Vegetariánství a děti – jaká jsou rizika?

O dětech 30. 1. 2019 | tla

„Maso mi nedávej, nejsem vrah zvířat,“ nejedna matka dospívající slečny či mladíka tuto větu už slyšela.

Začít jíst jinak než rodiče a navíc s filozofickým podtextem není u mládeže ojedinělé. Je to možná první vyjádření vlastního názoru či revolty. Hledání sebe sama.

Argumenty o zdraví, tělesném a duševním vývoji v tomto okamžiku obvykle nepadají na úrodnou půdu. Co s tím?

Stock Photos: Prostock-studio ze Shutterstock.com

Striktní zákazy a příkazy v období dospívání již obvykle nezaberou, spíše naopak. Boj o zdravé stravování by ale rodiče neměli hned vzdát.

Je dobré zajímat se o to, proč potomek maso odmítá. Co konkrétně nechce jíst, zda všechny živočišné potraviny, nebo třeba jen některé druhy masa a podobně.

Velmi často se nebrání rybám, které pak lze v jídelníčku velmi dobře uplatnit.

Nenařizovat, nezakazovat, objasňovat

„Jestliže si představu dítěte ujasníme, pomůže nám to nenásilně a především vhodně jídelníček upravit, aby jeho vývoj a růst mohly i nadále zdravě pokračovat,“ objasňuje dietoložka Karolína Hlavatá.

Zároveň doporučuje vysvětlit potomkovi, že extrémnější směry vegetariánství mohou být velmi rizikové. „Je dobré pokusit se dítě naučit o jídle přemýšlet.

Mělo by pochopit, jak tělo funguje a že nestačí sníst jen hrst oříšků nebo müsli tyčinku,“ dodává dietoložka.

Mezi mládeží je podle ní v současné době velmi rizikový trend takzvané americké formy vegeteriánství – piju kolu, jím kukuřičné lupínky, dám si chipsy.

Zachovat mléčné výrobky

Je-li motivací dítěte lítost nad zvířátky, můžeme trvat alespoň na tom, aby jedlo vejce nebo mléčné výrobky a aby nebylo v jídle vybíravé.

„Jednoduše něco za něco. Nechceš jíst maso, budeš jíst víc luštěnin, více celozrnných produktů, tofu,“ říká Karolína Hlavatá. Klasickou masovou večeři může třeba nahradit tortila s cizrnou nebo s fazolemi po mexicku.

Velké riziko – nedostatek bílkovin

Vegetariánská strava děti a dospívající ohrožuje nejvíce nedostatkem kvalitních bílkovin.

„To se projeví například, je-li dítě ještě ve fázi růstu, jeho zpomalením, rychleji a snáze se unaví. Aby si pak dodalo energii, jí více sladkého, dojídá se sušenkami a paradoxně může začít tloustnout,“ varuje dietoložka.

„Kytky“ maso nenahradí

Argument, že bílkoviny lze jednoduše získat i z rostlinné stravy, má trhliny.

„Organismus musí dostat dvacet esenciálních aminokyselin. Problém je, že v rostlinách vždy některá chybí nebo je ve špatném poměru. Je tedy například nutné rozšířit sortiment rostlinných potravin o celozrnné, v nichž je bílkovin více než v bílé mouce. Je třeba zařadit ořechy, semena,“ radí Karolína Hlavatá.

Ideální je ponechat v jídelníčku alespoň vajíčka, v nichž je bílkovina nejhodnotnější, a mléčné výrobky.

„Nicméně zůstává riziko nedostatku železa, jehož zdrojem je maso. Železa potřebuje organismus v době dospívání poměrně hodně. U dívek při jeho nedostatku může dojít i ke ztrátě menstruace. Projevit se může také zvýšenou únavou, zadýcháváním a nesoustředěností,“ objasňuje dietoložka.

Jestliže se nepodaří zatvrzelého potomka přimět alespoň k tomu, aby jedl mléčné výrobky, bude v jeho výživě zcela chybět i vápník. „Je to velká chyba. Maso, jako zdroj vápníku lze nahradit velmi těžko. Jen částečně ho organismu dodá například kapusta či mák,“ říká Karolína Hlavatá.

Mléko je mléko

Mléko lze částečně nahradit sójovými či mandlovými nápoji a podobně.

„Je ale třeba nezapomínat, že většina rostlinných náhrad nesplňuje nutriční hodnoty jako mléko. Například rýžový nápoj obsahuje 0,1 gramy bílkovin na 100 mililitrů zatímco mléko má v jedné deci v průměru 3 gramy bílkovin,“ vysvětluje Karolína Hlavatá.

Další rizika

Instantní nápoje nahrazující mléko obsahují částečně ztužené tuky, které obsahují nežádoucí transmastné kyseliny.

„Jestliže dítě nejí ryby a odmítá jiné zpestření stravy, může mu chybět jód. Ten lze nalézt i v mléčných výrobcích,“ dodává dietoložka. Zároveň varuje před konzumací velkého množství sladkých tyčinek, kterými se mladí vegetariáni mnohdy dojídají.

„Velmi často je v nich značné množství kokosového nebo palmového tuku, který je v nadbytku nevhodný,“ varuje Karolína Hlavatá.

Podle ní je třeba dát pozor i na konzumaci raw tyčinek, které bývají z datlí, fíků a ořechů a jsou doslova kalorickými bombami.

V každém případě v okamžiku, kdy dítě či dospívající začne s jídlem experimentovat, není ostuda poradit se s nutričním poradcem.

Mohlo by vás také zajímat: Další článek

PhDr. Eva Labusová

S masem, nebo vegetariánsky?

Tuto otázku si dříve či později položí každý, komu záleží na zdraví. Rozhodnutí o zcela bezmasé stravě nepřichází najednou, vyvíjí se třeba i několik let. Má-li být přesvědčivého a trvalého rázu, vychází z nitra člověka a zrcadlí nejen jeho stravovací, nýbrž také ekologické a etické smýšlení.

Dospělí mají na přemýšlení, zda být či nebýt vegetariánem, spoustu času i svobodnou vůli. Jinak je tomu u dětí, jejichž rodiče vegetariány již jsou.

TakovĂ© dÄ›ti totiĹľ obvykle – pĹ™inejmenším v ranĂ˝ch letech – nemĂ­vajĂ­ na vybranou a automaticky pĹ™ejĂ­majĂ­ stravovacĂ­ zvyklosti mámy a táty. „To je naprosto v pořádku,“ domnĂ­vá se výživová poradkynÄ› Margit Slimáková.

„V prvnĂ­ch letech Ĺľivota lze vegetariánstvĂ­ dÄ›tem pĹ™edat celkem snadno, protoĹľe rodiÄŤe stravu zajišťujĂ­ tĂ©měř vĂ˝hradnÄ› sami.

S narůstajícím věkem je ovšem lepší přenechávat zodpovědnost stále více dětem samotným a vše jim řádně vysvětlovat, včetně upozornění na úskalí, s nimiž se budou v převážně na masitou stravu orientované společnosti setkávat.

U starších dÄ›tĂ­ bĂ˝vá vhodnĂ© v případÄ› jejich zájmu ochutnánĂ­ masa umoĹľnit a pĹ™edejĂ­t tak pokušenĂ­ potajĂ­.ochutnávat ´zakázanĂ© ovoce´. Z celoĹľivotnĂ­ho hlediska zĹŻstanou rodiÄŤe stejnÄ› jen jednĂ­m, byĹĄ zĹ™ejmÄ› nejdĹŻleĹľitÄ›jším, poradnĂ­m hlasem. KoneÄŤnĂ© rozhodnutĂ­ bude nakonec na dÄ›tech samotnĂ˝ch v závislosti na prostĹ™edĂ­ a partnerech, kterĂ© si pro Ĺľivot zvolĂ­ v dospÄ›losti,“ tvrdĂ­ odbornice.

Foto: archiv Margit Slimákové

Je vegetariánská strava pro děti bezpečná?

V ČR se o rizicích vegetariánství u dětí dosud diskutuje. Mnoho pediatrů či učitelů je dodnes přesvědčeno, že pokud děti nemají pravidelné dávky masa, jsou ve výživě o něco podstatného ochuzeny.

Margit Slimáková s takovĂ˝mi postoji rozhodnÄ› nesouhlasĂ­: „Navzdory vĂ­c neĹľ dvacet let pĹ™evaĹľujĂ­cĂ­mu pozitivnĂ­mu postoji k vegetariánstvĂ­ ze strany mnoha mezinárodnĂ­ch odbornĂ˝ch organizacĂ­ se u nás doposud běžnÄ› objevujĂ­ nejrĹŻznÄ›jší hororovĂ© zprávy o tom, jak je vegetariánská výživa nedostateÄŤná.

Jako bychom nechtěli slyšet pravdu, kterou většinová společnost pro velkou oblibu v mase nedokáže pochopit. A tak se vůči rodinám, běžně servírujícím malým dětem párky v rohlíku a hromady sladkostí, z odborníků cíleně ohrazuje málokdo, zatímco rodiny stravující se vegetariánsky jsou atakovány.

PĹ™itom vegetariáni mĂ­vajĂ­ o výživÄ› ÄŤasto hlubší znalosti neĹľ mnoho lĂ©kařů,“ dÄ›lĂ­ se o svĂ© postĹ™ehy Margit Slimáková.

Všem, kteří jejĂ­m slovĹŻm nedĹŻvěřujĂ­, doporuÄŤuje nÄ›kterou z velkĂ˝ch zahraniÄŤnĂ­ch studiĂ­ potvrzujĂ­cĂ­ch nezávadnost, resp. prospěšnost, vegetariánskĂ© výživy i u dÄ›tĂ­. K nejznámÄ›jším patří zpráva http://www.pcrm.org/health/veginfo/vegetarian_kids.html od neziskovĂ© organizace Physicians Committee for Responsible Medicine (LĂ©kaĹ™skĂ˝ vĂ˝bor pro zodpovÄ›dnou medicĂ­nu). Tato spoleÄŤnost, zaloĹľená lĂ©kaĹ™i v USA uĹľ v roce 1985, propaguje pĹ™irozenou prevenci nemocĂ­, k nĂ­Ĺľ patří i vegetariánstvĂ­. Ve zprávÄ› se uvádĂ­, Ĺľe dÄ›ti s dostatkem ovoce, zeleniny, celozrnnĂ˝ch obilovin a luštÄ›nin v jĂ­delnĂ­ÄŤku jsou štĂ­hlejší a zdravÄ›jší. Jako dospĂ­vajĂ­cĂ­ si snáze udrĹľujĂ­ zdravou hmotnost a majĂ­ mĂ©nÄ› potíží s aknĂ©, alergiemi a poruchami trávenĂ­. Vegetariánská strava mĹŻĹľe vĂ©st k oddálenĂ­ počátku menstruace u dĂ­vek, coĹľ je v epidemiologickĂ˝ch studiĂ­ch spojováno se snĂ­ĹľenĂ­m rizika rakoviny prsu. DÄ›ti závislĂ© na příjmu nekvalitnĂ­ stravy typu fast food jsou naopak budoucĂ­mi pacienty s obezitou, rakovinou, srdeÄŤnĂ­mi nemocemi a diabetem. „Krátce shrnuto, mnohĂ© seriĂłznĂ­ studie jiĹľ potvrdily, Ĺľe s vegetariánstvĂ­m se nepojĂ­ žádnĂ© výživovĂ© deficity, a je na ÄŤase, aby si to uvÄ›domila i ÄŤeská spoleÄŤnost,“ vyzĂ˝vá Margit Slimáková.

Doporučení platné pro všechny: Více rostlinné stravy!

AĹĄ uĹľ maso jĂ­me, nebo nikoliv – obÄ› varianty jsou pĹ™i uváženĂ©m stravovánĂ­ zdravĂ© – za nejzásadnÄ›jší Margit Slimáková oznaÄŤuje upĹ™ednostĹ�ovánĂ­ pĹ™irozenĂ˝ch potravin pĹ™ed jakĂ˝mikoliv polotovary a náhraĹľkami: „To prakticky znamená pĹ™ednostnÄ› nakupovat tzv.

základní suroviny a co nejčastěji vařit čerstvá domácí jídla. Většině z nás včetně dětí prospěje zvýšení podílu rostlinných zdrojů potravin, a to nejen zeleniny a ovoce, ale i superzdravých a u nás většinou opomíjených luštěnin, ořechů a semínek.

ÄŚĂ­m vĂ­ce stravy z rostlinnĂ˝ch zdrojĹŻ máme, tĂ­m lĂ©pe!“

Pozor na „sušenkovĂ©“ ÄŤi „knedlĂ­kovĂ©“ vegetariánstvĂ­, kterĂ© s tĂ­m zde popisovanĂ˝m nemá mnoho spoleÄŤnĂ©ho. Pokud jĂ­me maso, dávejme pĹ™ednost tomu z ekologickĂ©ho zemÄ›dÄ›lstvĂ­ a upravujme ho šetrnĂ˝m vaĹ™enĂ­m nebo peÄŤenĂ­m.

„Usilujme o snadnĂ˝ přístup k zdravĂ˝m potravinám. MÄ›jme po ruce napĹ™. kousky ÄŤerstvĂ©ho ÄŤi sušenĂ©ho ovoce.

A naopak je tĹ™eba minimalizovat nákupy jalovĂ˝ch potravin a nápojĹŻ – je totiĹľ aĹľ příliš snadnĂ© jim podlehnout nebo si na nich vytvoĹ™it závislost, coĹľ platĂ­ jak pro dÄ›ti, tak pro dospÄ›lĂ©.

VĹŻbec nejdĹŻleĹľitÄ›jší je bĂ˝t dÄ›tem dobrĂ˝m příkladem jak ve stravovánĂ­, tak v celkovĂ©m ĹľivotnĂ­m stylu,“ pĹ™ipomĂ­ná Margit Slimáková.

DobrĂ˝ příklad z ÄŚR – MateĹ™ská školka SemĂ­nko na ToulcovÄ› dvoĹ™e: Nejdříve si brambory vykopeme a pak si je snĂ­me!

V ČR mají vegetariáni těžký život, přesto jich přibývá

Margit Slimáková s rodinou Ĺľili nebo cestovali v mnoha zemĂ­ch svÄ›ta. Všude, kde pobĂ˝vali, bylo dle jejich zkušenosti vegetariánstvĂ­ snadnÄ›jší neĹľ v ÄŚeskĂ© republice: „Například v NÄ›mecku a Rakousku jsou sĂ­tÄ› skvÄ›lĂ˝ch obchodĹŻ zdravĂ© výživy a v mnoha mÄ›stech jsou pravidelnĂ© farmářskĂ© trhy.

Je též možné si objednat pravidelné dodávky biozeleniny do domu a biopotraviny jsou běžnou součástí mnoha obchodních domů. I v USA jsou obchody s obrovským sortimentem zdravé výživy naprosto běžné, a je jen na zákazníkovi, zda se rozhodne pro zdravé stravování, nebo pro opak.

V Austrálii a na Novém Zélandu z nabídky čerstvého ovoce, zeleniny a jiných organických potravin až oči přecházejí. Co se Asie týká, ta dnes hodně přebírá západní stravu s hromadami masa, sýrů a řetězci fast food, přesto i zde je nabídka bezmasých pokrmů stále obrovská.

No a snad nejvÄ›tším rájem pro nás vegetariány jsou hinduistickĂ© a buddhistickĂ© zemÄ› jako napĹ™. Nepál ÄŤi Indie,“ vyjmenovává odbornice.

ÄŚeskĂ© vegetariány vyzĂ˝vá k vytrvalosti: „I kdyĹľ to jde pomalu, situace se pĹ™ece jen zlepšuje. Nejhorší je to zatĂ­m ve školnĂ­m a běžnĂ©m restauraÄŤnĂ­m stravovánĂ­.

Průměrný Čech toho ví o zdravé stravě i o vegetariánství pořád žalostně málo.

NezbĂ˝vá, neĹľ se s nepříznivou situacĂ­ potĂ˝kat, vyzdvihovat a podporovat pozitivnĂ­ aktivity a pĹ™edevším nesmĂ­rnÄ› oceĹ�ovat ty, kteří napomáhajĂ­ zmÄ›nám k lepšímu!“

Margit Slimáková věří, Ĺľe si na vegetariánstvĂ­ nakonec zvykneme i v ÄŚeskĂ© republice: „PĹ™ibĂ˝vá lidĂ­, kteří si tento zpĹŻsob stravy oblibujĂ­. NavĂ­c nejde jen o stravovacĂ­ návyky – vegetariánstvĂ­ se snoubĂ­ s mnoha dalšími prospěšnĂ˝mi ÄŤinnostmi i s ĹľivotnĂ­ filozofiĂ­.

Vegetariáni většinou odmítají drogy, včetně cigaret, alkoholu a nadbytečných léků. Jejich cílem bývá přirozenější a šetrnější životní styl.

ÄŚasto se zajĂ­majĂ­ o ekologická tĂ©mata, trávĂ­ ÄŤas v přírodÄ›, cviÄŤĂ­: „Z vlastnĂ­ch zkušenostĂ­ vĂ­m, Ĺľe mĹŻĹľe chvĂ­li trvat, neĹľ vegetariáni zĂ­skajĂ­ pochopenĂ­ a tolerantnĂ­ přístup ze strany nechápajĂ­cĂ­ho okolĂ­.

Ale pokud oni sami zĹŻstanou tolerantnĂ­, a zároveĹ� ve vyznávánĂ­ svĂ©ho ĹľivotnĂ­ho stylu vytrvalĂ­, zajistĂ© budou i v ÄŚeskĂ© republice nakonec respektováni,“ uzavĂ­rá Margit Slimáková.

Mgr. Margit Slimáková (1969) je certifikovaná poradkyně pro výživu a wellness s více než dvacetiletou zkušeností v oblasti zdravé výživy získanou především v ČR, Německu, USA, Francii a Číně.

Právě dokončuje dálkové doktorandské studium výživy na Clayton College of Natural Health v USA s dizertační prací věnující se otázce výuky zdravé výživy na základních školách. Pravidelně publikuje v časopisech i na webových stránkách, je spoluautorkou několika knih.

Má soukromou poradenskou praxi orientovanou na přirozené způsoby prevence nemocí i terapie s důrazem na výživu. Toho času žije s rodinou střídavě v České Republice a v Číně. Více na stránkách www.margit.cz a www.naturcomp.cz

Názor filozofa: Za pravĂ˝m vegetariánstvĂ­m stojĂ­ vnitĹ™nĂ­ dozránĂ­ Foto: Miroslav ZámeÄŤnĂ­k Jsem vegetarián. Nikoliv však celĂ˝ Ĺľivot. Odhaduji, Ĺľe poslednĂ­ch dvacet let. Snad nejÄŤastÄ›jší otázka, s nĂ­Ĺľ se ve spojitosti s touto skuteÄŤnostĂ­ setkávám, by se lapidárnÄ› dala vyjádĹ™it slovy: „JĂł? A co teda vlastnÄ› jíš….?“ Ĺ�ekl bych, Ĺľe tento postĹ™eh bezdÄ›ky vyjevuje pĹ™esvÄ›dÄŤenĂ­ tÄ›ch, kdo ho vyslovujĂ­: Bez konzumace masa nelze pĹ™ežít! Pamatuji se detailnÄ› na poslednĂ­ jĂ­dlo, jehoĹľ součástĂ­ bylo i maso. Vzal jsem sousto do Ăşst a zjistil, Ĺľe uĹľ nejsem schopen je pozřít. VnitĹ™nĂ­ dozránĂ­ je zárukou, Ĺľe ÄŤlovÄ›k svĂ© tÄ›lo o nic neochudĂ­. Ĺ˝e takto zmÄ›nÄ›nĂ˝m postojem i pĹ™i vegetariánskĂ© stravÄ› zajistĂ­ svĂ©mu organismu vše potĹ™ebnĂ© pro nutnou výživu. TakĂ© proto jsem v ÄŤase „potĂ©“ nikoho, ani svĂ© dÄ›ti, nepĹ™esvÄ›dÄŤoval, aby mne v tomto ohledu následovali. VzpomĂ­nám na opakovanĂ© diskuse s vychovatelkou v mateĹ™skĂ© školce, kam docházel náš syn. Diskuse protkanĂ© plamennĂ˝mi vĂ˝zvami uÄŤitelky, abychom mu pĹ™ece domluvili, protoĹľe odmĂ­tal maso jĂ­st. PodotĂ˝kám, Ĺľe v tĂ©to dobÄ› jsem sám ještÄ› vegetariánem nebyl. A pĹ™esto jsem cĂ­til, Ĺľe syna nutit nemohu. NaštÄ›stĂ­ nám tehdy pomohla „probuzenÄ›jší“ dÄ›tská lĂ©kaĹ™ka v duchu sdÄ›lenĂ­: „NenuĹĄte ho, dĂ­tÄ› samo vĂ­, co jeho tÄ›lo potĹ™ebuje“. V pozdÄ›jším vÄ›ku pak syn maso zaÄŤal vyĹľadovat, a tak jsme si pouze vymÄ›nili role. NynĂ­ se k bezmasĂ© stravÄ› sám zase pozvolna vracĂ­. Je rozdĂ­l, zda se dĂ­tÄ› rodĂ­ do rodiny jiĹľ vegetariánskĂ˝ch rodiÄŤĹŻ, a nebo se s touto skuteÄŤnostĂ­ setká aĹľ v pozdÄ›jším vÄ›ku. I kdyĹľ svĂ© dÄ›ti ale k vegetariánstvĂ­ vedeme odmaliÄŤka, nelze spolehlivÄ› pĹ™edvĂ­dat, jak se zachovajĂ­ v budoucnosti. MoĹľná stravovacĂ­ návyky svĂ© vegetariánskĂ© rodiny pĹ™ejaly pokojnÄ› a samovolnÄ›. Jak se ale budou chovat tĹ™eba v obdobĂ­ puberty, aĹľ se zaÄŤne vĂ˝raznÄ›ji probouzet jejich osobnost. Nebudou „protestovat“ i tĂ­m, Ĺľe zaÄŤnou jĂ­st maso? Pro mne osobnÄ› vegetariánstvĂ­ znamená pĹ™edevším respekt k jinĂ© formÄ› Ĺľivota. Postoj, kterĂ˝ je moĹľno soubornÄ› nazvat nenásilĂ­m. TakĂ© jakkoli dobĹ™e mĂ­nÄ›ná snaha pĹ™esvÄ›dÄŤit druhĂ© o našem názoru bĂ˝vá zase jen formou násilĂ­. Rád bych proto zdĹŻraznil: NechĹĄ je kaĹľdĂ˝ náš krok podmĂ­nÄ›n osobnĂ­ volbou a svobodou rozhodnutĂ­, k nÄ›muĹľ nás doprovázĂ­ duše Ĺ™eÄŤĂ­ pocitĹŻ i tÄ›la. VegetariánstvĂ­ lze plnohodnotnÄ› pĹ™edávat pouze vlastnĂ­m příkladem. A zdaleka nejde jen o stravovánĂ­. VegetariánstvĂ­ v ÄŤistĂ© podobÄ› dle mĂ©ho pĹ™esvÄ›dÄŤenĂ­ reprezentuje ĹľivotnĂ­ styl. Je vĂ˝slednicĂ­ našich vnitĹ™nĂ­ch postojĹŻ. Jan Konfršt, filozof a ĹľivotnĂ­ poradce, vĂ­ce na www.povidanisjanem.cz

Chcete se dozvědět víc z knih a Internetu?
Jaroslav Foršt, Bio & dítě, IFP publishing, 2008 Jana Průšová, S Biáčkem na ekostatku aneb jak se rodí bio, Pro Bio Liga, 2008

http://www.vegetarian.cz/literatura.html
www.vegspol.cz
www.csvv.cz
www.vareni.cz/trendy/vegetarianstvi

• Vyšlo v ÄŤasopise DÄ›ti a my 6 / 2010
• ZpÄ›t na ÄŤlánky

Malí vegani a vegetariáni; hazardují rodiče se zdravím potomků? | Zdraví

V roce 2016 se o rozruch postarala italská poslankyně Elvira Savinová, když podala návrh, aby rodiče, kteří vedou děti k veganství, byli potrestáni až ročním vězením. Zpráva o radikálním nápadu se dostala do zahraničních médií.

Díky tomu se k návrhu vyjádřila organizace Physicians Committee for Responsible Medicine (Lékařský výbor pro zodpovědnou medicínu), sdružující tisíce praktických lékařů. Organizace poslankyni vyzvala, aby návrh stáhla.

Veganská dieta podle ní snižuje riziko dětské obezity a také pravděpodobnost infarktu, některých forem rakoviny a řady dalších zdravotních problémů. Je tu však jedno „ale“. Organizace je totiž veganství příznivě nakloněna již od svého založení.

Vězení za podvýživu

Ve Spojených státech kvůli veganské stravě někteří rodiče skutečně skončili ve vězení. Jednalo se však o případy, kdy byla dieta výstřední a příliš striktní a děti kvůli ní trpěly podvýživou.

Jade Sandersová a Lamont Thomas byli odsouzeni na doživotí poté, co jejich šestitýdenní syn, krmený pouze sójovým mlékem a jablečným džusem, zemřel.

Elizabeth Hawková stanula před soudem proto, že pro změnu věřila, že jejímu batoleti bude stačit ovoce a ořechy.

Uvedené případy jsou extrémy.

Jak jsou na tom ale se zdravím děti v běžných rodinách, stravujících se vegansky či vegetariánsky? Daniel Olivier Sutter z univerzity vBernu si v roce 2017 dal tu práci a prošel řadu studií, které se zabývaly vlivem veganské stravy – tedy stravy vylučující nejen maso, ale veškeré potraviny živočišného původu – na vývoj a zdraví dětí.

Dětští vegani nemají podle výsledků studie potíže s dostatečným příjmem bílkovin a nemastných kyselin. Co se týče zinku a jódu, studie doporučuje jejich zvýšený příjem prostřednictvím potravinových doplňků. Problémem je vápník, kterého mají děti v průměru pouze polovinu, než je doporučované množství. Negativní důsledky studie nenalezla.

Podle očekávání upozorňuje na riziko nedostatku vitaminu B12, pokud o něj není strava obohacována. Veganské děti jsou sice o trochu menší a lehčí než jejich maso konzumující vrstevníci, nejde ale o rozdíl vybočující z normy. Veganská strava je tak podle studie účinným nástrojem, jak předcházet dětské obezitě.

Dívky veganky mívají pozdější nástup první menstruace. Vysvětlení je třeba hledat v množství tělesného tuku, který nástup menstruace může ovlivňovat. Děvčata na rostlinné stravě ho mají méně než jejich vrstevnice na běžné stravě.

V jedné věci mají veganské děti výhodu, a to je příjem kyseliny listové. Tato látka patří do skupiny vitaminů B a je kromě jiného důležitá při krvetvorbě v kostní dřeni. Chrání rovněž před některými druhy rakoviny a před zánětlivými onemocněními, jako je Crohnova choroba.

Z dětí konzumujících maso jich podle studie celá třetina trpí nedostatkem tohoto vitaminu. Proti tomu u veganských dětí je nedostatek kyseliny listové vzácný. Nejednoznačný je pohled studie na kravské mléko.

To je bohatým zdrojem živin – kromě jiného vápník, selen a zinek a vitaminy A, D a E – a pro lidský organismus nezbytných aminokyselin. Mléčné bílkoviny aktivují tvorbu faktoru IGF-1, jenž v dětství podporuje fyzický růst.

Podle některých studií je nedostatečná koncentrace IGF-1 rizikovým faktorem pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění, na druhou stranu ale jeho zvýšená koncentrace může ve vyšším věku zvyšovat riziko cukrovky druhého typu a také rakoviny prsu, prostaty a plic.

Největší úskalí pro vegansky se stravující děti i dospělé představuje zmíněná hrozba nedostatku vitaminu B12.

Podle studie EPIC-Oxford z roku 2010 trpí jeho výrazným nedostatkem 52 % veganů a 7 % vegetariánů, zatímco mezi všežravci se tento problém téměř nevyskytuje.

Kromě toho dalších 21 % veganů a 17 % vegetariánů (ovšem pouze 3 % všežravců) mělo hladinu vitaminu B12 na samé hranici dostatečnosti (studie tento stav označuje výrazem „depleted“, tedy vyčerpání).

Vegani mohou nedostatku vitaminu předejít za podmínky, že se vzdají představ o dokonale rostlinné stravě. Dostatečnými přirozenými zdroji jsou totiž maso, játra, mléko a sýry.

Kdo je odmítá, měl by brát potravinové doplňky, tedy vitamin vyrobený uměle, případně potraviny, třeba cereálie, které jsou o vitamin obohacené. Kdo doplňování zanedbá, tomu hrozí potíže neurologického rázu, jako deprese, úzkost, únava, brnění v končetinách.

V extrémním případě je nevratně poškozena nervová soustava a následuje smrt.

Cesta k chudokrevnosti

Předseda Společnosti pro výživu a ústavní dietolog fakultní nemocnice v Motole Petr Tláskal ukazuje na další rizika: „Rostlinné složky výživy nemají zcela vyvážený obsah tzv. esenciálních aminokyselin. Dítě, které roste a vyvíjí se, potřebuje těchto esenciálních aminokyselin na jednotku hmotnosti několikanásobně více než dospělý člověk.

“ Veganská strava je podle něj rovněž většinou chudá na nenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem. Tyto mastné kyseliny jsou především nezbytné pro funkci buněčných membrán, vývoj nervového systému a kognitivních funkcí. „Mladí vegani bývají častěji chudokrevní.

Z rostlinných zdrojů se hůře vstřebává vápník, častěji se objevuje nedostatek zinku, někdy jódu a z vitaminů, hlavně v zimním období, vitamin D,“ upozorňuje Petr Tláskal.

Cesta k chudokrevnosti

Výhody a možná rizika vegetariánství a veganství

• Vytisknout E-mail
• Základní informace o výhodách a možných zdravotních rizicích vegetariánského a veganského způsobu stravování.
• .

Nejrozšířenějším alternativním způsobem stravování u nás, jež se odlišuje od toho „běžného“ či „obvyklého“ způsobu, je vegetariánství. Vegetariáni odmítají jíst částečně nebo úplně potraviny živočišného původu.

Vegetariánský způsob stravování je v současné době mnoha odbornými skupinami uznáván za vhodný způsob předcházení mnoha onemocnění jako např. srdečně-cévní nemoci, vysoký krevní tlak či cukrovka druhého typu. Je však nutné také zmínit, že dodržování zejména extrémních vegetariánských diet sebou nese nebo může nést zdravotní rizika. O druzích vegetariánských diet se dozvíte zde.

Je vegetariánská strava zdraví prospěšná, nebo nebezpečná?

Odpověď na tuto otázku není jednoduchá a na toto téma se vedou rozsáhlé diskuse. Každý způsob stravování má zajistit dostatečný příjem všech nezbytných složek potravy v optimálním množství.

Odborníci se shodují, že vyvážená vegetariánská strava neznamená pro dospělého člověka ohrožení na zdraví, spíše naopak – snižuje riziko vzniku mnoha závažných civilizačních onemocnění.

Je ale třeba zajistit dostatečný příjem důležitých složek potravy, které jsou pro člověka nezbytné a v rostlinné stravě se buď vyskytují málo, v nesprávném poměru, nebo jsou z ní hůře využitelné.

Například vitamin B12 se v jiných než živočišných potravinách téměř nevyskytuje. Proto je třeba velmi pečlivě sestavovat jídelníček a potraviny vhodně kombinovat.

Pro děti a dospívající může být nebezpečné dodržování především extrémních způsobů stravování (veganství, frutariánství, vitariánství), které jsou svým složením nevyvážené a nemohou uspokojit zvýšené nároky, které rostoucí organizmus dětí a dospívajících vyžaduje.

Extrémní způsoby stravování často neposkytují dostatek energie, bílkovin, vápníku, železa, zinku, jodu, mědi, selenu, vitaminů D a B12, což jsou látky nezbytné pro zdravý tělesný i duševní vývoj.

Nedostatek těchto složek výživy může u dětí a dospívajících zapříčinit podvýživu, opožděný růst a vývoj, nedostatečný a porušený vývin kostí, chudokrevnost, vyšší náchylnost k infekčním nemocem, poruchy nervové soustavy atd.

Proto je pro děti, dospívající, ale i pro ostatní skupiny populace, které mají z různých důvodů zvýšené nároky na příjem živin (např. těhotné a kojící ženy, aktivní sportovci apod.) dodržování extrémních způsobů stravování nevhodné.

Každý, kdo se rozhodne pro dodržování alternativního způsobu stravování, by měl znát případná rizika s tímto způsobem výživy spojené a účinně jim předcházet.

Živiny, které mohou být ve vegetariánské stravě nedostatečně zastoupeny

• Bílkoviny obsahující všechny nepostradatelné aminokyseliny: Pro vegetariány, zejména ty, kteří zcela odmítají živočišné potraviny, je nezbytné kombinovat během dne různé druhy rostlinných zdrojů bílkovin, např. obiloviny s luštěninami, čímž se zvyšuje biologická hodnota těchto bílkovin.
• Omega-3 nenasycené mastné kyseliny: Vegetariáni, kteří odmítají ryby, vejce nebo nekonzumují velké množství mořských řas, by měli doplňovat omega-3 mastné kyseliny pomocí doplňků stravy, obohacených potravin, lněného semínka/oleje, ořechů, sóji či řepkového oleje.
• Železo: Železo se z rostlinných potravin hůře vstřebává, a proto je jeho potřeba u vegetariánů 1,8krát vyšší než u nevegetariánů. Vstřebávání železa zlepšuje vitamin C a zhoršují fytáty, vápník, polyfenoly v čaji, kávě, bylinných čajích a kakau. Namáčení a klíčení luštěnin a celých zrn využitelnost železa zvyšuje.
• Zinek: Dostupnost zinku je z rostlinných zdrojů nižší, a proto je pro vegetariány důležité konzumovat rostlinné potraviny, které jej obsahují ve vyšším množství, jako jsou luštěniny, celozrnné obiloviny, ořechy a sýry. Jeho využitelnost se zvyšuje namáčením a klíčením luštěnin a celých zrn.
• Jod: Vegetariáni, zvláště ti, kteří odmítají jíst ryby, by měli používat jodovanou sůl a konzumovat dostatek mořských řas, aby si zajistili dostatečný příjem jodu.
• Vápník: Důležitý a dobře vstřebatelný rostlinný zdroj vápníku jsou pro vegetariány některé druhy zeleniny s nízkým obsahem šťavelanů, např. zelí, kapusta, růžičková kapusta, čínské zelí, bok choy. Další dobré zdroje jsou obohacené potraviny, zejména 100% ovocné šťávy, sójové a rýžové mléko.  
• Vitamín D: Vitamín D se částečně tvoří v kůži po jejím vystavení slunečním paprskům a částečně je přijímán stravou. Je obsažen zejména v rybím tuku, plísňových sýrech a kvasnicích. Přísní vegani by měli kromě dostatečného pobytu venku doplňovat vitamín D formou obohacených potravin, v případě potřeby i z nutričních doplňků.
• Vitamín B12: Dostatečné množství vitaminu B12 lze zajistit dostatečnou konzumací vajec a mléčných výrobků či jiných spolehlivých zdrojů, jako jsou obohacené potraviny a některé druhy nutričních kvasnic. Vegani, kteří pravidelně nedoplňují vitamin B12 z těchto zdrojů, by měli užívat B12 z potravních doplňků.

Vyzkoušej si svoje znalosti v krátkém testu.

Použitá literatura:British Nutrition Foundation, Vegetarians and Vegan Diets, 2003.Key TJ, Appleby PN, Rosell MS. Health effects of vegetarian and vegan diets. Proceedings of the Nutrition Society (2006), 65, 35–41.Position of the American Dietetic Association: Vegetarian Diets. J Am Diet Assoc. 2009;109:1266-1282.

Zpět

Vegetariánství a děti | Prameny zdraví

V dnešní době se zvyšuje počet mladých lidí, kteří ze své stravy vylučují maso a stávají se vegetariány, a to z důvodů zdravotních, ekonomických, ekologických, etických nebo filozofických.

Rubrika: Vegetariánství | Typ článku: Články

Jejich rozhodnutí často provází nejistota vyvolaná informacemi, které správnost vegetariánské stravy zpochybňují. Také jejich rodiče mají obavy, je-li strava bez masa dostatečná a bezpečná. Současně ale mnozí rodiče, vegetariáni, dávají vegetariánskou stravu svým dětem a bývají proto vystavováni tlaku okolí, často dokonce i dětského lékaře.

Pramenem negativních názorů na vegetariánství je jednak neinformovanost laické a naneštěstí někdy i odborné veřejnosti o současných vědeckých poznatcích v oboru výživy, jednak fakt, že se čeští lékaři zabývající se výživou setkávají převážně s vegetariány, kteří si poškodili zdraví z neznalosti správné vegetariánské stravy (což je však u konvenčně se stravujících ještě častější).

Vegetariánství a ostatní alternativní stravování je pak pochopitelně chybně hodnoceno jako problematické, neboť chybí srovnání všech alternativně se stravujících, tedy i těch zcela zdravých, kterých je naprostá většina.

Česká společnost pro výživu a vegetariánství z uvedených faktů logicky vyvozuje, že je třeba zvýšit informovanost, aby bylo možno předejít zdravotnímu poškození nevhodnou výživou a naopak využít pozitiv, která vegetariánství přináší pro zdraví tělesné i duševní. V tomto článku přinášíme několik informací podložených posledními výsledky světového výzkumu v oboru zdravé výživy a vegetariánství.

Vegetariánství a růst dětí

Je prokázáno, že děti konzumující vegetariánskou stravu se vyvíjejí normálně. Jejich růst je plynulý a dosahují normální výšky.

Je třeba si uvědomit, že v dnešní době, kdy obchody nabízejí obrovská množství potravin, není problémem podvýživa, ale obezita. A ta je při vegetariánském způsobu stravování mnohem méně častá než při konvenční stravě s masem.

Jasnou odpověď na otázku dostatečnosti vegetariánské stravy můžeme najít ve Stanovisku Americké dietetické asociace (1997-2001), kde se říká: „Správně složená laktoovovegetariánská a veganská strava uspokojuje nutriční požadavky dětí a dospívajících a vede k normálnímu vzrůstu.“

Vegetariánství a potřeba živočišných bílkovin

Dítě potřebuje během kojeneckého věku bílkoviny mateřského mléka. Mateřské mléko je pro kojence bezesporu nejlepší potravinou.

Je-li dítě běžnou dobu, to je asi půl roku až jeden rok, normálně kojeno, pak po ukončení kojení neexistuje žádný důvod pro konzumaci masa.

Není-li dítě z různých důvodů kojeno, musí dostávat kojeneckou výživu. Tato problematika však přesahuje rozsah tohoto textu.

Rostlinná strava poskytuje dostatek bílkovin i esenciálních aminokyselin, které jsou nezbytnou složkou potravy. Již před řadou let bylo vědecky dokázáno, že při správně složené vegetariánské stravě je celkový příjem bílkovin optimální. V České republice stále přetrvává mýtus že je nutné, aby děti konzumovaly velké množství bílkovin. Mnoho zemí to již dlouho neuznává.

Jen pro srovnání: Doporučená denní dávka bílkovin pro děti ve věku 4-6 let je v ČR (podle oficiálních doporučení) 66 g bílkovin denně. Naproti tomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku doporučují pro stejně staré děti 18 g bílkovin denně, ve Velké Británii 20 g bílkovin denně a v USA 24 g bílkovin denně.

Jak je vidět, ve jmenovaných zemích doporučují dětem zhruba třetinové množství bílkovin než v České republice. Jsou si vědomi, že příjem velkého množství bílkovin (kterého se dosahuje převážně živočišnou stravou) je pro děti spíše škodlivý než prospěšný. Za škodlivé je považováno množství nad 2 g/kg hmotnosti a den, tj.

pro tuto věkovou kategorii množství nad 36 g/den.

Vegetariánské děti a fyzická zdatnost

Rostlinná strava obsahuje velké množství sacharidů, které jsou pro organismus výhodným zdrojem energie. Naopak živočišná strava má větší obsah bílkovin a tuků, jejichž spalování při fyzické zátěži není tak výhodné.

Je mnoho atletů, tenistů, triatlonistů i hokejistů a fotbalistů, kteří si výhody vegetariánské stravy při sportu vyzkoušeli a používají ji proto, aby dosáhli lepších sportovních výsledků než ostatní. I v České republice je řada sportovců – juniorů, kteří jsou dlouhodobě vegetariány a podávají výborné sportovní výkony. Např.

Jan Kunta, náš úspěšný juniorským reprezentant v cyklistice, obsadil před pár lety 3. místo na mistrovství světa juniorů v cyklokrosu. On i jeho rodiče jsou již řadu let vegetariáni.

Čím nahradit v jídelníčku maso

V době přechodu na vegetariánskou stravu se doporučuje konzumovat sójové a obilné bílkovinné koncentráty, které vytvářejí optickou a chuťovou náhradu masa na talíři. Polotovary jako tofu, Klaso, Robi, seitan, sojové plátky a kostky jsou velmi výživné, mohou sloužit jako náhrada masa a přitom nepůsobí negativně na lidské tělo jako maso.

Správně složená vegetariánská strava založená na obilovinách, zelenině, ovoci a luštěninách poskytuje dostatek živin a žádná specifická náhrada masa není nutná. V laktovegetariánské stravě se maso částečně nahrazuje mléčnými výrobky.

Vegetariánství a příjem železa

Správný přísun železa je pro dítě důležitý. Podobně jako příjem všech dalších živin, i příjem železa by měl být optimální. Při nižším nebo vyšším příjmu se totiž mohou vyskytnout zdravotní problémy. Má-li dítě ve stravě nedostatek železa, může onemocnět chudokrevností. Naopak příjem železa vyšší, než je jeho potřeba, zvyšuje riziko cévní aterosklerózy.

Chudokrevnost z nedostatku železa je poměrně častý zdravotní problém. Vyskytuje se stejně často mezi vegetariány jako mezi nevegetariány, vegetariánské děti tudíž netrpí chudokrevností častěji než děti nevegetariánské.

Vyskytne-li se chudokrevnost u vegetariánského dítěte, je třeba hledat její příčinu, stejně jako je ji nutno hledat u každého jiného dítěte. Podle příčiny chudokrevnosti je stejná i léčba.

Pokud by se za příčinu chudokrevnosti mylně označila vegetariánská strava, mohlo by to vést k tomu, že by se nezjistila skutečná příčina a léčba by se mohla zanedbat.

Vegetariánství a pevnost kostí

Jedním z projevů špatného zdravotního stavu lidí jsou časté zlomeniny velkých kostí. Je zajímavé, že počet těchto závažných zlomenin, které v některých případech mohou vést i k úmrtí, je výrazně ovlivňován složením stravy. Rizikovým faktorem je zde konzumace živočišných bílkovin. Živočišné bílkoviny totiž negativním způsobem ovlivňují hospodaření organismu s vápníkem.

Největším zdrojem živočišných bílkovin v lidské stravě je maso. Proto v těch zemích, kde se konzumuje mnoho masa, jsou závažné zlomeniny velmi četné. V zemích, kde se konzumuje masa málo, je těchto případů mnohem méně.

Například v Německu je průměrná spotřeba živočišných bílkovin přes 60 g/den na jednoho obyvatele a počet zlomenin krčku stehenní kosti je 200 na 100 000 obyvatel za rok. V Nigérii je spotřeba živočišných bílkovin 8 g/den a počet zlomenin pouze 0,1 případů na 100 000 obyvatel za rok.

V České republice je konzumace masa vysoká a proto mnoho spoluobčanů ve vyšším věku postihují závažné zlomeniny. Přitom často doporučovaný vysoký příjem vápníku v produktech z kravského mléka není řešením tohoto problému, neboť se tím ještě zvyšuje příjem živočišných bílkovin a tím i riziko zlomenin.

MUDr. Zbyněk Luňáček & kolektiv

Počet přečtení: 4 871 Datum: 11. 2. 2020

Vegetariánství ve výživě dětí

Článek byl zveřejněn před více než 1 rokem,a proto může obsahovat již neaktuální informace.

Význam výživyČlověk je nedílnou součástí přírody, z níž čerpá pro život důležité látky. Obdobím, kdy jsou zvýšené nároky na kvalitu a kvantitu stravy, je dětský věk.

• Novorozenci a kojenciZdrojem výživy v prvních dnech a měsících života dítěte bylo, je a bude kojení – mateřské mléko, které představuje vyvážený příjem živin.
• Batolata a předškolní dětiDítě je aktivnější, pozorujeme jistou vybíravost přijímání stravovacích návyků rodiny.
• Školní věk a mladistvíDěti si tvoří již vlastní názor, a může dojít k chybám ve výživě.
• Jakou výživu zvolitKojení nebo umělá výživa zajišťuje potřebné živiny, ale smíšená strava v pozdějším věku může být ovlivněna názorem rodičů.
• Alternativní výživaLakto-vegetarián, lakto-ovo-vegetarián, semi-vegetarián, pisko-vegetarián, pullo-vegetarián, vevaň-vegetarián.
• Příklad jídelníčku veganůSourozenci 2½ a 6 roků

Ráno:Voda z namočeného obilí – žito, pšeniceNápoj radosti ze směsi bylinek

1. Dopoledne:Jablka, rozinky
2. Oběd:Vařené jáhly s olejem za studena lisovaným
3. Večer:Brambory vařené ve směsi bylinek (kmín, saturejka, kopřiva, kontryhel, šťovík, sedmikráska,
4. Sójové mléko

Čaj z malinového listí s rozpuštěným pylem a medemSalát (syrový špenát, rajče, pórek, mořské řasy, petrželka, vojtěška, semínka slunečnice,sezamu, světlice, dýně, obilné klíčky)malinové listí, lichořeřišnice, česnek).

Výsledky vyšetřeníDěti byly oproti svým vrstevníkům menší, ale baculaté.

Z hodnocení jídelníčku vyplynul nadbytek kalorií o 38 %, nadbytek sacharidů o 74 %, nedostatek bílkovin o 14 % a nedostatek vápníku o 68 %.

Živočišné bílkoviny chyběly úplně, mimo mladší dítě, které matka kojila. Laboratorně byla nízká hodnota hořčíku a vitaminu B¹², spektrum aminokyselin v krvi obou dětí bylo změněno.

Úprava jídelníčkuNa doporučení dietologa a nutriční terapeutky přidala matka oběma dětem bílý jogurt, acidofilní mléko a kuřecí maso. Při kontrole za 6 měsíců byl patrný zrychlený růst obou dětí, přibyla jim svalovina, zlepšil se příjem vápníku a zlepšilo se i spektrum aminokyselin.

RozvahaVegetariánství není neobvyklým a novým způsobem výživy. Přechod k vegetariánství je vysvětlován důvody zdravotními, estetickými, náboženskými, ekologickými i ekonomickými.

U osob s ukončeným růstem může přinést i zdravotní užitek – redukce příjmu tuku, zvláště cholesterolu, vyšší příjem vlákniny, více nenasycených mastných kyselin, příznivý vliv na krevní tlak, obezitu, kardiovaskulární onemocnění, výskyt diabetu.

Možná rizikaTěhotenství a laktace: vegetariánky mají snížený příjem Fe, kyseliny listové, vitaminu D, Zn, veganky navíc snížený příjem energie, bílkovin, Ca, B¹².Kojenci 0 – 12 měsíců: vegetarián má snížený příjem Fe, vitaminu D, vegan má nedostatek kalorií, bílkovin, Ca, Zn, B¹².

U nekojených dětí je výživa hrazena dostupnými přípravky, které plně hradí potřebu kojence.

• Vývojové problémyNižší růstová rychlost dětí se vykládá omezenou kapacitou žaludku, strava je objemná, sytící, ale při nedostatečném energetickém příjmu.
• Kvalita rostlinné bílkovinyRostlinné bílkoviny mají nižší biologickou hodnotu než živočišné pro menší obsah esenciálních aminokyselin.

Saturace vícenenasycenými MK, minerály, vitaminy, vitagenyVyšší n-3 MK jsou součástí buněčných membrán, nedostatek může způsobit pomalejší rozvoj psychomotorického vývoje, opožděnou zrakovou ostrost a jiné.Vápník je obsažen především v mléce a mléčných výrobcích, u starších dětí může být nižší příjem Ca, zdrojem selenu je živočišná strava. Železo přijaté spolu s živočišnou potravou je lépe vstřebáváno, fytáty, oxaláty v rostlinách jeho absorpci zpomalují.Vitamin B¹² je v podstatné míře obsažen v živočišné potravě, jeho karenci může zastírat vysoký příjem kyseliny listové. Množství vitaminu D v mateřském mléce veganek je závislé na pobytu matky na slunci, při nedostatku hrozí dítěti rozvoj rachitidy, zdroj – rybí tuk. Pyridoxin a riboflavin je obsažen jak v živočišných zdrojích, tak v rostlinných. Zdrojem vitaminu K jsou živočišné potraviny a zelená listová zelenina. Vitamin A obsahují živočišné produkty, syntetizován může být z karotenoidů v rostlinách. Při protein-kalorické malnutrici hrozí nedostatek.

Karnitin je syntetizován v játrech z lyzinu a methioninu, slouží k transportu MK s dlouhým řetězcem. Při rychlém ukončení kojení vegankami by mohlo dojít k deficitu.

ZávěrOmezení živočišné bílkoviny nemusí vždy vést k postižení dítěte. Je třeba sledovat jeho zdravotní stav a růst. Při poruše vývoje je třeba přesvědčit rodinu ke změně diety.

Marieta Baliková, nutriční terapeutka, FN Motol, Praha 5