pondělí, 16. listopadu 2020, 19:10ZprávySpolečnost
Dvě třetiny lidí vnímá zavření škol jako nejvíc omezující opatření ze všech protikoronavirových nařízení, třetina dokonce zásadně. Ke dřívějšímu otevření škol by se přikláněly tři čtvrtiny lidí. Téměř dvoutřetinová většina obyvatel Česka by s…
pondělí, 16. listopadu 2020, 18:00SpolečnostHradecko
Mezi dopravním podnikem a železniční tratí v Pileticích má vzniknout nová bytová zástavba, ale i místo pro rekreaci. Město Hradec Králové má dokončenou základní revitalizační studii Piletického potoka.
pondělí, 16. listopadu 2020, 17:15ZprávyNáchodskoSport
Radnice v Náchodě hledá nejvhodnější místo pro vybudování nové sportovní haly. První možnost u Bílé růže padla, městu se nepodařilo vyjednat odkoupení pozemků. Stejný problém byl i na druhém zamýšleném místě. Ani zde se nepodařilo s TJ Náchod…
pondělí, 16. listopadu 2020, 16:05ZprávyPolitikaSpolečnostHradecko
Královéhradečtí Zelení jsou pro odchod z vládní koalice na místní radnici. Základní organizace v Hradci Králové o tom rozhodla v hlasování. Partnerské uskupení Změna pro Hradec o tom ale ještě nerozhodlo, o setrvání v koalici by mělo teprve…
pondělí, 16. listopadu 2020, 15:00KulturaSpolečnost
Tento čtvrtek začíná promítat autokino na pardubickém závodišti. Jako první je na programu komedie s Ivanem Trojanem Bourák. Návštěvníci by ale neměli zapomenout na teplé oblečení. Sice můžete mít po dobu filmu nastartované auto, ale pořadatelé…
pondělí, 16. listopadu 2020, 13:35SpolečnostZprávy
Slevové šílenství zvané Black Friday letos připadá na 27. listopad. V USA je běžné, že zákazníci kempují před obchody, aby si zajistili co nejlepší místo ve frontě. Letos bude ale kvůli pandemii koronaviru probíhat především online.
pondělí, 16. listopadu 2020, 12:00ZprávyKoronavirusSpolečnost
V Královéhradeckém kraji nadále klesá počet aktivních případů COVID-19. Na Jičínsku, Rychnovsku a také Náchodsku klesl počet nakažených pod hranici jednoho tisíce. Nejvíc nakažených je na Trutnovsku a Hradecku. Zde je počet pozitivně testovaných…
pondělí, 16. listopadu 2020, 10:35ZprávySpolečnostDopravaHradecko
Hradec Králové v těchto dnech dokončuje opravy silnic, které se musí stihnout do konce roku. Jde například o Hradečnici nebo ulici Spojovací a Nezvalovu. Přes zimu budou práce zastavené a pokračovat budou opět na jaře. To se nového povrchu dočká…
pondělí, 16. listopadu 2020, 09:20ZprávySpolečnostZ krajeHradecko
V Královéhradeckém kraji byla od začátku letošního roku až do září zahájena stavba 1157 bytů. Loni jich ve stejném období investoři rozestavěli 1172. Investoři a lidé staví hlavně rodinné domky, které tvoří 75 procent výstavby.
pátek, 13. listopadu 2020, 12:10ZprávyVzděláníSpolečnostKoronavirus
Aktualizováno 16. listopadu 2020, 9:13
Královéhradecký kraj nakoupí pro školy v regionu 670 nových notebooků. Ty budou moct využít učitelé, kteří vedou distanční výuku. Následně budou moct být využity pro zkvalitnění klasické výuky. Ačkoliv někteří studenti dostali počítače ze škol,…
Podnebí
Teplota vzduchu
Vlhkost vzduchu, srážky
Oblačnost
Slunný Jadran
Zprávy o počasí
Jadranské pobřeží a ostrovy patří do oblasti jadransko-středomořského podnebí. Je mírné, s krátkými a mírnými zimami a dlouhými a teplými léty. Podzim je značně teplejší než jaro.
Podnebí je plně pod vlivem moře, avšak není stejné v celé oblasti. Podnebí na ostrovech se liší od podnebí na pobřeží. Rozdíly jsou i mezi severním a jižním pobřežím. Nejde však o rozdíly příliš výrazné, jak se někdy mylně soudí.
Pobřeží je chráněno řetězem hor Dinárského krasu před drsnými vlivy z vnitrozemí.
 Cavtat |
Teplota vzduchu
Ve všech ročních obdobích stoupají teploty vzduchu na pobřeží od severozápadu k jihovýchodu. Vzhledem ke své poloze mají ostrovy v létě relativně poněkud nižší teploty než pobřeží pevniny.
To je také jeden z důvodů, proč jsou ostrovy tak oblíbené: vedra tu nejsou nikdy tak únavná jako na pevnině. Např.
letní teploty na Hvaru se pohybují v průměru od 20,2 do 24,9°C, kdežto ve Splitu vystupují až na 25,9°C.
Nejteplejším měsícem v celém přímoří je červenec. Nejvyšší průměrná teplota byla v tuto dobu naměřena ve Splitu: 25,9°C. Teploty v noci se v severní části pohybují od 20,7 do 23,9°C, ve střední části od 20,6 do 25,9°C a v jižní části od 21,9 do 25,4°C.
Průměrné měsíční teploty nejchladnějšího měsíce, ledna, nikdy neklesají pod 5°C. V důsledku zeměpisné šířky a blízkosti Alp je v zimě chladněji v severním přímoří, tepleji ve středním a nejtepleji v jižním přímoří.
Na pobřeží a na ostrovech je mráz výjimečným jevem. Ještě méně časté jsou dny, kdy průměrná denní teplota vzduchu klesne pod 2°C. Všechny tyto okolnosti příznivě ovlivňují rozvoj rostlinných kultur. Vegetační období je v přímoří prakticky nepřetržité.
Podzim bývá o 2 až 4°C teplejší než jaro. Mořská voda se totiž v létě poměrně značně ohřeje, akumulované teplo se pak z ní postupně uvolňuje do ovzduší a zpomaluje pokles podzimních teplot vzduchu. Zjara je teplotní vliv mořské vody značně menší. Teplotní vliv Jadranu proniká (především říčními údolími) poměrně hluboko do vnitrozemí. Nejvýraznější je v údolích Krky a Neretvy.
Tabulka – Průměrné měsíční a roční teploty vzduchu
| I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | průměr | |
| Krk | 5.4 | 5.8 | 9.9 | 12.3 | 17.2 | 21.3 | 23.5 | 22.8 | 19.3 | 14.5 | 10.0 | 6.9 | 13.9 |
| Rab | 6.7 | 6.3 | 9.5 | 12.8 | 17.2 | 21.2 | 23.2 | 23.2 | 19.3 | 15.4 | 11.1 | 8.4 | 14.8 |
| M. Lošinj | 7.6 | 7.8 | 9.8 | 13.5 | 17.8 | 21.7 | 24.4 | 24.2 | 21.1 | 16.1 | 12.2 | 9.6 | 15.5 |
| Hvar | 8.3 | 8.8 | 10.5 | 13.8 | 18.1 | 22.2 | 24.9 | 24.4 | 21.4 | 16.9 | 13.4 | 10.0 | 16.1 |
| Vis | 9.8 | 9.8 | 11.4 | 14.4 | 18.2 | 22.1 | 25.1 | 24.6 | 21.7 | 18.4 | 13.9 | 10.8 | 16.7 |
| Lastovo | 8.2 | 8.6 | 10.0 | 13.1 | 17.2 | 21.1 | 23.9 | 23.8 | 20.9 | 16.4 | 12.9 | 10.3 | 15.5 |
| Pula | 6.2 | 5.7 | 8.2 | 12.1 | 16.8 | 20.9 | 23.4 | 23.0 | 19.6 | 14.6 | 10.4 | 7.8 | 14.1 |
| Rijeka | 5.7 | 6.2 | 9.0 | 13.2 | 17.6 | 21.2 | 23.9 | 23.4 | 19.9 | 14.8 | 10.3 | 7.6 | 14.4 |
| Zadar | 6.6 | 7.0 | 9.3 | 13.1 | 17.5 | 20.6 | 23.9 | 23.4 | 20.1 | 15.4 | 11.3 | 8.9 | 14.8 |
| Šibenik | 6.8 | 7.5 | 10.0 | 14.2 | 18.6 | 22.7 | 25.6 | 24.8 | 20.9 | 16.6 | 11.3 | 7.8 | 15.0 |
| Split | 7.3 | 7.9 | 10.4 | 14.1 | 18.5 | 22.8 | 25.9 | 23.3 | 21.6 | 16.8 | 12.8 | 8.8 | 16.0 |
| Dubrovnik | 8.7 | 9.3 | 10.8 | 14.0 | 18.2 | 22.2 | 24.8 | 24.5 | 21.4 | 17.4 | 13.5 | 10.5 | 16.3 |
Na tomto podnebním činiteli je do značné míry závislá i pracovní schopnost člověka, jeho zdraví a pohoda. Pro normální činnost plic je nejvhodnější vlhkost označovaná jako mírná, tj.
55 – 75 % ovzdušné vlhkosti (optimální přitom je 60 % při teplotě 22°C). Přibližně takové jsou podmínky na pobřeží v létě – v červenci a srpnu. Přitom nejoptimálnější podmínky má Split, dále Rijeka a Dubrovník.
Na vytváření vhodného vztahu mezi teplotou a vlhkostí vzduchu má příznivý vliv vítr mistrál – maestral.
Jaderské moře je velký zdroj vláhy – zásobuje vodními srážkami vnitrozemí Chorvatska, Srbska, Černé Hory i Bosny a Hercegoviny, část Itálie a značnou část střední Evropy. Samo pobřeží však dostává srážek málo, protože vlhký vzduch přímořskou oblast míjí, aniž by se nad ní projevil vodními srážkami.
Nejméně vodních srážek mají ostrovy, 500 až 1 000 mm ročně. Na pobřeží se množství vodních srážek pohybuje od 1 000 do 1 700 mm ročně; roční množství srážek je ale rozděleno na jednotlivé měsíce velmi nerovnoměrně.
Minimum vodních srážek připadá právě na letní měsíce, na červen až srpen. Nejsušším měsícem je červenec, a to v celém přímoří.
Například na ostrově Lastovo spadne v červenci pouze 20 mm srážek, na Hvaru a Visu a 22 mm, ve Splitu 26 mm, v Dubrovníku 27 mm. Někdy se letní sucha protáhnou až do září, což pak záporně ovlivní vegetaci.
Nejvíce srážek bývá koncem podzimu, v listopadu, a na začátku zimy, v prosinci; druhotné maximum je pak na jaře, v březnu a dubnu.
Sníh bývá v přímoří neobvyklým jevem. Ročně se v průměru objevuje po jeden až tři dny, což prakticky znamená, že napadne a ještě téhož dne roztaje. Bouřky nejsou v přímoří ničím neobvyklým. V létě jsou častější v severní části, v zimě na jihu.
Tabulka – Rozdělení vodních srážek v přímoří Chorvatska (v mm)
| I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | roč. průměr | |
| Pula | 59 | 57 | 58 | 48 | 59 | 44 | 44 | 43 | 73 | 91 | 99 | 72 | 747 |
| Rijeka | 130 | 123 | 65 | 105 | 88 | 94 | 103 | 70 | 169 | 159 | 167 | 175 | 1466 |
| Krk | 124 | 73 | 113 | 86 | 117 | 75 | 78 | 104 | 144 | 244 | 158 | 160 | 1476 |
| Rab | 77 | 52 | 81 | 72 | 107 | 92 | 46 | 42 | 115 | 150 | 125 | 113 | 1072 |
| M. Lošinj | 78 | 73 | 76 | 53 | 71 | 45 | 38 | 45 | 107 | 109 | 121 | 112 | 918 |
| Zadar | 88 | 63 | 55 | 61 | 47 | 58 | 33 | 41 | 82 | 105 | 120 | 117 | 870 |
| Šibenik | 73 | 73 | 66 | 66 | 80 | 49 | 49 | 34 | 73 | 95 | 136 | 132 | 926 |
| Split | 66 | 60 | 67 | 64 | 71 | 45 | 26 | 39 | 72 | 112 | 120 | 117 | 859 |
| Hvar | 72 | 63 | 52 | 55 | 44 | 32 | 22 | 30 | 45 | 74 | 95 | 105 | 689 |
| Vis | 95 | 64 | 58 | 42 | 35 | 32 | 22 | 19 | 51 | 69 | 98 | 96 | 676 |
| Lastovo | 74 | 57 | 71 | 44 | 43 | 16 | 20 | 14 | 47 | 83 | 107 | 95 | 662 |
| Dubrovnik | 141 | 117 | 103 | 91 | 79 | 54 | 27 | 45 | 109 | 161 | 198 | 169 | 1294 |
Jadranské přímoří se vyznačuje nejmenší oblačností, největším počtem jasných dní a nejdelší insolací (slunečním svitem) v Chorvatsku. Oblačnost má bezprostřední spojitost s teplotou vzduchu.
Oblačnost se zmenšuje od severozápadu k jihovýchodu. Největší je v zimě, nejmenší v létě. V létě trvá jasné počasí po celé týdny, ba měsíce (po dva i více měsíců). Na jaře je oblačnost větší než na podzim.
O větrech na Jadranu podrobněji v části Jaderské moře.
Slunný Jadran
Tabulka – Průměrná délka slunečního svitu (v hod.)
| I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | roč. průměr | |
| Rijeka | 3.9 | 3.9 | 4.9 | 5.4 | 7.3 | 7.8 | 9.2 | 9.0 | 6.6 | 4.7 | 3.8 | 2.8 | 5.8 |
| Rab | 2.2 | 5.2 | 5.6 | 7.4 | 7.6 | 10 | 12 | 10 | 7.6 | 5.5 | 4.0 | 3.3 | 6.7 |
| Senj | 2.7 | 4.3 | 4.9 | 6.3 | 6.7 | 8.9 | 10.3 | 9.0 | 8.9 | 4.4 | 3.4 | 2.2 | 6.0 |
| Split | 4.4 | 5.6 | 6.2 | 7.4 | 8.1 | 10.9 | 12.0 | 10.9 | 8.5 | 6.4 | 4.7 | 3.5 | 7.4 |
| Hvar | 4.1 | 5.2 | 6.2 | 8.0 | 8.7 | 10.8 | 12.3 | 11.2 | 8.7 | 6.6 | 4.5 | 3.2 | 7.5 |
| Dubrovnik | 4.0 | 4.5 | 6.0 | 6.9 | 8.2 | 10.7 | 12.0 | 11.0 | 9.0 | 6.5 | 4.5 | 3.0 | 7.2 |
Průměrná délka slunečního svitu se v severním přímoří pohybuje od 5,8 do 6,8 hod. denně, nejvyšší je ve středním přímoří (7,4 až 7,5 hod.), jen o málo kratší je v jižním přímoří. Nejvyšší počet hodin slunečního svitu je v létě. Na severu dosahuje délka slunečního svitu průměrně 7,8 – 12 hod.
, ve středním přímoří 10,7 – 12,3 hod. a na jihu 10,7 – 12 hod. Délkou slunečního svitu mohou místa na chorvatském Jadranu směle soutěžit s většinou míst na francouzské Riviéře. Od června do září má většina míst na středním a jižním Jadranu delší insolaci než například slavná Nizza (7,9 hod.).
Nejslunnější oblastí je ostrov Hvar. Za rok tu slunce svítí 2 745 hod., tj. roční průměr je 7,5 hod. denně. Zaujímá tím první místo nejen na chorvatském přímoří, ale i v celém Středomoří.
Je proto oprávněné přirovnání Hvaru k proslulému ostrovu slunce v Atlantiku, Madeiře.
Nízké teploty pod O°C se projevují na Hvaru jen výjimečně, v dlouhodobém sledování to bylo pouze 18 dní za 60 roků, takže ostrov je přitažlivý pro turisty v létě i v zimě.
Ale není to jen Hvar, který se na Jadranu vyznačuje mimořádnou délkou slunečního svitu. Například ve Splitu svítí slunce ročně 2 697 hod., což je v ročním průměru 7,4 hod. denně, v létě pak až 12 hod. denně. Obdobně v Dubrovníku svítí slunce za rok 2 630 hod.
Zprávy o počasí
Zprávy o počasí vysílají všechny chorvatské stanice ve svých zprávách. Podrobné informace o počasí může zájemce získat u přístavních správ a v přístavech pro jachty – v marinách. Pobřežní stanice vysílají po celý rok zprávy o počasí, předpovědi na 24 hodin v chorvatském a anglickém jazyce:
Předpovědi počasí na VHF vysílačích:
- Pula – VHF kanál 73 pro Západoistrijské přímoří
- Rijeka – VHF kanál 69 pro Kvarner, Chorvatské přímoří a pro Severní Dalmácii
- Split – VHF kanál 67 pro Střední Dalmácii a Středodalmatské ostrovy
- Dubrovník – VHF kanál 73 pro Jižní Dalmácii a Jihodalmatské ostrovy
Tyto stanice vysílají od 1.5. do 1.10 po celých 24 hodin. Předpověď se opakuje každých 10 minut, aktualizuje se v 7, 13 a 19 hodin. Předpověď je v těchto jazykových mutacích: chorvatsky, německy, anglicky a italsky. Je možné se na předpověď počasí informovat i telefonicky a to na telefoních číslech 021 389 376 nebo 021 591 033 – Pomorski meteorološki centar Split.
Podrobné informace o počasí v Chorvatsku: Státní hydrometeorologický ústav (Državni hidrometeorološki zavod) – meteo.hr
Obecné informace o Jaderském moři (příliv a odliv, mořské proudy, teplota vody, větry atd.) najdete v části: Jaderské moře
PŘEHLEDNĚ: Otázky a odpovědi ke koronaviru. Co se v Česku smí a co je zakázané
Co to je nouzový stav?Vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost
Jak dlouho bude trvat?Vláda jej prodloužila do 17. května.
Může se nouzový stav prodloužit?Ano, ale museli by to schválit poslanci.
Přečíst článek ›
Co všechno při nouzovém stavu může vláda nařídit?Například evakuaci osob a majetku z vymezeného území nebo na něj zakázat vstup dalším osobám.
Ze zákona také mohou úřady ukládat lidem pracovní povinnosti nebo – což je v případě většího rozšíření koronaviru pravděpodobnější – poskytnout věcné prostředky. Tedy například nadbytečné zásoby zdravotnického materiálu, nyní hlavně respirátorů a roušek, pro nemocnice.
Zásoby pak v případě nouze mohou jít přednostně do nemocnic, dětských domovů, domovů pro seniory či pro lidi, kteří se podílejí na plnění krizových opatření.
Týkají se opatření i cizinců?Ano. Ti z rizikových oblastí mohou vycestovat, ale pokud zde nemají trvalý pobyt či přechodný pobyt nad devadesát dnů, nemohou být vpuštěni do země.
Kam se mohu obrátit, když mám kvůli karanténě a informacím o koronaviru psychické potíže?Ministerstvo zdravotnictví spustilo pod číslem 1212 (volba 5) také linku první psychické pomoci. Linka je bezplatná a určena všem občanům. Lidé zde mají možnost promluvit si s odborníkem, který úzkostem volajícího a s nimi spojenými starostmi porozumí a bude spolu s ním hledat řešení a úlevu.
Mimořádná celorepubliková karanténa (16. 3. – 17.5.)
Od pondělka 16. března do 17. května do 6:00 hodin platí karanténa pro celou Českou republiku. Tedy stav, kdy je významně omezen volný pohyb všech občanů na veřejnosti.
Přečíst článek ›
Od půlnoci ze středy 18. na čtvrtek 19. března platí zakáz vycházet na ulici bez roušky nebo jakékoliv ochrany obličeje. A mezi 8. a 10.
hodinou dopolední smějí v obchodech s potravinami nakupovat pouze senioři nad 65 let. Vláda současně nehodlá trestat lidi za nedodržování nařízení.
„Doufám, že většina lidí vidí, co se děje v Itálii a ve Španělsku a ve zbytku Evropy,” uvedl premiér Andrej Babiš.
Je nošení roušek povinné?Ano. Z rozhodnutí vlády si lidé musejí od středeční půlnoci zakrývat ústa a nos kdekoliv mimo domov. Tedy na ulici, v MHD, v obchodech, parcích. Zkrátka tam, kde nejse zcela sami (v lese, u sebe na zahradě atd).
Musejí mít roušky i děti?Na veřejnosti ano. Nemusejí je nosit pouze děti do dvou let věku. Pokud rodiče dětem starším než dva roky ústa nezakryjí, vystavují se pokutě.
Musejí mít roušky děti a osoby s autismem?Nemusejí, na ty se také vztahuje výjimka ministerstva zdravotnictví.
Musejí mít roušky děti ve školkách?Děti od dvou do sedmi let v mateřských školách nově nebudou muset nosit roušky.
Musejí mít roušky řidiči?Řidiči motorových vozidel roušky mít nemusejí jen v případě, že jsou ve voze sami, nebo jedou se členy své rodiny. Roušky nemusejí mít ani řidiči MHD, kteří jsou sami v oddělené kabině.
Musejí mít roušky umělci?Ochranu tváře nebudou muset podle nového nařízení vlády za určitých okolností nosit ani umělci a moderátoři při provádění autorského díla. Platí však důležitá nařízení. Dezinfekce je naprostou nutností. Vystupující umělci se také musejí prokázat negativním testem na covid-19, který nebude smět být starší než čtyři dny.
Musím mít roušku opravdu všude?Na veřejnosti byste měli.
„Všem osobám pohyb a pobyt na všech místech mimo bydliště, bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa) jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek, šál nebo jiné prostředky, které brání šíření kapének,“ přikázala ve svém usnesení vláda. Doma ji mít nemusíte, stejně tak ve svém autě a při individuálním tréninku na sportovišti (více bod níže).
Budu muset při sportování i nadále používat roušku?Vláda při venkovních sportovních aktivitách zrušila povinnost používat roušky. Ale má to háček. Lidé od sebe budou udržovat rozestup minimálně dva metry.
„Zjednodušeně řečeno: pokud někdo pojede v přírodě na kole, nemusí mít roušku. Pokud někdo poběží po lese, nemusí mít roušku.
Pokud se ale někdo bude pohybovat třeba uvnitř města, kde lidí bude více a kde kontakt může být menší než dva metry, tak by tu roušku měl mít,“ uvedl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO).
Kde seženu roušky?
Tourism.Olomouc.eu
Olomouc na špici žebříčku Lonely Planet!
Třetí rok, třetí skvělá vizitka prestižního světového průvodce. Lonely Planet sestavil nový žebříček nejkrásnějších, leč málo známých turistických destinací. Na prvním místě se neumístily horké prameny Islandu, skály Gibraltaru, Odysseova Ithaka či město Lucemburk, ale historické centrum Olomouce!
Miniprůvodce Tajná Evropa představuje turistům padesátku míst z různých koutů Evropy. „Olomouc je turistickou obdobou osobité restaurace, která je vaším malým osobním tajemstvím.
Hlavní náměstí patří mezi nejvíce okouzlující v zemi, obklopeno historickými budovami a ozdobeno Sloupem Nejsvětější Trojice pod ochranou UNESCO. V ulicích centra jsou roztroušeny překrásné kostely, z nichž mnohé hostily vzrušující historii.
Prozkoumejte základy starobylého olomouckého hradu v Arcidiecézním muzeu, které musíte vidět, a poté se vydejte do jedné z mnoha hospůdek či minipivovarů,“ láká největší světový vydavatel průvodců.
Už před dvěma lety přitom totéž vydavatelství ocenilo Olomouc zařazením do žebříčku deseti nejkrásnějších skrytých pokladů Evropy a vloni pak znovu jako součást doporučené destinace Morava.
„Je to krásné a pro nás současně překvapivé. Lonely Planet je mezi turistickými průvodci něco jako Michelin v gastronomii, vnímám to jako vítězství v turistické olympiádě,“ reagoval na první zprávy o vyznamenání Olomouce primátor Martin Major.
„Velice mě těší, že odborní redaktoři tohoto nakladatelství skutečně oceňují krásu našeho města, jeho malebnou atmosféru a jedinečnost. Olomouc je zaujala mimo jiné tím, že nabízí stejné architektonické skvosty jako Praha, ovšem bez nutnosti prodírat se davy turistů.
To je určitá komparativní výhoda našeho města, i když po opakovaných pochvalách od nejčtenějšího průvodce možná jen dočasná,“ uvedl primátor Major s úsměvem. „Věřím, že se takto podaří představit naše krásné město dalším a dalším turistům,“ dodal náměstek primátora Jan Holpuch.
„Myslím si, že označení jako skrytý poklad či neobjevené místo dodají Olomouci ještě silnější punc atraktivity a vzbudí u potenciálních návštěvníků větší zájem.“
Olomouc se snaží o kvalitní systematickou propagaci svých krás už léta a v poslední době tato snaha sklízí hmatatelné plody.
Statistiky i prostý pohled do ulic v centru města potvrzují, že turistů v Olomouci opravdu přibývá, město je už součástí nabídek cestovních kanceláří, například na jednodenní výlety z Prahy, či jako součást trasy Vídeň–Krakov.
„Určitě pomohla větší propagace ve spolupráci s agenturou CzechTourism, která Olomouci věnuje více prostoru než dříve,“ říká Karin Vykydalová, vedoucí oddělení cestovního ruchu.
„Pochvaly od Lonely Planet samozřejmě pomohou, ideálně to funguje tak, že na základě těchto doporučení sem návštěvník přijede, je spokojen a doma pak Olomouc doporučí svým známým,“ dodává Dušan Gavenda ze stejného oddělení. Průvodce Lonely Planet Secret Europe je v elektronické podobě zdarma ke stažení na www.lonelyplanet.com/secret-europe.