Otevřeným dopisem proto vyzvala vládu, aby trhům udělila vyjímku a povolila jejich fungování.

„Máme odborné posudky, celou řadu, že šíření viru venku je podstatně obtížnější než je tomu ve vnitřních prostorách.

Takže to považujeme za naprosto absurdní,“ vysvětluje Sedláček a pokračuje: „V okolních zemích farmářské trhy probíhají – nejsou zrušeny, nejsou zakazovány, protože náleží do kategorie maloobchodu a prodávají potraviny stejně tak, jako obchodní řetězce. Komunikujeme s magistráty měst Berlín a Vídeň.“

Vláda ale zatím spuštění farmářských trhů nemá v plánu. Chce udržet co nejmenší pohyb lidí. Asociace proto teď plánuje podat ústavní stížnost.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *