Dechovou zkoušku na alkohol ovlivní i směs do ostřikovačů!

Mezi časté mýty, omyly a polopravdy, které kolují mezi lidmi ve spojení s jakoukoliv městskou policií, patří i ty spojené s měřením alkoholu. Dávají strážníci „dýchnout“ jen tak, kdekomu, podle svého uvážení? Jaká je skutečnost?

Strážníci mají oprávnění vyzvat k vyšetření přítomnosti alkoholu v dechu fyzickou osobu pouze na základě ustanovení zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

Velmi zjednodušeně by se dalo říci, že tuto pravomoc může městská policie uplatnit jen v relativně málo případech, ve kterých existuje tzv. důvodné podezření na spáchání přestupku:

  • vůči řidiči motorového i nemotorového vozidla (řidič, cyklista),
  • vůči osobě, která vykonává nebo bude vykonávat činnost, při které by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo někoho jiného anebo poškodit majetek (například obsluhy pracovních strojů),
  • vůči osobě, která přivodila sobě nebo jiné osobě újmu na zdraví anebo způsobila jiné osobě škodu na majetku v souvislosti s požitím alkoholického nápoje,
  • vůči osobě, která pod vlivem alkoholu nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek,
  • vůči osobě, která je mladší 18 let, a je důvodné podezření, že jí byl podán alkohol.

V čem spočívá ono „důvodné podezření“? Vždy záleží na konkrétní situaci a je nemožné tady zmínit všechny případy.

Zmiňme alespoň některé z oblasti dopravy: řidič například spáchá drobný dopravní přestupek a při jeho řešení z něj strážník cítí alkohol.

Jedoucí vozidlo provede nějaký neobvyklý manévr nebo vybočí z přímého směru jízdy… Často na linku 156 volá člověk, který je v restauraci svědkem požívání alkoholu osobou, o které ví, že zanedlouho bude auto řídit.

Samotný řidič, který je na základě určitých indicií vyzván k dechové zkoušce, v ní může vidět jen zbytečné zdržování a obtěžování. Ale ostatní účastníci silničního provozu mohou celou situaci vidět úplně jinak: jako významný prvek, přispívající k bezpečnosti na silnici. Navíc pokud je dechová zkouška negativní, bude zdržení v řádu minuty.

Podle zákoníku práce mají zaměstnanci povinnost nepožívat alkoholické nápoje na pracovištích zaměstnavatele a nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště.

Z pohledu městské policie se však rozlišují případy, kdy z takového porušení zákoníku práce hrozí újma na zdraví nebo poškození majetku a kdy podobné porušení zákoníku práce znamená „pouze“ odpovědnost v pracovně-právní rovině.

V prvním případě například podnapilý pracovník jezdí s vysokozdvižným vozíkem nebo pracuje s křovinořezem. V tom druhém případě může třeba sedět na recepci nebo doplňovat zboží do regálu.

V jednom případě mohou strážníci řešit přestupek uložením správního trestu příkazem na místě do výše 10.000 korun. V tom druhém případě si potřebnou kontrolu musí provést sám zaměstnavatel, a to na svém přístroji a na své náklady.

Ve zcela výjimečných případech se od dechové zkoušky upouští: jsou to hlavně případy, kdy osoba je pod takovým vlivem alkoholu, že už jí samotné jde o život nebo vážné poškození zdraví. Člověk v podobném stavu není schopný vnímat, není možné se s ním domluvit, není dechové zkoušky ani fyzicky schopný a tak se tedy volí rychlý převoz na záchytnou stanici nebo převoz do nemocnice.

Strážníci se podílejí na kontrolách zákazu prodeje nebo podávání alkoholu mladým lidem do 18 let. Většinou jde o akce na žádost úřadů městských částí v součinnosti s pracovníky živnostenského úřadu apod.

Jestliže se zjistí, že někdo, komu ještě nebylo osmnáct let je pod vlivem alkoholu, má strážník dvě povinnosti. V každém případě musí oznámit případ na odbor sociálně právní ochrany dětí a mládeže na územně příslušném úřadu městské části a také zjistit, kdo porušil svou povinnost neprodat či nenalévat mladistvému alkohol. Provozovatel živnostenské provozovny má mj.

za povinnost vykázat z podniku osobu pod 18 let, která je pod vlivem alkoholu, ale do stavu podnapilosti se uvedla sama nebo v jiné provozovně. Strážník nemůže předstírat, že nic neviděl nebo že nic nezjistil, protože se za každých okolností musí řídit zákony a jejich ustanoveními.

Strážník nemůže „zamhouřit oči“: sám by spáchal nejen přestupek, ale porušil by i pracovně právní povinnosti se všemi důsledky.

Dechová zkouška se provádí za použití certifikovaného přístroje s tiskárnou. Při pozitivním výsledku (nad 0,24 promile) se dechová zkouška opakuje po uplynutí nejméně pěti minut, obvykle však až po patnácti minutách.

Proč tomu tak je? Jestliže se totiž dechová zkouška realizuje jen malou chvíli po samotném požití alkoholu, jsou výsledky silně zkreslené. Měření v tu chvíli může vykazovat i hodnoty, kterých není možné reálně dosáhnout nebo by znamenaly otravu alkoholem a takřka okamžitý exitus.

Pokud občas vidíte v televizním zpravodajství záběry měřicího přístroje, na jehož displeji svítí stěží uvěřitelné hodnoty, došlo k měření těsně po požití velkého množství tvrdého alkoholu. Po měření o několik minut později budou hodnoty úplně jiné.

A určitou míru alkoholu v dechu může přístroj signalizovat i po konzumaci některých potravin, například nealkoholického piva.

Rychlost metabolismu alkoholu je u každého individuální, hlavní tělesné procesy jsou ale pořád stejné – alkohol se v lidském těle metabolizuje ve třech fázích, vstřebávání, šíření v lidském těle a odbourávání. Právě měření po několika minutách má za cíl zjistit, o jakou fázi se jedná nebo zda se jednalo jen o náhodu.

Řeší se ze strany městské policie případy, kdy je naměřená hodnota od 0,01 do 0,24 promile včetně? Jak kdy, záleží na okolnostech: pokud je zjevné, že kontrolovaná osoba je pod vlivem alkoholu nebo strážník spatřil, že osoba alkohol požila, pak se případ řeší dále. Jestliže však ovlivnění alkoholem není zřejmé a kontrolovaná osoba podepíše prohlášení, že není pod vlivem alkoholu, případ se neřeší a nepředává se ani Policii ČR, ani do správního řízení. Alkohol v minimálních hodnotách se v lidském těle vyskytuje přirozeně.

O každém měření – jak před provedením, tak o výsledku – je informován nadřízený orgán. Toto hlášení musí obsahovat přesně stanovené náležitosti. Výsledky dechové zkoušky s dalšími údaji pak zůstávají v digitální paměti přístroje.

Připomeňme, že každá osoba, zmíněná v úvodu, má povinnost se podrobit orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření. Je to na základě § 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích nebo na základě § 20 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

V případě, že povinná osoba orientační vyšetření odmítne nebo takové vyšetření nelze provést, provede se odborné lékařské vyšetření. Pokud odborné lékařské vyšetření osoba odmítne, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu.

Právník: Dechová zkouška není důkazem požití alkoholu za volantem

Karel Kadlec byl obviněn z toho, že na pražských Vinohradech v dubnu naboural postupně 29 aut. Podle provedené zkoušky řídil opilý, a to přesto, že čelil stíhání za jinou nehodu pod vlivem alkoholu z loňského března. Jak je vůbec možné, že řídí?

Policie má možnost zadržet řidičský průkaz pouze v případě, že ho má řidič fyzicky u sebe. Pokud řidič nepředloží řidičský průkaz, není mu ho možné zadržet, i kdyby bylo zcela zřejmé, že se dopustil trestného činu. V takovém případě může i nadále řídit až do pravomocného skončení trestního nebo přestupkového řízení, ve kterém se mohou vyskytnout průtahy.

Budete mít zájem:  Lesní plody jsou naše jediné skutečně původní ovoce

Kadlecův případ řeší soudy již více než 1,5 roku, jak je to možné?

Kadlece totiž usvědčují pouze výsledky dechových zkoušek, které jsou ze své podstaty velice nepřesné. Dechové analyzátory jsou totiž založeny na předpokladu, že alkohol ve vydechovaném vzduchu pochází pouze z procesu okysličování krve s obsahem alkoholu. To je však ideální stav, který má k reálným podmínkám daleko.

Alkohol ve vydechovaném vzduchu totiž může pocházet nejenom ze zbytků nápoje v ústech, ale například i ze žaludku, odkud se dostane krkáním nebo říháním. Výsledky přitom mohou být ovlivněny i nemrznoucí směsí v ostřikovačích nebo některými léky.

Pokud není k dispozici vzorek krve, může být prokazování úrovně ovlivnění poměrně obtížné.

Jsou testy na drogy přesnější než dechové analyzátory?

To rozhodně ne, spíše naopak. Testovací sady používané policií vůbec nejsou důkazním prostředkem, pouze policistovi naznačuje, že by měl řidiče vyzvat k lékařskému vyšetření. To přitom mnohdy potvrdí, že řidič pod vlivem drogy nebyl.

V případě pozitivního testu na drogy však policisté mnohdy často doporučují odmítnout lékařské vyšetření, protože je pro ně jednodušší řešit celou věc jako odmítnutí lékařského vyšetření, než kdyby museli řidiče odvážet do nemocnice a strávit tak s případem několik hodin.

Případ Karla Kadlece byl nejspíš inspirací pro ministra vnitra Milana Chovance, který chce širší pravomoci policie při zabavování řidičských průkazů.

Ten smějí policisté řidičům odebrat pouze na místě deliktu. V budoucnu by to prý mohlo jít i dodatečně, třeba když důvody k zabavení průkazu vyplynou z vyšetřování.

Myslíte si, že to tak dopadne nebo jde jen o jakýsi politický výkřik?

Zadržování řidičského průkazu nemá na starosti ministerstvo vnitra, ale ministerstvo dopravy, které hodlá tento institut změnit. Nově by mělo být možné zadržet řidičský průkaz i řidiči, který ho policii nepředloží. Jsem ale skeptický k tomu, že se tyto změny podaří prosadit před koncem funkčního období poslanecké sněmovny.

Nedávno totiž Kadlec způsobil znovu dopravní nehodu, když ho údajně oslnilo slunce a „ťuknul“ dvě vozidla. Opět odmítl dechovou zkoušku i odběr krve. Není v tomto případě zákon na straně podobných recidivistů?

To bych netvrdil. Za odmítnutí dechové zkoušky hrozí pokuta 25 až 50 tisíc korun, zákaz řízení na 12 až 24 měsíců a sedm bodů.

Řidiči tak hrozí podobná sankce, která je obvykle ukládána soudy za řízení pod vlivem alkoholu nad jedno promile. Na druhou stranu je však možné díky procesním chybám a průtahům dosáhnout promlčení přestupku.

To je však především chybou státu, že není schopen toto jednání účinně postihovat.

Vy obhajujete lidi, kteří usedli za volant pod vlivem alkoholu. Co by takový člověk, kterému se stane, že usedl pod vlivem, hlídka policie ho zkontrolovala a nechce přijít o „papíry“, měl v rámci zákona udělat?

Obhajobu pochopitelně komplikuje zadržení řidičského průkazu, protože v takovém případě je pro řidiče nevýhodné prodlužovat přestupkové řízení.

Pokud totiž úředník vydá nesprávné rozhodnutí, může být pro řidiče výhodné se proti němu neodvolávat, protože by v takovém případě bylo řízení pravomocně skončeno a mohl by rovnou žádat o prominutí druhé poloviny zákazu řízení.

Odvolání by vedlo k dalšímu prodlužování řízení, a tím i k dlouhodobějšímu vyřazení řidiče z provozu. Ačkoliv je řidič v právu, mnohdy raději rezignuje na svou obhajobu, aby mohl co nejdříve zase řídit.

Ve své praxi jsem se již několikrát setkal s tím, že policisté neoprávněně zadrželi řidičský průkaz například osobě, která již hodinu neřídila.

Proto může být pro řidiče výhodné nepředložit policistovi řidičský průkaz a následně prodlužovat přestupkové řízení. Pokud je si však jistý, že v sobě má pouze nízkou hladinu alkoholu, je pro něj výhodnější podstoupit dechovou zkoušku, protože do jednoho promile mu hrozí výrazně nižší sankce než v případě odmítnutí dechové zkoušky.

Kdybych usedl opilý za volant, chytli mě policisté a já odmítl dechovou zkoušku i odběr. Je nějaká možnost, jak mi vůbec prokázat, že jsem řídil opilý?

Ano, pokud totiž svědci věrohodně popíší projevy řidiče, například že sotva stál na nohou, nesrozumitelně blekotal a s vozidlem jezdil od strany ke straně, mohou ho usvědčit i z trestného činu. Na druhou stranu to není příliš časté, protože pro policii je mnohdy jednodušší řešit takového řidiče pouze pro odmítnutí dechové zkoušky než složitě prokazovat jeho stav jeho ovlivnění.

  • Odmítnutí lékařského vyšetření tedy komplikuje policii práci?
  • V některých případech bych spíše řekl, že jim práci usnadňuje, protože pak nemusí řidiče převážet na lékařské vyšetření.
  • O papíry tedy přijít nemusím?

Pokud nebudete mít zadržen řidičský průkaz a váš právní zástupce bude převyšovat svými znalostmi úředníka, tak ne. Záleží ale i na rychlosti správních orgánů, která se kraj od kraje liší.

Myslíte si, že v tomto případě mají policisté svázané ruce?

V určitém ohledu ano. Pokud totiž řidič nepředloží řidičský průkaz, tak s tím policista nemůže nic dělat. Pokud by ale správní orgány rychle a kvalifikovaně rozhodovaly o přestupcích, nezpůsobovalo by to vážnější potíže.

Kdy je alkohol za volantem trestný čin a kdy přestupek

Přestupek

  1. Pokud u vás byla zjištěna nižší hladina alkoholu než jedno promile, bude věc zpravidla posouzena jako přestupek, a celou věc tak bude řešit městský úřad, v jehož obvodu jste řídili pod vlivem alkoholu.

    Městský úřad vám za tento přestupek musí uložit:

  2. – zákaz řízení na 6 až 12 měsíců,
  3. – sedm trestných bodů, pokud byla vaše hladina vyšší než 0,3 promile
  4. Pokud byla hladina alkoholu nižší než 0,3 promile, žádné body vám nemohou být zaznamenány.

Trestný čin

  • Pokud u vás bylo zjištěna alespoň jedno promile alkoholu, počítejte se zahájením trestního řízení pro přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 247 trestního zákoníku. Za tento trestný čin vám může být uloženy následující tresty:
  • – vězení až na 1 rok,
  • – zákaz řízení od 1 roku do 10 let,
  • – obecně prospěšné práce až 400 hodin,
  • – pokuta od 2 000 Kč až teoreticky do 36 500 000 Kč
  • Zdroj: obhajceridicu.cz
  • Související články:
  • DVA POHLEDY: Budou cyklisté se třemi pivy nebezpeční?
  • Při akci v lomu na Příbramsku nachytali policisté přes padesát opilých řidičů

Výpary z ostřikovačů ovlivní dechovou zkoušku, prokázali vědci z Brna

„Toto je hladina, která by mohla odpovídat u normálního člověka, muže, 80 – 90 kilogramů hmotnosti za půl hodiny po tom, co by na ex vypil tak 1,5 až 2 decilitry lihoviny, to jsou tři až čtyři velké panáky,“ upřesňuje přednosta Ústavu soudního lékařství Miroslav Hirt.

Výpary se přes ventilaci dostávají do plic a tím i do dechu řidiče. Přístroje pak ještě 13 minut zaznamenávaly malé množství alkoholu.

„Výsledek výzkumu znamená, že pozitivita v dechu může být falešná, protože do dechu se může dostat alkohol,“ potvrzuje Hirt. Dechovou zkoušku ale přesto za nespolehlivou nepovažuje.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

Přednosta Ústavu soudního lékařství Miroslav Hirt vysvětluje, jak ovlivňují výpary z ostřikovačů dechové zkoušky

Pokud policista při kontrole podá měřící přístroj do kabiny řidiči, který v předešlých čtyřech minutách ostřikoval okna, ukáže se pozitivní výsledek ve 100 procentech případů.

Hirt ale dodává, že stačí dva až tři nádechy čistého vzduchu a zkouška by měla být s absolutní jistotou negativní.

Dechová zkouška může být pozitivní i v případě, že si řidič aplikoval do ústní dutiny látku obsahující alkohol. Může jít například o některá léčiva či slivovici použitou jako kloktadlo. Pokud ale alkohol nepolkne, je podle Hirta naprosto vyloučené, aby se mu dostal do krve.

Přestože tedy člověk po vdechnutí výparů pokračuje v jízdě, rozhodně neřídí pod vlivem alkoholu. „V dechu ten alkohol má, ale v krvi je to vyloučeno. Je to logické, protože v dechu má to, co se vyskytuje v okolním vzduchu. A pokud se ve vzduchu v uzavřené kabině automobilu vyskytují etanolové páry, tak on je vdechne a samozřejmě to má i v dechu, který vydechuje,“ vysvětluje Hirt.

  • Pro policisty žádná změna
  • Pro policisty prý ze studie neplyne žádná změna, řidič totiž musí při kontrole vystoupit – nutný je tak jen zodpovědnější přístup k dodržování metodických pokynů při zkouškách na alkohol.
  • „On je to nějaký metodický pokyn, který tady toto policistům přikazuje, ale já sám jsem se setkal několikrát s tím, že v autě prostě sundáte okýnko a policista vám tam ten dechový analyzátor podá,“ říká Hirt.

Pokud tedy nyní řidič uvede, že ostřikoval okna, policista by ho měl vyzvat k vystoupení z auta, prodýchání a opakování zkoušky po deseti minutách. V tomto případě už se falešný výsledek na alkohol neukáže.

Jestliže je podle Hirta výsledek pozitivní, přestože řidič již dýchal čerstvý vzduch, znamená to, že před jízdou požil alkohol.

„V případě, že měření proběhne, jsou tam rozdíly a pořád je tam pozitivita, policista má povinnost osobu vyzvat k provedení odborného vyšetření, to znamená u lékaře. Následně se provádí odběr krve, který jednoznačně prokáže, zda v krvi je, nebo není alkohol,“ doplnil Štěpán Zachar z dopravní policie.

Alkohol ve směsi do ostřikovače může ovlivnit dechovou zkoušku

Ilustrační foto
Foto: Jiří Forman, Novinky

Ovšem pozor, není to žádný návod, jak se zbavit odpovědnosti po skutečném požití alkoholu, protože nadýchaný alkohol se z plic velmi rychle ztratí.

„Z krve do dechu se dostává alkohol vždycky, ale z dechu do krve nikdy. Po nadýchání výparů se nikdo nemůže cítit omámený, neboť alkohol není v krvi, tudíž ani v mozku.

Takovým výmluvám nelze věřit,“ řekl přednosta zmíněného Ústavu soudního lékařství Miroslav Hirt.

Uvedl příklad řidiče s nadýchaným jedním promile, vymlouval se, že v hospodě se jim rozlila pod stolem láhev slivovice a on se nadýchal.

Plukovník Štěpán Zachara ukazuje různé typy dechových analyzátorů.

Foto: Jan Trojan, Právo

Smyslem experimentu bylo, shodují se lékaři i policisté, zamezit zbytečným diskusím s řidiči. Experimentátoři použili deset osobních automobilů různých značek a také různé typy neředěných, na trhu dostupných nemrznoucích směsí pro teploty od minus 19 do minus 35 stupňů Celsia. A také tři typy analyzátorů německé a britské výroby, které výrobce průběžně certifikuje a policie přezkušuje.

„Provedli jsme 34 zkoušek, ani v jednom případě nebylo dosaženo nulové hodnoty alkoholu v dechu před uplynutím čtyř minut. Nejdéle přetrvávala falešná pozitivita zkoušky 13 minut, byla to Škoda Superb s automatickou klimatizací a Škoda Octavia. Tam jsme také dosáhli maximální hodnoty 0,71 promile,“ líčil profesor Hirt.

Nejmenší hodnotu naměřili kolem 0,3.

Podobnou hodnotu, 0,7 promile by policisté například naměřili 80kilogramovému muži, jenž by vypil 1,5 až dva decilitry rumu na ex a na lačný žaludek. „Do patnácti minut by takový chlap o sobě nemohl tvrdit, že je střízlivý. O to více by pak v praxi vysvětloval střízlivý řidič, že se jen nadýchal etylalkoholu ze směsi v ostřikovači,“ říká Hirt.

V praxi to tak ale nebývá. Vedoucí odboru služby dopravní policie ČR, krajského ředitelství Zlínského kraje Štěpán Zachara ujistil, že podle jejich metodiky provádějí dechovou zkoušku opakovaně, případně následují další kroky – lékařské vyšetření s odběrem krve, případně moči. „Ověřili jsme si, že naše postupy jsou správné,“ zdůraznil Zachara.

Odborníci sledovali rychlost působení alkoholu z výparů směsi do ostřikovače, působí do 30 sekund, vyzkoušeli také maximální hodnoty, kdy použili ostřikovač v uzavřené kabině intenzivně, jako když jedete po blátivé cestě za náklaďákem.

Podle Hirta to odpovídá až čtyřnásobnému hlubokému nadechnutí řidiče. Ovšem, zdůraznil, správná dechová zkouška by měla proběhnout venku, mimo automobil. Po dvou nadechnutích na čerstvém vzduchu alkohol z dechu mizí. „Pokud je pozitivita v dechu i po druhé zkoušce, nemohl se alkohol do dechu dostat odnikud jinudy než z krve,“ zdůraznil Hirt.

Právu řekl, že neexistuje látka, která by snížila účinek alkoholu při dechové zkoušce. „Není možné žádným způsobem podstatně urychlit snižování hladiny alkoholu v těle. A následkům kocoviny zabránit je ještě horší. Nerad to říkám, ale je to tak – alkohol je jed. Pokud do sebe alkohol vpravím, jsem otrávený, intoxikovaný. Každý si to musí rozmyslet sám,“ říká Hirt.

Hlavní zprávy

Jak ošidit policii při dechové zkoušce? | Žena.cz

Nejen v zimě máme v ostřikovačích automobilu nemrznoucí směs. Dejte si pozor, můžete tak „nadýchat“ při policejní kontrole, i když jste nic nepili! 

Výsledky měření koncentrace alkoholu dechovými analyzátory jsou často předmětem bouřlivých diskuzí  zejména u řidičů, kteří se často snaží zdůvodnit výsledky měření různými výmluvami. A ukázalo se, že v případě nemrznoucích směsí do ostřikovačů mají pravdu!

Falešná stopa 

Experiment odborníků z Brna totiž potvrdil, že tyto směsi mohou ovlivnit dechovou zkoušku řidiče tak, že prokazuje přítomnost alkoholu.

„Podnětem byl zápach/vůně z nemrznoucí směsi, který každý řidič i spolujezdec vnímá, směs obsahuje mimo jiné etanol, glykol a vyšší alkoholy, a který se snadno v podobě etanolových par dostává do kabiny vozu.

Cílem experimentu bylo ověřit, zda tyto páry mohou ovlivnit výsledek dechové zkoušky, případně míru a trvání takového ovlivnění,“ vysvětlil Miroslav Hirt, přednosta Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Alkohol zabíjí

Řidiči „pod vlivem“ zavinili na 7,5 procenta všech loňských nehod. Zahynulo při nich 89 lidí, což je téměř 13 procent z celkového počtu obětí silničního provozu. V porovnání s předloňským rokem se stalo o necelých pět procent nehod zaviněných alkoholem více, zemřelo při nich ale o 13 lidí méně.

Od loňského srpna však do 0,3 promile alkoholu v krvi nehrozí řidiči bodový trest. Podle analýzy ministerstva množství alkoholu do 0,24 promile nemá prokazatelný vliv na chování řidiče. Zato jedno promile alkoholu  v řidičově krvi zvyšuje nebezpečí nehody až jedenatřicetkrát!

Čísla mluví jasně

Při experimentu, který vědci provedli v rámci spolupráce s policií Zlínského kraje, už předběžné zkoušky prokázaly, že v krátké době po použití ostřikovače vyšla zkouška vždy pozitivně! K experimentu bylo použito 10 různých osobních automobilů, různé typy neředěných, běžně na trhu dostupných nemrznoucích směsí určených pro použití při teplotách od -19°C do -35°C, 2 typy dechových analyzátorů.

Zúčastnilo se ho 13 osob (ženy a muži), u kterých byl sledován také věk a pohlaví. Tyto osoby při pokusu seděly vždy na předním sedadle vozu. To proto, že je běžným postupem policie provádět dechovou zkoušku u sedícího řidiče, kterému je analyzátor podán do kabiny vozu přes stažené okno.

Bylo provedeno 34 experimentů. Naměřené hodnoty a rychlost jejich poklesu k nule byla různá v různých automobilech. Ani v jednom případě nebylo nulové hodnoty dosaženo před uplynutím 4 minut od použití ostřikovače. Pozitivita zkoušky přetrvávala nejdéle 13 minut (Škoda Superb s automatickou klimatizací a Škoda Octavia). Byly dosaženy hodnoty dosahující až 0,7 promile. 

Jak tester obelstít?  

Je tedy nesporným faktem, že použití nemrznoucí směsi obsahující etanol k ostříknutí skla automobilu zkreslí výsledek dechové zkoušky ve smyslu falešné pozitivity. 

A CO SE PROTI TOMU DÁ UDĚLAT? Rychlý, naprosto spolehlivý, a hlavně zbytečné diskuze vylučující postup je vystoupit z kabiny vozu a asi 2-3x se nadechnout čerstvého vzduchu.

Pokud člověk skutečně alkohol nepožil, zkouška bude okamžitě a s absolutní jistotou negativní, doplňuje Štěpán Zachara, vedoucí odboru služby dopravní policie ČR, Krajského ředitelství policie ČR Zlínského kraje.

Výmluvy a diskuse tak jsou zbytečné

>

Vstoupit do galerie | 13 Co bych snědla, abych zhubla?
  Video Mohlo by Vás také zajímat: K testování školáků nemáme žádné informace, velmi se toho obáváme, říká Jirásko | Video: Michael Rozsypal

FSM 11.1: Orientační dechová zkouška

V tomto dílu sebeobranného manuálu si probereme, jak probíhá a jaká nebezpečí představuje pro řidiče orientační zkouška na alkohol. Předesílám, aby v tom bylo naprosto jasno, že účelem tohoto dílu není poskytnout návod, jak jezdit beztrestně opilý. Cílem tohoto návodu je, aby nebyl potrestán střízlivý, což se v České republice nezřídka děje.

Legislativní situace

Podle § 5, odst. 1, pís. f) ZPPK je řidič povinen podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem.

Zvláštním předpisem je zde zákon č. 379/2005, respektive jeho § 16 odst.

2, který stanoví, že orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu je povinna se podrobit osoba, u níž se lze důvodně domnívat, že vykonává činnosti vyjmenované v odst.

1 téhož zákona (mezi než patří řízení vozidla) pod vlivem alkoholu, a dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví v souvislosti s požitím alkoholického nápoje (v tomto případě tedy například i chodec). Důležitá je ovšem následující věta:

Spočívá-li orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu v dechové zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, odborné lékařské vyšetření se neprovede. V případě, že osoba tento způsob orientačního vyšetření odmítne, provede se odborné lékařské vyšetření.

Co se zde říká? Tento odstavec, který si do zákona prosadila policie v roce 2009 pod záminkou účinnějšího trestání podnapilých účastníků silničního provozu, připouští provádění testů na alkohol pouze orientační zkouškou alkoholu v dechu. Stanovuje přitom pouze jedinou podmínku na analyzátor – ten musí být stanoveným měřidlem a podléhat tak pravidelnému ověřování. Osoba podrobená testu může tento způsob vyšetření odmítnout, načež se provede odborné lékařské vyšetření.

Co to v praxi znamená? Znamená to, že tomuto vyšetření dechovým analyzátorem je zákonem přiznána důkazní hodnota, která jeho výsledek de facto stanoví na roveň výsledku lékařského vyšetření spojeného s odběrem a následným rozborem biologického materiálu.

Jak jste výše zaznamenali, dechovou zkoušku analyzátorem může řidič odmítnout. Nejedná se o odmítnutí zkoušky na alkohol, na který pamatuje § 125c odst. 2 pís. d) ZPPK, ale o odmítnutí specifického způsobu provedení zkoušky.

Všimněte si, že zákon zná pouze dva typy prokazování alkoholu. Jedním je odborné lékařské vyšetření (podle § 2 písm. p), q) zákona č. 379/2005 Sb. např. odběr vzorku žilní krve) a druhým orientační zkouška (podle § 2 písm. o) zákona č. 379/2005 Sb. např. dechová zkouška).

Odborné lékařské vyšetření provádí lékař na místě a metodami k tomu určenými, tedy zpravidla v nemocnici. Konkrétně se provádí metodou plynové chromatografie ověřovanou Widmarkovým testem. Orientační zkoušku provádí policajt nebo strážník detektorem alkoholu v dechu.

Výraz „orientační“ znamená, že zjištěná hladina alkoholu v krvi je sice zjištěna jen přibližně, nicméně tuto „přibližnost“ lze určit přesně. Policie občas ve snaze zmást řidiče operuje pojmem „orientační odborná zkouška“ nebo „orientační odborné měření“, to neberte na vědomí.

Účelem toho je zamlžit bitevní pole a odsunout do pozadí fakt, že policejní měření vždy bude orientačním a nepřímým měřením.

Detektor

Hlavním zdrojem nejistoty pro řidiče při absolvování orientační zkoušky na alkohol v dechu je detektor Dräger. Policie v současné době používá téměř výhradně přístroje Dräger 7510 a 7410. Oba přístroje jsou co do své konstrukce pracovním měřidlem („screening“) a nikoli průkazným.

Firma Dräger o tom, zda tyto detektory jsou měřidlem průkazným nebo pracovním usilovně mlží a uvádí různé údaje, které mají vytvořit dojem, že se o průkazné měřidlo jedná.

Realita je však taková, že jediné měřidlo alkoholu v dechu, které sám Dräger jednoznačně nazývá průkazným, je Dräger 9510 a jeho průkaznost se odvíjí od toho, že má dva nezávislé způsoby detekce a je tak srovnatelná s lékařským měřením založeným také na dvou nezávislých detekčních metodách.

Například německá policie používá detektory 7410 a 7510 jen jako orientační, zatímco pro účely dokazování lze použít jen detektor 9510. Z hlediska české legislativy je to však jedno, protože jediným požadavkem, který zákon na detektor stanoví je, že musí být stanoveným měřidlem.

Přístroj neměří přímo koncentraci alkoholu v krvi, ale počítá ji za pomoci přepočítacích koeficientů z koncentrace metabolitů alkoholu v dechu. Jedná se tedy o nepřímé meření založené na pouze jediné detekční metodě, zatímco odborné lékařské vyšetření je založeno na kombinaci metod dvou. Srovnatelné proto nemohou být už z principu.

Detektor generuje falešně pozitivní detekce. Součásti potravin, léčiv nebo produkty abnormálního metabolismu mohou vést k tomu, že elektrochemický analyzátor detekuje alkohol v dechu, který tam buď vůbec není, anebo se tam dostal jinak než požitím alkoholu.

MF DNES provedla svého času test, který měl prokázat neomylnost nové zbraně na silniční piráty, totiž právě detektoru Dräger, a prokázal pravý opak.

Višně v čokoládě, které jistě nikdo nenazveme alkoholickým nápojem, vedly k zjištění 0,6 promile alkoholu v dechu, excelovala i tyčinka Margot a podle diskuse bonbóny Anticol.

Něco podobného potvrdil i výrobce Dräger ve svém vyjádření, kde se v podstatě dozvídáme, že si je nejen vědom toho, že jeho měřidlo měří nesmysly, ale navíc není s to říci jak moc:

„(…) dochází k odeznění vlivu jednotlivých komponent, a to pralinek, likérové čokolády a ústních sprejů, ve kterých je vysoce koncentrovaný alkohol, což se týká i léků, které by mohly obsahovat alkohol, kdy po 5 minutách je tato hodnota téměř nulová.“ (z rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. 17 A 27/2014-95)

Vzniká otázka, k čemu je téměř nulová hodnota dobrá v zemi, kde vláda a ústřední orgány oslavují doktrínu tzv. nulové tolerance.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *