Může se med zkazit? Pravdy a mýty o medu

Může se med zkazit? Pravdy a mýty o medu

Med patří mezi nejstarší sladidla, která lidé konzumují. První zmínky o medu pochází z doby 5 500 let před naším letopočtem. O medu se navíc říká, že má zvláštní vlastnosti, díky kterým má prakticky neomezenou trvanlivost. Možná jste slyšeli o tom, že ve starých egyptských hrobech byly objeveny sklenice medu, který byl zubem času prakticky netknutý, nezkazil se a udržel si stále svou skvělou chuť.

  • Podobné příběhy vedou řadu lidí k tomu, že si myslí, že med se prostě nikdy nemůže zkazit.
  • Je to ale pravda?
  • V tomto článku se dozvíte proč má med dlouhodobou trvanlivost a co může způsobit jeho zkázu.

Co je med?

Med je sladká přírodní látka, kterou vyrábí včely z nektaru nebo medovice (1, 2).

Rozdíl je v tom, že nektar pochází z květů rostlin a medovice z květů stromů.

Včely nasají nektar nebo medovici, které se v jejich trávicím ústrojí smíchají se slinami a enzymy a poté se uloží do speciálního orgánu, takzvaného  medového váčku. Poté letí do úlu, kde med ze svého medového váčku předají dalším včelám. Postupným předáváním mezi sebou se med dále obohacuje o sliny a enzymy a nakonec ho včely uloží do pláství v úlu a zavíčkují voskem (2).

Složení medu závisí na druhu včel a rostlin či stromů, ze kterých nektar či medovice pochází. Proto se jednotlivé druhy medu liší chutí a barvou, která může být bezbarvá, hnědá až jantarová (1).

Med je tvořen zhruba z 80% cukry a ne více než 18% vody. Přesný poměr cukrů a vody závisí na druhu včel, rostlinách, ze kterých nektar pochází, ale i na počasí, vlhkostí a způsobu zpracování (1).

Med také obsahuje organické kyseliny, jako je například kyselina glukonová, která mu dodává jeho charakteristickou nakyslou chuť. Nefiltrovaný med navíc obsahují pyl, který je zdrojem malého množství bílkovin, enzymů, aminokyselin a vitamínů (1).

Z hlediska živin je jedinou podstatně zastoupenou živinou v medu cukr. Jedna polévková lžíce (21 gramů) medu obsahuje 17,2 gramů cukrů a 65 kalorií (3).

Med, zejména jeho tmavší druhy, také obsahuje stopová množství minerálů, jako je například draslík. Jedná se ale pouze o stopové množství, které z hlediska výživy nemá prakticky žádný význam (1).

Shrnutí: Med je potravina, kterou vyrábí včely z rostlinných šťáv nektaru nebo medovice. Obsahuje hodně cukrů a stopová množství dalších látek, jako jsou organické kyseliny, draslík, bílkoviny, enzymy nebo vitamíny.

Med má několik zvláštních vlastností, díky kterým vydrží velice dlouho. Co nejvíce přispívá k dlouhé trvanlivosti medu je vysoký obsah cukru a nízký obsah vody, obsah kyselin a také přírodní antimikrobiální enzymyprodukované včelami.

Vysoký obsah cukrů a nízký obsah vody

Zhruba 80% medu je tvořeno cukry, což potlačuje růst řady mikrobů, jako jsou baktérie a plísně (4).

Vysoký obsah sacharidů také znamená, že osmotický tlak medu je velmi vysoký. To vytlačuje vodu z bakteriálních a mikrobiálních buněk, což vede k zástavě jejich růstu a množení (4, 5).

Navíc, i když med obsahuje 17 – 18% vody, její aktivita je velmi nízká (4).

To znamená, že cukry v medu interagují s molekulami vody a mikroorganizmy je nemohou štěpit a použít jako potravu, protože v medu nedochází ke kvašení (4, 5).

Med je také velmi hustý, takže se v něm kyslík rozpouští jen velmi pomalu. To opět vede k zástavě růstu a množení řady mikroorganizmů (4).

Má kyselý charakter

Hodnota pH medu se pohybuje v rozmezí 3,4 až 6,1, přičemž průměrné pH je 3,9, což je již poměrně kyselé pH. Hlavním důvodem kyselého charakteru medu je kyselina glukonová, která vzniká během zrání nektaru (4, 5).

Původně si vědci mysleli, že kyselé prostředí uvnitř medu brání růstu mikrobů. Studie ale nic podobného neprokázaly a nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v antimikrobiální aktivitě medu při vysokém ani nízkém pH (5).

Nicméně pro některé baktérie, jako jsou Corynebacterium diphtheriae, E.coli, Streptococcus nebo Salmonella, je kyselé prostředí velmi nevhodné a zcela určitě brání jejich růstu (5).

Med je tak účinný v zabíjení některých druhů baktérií, že se v některých oblastech používá jako podpůrný lék na léčbu popálenin a vředů jako prevence infekce (6, 7).

Včely tvoří speciální enzymy, které potlačují růst baktérií

  1. Během výroby medu včely do nektaru uvolňují enzym zvaný glukózaoxidáza, který pomáhá při konzervaci medu a brání jeho předčasné zkáze (1, 5).
  2. Jak med postupně vyzrává, glukózaoxidáza mění cukry na kyselinu glukonovou a vytváří látku zvanou peroxid vodíku (5).

  3. Peroxid vodíku pomáhá zabránit růstu mikroorganizmů uvnitř medu a podílí se tak na jeho antibakteriálních účincích (1, 4, 5).

  4. Navíc med obsahuje různé další látky, jako jsou polyfenoly, flavonoidy, methylglyoxal (také označovaný jako MGO nebo 2-oxopropanal), včelí peptidy a antibakteriální látky, které rovněž zesilují antimikrobiální účinky medu (2).

Shrnutí: Med obsahuje hodně cukrů a málo vody. Má kyselý charakter a obsahuje antibakteriální látku zvanou peroxid vodíku. Díky tomu si při správném uskladnění dlouhodobě zachovává svou kvalitu a nepodléhá zkáze.

I když má med antimikrobiální účinky a velmi dlouhou trvanlivost, může se za určitých okolností zkazit. Konzumace zkaženého medu pak může vyvolat trávicí obtíže jako jsou nevolnost či zvracení. Hlavními příčinami zkázy medu jsou kontaminace, adulterace, nesprávné skladování a znehodnocení časem.

Kontaminace medu

Mezi mikroorganizmy, které se v medu běžně vyskytují patří baktérie, plísně a kvasinky. Tyto mikroby se do medu dostávají z pylu, trávicího ústrojí včel, ale i ze vzduchu, prachu a květů (4).

Díky antimikrobiálním vlastnostem medu se ale tyto mikroorganizmy nemohou množit a protože jsou přítomny jen v malém množství, nepředstavují pro většinu lidí žádný problém (4).

V 5 – 15% vzorcích medu se ale ve velmi malém množství nachází spory neurotoxické baktérie Clostridium botulinum (4).

Dospělým to obvykle nevadí, ale u dětí mladších jednoho roku může ve vzácných případech dojít ke vzniku onemocnění, které se jmenuje kojenecký (dětský) botulismus, který se projevuje poškozením nervové soustavy, ochrnutím a respiračním (dechovým) selháním. Proto není vhodné dávat med dětem do jednoho roku (4, 8, 9).

Pokud je v medu velké množství mikroogranizmů, jedná se pravděpodobně o sekundární kontaminaci (například z příboru, prachu, nádoby, ve které med skladujete, apod.) (4).

Může obsahovat toxické látky

Jak včely sbírají nektar z květů, mohou se spolu s ním do medu dostat i případné toxiny či jedy, které dotyčná rostlina obsahuje (10).

Příkladem otráveného medu je takzvaný „šílený med“, který může vyvolat závratě, nevolnost, poruchy srdečního rytmu a kolísání krevního tlaku, protože obsahuje grayanotoxiny. Tyto látky s neurotoxickými účinky se do medu dostávají z nektaru některých rostlin, jako jsou rododendrony a azalky (Rhododendron ponticum a Azalea pontica) (10, 11, 12).

  • Při průmyslovém zpracování medu a také při jeho stárnutí v něm z glukózy vzniká látka s názvem hydroxymethylfurfural (HMF), jejíž účinky na zdraví jsou kontroverzní (13).
  • Zatímco některé studie naznačují, že hydroxymethylfurfural poškozuje buňky a jejich DNA (deoxyribonukleová kyselina), jiné studie tvrdí, že HMF je naopak zdraví prospěšný a má antioxidační, antialergické a protizánětlivé účinky (13).
  • Nicméně maximální přípustný obsah hydroxymethylfurfuralu v medu je 40 mg na kilogram (10, 13).

Adulterace (pančování) medu

  1. Med je drahá potravina a jeho „výroba“ je trvá velmi dlouho.
  2. Aby se jeho výroba zkrátila a zlevnila, používají někteří výrobci techniky adulterace, za účelem zvýšení objemu medu a snížení nákladů na jeho výrobu.

  3. Nejčastěji používanými způsoby adulterace (pančování) medu jsou krmení včel nekvalitními cukry (kukuřičný sirup, třtinový cukr nebo řepný cukr) nebo přidávání těchto cukrů do hotového výrobku (14, 15).

  4. Další často používanou technikou je stáčení medu před jeho zralostí, což vede k vyššímu obsahu vody a tím i vyššímu riziku, že se med zkazí (15).

Za normálních okolností včely uloží med do pláství v úlu a postupně ho vysušují (máváním včelích křídel v úlu vzniká průvan, který med vysušuje) tak, aby hotový med obsahoval méně než 18% vody. Pokud med stočíme dříve, může obsahovat více než 25% vody. To vede k podstatně vyššímu riziku zkvašení medu a také ke zhoršení chutí (15).

Nesprávné skladování

Při nevhodném skladování medu dochází ke ztrátě antimikrobiálních vlastností či kontaminaci medu, což vede k jeho zkáze.

Pokud nádobu s medem pečlivě, vzduchotěsně neuzavřete nebo jí necháte otevřenou, zvyšuje se obsah vody v medu nad bezpečnou hranici 18%, což zvyšuje riziko zkvašení.

Otevřené nebo nedostatečně uzavřené sklenice s medem také zvyšují riziko kontaminace mikroby z vnějšího prostředí. Při vyšším obsahu vody v medu se mikroby mohou množit a začít růst, což opět vede ke zkáze medu.

Zahřátí medu na vysokou teplotu má rovněž negativní vliv na jeho kvalitu, protože urychluje ztrátu barevnosti a chuti a navíc zvyšuje obsah hydroxymethylfurfuralu (HMF) (16).

Znehodnocení časem

I když budete med správně skladovat, je běžné a normální, že časem zkrystalizuje (zcukernatí).

Budete mít zájem:  V čem jsou černá rajčata lepší než červená?

Je to proto, že obsahuje více cukrů, než je možné rozpustit. Pokud med zkrystalizuje, neznamená to, že je zkažený, ale přesto v medu dochází k určitým chemickým změnám (1).

Zkrystalizovaný med bývá světlejší než čerstvý med. Je také méně průhledný a nacházíme v něm zrnka (krystalky) cukrů (1).

Zkrystalizovaný med můžete jíst, ale je potřeba si uvědomit, že při krystalizaci se uvolňuje voda, což zvyšuje riziko zkvašení medu (1, 17).

Při dlouhodobém skladování medu dochází k jeho ztmavnutí a také ke ztrátě jeho vůně a chuti. I když to neznamená, že by byl takový med zkažený, většinou ztratí chuť a špatně se roztírá.

Shrnutí: Med se může zkazit, pokud je kontaminován zvenčí, pokud včely sbírají nektar z jedovatých rostlin nebo pokud jako důsledek pančování (adulterace) či nesprávného skladování. Krystalizace je přirozený proces a neznamená, že by byl med zkažený.

Pokud chcete, aby si med dlouhodobě zachoval své kladné vlastnosti, musíte ho správně skladovat.

Důležité je zabránit zvýšení množství vody v medu. Pokud je v medu příliš vody, zvyšuje se riziko fermentace (kvašení) a zkažení medu.

Tady je několik tipů a rad jak med správně skladovat (18):

  • Med uchovávejte ve vzduchotěsné nádobě: Nejlepší nádoby na skladování medu jsou skleněné nebo nerezové nádoby se vzduchotěsným uzávěrem.
  • Med skladujte na chladném a suchém místě: Pro skladování medu je nejlepší teplota pod 10°C. Nicméně pokud med skladujete v prostorách s teplotním rozmezím 10 – 20°C, je to většinou dostačující. 
  • Uchovávání v lednici: Pokud chcete, můžete med skladovat v chladničce, ale v takovém případě bude hustší a bude rychleji krystalizovat.
  • Jak vrátit zkrystalizovaný med zpět do tekuté podoby? Pokud med zcukernatěl, můžete ho vrátit zpět do tekuté podoby tím, že ho lehce zahřejete a zamícháte. Dbejte na to, abyste med nepřehřáli a aby neprošel varem. Došlo by ke zhoršení jeho barvy a chuti.
  • Pozor na kontaminaci: Dejte pozor, abyste med nekontaminovali špinavým nádobím (například olíznutou nebo jinou potravinou zašpiněnou lžičkou), což zvyšuje riziko růstu baktérií, kvasinek a plísní uvnitř medu.
  • Máte-li pochybnosti vyhoďte ho: Pokud dojde ke ztrátě chuti medu, je napěněný nebo si všimnete většího množství vody ve sklenici s medem, je lepší ho vyhodit.

Mějte na paměti, že vzhled a chuť medu se značně liší. Některé medy jsou světlé, jiné tmavé nebo bezbarvé. Řiďte se pokyny výrobce, které jsou uvedeny na štítku vašeho výrobku.

Shrnutí: Med je nutné skladovat ve vzduchotěsné nádobě a na chladném a suchém místě. Je důležité zabránit zvýšení obsahu vody v medu a také kontaminaci zvenčí, což zvyšuje riziko množení mikrobů a zkvašení.

  • Med je skvělá, sladká potravina, různých barev a chutí podle toho, z jakých květů pochází. 
  • Díky vysokému obsahu cukrů, nízkému obsahu vody, nízkému pH a antimikrobiálním vlastnostem si svou chuť a barvu zachovává po dlouhá léta a při správném skladování se nezkazí ani za desítky let i když obsahuje malé množství baktérií, plísní a kvasinek, které se do něj dostávají od včel či z květů.
  • Nicméně za určitých okolností se med zkazit může.
  • Nejčastější příčinou zkázy medu je zvýšení obsahu vody v důsledku nesprávného skladování, což zvyšuje riziko jeho zkvašení a pomnožení zdraví škodlivých mikrobů. 
  • Některé druhy medu také obsahují toxické (jedovaté) látky, zejména medy pocházející z nektarů některých druhů rododendronů a azalek.
  • Častou příčinou snížené trvanlivosti medu je také pančování (adulterace), kdy výrobci medu dokrmují včely nekvalitními sacharidy.
  • Uchovávejte med ve vzduchotěsných skleněných nebo nerezových nádobách a kupujte ho pouze od prověřených výrobců.
  • Kvalitní med si při správném skladování svou chuť a vůni zachová po řadu let.

Pravdy a mýty o medu, jak to teda je?

Koluje však o něm také spousta pravd, mýtů, omylů a polopravd, kterým bohužel lidé stále nesmyslně věří. Některá tvrzení jsou známá již odnepaměti a lidé jim věří a mnohdy to ani pravda není. Co je pravda, polopravda a co mýtus?

Může se med zkazit? Pravdy a mýty o medu

Kde pomáhá med?

Kromě oblíbené sladké pochoutky, kterou si dáte na chleba nebo do čaje má med spoustu skvělých účinků na lidské tělo. Med obsahuje spoustu vitamínů, například vitamín A, C, D, K, E, vitamíny skupiny B.

Dále obsahuje také aminokyseliny, hořčík, železo, draslík, vápník, sodík a mnoho dalších a dalších látek.

Med je přírodní lék, je považován za přírodní antibiotikum a pomáhá ničit bakterie a celkově posilovat obranyschopnost lidského těla.

Může být velmi dobrou prevencí před zánětem průdušek, nachlazení, chřipky a podobně. Umí z těla odstranit toxiny a volné radikály, léčí popáleniny, omrzliny, proleženiny, vyrážky a rány. Své místo má také v kosmetice, kdy se výtažky přidávají do pleťových masek, krémů a dalších produktů. Účinky medu jsou však velmi široké.

Jak poznat kvalitní med? Je pořád čirý a tekutý!

Jde o velký mýtus. Mnoho lidí sáhne právě po takovémto medu, protože je to pro ně znak kvality. Ovšem přirozenou vlastností každého medu je jeho krystalizace, kterou lidé velmi mylně nazývají cukernatění. Je to přirozené, proto se kvalitní med nepozná podle toho, že je čirý a tekutý.

Další z řad mýtů. Barva medu nemá na kvalitu vůbec žádný vliv, můžete si pořídit světlý med, který bude stejně kvalitní jako ten tmavý. Proč se tedy mění barva medu? Je to dáno zdrojem snůšky a tím, zda jde o med květový nebo medovicový.

Tak toto je čistá pravda. Kvalitní med obsahuje kromě cukrů také vitamíny, minerály a enzymy. Navíc obsahuje jednoduché cukry a tím pádem je snadno stravitelný. Využívá se při nachlazení, ale může mít nečekané účinky na správné trávení, obsahuje totiž antioxidanty.

Med krystalizuje? Je tedy kvalitní!

Další ze série pravd. Pokud med krystalizuje, znamená to, že v něm probíhá přirozený proces. Znamená to, že se s medem nakládá tak, jak se má, že se do něj nepřidávají další žádné příměsi.

V teple se med ničí

Tady jde o polopravdu. Je-li med vystaven dlouhodobému zahřívání při vysokých teplotách, snižuje se jeho kvalita. Med totiž přichází o hodnotné látky, zejména pak o enzymy. Ovšem když dáte med do horkého čaje, pečení nebo vaření, jeho kvalita zůstává stejná. Med se doporučuje rozehřívat ve vodní lázni, kde je nejvyšší teplota 50 stupňů. Nedoporučuje se rozehřívat v mikrovlnné troubě.

Med? Ten se přeci nemůže zkazit!

Pokud je správně vyzrálý a skladujete jej dobře, tak má med neomezenou trvanlivost. Je to vlivem vysoké hladiny cukru a nízké hladiny vody. Jestliže je med skladován do 25 stupňů, mimo sluneční světlo, v uzavíratelném obalu, pak se nemůže nic moc stát. Dostane-li se do medu vlhkost, může začít kvasit a začne také pohlcovat okolní pachy.

Dám si med, po něm se zuby nezkazí

Velký mýtus. Všechny cukry, které med obsahuje, jsou živnou půdou pro ústní bakterie. A ty samozřejmě mají vliv na kvalitu zubů. Dodnes se neprokázalo, že by měl med menší podíl vzniku zubního kazu než je tomu u klasického cukru a sladkých potravin.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.

10 Jídel, které by jste určitě nesnědli!

1. Smalahove

Za tímto zdánlivě hezkým názvem se skrývá ovčí hlava. Je to tradiční Norské jídlo, které se podávalo hlavně kolem Vánočních svátků. Hlava bývá nasolená a vyuzená a konzumace se začíná okem, nebo uchem. Ačkoliv se zdá být nechutným pokrmem, je to vlastně turistická atrakce. Turisté v Norsku Smalahove často vyhledávají a chtějí si užít adrenalin z jeho konzumace.

2. Hakarl

O tomto jídle jste už dost možná někde slyšeli. Zjednodušeně řečeno, je to shnilý grónský žralok. Nechává se ovšem hnít z dobrého důvodu – čerstvé maso tohoto žraloka totiž obsahuje velké množství močoviny a tak je jedovaté.

Když žraloka nechají zatíženého(tradiční metoda, kdy se této parybě odřízne hlava a maso se zakope pod zem a zatíží), nebo pověšeného (dnešní metoda) hnít, je to způsob, jak jeho maso zbavit tekutin a tak i močoviny. Nakonec se v tomto pokrmu mísí pachuť hniloby a zápach čpavku.

Pokud navíc není dobře připraven, budete mít pořádné zdravotní potíže.

3. Bullfrog

Tady se zvedá žaludek i ochráncům zvířat. Jedná se o žábu, která ej servírována na ledu s citronem. Ale je zde podstatný „detail“ – žába je totiž živá! Kuchař ji totiž zabije a stáhne z kůže teprve před očima hladového konzumenta. Žába je tak v tom nejčerstvějším stavu, v jakém ji vůbec lze dostat.

4. Tančící chobotnice

Budete mít zájem:  Pesto z divokých jarních bylin

Tato chobotnice – na rozdíl od výše zmíněné ubohé žáby – naštěstí není živá. Přesto se ovšem hýbe. Způsobuje to sójová omáčka, jelikož je slaná a právě sůl způsobuje posmrtné stahy svalstva – ano, chobotnici dostanete syrovou.

Podobným jídlem je sannakji – to už je živá chobotnice. U obou platí jedno – důkladně rozžvýkejte chapadla, jinak hrozí, že se Vám přísavkami zaseknou v krku a zadusí vás. Také je dobré si dávat pozor, aby Vám neutekly z talíře.

5. Fugu

Je libo další smrtelnou pochoutku? Dejte si fugu! Je to vlastně čtverzubec, ovšem není nebezpečný svými zuby, ale svým jedem. Rybu mohou připravovat jen vyškolení kuchaři, jelikož kůže a vnitřnosti Vás mohou velice snadno zabít. Čekalo by Vás jen 6 hodin života.

Nejdříve by znecitlivěla oblast kolem úst, pak by následovalo ochrnutí celého těla a následně smrt – nebožák až do konce zůstává při vědomí a na tento jet neexistuje protilátka.

Přitom se jedná o tuhou rybu, která při první konzumaci se sójovou omáčku chutí připomíná kuře.

6. Surströmming

Toto jídlo Vás sice nezabije, ovšem pravděpodobně Vám vypálí čichové buňky. Jedná se úspěšného konkurenta Hakarlu, jedná se o shnilé sledě, kteří kvasí až do chvíle, než je pozřete. Prodávají se v konzervách, které Vám už svou vybouleností dávají najevo, že obsah je zkažený.

A bonus? Vyboulené konzervy mají tendence opovážlivce, který je chce otevřít, postříkat smrdutou tekutinou. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že je ideální otevřít je v hlubokém lese a s sebou mít kolíček na nos, jinak Vás ten zápach zkažených ryb porazí.

Hazardér, který se je pokusí ochutnat se pravděpodobně schoulí do klubíčka ještě rád tuto pochoutku zají obávanou mlékovou polévkou ze školní jídelny.

7. Balut

Na první pohled jste dostali uvařené kachní vajíčko. A v podstatě máte pravdu. Jen pravděpodobně nečekáte, že uvnitř se nachází zárodek. Záleží na tom, kde si vejce dáte. Může se jednat o zárodek malý, ovšem stejně tak může vyplňovat celé vajíčko a v podstatě tak jíte ještě nenarozenou kachnu.

8. Hačinoko

Jak napovídá název, jedná se o japonský pokrm. Zatímco v Evropě si dopřáváme med, v Japonsku si pochutnávají na včelích larvách přímo z plástve. Údajně v sobě kombinuje sladkost medu a zároveň jakousi živočišnou hřejivost.

Ovšem není to bez rizika. Pokud totiž včely sbíraly pyl z azalek a rododendronů, je dost možné, že Vás po konzumaci čeká halucinační výlet, provázený záškuby celého těla.

Zkušení včelaři si zdroj hlídají, ale azalky a rododendrony tam rostou prakticky všude.

9. Mravenčí polévka

V této polévce na Vás nečíhají mravenci. Ovšem klidné vydechnutí Vám zkazí informace, že v ní čekají mravenčí vajíčka. Údajně chutnají jako krevety a nejlepší je přihodit i pár dospělých mravenců navrch, ale myslím, že většina z nás by ocenila spíše zbytek oné polévky. V podstatě se totiž jedná o zeleninový vývar.

10. Opičí mozek

Tento seznam odporností zakončí pokrm, který jste mohli vidět ve druhém filmu s Indiana Jonesem. Je to oblíbené jídlo především v asijských, zemích, naštěstí už ho dostanete civilizovaně na talíři a ne v ovčí hlavě napíchnuté na kůl.

Pokud jste se dostali až sem, jste skuteční hrdinové a zasloužíte potlesk. Nezbývá než dodat, že ačkoliv se nám tato jídla mohou zdát odporná, zkuste někomu z nich ukázat jelito či krvavou tlačenku a říct mu, z čeho je pokrm stvoření a následně si počkejte na reakci. Pravděpodobně bude velmi podobná té naší, když vidíme někoho polykat živou chobotnici.

Zdroj obrázku> pixbay.com

5 častých mýtů o medu: Opravdu mu vadí horký čaj a může se někdy zkazit?

Med je jedním z největších darů přírody. Věděli jste, že pilné české včelky při jeho sběru létají přes 23 km/h a křídly mávnou 180x za vteřinu? A opravdu hodně se u toho nadřou. K nasbírání 0,5 kg medu pracuje zhruba 556 včel celý svůj život. Ten trvá pouhých 6 týdnů. Dělnice při sběru nalétají více jak 57 000 km, což je docela fuška! 

Mýty o medu

O medu koluje řada mýtů i mylných informací, kvůli kterým ho někdy zbytečně ničíme nebo se mu vyhýbáme. Například že smíšený med je nekvalitní nebo že je tmavý med lepší než světlý. Jaké jsou ty další?

1. Zkrystalizovaný med už není kvalitní

Krystalizace je pro med přirozenou vlastností a důkazem toho, že je med kvalitní a že s ním nebylo nešetrně manipulováno. „Doba, za jakou dojde u medu ke krystalizaci, závisí na podílu fruktózy a glukózy. Čím větší má med podíl fruktózy, tím později zkrystalizuje,“ uvádí Milan Špaček, bývalý včelař a současný jednatel společnosti Medokomerc.

2. Zkrystalizovaný med lze jen rozpustit

Pokud vám med doma zkrystalizoval, můžete ho buď šetrně ztekutit zahřátím do 45 °C, nebo si můžete med napastovat. Toho dosáhnete tak, že med vložíte do větší nádoby, mechanicky jej rozdrtíte a poté ho po dobu několika dnů pravidelně cca 3x denně promícháte nerezovou metličkou. Už po pár dnech uvidíte, jak med mění svoji strukturu a stává se krémovým.

3. Med není nutné speciálně skladovat

Medu nesvědčí světlo a vysoké teploty, proto by měl být uchováván při teplotě do 25 °C, v temnu a suchu. Můžete ho mít ve spíži, ale třeba i v lednici. Med je hygroskopický a pohlcuje vlhkost ze vzduchu a tím i pachy, proto dbejte na to, aby byla sklenice vždy dobře uzavřená a nehrozila tak kontaminace vlhkostí z vnějšího prostředí.

4. Med se nemůže zkazit

Dlouhá trvanlivost medu je způsobena vysokým obsahem jednoduchých cukrů, nízkým obsahem vody a antibakteriálními účinky. Pokud ale není med kvalitní a má v sobě vysoký podíl vody, může začít kvasit, proto kupujte jen kvalitní medy, které neobsahují antibiotika, pesticidy a jiné látky, které do medu nepatří.

5. Med v horkém čaji ztrácí všechny vitamíny

Běžně připravený čaj má teplotu 80–90 °C, a když se do něj ponoří lžička s medem a zamíchá, tak teplota čaje rychle klesne. Teplotní zátěž pak není na med tak vysoká a dlouhá, aby došlo k úplnému znehodnocení medu a v něm obsažených zdraví prospěšných látek. Med ale nikdy v čaji nevařte.

Není med jako med

Med je skvělá surovina, která se dá použít nejen do čaje nebo při vaření, ale třeba i při medové masáži nebo v domácí kosmetice – při zkrášlující koupeli, k zábalu vlasů nebo jako pleťová maska. Hlavně při vaření a pečení je ale dobré mezi medy vybírat, protože se od sebe liší nejen konzistencí a barvou, ale i chutí, která může být například u bylinkových medů hodně výrazná. 

Podle původu lze med rozdělit do dvou základních skupin na květový a medovicový (lesní).

Květový med pochází ze sladkého nektaru květů rostlin a v lidovém léčitelství je ceněn pro obsah rostlinných hormonů, aromatických látek, éterických olejů a dalších blahodárných látek. A také je lépe stravitelný.

Medovicový med pochází z lesních rostlin a je tmavší. Lidskému tělu prospívá hlavně díky velkému obsahu minerálních látek (draslíku, fosforu, hořčíku), stopových prvků a baktericidně působících látek. 

Kromě toho existuje řada smíšených medů, které jsou velmi oblíbené, protože obsahují výhody obou výše zmíněných základních druhů. A pak jsou tu medy z různých konkrétních rostlin. Například akátový, vřesový, tymiánový nebo lipový.

Právě posledně jmenovaný je výborný při nachlazeních a rýmách. Obsahuje totiž silice, které urychlují léčbu a uvolňují sliznice.

A dokonce se dá použít také jako antibiotický obklad na otevřené rány, protože díky svému složení zahubí všechny mikroby.

-jk-

Všechno, co jste chtěli vědět o medu a neměli jste se koho zeptat

Včelky už se pomalu chystají k zimnímu spánku, a jejich vzácný produkt, med, teprve přijde ke slovu. Kolem medu koluje mnoho mýtů a pověr a já bych v tom ráda měla jasno. Možná i vás bude zajímat, kolik je druhů medu, jestli se dá pančovat a co dělat, když nám „zcukernatí“

Včelky už se pomalu chystají k zimnímu spánku, a jejich vzácný produkt, med, teprve přijde ke slovu. Kolem medu koluje mnoho mýtů a pověr a já bych v tom ráda měla jasno. Možná i vás bude zajímat, kolik je druhů medu, jestli se dá pančovat a co dělat, když nám „zcukernatí“

Řekla jsem si, že teď je ten nejlepší čas dozvědět se něco o medu, a požádala jsem „našeho“ včelaře o krátký rozhovor

Přiznám se, že se mu do toho moc nechtělo. Ač jinak velmi sdílný pán, před slovem „rozhovor“ dostal trému. „Teď ne, dejte mi čas“, říkal. „Ale já ten čas nemám, článek je naplánovaný a moc jsem na vás spoléhala.“ Zažadonila jsem. „Vždyť na tom nic není, všechno se dá najít na internetu“. „To ano, ale já to chci slyšet od vás. Praxe je nad všechny wikipedie“.

To ho možná trochu obměkčilo. „Musíme nejdřív připravit ty rámky, ukážu vám, jak se vyplétají, a přitom si můžeme povídat“. Tak dobře, vybírali jsme rámky a já pozorně sledovala svého učitele a hltala každé jeho slovo.

Budete mít zájem:  Pracujete dlouho? Hrozí vám závislost na alkoholu

„Můj děda byl vynikající včelař. Já jsem se bál žihadla jako čert kříže a kolem úlů jsem chodil obloukem. Až v dospělosti, když jsem se oženil a moje manželka onemocněla, jsem se ke včelám vrátil.

Trpěla vážnou neurovegetativní poruchou, s níž si doktoři nevěděli rady. Až jeden starý praktik jí poradil, aby vysadila veškerý cukr a nahradila ho medem. No a postupně se její stav začal zlepšovat. A tak jsem začal včelařit, abychom měli vlastní zdroj.

Už to dělám čtyřicet let a na včelky nedám dopustit.“

Je nějaký druh medu lepší? Lidé si často myslí, že nejlepší je ten tmavý.Každý med je dobrý. Já v tom nedělám rozdíl.

Jsou dva druhy medu. Květový a medovicový. Květový je z nektaru květů, medovicový je z medovice.  První květový je med řepkový, který je hodně řídký a světlý, ale brzy ztuhne na kámen.

Tenhle med si nechávám jen pro osobní spotřebu a neprodávám ho. Výborný med je květový, když jsou louky v plném květu a včelky mají co nosit.

Jenomže jim to kazí zemědělci, protože začínají sekat a to je velká škoda.

Medovicový med dělají včelky z nektaru. Tenhle nektar, který obsahuje různé silice „vyrábí“ mšice, když sají šťávu z listnatých a jehličnatých stromů. Ale není to jejich výměšek, jak se lidé mylně domnívají, protože neprochází trávicím traktem.  

Jenomže oba medy se vzájemně prolínají, a dají se jen složitě oddělit. V některém je víc medovice, v jiném víc květu. Ale na kvalitu medu to nemá žádný vliv. Jak říkám, každý med je dobrý.

Někomu vadí, že med cukernatí a snaží se ho rozpustit, co vy na to?Med necukernatí, ale krystalizuje, to byste jako včelařka měla vědět. Je to jeho přirozená vlastnost a rozhodně není na závadu. Naopak, je to známka kvality. Ale je to věc názoru, někdo má radši med tekutější a čirý, jiný krystalický.

Ještě existuje pastovaný med, jak se dělá?To vás také naučím. Pastování je vlastně zjemnění krystalizace. Když začne med krystalizovat, musí se míchat a tím vznikne pasta, se kterou se pak pracuje. Alespoň nestéká, když si med mažete na chleba. Pastování med nijak neznehodnocuje.

A jak je to s teplotou a medem? Tady se názory také různí.Med by se neměl zahřívat více než na čtyřicet stupňů. Vyšší teplota v něm znehodnotí všechny důležité látky a stane se z něj jen obyčejné sladidlo. To platí jak o medu do čaje, tak přepouštěním v horké lázni.

Co říkáte na medy v supermarketu. V čem je med horší, než od včelaře.Právě tím neustálým přepouštěním. Aby med vypadal „hezky“, zachoval si tekutou konzistenci a nekrystalizoval, musí ho přepouštět a tím ho vlastně znehodnocují. Takže pokud už chcete nakupovat v supermarketu, hledejte med, který krystalizuje. To je známka, že je dobrý. Ale pochybuji, že ho najdete.

Ještě by mě zajímalo, jestli se dá med nějak pančovat. Třeba přidáním cukru.To je největší blud, jaký jsem slyšel. Vy už teď víte, že včelaři dávají včelám cukr. Dokonce víc než deset kilo na jedno včelstvo, to závisí na jeho síle a kvalitě.

Ale to se dělá až po stočení medu, kdy se včelky přikrmují a připravují na zimu. V té době se líhne i nová generace včel a čím lépe se “zakrmí“, tím odolnější a životaschopnější bude na jaře.

Ten cukr včely spotřebují a na kvalitu příštího medu to nemá pražádný vliv.

Děkuji za vysvětlení, protože tomuto bludu jsem do teď také věřila.

Čtěte také:

Kdy dát med do čaje, aby neztratil léčivé účinky aneb 3 největší medové mýty

Med v horkém čaji nemá žádné léčivé účinky? Vyvracíme 3 největší mýty o medu Při prvních náznacích nachlazení většinou sáhneme po horkém čaji s medem, jelikož včelí med je osvědčeným pomocníkem proti bolestem v krku, kašli i rýmě. Med pomáhá zmírnit příznaky chorob z nachlazení, ale je i přírodní antibiotikum, posiluje obranyschopnost a čistí tělo od toxinů. O medu koluje celá řada mýtů, kvůli nimž se mu mnohdy třeba úplně zbytečně vyhýbáme. Kdo ještě neslyšel o tom, že med v čaji ztrácí všechny své léčivé účinky? Prozradíme, jak to opravdu je a vyvrátíme i další nejčastější mýty o medu. Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Včelí med obsahuje celou řadu zdraví prospěšných látek – od vitaminů A, skupiny B, C, D, E a K přes minerální látky železo, vápník, hořčík, sodík, draslík a fosfor až po důležité aminokyseliny a éterické oleje. Přirozeně pomáhá při chřipce a nachlazení, angíně či zánětech průdušek, kdy se podává samostatně nebo v kombinaci s bylinkovými čaji a citronem, ale i s cibulí nebo česnekem či teplým mlékem nebo jablečným octem. Podle původu jsou dvě základní skupiny medu: světlejší květový a tmavší medovicový, často označovaný jako lesní. 

Výborně pomáhá při nemocech dýchacích cest, kdy se podává samostatně nebo v kombinaci s bylinnými čaji, ale i cibulí nebo česnekem, citronem či teplým mlékem nebo jablečným octem

Med květový 

Květový med pochází ze sladkého nektaru květů, jedná se většinou o med z rostlin kvetoucích na jaře. Je snadno stravitelný díky jednoduchým cukrům glukózy a fruktózy, obsahuje také rostlinné hormony a éterické oleje.

Květové medy mohou být buď jednodruhové jako třeba akátový, vřesový, tymiánový, řepkový nebo lipový, nebo vícedruhové. Každý z jednodruhových medů má trochu jiné vlastnosti. Například lipový je dobrým pomocníkem při chorobách z nachlazení nebo chřipce.

Obsahuje totiž silice, které napomáhají uvolňovat dýchací cesty, a urychlují tak léčení.

Lipový med je dobrým pomocníkem při chorobách z nachlazení nebo chřipce.

Med medovicový (lesní)

Medovicový med vzniká ze sladkých šťáv, které vylučuje hmyz živící se mízou lesních stromů. Oproti medu květovému obsahuje více fruktózy, dextrinů, flavonoidů ale hlavně větší množství minerálních látek a stopových prvků, prospívajících lidskému organismu. Má výraznou kořeněnou a silnou vůni a chuť.

3 největší mýty o medu

Med v čaji ztrácí všechny zdraví prospěšné látky

Záleží na teplotě nápoje!

Nalijeme-li vroucí vodu do hrnku s čajem nebo bylinkami, teplota rychle klesne na zhruba 80 °C, během přibližně 7 minut už můžeme čaj pít. V tu chvíli má okolo 60 °C. A to je moment, kdy do čaje přidat med (a citron). Teplotní zátěž tak není na med tak vysoká a dlouhá, aby došlo k úplnému znehodnocení medu a v něm obsažených zdraví prospěšných látek. Med nikdy v čaji nevaříme!

Při prvních náznacích nachlazení většinou sáhneme po horkém čaji s medem a citronem

Zkrystalizovaný med už není kvalitní

Naopak!

Krystalizace či zcukernatění je pro med přirozenou vlastností a důkazem toho, že med kvalitní je a bylo s ním šetrně manipulováno. „Doba, za jakou dojde u medu ke krystalizaci, závisí na podílu fruktózy a glukózy.

Čím větší má med podíl fruktózy, tím později zkrystalizuje,“ uvádí včelař Milan Špaček ze společnosti Medokomerc. Krystalizace svědčí o tom, že med neobsahuje žádné přidané látky (např.

konzervanty či barviva), které by cukernatění zabraňovaly.

Krystalizace či zcukernatění je pro med přirozenou vlastností a důkazem toho, že med kvalitní

Pokud nám med doma zkrystalizoval, můžeme ho buď šetrně ztekutit ve vodní lázni, nebo si můžeme med tzv. napastovat: zkrystalizovaný med vložíme do větší nádoby, mechanicky ho rozdrtíme a pak ho několik dnů pravidelně třikrát až čtyřikrát denně promícháme nerezovou metličkou. Už po zhruba týdnu med změní svoji strukturu a stává se krémovým.

Med můžeme skladovat kdekoli a jakkoli, zkazit se nemůže

Není to pravda. Med nevydrží všechno.

Medu nesvědčí světlo a vysoké teploty, proto by měl být uchováván při teplotě do 25 °C, v temnu a suchu. Můžeme ho skladovat ve spíži i v lednici. Med je hygroskopický a pohlcuje vlhkost ze vzduchu a tím i pachy, proto dbáme na to, aby byla sklenice vždy dobře uzavřená a k medu se nedostala vlhkost.

Medu nesvědčí světlo a vysoké teploty, proto by měl být uchováván při teplotě do 25 °C, v temnu a suchu

Dlouhá trvanlivost medu je způsobena vysokým obsahem jednoduchých cukrů, nízkým obsahem vody a antibakteriálními účinky. Pokud ale není med kvalitní a má v sobě vysoký podíl vody, může začít kvasit, proto kupujeme jen kvalitní medy, které prošly přísnou kontrolou fyzikálního a chemického složení medu, ověření nepřítomnosti antibiotik, pesticidů a jiných látek, které do medu nepatří.

Mohlo by vás taky zajímat:

Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector