iDNES.cz – Diskuse
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.
 |
blafu u McDonalda tak je zubar fakt zadarmo. Nehlede na to ze nikdo Vas nenuti k nemu chodit. Je to Vas zajem byt zdravy a aby vas nebolely zuby.Prepocitejte si to na pivo a kolik piv vypijete rocne. |
| |
| |
Ti plati uz davno. Ale zda se, ze pro socky je to neprijemna novinka. |
| |
| |
ze zákona nemusím za prevenci platit, k zubařovi chodím jednou ročně na preventivní prohlídku. Chápu, že kdybych tam šel s nějakým problémem, tak musím 30kč zaplatit, ale nikdo mi přeci nemůže rozkázat, že první prohlídka není preventivní, když tam nepůjdu s nějakým problémem.To pak si můžou všichni lékaři vymýšlet, že první prohlídka není preventivní, ale poznávací, na dovolenou, na nájem,… |
| |
| |
| Ti, co na to mají, si zaplatí špičkového zubaře, který třeba ani na pojišťovnu nedělá, ale nebudou mít dlouhodobě problémy a statním nezbyde, než trpět u průměrných zubařů, kteří si celý život vystačí s flikováním kazů na pojišťovnu a v závěru stejně všem udělají protézy, co budou tlačit a vypadávat… |
| Tak to opravdu nakonec bude – jako všude ve světě… |
| presne tak. spousta lidi si uz dnes moc dobre uvedomuje, ze se jim vyplati chodit do ordinace, kde sice plati (a relativne dost), ale dany zub se spravuje pouze jednou za deset let (ne trikrat do roka), na osetreni cekaji maximalne par minut (ne nekolik hodin) a personal se k nim chova jako ke klientovi (ne tedy jako k tomu, kdo tu zas otravuje).navic maji tito klienti mnohdy na praci mnohem delsi zaruku nez bezne a maji jistotu, ze jsou osetreni opravdu kvalitne. |
| Amalgámová výplň v mé praxi stojí 340,- až 750,- Kč (dle lokalizace a rozsahu), bílá – fotokompozitní výplň potom 450,- až 1350,- Kč.. Myslím, že mým klientům je nějakých 30,- Kč navíc fuk… A kdo z vás chodí k zubaři a nechá si „ošetřovat“ zuby na pojišťovnu, tak je mi ho fakt líto, protože za 160,- Kč od zdravotní pojišťovny se zub prostě kvalitně ošetřit nedá… To je fakt a s tím těžko něco uděláte |
| Jsme u jádra pudla. Stojí-li mrňavá hrudka výplně mnohonásobně více než zlato nebo platina, někde je cosi shnilého. Stojí-li samotný zubní implantát (bez práce) kolem 15 tisíc, přičemž výrobní náklady jsou nejvýše několik stovek Kč, někdo se na našem zdraví bezostyšně pakuje. Nejsou-li to lékaři (nemám důvod vás podezírat), smrdí zakopaný pes u farmaceutických firem a výrobců zdravotnické techniky. Proč se nedaří ten všivý kartel rozprášit? Děláte s tím něco? |
| Ale kdo tu říká, že malá hrudka amalgámu nebo fotokompozita stojí 500,- nebo 1000,- Kč? Otevřeně všem říkám, že pokud u mne platí např. za fotokompozitní dostavbu zubu 1250,- Kč a já je ošetřuji třeba 50 minut, tak cena materiálu, který mají nakonec v zubu, je minimální – řekněme 100,- Kč. Zbytek je cena provozu (času, který stráví na křesle…) mé ordinace = moje mzda, mzda asistentky, mzda recepční (společná pro dalšího zubaře a hygienistku), nájem, energie, náklady na vybavení ordinace, náklady na úklid, mé vzdělávání v oboru, na telefon, atd. atd.Kdy si lidé uvědomí, jak vysokou hodnotu má práce a čas? |
| di do hajzlu,zlatokope.50 minut mastis dostavbu? |
| lidi nejsou schopni tohle pochopit. cena hodinove prace v autoservisu je u skodovky od 700 kc vyse plus material. pritom se opravuje „jen auto“. investice par set do „opravy“ zubu se jim zda prehnane vysoka.malokdo si vsak uvedomi, kolik hradi pojistovna za „plombu“ a kolik je realna cena za kvalitne zhotovenou vypln. kdyby pojistovna hradila za amalgam 3x tolik nez dnes, lide by mohli mit tuto peci bezplatnou. podobne je to s korenovymi kanalky.zadna takovato zmena vsak nenastane. a tak, chce-li zubar pracovat lega artis, musi alespon nektere zakroky nechat sve pacienty uhradit dle realnych cen. |
| Za prvé – hodina práce u Forda (Hajmi v Praze – Michli) stojí 450 Kč. Za druhé – proč srovnáváte zrovna s nejdražšími značkovými autoservisy, o nichž se všeobecně ví, že hřeší na svůj monopol a hloupost zákazníků? Proč nesrovnáváte třeba s cenou práce vysokoškolského učitele (120 Kč na hodinu)? Jak je možné, že oční chirurg operuje šedý zákal „zdarma“, zatímco na pitomý amalgám se musí doplácet? Proč je ucpání díry v zubu „luxusní“ nadstandard? To se pacientovi nic nestane, když se zanedbá? To mu nehrozí hluboký zánět čelisti, sepse a další chuťovky?Nechci vás chytat za slovo a ptát se, co dělá vaše sestra v okamžiku, když vy modelujete ten fotokompozit, a zda opravdu potřebujete recepční. Ale situace, kdy za téměř všechny zákroky v dutině ústní musí pacient platit, zatímco za ostatní „dutiny“ nikoliv, mi přijde podivná. Skoro mi to připomíná jakousi tichou dohodu mezi stomatology a pojišťovnou ve stylu: „Protože je to bolí, tak vám velmi rádi zaplatí“. |
operace sedeho zakalu se provadi v nemocnicich, kde jsou tabulkove platy – podprumerne. jaka je konkretni cena tohoto zakroku nevim.zaroven zde nikdo nemluvil o „ucpani diry v zubu“. prave proto, ze se nejedna o „ucpavani diry“, ale o „osetreni zubniho kazu“, ktere ma byt provedeno perfektne, neni mozne toto provest za cca 8 minut, coz nam urcuje pojistovna. na kavalitni amalgamovou vypln potrebuju v prumeru minut alespon 25, coz znamena prumerne naklady cca 500 korun. |
| S cenami v autoservisu jste začal vy.A k tomu ošetření zubního kazu – svou reakcí jsem chtěl říci toto: Pokud ho pojišťovna neplatí nedostatečně (nemám důvod vám nevěřit), je nutné změnit pravidla pojišťovny, nikoliv nutit zákazníky k platbě za „nadstandard“. Kvalitní ošetření kazu (bez zohlednění estetického hlediska) by přece mělo být „standardem“. Vždyť nejde o žádný „luxus“, bez kterého se může člověk obejít. Jaká rizika (a s nimi i náklady na léčbu) hrozí ze zanedbaného kazu, víte sám mnohem lépe než já. Jestliže mě lékař kvalitně a bezplatně ošetří zlomeninu (ona by taky „nějak“ srostla sama), proč to neplatí u zubního kazu? Že lze zubnímu kazu (do jisté míry, nikoliv stoprocentně) předejít vhodnou prevencí? Ale to přece platí o té zlomenině také. I o infarktu, mnoha alergiích spoustě dalších poruch, jejichž léčba je stoprocentně hrazena pojišťovnami. Proč je obyčejné ošetření zubního kazu výjimkou? |
| Tady se probírá nějakejch třicet korun a přitom se už dávno účtujou mnohem zajímavější částky. Plomba za 100 ? Ale jistě. Paní doktorka používá jen nějaké speciální „v kapsli?“. Pacient tomu prd rozumí tak zaplatí. Bílá plomba 350. A to jsme se ještě nedostali k tomu, co si účtujou zubní laboratoře a „přeúčtovávají“ páni dentisti. |
| ále, mě je to fuk,hlavně že mi to spraví! |
| Mladí lidé preferovali a i nadále preferují-já jdu na vejšku.Dnes a denně je slyšet od mladých,ručičky vy dělat nebudete nikdy,já jdu na výšku.A jak je vidět na tomto státě,že každý z výškou na to kašle,a celá společnost jde do kelu.Chtěl bych znát poměr mezi dělníkem a těch ostatních co se fakticky vezou na bedrech dělníků.Ani nemusíte odpovídat,stačí na to průměrná mzda.Ženy pracují za 6000,-Kč. a muži za 8000,-Kč.A naše průměrná mzda zdolala 20000,-Kč.Je potřeba něco komentovat,ne.Vasil z Nedělišť. |
| Tvůj podpis o tobě dost napoví. Jsi k smíchu. |
| v první řadě by měl stát zajistit výchovu zubních lékařů. |
| Už to chystá, budeš chodit k hygienistce pro krčkové výplně a jakémusi novodobému dentistovi ( dnes dentální asistent). Budou mít tríleté studium a nasekají je rychleji a levněji než zubaře. Nebo se začni učit jazyky zemí na východ od nás ležících. Což tobě, jako obyvateli velkého města, nebude činit potíží sehnat učitele. Jen abys pak neměl perfektní výslovnost nějaké mongolštiny jen proto, že ti blbě udělali raťafáky. |
| Malokdo z diskutujicich vi, ze zubni lekari o tyto regulacni poplatky NESTALI a NESTOJI! Pokud by se jejich vybirani slo vzdat, tak to velka cast z nas urcite udela, ci je vybere opravdu jen v oduvodnenych pripadech (zneuzivani pohotovostni pece, zbytecne navstevy lidi, co nemaji co na praci apod.).Bohuzel se vybirani techto poplatku vzdat nemuzeme, protoze se jedna o zakonnou povinnost – navic hrozi sankce 50 tisic korun od pojistovny (!!!).Ja osobne bych v zubni peci zavedl plnou uhradu vyplni zubu a korenovych kanalku plus by se hradil poplatek za akutni peci. Vse ostatni bych zrusil – vysledek by byl stejny – a vyhnuli bychom se trapnemu zebrani o 30 korun u pacientu, kteri pravidelne chodi na preventivni prohlidky. |
| Taky tu pekařinu o „základní“ a „preventivní“ prohlídce nemůžu nějak pobrat. |
| Konečně rozumné slovo, kolego… |
| Vzhledem k tomu, že se vaše stomatologická komora proti poplatkům neozvala a že váš předseda nadšeně podporuje současného ministra (a jeho reformu), musím vaše prohlášení brát jen jako váš ryze soukromý a menšinový názor. |
| nemuzu s Vami souhlasit – informoval me primo dr. pekarek, ze komora pozadovala vyjimku pro stomatologii, ale ministerstvo zadne vyjimky nepovolilo (nechtelo povolit). v mem okoli je valna vetsina zubnich lekaru, kteri tyto poplatky vybirat nechteji, ale budou muset. pro nas je to pouze prace navic – zisk z toho bude minimalni. |
| Znovu opakuji, že utajené názory šeptané kdesi v kuloárech ministerstva nikdo nezná a ani znát nepotřebuje. Důležité je to, co se zveřejní: Předseda souhlasí, poplatky obhajuje a „logicky“ pacientům vysvětluje (zvláště to zdůvodnění placené „celkové“ a bezplatné „preventivní“ prohlídky je půvabné). Proč vaše komora nahlas neřekne, že s poplatky nesouhlasí? Protože nechce podkopávat „vaši“ vládu a nechce nahrávat těm „ošklivým socanům“? Pak se ovšem nedivte. |
| ale až příští rok, letos už na to prdím,dneska jsem posledním jedenáctilitrem dorovnal cílovou částku 89.750,- Kč za 4 můstky a ještě jsem na tom vydělal – místo osmi vyrvaných zubů mám 24 nových! A unikátní kolekci zubů k prodeji do Dorothea! tak se asi samou radostí vožeru! veselé Vánoce! |
| dobrá rada – nepřeháněj to. Kdysi za totáče, v době čekacích lhůt na protetiku, jsem komusi po půl roce dodělal zuby. Šel to oslavit a druhý den s vymlácenou hubou stál za dveřmi ordinace…. |
| budu opatrný,už jen proto, že ten cement tuhne dost bolestivě – takže v sedě a brzo spát! ty jsi opravdu stomatolog? |
| no tak zubař no! já mám takovou radost! |
| ..tak přijď, prubnem ty tesáky kávovarem |
| cože co? |
| dám na kafe a objednám zmrzlinu… |
| Docela mě dojímá snaha zubařů dělat za každou cenu ze sebe elitu mezi lékaři. Pro ně se musí vymyslet vždy něco extra. Oni jsou takoví nadlékaři, ve stylu, „já jsem horník,kdo je víc“. Lidské tělo je snad jedno, lékař má specializaci (internista,gynekolog,chirurg apod), tak proč pořád Pekárek boys furt musí mít něco extra ??????? |
| No asi že na ně všichni čumí s vodevřenou hubou, tak si o sobě myslí, jak jsou úžasní. |
| málem jsem si utrh bránici |
| proč elita? Jen se rázně distancují od ČLK. Proto chtějí i samostatný zákon o komoře. Nechci být nijak spojován s Rathovými postodboráři… |
|
| Doktor nejsem, ale čumím : Ty sis vydělal prací de facto 8 000, jestli tomu rozumím,zřejmě jezdíš za pacienty, když si odečítáš i auto To je fakt těžký..A já myslel, že se to dá odečíst z daní, včetně těch přístrojů a nákladů.. |
| Jasne. lekar ma povinost vykonavat navstevni sluzbu ve svem obvodu, za navstevu dostane cca 50 korun, tak tezko muze jezdit na kole. Praci si praktik vydela 8000 proto ze 75% ukonu ktere dela jsou zahrnuty v kapitaci. |
| Proč 87300 Kč brutto = 62075 Kč netto? Kam se poděje těch 25 tisíc? Vždyť náklady se odečítají od „brutta“, ne? Takže mi vychází měsíční příjem 47 tisíc brutto, což mi u běžného praktického lékaře typu „obvoďáka“ v porovnání s průměrným učitelem (21 tisíc brutto) nepřijde tak málo. |
| Existuje nějaké jiné zaměstnání, kde vám stát či pojišťovna proplácí „náklady“ na vaši administrativu? Takovému obvoďákovi za evidenci 1600-2000 karet v šuplíku platíme 70 – 80 000 Kč/měs , aniž by hnul jako lékař prstem a další peníze mu dáme za zmáčknutí kliky. Při brekotu, že musí platit nájem a sestru si hned představím , jak má ordinaci se saunou na náměstí a za sestru miss kraje a to jen za vedení svých papírů. |
| chápu..bejt tebou, zkusil bych nějakýho obvoďáka v Rathově polilinice, tam by měly tvoje peníze pokrývat pouze nezbytné náklady… |
Akutní návštěva zubaře: Neplaťte zbytečně poplatek za pohotovost
Přestože o své zuby dobře pečujeme a nevynecháváme ani pravidelné preventivní prohlídky, jsou situace, kdy je rychlý zákrok nezbytný. Ne vždy je ale zrovna k dispozici náš zubař; pak zamíříme na pohotovost, anebo k jinému lékaři. Zde však můžete narazit na problém s placením.
Oldřich Tichý z Všeobecné zdravotní pojišťovny uvádí příklad na konkrétním dotazu klienta VZP: „Chtěl jsem si nechat urychleně opravit vypadlou plombu, ale můj zubní lékař nemá hned ráno ordinační hodiny. Vzal mě lékař v sousední ordinaci, požadoval však navíc 90 Kč jako za pohotovost. Měl na to právo?“
Odpověď zní: Ne. Lékař v tomto případě mohl podle mluvčího pochybit dokonce dvakrát.
Za ošetření v ordinační době se neplatí pohotovostní poplatek
Zubní lékař, který provede akutní ošetření a vyšetření neregistrovaného pacienta v průběhu své pravidelné ordinační doby, od něj nemůže vybírat regulační poplatek za pohotovostní službu.
Dříve to však bylo jinak, jak upozorňuje Oldřich Tichý: „Souvisí to s tím, jak se měnilo znění příslušných paragrafů o regulačních poplatcích v zákoně o veřejném zdravotním pojištění.
Původně se devadesátikorunový regulační poplatek platil za pohotovostní službu (včetně stomatologické) poskytnutou v sobotu, neděli nebo ve svátek a v pracovních dnech v době od 17 do 7 hodin, pokud nedošlo k následnému přijetí pojištěnce do ústavní péče.“
V současné době však zákon o veřejném zdravotním pojištění časové omezení nespecifikuje, uvádí pouze: „Pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství.“ Vyhláška ministerstva zdravotnictví pak upřesňuje, že „pojištěnec hradí poplatek za využití pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství v době mimo pravidelnou ordinační dobu poskytovatele, pokud nedojde k následnému přijetí pojištěnce do lůžkové péče“.
Kdy má zubař pravidelnou ordinační dobu?
V pravidelné ordinační době se tedy poplatek za pohotovost neplatí, i kdyby to bylo například brzy ráno nebo pozdě večer, záleží, jak má lékař tuto dobu nastavenou.
„Pravidelnou ordinační dobou je přitom míněna ordinační doba nahlášená zdravotní pojišťovně a uvedená v Příloze č. 2 Smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb.
Údaj o ordinační době má pak poskytovatel zdravotních služeb umístit tak, aby tato informace byla přístupná pacientům (např. na dveřích ordinace nebo na budově, kde ordinace je),“ říká mluvčí VZP.
Jestliže vám tedy zubní lékař provede akutní ošetření a vyšetření v průběhu své pravidelné ordinační doby, nemá právo vybrat regulační poplatek ve výši 90 Kč za pohotovostní službu, a to i když nejste „jeho“ pacient.
Další platba záleží na tom, zda má lékař smlouvu s pojišťovnou
Mluvčí VZP se dále v uvedeném konkrétním příkladě pozastavuje nad tím, že klient hradil nejen poplatek za pohotovost, ale také za ošetření.
„Vzhledem k tomu, že podle dotazu lékař požadoval ‚navíc‘ regulační poplatek, připomínáme, že má-li lékař smluvní vztah se zdravotní pojišťovnou pacienta, má povinnost nabídnout mu nejdřív variantu ošetření, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění,“ říká Oldřich Tichý. A toto platí, i když jde o pacienta, který u zubaře není registrovaný.
V případě, že lékař nemá uzavřenou smlouvu se zdravotní pojišťovnou pacienta, je však z veřejného zdravotního pojištění hrazena pouze akutní, neodkladná péče. Více informací najdete na www.vzp.cz/stomatologie.
U zubaře v zahraničí: Jak řešit urgentní ošetření?
Chystáte se na dovolenou? Je jedno, zda do hor, pod stan, nebo k moři. Určitě byste rádi předešli zbytečným návštěvám zubní ordinace v místě, kde si máte užívat slunce, relaxaci a poznávání okolí. Je dobré mít na paměti, že v turistických oblastech je většina zdravotních zařízení soukromá a lékaři požadují úhradu zdravotní péče samozřejmě v hotovosti.
V některých zemích musíte dokonce uhradit nejdříve zdravotní péči v hotovosti (např. Francie, Belgie). Po návratu do ČR Vám pojišťovna účet proplatí – ovšem bez spoluúčasti.
V Lucembursku či Francii musíte zaplatit celé ambulantní ošetření a s tímto účtem zajít na tamní zdravotní pojišťovnu. V Chorvatsku lze nárok na zdravotní péči uplatnit pouze u smluvních lékařů.
Bohužel, většina stomatologů je soukromých.
„Nezapomeňte si tedy naplánovat včas zubní prohlídku,“ doporučuje MUDr. Petr Chalupa, stomatolog Canadian Medical Care a dodává: „Pravidelná kontrola (prevence) u zubaře Vám zajistí klid na cestách a nezatíží zbytečně peněženku.“
Neplatíte jen za ošetření
Nejedná se však jen o platbu za ošetření. Nemoc či nehoda v zahraničí může obsahovat také např. náklady na převoz vrtulníkem, ubytování nebo dokonce i zpáteční cestu do ČR. „Tyto náklady bohužel nejsou kryty ze standardního pojištění,“ upozorňuje Chalupa. Ve většině států se za péči připlácí – tzv. spoluúčast, která nemusí být nejlevnější.
- Uvádíme příklad:
- Dánsko – péče stomatologa 100 % ceny
- Francie – léky až 85%, hospitalizace 20 % nákladů + 16 Eur/ den
- Itálie – léky 100 % ceny, ošetření až 36,15 Eur
- Německo – ošetření 10 Eur, 10 Eur/ den hospitalizace, léky až 10 Eur
- Polsko – péče stomatologa 100 % ceny, léky až 100 % ceny
- Portugalsko – léky až 80 % ceny
- Rakousko – každý lék na receptu 4,9 Eur
- Řecko – léky 25 % ceny
- Slovensko – není hrazena horská služba
- Slovinsko – ošetření až 20 % nákladů, hospitalizace až 25 % nákladů
- Španělsko – léky 40 % ceny, stomatolog obvykle 100 %
- Velká Británie – stomatolog až 198 liber, léky 40 % ceny
- Chorvatsko – hospitalizace až 30 % nákladů
Na jaké věci by se měl váš zubař zaměřit?
„Vyšetřením dutiny ústní stomatolog zjistí mimo okem viditelných zubních kazů, zánětu dásní, netěsnících výplní i například to, zdali jsou přítomné semiretinované (částečně prořezané) zuby moudrosti.
Právě ty jsou častou příčinou potíží při cestování v letních měsících,“ popisuje MUDr. Chalupa.
Zhotovením velkého rentgenového snímku (OPG) může lékař odhalit nesprávné uložení zubů v čelisti a rozhodne o jednoduché či složitější chirurgické extrakci.
„Pokud se zuby máte dlouhodobější chronické problémy – citlivost, bolestivost či občasné zanícení, je nejlepší prevencí tyto zuby extrahovat.
Neodkládejte však tento výkon bezprostředně před odcestováním,“ radí Chalupa a upozorňuje: „Mějte vždy na mysli, že i banální chirurgický výkon může mít pooperační komplikace v podobě zánětu lůžka po vytažení zubu.
Ideálem je podstoupit extrakci jakéhokoliv zubu 3-4 týdny před plánováním cesty.“
Mrtvé zuby to potrápí
Dalším velmi častým problém v letních měsících jsou zuby s takzvaným „váčkem,“ odborně řečeno mrtvé zuby, které mají kolem hrotu kořene jakýkoliv zánětlivý nález, ať už v podobě granulomu nebo cysty. Stomatolog je schopný tento nález vyčíst z velkého snímku (OPG) či malých intraorálních snímků.
Zub odumírá nejčastěji kontaktem kazu s živou zubní dření nacházející se ve středu zubu. Bakterie způsobí odúmrť dřeně (pulpy) a postupně se šíří systémem kořenových kanálků.
„Tento proces může probíhat akutně – silná vystřelující, pulzující bolest, zhoršující se po ulehnutí, či zcela bez vedlejších příznaků, „ popisuje Chalupa a varuje: „Po čase takto bolavý zub přestane bolet. Nicméně výsledkem je nález u hrotu kořene a necitlivost zubu na jakýkoliv tepelný podnět. Někdy můžete zpozorovat bulku neboli váček na dásni u příčinného zubu.
Bulka je plná hnisu, který lidé často vypouštějí různými způsoby. Toto je pouze dočasná pomoc, a zánět probíhá s chronickými exacerbacemi. Ten je pak bolavý především na skus. Neexistuje žádná domácí léčba. Léčba je možná pouze na křesle stomatologa!“
První pomoc v cizině
Stomatolog musí zub otevřít, odstranit infikovanou dřeň, provést dezinfekci zubu a zubních kanálků a zub samotný hermeticky uzavřít.
Pokud nastane akutní vzplanutí zánětu, čili exacerbace periodontální cysty, projeví se to bolestivostí vystřelující do čelisti, často i do protilehlé.
Stejně jako pulpitida (zánět dřeně) nemusí být tlumitelná analgetiky a musí dojít opět k otevření zubu. Což je, společně s dezinfekcí kanálků a uzavřením provizorní výplní, často první pomoc v cizině.
Rady na cestu
Základním vybavením pro cestu do ciziny je hlavně cestovní pojištění, které často kryje stomatologické ošetření do 10 000,- Kč. Bolest, která problém provází, mohou dočasně tlumit volně prodejná analgetika používaná dle příbalového letáku, např.
Ibuprofen či Paralen. Ovšem žádná analgetika zub nikdy nevyléčí. A tak mějte na paměti, že návštěvu lékaře nesmíte odkládat a ihned po návratu je třeba se objednat co nejdříve ke svému lékaři a bolestivý zub jednou pro vždy vyřešit adekvátním ošetřením.
Vždy ale platí, že prevence je nejlepší.
Zubní pohotovost Praha – | Sofident – Zubní ordinace, Praha 5
ZÁCHOVNÁ STOMATOLOGIEVyzkoušejte naše služby!
Bolí Vás zuby? Potřebujete akutní zubní ošetření? Trápí Vás zub moudrosti? Rozbila se Vám zubní náhrada nebo spadla zubní korunka? S tímto vším se na nás můžete obracet, i když zatím nejste našimi pacienty.
Platí však podmínka, že se na návštěvu musíte předem objednat. SofiDent není klasická zubní pohotovost, a proto akutní pacienty ošetřujeme pouze po předchozím objednání. Stačí zavolat na telefonní číslo 777 134 305 nebo můžete také využít kontaktní formulář.
Nejlepší řešení pro Vás je zubní implantát. Přijďte na konzultaci a dostanete ji zdarma při zavedení implantátu (uhrazenou částku odečteme od ceny implantologického ošetření).
Objednat
Bolí Vás zuby? Potřebujete akutní zubní ošetření? Trápí Vás zub moudrosti? Rozbila se Vám zubní náhrada nebo spadla zubní korunka? S tímto vším se na nás můžete obracet, i když zatím nejste našimi pacienty.
Platí však podmínka, že se na návštěvu musíte předem objednat. SofiDent není klasická zubní pohotovost, a proto akutní pacienty ošetřujeme pouze po předchozím objednání. Stačí zavolat na telefonní číslo 777 134 305 nebo můžete také využít kontaktní formulář.
Akutní ošetření bolestivých stavů
Jedněmi z nejrozšířenějších akutních problémů jsou intenzivní bolesti zubů a dalších tkání v dutině ústní. Důvodem vzniku bolestí nejčastěji jsou:
- zubní kaz;
- „mrtvé zuby“, u kterých nebyly kvalitně nebo vůbec ošetřeny kořenové kanálky (nebylo provedeno endodontické ošetření);
- obnažené zubní krčky;
- zánět zubního nervu;
- zánět dásní;
- prořezávající se zuby (dočasné zuby, zuby moudrosti);
- vypadlé výplně.
Cílem akutního ošetření je rychle zbavit pacienta bolesti, zabránit dalším komplikacím a možným škodám. Při akutním ošetření bolestivých stavů často nelze počítat s definitivním ošetřením. V závislosti na problému naši zubní lékaři s Vámi projednají plán léčby a objednají Vás na další návštěvu.
Jak si počínat při bolesti zubů, než Vás ošetří lékař?
- Vyhýbejte se přímému styku s příliš teplými či studenými potravinami a nápoji, mohou totiž bolest zesilovat.
- Omezte pití alkoholických nápojů a kouření cigaret.
- Vyplachujte pravidelně ústa vlažnou vodou nebo heřmánkovým výluhem.
- Na noc hlavu podložte tak, abyste byli spíše v polosedě a ne zcela vodorovně.
- Pokud vám vypadla plomba (zubní výplň) nebo korunka a povrch zubu je citlivý na studené podněty, můžete zmírnit bolest tím, že do dutiny po vypadlé výplni vložíte předem rozmělněný hřebíček.
- Můžete užít volně prodejné přípravky proti bolesti (analgetika), které se prodávají v lékárnách bez lékařského receptu, např. ibuprofen, diclofenac, indomethacin. Analgetika však užívejte s rozumem a v žádném případě nepřekračujte doporučené dávkování.
- Bezprostředně před návštěvou zubního lékaře analgetika neužívejte, mohlo by to ztížit stanovení správné diagnózy.
- Pokud trvale užíváte nějaké léky nebo jste si sami vzali analgetika, v každém případě přineste seznam těchto léků do zubní ordinace.
Jak si počínat při zánětu dásní, než Vás ošetří lékař?
- Vyjměte z úst předměty, které mohou zanícené dásně zraňovat či dráždit (rovnátka, snímatelné zubní náhrady).
- Vyhněte se dráždivým potravinám, nápojům a ústním vodám.
- Vyplachujte pravidelně ústa vlažným roztokem s chlorhexidinem, heřmánkem nebo šalvějí.
- Dbejte na dokonalou hygienu ústní dutiny.
Akutní trhání (extrakce) zubu
Vytažení (extrakce) zubu je chirurgický zákrok v dutině ústní, který se provádí v místní anestezii, příp. analgosedaci.
Většinou se jedná o akutní trhání osmiček, neboli třetích stoliček, kterým se obecně říká zuby moudrosti. Je nutné počítat s tím, že se po vytržení zubu moudrosti rána šije.
Stehy se pak odstraňují za 5 až 7 dní. Po extrakci zubu je nutné dodržovat určitá pravidla:
- Bezprostředně po zákroku dostanete do skusu tampon, který má zabránit krvácení. Tampon je nutné ponechat v ústech minimálně 15 minut.
- Pro zmírnění pooperační bolesti, případně otoku je vhodné si ještě před odezněním anestezie vzít běžný lék na bolest a začít chladit tvář v místě zákroku.
- V den zákroku a den následující nevyplachujte ústa a nekloktejte, abyste nenarušili vznik „zátky“ v extrakční ráně, která je nezbytná pro bezproblémový průběh hojení. Od dalšího dne je vhodné začít vyplachovat ústa bylinnými výluhy (např. řepík, šalvěj, heřmánek) či ústními vodami neobsahujícími alkohol (např. Corsodyl, Paroex, Curasept).
- Měli byste se vyhnout dráždivým potravinám a horkým nápojům.
- Pokud máte v ústech stehy, dávejte přednost měkčí stravě a kousejte na druhou stranu, aby nedošlo k jejich potrhání. Stehy Vám odstraníme zpravidla za 7 až 10 dní po operaci.
- Několik dní nekuřte a nepožívejte alkohol.
- Dodržujte pečlivě ústní hygienu, v okolí rány čistěte zuby velmi opatrně.
Většině akutních problémů lze předejít včasnou odbornou péčí a prevencí, proto neváhejte a objednejte se k nám na vstupní prohlídku.
Poplatky ve zdravotnictví: kolik za co a kdy už nemusíte platit
Takzvané regulační poplatky platíme už čtyři roky. Během té doby se upravovala jak pravidla pro jejich vybírání, tak jejich výše.
- Nejnižší třicetikorunový poplatek platí dospělí pacienti za klinické ošetření, u lékaře v ordinaci i v případě, že je lékař navštíví a ošetří doma. Platí se i za návštěvu zubaře, gynekologa a dalších specialistů. Pokud vás však lékař pošle na odběr krve, poplatek za něj platit nebudete. Podobně jestliže si léčení vašeho zubu vyžádá více návštěv, zaplatíte jen za tu první. Poplatek se neplatí ani za preventivní prohlídky.
- Třicet korun po vás bude požadovat i lékárna za předložený recept. Jestliže vám lékař napíše recept na léky, které sice nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění (například antikoncepci), ale bez předpisu vám je nevydají, platíte pouze za lék, ne za recept.
- Regulační poplatek 90 korun uhradíte za ošetření na pohotovosti, a to v sobotu či v neděli a ve všední den ve večerních a nočních hodinách. Poplatek se vztahuje i na dětské pacienty. Pokud vás však po ošetření ve stejném zdravotnickém zařízení hospitalizují, 90korunový poplatek platit nebudete.
- Od 1. prosince loňského roku hradí pacienti sto korun za každý den, který stráví v nemocnici, odborných léčebných ústavech či v léčebnách dlouhodobě nemocných. Poplatek se vztahuje i na dětské pacienty jak v nemocnicích, tak v dětských ozdravovnách. Poplatek zaplatíte i v případě komplexní lázeňské péče (takzvané křížkové lázně). Od poplatku jsou osvobozeni například novorozenci.
Pokud pobíráte takzvané dávky v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc), jste placení u lékaře či v lékárně zproštěni. Musíte ale o hmotné nouzi předložit potvrzení ne starší než 30 dnů.
O doklad si řekněte sami
Máte právo při každé platbě požadovat doklad o zaplacených poplatcích i doplatcích za léky. Pokud si však o něj neřeknete, lékař není povinen vám je vydat. Doklady by vám měly posloužit jako potvrzení pro případnou kontrolu.
Poplatek musíte zaplatit ihned po návštěvě lékaře či vydání léku v lékárně, pokud se nedohodnete jinak. Na zaplacení poplatku v nemocnici máte maximálně osm dní od propuštění do domácí péče. To platí v případě, že jste v nemocnici pobývali kratší dobu než 30 dní. Při delším pobytu musíte poplatek uhradit vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce.
Teorie chaosu: ochranný limit – co se počítá
Aby regulační poplatky a další spoluúčast pacientů (například doplatky za léky) některé chronicky nemocné nezruinovaly, stanovilo ministerstvo zdravotnictví ochranný roční limit. Víc než tuto sumu na poplatcích nikdo nemá platit. Pro dospělé pacienty je to pět tisíc korun, pro děti do 18 let a dospělé starší 65 let je limit dva a půl tisíce korun.
Nemyslete si ale, že všechno, co u lékařů, v lékárnách či nemocnicích zaplatíte ze svého, se vám do limitu počítá. Aby to nebylo jednoduché, některé poplatky jsou započitatelné, jiné nezapočitatelné.
Započitatelné jsou třicetikorunové poplatky, ty, které jste zaplatili u lékaře, i ty, které jste v lékárně dali za recept.
Devadesátikorunový poplatek za ošetření na pohotovosti a sto korun za den v nemocnici jsou poplatky nezapočitatelné, které výši ochranného limitu nesníží.
Ještě složitější je to s doplatky na léky. Lékař vám například předepsal ve formě tablet lék na vysoký tlak, za který v lékárně budete doplácet 200 korun.
Jenže na trhu je víc léků podobných tomu vašemu, obsahují stejnou léčivou látku a užívají se i ve stejné formě. Doplatek za nejlevnější z nich je pouhých 30 korun.
Ve vašem případě se tak z dvou set zaplacených korun bude do ochranného limitu počítat jen těch 30 korun, které byste dali za nejlacinější srovnatelný lék na trhu.
Pokud vám však lékař na receptu vyznačí, že jím předepsaný lék nesmí být nahrazen jiným lékem se stejnou léčivou látkou, způsobem podání i formou, bude se vám do ochranného limitu počítat celý doplatek za lék. Ve vašem případě tedy 200 korun.
Zdravotní pojišťovny proplácejí platby nad limit zpětně
Lékaři, nemocnice i lékárny musí ze zákona posílat zdravotním pojišťovnám všechny údaje o vybraných poplatcích a započitatelných doplatcích. Pojišťovny pak svým pojištěncům ochranné limity hlídají.
Každého čtvrt roku údaje vyhodnocují a v případě, že klient limit překročí, o této situaci ho informují.
„Klienta informujeme dopisem včetně výčtu jednotlivých položek započtených do limitu,“ upřesňuje Petra Výskotová ze Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.
Do 60 dnů od konce čtvrtletí pak zdravotní pojišťovny klientům přeplatky vyšší než 50 korun posílají složenkou nebo na jejich bankovní účet. Nižší přeplatky se převedou do následujícího čtvrtletí.
Nepočítejte ale s tím, že překročením ochranného limitu máte na celý rok pokoj. V nadpisu jsme se ptali, jestli někdy už platit nemusíte – na tomhle světě zaplatit musíte pokaždé: a po skončení dalšího čtvrtletí vám pojišťovna zase všechno vyplatí zpátky. Nerada ovšem.
Pojišťovny si na vracení poplatků stěžují.
„V dotčené souvislosti připomínám, že stále trvá absurdní situace, kdy zdravotní pojišťovny posílají klientům zpět peníze, které nikdy nepřijaly, protože jsou výhradně příjmem zdravotnických zařízení,“ upozorňuje Jan Vomlela z Revírní bratrské pokladny.
Otevři hubu a plať!
Jak poznáte, že se ve vašich zubech vrtá zubař a ne zlatokop? Aneb praktický rádce pro všechny, kdo mají ještě zuby.
Zhruba před půl rokem jsem naplno spadl do kapitalismu. To když jsem se rozhodl změnit zubaře. Ne že bych s těmi předchozími nebyl spokojen (množné číslo je namístě, chodil jsem do fakultní nemocnice a většinou jsem přišel pod ruku studentům).
Známí se divili, že si nechám v puse vrtat nějaké nedouky a k tomu ještě sedím v křesle průměrně dvě hodiny. Já na to odpovídal, že na někom se to učit musí a navíc dělají pod dohledem nejlepších lékařů – takže možná naopak je ta péče lepší než obvykle.
Nicméně nakonec převážilo časové hledisko: k dvěma hodinám na křesle se přidalo přestěhování ordinace a objednací lhůty několik měsíců a já se rozhodl najít si SVÉHO zubaře. Kamarádka mi doporučila doktora Zdeňka Trefného.ž
Změnu jsem nepocítil jen v úspoře času a rychlosti ošetření – ještě větší změnu zaznamenala má peněženka.
Zatímco dříve jsem většinou neplatil ani korunu a jen několikrát zaplatil doplatek v řádu málo stokorun, změna lékaře udělala dokonalý průvan v mé peněžence.
Po zhruba pěti návštěvách jsem byl chudší o více než pět tisíc korun. A zjistil, že uvedená suma je jen začátek, další péče bude stát už desítky tisíc.
Oslíčku, otřes se
V přízemí rodinné vilky v Roztokách u Prahy mně vítá milý, usměvavý pětačtyřicátník. Nenesu si ani výpis ze své dokumentace u předchozího lékaře – při telefonickém objednání mi řekl, že jej nepotřebuje, prohlédne mně sám.
Po chvíli na křesle slyším ortel: Mám tři drobné kazy a ještě jeden problémový zub, takže bude dělat čtyři rentgeny. „Jeden bude stát osmdesát korun,“ upozorňuje mně. Na překvapivou otázku, že ještě nikdy jsem za rentgen neplatil, vysvětluje.
„No oni měli obyčejný rentgen. Já mám elektronický, který se mi hned promítne na monitoru počítače,“ vysvětluje doktor Zdeněk Trefný a ihned také hrdě předvádí a chvilku se bavíme o tom, jak je zubařské vybavení drahé a jak špatně pojišťovny platí.
Když po necelé půlhodině opouštím křeslo, jsem poučen, že nejdříve bych měl jít k dentální hygienistce – ta odstraňuje zubní kámen, vyčistí chrup a ukáže, jak správně čistit.
Nechám se tedy objednat a platím za dnešní návštěvu.
Účet zní překvapivě na zhruba tisíc korun – platím nejen rentgeny ale i vstupní prohlídku a také pětkrát třicetikorunový poplatek – jeden za prohlídku a čtyři za rentgeny.
Zhruba o tři týdny později přicházím do ordinace podruhé. Tentokrát mně vítá usměvavá zhruba dvacetiletá brunetka. Je to studentka, která si u doktora Trefného přivydělává jak dentální hygienistka.
Čekám, že mi začne čistit zubní kámen (manželce to dělají pravidelně jednou až dvakrát do roka když chodí na paradentologii, platí zhruba 450 korun), ale ona po krátké prohlídce překvapivě řekne, že žádný kámen nemám a tedy nic odstraňovat netřeba. A i zuby prý mám vyčištěné dobře.
Nicméně i přesto je prý co zdokonalovat a tak následující půlhodinu trávíme kromě příjemného povídání tím, že mi ukazuje, pod jakým úhlem mám držet kartáček a jak dělat správné krouživé pohyby, aby vyčištění bylo dokonalé. A také radí, jaký mezizubní kartáček se na mé zuby hodí.
Když pak mám platit, překvapením mi spadne čelist – instruktáž mně stojí 650 korun, skoro stejnou sumu pak kartáčky (jeden normální a dvě sady mezizubních). Mám sebou jen necelou tisícovku a tak nezbývá než odjet k nedalekému bankomatu a potřebnou hotovost vyzvednout. A začínám se divit, kde jsem dodnes žil, když jsem za péči o zuby platil tak málo.
Při dalších čtyřech návštěvách jsem už penězi vybaven dostatečně. Na kvalitu péče si rozhodně nemohu stěžovat, jen mi stále čím dál víc připadá, že jsem se stal dojnou krávou.
Přitom si myslím, že jsem poměrně poučený pacient: Vím například, že buď si mohu nechat spravit zub obyčejným amalgámem na pojišťovnu a nebude mně to kromě regulačního poplatku stát nic, či si mohu zaplatit kvalitnější kapslovaný amalgám ( na rozdíl od prvního, který se míchá v ordinaci, je tento již připraven okamžitě k použití) nebo bílou plombu.
Když se tedy chci s doktorem Trefným poradit, co si mám vybrat a zeptám, zda obyčejný amalgám dle pojišťovny, překvapí mně slovy „takovou fušeřinu já nedělám“. Nezmohu se na reakci a v ústech mi končí bílá plomba za 1344 korun a nezbytný třicetikorunový poplatek.
Po šesti návštěvách mám spraveny tři zuby a peněženku chudší o zhruba šest tisícovek. A dozvídám se, že končí éra tisícikorun a přicházejí na řadu desetitisíce.
Právě mi totiž doktor Trefný odvrtal šestku vpravo nahoře. Obří plomba už totiž příliš netěsnila a je tedy prý třeba ji vyměnit, dát tam čep a novou korunku. Samozřejmě bratru za zhruba pět či šest tisíc.
Nu co, je to odborník, říkám si a je také pravda, že loni na podzim jsem si vytrpěl své se zánětem, který jsem vedle tohoto zubu měl. Těsně před zákrokem se doktor ale dívá ještě na rentgenový snímek. „Tohle se mi nelíbí,“ říká a ukazuje tmavší místo na snímku.
A varuje mně, že to může ale skončit extrakcí, tedy vytržením zubu a dáním náhrady. Není totiž prý vyloučeno, že to tmavší místo znamená, že pod plombou už je místo zubu pouze maso. A bylo.
A doktor mi předestírá další možnosti léčby: Protože je to snad nejdůležitější zub v ústech, který žvýká, je potřeba jej nahradit. Na výběr mám dvě možnosti: Buď boční můstek, zavěšený na obroušené čtyřce a pětce, či implantát.
První varianta mně bude stát něco přes deset tisíc korun, druhá trojnásobek. Ceny mně šokují a vyžaduji si čas na rozmyšlenou. Doktora to evidentně zaskočí. „Ale jak já to teď vyúčtuju? Najděte něco sestro,“ říká a po chvíli dostanu účtenku s položkou „zvýšené časové nároky 360 Kč“ a platím i obligátní regulační poplatek.
Je trh!
Po odchodu od zubaře mi čím dál víc vrtá hlavou: Jsou takové sumy opravdu normální? A kolik lidí si vůbec může dovolit je platit? A schválně si zjišťuji ceny, které za srovnatelné výkony účtují jiní zubaři.
Po shlédnutí ceníků asi šesti zubařů zjišťuji, že můj je zdaleka nejdražší. V některých případech více než dvakrát než jeho konkurence.
Zatímco například ordinace ve Výzkumném ústavu stomatologickém účtuje za nejobyčejnější plombu nehrazenou pojišťovnou 320 korun, můj zubař mi naúčtoval 832 korun.
A uvedenou bílou plombu, za kterou jsem platil doktoru Trefnému 1344 korun, tam pořídím za 735 korun.
Se svým příběhem a s účtenkami jdu k prezidentovi stomatologické komory Jiřímu Pekárkovi. „To není socialistické zdravotnictví ale podnikání podle platných zákonů,“ krčí rameny Pekárek a říká, že stejně tak jako si mohou rozhodnout, zda chci nakupovat v secondhandu či u Versaceho, tak si mohu vybrat i zubaře.
Kolik tedy může být obvyklá cena, se nechce vyjadřovat. „Zakazuje nám to zákon o hospodářské soutěži. Když například MF Dnes zveřejnila nějaké ceny, které si zjistila obvoláním lékařů a my jí to potvrdili, tak jsme byli šetřeni úřadem.
To potvrzení bylo bráno jako porušení hospodářské soutěže,“ říká Pekárek. Jen pro přesnost: podle MF Dnes je rozpětí široké – od 500 do 1800 korun. Ceny se podle něj tak liší především kvůli tomu, že každý lékař má jinak vybavenou ordinaci – a tu musí splácet.
A čím lépe vybavená ordinace, tím většinou i kvalitnější služby.
Když se ale spolu bavíme, tak zjišťuji, že přece jen vše v pořádku není. Podle Pekárka vám musí lékař vždy říct co bude dělat, jaký plán ošetření navrhuje a kolik bude stát. A pokud je smluvním lékařem mojí pojišťovny, tak mi musí nabídnou i vše, co pojišťovna platí. Tedy například i obyčejnou amalgámovou plombu.
A co tedy situace, kdy mi řekl, že takovou fušeřinu nedělá? „To nesmí říct, že nedělá. Pak si jděte stěžovat vaší pojišťovně,“ říká jednoznačně Pekárek, ale současně svého kolegu lehce obhajuje. Pojišťovny platí totiž tak málo, že se mu taková práce nevyplatí. Například za obyčejnou plombu dostane zhruba 150 až 170 korun.
Nebezpečná pojišťovna
Po chvíli rozmluvy s Pekárkem mám ale pocit, že i když mi doktor Trefný odmítl udělat výkon hrazený pojišťovnou, vlastně mi tak skoro zachránil život. „Ten lékař by měl říct: Našel jsem vám kaz na sedmičce.
Můžu vám udělat amalgámovou výplň plně hrazenou ze zdravotního pojištění, ale ta není kvalitní, protože používá nekvalitní materiál a nemohu vám věnovat tolik času, protože pojišťovna to nezaplatí jak by bylo potřeba. Nebo nabídne amalgámovou nadstandard či bílou, na které už pojišťovna nepřispívá.
A vy se rozhodnete – buď zadarmo z pojištění s pochybnou kvalitou nebo kvalitnější placenou,“ říká prezident stomatologů. Podobně je to ostatně i třeba s náhradou chybějícího zubu. I zde existuje varianta bez doplatku a o ní mě měl stomatolog informovat.
„Lékař by měl říct: Buď se tam nedá nic nebo snímatelná protéza na pojišťovnu. Ta ale bude odírat sousední zuby a vznikne tam kaz,“ hrozí Pekárek.
A jak je to s regulačními poplatky? I v tomto případě zubař evidentně naúčtoval co neměl, zejména v případě první návštěvy. Nelze platit více než jeden poplatek za návštěvu, tedy rozhodně ne za každý rentgenový snímek. Jak to chápu, kromě prvního poplatku za návštěvu jsem neměl platit vůbec nic.
Po rozhovoru s Pekárkem jsem ještě ve větší nejistotě. Opravdu je práce „na pokladnu“ tak nekvalitní? A rozhodnu se oslovit i Janu Duškovou, přednostku asi nejpovolanější instituce v zemi – Výzkumného ústavu stomatologického. A také doktorku Lucii Vondráčkovou, která učí studenty na stomatologické fakultě, k nimž jsem chodil.
Obě připouštějí, že pojišťovny sice platí špatně a když se lékař chce mému uvedenému zubu opravdu kvalitně věnovat, tak je obtížné mu dát dostatek času . „Ale určitě nelze říct, že by to bylo nekvalitní,“ říká Dušková.
Podle nich je úhrada trošku postavená na hlavu: Na pokladnu mám totiž amalgám míchaný v ordinaci, který je mnohem pracnější než ten, který v kapslích už připraví výrobci. Takže paradoxně práce na pojišťovnu je pro lékaře náročnější. „To by se mělo změnit, nechápu, proč z té úhrady vyjmuli kapslovaný amalgám,“ říká Dušková.
A na moji obavu, že kvůli vysokým cenám budou za chvíli chodit Češi bez zubů, protože na to většina nebude mít? „Na vše existuje ekvivalent plně hrazený pojišťovnou. Je to sice hodně nepohodlné, ale zdarma,“ říká Dušková. Onen ekvivalent znamená například to, že člověk má v puse pryskyřičný skelet, který mu drží náhradní zuby.
Nicméně je třeba se k takovému lékaři dostat – a to není jednoduché. Drtivá většina zubařů už totiž hlásí plno a nové pacienty nebere. Zubaři ale přiznávají: Nebereme lidi, kteří se nám přihlásí z ulice, protože je velké riziko, že bude problémový. Pokud ale někoho doporučí náš dlouhodobý pacient, většinou ho vezmeme.
A existuje ještě jedno riziko, o které se nyní hodně mluví. Že pojišťovny úplně přestanou proplácet například plomby – protože za kazy si lidé v drtivé většině mohou zanedbanou ústní hygienou.
„Zatím se o tom vedou diskuse, ale nikdy jsme neuvažovali o úplném zrušení tohoto hrazení, protože jsou skupiny pacientů, u nichž je kaz důsledkem chronických onemocnění,“ říká mluvčí úřadu Tomáš Cikrt.
Cože? Udat kolegu?
Jak prezident zubařů již výše uvedl, i v jeho resortu platí zákony trhu. A jeden z těch zákonů je, že nedostatek nabídky automaticky zvyšuje cenu. A zubařů je, zdá se, kritický nedostatek. Nové pacienty bere podle seznamu komory na jejích webových stránkách pouze každý dvacátý.
„Může se stát, že ceny porostou a část lidí se k zubařům vůbec nedostane i kdyby na to měli peníze. Zubní lékař je také jen člověk a jeho možnosti věnovat se pacientům jsou také omezené,“ připouští Pekárek. Ale zdůrazňuje: Indicie, že by proto rostly už nyní nepřiměřeně ceny, nemá.
Ale pravda je, že někde lidé za zubařem musí dojíždět desítky kilometrů.
Jenže je tu ještě jedna věc. Obyčejný pacient nemá šanci poznat, zda jeho lékař je kvalitní, zda mu dal do úst to co mu vyúčtoval či že ho nenatáhl o nějakou stokorunu či tisícikorunu. Či dokonce to, že mu udělal výkon, který vůbec nepotřeboval – jen aby ho mohl vyúčtovat.
Takové případy už jsou. Jenže zdá se, že postihnout je brání falešná stavovská solidarita. Paní D., stomatoložka z Jablonecka, takové historky sype z rukávu. Jako například tu, jak k ní přišel pacient, že se mu uvolňuje korunka, za kterou dal u jiného zubaře deset tisíc korun. „A byla to přitom pryskyřičná korunka plně hrazená pojišťovnou. Neměl platit nic,“ vzpomíná.
Pacientovi -prý to byl policista – řekla, ať práci u svého zubaře reklamuje. Či za ní přišla bývalá pacientka, která si postěžovala, že u nového zubaře zaplatila za plombu 250 korun. „“Když mu řekla, že u mě za stejnou plombu nic neplatila, tak jí řekl, že mám asi hodně staré zásoby amalgámu, který se normálně už nepoužívá.
Bylo jasný, že to chce na přilepšenou a účtuje to pojišťovně,“ říká.
A upozornila komoru na jednání těchto svých kolegů? „To by přece bylo práskání,“ zhrozí se. A řekla tedy aspoň pacientům, ať to udělají sami? „To já jim neradím. Já to nekomentuju, myslím si svoje,“ říká. Druhý den jí dochází, co vše asi prozradila a že by mohla mít ve stomatologickém rybníku problémy. Telefonuje mi a úzkostlivě žádá: „U těch historek ale moje jméno nedávejte“.
Sám prezident Pekárek potvrzuje, že stížností na zubaře je minimum. Ale když komora prokáže, že se její člen provinil, může mu dát důtku či pokutu.
To má i vliv na to, zda dostane osvědčení komory, které má být jakousi zárukou kvality pro pojišťovny. „Ten kdo má osvědčení, dostává trochu víc od pojišťoven.
Ve chvíli, kdy dostane důtku, přichází o toto osvědčení a tedy i část peněz od pojišťoven. To může ročně dělat třeba padesát tisíc korun,což není málo,“ říká Pekárek.
A jak je to s hlídáním cen, zda zubaři svoji práci nepředražují – tedy vlastně nezneužívají monopolu? Na to podle Pekárka komora bič nemá. Je trh. Nicméně jakási kontrola by mohla být zase ze strany ministerstva zdravotnictví.
Cena výkonů by totiž měla vycházet z cenové kalkulace. Jenže to ministerstvo dělá teprve od počátku roku a podle mluvčího Cikrta se „v současnosti pomalu rozjíždí“. Podněty prý ministerstvo od pacientů navíc ještě žádné nedostalo.
Ti o tom totiž asi neví.
Hlavně ne Řecko
Ale je opravdu nedostatek zubařů? Pohledem zjistíme, že jsme v evropském průměru, na jednoho zubaře připadá 1600 pacientů. A například v sousedním Rakousku jich má zubař plných dva tisíce – a žádné problém se sehnáním ošetření pacienti nemají.
Podle odborníků je ale statistiku nutno brát s rezervou – u nás velká část zubařů (mimochodem: průměrný český zubař je 57letá žena, žen jsou mezi stomatology dvě třetiny) už prostě nedělá na plný úvazek, ale jen třeba dva dny v týdnu.
„A je to možná také tím, že se Rakušané také mnohem lépe starají o své zuby,“ říká Dušková, ale rychle dodává, že Češi se v péči o své zuby v posledních letech výrazně zlepšili.
Nicméně počet stomatologů nyní výrazně vzroste, protože školy přijímají skoro dvojnásobek studentů než před několika lety.
A prostým vynásobením zjistíme, že současných zhruba 350 nových studentů stomatologie, kteří nastoupili, by současných 7000 tisíc zubařů v zemi obnovili za dvacet let.
Mimochodem – není to péčí státu, který by na jednoho studenta dával více. Školy si na zvýšený počet žáků musejí vydělat jinou činností, například tím, že učí studenty ze zahraničí.
Jenže se objevil nový problém: nedostatek vyučujících. Práce profesora na stomatologii je náročná, protože musí mimo jiné i publikovat a podílet se na výzkumu a jako špičkový specialista si vydělá v soukromé ordinací samozřejmě víc peněz.
Takže zubařů by nicméně mělo být až až. Problém ale podle Duškové je v tom, že nejvíc zubařů je ve věkové kategorii nad 50 let – a odejdou do důchodu dříve, než nová generace doroste.
A je tu ještě jedno nebezpečí: Stát kvůli nedostatku stomatologů zmírnil nároky na jejich vzdělání. Studium je nyní pětileté a již není povinná tříletá praxe pod dohledem zkušeného lékaře, který mu v případě potřeby poradí. Zda to přispívá ke kvalitě budoucích zubařů si posuďte sami.
Profesorka Dušková ale upozorňuje ještě na jedno: Nebezpečný je i nadbytek zubařů. Jako například v Řecku, kde je na jednoho stomatologa zhruba 800 pacientů. „Pacienti jsou pak zbytečně přeléčováni. Lékaři dělají výkony, které nejsou potřeba, protože musí z něčeho žít,“ varuje. Podle ní je velmi obtížné nastavit systém tak, aby byl vyvážený.
Dnes to platím já!
Tím vším poučen jdu tedy ke svému zubaři. Jsem již rozhodnut, že si na místo šestky nechám dát můstek. Sedám do křesla, dvě injekce na umrtvení a pět minut dloubání a zub je venku.
Již automaticky vytahuji peněženku a doktor Trefný říká. „Dnes to bude na pojišťovnu. Ale zaplatíte regulační poplatek“.
Když namítnu, že mám pocit, že peníze neplatím, když jde o pokračování práce na stejném zubu, za nějž jsem poplatek už zaplatil (a další před třemi měsíc za rentgen) říká. „Ne ne, platí se to.
Ale jestli chcete, tak to proženu programem, ten to ukáže,“ říká a po chvíli překvapeně hlásí: „Tak to nenaskočilo, to je zvláštní.
Tak to dnes máte úplně zadarmo,“ krčí rameny, ale neopomene zdůraznit, že za moji návštěvu mu pojišťovna proplatí pouhých 231 korun, a to za práci a čas dvou lidí. „Za anestezii je to 63 korun, a to včetně stříkačky. Dnes to dotuji ze svého,“ říká.
PS: nevíte někdo o nějakém dobrém zubaři?