Agenturní pracovníci ze zahraničí nemají zdravotní prohlídky, varují praktici

Podle majitelů firem mají poměry při zaměstnávání cizinců ze zemí mimo EU často co dělat v ČR s mafiemi a šedou ekonomikou. Nyní se ale objevují už i zprávy varující před zdravotními riziky. Kontrola pracovníků z mimounijních zemí je nedostatečná, říkají lékaři.

Podle majitelů firem zaměstnávání cizinců ze zemí mimo EU v ČR nemá daleko k podobě zaměstnávání Čechů v cizině před jejich vstupem do EU. Podle odborníků je na vině zejména nekvalitní tuzemská legislativa. Ta je obcházena jak samotnými pracovníky z neunijních zemí, tak nesolidními zprostředkovateli práce.

  • Více: Majitelé firem chtějí více otevřít pracovní trh lidem ze zemí mimo EU

Další problém je, že k sociálním a ekonomickým potížím spojených se zaměstnáváním zejména dělníků mimo země EU se podle lékařů přidávají i zdravotní rizika.

Kontrola pracovníků selhává

„Zahraniční dělníky najímají personální agentury, které je přidělují na základě poptávky do firem v Česku. Tyto agentury by měly garantovat jejich dobrý zdravotní stav. Praxe je taková, že tito lidé často neprojdou zdravotními prohlídkami, které by odhalily nakažlivé nemoce,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

„Tím, že agenturní pracovníci nejsou zaměstnanci podniku, kam nastupují, netýkají se jich vstupní prohlídky před nástupem do zaměstnání. Jejich stav garantuje agentura, a pokud ona tuto prohlídku neprovede a pustí nemocného do práce, dostává se tak nemocný do bezprostředního styku se zdravými zaměstnanci,“ upřesňuje.

To, že praktičtí lékaři apelují na personální agentury, aby dbaly na zdravotní prohlídky je pochopitelné. Jsou to totiž právě praktičtí lékaři, kteří tyto prohlídky vykonávají a jsou za ně placeni

„Před vznikem pracovněprávního vztahu musí zaměstnavatel, tudíž i personální agentura zajistit vstupní lékařskou prohlídku uchazečů o zaměstnání u poskytovatele pracovnělékařských služeb,“ říká za Asociaci poskytovatelů personálních služeb [APPS] Lenka Kloutvorová z členské společnosti ManpowerGroup.

Dodává i to, že personální agentury práce nerozlišují v případě lékařských prohlídek, zda se jedná o uchazeče o práci ze zahraničí či z Čech. Řídí se Zákoníkem práce

 „Pokud zaměstnavatel/personální agentura s uchazečem o zaměstnání uzavře pracovněprávní vztah, nejenže mu zajistí lékařskou prohlídku, ale uhradí zaměstnanci i náklady na vstupní lékařskou prohlídku,“ upřesňuje.

[Pozn. redakce: APPS v ČR sdružuje 32 agentur práce a personálně-poradenských společností. Dohromady mají asi 50% podíl na trhu v České republice.]

TBC v Plzni

Podle Petra Šonky celá věc ovšem není jenom o penězích. Uvádí aktuální čísla například z Registru tuberkulózy. Z nich vychází, že v Plzeňském kraji, kde sídlí hodně výrobních firem kvůli blízkosti s Německem, činí podíl této nemoci u cizinců 52 %. Což podle něj dalece převyšuje celorepublikový průměr, který činí 33 %.

„Tuto nemoc lékaři nejčastěji objeví u Ukrajinců, Slováků, Rumunů či Vietnamců. Na Plzeňsku a Rokycansku jsou nemocní s tuberkulózou především Rumuni, Ukrajinci, Slováci a Bulhaři, kteří tam pracují,“ upřesňuje.

Zmiňuje i případ z Plzeňska, kdy byla tuberkulóza odhalena přímo ve výrobní hale. Což značilo prohlídku všech zaměstnanců podniků. Jeho zjištění potvrzují i ambulantní specialisté

„Nebudeme zastírat, že problémy nejsou, naopak problémy jsou. Problém je import rizikových pracovníků ze sousedních zemí. Problém přitom nejsou ti samotní lidé.

Problém je to, jakým způsobem Česká republika dovoluje, aby k nám tito lidé přicházeli,“ říká například pneumoložka a přednostka Pneumologické kliniky 1.

lékařské fakulty Univerzity Karlovy LF UK a Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková.

Dodává: „Vesměs ti lidé pracují legálně přes pracovní agentury. A musím i říci, že ty agentury, to také není nic pěkného. To, co je nedostatečné, je kontrola přílivu pracovníků ze zahraničí.“

Kontrola pracovníků v USA

Podle ní je potřeba zavést důslednou kontrolu přílivu pracovníků ze zahraničí. Je přesvědčena o tom, že současná praxe je obrovským zdravotním rizikem pro obyvatele České republiky.

„Je nutný systém ambulantní kontroly pro cizince z rizikových zemí. Jako Ukrajina, Bělorusko, Rusko, Kazachstán, Moldávie, Vietnam nebo Mongolsko a další. Když budete chtít dělat v USA, tak projdete takovým sítem, že vás budou prošetřovat od hlavy až k patě. A podobně by to mělo fungovat i u nás,“ myslí si Martina Vašáková.

Fintag.cz položil v tomto ohledu doplňující otázky i zástupcům APPS. Ti je však odmítli zodpovědět s odůvodněním, že k současné situaci fungování nesolidních zprostředkovatelů práce vůči svým klientům „nemají stanoviska“. A to jak ve vztahu k zahraničním, tak ani k domácím pracovníkům.

Agenturní pracovníci ze zahraničí nemají zdravotní prohlídky, varují praktici

ČR nemá stanovený seznam prohlídek pro zahraniční pracovníky

Agenturní pracovníci ze zahraničí nemají zdravotní prohlídky, varují praktici

Česko nemá stanovený seznam vyšetření, která by měli cizinci při příjezdu za prací a nástupu podstoupit. Prohlídky zahraničních pracovníků kvůli možným infekčním nemocem bývají nedostatečné. Legislativní úprava chybí, vyhlášku se nepodařilo zatím připravit. Novinářům to řekli předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka a předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Martina Vašáková. Sdružení praktiků chce o řešení jednat s ministerstvem zdravotnictví.

Zahraničních pracovníků v Česku přibývá. Na konci roku 2017 mělo v zemi zaměstnání podle statistiků asi 472.400 lidí z ciziny. Cizinci se tak předloni na zaměstnanosti v ČR podíleli téměř 11 procenty.

Nejvíc jich pocházelo ze Slovenska, Ukrajiny, Rumunska, Polska a Bulharska. Podle návrhu ministerstva zahraničí by se letos kvóta pro přijímání ukrajinských sil mohla zhruba zdvojnásobit. Místo 19.

600 by jich do českých firem ročně mohlo nastoupit 40.000.

„V Česku máme obrovskou díru v bezpečnosti. Netýká se to jen ilegálních pracovníků. V podnicích lidé pracují vesměs legálně, dovážejí je agentury. Legislativní úprava, která by je nutila, aby prováděly řádnou prohlídku, není. Někdy vyšetření jsou, ale jsou nedostatečná,“ uvedl Šonka.

Podle předběžných údajů například třetina loňských pacientů s tuberkulózou pocházela z ciziny. Podíl každoročně roste. Ze 126 nemocných 35 bylo z Ukrajiny, 18 ze Slovenska, 13 z Rumunska a deset z Vietnamu.

Šonka podotkl, že cizinci většinou pracují v halách se společnou klimatizací. Pokud je nakažený jeden člověk, musí se vyšetřit a sledovat i všichni jeho kolegové. „Což je jednak zátěž pro zdravotnický systém, jednak problémová věc pro ostatní spolupracovníky,“ dodal šéf sdružení praktiků.

Podle šéfky pneumologické společnosti Martiny Vašákové by vyhláška měla stanovit minimální soubor vyšetření, která by zahraniční síly v Česku měly podstoupit. Mít by měly testy kvůli infekčním chorobám či rentgen hrudníku kvůli možné tuberkulóze. Děti pracovníků, pokud by dorazily s rodiči, by pak měly mít očkování podle českého očkovacího kalendáře.

„Je to soubor komplexních opatření, která by měla být dodržena. Není to proti těm lidem, ale je to pro ně. Aby tu byli zdraví a mohli tu bydlet a pracovat, aby nebyli nemocnými nevolníky, kteří pak položí život za lepší ekonomické zítřky,“ řekla Vašáková.

Podle ní by si cizinci, kteří mají v Česku pracovat, měli stanovené prohlídky hradit sami. Šéfka pneumologické společnosti míní, že by to pomohlo omezit i nekalé praktiky některých agentur. Lidé ze zahraničí by pak hledali regulérní zaměstnání bez prostředníka, je přesvědčena lékařka.

Vyhlášku připravovalo ministerstvo zdravotnictví. O seznamu vyšetření debatovalo s experty. Nakonec předpis podle Vašákové ztroskotal na vymezení toho, koho je možné považovat za migranta.

Zatímco někteří poukazovali na to, že by se nová pravidla mohla dotknout lidí z Británie či Ameriky, podle jiných by měli mít zdravotní prohlídku všichni zahraniční pracovníci bez rozdílu.

Budete mít zájem:  Léky Na Průchodnost Cév?

Sdružení praktiků se chce obrátit na ministerstvo zdravotnictví a o řešení problému a nastavení prohlídek s ním jednat.

Nízká nezaměstnanost drtí firmy, Ukrajinců nepřichází dost

České firmy se rok od roku více spoléhají na pracovníky ze zahraničí. Momentálně je zájem o gastarbeitery enormní. Oficiální vládní projekty ovšem selhávají, a tak při zaměstnávání cizinců přibývá problémů i střetů se zákonem. Pro představu – do začátku února třeba Hospodářská komora vyřídila 398 žádostí zaměstnavatelů o 2733 pracovníků z Ukrajiny.

Řada z nich na pozvání k pohovoru na konzulát ve Lvově čeká i půl roku. Celkově stanovená roční kvóta pro Ukrajince je pět tisíc lidí, a podle odhadů by se i při nynějším pomalém náboru vyčerpala během tří měsíců. Vláda tedy učinila ústupek, měsíční kvóta pro přijímání žádostí o pracovní povolení pro Ukrajince může vzrůst z nynějších čtyř set na osm set lidí.

Firmy a nízká nezaměstnanost Autor: E15

Zatímco zaměstnavatelům se nelíbí podle nich pomalá oficiální reakce na jejich potřeby, odbory jsou ostře proti „dovozu cizinců“. Odboráři tvrdí, že zaměstnavatelé mají zájem jen o nekvalifikovanou pracovní sílu, Hospodářská komora zase, že podniky potřebují zaměstnance, kteří mají alespoň výuční list.

Například švadleny nebo nástrojáře. Od minulého týdne hýbe Českem kauza společnosti Rohlík.cz. V jejím skladu policie zadržela pětaosmdesát cizinců a většinu z nich čeká vyhoštění. Majitel firmy se ovšem brání, podle něj měli potřebná povolení. Policie kontruje.

„Tyto osoby disponují vízy, ale pro jinou republiku než Českou, a na jejich základě tedy nemohou být v Česku zaměstnány,“ vysvětluje mluvčí pražské policie Tomáš Hulan. Skladníci jsou zaměstnanci polské agentury práce s polskými vízy pro EU. A teď nejspíš i oběťmi rozdílného výklad zákonů, rozdílných stanovisek ministerstev práce a vnitra.

Podle prezidentky Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslavy Rezlerové se český trh agenturního zaměstnávání obecně dělí na čistý, kde se dodržují zákony, dále na ty, kteří využívají mezer v zákonech, a nově i na ty, kteří spolupracují s polskými agenturami.

V této šedé zóně se může pohybovat i kolem sto tisíc lidí. Firmy se kromě Ukrajinců snaží na český trh práce přilákat také Rumuny a Bulhary. Ti ale podle Tomáše Surky, ředitele personálně poradenské společnosti McRoy Czech, mají vyšší požadavky jak na mzdu, tak na zajištění ubytování či dopravy než Ukrajinci.

Kvůli situaci na trhu práce české firmy často sahají po řešeních na hraně zákona i za ní.

Využívají kolize legislativy pracovní a legislativy pobytové, kde jsou rozdílné výklady ministerstev práce a vnitra.

Podle Asociace pracovních agentur nedostatek pracovníků a tvrdá regulace zaměstnávání, zejména vůči cizincům ze zemí mimo Evropskou unii, vedou české firmy k tomu, že sahají po řešeních na hraně zákona.

„Využívají jednak kolize legislativy pracovní a legislativy pobytové, jednak své nepostižitelnosti, pokud u nich pracují lidé nelegálně prostřednictvím různých pseudoagentur,“ soudí prezident asociace Radovan Burkovič.

Firmy a nízká nezaměstnanost Autor: E15

Ministerstvo práce podle zákona o zaměstnanosti umožňuje, aby cizí zaměstnanci z takzvaných třetích zemí v Česku pracovali na základě evropských schengenských víz, ministerstvo vnitra naopak tvrdí, že taková praxe možná není. Ve svém výkladu se opírá o zákon o pobytu cizinců.

Tento zmatek se dotýká především Ukrajinců s polskými vízy. Ti se v poslední době stávají určitým fenoménem, podle odhadů expertů na trh práce jsou jich v Česku minimálně desítky tisíc. Křiklavým příkladem je čerstvá kauza firmy Rohlík.cz.

Podle Asociace pracovních agentur vydalo Polsko za uplynulé dva roky přes 900 tisíc schengenských víz. Ta opravňují jejich držitele podle směrnice EU pobývat na území unie dva roky, z toho šest měsíců pracovat.

Náplast na mezery v zákonech a nekalé praktiky při zaměstnávání cizinců by podle vlády a poslanců z řad vládní koalice mělo přinést zpřísnění pravidel agenturního zaměstnávání. Změny má zakotvit novela zákona o zaměstnanosti, o které by dolní komora parlamentu měla jednat už zítra.

Předloha počítá například s tím, že pracovní agentury, pokud budou chtít nabízet své služby, budou muset zaplatit půlmilionovou kauci. A především – dopustí-li se pochybení − zaplatit mastné pokuty. O jejich výši se teprve bude rozhodovat. Ministerstvo práce si od změn slibuje, že na trh budou vstupovat pouze ty agentury, které mají odpovídající zázemí.

Firmy a nízká nezaměstnanost Autor: E15

Novela by měla také zjednodušit udělování povolení ke zprostředkování práce. Souběžná úprava zákoníku práce zase podle jejích autorů omezí „obcházení předpisů“ u pracovní doby, v odměňování a v oblasti sociálního a zdravotního pojištění.

Odpovědnost za podmínky bude mít i zaměstnavatel, u něhož budou agenturní pracovníci pracovat. K návrhu poslanci podali řadu pozměňovacích návrhů. Třeba sociálnědemokratický poslanec Václav Klučka by chtěl zákonem umožnit postih takzvaného zastřeného zprostředkování zaměstnání, tedy zajišťování pracovních sil bez respektování zákonných podmínek.

  • Poslankyně Radka Maxová (ANO) by zase chtěla podobně jako sociální výbor sněmovny upravit režim dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání kvůli nemoci nebo úrazu.

Právě agenturní zaměstnávání bylo v minulosti terčem kritiky kvůli špatným pracovním podmínkám či nízkým mzdám. Počet lidí, které si firmy pronajímají od agentur práce, se za posledních pět let zvýšil o 62 procent. Zatímco v roce 2011 agentury poslaly podnikům 171 800 lidí, loni to bylo 277 400 osob.

Expert: Stát by měl Ukrajince přesvědčit, že nepotřebují pochybné prostředníky

Velká část Ukrajinců v České republice shání uplatnění za pomoci prostředníků, pro které se vžil termín klienti. „Jde zhruba o polovinu lidí z Ukrajiny, kteří se sem za prací dostanou,“ tvrdí sociolog Michal Nekorjak, jenž se před časem této problematice podrobně věnoval.

Dříve se stávali klienty jedinci, kteří se v novém prostředí dobře zorientovali. Postupně se jejich role profesionalizovala a nyní působí prostřednictvím firem schopných zaměstnat stovky lidí. Přestože mezi metody klientů patří i vydírání, například v podobě zadržování mezd nebo odebírání dokumentů, nelze podle Nekorjaka jejich počínání generalizovat jako nekalé.

Někteří s pracovníky jednají férově, jiní se k nestandardnímu jednání uchýlí třeba v případě, že jsou ohroženy jejich investice, vysvětluje expert. Jisté však je, že na vrcholu tohoto systému prostředníků stojí skupiny organizovaného zločinu, které do něj postupně pronikly s vidinou nového byznysu.

„Fungují na principu klasického výpalného, poskytují ochranu,“ podotýká Nekorjak. Prostředníci jsou totiž snadno zranitelní, konkurence je veliká, dodává. Podle Nekorjaka se nedá určit, jak velká část Ukrajinců pracuje prostřednictvím klientů v Česku nelegálně.

Od vstupu ČR do Schengenu se podle něj ale situace pozměnila. V dnešní době je poměrně časté, že mají pracovníci pobytové dokumenty v pořádku, ale nejsou dodržována pravidla pro jejich zaměstnávání. Stejně tak je těžké říci, jak detailně jsou čeští zaměstnavatelé s těmito skutečnostmi obeznámeni, a zda o to stojí.

Nekorjak je přesvědčen, že čím transparentnější pravidla pro zaměstnávání cizinců stát určí, tím bude situace lepší. „K prvnímu kontaktu mezi zájemci a klienty dochází už na Ukrajině. Lidé tam mají pocit, že musí použít neformální cesty, a nepříliš průhledný systém je v této představě udržuje,“ uzavírá.

Tiskové zprávy

Tisková zpráva, 13.09.2018 Asociace pracovních agentur (APA) má velké výhrady k návrhu novely Zákoníku práce a Zákona o inspekci práce z dílny MPSV. Dochází nejen k dalšímu odbourávání flexibility, ale posiluje se i role nelegálního zaměstnávání prostřednictvím institutu dočasného přidělování dle §43a bez nutnosti být agenturou práce.

Budete mít zájem:  Mohou opalovací krémy způsobovat rakovinu nebo jiná onemocnění?

Zároveň APA v návrhu opět postrádá postih firem, objednávajících opakovaně nelegální práci.

Přitom by šlo o jednoduchou úpravu. Jak vidno, MPSV nemá na skutečném potírání nelegální práce a firem, které ji využívají, žádný zájem. Pouze se mediálně zviditelňuje dalšími omezeními a postihy pro legální agentury práce.

To nepomáhá ani zaměstnavatelům, ani zaměstnancům. Odbory, jako ochránci zaměstnanců, pak tomuto protěžování nelegálů jen nečinně přihlížejí. Pokud se objeví v médiích kauza s nelegály, svedou vše obratem na legální agentury práce. Už 15 let takový přístup deformuje trh práce v ČR a umožňuje nerušenou práci mafiím a obchodníkům s lidmi.

Přitom Zákoník práce je norma, která ovlivňuje v ČR 3 miliony zaměstnanců a všechny zaměstnavatele. Vyjít s připomínkovým řízením k jeho rozsáhlé novele v době letních prázdnin je buď totální hloupost nebo zlý úmysl.

Vzhledem k letité znalosti a drakonickým snahám úřednického i politického obsazení MPSV ve smyslu třídního boje proti zaměstnavatelům jde o zlý úmysl. Přitom na konci minulého volebního období stejně prosazované změny Zákoníku práce sněmovnou neprošly.

Prošla však jiná hrůza třídního boje proti kupčení s lidskou prací, novela Zákona o zaměstnanosti a Zákoníku práce z dílny MPSV, podporované jak odbory, tak nadnárodními agenturami práce. Jejím důsledkem byl brutální zásah do legálního agenturního trhu.

Během pouhých tří měsíců kombinací několika likvidačních opatření, spolu s nečinností MPSV a GŘ ÚP na poli informovanosti o změnách, došlo k legislativnímu zániku 544 legálních agentur práce, poskytujících dočasné přidělování agenturních zaměstnanců, tedy 40% tehdejšího agenturního trhu.

Výsledkem není paradoxně vítězství nadnárodních agentur práce a větší trh pro ně, ale násobné nasazení nelegálních agentur práce a zvýšení dovozu zaměstnanců z nových zemí EU a ze třetích zemí mimo EU. Zejména Ukrajinců s polskými pracovními vízy a Ukrajinců s nově, vládami Maďarska a Rumunska, přiznaným maďarským a rumunským občanstvím. Všeobecně za účelem otrocké práce na smluvním základě dodávek, mimo rámec agenturního zaměstnávání.

Také je pro snahy MPSV s předložením k připomínkovému řízení příznačná krátká doba k předložení připomínek, zasahují do období letních dovolených. Prostě aby nikdo nepřipomínkoval, prošla víceméně nepovšimnuta nebo ve stylu pozdě bycha honit. Toto není demokratický legislativní proces, ale byrokraticko politická zvůle.

K nynějšímu návrhu mají připomínky dokonce i vrcholní představitelé krajských poboček Státního úřadu inspekce práce, že dále nepřímo zpřísňuje mantinely pro působení legálních agentur práce a naopak přímo odstraňuje překážky pro používání dočasného přidělování firmami bez nutnosti mít povolení k agenturnímu zaměstnávání, tedy §43a.

Stručně řečeno otevírá dveře nelegálním agenturám nebo agenturám práce, které přišly o licenci, aby mohly dočasně přidělovat jednodušeji a ještě realizovat zisk.

Nemůžeme soustavně zvyšovat povinnosti legálním agenturám práce s povolením a zároveň zametat cestu těm nelegálním. Argumentaci, že je to protože zrovna máme konjunkturu a nedostatek lidí, není možné používat.

Zítra může být recese, ale to ustanovení už nikdo nezmění. Vždycky, když se argumentovalo nějakou krizí, tak ustanovení po jejím odeznění vždy v zákoně zůstala . Ať jde o daně, sociální dávky nebo jakékoliv administrativní opatření. Namátkou přechodné zvýšení DPH, superhrubá mzda nebo retroaktivní tříletá solární daň.

Zvýšené DPH máme dodnes, stále platíme místo 15% daně ze mzdy – díky přetrvávající superhrubé mzdě – daň ze mzdy přes 20% a z tříleté mimořádné solární daně se stala dvacetiletá, byť snížená na 1/3.

Beneficientem – teprve před rokem – kodifikovaného zastřeného agenturního zaměstnávání je ve skutečnosti objednávající firma, tedy dle zákona uživatel. Ten má zaměstnance a jejich práci od nelegální agentury levněji, než by si ji musel pořídit na legálním trhu práce.

Tedy za fakturační cenu obsahující hrubou mzdu zaměstnance, odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění a úrazové pojištění, zákonnou dovolenou a zákonné příplatky ke mzdě a provizi agentury práce. Případně náhrady za ubytování, dopravu a stravování.

V nejkřiklavějších případech je fakturační cena pro uživatele rovna pouhé hrubé mzdě zastřeně zprostředkovaného zaměstnance. Ten pak logicky dostává méně, než je minimální a Zákoníkem práce zaručená mzda.

Přesto není v návrhu novely opět, ani po 15 letech legislativní existence agenturního zaměstnávání, uživatel žádným způsobem postižen. Nelegální trh práce jen kvete.

Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Tisková zpráva, 13.11.2017 Asociace pracovních agentur, zastupující od roku 2001 zejména malé a střední agentury práce s českými majiteli, dlouhodobě varovala před dopady drastické novely Zákona o zaměstnanosti a Zákoníku práce na agenturní zaměstnávání. Černé předpovědi se vyplnily.

Ministerstvo práce, odbory ČMKOS a nadnárodní agentury práce, tlačily na přijetí novely Zákona o zaměstnanosti a Zákoníku práce, která vešla v platnost v polovině prázdnin. Nejvíce si slibovali od zavedení půlmilionové kauce.

Retroaktivně, i pro stávající legální agentury práce s platným tříletým povolením. To, co je pro ministryni práce pár jejích měsíčních platů, pro nadnárodní kolosy pak roční plat uklízečky luxusních kanceláří, to způsobilo během pouhých 3 měsíců zánik 544 agentur práce. Z původních 1.313.

Hovoříme jen o těch agenturách práce, které měly povoleno dočasné přidělování.

Asociace pracovních agentur říká NE takové likvidaci legálních firem. Možná MPSV, odborům a nadnárodním agenturám práce připadá normální, zničit během 3 měsíců půl tisícovce firem podnikání. Sebrat jim tříleté povolení, zrušit jim živnost, udělat z 544 majitelů a stovek jejich zaměstnanců nezaměstnané.

Možná MPSV, odborům a nadnárodním agenturám práce připadá normální, likvidovat legální konkurenci účelovými zákony. Možná MPSV, odborům a nadnárodním agenturám práce připadá normální, otevírat ještě více dveře mafiím a obchodníkům s lidmi, kteří nastoupí na místo končících agentur práce.

Protože nikdo jiný to neudělá. Kdyby nadnárodní agentury práce měly tu sílu a kvalitní nabídku, dávno by menší a střední agentury práce z trhu vytěsnily. To se nestalo. MPSV s odbory jim vyšlo nepokrytě vstříc.

Asociace pracovních agentur bude vystupovat všemi prostředky proti konkurenčnímu zneužívání práva v rozporu s legislativou ČR i EU.

Zvláště pikantní je likvidace soukromých subjektů ve světle dnešní zprávy Národního kontrolního úřadu. Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo v účetnictví za rok 2016 chyby za 8,4 miliardy korun.

Podle kontrolorů vedlo ministerstvo v roce 2016 neprůkazné účetnictví a neprovedlo řádnou inventarizaci svých účtů. Navrch letos obralo na kaucích 769 legálních agentur práce o celkem 384 milionů korun.

Holt, co je dovoleno pánovi, není dovoleno kmánovi.

Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Tisková zpráva, 13.10.2017 Asociace Pracovních Agentur (APA), založená roku 2001, je neziskovou nepolitickou profesní organizací sdružující agentury práce, převážně poskytovatele dočasné pracovní výpomoci (temporary help).

APA Vám proto určitě nebude říkat, koho máte v následujících parlamentních volbách volit. Z volebního letáku ČSSD si však jistě uděláte sami názor, kdo legálnímu agenturnímu zaměstnávání nepřeje. “Zlepšit regulaci agenturního zaměstnávání a posílit tím kmenové zaměstnance.

” Stejně jako další koaliční strany ANO 2011 a KDU-ČSL, které se hlasováním podílely na prázdninové likvidační novele Zákona o zaměstnanosti a Zákoníku práce proti legálním agenturám práce. Jak vidno, ČSSD ani tohle nestačilo a je odhodlána legální agentury práce dále likvidovat.

Ze strany ČSSD to není první faul. Před ministryní práce Michaelou Marksovou-Tominovou (ČSSD, 2014-2017) v Sobotkově vládě (ČSSD) exceloval ve Špidlově, Grossově a Paroubkově vládě (všichni ČSSD) Zdeněk Škromach (ČSSD, 2002-2006). Za jeho ministrování byly po 14 svobodných letech od Listopadu 89´v roce 2003 agentury práce legislativně zregulovány v Zákoně o zaměstnanosti. Začala celá dnešní anabáze opakovaného tříletého povolování činnosti, zvyšování poplatků, regulací, kontrol a utahování šroubů. Mj. agenturní zaměstnanci dodnes nesmí využívat Dohody o provedení práce. Už to je na trhu práce u krátkodobých činností hendikepuje.

Teoreticky levicoví ministři si ovšem v ničem nezadali ani s těmi teoreticky pravicovými. Petr Nečas (ODS, 2006-2009) se ve vládě Mirka Topolánka (ODS) zasloužil o další utužení režimu existence agentur práce. Dalšími požadavky v Zákoně o zaměstnanosti, např. brutálně zvedl poplatky za povolení.

Nebo přidal posuzování spolehlivosti žadatelů o povolení Ministerstvem vnitra, vedeným Ivanem Langrem (ODS). A omezil i praktické fungování. Třeba “slavným” nařízení vlády č. 64/2009 Sb., o stanovení druhu prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat. Přetrvává dodnes, 8 let po finanční krizi. I když je dnes situace opačná.

Tehdy mělo snížit zaměstnanost cizinců ze zemí mimo EU, aby bylo dost práce pro občany ČR.

Pozitivním obdobím bylo jen krátké působení nestraníka Petra Šimerky (2009-2010) v úřednické Fischerově vládě, který jako dlouholetý náměstek a legislativec MPSV od roku 1998 věcem opravdu rozuměl. Přestože byl nominován ČSSD a předchozí dobu strávil ve vysokých funkcích odborů, chápal roli legálních agentur práce a snažil se jim vycházet v mezích zákona vstříc.

Následná éra Jaromíra Drábka (TOP09, 2010-2012) v Nečasově vládě (ODS) proslula dalším honem na legální agentury práce. Zavedl diskriminační povinného pojištění agentur práce proti úpadku. První verzi zákona sice odmítl Ústavní soud, ale v druhé nová povinnost zůstala.

Spoustu agentur práce ukončilo svou činnost, protože pojištění ještě pár dnů před lhůtou na trhu neexistovalo. Také zakázal generálně formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zaměstnávat cizince ze zemí mimo EU. A to bez ohledu na druh práce, aniž ovšem zrušil nařízení vlády předchůdce Nečase.

O zákazu zaměstnání pro osoby zdravotně postižené v agenturách práce, které trvalo dlouhé 3 roky, nemluvě. Nic na tom nezměnila nástupkyně Ludmila Müllerová (TOP09, 2012-2013). Ani na snížené ochraně agenturních zaměstnanců, vyloučených při neuhrazení mezd z insolvenčního zákona.

Ani na absurdním nařízení, aby zaměstnanec měl vždy na pracovišti u sebe v kapse pracovní smlouvu.

O žádné změny, v kladném i záporném slova smyslu, neusiloval ani Ing. František Koníček (2014-2014), který vzhledem k účasti v Rusnokově “Zemanově” úřednické vládě přerušil své členství v ČSSD. O to se – v negativním slova smyslu – postarala rozsáhlou regulační novelou v létě 2017 Michaela Marksová-Tominová (ČSSD, 2014-2017) v Sobotkově vládě (ČSSD). Zavedením nesmyslných půlmilionových kaucí pro žadatele i stávající legální agentury práce, povinností zaměstnávat odpovědného zástupce, omezením agenturního zaměstnance ve výběru zaměstnavatele a dalšími změnami.

Většině regulačních kroků vůči legálním agenturám práce zdatně sekundovaly tehdejší i nynější koaliční vládní strany. ANO 2011, KDU-ČSL, Unie svobody-DEU, Věci veřejné, Lidem a Strana zelených.

Jen díky jim, byly nápady z dílny ministrů práce za ČSSD, ODS a TOP09, parlamentem schváleny. Většinou se k nim připojila KSČM, která drží po léta jednotný názor – agentury práce úplně zrušit.

Díky nim mají mafie a obchodníci s lidmi v ČR čím dál větší prostor a legálním agenturám práce jsou svazovány ruce.

Nové regulační kroky chystají i možní parlamentní nováčci, proto je dobré číst jejich volební programy. Třeba na první pohled svobody milovní Piráti píší “Boj s byznysem pracovních agentur na hraně zákona, proti nejisté, špatně placené práci, z níž nelze uživit domácnost”.

Jinými slovy ne potírání mafií a pokutování firem, které si od nich kradenou práci nakupují, ale postih agentur práce, které se sice pohybují na hraně zákona, ale pořád ještě podnikají legálně. Mohli by se tak zapojit mezi další zklamání ze změn v politice, jak bylo popsáno výše.

Každý svého štěstí strůjcem. Pamatujte na to 20. a 21.10.2017 u volebních uren. Máte tu moc.

Praktičtí lékaři bez ochranných pomůcek budou ordinovat už jen on-line. Premiér tvrdí, že je mají

Praktickým lékařům došla s vládou trpělivost a bez ochranných pomůcek budou ordinovat pouze přes telefon nebo on-line. Vyzývá je k tomu jejich Sdružení praktických lékařů.

 „Lékaři, mnozí ve věkové skupině nad 60 let, jsou bez adekvátních ochranných prostředků vystaveni extrémnímu riziku.

Ze zahraničí přicházejí informace o prvních mrtvých z řad praktických lékařů, kteří podlehli onemocnění Covid-19,“ stojí ve stanovisku, které sdružení adresovalo v neděli vládě a ministerstvu zdravotnictví.

Sdružení žádá, aby vláda zajistila dodávky dostatečného množství ochranných pomůcek pro primární péči a informovala o množství a předpokládaném termínu dodání.

Lékaři přitom nabízejí, že by se mohly pomůcky koncentrovat jen v několika ordinacích a ostatní by třeba přerušily provoz.

Sdružení také požaduje, aby vláda vzkázala lidem, aby nechodili k lékařům zbytečně, a už vůbec ne s administrativními požadavky, jako jsou potvrzení pro řidičský průkaz nebo pracovně lékařská prohlídka. 

Velmi přetížená je také podle sdružení linka 112, která slouží pro lidi, kteří se vrátili z ciziny a pociťují příznaky Covid-19.

„V současné době se objevuje doporučení, aby se tito lidé obraceli na praktické lékaře, kteří jim ale neumí nijak pomoci a stejně jejich stav budou řešit přes výše uvedený telefonický kontakt,“ stěžují si lékaři.

Dožadují se proto zavedení linek, které budou určeny pouze pro lékaře, kteří potřebují konzultovat stav pacienta.

Lékařům pak sdružení doporučuje, aby po celou ordinační dobu nosili předepsaný respirátor a brýle a omezili provoz ordinace pouze na léčení akutních případů. V momentě, kdy lékařům dojdou ochranné pomůcky, mají ordinace uzavřít a poskytovat pouze telefonické či elektronické konzultace.

Několik nakažených lékařů už v Česku je. Není ale zatím jasné, jestli se nakazili kontaktem s pacienty. Posledním známým případem je lékařka polikliniky ve Strakonicích. „Je to lékařka, která ordinovala, teď je v domácím prostředí.

Poliklinika se rozhodla uzavřít budovu a zajistit asanaci,“ řekla hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD). Poliklinika, soukromé zařízení, se na tři dny zavře a bude se dezinfikovat. Město od 16. března zavře školky.

V poliklinice pracuje zhruba 50 zdravotníků. 

Nemocnice a především praktičtí lékaři přitom už celý týden volají po ochranných pomůckách, jako jsou respirátory, ale i roušky, obleky nebo antibakteriální gely.

Dětská praktická lékařka Marie Linhartová z Rychnova nad Kněžnou už nevěděla, jak na situaci upozornit, a tak v pátek natočila video, ve kterém upozorňuje na to, že praktičtí lékaři nejsou na koronavirus vůbec připraveni. „Nemáme šanci zajistit ochranu nás ani našich pacientů,“ stěžuje si ve videu Linhartová.

Ochranný materiál buď není dostupný, nebo si ho lékaři nemohou sami koupit. Podle mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví není možné volně prodávat respirátory třídy FFP3, tedy ty, které ochrání před virem. Výrobci a distributoři je mohou prodat pouze České republice a jejím organizačním složkám. Ty je mají pak distribuovat dále do potřebných zařízení. 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector