Čeká vás operace? Připravte se na ni psychicky

• Jak se projevuje pandemie COVID‑19 na práci CKTCH?

Negativně, a to významně.

Museli jsme část lůžkového fondu na JIP vyhradit pro nemocné z FNUSA, kteří potřebují intenzivní péči a jsou covid negativní, nebo jsou už po prodělané infekci, ale stále potřebují intenzivní péči.

Tím jsme museli výrazně omezit počet srdečních operací, takže vlastně operujeme jen akutní nemocné nebo nemocné, kde hrozí akutní infarkt nebo srdeční selhání.

Tím odkládáme velkou skupinu pacientů, což je velmi nepříjemné, protože čas od času jsme rodinou informováni, že náš pacient se už operace nedočkal… Dalším problémem je infekce personálu, zejména mezi sestrami, takže nároky na ty zbylé jsou pak vyšší. Také transplantační program se bohužel téměř zastavil, protože jednotky intenzivní péče jsou plné covidových pacientů a pro dárce orgánů není místo…

• Kromě aktuálních problémů s pandemií, co CKTCH v současnosti nejvíce bolí?

Posledních asi dvacet let jsme ve stejných prostorách.

Za tu dobu ale výrazně narostl počet transplantací, změnil se charakter pacientů a změnil se charakter zejména intenzivní péče, což s sebou přináší výrazně větší prostorové nároky. Nyní jsme již několik let na hranici našich možností.

Jako jediná varianta se jeví stavba nové moderní budovy. Ministerstvo zdravotnictví, náš zřizovatel, vidí situaci podobně, takže pevně věřím, že se záměr podaří brzy realizovat.

• Jaké operace v CKTCH nejčastěji provádíte, kterých ubývá a přibývá a jaké jsou důvody?

Celkový počet operací na našem pracovišti zůstává už po léta na stejné úrovni. Trochu ubývá jednoduchých výkonů pro ischemickou chorobu srdeční, naopak přibývá operací chlopní, kombinovaných výkonů nebo výkonů na hrudní aortě.

• Nakolik je každá operace pro vás nová a jak dlouho se na ni musíte připravovat?

V kardiochirurgii se neodpouštějí chyby. Například špatně založený jediný steh při šití periferní anastomózy aortokoronárního bypassu může znamenat uzavření bypassu po operaci, a tím vznik infarktu.

Rozjede se kolotoč komplikací, které mohou vyústit ve špatný konec. A na začátku šlo o jediný steh.

K operaci proto musí člověk přistupovat plně soustředěný a dobře připravený, aby plánovaný výkon udělal co nejlépe, ale také mohl řešit nepředvídané situace.

• Co je na takové operaci, kdy se např. musí transplantovat více orgánů, nejtěžší?

Při transplantaci více orgánů hraje důležitou roli časový faktor. Např. při transplantace jater a ledvin, což je nejčastější kombinace, provedete nejprve transplantaci jater. To zabere asi čtyři až pět hodin plného nasazení a místo toho, aby si člověk oddechl, čeká vás ještě transplantace ledviny a další dvě hodiny navíc. Dobrá psychická i fyzická kondice je podmínkou.

• Co vám pomáhá soustředit se při práci na sále?

Žádný rituál nemám, protože jsem přesvědčen, že rituály svazují ruce, odvádějí myšlenky a budují psychologickou závislost na něčem, co nemá žádné racionální opodstatnění. Moje práce na operačním sále mne okamžitě dostatečně vtáhne. Srdeční operace je ale kolektivní záležitost, takže každý operatér musí trvale vnímat i okolí, aby vše probíhalo podle daného scénáře.

• V kterém oboru z těch, jimž se věnujete, bylo dosaženo největšího pokroku?

Pokrok zasáhl všechny obory. Když jsem začínal, byl věk 60 let absolutní kontraindikací k srdeční operaci, dnes úspěšně operujeme pacienty, kterým je 80 a více. A to mají řadu komorbidit, které by také samy o sobě představovaly nepřijatelné riziko operace.

Z kardiochirurgie bych namátkou vybral chlopenní chirurgii – před lety každý pacient s chlopenní vadou dostal mechanickou chlopenní protézu s nutností doživotní antikoagulace. Dnes se snažíme, pokud je to jen trochu možné, pacientovu chlopeň zachovat a provést plastickou úpravu.

Začaly se také používat různé typy biologických chlopní, které mají tu výhodu, že pacient nemusí užívat antikoagulační terapii.

• Proč se dnes lidé nemusejí bát transplantací nebo složitějších operací srdce?

Bezpečnost operací je dnes podstatně vyšší. Máme k dispozici materiály a nástroje, které jsme dříve neměli, naučili jsme se operovat daleko jemněji a přesněji neboli fyziologičtěji. Výrazně se zlepšila úroveň anestezie a také pooperační intenzivní péče. To vše dohromady umožňuje dosáhnout výrazně lepších výsledků než dříve.

• Kterou operaci považujete za svůj životní úspěch?

Nejsem typ, který by si vedl seznam výjimečných operací a žil z toho. Velkou výzvou jsou pacienti s velmi vysokým rizikem operace. Každého takového pacienta samozřejmě probíráme kolektivně na indikační komisi.

Občas se stane, že většina kolegů je proti operaci, protože šance na přežití je minimální, ale já cítím, že nějaká šance přece jen je, a tak využiji vedoucího postavení a pacienta k operaci indikuji. Operace se také sám ujmu.

A když to pak dopadne dobře, tak to považuji za úspěch.

• Transplantace je velmi často život zachraňujícím zákrokem, ale tomuto zákroku musí předcházet smrt jiného člověka. Jak to eticky vnímáte?

Smrt je nevyhnutelným zakončením života. Předčasná a neočekávaná smrt je samozřejmě pro blízké dané osoby možná nejtěžší chvílí jejich života, chvílí plnou emocí. Ale pořád je to smrt, tedy nevratný proces.

A pokud jsou příbuzní schopni a ochotni se s tímto faktem vyrovnat, tak darování orgánů jim paradoxně může přinést jistou formu úlevy v tom, že orgány jejich blízkého budou žít dál svůj život.

Souhlas s darováním orgánů považuji tedy za vysoce altruistický postoj hodný obdivu.

• Jak bude vypadat váš obor v budoucnosti?

Někteří pesimisté už před řadou let prorokovali zánik kardiochirurgie, protože nekriticky věřili ve všemoc léků a intervenčních kardiologických metod. Nic z toho se zatím nepotvrdilo.

Faktem ale je, že intervenční kardiologie a kardiochirurgie se jako obory velmi přibližují a do budoucna se dá předvídat jejich stále těsnější spojování. Takže možná zanikne klasický kardiochirurg a intervenční radiolog, ale bude jeden specialista, který bude srdeční choroby léčit.

V oblasti transplantační medicíny bude stále větší nedostatek orgánů, podle mého názoru půjde spíše cestou umělých orgánů nebo orgánů vypěstovaných z lidských buněk než orgánů zvířecích.

• Kde a jak odpočíváte? Co vás v soukromí nejvíc potěší?

Vodorovnou polohu na gauči rozhodně za vhodnou relaxaci nepovažuji. Celý život jsem zastáncem aktivní relaxace, to znamená pohybu. S přibývajícím věkem je ale stále obtížnější se k pohybu přimět. Máme čtyři vnoučata a pohyb s nimi, i když je někdy náročný, je balzámem na duši. Jejich růst a vývoj si nyní užívám daleko více než u svých vlastních dětí.

K věci…

Nejdůležitější klinické programy Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno

Program transplantace srdce

Tento program byl zahájen počátkem 90. let minulého století. V jeho rámci bylo transplantováno srdce u 660 pacientů.

Úspěšnost TS je vysoká, pět let po transplantaci přežívá více než 70 procent pacientů a většina z nich s velmi dobrou kvalitou života.

Důkazem toho je pacientský spolek „Markéta“, kteří si pacienti sami založili, aby se mohli setkávat a sdílet mezi sebou svoje životní zkušenosti (www.spolekmarketa.cz).

Program implantace dlouhodobých mechanických srdečních podpor

Technický pokrok a miniaturizace srdečních podpor vedou v posledních letech k nárůstu počtů implantací levostranné srdeční podpory (LVAD) nejen v indikaci k překlenutí k transplantaci srdce, ale v určitých případech i jako alternativa srdeční transplantace (tzv. destinační léčba).

Tito pacienti vyžadují velmi precizní monitoraci a časté kontroly, aby se snížilo riziko některých vážných komplikací. Na CKTCH byla vyvinuta vlastní aplikace k telemonitoraci těchto pacientů. Pacient vkládá data přes webové rozhraní nebo přes aplikaci na smartphonu.

Tato data se týkají parametrů srdeční pumpy, INR, subjektivních obtíží i objektivních příznaků, které mohou časně identifikovat blížící se komplikaci. Pokud některý z parametrů přesáhne nastavenou bezpečnostní hranici, program automaticky upozorní ošetřující personál.

Výsledky jsou denně kontrolovány koordinátorkami programu a v případě potřeby konzultovány ošetřujícími lékaři. Aplikace dále umožnuje pacientům odesílat textové zprávy, datové soubory a fotografie. Získaná data lze zobrazit v časových trendech v tabulkách nebo graficky.

V aktuálním období pandemie COVID‑19 aplikace umožňuje pečlivou monitoraci pacientů, přičemž pacienti nemusejí tak často podstupovat mnohdy náročnou cestu do nemocnice. 2

Program transplantací jater a ledvin

V této oblasti se centrum zaměřuje na transplantace ledvin od žijících dárců, kde odběr ledviny probíhá miniinvazivní cestou za pomoci videokamery. Ledviny transplantované od žijícího dárce mají většinou lepší dlouhodobou funkci než ledviny transplantované od dárce kadaverózního.

Komplexnost pracoviště dovoluje multiorgánové transplantace, kdy doposud tým CKTCH provedl 33 kombinovaných transplantací (srdce + ledvina, játra + ledvina nebo srdce + játra). U jednoho pacienta jako jeden z prvních v Evropě tým provedl i současnou transplantaci tří orgánů (srdce + játra + ledvina).

U tří pacientů zdejší odborníci současně provedli srdeční operaci (náhradu aortální chlopně) a transplantaci jater.

Komplexní program operací na aortální chlopni a aortálním kořeni

Tento program zahrnuje nejen všechny typy záchovných operací při aortální regurgitaci, ale i Rossovu operaci u mladších nemocných. Tato operace umožňuje nemocným žít zcela aktivní život bez nutnosti antikoagulační léčby.

Její dlouhodobé výsledky jsou výrazně lepší než u klasické náhrady aortální chlopně mechanickou protézou, a to jak z pohledu přežívání, tak z pohledu vyšší kvality života.

V poslední době v CKTCH také zahájili program implantace síťky ExoVasc, která zamezuje další dilataci kořene nebo ascendentní aorty zejména u pacientů s vrozenými vadami pojivové tkáně.

Důraz na miniinvazivní přístupy v kardiochirurgii

V posledních letech se CKTCH snaží nabídnout pacientům co nejšetrnější postupy včetně miniinvazivních přístupů. Nejprve zde rutinně zavedli endoskopické odběry žilních štěpů pro revaskularizace myokardu.

Poté náhrady aortální chlopně z ministernotomie nebo minitorakotomie, videoasistované operace a‑v chlopní a defektů síňového septa a totálně endoskopické operace pro fibrilaci síní.

Všechny tyto typy miniinvazivních přístupů umožňují kratší dobu umělé plicní ventilace, kratší dobu pobytu na jednotce intenzivní péče a časnější rehabilitaci. Také výsledný příznivý kosmetický efekt není pro pacienty zanedbatelný.

Program nekoronárních intervencí

První a nejpočetnější skupinou výkonů z této oblasti jsou transkatetrové implantace aortální a plicnicové chlopně nebo chlopně do chlopně transfemorálním nebo transapikálním přístupem a intervence na mitrální chlopni formou MitraClipu.

V nejbližší době v centru plánují i transapikální implantaci mitrální chlopně. Druhou a stále se rozvíjející skupinou jsou implantace stentgraftů při postižení hrudní nebo břišní aorty.

Třetí skupinou jsou pak implantace okludérů, nejčastěji při defektech mezisíňového septa.

Neinvazivní echokardiografická diagnostika

Velká kumulace chlopenních vad na CKTCH spolu s velmi dobrým technickým vybavením umožnila kvalitní erudici zdejších echokardiografistů.

V éře 2D echokardiografie byla hlavní oblastí zájmu hemodynamika u chlopenních vad a specifickým tématem se stala kvantifikace mitrální regurgitace založená na barevném dopplerovském mapování toků (tzv. PISA metoda).

V roce 2004 začala nová éra echokardiografie, protože pracoviště bylo vybaveno (jako první v ČR a jedno z prvních v Evropě) přístrojem s potenciálem trojrozměrného ECHO zobrazení. Přestože se transtorakální 3D zobrazení nestalo běžnou rutinou, znamenalo začátek výcviku v této metodě.

Ta pak byla plně rozvinuta se zavedením 3D jícnové echokardiografické sondy v roce 2007 a od roku 2008 po vybavení operačního sálu echografickým přístrojem s 3D modalitou se stala běžnou rutinou při operacích i při navigaci během výkonů intervenčních kardiologie.

V současné době CKTCH disponuje nejmodernější echokardiografickou technikou jak na operačních sálech, tak i v ambulantním provozu. Výrazný pokrok představují od roku 2017 používané nové jícnové sondy s vysokou snímkovou frekvencí, umožňující dosáhnout vysoké kvality 2D i 3D obrazu, a to i v barevném dopplerovském zobrazení.

CKTCH si svůj primát v 3D echokardiografii zachovává nadále i v oblasti erudice lékařů. V roce 2010 bylo na pracovišti založeno mezinárodní výukové centrum pro 3D echokardiografii, kde bylo dosud v individuálním tréninku vyškoleno 100 echokardiografistů z ČR i ze zahraničí. Pracoviště pravidelně jednou ročně pořádá domácí workshopy s 3D ECHO tematikou, kromě toho bylo zorganizováno i 11 zahraničních workshopů.

Kdo je…

Doc. MUDr. Petr Němec, CSc.

Narodil se 23. srpna 1954 v Brně. Po gymnáziu nastoupil na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval v roce 1979. Pak nastupuje na tříleté doktorandské studium na II.

chirurgickou kliniku Nemocnice u svaté Anny v Brně, těsně před první atestací z chirurgie v roce 1984 dostává od tehdy docenta Jana Černého nabídku práce na tehdy vznikajícím kardiochirurgickém oddělení.

Specializační atestaci z kardiochirurgie absolvuje v roce 1991 a pracuje jako vědecký, po nějaké době samostatný vědecký pracovník, v témže roce vzniká Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH), ve kterém je v roce 1997 jmenován primářem.

Po pěti letech přijímá nabídku stát se primářem oddělení kardiochirurgie ve Fakultní nemocnici Olomouc, ve stejném roce habilituje. O rok později je jmenován přednostou Kardiochirurgické kliniky tamtéž. V roce 2007 se přihlásil do výběrového řízení na ředitele CKTCH, ve kterém uspěl.

Docent Němec absolvoval studijní pobyty v Nizozemsku, Velké Británii a USA. Je předsedou výboru České společnosti kardiovaskulární chirurgie ČLS JEP.

Co je třeba vědět před nástupem do nemocnice – Nemocnice Na Homolce

Je třeba se vyvarovat užívání látek zvyšujících krvácivost – zejména lékům s kyselinou salicylovou – Acylpyrin, Aspirin. Jejich případné nahrazení jinými léky je třeba domluvit v rámci předoperačního vyšetření s praktickým lékařem.

Prakticky stejné podmínky platí pro Warfarin – tento lék bývá často nahrazován 5 dní před operací injekcemi podle rozpisu praktického lékaře.Připravte si potřebné doklady k hospitalizaci – občanský průkaz, kartičku pojištěnce, lékařské doporučení či dokumentaci od vašeho praktického lékaře.

Je vhodné omezit kouření a konzumaci alkoholických nápojů. Cílem je snížit riziko komplikací během narkózy, zabránit možným problémům spolu s podávanými léky.Je třeba podstoupit celkové interní vyšetření včetně kontroly laboratorních hodnot krve.

Praktický lékař musí písemnou formou vyjádřit souhlas s celkovou anestezií, eventuálně upozornit na možná rizika.U dětí, osob mladistvých či u osob chystajících se podstoupit zkrácený režim hospitalizace je třeba zajistit odpovídající doprovod – osobu, která by nemocného kontrolovala alespoň po dobu 24 hodin po zákroku.

Zjistěte si důležitá telefonní čísla – na příbuzné, sousedy, pohotovostní službu, TAXI (pokud nemáte vlastní vůz), do zaměstnání.Je vhodné nakoupit si do zásoby potraviny – tak, abyste nemuseli po návratu z nemocnice ihned do obchodu.

Pořiïte si teploměr na měření tělesné teploty – pro případ zjištění horečky, která může být projevem pooperačních komplikací, např. infekce. Také je vhodné mít v domácí lékárničce zásobu Paralenu – k tlumení bolesti i ke snížení teploty.

Den před operací

Dostavíte se na ambulanci, kde Váš ošetřující lékař zkontroluje potřebná vyšetření a ověří Váš aktuální zdravotní stav a způsobilost podstoupit operaci.

 Následně dojde k podrobnému vyšetření přijímajícím lékařem, a dále pohovoru s lékařem – anestesiologem, který Vás seznámí  se všemi podrobnostmi o celkové narkóze (pokud bude operace v celkové narkóze prováděna). Tyto procedury velmi pravděpodobně zaberou prakticky celé dopoledne.

 Poté, pokud netrpíte nějakou závažnou chorobou, nebo pokud to nevyžaduje příprava k operaci, odcházíte domů a k výkonu přicházíte až v den operace ráno, většinou do 7,00 hodin.

K operaci nelze přijmout pacienty kteří:

Mají známky akutního onemocnění – nachlazení, kašel, opar na rtu, horečku, průjem, zvracení Nemají v pořádku požadované předoperační vyšetření – chybí zpráva praktického lékaře, nejsou provedeny laboratorní testy krve atd. Nemají zajištěné odpovídající sociální zázemí při krátkodobé chirurgii – doprovod, odvoz, telefon … 

Děti či dospívající bez zákonného zástupce

Ke každé operaci je třeba:

• Anamnéza a fyzikální vyšetření, kompletní laboratorní vyšetření krve – krevní obraz, parametry krevní srážlivosti, hladiny jednotlivých minerálů, cukrů a tuků, jaterní testy a dále chemické vyšetření moči. V odborné terminologii zkratek se jedná o vyšetření KO +diff, FW, CRP, aPTT, Quick, INR, Na, K, Cl, Ca, glykémie, urea, kreatinin, ALT, AST, GMT, HBsAg.
• U pacientů  nad 30 let je nutné provést elektrokardiografické vyšetření srdce – takzvané EKG.
• RTG plic u pacientů nad 60let věku, vždy však po prodělaném akutním respiračním infektu, u cizinců ze zemí s endemickým výskytem TBC či u kuřáků nad 40let věku.
• V závěru je třeba vyjádření Vašeho lékaře, zda můžete podstoupit celkovou anestezii.
• Týden před operací nesmí pacient užívat žádné léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou – např. Acylpyrin, Superpyrin, Anopyrin, Aspirin.
• Případná infekce musí být doléčena.
• Též nelze přijmout pacienty s teplotou, vyrážkou nebo například oparem na rtu.
• V den operace pacient nesmí od půlnoci jíst ani pít – musí zůstat lačný.
• U žen nesmí probíhat menstruace.
• Každá operace je do jisté míry pro organismus riziková – možnost alergické reakce na podávané léky, možnost srdeční arytmie či dechové potíže během narkózy, riziko pooperačního krvácení. Uvedená vyšetření tato rizika minimalizují – je ve Vašem zájmu zajistit tato vyšetření kompletní. Bez těchto vyšetření nelze pacienta k operaci přijmout.
• Podrobný formulář s předepsanými vyšetřeními a informace pro Vašeho lékaře jste obdrželi při objednávání k operačnímu výkonu.
• Snažíme se pacientům maximálně vyjít vstříc, a to hlavně v tom, aby se doba strávená v nemocnici minimalizovala.
• Od pacientů to ovšem vyžaduje, aby dodržovali termíny návštěv a čas objednání; při eventuálním problému by měli pacienti vždy termín zrušit (telefonicky) a domluvit si nový. V opačném případě se prodlužují objednací doby pro ostatní pacienty a zvyšují se ekonomické náklady.

7 tipů, jak se připravit na plánovanou operaci

Tip první: Sesbírejte co nejvíce informacíKaždá operace představuje zátěž pro vaše zdraví, fyzické i psychické, nervozitu ještě zvětšuje strach z neznámého. Tím, že budete přesně vědět, co vás čeká, budete mnohem klidnější.

Nejedná se pouze o průběh procedury, ale i o organizační záležitosti. Předem byste měli vědět, jak dlouho bude nutné v nemocnici zůstat, kdy vás může navštívit rodina a jaká je očekávaná doba rekonvalescence.

S dotazy se můžete obrátit také na zdravotní sestru, která zná chod pracoviště.

Tip druhý: Nebojte se komunikace s lékařemÚkolem vašeho lékaře je, aby vám dostatečně vysvětlil, co vám operace přinese a naopak jaká rizika pro vás znamená. Využijte možnost se ho zeptat na všechno, co vás zajímá a trápí.

Jen informovaní můžete souhlasit s podstoupením operace. Rozhodně byste neměli být z jeho strany pod nátlakem. Pokud máte pochybnosti, můžete využít možnost konzultace s jiným odborníkem (tzv. second opinion).

Dokud nepodepíšete informovaný souhlas a operace neproběhne, máte možnost se rozmyslet.

Tip třetí: Nebojte se anestéziKromě klasického předoperačního vyšetření, kterým lékař potvrdí, že váš zdravotní stav umožňuje provedení operace, vás čeká ještě vyšetření anesteziologa. Ten by vám měl vysvětlit, jaké možnosti anestézie (narkózy) máte na výběr, jaká rizika přináší a jak bude celý proces probíhat.

Právě anesteziolog je přítomný celé operaci, kontroluje během ní vaše vitální funkce a sleduje, jakým způsobem anestézie na vaše tělo působí. Mnoho lidí se bojí, že se probere během operace a bude moci jen paralyzovaně vnímat bolest.

K těmto případům ale dochází velmi zřídka a po řádném rozhovoru s anesteziologem se nemusíte ničeho obávat.

Tip čtvrtý: Udělejte preventivní změny ve svém životním styluI drobné změny v nezdravém životním stylu můžou mít pozitivní efekt na průběh operace. Například kuřáky obecně ohrožuje větší riziko komplikací během operace a také se jim obtížněji hojí rány. Ideální je přestat kouřit 14 dní před operací.

Lékař vám možná doporučí některý typ diety, předepíše vám nějaké další léky, nebo vám naopak řekne, abyste některé léky vysadili, např. ty na vysoký krevní tlak, protože můžou být nebezpečné při operačním zákroku, např. můžou vést ke větší krvácivosti.

Před operací si dopřejte dostatek spánku, aby vaše tělo bylo dokonale připravené.

Tip pátý: Zeptejte se na transfúzi vlastní krveTransfúze vlastní krve (autotransfúze) se užívá zejména při operacích, při nichž se předpokládá větší ztráta krve, např. při náhradě kyčelního nebo kolenního kloubu.

Pacient po několik týdnů dochází k odběru krve, která se později může použít podle potřeby během operace. Tato metoda je v mnohém výhodná, protože pacient se nemusí obávat přenosu infekčních onemocnění a nežádoucích imunitních reakcí.

Celý článek naleznete zde: http://www.toplekar.cz/archiv-clanku/x7-tipu-jak-se-pripravit-na-planovanou.html

„Nový“ nos, nebo oční víčka. Udělá z vás plastika jiného člověka?

Žasnete nad krásou hereček, které bez jediné chybičky kráčí po červeném koberci. Tiše závidíte pleť jak z alabastru, oči bez vrásek a dokonale souměrný obličej. Matka příroda je mocná, ale plastičtí chirurgové jsou ještě šikovnější. Také už si nějaký čas pohráváte s myšlenkou, že si necháte upravit víčka, nos…? Ale víte, co vás čeká?

Jakákoliv operace obličeje může výrazně změnit jeho vzhled. I když jsou ale plastičtí chirurgové mocní mágové, je zapotřebí každou operaci důkladně zvážit. Vzhled nosu má totiž na výraz osobnosti největší vliv.

Jaký nos si přejete?

Úprava tvaru nosu (rhinoplastika) je u nás poměrně častou záležitostí. Nos je vnímán jako dominantní součást obličeje. Jeho velikost a tvar dává každému obličeji určitý výraz. Při většině operací nosu je třeba počítat s tím, že se změní profil obličeje.

„Nos je natolik nápadný, že se často setkáváme pouze s požadavkem na změnu tvaru a profilu právě nosu, zatímco ostatní části obličeje, které přitom dotvářejí jeho profil a výraz, nejsou vnímány tak výrazně,“ vysvětluje MUDr. Dušan Záruba, primář Ústavu estetické medicíny v Praze.

 

Rhinoplastika je obecně vhodnější do 35. roku věku, nicméně i tuto hranici lze překročit. Hledí se totiž především na elasticitu kůže kolem nosu. Velký rozdíl je také mezi požadavky u žen a mužů. Ženy preferují spíše jemnější „pršáčky“.

Jste rozhodnutá svůj nos přetvořit? Je důležité být opravdu přesvědčená. Před samotnou operací je důležitý hlavně psychický stav, protože se musíte připravit na rozličné reakce okolí i na to, že už jednoduše nebudete vypadat jako dříve.

Bude se jednat o operaci, takže se neobejdete bez předoperačních vyšetření. A co je pozitivní, že se nemusíte bát jizev, protože se operace provádí skrze nosní dírky. Nutná je i následná regenerace, několikadenní klidový režim a fixace dlahou.

Tkáň se úplně zhojí zhruba za tři měsíce.

Pro plastiku nosu se rozhodla i manažerka logistiky Linda: “Můj nos vybočoval na levou stranu a z profilu byl dost velký. V okolí si toho všímal málo kdo, ale já to viděla při každém pohledu do zrcadla.

Operace jsem se trochu bála, ale podstupovala jsem ji u vyhlášeného chirurga a bála jsem se jí tedy méně než extrakce zubu moudrosti. Operace trvala méně než hodinu, v nemocnici jsem strávila dvě noci, propustili mě po vyjmutí tamponády.

Výsledný tvar nosu si definitivně sedne údajně až po měsících. Já se cítím dobře, kůže na nose je ještě trochu ztuhlá, ale to ustoupí díky masážím. Co bylo nejhorší? Že po operaci bylo venku opravdu teplo a já měla na obličeji přilepenou tu sádru.

Obličej se mi teplem potil, ale já si ho nemohla pořádně vyčistit, takže byl celý takový ulepený.“

Plánujete-li jakoukoliv plastickou úpravu, v létě se na vše připravte, ale samotnou operaci odborníci doporučují spíše v zimních obdobích.

Kukadla jako zrcadla

Avšak k nejrozšířenějším estetickým zákrokům, patří operace horních a dolních očních víček (blefaroplastika). Jedná se o nejžádanějším zákrok estetické medicíny v ČR. Určitě byste našli i někoho ve vašem okolí, kdo tento zákrok podstoupil. Výjimkou nejsou ani celebrity českého showbyznysu.

Ženy i muži ji podstupují nejen z důvodů estetických, ale hlavně zdravotních a funkčních. Zbaví je nepříjemného pocitu únavy a špatného vidění, které někdy způsobují i bolesti hlavy.

„Plastika víček vyžaduje velikou zkušenost operatéra a preciznost provedení, pak nejsou patrné žádné jizvy a operace má dlouhodobý efekt. Nejčastěji se provádí ve věku 40 až 50 let věku, kdy projevem stárnutí dochází k povolování kůže.

Při vrozených dispozicích zeslabené struktury dolních víček se operace může provádět již mezi 25 – 30 lety. Ale pokud se s plastickou operací víček rozhodnete počkat až do věku 50 – 60 let.

U horních víček sice vlivem neustálého pohybu dochází zhruba po 10 letech k vytvoření mírného nadbytku kůže, ale nikdy již ne v takovém rozsahu jako bez operace,“ uvádí MUDr. Dušan Záruba, primář oddělení plastické chirurgie Ústavu estetické medicíny, uem.cz.

Podívejte se, jak se známé celebrity „proměnily“ po svých estetických úpravách

 

Jak se připravit na císařský porod? / Rozhovory, články

Jana Němečková je terapeutka, lektorka a dula. Před deseti lety založila centrum osobního rozvoje v Olomouci, kde vede semináře a kurzy předporodní i poporodní péče, dětské jógy, malování mandal pro děti i malování energetických obrázků.

Společně s jejím manželem Václavem vytvořili projekt Partnerská cesta a pořádají mužsko-ženské kruhy. Dále se také zabývá kraniosakralní terapií, cestou hluboké relaxace, rodinnými konstelacemi, poradenskou činností a také terapií přepisu limbického otisku.

Věnuje se alternativním způsobům sebepoznávání s využitím psychologických projektivních metod. Rozvíjí práci s meditačními i relaxačními technikami a organizuje tarotové i meditační kurzy. Dále připravuje kurzy a semináře zaměřené na duševní rozvoj.

Je certifikovanou lektorkou výcviku Esence Bohyně vedeného osvícenou Ma Anandou Saritou a Ma Prem Tanmayou. V neposlední řadě provádí hlubokou terapii vaginálního mapování pro ženy a zaobírá se technikou tantrických masáží i jemného doteku.

Právě s touto ženou jsme pro vás připravily rozhovor o projektu Císařský porod v radosti.

Co přesně znamená projekt Císařský porod v radosti?

Projekt Císařský porod v radosti vznikl před 4 roky po porodu mé třetí dcery, které byla přivedena na svět císařským porodem. Už na začátku chci říct, že záměrně nepoužívám lékařský název císařský řez, neboť pro mě i tato forma zákroku z lékařského hlediska je a byla vždy intimní záležitostí a porodem mých dětí.

Porod třetí dcery byl pro mě velmi výjimečný a uzdravující a tak se objevila  silná myšlenka podpory těhotných žen, rodících právě císařským porodem. Tento projekt slouží k podpoře těhotné ženy, která z jakéhokoliv důvodu ví, že ji tento způsob porodu čeká.

Došlo mi, jak moc v naší společnosti podpora těmto ženám chybí a to způsobuje velké nejistoty, strachy a ve finále i emoční zranění.

Jak nám může tento projekt pomoci?

Projekt Císařský porod v radosti ženám pomáhá především zorientovat se v tom, jaká práva ženy při porodu mají. To je velmi důležité, neboť kdo nemá informace ten jakoby nebyl. Dále jim umožní připravit se fyzicky i emočně na porod.

Celý projekt a jeho program přispívá k tomu, aby žena, která z jakéhokoliv důvodu nemůže nebo nemohla porodit dítě přirozenou cestou, měla možnost prožít císařský porod svého dítěte stejně citlivě, s respektem, úctou a láskou v bezpečném a příjemném prostředí.

Aby věděla, že pokud císařský porod je nevyhnutelně nutný, má možnost během těhotenství své tělo a nervový systém citlivě připravit tak, aby císařský porod byl co nejméně traumatizující pro ni i pro dítě.

Je velmi důležité, aby její miminko v prvních minutách tohoto hlubokého prožitku dostalo vše, co náš přirozený, základní instinkt a nervový systém potřebuje. Tak se rapidně snižuje riziko traumatických prožitků u rodičky i u dítěte.

Jak se na takový porod můžeme připravit?

Na císařský porod se dá připravovat velmi podobně jako na přirozený porod. Především tím, že budeme mít více informací, neboť ty nám pak dávají možnost rozhodovat se z vlastní vůle a připravit se na tak významný okamžik jako je porod dítěte.

Tedy až ženu zasvětím do informací ohledně jejich práv a probereme její vlastní potřeby k porodu, učíme se uvolňovat v těle, více svému tělu důvěřovat, zrelaxovat ho, naslouchat mu a následně mu vyhovět v jeho individuálních potřebách. Provádím ženu různými uvolňujícími meditacemi či afirmacemi. Dopřávám ženě těhotenské masáže.

Mluvíme o péči o jizvu, ale také o kojení včetně emočních změn např. v šestinedělí. Podotýkám, že mě nevyhledávají pouze ženy, které čeká císařský porod, ale provázím také ženy těhotenstvím i porodem, které rodí přirozenou cestou. Většinou se minimálně jednoho setkání účastní také tatínek, který je samozřejmě také velmi důležitý v celém procesu těhotenství i porodu.

Muži už vůbec v tomto tématu nemají podporu, neboť v těhotenství i u porodu je všechna pozornost směřována k ženě a tak si mnoho mužů neví vůbec rady s tím „novým“, co přichází do jejich života.

Jak taková příprava probíhá?

Těhotenskou a předporodní přípravu může žena navštěvovat již od počátku těhotenství, pokud je lékařské rozhodnutí císařský porod, ale také později.

Před první hodinou přípravného kurzu ženu čeká hodina konzultace zdarma, kde si nastavíme časové možnosti, nastíníme vzájemnou představu podpory a společně se domluvíme na péči a podpoře tak, aby se po celou dobu těhotenství i před porodem cítila žena bezpečně, komfortně a měla pocit citlivého přístupu. Významnou část předporodní přípravy věnuji kraniosakrální terapii, která pracuje s uvolněním a zrelaxování nervového systému.

Zvládneme tedy kompletní přípravu těla a psychiky na samotný porod skrze kraniosakrální terapii, dechová a relaxační cvičení. Společně sestavíme porodní přání pro lékaře, pobavíme se o důležitých potřebách ženy i miminka těsně před porodem a po porodu.

Zaměříme se také na zpevňování a opečovávaní pánevního dna a zapojíme otce dítěte do přípravy. Naučíme se velmi citlivou masáž ňader, abychom je připravily k laktaci, ukazujeme si, jak pečovat o poporodní jizvu, včetně používání např. bylinných obkladů a řekneme si něco o poporodní stravě.

Pobavíme se o emočním rozpoložení ženy během těhotenství včetně nejrůznějších nejistot, strachů, nebo očekávání, které ženu provázejí a ukážeme si techniku dýchání a úlevové polohy, které ženě slouží především v pokročilém stádiu těhotenství.

V neposlední řadě si řekneme možnosti zpracování placenty i jejího následného užití a pobavíme se o právech otců při císařském porodu.

Mluvila jste o kraniosakrální terapii, co si pod tímto termínem můžeme představit?

Kraniosakrální terapie, zvaná též kraniosakrální osteopatie je velmi jemná, neinvazní technika. Používá se k nacházení a řešení problémů, napomáhá v procesu samouzdravení.

Při kraniosakrální terapii se pracuje na úrovni tkáňového systému, který má schopnost ukládat do „tkáňové paměti“ veškeré prožitky-úrazy, nemoci, emoční zážitky. Následně se v těle vytvářejí bloky, dochází k jejich řetězení a tím k vyvolání bolesti, stresu, napětí nebo dokonce nemoci.

Techniky kraniosakrální terapie umějí tyto blokády uvolnit, zrelaxovat celé tělo a nervový systém. Samotná terapie je velmi příjemná a jemná. Je to velmi podpůrná technika při přípravě ženy právě na porod.

Jak se tato metoda provádí?

Kraniosakrální ošetření se provádí na masážním lehátku nebo na uzpůsobeném místě na zemi, kdy žena leží oblečená na zádech nebo na boku. V pokročilém stádiu těhotenství žena většinou sedí v křesle. Terapie je prováděna v tichu nebo při relaxační hudbě, tak jak si samotná žena zvolí.

Většina žen vnímá terapii jako hlubokou relaxaci, která je doprovázena hlubokým pocitem uvolnění, pocitem lehkosti a přítomnosti světla nebo viděním barev a obrazů za podpory mého lehkého dotyku.

Velmi časté vjemy jsou i pocity tepla v těle, chvění, pocity změny tělesných struktur jako například rozšiřování těla, natahování páteře či otáčivé pohyby nebo se mohou objevit i emoce.

Tato jemná terapie je neinvazivní a stimuluje samoléčící schopnosti a hluboké uvolnění ženy, které je obzvláště před porodem velmi důležité a to ať už rodí přirozeně nebo císařským porodem. Po ošetření se žena většinou cítí hluboce uvolněná, odpočatá a naplněná radostí.

Terapie je vhodná pro klienty každého věku od novorozených dětí po starší pacienty. Kraniosakrální terapie je například velmi účinná také v práci s porodními traumaty u dětí. Má také silný relaxační a meditativní efekt a proto je velmi vhodná při přípravě na porod.

Mnoho žen se velmi trápí, že nemohou rodit přirozeně. Co byste jim poradila?

Ano, je to způsobeno tím, že císařský porod je stále ještě vnímaný především, jako selhání ženy. Většinou, když se žena dozví, že musí rodit císařským řezem, cítí velké zklamání a mnohdy rezignuje. Má pocit, že teď už je to všechno jedno a nedá se s tím vlastně nic moc dělat. Podle mě to tak vůbec nemusí být.

Ano z lékařského hlediska se jedná o operaci břišní dutiny a proto je to náročnější způsob rození než vaginální porod. Ale i při císařském řezu je spousta věcí, které můžeme udělat dobře. Měli bychom se snažit přece u jakéhokoliv porodu dosáhnout toho, aby v rámci fyziologických možností a toho, jak se porod vyvíjí, jsme udělali vždycky to nejlepší pro matku i dítě.

Ale ne vždy přirozený porod dopadne podle našich představ a skončí právě císařským řezem. Přijde mi škoda idealizovat si nějaký jeden způsob porodu a všeho ostatního se vzdát s tím, že si budeme říkat „No tak se to nepovedlo“. Protože ať už rodíme jakkoli, ať s komplikacemi nebo bez, vždy lze udělat lepší a horší varianty. A myslím si, že všude bychom se měli snažit o ty lepší.

A právě projekt Císařský porod v radosti nabízí ženám ty lepší možnosti. A to je skvělé, nemyslíte?

Zdenka: Určitě, ano. Některé ženy však doslova paralyzuje strach. Jak ho mají ženy překonat?

Strach k porodu patří a setkávají se s ním i ženy, které rodí přirozeně. Nejdůležitější je tyto pocity mít s kým sdílet a mluvit o nich. V dnešní době už máme několik velmi efektivních metod, jak se strachem pracovat a transformovat ho v pocit důvěry v sebe sama a ve své tělo, neboť právě to je pro ženu před porodem velmi důležité.

Lze si vědomě užít i porod prováděný právě císařským řezem?

Rozhodně. Já sama mám tento prožitek velmi silně ukotven v těle. Můj porod byl velmi krásný, radostný a extatický. Měla jsem možnost být u císařského porodu už několikrát a musím říct, že díky přípravě, kterou žena v tomto směru vědomě podnikla si tento způsob porodu velmi užila, dokonce už před jeho začátkem se na něj velmi těšila s klidem a jistotou ve svém těle a to je velké a mocné.

Říká se, že první okamžiky života jsou pro miminko nejdůležitější. Je to čas, kdy spolu můžeme navázat pevný vztah. Lze tyto okamžiky prožít i u císařského porodu?

Samozřejmě, dokonce je to velmi důležité. Žena si většinou může vybrat, zda bude při porodu plně přítomná nebo bude v narkóze. Pokud se žena rozhodne být u porodu při vědomí, může dojít k bondingu stejně jako u přirozeného porodu.

Samozřejmě pokud maminka není schopná držet dítě hned po porodu, protože je třeba pod narkózou, tak druhý nejlepší člověk pro bonding je tatínek. Pokud tam není tatínek, tak to může být babička, sestra, teta – prostě geneticky blízký člověk.

Stejně tak od samého začátku může žena své dítě přikládat k prsu nebo ho mít u sebe v posteli či blízko ní tak, aby byl zachován přímý kontakt s miminkem. Samozřejmě je vhodné, aby otec dítěte je-li to možné nebo jiná blízká osoba, ženě těsně po porodu vypomáhala.

Jak má o sebe žena pečovat po provedení císařského řezu?

Především s trpělivostí a laskavostí. Pár dnů po porodu žena prožívá menší či větší bolesti v oblasti jizvy. Chvíli trvá než se postaví na nohy a je v plné síle jako dřív. Nicméně možnost být např.

v šestinedělí pouze se svým miminkem a dopřát si opravdové sžívání se, je to nejlepší pro rekonvalescenci ženy.

Dále je důležité postarat se o jizvu po porodu a to například formou bylinných obkladů, různých druhů masáží, které si žena může provádět sama nebo masáží proudem vody a střídání teplé a studené vody.

Dále doporučuji po šestinedělí znovu si dopřát kraniosakrální ošetření a to pro ženu i pro miminko. Pokud se žena cítí jakkoliv slabě, určitě je na místě podpora a pomoc duly nebo porodní asistentky, popřípadě blízké osoby. Do budoucna také může žena využít terapie, která se zabývá uvolněním traumatu v místě jizvy.

Může být dítě císařským porodem nějak psychicky poznamenáno?

Ano může, ale také nemusí. Ovšem stejně to platí i u přirozeného porodu. Setkala jsem se s příběhy žen, které mi popisovaly velmi necitlivý a nerespektující přístup ze strany lékařů k nim samotným, ale i k miminku. Každý člověk je většinou nejvíce poznamenaný v různých okamžicích svého života především nepřítomností lásky, úcty a citlivostí.

U porodu to platí obzvláště. Co se týká dětí rozených císařským porodem, mám pocit ze svého pozorování, že potřebují více doteků například formou hlazení nebo dětských masáží. V dnešní době existuje mnoho způsobů díky, kterým se dá pracovat s případnými, nepříznivými dopady po císařském porodu.

Dle mého je nejdůležitější, aby právě budoucí maminka byla plně seznámena s tím, co vše císařský porod obnáší, co to vlastně pro ni a miminko znamená a co vše ona může vědomě udělat proto, aby tento způsob porodu byl pro ni, ale i pro její miminko co nejvíce laskavý a respektující.

Pokud se těmito otázkami žena zabývá, pak z mojí praxe vím, že dítě rozené císařským porodem není o nic víc psychicky poznamenáno, než dítě rozené vaginálně. Určitý rozdíl však vnímám v tom, že dítě rozené císařským řezem mnohdy potřebuje o trochu více času a podpory ze strany maminky (například při kojení), než dítě přivedené na svět vaginálně.

Vnímám, že císařský porod je něco víc, než jen pouhá záchrana života matky nebo dítěte a s tímto přistupuji ke každé ženě, která ke mně přichází v rámci podpory v těhotenství i u porodu.

Chtěla byste ženám něco vzkázat?

Ano, aby se s předstihem zajímaly o císařský porod a to nejen ženy, které se chystají rodit tímto způsobem, ale i ženy, které se připravují na přirozený porod. Protože nikdy nevíme, jak porod dopadne a zda se bude vyvíjet dle našich očekávání a představ.

Ráda bych ženám popřála, aby měly chuť a zdravou zvídavost zajímat se o své možnosti laskavějšího porodu, aby pro ně mohl být i císařský porod posilujícím, krásným a v rámci možností radostným zážitkem, aby i po tomto způsobu porodu měly pocit důležitosti a vítězství a ne frustrace a prohry.

A pokud cítí, že potřebují podporu, aby ji vyhledaly, neboť to jim umožní vnímat celou záležitost kolem císařského porodu z jiného úhlu, což přispěje k většímu uvolnění, klidu a tím radostnějšímu prožitku.