Těhotná – vyšetření – ilustrační foto. ČTK/AP/
Londýn – Pokud jste si mysleli, že kvůli karanténním opatřením nebudou mít páry na práci nic jiného než plodit potomky, tak vás čeká překvapení – místo babyboomu přišel pokles porodnosti. Studie dokládají, že Spojené státy zaznamenaly nejnižší míru porodů v historii a počet nově narozených dětí strmě klesl i v některých částech Evropy, píše zpravodajský server BBC.
Když se Frederike na začátku pandemie přistěhovala ke svým rodičům, aby pomohla s péčí o staršího příbuzného, vnímala to jako možnost strávit víc času se svou rodinou. Po několika měsících však na 33letou Němku dopadl pocit ztráty.
Frederike je nezadaná a uvědomila si, že ji pandemie připravila o možnost s někým se seznámit a založit rodinu.
„Čas vám teď přijde opravdu cenný a můj život se zastavil,“ říká Frederike, která si schůzky s potenciálními partnery snažila domlouvat online, následné zimní procházky v teplotách pod nulou však k romantice příliš nevybízely.
Když se nyní cítí skleslá, hlavou se jí honí vtíravá myšlenka, že až pandemie skončí, bude neplodná. „Sedím doma v letech, kdy můžu mít dítě,“ vysvětluje.
Demografy a další odborníky, kteří se zabývají studiem populace, však pokles v porodnosti příliš neudivuje. „Vzhledem k tomu, jak je pandemie špatná, nejsem překvapený,“ říká sociolog Philip N. Cohen z univerzity v americkém Marylandu.
Loni v červnu ekonomové z washingtonského ústavu Brookings odhadli, že se ve Spojených státech narodí o 300.000 až půl milionu dětí méně.
Ve stejnou dobu průzkum v Evropě prokázal, že 50 procent Němců a Francouzů, kteří loni plánovali mít dítě, snahy počít prozatím odložilo. V Itálii dokonce 37 procent lidí uvedlo, že dítě plánovat přestali úplně.
Francie, Jižní Korea, Tchaj-wan, Estonsko, Litva a Lotyšsko za prosinec 2020 a letošní leden, tedy zhruba devět měsíců od začátku pandemie, evidují nejméně narozených dětí za posledních 20 let.
Joshua Wilde s týmem z německého Institutu Maxe Plancka pro demografický výzkum pokles porodnosti předpovídal a jejich výzkum ukazuje, že tento vedlejší projev pandemie – alespoň v USA – přetrvá pravděpodobně i v následujících měsících.
Steve se s manželkou v posledních třech letech opakovaně bavil o jednom tématu; ona chtěla další dítě, sestřičku pro jejich dva syny. On preferuje čtyřčlennou rodinu. „Proto jsem si každý rok vymýšlel výmluvy,“ říká Steve.
Nejdříve se manželku snažil přesvědčit, že v Nigérii, kde žijí, je příliš nepředvídatelná ekonomická situace. Tomu ale Steveova žena nevěřila – alespoň donedávna. „Kvůli covidu-19 poprvé souhlasila, že už toho bylo dost,“ popisuje Steve. Tento pár ze střední společenské třídy si může zvolit, zda děti chce, či ne. Takovou možnost však nemají všichni.
Populační fond OSN (UNFPA) uvádí, že kvůli pandemii o přístup ke službám souvisejícím s plánováním rodiny přišlo bezmála 12 milionů žen ve 115 zemích, převážně v chudších světových regionech. To by mohlo vyústit až v 1,4 milionu neplánovaných těhotenství.
Proč tedy Evropa a Spojené státy čelí poklesu? Jednou z teorií je, že jsou lidé méně sexuálně aktivní. Kinseyho ústav při univerzitě v americké Indianě zjistil, že 40 procent dotazovaných, nezávisle na věku či pohlaví, během pandemie hlásilo méně sexu. Výzkum z jihovýchodní Asie naopak žádný pokles v sexuální aktivitě respondentů nezaznamenal.
Tyto studie bychom ale měly brát s rezervou, říká psycholožka a sexuoložka Marieke Dewitteová z univerzity v nizozemském Maastrichtu. „Lidé na tuto pandemii z hlediska sexuality a vztahů reagují velmi rozdílně. U některých lidí stres touhu po sexu zvyšuje, u dalších ji potlačuje,“ uvádí odbornice.
Přesvědčivější je pevná a zavedená souvislost mezi ekonomikou a rozením dětí. Historie napříč různými zeměmi potvrzuje, že v dobách ekonomického růstu roste i porodnost a naopak nejistota vede k jejímu poklesu.
Je také třeba vzít v potaz, že v současnosti ženy pomýšlejí na děti až ve vyšším věku a časový úsek, kdy mohou potomka počít, se proto zkracuje. Němka Frederike má například pocit, že jí času ubývá, zůstává ale optimistická. Přemýšlí, že si nechá zmrazit vajíčka, nebo se o dítě pokusí s homosexuálním kamarádem. Také ale zvažuje, že děti vůbec mít nebude.
Svět rodina děti koronavirus
- Autor: ČTK
Babyboom se v loňském roce zastavil v Pardubicích i v Chrudimi
Vloni se v Pardubicích rozkřičelo 1605 novorozenců. Poprvé po sedmi letech tak ubylo porodů.
Na ulicích stále můžete vidět a potkat spousty těhotných žen. Nenechte se ale mýlit. Babyboom se v České republice zastavil a Pardubice a Chrudim nejsou výjimkou. Tento trend má podle odborníků pokračovat i v dalších dvou letech.
„V naší porodnici došlo oproti loňskému roku k mírnému poklesu. Narodilo se tady o pětatřicet dětí méně než vloni,“ říká přednosta gynekologicko-porodní kliniky pardubické nemocnice Milan Košťál.
Méně dětí se ostatně narodilo také v celé České republice. Podle meziročních údajů je pokles přibližně dvouprocentní. Babyboom, který v Česku trval sedm let, tedy skončil.
„Významný pokles hlásí celá republika. To, že porodnost u nás klesla nevýznamně, si můžeme vykládat různě. Možná je to oblibou naší porodnice a signálem, že se z neoblíbené stává oblíbenou. Jinak bychom měli razantnější pokles,“ myslí si Košťál.
V Chrudimi zaznamenali výrazný pokles
Počet narozených dětí klesl v loňském roce také v Chrudimi. „V roce 2009 se nám narodilo o sedmdesát dětí méně než v předcházejícím roce,“ říká vrchní sestra chrudimské porodnice Miluše Součková. Šestiprocentní pokles je tak vysoko nad celorepublikovým průměrem.
Babyboom trval hlavně díky silným ročníkům ze sedmdesátých let, které přiváděly na svět první a později i druhé dítě. Věková hranice rodiček se ale pomalu posunuje a jedná se o populačně slabší ročníky, než které rodily před dvěma třemi lety.
„Dnes rodí ženy kolem třicítky, jsou to především ročníky 1979.
Ve věku kolem třiceti mají své první dítě,“ říká Milan Košťál.
První dítě se na samém konci loňského roku narodilo i Alici a Janu Křemenákovým z Pardubic. Také oni s prvním potomkem vyčkávali. „Mladý lidi si v dnešní době chtějí čím dál víc a hlavně déle užívat.
S dětmi navíc čekají i kvůli penězům, protože znamenají větší finanční zátěž.
Dalším problémem ale je, že spousta lidí nemůže otěhotnět, protože se o to začne pokoušet až někdy po sedmadvaceti a najednou zjistí, že to nejde,“ říká Jan Křemenák.
Porodnost bude klesat další dva roky
Odborníci odhadují, že pokles porodnosti bude trvat další dva roky a potom možná opět lehce stoupne. Rodiny, ve kterých se teď rodí první děti, si totiž budou pořizovat druhé. „Když se nám to povede, tak bychom chtěli určitě druhý. Nejlepší by byl rozestup maximálně dvou tří let. Manželka by chtěla ještě třetí, ale nevím nevím,“ usmívá se Křemenák.
Také celorepublikové statistiky potvrzují, že průměrný věk prvorodiček stále stoupá. Zatímco v roce 1989 byl dvaadvacet let, v roce 1999 už to bylo šestadvacet a dnes je to více než devětadvacet let.
Babyboom kvůli karanténě? Jak se "lockdown" projevil v porodnicích
Jedno hezčí než druhé. Podívejte se Daniela Tauberová
Začátek babyboomu díky karanténě kvůli epidemii Covid-19, kdy zejména v jarních měsících trávili lidé většinu času doma se svým partnerem? Letošní leden byl ve Fakultní nemocnici Olomouc co do počtu narozených dětí nejúrodnější za poslední čtyři roky.
Začátek jara 2020 šel trávit buď v přírodě, anebo doma. Ilustrační foto | Foto: Deník / Zdeněk VAIZ
V porovnání s rokem 2020 se však nejedná o výkyv nijak extrémní. Ve šternberské porodnici pomohli na svět zhruba stejnému počtu novorozenců.
„V porodnici největšího zdravotnického zařízení na střední Moravě přišlo na svět celkem 211 miminek. Holčiček bylo 103, kluků 108. Nejnáročnější byl pro olomoucké porodníky v uplynulých čtyřech týdnech 21. leden, kdy pomohli na svět 14 dětem,“ informoval mluvčí FN Olomouc Adam Fritscher.
- Přestože je počet letošních lednových dětí vyšší než v předchozích letech, nejedná se v olomoucké porodnici v porovnání s rokem 2020 o výkyv nijak extrémní.
- „Vloni v lednu se narodilo 204 dětí, před dvěma lety to bylo 187, v roce 2018 pak 190,“ sdělil mluvčí.
- „Na druhou stranu – v roce 2006 si leden připsal i pozici nejslabšího měsíce – tehdy se první dětský křik ozval na porodních sálech jen 127krát,“ doplnil Fritscher.
Přečíst článek ›
V porodnici Nemocnice AGEL Šternberk zatím zdravotníci žádný významný babyboom v souvislosti s jarním lockdownem nepozorují.
„V lednu 2021 zde rodilo 90 žen, ve stejném období v loňském roce šternberští zdravotníci asistovali u 92 porodů,“ sdělila Deníku mluvčí nemocnice Radka Miloševská.
Přečíst článek ›
Ve šternberské porodnici se vloni narodilo 1093 dětí, to je o 85 více než v roce 2019.
„Porodů máme letos opravdu hodně, ale na hodnocení přínosu jarní karantény je ještě brzy. Snad tomu už trochu nasvědčuje aktuálně naplněné oddělení.
Tisíc porodů, jakýsi milník, jsme již letos překonali. Ale jestli bude více dětí kvůli jarní karanténě? To uvidíme hlavně v příštích měsících.
Těšíme se,“ sdělil v prosincovém rozhovoru pro Deník Marek Vaca, primář gynekologicko-porodnického oddělení.
Vláda nařídila zákaz vycházení mimo cesty do zaměstnání, na nákup, k lékaři nebo do přírody 19. března. Lidé tehdy nařízení ze strachu z neznámé infekce poctivě dodržovali. Velká část lidí pracovala z domova a čas trávila se svým partnerem.
Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
- Karanténa,
- Fakultní nemocnice Olomouc,
- Morava,
- Agel,
- Šternberk
Audi A4 nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, v záruce Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Peugeot 308 první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Suzuki nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, v záruce Opel Astra první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ Mazda 6 první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované + PRODAT AUTO
V ČR se babyboom zastavil, na Klatovsku pokračuje
Koronavirus na Klatovsku: Projděte si důležité informace, omezení Jana Pavlasová
Klatovsko – Na Klatovsku se i v minulém roce narodilo více lidí, dokonce více než jich zemřelo.
Dvouletá Natálka se narodila v době, kdy už babyboom na Klatovsku byl v plném proudu. Na snímku se svým tatínkem Petrem Manouškem z Klatov. | Foto: DENÍK/Jana Hnojská
Babyboom na Klatovsku stále pokračuje, navzdory celorepublikovému vývoji. V loňském roce se narodilo více dětí než v předchozích letech, ačkoli počet narozených v celé republice poklesl.
„V klatovském okrese babyboom skutečně pokračuje, od roku 2000 počet narozených stoupá, přestože v roce 2008 došlo k malému poklesu. V loňském roce byl počet narozených dětí nejvyšší od roku 2000,“ sdělila Lenka Dostálová z plzeňského pracoviště Českého statistického úřadu.
V roce 2009 se v České republice narodilo méně dětí než za celý rok 2008. „Dá se předpokládat, že v republice babyboom skončil.
V Plzeňském kraji ovšem ve třech okresech stále oproti minulým letům počet narozených dětí stoupá, v Plzni městě meziročně o 81 dětí, v Klatovech o 52 a v Plzni jihu o 38,“ informovala Dostálová o situaci v Plzeňském kraji.
V kladných číslech
Na Klatovsku se poprvé od revoluce dostal výrazněji do kladných čísel přirozený přírůstek, tj. narodilo se více živě narozených dětí než zemřelo obyvatel. V roce 2007 se vyrovnal počet narozených a zemřelých, přirozený přírůstek byl +1, v minulém roce se již vyšplhal k +12. Mimo tyto roky se stále držel v záporných hodnotách.
Finanční situace
Pořídit si v současnosti rodinu je jedna věc, uživit ji druhá. „Starat se v dnešní době o velkou rodinu je hodně těžké, proto i z finančních důvodů mají lidé často jen jedno nebo dvě děti,“ řekl Deníku Pavel Justich z Radinov, který je otcem deseti dětí, z toho čtyři v pěstounské péči.
„Pořád se mluví o tom, jak děti mají vyrůstat v rodinách místo v dětských domovech, ale stát žadatele moc nepodporuje. V našem případě to lze utáhnout jen s pomocí nadací, sponzorů, přátel i Obecního úřadu Vrhaveč,“ informuje Justich o finančních nárocích v současné době.
„Pokud máte lásku k dětem a chcete se o ně starat, tak se snažíte udělat vše pro to, aby to fungovalo,“ dodal Justich.
„Pro mě není problém jedno dítě uživit, možná až půjde dcera do školy, bude to víc finančně náročnější, ale zatím to problém nebyl,“ odpověděl Petr Manoušek z Klatov. Maminka 2,5letého syna Petra Skalová z Klatov má stejnou zkušenost. „Zatím uživit dítě problém není, pokud bude dobrá práce, tak by to neměl být problém i nadále,“ řekla Deníku o finanční situaci rodin Skalová .
Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
ZOOTECHNIK, 40 000 Kč Lešenář, pomocný dělník na stavbě, 30 000 Kč PRODAVAČ/KA – SERVÍRKA/ČÍŠNÍK, 20 000 Kč STŘÍDAVÁ TETA, 17 000 Kč Číšníci a servírky, 18 500 Kč ELEKTROMECHANIK, ELEKTROMONTÉR, 30 000 Kč STÁJNÍK, POMOCNÝ DĚLNÍK V ZEMĚDĚLSTVÍ, 25 000 Kč ŘIDIČI SANITNÍHO VOZIDLA, 18 000 Kč + PODAT INZERÁT Ford S-Max první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Ford Kuga první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Ford Kuga první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Ford Kuga první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Ford Grand C-Max servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Ford Focus první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Ford Focus první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Ford Focus první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované + PRODAT AUTO
Baby boom v Česku končí – Aktuality – Český Metropol
Ikona
11. září 2009, 10.23 | ČESKÁ REPUBLIKA | Po sedmi letech se zastavil růst počtu narozených dětí v České republice, potvrdil se trend z počátku roku. Počet živě narozených dětí za první pololetí roku 2009 byl o 1600 nižší, než o rok dřív, narodilo 58 tisíc dětí, informoval v pátek Český statistický úřad (ČSÚ).
Podle ČSÚ demografický vývoj ve druhém čtvrtletí potvrzuje situaci z prvních třech měsíců letošního roku – po 7 letech přestaly počty narozených dětí růst. Mimo manželství se v 1. pololetí narodilo 38,2 % všech živě narozených dětí, celkem 22,1 tisíce dětí.
Podíl dětí narozených nevdaným ženám dále roste, oproti 1. pololetí 2008 je letos vyšší o 2,3 procentní body. Živě narozených s jiným státním občanstvím než českým bylo 1,4 tisíce tj. 2,4 % úhrnu.
Podle předběžné statistické bilance měla Česká republika k 30. červnu letošního roku 10 489 183 obyvatel. Celkový počet obyvatel za první pololetí vzrostl o 21,6 tisíce osob, avšak ve stejném období roku 2008 to bylo 48,6 tisíce. 80 procent přírůstku tvoří zahraniční migrace (17,5 tisíce), přirozeným pohybem se populace zvětšila o 4,1 tisíce osob.
V prvním pololetí počet živě narozených dětí převýšil počet zemřelých o 4,1 tisíce, oproti shodnému období loňského roku je tento přírůstek nižší o 1,8 tisíce kvůli nižšímu počtu narozených dětí.
Přírůstek zahraniční migrací byl v prvních šesti měsících letošního roku výrazně menší než v roce 2008 – 17,5 tisíce oproti 42,6 tisícům.
Do České republiky se ve sledovaném období přistěhovalo celkem 22,6 tisíce osob, dvakrát méně než za 1. pololetí předchozího roku. Počet vystěhovalých je letos naopak o něco vyšší (5,1 tisíce oproti 3,3 tisícům).
Nejvíce se na našem území zvýšil počet občanů Ukrajiny (o 5,6 tisíce). Druhé nejvyšší saldo zahraničního stěhování měla ČR s občany Slovenska, třetí se státními příslušníky Ruské federace.
Podle údajů Ministerstva vnitra žilo k 30. červnu 2009 v ČR 442 506 cizinců, což znamená 4,2 % populace.
Během 1. pololetí 2009 zemřelo 53,9 tisíce osob, o 214 více než během stejného období minulého roku. Počet zemřelých kojenců i kojenecká úmrtnost byly letos naopak nižší než v 1. pololetí 2008.
Úroveň úmrtnosti dětí do jednoho roku věku byla v 1. pololetí 2,7 zemřelých kojenců z 1 000 živě narozených dětí. Nižší hodnota v letošním roce byla dána poklesem novorozenecké úmrtnosti, tj.
úmrtnosti dětí do 28 dnů od narození.
Tématické zařazení:
» Aktuality
Babyboom koroňátek je mýtus. Tady jsou důvody, proč se porodnost spíše sníží
Mnozí to začali brát už jako hotovou věc. Koncem roku se porodnice zaplní, nastane baby boom a zrodí se generace „koroniálů“ nebo „koroňátek“ – říkejte jim, jak chcete.
To vše jako přímý důsledek toho, že řada párů spolu nyní tráví takřka veškerý čas, téměř nikam nevycházejí a leckdy mají i méně povinností. A k tomu navíc rostou prodeje sexuálních pomůcek a začínají docházet kondomy.
Jenže první dojem může klamat. Ano, manželé a partneři, kteří jsou spolu v izolaci, mohou teď mít sex častěji. Zároveň to jsou zřejmě jediné dvojice, které mohou sex v současnosti provozovat. Karanténa naproti tomu nepřeje milencům, vztahům na jednu noc a párům, které spolu ještě nežijí. Ti teď tráví čas se svojí rodinou nebo ve svém bytě.
Celkově tak sexu na planetě spíše ubylo. A náhlý růst prodeje sexuálních hraček? Ten tuhle teorii podporuje – objednávají je lidé, kteří zůstali sami.
Místo sexu ponorka
„I když si nějaké množství lidí udělá dítě, ať už schválně, nebo náhodou, mnohem víc potenciálních porodů pravděpodobně nenastane, jelikož se lidé méně potkávají, mají méně sexu s lidmi, s nimiž nebydlí, případně se rozhodnou, že teď není správný čas,“ vysvětluje Philip Cohen, profesor sociologie z University of Maryland, pro USA Today.
Navíc ani s těmi páry v izolaci to nemusí být tak slavné. Řada z nich musí celé dny pracovat na dálku. Neustálý kontakt zvyšuje riziko tzv. ponorkové nemoci a eskalace dlouhodobých vztahových problémů. Však také v Číně kvůli karanténě výrazně vzrostlo množství žádostí o rozvod.
Všeobjímající stres z pandemie pak neprospívá chuti na sex obecně. „Žádný babyboom za devět měsíců nečekám,“ konstatuje pro CNN Renee Wellenstein, newyorská specialistka na gynekologii, reprodukci a funkční medicínu. „Libido je teď mnohem nižší.“
Sama by navíc párům jednoznačně nedoporučila počít dítě během těchto nejistých časů. Důvodů je celá řada. Nikdo neví, jak dlouho pandemie potrvá a jaký nabere rozsah. Hrozí hluboká ekonomická krize, mnoho lidí může přijít o práci. Však také recese, která naplno udeřila v roce 2008, snížila porodnost v mnoha zemích včetně Česka.
Těžko také odhadovat, v jakém stavu budou nemocnice, které nyní především v nejpostiženějších oblastech směrují péči zejména k pacientům s onemocněním covid-19. Každá cesta na vyšetření navíc pro těhotnou matku představuje dodatečné riziko.
Jestli lze očekávat mírný babyboom, nastane podle expertů spíše po skončení současné krize – až se páry zase budou moci potkávat, dají se dohromady nové dvojice a uzavřou se sňatky.
Záleží však na tom, jak se svět s krizí vypořádá a jak těžké rány globální ekonomika schytá.