Proč některé dítě jí moc, jiné málo a co s tím?

Určitě také znáte všechny ty poučky typu: Kdo nesní polévku, nedostane nic dobrého. Když mu chutná, je to dobré, když ne, děláš něco špatně a mnoho dalších. Chuť k jídlu je jedním z ukazatelů zdraví a prospívání. Zvláště u dítěte. Kdy můžete přimhouřit oko a kdy jde skutečně o důvod k panice? Jak s nechutenstvím u dětí bojovat?

Hlady neumře

Děláte si starosti s tím, že vaše dítě málo jí? Snažíte se ho přimět různými způsoby, aby otevřelo pusu a sousto snědlo? Slibujete bonbonky, když oběd dojí nebo sní pár kousků zeleniny? Právě takové jednání je špatně. Dítě se brzy naučí vaší slabost využívat.

Nemusíte se bát. V našich podmínkách už děti hlady neumírají, takže pokud nesní oběd, netlačte na něj. Prostě bude o hladu. Jídlo by nemělo být alfou a omegou rodinného života.

Pokud se kolem něj dělá příliš velký humbuk a často, můžete nevědomky vyvolat v dětech odpor k jídlu.

Dítě nechce jíst, má dost

I malá miminka ví, kdy jsou plná. Odvrací hlavu či vyrazí lžíci z vaší ruky. Víc nechce a je mu jedno, co píší tabulky na obalu. Na talíř mu zkrátka nikdy nedávejte více, než si řekne.

Je lepší dát dítěti spíše o něco méně. Je lepší si přidat, než sedět nad zbytky. I tak se někdy může stát, že nějaké jídlo zbude.

V takovém případě dítěti řekněte, že to není správné, protože s jídlem se neplýtvá, ale zbytečně celou situaci “nehroťte”.

Nesní nic? Nevadí

Občasný půst je zdraví prospěšný. Jestliže nechce dítě sníst ani sousto, nechte ho být. Bude až do svačiny nebo večeře bez jídla. Rozhodně mu nedávejte nic jiného, jako jsou sušenky nebo jiné pochutiny. Neberte jídlo až tak vážně. Dítě tím, že nechce sníst vámi připravené řízky, neznamená to, že byste byla špatná kuchařka či špatná matka. Některé děti jí zkrátka méně.

Dítě nejí, protože je nemocné

Nechutenstvím se může projevit i celá řada onemocnění, např. bolesti bříška, hlavy, kloubů, průjem, teploty, kašel a další obtíže. Vždy je potřeba navštívit lékaře, aby stanovil příčinu.

Jídlo rodičů by děti jíst neměly

Do stravování dětí často nevhodně zasahují rodiče i prarodiče. Nabízí mu jídlo až moc, hlavně tučné, pamlsky, sladké nápoje a jiné.

Hodně rozšířené jsou hranolky, hamburgery, párek v rohlíku, studený párek nebo buřt, lupínky, krémové dorty, apod. Tato nezdravá jídla konzumují už i velmi malé děti.

Je velmi důležité si uvědomit, že jídlo batolat a malých dětí by se mělo odlišovat od jídelníčku dospělých.

Nezapomeňte na pitný režim dětí

Již odmalička by mělo malé dítě mít zavedený pravidelný pitný režim. Zapomeňte na sladké nápoje, vodu ochucenou sirupy, džusy, colu a cokoliv, kde je obsaženo velké množství cukru.

Několik rad pro budování zdravých stravovacích návyků

Rad o tom, jak vybudovat zdravé stravovací návyky u svých dětí je opravdu mnoho. Vybrali jsme několik nejdůležitějších:

  • dítě by mělo jíst pravidelně,
  • nedávejte mezi jídly dětem sušenky nebo jiné maličkosti na zakousnutí,
  • jídlo by mělo probíhat v klidu a dítě by se nemělo rozptylovat hračkami nebo jinými věcmi,
  • neztrácejte trpělivost, pokud to dítěti dlouho trvá. Pokud jí dobře, pochvalte ho, když jíst nechce, nehněvejte se na něj,
  • nikdy nenuďte dítě do jídla násilím,
  • po prvním roce by mělo začít dítko jíst samo, i když dělá nepořádek. Pouze ho dokrmujte a buďte trpěliví,
  • dítě se učí o vztahu k jídlu i při nakupování s rodiči nebo prarodiči.

S nějakým problémem s jídlem se u dětí setká takřka každý rodič. Nejlepším možným řešením je celou situaci nebrat až tak vážně a dál trvat na svých požadavcích. To, jaké návyky váš potomek získá v dětství, ovlivní celý jeho zbývající život.

  • Proč některé dítě jí moc, jiné málo a co s tím?
  • Proč některé dítě jí moc, jiné málo a co s tím?
  • Proč některé dítě jí moc, jiné málo a co s tím?
  • Proč některé dítě jí moc, jiné málo a co s tím?
  • Proč některé dítě jí moc, jiné málo a co s tím?
  • Proč některé dítě jí moc, jiné málo a co s tím?
  • Proč některé dítě jí moc, jiné málo a co s tím?
  • Proč některé dítě jí moc, jiné málo a co s tím?

Proč na jaře některé děti moc nejedí a jiné stonají

Už je to zase tady. Jako každý rok na jaře maminky lamentují, že to jejich robátko poslední dobou nějak stávkuje v jídle. Většina dětí, které doposud tak krásně jedly, má najednou menší zájem o jídlo, loudají se, některé nejedí skoro vůbec. Možná víme, čím to je. A taky víme, že jarní eliminace jako rýmy, kašle, tekoucí oči či angína se netýkají jen dětí.

Malé děti mají docela dobře vyvinutou intuici i vztah ke svému tělu. Dokud jim to náš civilizovaný přístup k životu nepokazí a nedáme jim špatné návyky jako mlsání apod.

Rozumem sice možná nevědí, ale jejich tělo ví, co je pro ně dobré a co nikoli.

Tedy většinou 🙂 A tak moc dobře cítí, že když se blíží biologické jaro, kdy začíná období jater a žlučníku a že je tedy půst.

Děti na přirozené stravě

Děti na přirozené stravě, o které píšeme na našich stránkách, reagují na přírodu přirozeně. Protože mají nejpřísnější jídelníček, většinou jen zmenší porce a mají viditelně menší zájem o jídlo než v zimě. Začnou vámujídat při vaření syrovou zeleninu a jíst třeba syrový pórek nebo ředkvičky, o kterých v zimě tvrdily, že je pálí.

Pokud se na ně nechystají nějaké jarní eliminace, tak většinou nic víc nezaznamenáte. Je vhodné vyjít vstříc jejich potřebám a začít i takhle živené děti a jejich malé žlučníky a játra šetřit.

Znamená to méně smažení, o trochu méně tuku, více napařování, vaření ve vodě a přidávat na talíř postupně syrovou zeleninu. Kvůli vitamínům zařazujeme stále zeleninu kvašenou, přidáváme čerstvé natě, případně klíčky.

Nezapomínáme samozřejmě na semínka a na to, že malé děti potřebují více stravy formou polévek, omáček a kaší.

Děti na běžné české stravě

Někdy začnou s jídlem z pohledu rodičů doslova zlobit.  Často najednou, jakoby z ničeho nic, nejedí maso, rýpou se v jídle a nic jim není dobré.

Jejich tělíčka jsou samozřejmě mnohem více zanesena než těla výše uvedených dětí, takže nastává i razantnější očista.

Mnohem více než nucení do jídla je lepší jim upravit jídelníček, odlehčit stejně jako dětem na stravě přirozené.

Pokud vynechávají maso, tak důsledně hlídat, aby měly na talíři kombinaci obiloviny, luštěniny a tepelně upravené zeleniny (Moje dítě odmítá jíst maso. Co s tím?). A když prostě zarytě nejí, tak přivřete obě oči a nechte jejich těla trochu odpočinout, odkyselit. Věřte, že hlady nezemřou. Potřebují si jen udělat v těle pořádek.

Jarní detoxikace organismu

Ať už máte dítko držené zcela zkrátka na čistě přirozené stravě, dítko se stravou někde mezi zdravou a tou běžnou českou nebo dítě, které jí tak, jak se to u nás běžně vidí posledních pár desítek let, možná se vám nevyhnou jarní eliminace – detoxikační symptomy. Jsou to nejrůznější projevy toho, že se tělo na jaře zbavuje přebytků a odpadů, které se v organismu nashromáždily.

Ty koneckonců zažívá i kdejaký dospělý. Ale ten je zvyklý, že mu není dobře a navíc je s tím obvykle ještě schopen chodit do práce. Zato takové soplící dítko s rýmou nebo horečkou, to už jednoho poděsí. Zvlášť, když je to dítko z těch prvně jmenovaných a nemá to tedy z čeho mít!

Jak tělu pomoci, když se čistí

Není důvod se hned děsit, okamžitě hledat lékaře a podávat medikamenty, stačí vzít rozum do hrsti. Horečku prudce nesrážíme, léčíme ji přirozeně jako za našich babiček. Horečka je přítel, přišla spálit něco, co se nepodařilo vyloučit stolicí, potem a dechem.

 Na rýmy a kašle vaříme čaj z lotosu, dáváme bramborové obklady na hrudník a další staré recepty, kterými nás kurýrovaly babičky. Z jídelníčku rozhodně vyloučíme živočišné výrobky, tedy maso, mléko a všechny mléčné výrobky, sladkosti, pečivo a opatrně budeme při zahlenění postupovat i s ovocem.

Nám se osvědčilo při rýmě ovoce vyloučit zcela.

Od tekoucích očí po angíny

Za jarní eliminace se dá považovat skoro vše, s čím dítě na jaře marodí. Kdyby nebylo co z těla vypuzovat, nebylo by s čím marodit.

Bacily a viry jsou kolem nás pořád, když je tělo a imunita v pořádku, tak na nás nemají velký vliv. Takže vymlouvat se, že jsme někde něco chytli v kolektivu, nemá cenu.

Cenu má zlepšit životní styl a budovat tak dětem přirozeně lepší imunitu.

Někdy jsou to jen takové drobnosti jako tekoucí oko. Tam se vyplatí dávat obklady ze světlíku lékařského, popíjet kuzu a šetřit játra. Oči jsou totiž jejich „vývodním kanálkem“. A protože játrům nesvědčí zimní přejídání a nedostatek pohybu, leze nám to potom, s odpuštěním, na jaře už i očima.

Nechte tedy ležet všechna ta antibiotika, kapičky apod., dejte dětem dietku, obklady ze světlíku a za tři dny je po všem. Ono to prostě musí ven. Nemá cenu to zatlačit léky zpátky do těla. Nechceme přeci lékem potlačít příznaky a fujtajbly nechat v těle. Za měsíc či dva stejně vylezou ven v mnohem horší podobě.

Různé rýmičky a kašle jsou ještě docela snesitelnou podobou, ale spála a angína už jsou opravdu velmi nepříjemné. Pořád je to ale o tom samém. Něco se v těle nahromadilo a teď to musí ven.

Pokud si nejste jistí, je samozřejmě vhodné vyhledat lékaře, ideálně celostního, který na to půjde chytře a poradí byliny, homeopatika a jiné přírodní cesty, než sáhne po lécích jako takových. Ty totiž opět poškodí játra, zatíží celý metabolismus a jsme v začarovaném kruhu nikdy nekončící únavy a snadného nakažení se čímkoli kdykoli.

Proč to moje, když jíme tak dobře???Proč některé dítě jí moc, jiné málo a co s tím?

Ptají se některé maminky dětí, které jsou od narození na naprosto zdravém jídelníčku. Milé maminky, neděste se a hlavně si nedělejte výčitky svědomí, že jste něco pokazily! Berte to tak, že dětské nemoci silně posilují imunitu a že každá prodělaná horečka tělu velmi pomáhá.

Budete mít zájem:  7× ženy a alkohol: Proč baba snese míň než chlap

I naše děti prodělaly řadu horeček. Už v miminkovském věku. Nikdy jsme nepotřebovali antibiotika a po každé horečce jsme viděli s manželem velký pokrok v jejich fyzičce nebo mentálních schopnostech.

Berte v potaz, že do těl našich potomků se ukládají nadbytky a škodlivé látky už v době těhotenství, pokud jsme nebyly svaté, a navíc z našich těl se do těch jejich dostávají tyto látky a fyzická výbava i z našich předchozích let. Asi žádná z nás totiž na takové stravě nemohla vyrůst a mít tedy docela zdravé a čisté tělo.

 Podle čínské medicíny je to dokonce 8 generací, jejichž zdravotní stav se promítne do konstituce našeho dítěte.
Na našich dětech se toto všechno dříve či později projeví v menší či větší formě. Neděste se, uzpůsobte jídelníček a denní režim stavu vašeho potomka a užijte si čas, kdy se mu musíte třeba při horečce stoprocentně věnovat.

Možná také dítko zatoužilo po vaší blízkosti a teď si vybírá svůj díl.

Nedejte na řeči, dejte na rozum

Může se stát, že vás okolí, zvlášť pokud zdravé výživě moc nefandí, začne právě v tuto dobu trýznit poznámkami o tom, jak vám ta zdravá výživa nefunguje. Nedejte na řeči, nevysvětlujte nic o jarních eliminacích, víte svoje.

V klidu a tichosti se doma vykurýrujte a děkujte přírodě nebo Bohu, že vaše ratolest má funkční obranné mechanismy (umí spálit odpad horečkou, umí dostat přebytky ven ve formě hlenu apod.), že si v těle nedrží odpad a že se její tělo umí samo dát do pořádku. To je oč tu běží. Tělíčka našich dětí se pak dokážou velmi rychle zregenerovat a vrátit se zpět k normálu.

Tělo nezatížené léky si umí poradit mnohem lépe než tělo dítěte, které při prvním náznaku teploty dostane tabletku nebo čípek.Časem pak totiž tyto medikamenty zatížené děti zdánlivě nestonají – nemívají horečku (jejich tělo už ji neumí vyvolat), ale nejsou pořád jaksi úplně ve formě, v náladě a kondici.

Jejich těla jsou zanesená, unavená, překyselená a časem se to někde projeví hůř než jen nějakou jarní eliminací ve formě rýmy či horečky. Takže buďme rádi za rýmu či horečku 🙂

Užívejte si jaro

Pokud tedy vaše dítko moc nebaští, radujte se, že mu zrovna neteče z oka nebo nosu, že nemá angínu a že je vlastně docela fit. Jaro je po všech stránkách očista – nás dospělých, i našich dětí. Můžeme se tomu bránit, jak chceme, příroda je zatím pořád ještě mocnější než my. Tak to berte, jak to je a užívejte si jaro!

Dítě odmítá jíst: rozmar, nebo závažný problém?

„U mé 4leté dcery se projevuje nechutenství, jí prakticky jen suché těstoviny s máslem, rohlík nebo chleba s margarínem, kuřecí řízek a bramborové placky. Jo, a palačinky.

Žádné jiné normální jídlo do ní nedostaneme po dobrém ani po zlém. Ovoce, zelenina – nezná. Maso, omáčku, knedlík, rýži, sýr, šunku…, nic. Navíc jí hrozně málo. Pije jen vodu nebo kupovanou vodu s citronovou příchutí.

Čaj nikdy nepolkla, mléko nepozře.

Nebývalo to vždycky tak hrozné, jako úplný prcek jedla z tatínkova talíře prakticky cokoliv, ale časem jídel ubývalo, až jsme se dostali na současné minimum.

Letos začala chodit do školky, odkud si ji musím každý den před obědem vyzvedávat, protože tam nechce jíst nic a pokusy paní učitelky nabízet jí něco alespoň ochutnat ji stresovaly tak, že tam nechtěla chodit vůbec.

Pokud by bylo na ní, tak by snídala čokoládu, obědvala gumové medvídky a večeřela křupky. Nedopřávám jí je podle libosti, jen jsou to asi jediné věci, které jí opravdu chutnají hodně.“

Tolik příspěvek jedné z nešťastných maminek v internetové diskuzi. A podobnými příběhy na téma nechutenství u malých dětí se diskuzní fóra jen hemží. Jde ale opravdu o nechutenství?

Jídlo jako atrakce

Rodiče, ve strachu o to, aby jejich potomek nestrádal, nezřídka přistupují na „hru“ dítěte, které odmítne oběd, ale svačinkou v podobě něčeho sladkého samozřejmě nepohrdne. Výživově bohatou večeři sice nesní, nějaký ten jogurt s lentilkami to však snad alespoň trochu napraví…

Jde ale v takovém případě skutečně o nechutenství? Nebo dítě jen momentálně nemá chuť k jídlu, a kdybychom ho nechali, později by jídlo snědlo? Může být, ale s největší pravděpodobností jde o špatný návyk. Nebo také může mít geneticky danou vyšší schopnost rozlišovat chutě, o tom si přečtěte v článku Nejí vaše dítě ovoce a zeleninu? Možná mu opravdu nechutná.

„Náš 3,5letý syn jí špatně odmalička, maso do něj vůbec nedostaneme, ani když v jídle není vůbec vidět. Má na to snad speciální čichové buňky. A i s ostatním jídlem kromě sladkých pokrmů jsme naprosto na štíru.

Mysleli jsme si, že se to třeba upraví s nástupem do školky, ale tam bojkotuje jídlo stejně jako doma, nechce ani ochutnat,“ vyprávěla mi nedávno známá.

Když jsem u nich byla na návštěvě, v reálu jsem zažila, jak za dítětem, které nechce jíst, běhají po celém bytě s jednotlivými sousty „buchtičky od babičky“.

Chápu, jejich syn zřejmě považuje jedení za zábavnou hru s rodiči, kdy si dají maraton po všech místnostech, jen aby do malého něco dostali. „Nedávno mě to už naštvalo a nechala jsem ho fakt vyhladovět.

Nedostal nic, jen celý den pil. Večer bez jakéhokoli protestu hladově zhltnul dva suché rohlíky.

Ale na to nemám nervy, abych to takhle dělala každý den,“ vylíčila mi světlý moment ve stravování svého syna zcela zjevně uštvaná kamarádka.

Že to máte doma podobně? Pak je možná na čase popřemýšlet, jak malého mlsouna odnaučit nevhodným stravovacím praktikám. Jejich odbourávání bude bolet, ale pokud budete důslední, cestu ven najdete.

Pokud máte problémy se stravováním svého dítěte, zamyslete se:

Nedostává dítě příliš velké, nebo naopak malé porce?

Příliš mnoho jídla na talíři může malého strávníka odradit, nebo u něj dokonce může zvyšovat nechuť k jídlu. Důležité je dítě do jídla nenutit, protože nátlak by mohl vyvolat u dítěte odpor, nauzeu (pocity na zvracení), zvracení a následně naprosté odmítání jídla. Tipy, jak naučit dítě na nové jídlo.

Podáváte mu jídlo pravidelně? Je s jídlem spojený nějaký rituál?

Jídlo by mělo být součástí pravidelného režimu od útlého věku dítěte. Vhodné je, aby rodina stolovala pohromadě, už batole může pomoci připravovat stůl nebo mamince pomáhat s přípravou jídla.

Je skladba jídelníčku pestrá a vyvážená?

Pokud dítě dostává nadbytečné množství sladkostí či sladkých jídel, dochází k narušení rovnováhy v dětském organismu, což může vyvolat potíže. Často pomáhá to, jak jídlo na dítě působí – inspirujte se na internetu, kde najdete různé návody, jak jídlo dětem naaranžovat na talíř tak, aby je na první pohled zaujalo.

Dostává dítě za snědené jídlo odměnu?

Pokud jste v rodině zavedli „jídlo jako výkonnostní sport“, pak se nelze divit, že dítě odmítá jíst. Je třeba potomka za jídlo neodměňovat, nedělat z něj cirkusovou atrakci ani nevyvolávat srdceryvné scény nad tím, že nechce jíst. Už malé dítě dokáže pochopit, že když se kolem něčeho dělá mnoho povyku, tak se to může stát účinnou zbraní v jeho rukách.

Čtěte také:

Nechutenství jako skutečný problém

Náhlé i déletrvající nechutenství ovšem může být také příznakem mnoha různých nemocí.

Mezi zdravotní příčiny nechutenství patří infekce a různá onemocnění (například i rýma či lehká viróza může způsobit, že dítě odmítá jídlo). Tento druh nechutenství je úzce spojen s aktuálním zdravotním stavem a většinou odezní s uzdravením dítěte.

Uvádí se ovšem, že nejčastěji se za nechutenstvím u dětí skrývají psychické příčiny, kterých může být celá škála – od pocitu nedostatku lásky či péče až po smrt v rodině, rozvod rodičů apod.

Problémy s odmítáním jídla ale bohužel mohou poukazovat také na závažná onemocnění, například nádorová nebo související s poruchami zažívacího traktu.

Proto je dlouhodobé nechutenství u dítěte třeba konzultovat s praktickým dětským lékařem.

Přirozená doporučení ve výživě dětí – PharmDr. Margit Slimáková

V oblasti výživy dospělých panuje spousta omylů a mýtů, které roky podporovali i mnozí lékaři a výživoví poradci. Mezi ty nejšílenější řadím doporučení jíst margaríny plné trans tuků, pokud chcete mít zdravé srdce, a slazení fruktózou, pokud máte diabetes. Mnohé další omyly vysvětluji ve svém blogu na Aktuálně.cz. Důvody, proč k omylům došlo a proč trvá mnoha vědcům tak nesmírně dlouho uznat své pochybení, rozebírám v dalším blogu.

V obdobném stavu je téma výživy dětí. V uplynulých letech někteří odborníci a výrobci jídla nekriticky vychvalovali umělou kojeneckou výživu a speciálních potraviny pro děti vůbec. Autority ve svém oboru rodičům radily, aby první příkrmy důkladně mixovali a zakládali je na zelenině, ovoci a obilných kaších.

Všechno může být správně úplně naopak. Mateřské mléko je jednoznačně mnohem prospěšnější než jakékoliv jeho náhrady.

Zelenina, ovoce a kaše jsou primárně zdrojem sacharidů, které by bylo prospěšnější omezovat, a mnohé děti nepotřebují stravu mixovat ani být krmeny, ale mohou se stravovat samy a jíst celé potraviny.

Kniha Super Food for Superchildren

Co děti doopravdy potřebují? Nejlepší vysvětlení tématu a doporučení jsem našla v knize od odborníků, kteří kriticky vyhodnocují aktuálně tradovaná doporučení a oddělují vědou podložená fakta od záměrů potravinářského průmyslu a jeho expertů. Kniha srozumitelně a jasně vysvětluje výživovou teorii a je doplněna o recepty. Praktická i teoretická doporučení jsou rozdělena podle věku, vždy od doporučení pro těhotné ženy až po doporučení pro dospívající děti.

Budete mít zájem:  Sex na jednu noc nepovažuje více jak šestina Čechů za nevěru

Knihu napsala trojice profesionálů. Výživová teorie je vysvětlena profesorem sportovní medicíny, vědcem a autorem desítek knih včetně bestselleru The Real Meal Revolution Timem Noakesem. Noakesovu teorii skvěle doplňují recepty šéfkuchaře a znalosti specialistky na dětskou výživu.

Výživová revoluce

Základním a pro mnohé možná revolučním doporučením knihy je: vylučte, nebo alespoň omezte cukr a obiloviny ze stravy svého dítěte. Podávejte skutečné výživově bohaté potraviny. Žádný přidaný cukr, žádné rafinované obiloviny a žádné vysoce průmyslově upravované produkty.

Podle autorů knihy tvrzení, že živočišné tuky zvyšují hladinu cholesterolu v krvi a riziko nemocí srdce a cév, je v lepším případě příšerné zjednodušení, v horším nepravda.

Výživné tuky, které dobře sytí a chutnají, byly neférově démonizovány, zatímco nevyživující cukry, které podporují obezitu a ničí zdraví, byly ponechány bez omezení.

Epidemie nadváhy a cukrovky přišla se zvýšením konzumace obilovin, rostlinných olejů, margarínů a s omezením konzumace masa, vajec a másla, přesně jak nám odborníci od osmdesátých let minulého století radili. V únoru 2015 došlo v americkém dietetickém doporučení ke zmírnění postoje k tukům, zcela bylo zrušeno doporučení omezovat cholesterol ve stravě, které bylo platné po mnoho let.

Zásadní a zajímavá doporučení z textu

Předávám výběr informací, jež mě zaujaly. Kniha má více než tři sta stran, zde jsou jen střípky z každé kapitoly. Pro úplně všechny platí doporučení:

  1. Kupujte lokální sezónní potraviny nejvyšší kvality – biopotraviny.
  2. Upřednostňujte živočišné produkty od zvířat, která se volně pasou.
  3. Skutečné jídlo řaďte vždy nad průmyslově zpracované produkty.

Pro těhotné

  • Sója a lněná semínka obsahují látky, které do jisté míry působí jako estrogen. Lněné semínko proto v těhotenství jezte jen s opatrností, sóju neodporučujeme vůbec.
  • Kofein také pro jistotu konzumujte opatrně, max. 300 mg denně, tj. 1-2 šálky kávy.
  • Užívání antibiotik poškozuje střevní mikrobiom. Děti maminek léčených v těhotenství antibiotiky mají později vyšší riziko obezity.
  • Těhotným ženám a malým dětem doporučujeme stravu založenou na skutečných potravinách, jako je maso a vejce. Do dvou let věku nedoporučujeme vegetariánství a varujeme před ním i u starších dětí.

Kojenci a příkrmy, 6-12 měsíců

  • Prvních 24 měsíců života potřebuje dítě pro vývoj mozku zejména tuky, vitamíny, železo, jód, zinek a selen.
  • Mateřské mléko je strava s vysokým obsahem tuku, jeho příjem vede ke ketóze, která pomáhá růstu a vývoji mozku kojence.
  • Tradiční podávání kaší z bílé rýže nemá z hlediska zdravotní prospěšnosti opodstatnění. Jediným důvodem je desítky let staré rozhodnutí výrobců dětských příkrmů. Ve skutečnosti je rýžová kaše nutričně deficitní, neobsahuje skoro nic mimo neesenciálních sacharidů. Třeba 100 g rýže neloupané obsahuje asi 75 g sacharidů, 7,5 g bílkovin a jen 2,5 g tuků, minimum vitamínů a minerálních látek. A bílá rýže je ještě méně cenná. Játra, sardinky nebo vejce jsou mnohonásobně výživnější.
  • Děti, které vyrostly na obilných kaších a mléce, později preferují bílé pečivo, těstoviny, bramborové lupínky a mléko. Hledají vysoce průmyslově upravované nekompletní potraviny s vysokým obsahem sacharidů.
  • Doporučení pro dětskou výživu vycházela z doporučení potravinářského průmyslu z dvacátých a třicátých let minulého století, kdy Gerbers Baby Foods chytrou reklamou úspěšně přesvědčily odborníky a následně i maminky, že jejich dětské výživy jsou nejenom pohodlné, ale že jsou prostě lepší.
  • Od 6. měsíce kojenci potřebují přijímat více než 90 procent železa z příkrmů a nejlepším zdrojem železa je maso. Proto je mnohem lepší podávat dítěti maso a malé množství jater než pyré ze zeleniny a ovoce.
  • Vejce jsou ideální pro první příkrmy. Pokud na ně dítě není alergické, jejich podávání neoddalujte. Původně se pro snížení rizika alergie na vaječný bílek doporučovalo podávat pouze žloutek, ale věda oddělení nepodporuje, proto doporučujeme podávat hned celá vejce.
  • Nově kanadská pediatrická společnost doporučuje, aby kojenci dostávali denně maso, ryby nebo drůbež, a to podle individuální potřeby.

Úžasná batolata, 1-3 roky

  • Asi 60 procent mozku tvoří tuky.
  • Když má dítě do 6 let omezený příjem vitamínu B12, což je stav běžný u veganů a možný u vegetariánů, mohou se související potíže projevit až o roky později, a to třeba v podobě narušení kognitivních schopností v dospívání. Proto podávejte dítěti živočišné potraviny v každém jídle.
  • Děti nepotřebují sladkosti. Vše, co potřebujete, je si sami uvědomit, co je sladkost. Dítě to samo o sobě neví, nepřichází na svět s touhou po sladkostech, dokud mu je neoznačíme a nepodáváme.

Dokonalé děti, 3-6 let

  • Ovoce a zelenina jsou výživově chudé, jejich význam a potřeba pěti porcí denně je nadhodnocená. Mají jen stopy esenciálních tuků, nekompletní aminokyseliny, žádný vitamín A, vitamín B12 a vitamín D. Ani jediná z živin nemůže být pokryta 100 g ovoce nebo zeleniny – dokonce ani vitamín C. Doporučení pěti porcí zeleniny a ovoce denně není podloženo žádnou vědou. Toto vyjádření je pro mě ze všech nejvíce překvapující, a i proto doplňuji, že většina nezávislých odborníků, které sleduji přesto stále a podle mě i správně doporučuje jíst dostatek zeleniny. Podle některých by třeba pro preveci a terapii Alzheimerovi demence bylo nejlépe mít až dvě třetiny jídelníčku ze zeleniny. 
  • Sto gramů jater obsahuje 11 000 IU vitamínu A. K předávkování tímto vitamínem by proto bylo třeba sníst 3 kilogramy jater na posezení. Běžné strašení jejich předávkováním je tedy nesmyslné.
  • Pohyb – sport u dětí je prospěšný a doporučujeme jej podporovat, ale uvědomte si, že nezdravá strava se vyběhat nedá.

Neuvěřitelní teenageři, 13 plus

  • Potřebují spoustu spánku a energie, zajistěte dostatek železa a vitamínu B12.

Vlastní výběr stravy z přirozených potravin u malých dětí

V závěru knihy je vedle shrnutí uvedených rad a jejich vědeckých podkladů popsána i fascinující studie. Odpovídala na otázku, jestli jsou děti od prvních příkrmů (od 7. měsíce věku) schopné si samy z nabídky skutečných (jednotlivých, nedochucovaných) potravin vybrat vhodnou stravu.

Americká pediatrička ve dvacátých a třicátých letech minulého století zorganizovala dvě víceletá sledování vlastního volného výběru stravy u malých dětí. Dětem se nabízelo 34 možností potravin v oddělných miskách v rámci tří nebo čtyř jídel denně. Rozhodnutí dětí, stejně jako jejich zdravotní stav, byly detailně sledovány a vyhodnocovány.

Výsledky jsou až neuvěřitelné, ze sledování vyplývají následující závěry:

  • Vlastní výběr je bezpečná metoda výživy dětí.
  • Děti jedly rozdílně mezi sebou a měnily své vlastní chutě, některé dny jedly jen některé potraviny, ale v celku vše vybalancovaly.
  • Všechny děti celkově přijímaly vše potřebné, byly naprosto zdravé, žádné z dětí nebylo podvyživené a žádné nebylo obézní.
  • Od 7. měsíce neměly problém strávit nic ze skutečných potravin včetně masa a vnitřností.
  • Žádné z dětí spontánně příliš nejedlo obiloviny ani mléko, tedy to, co se běžně kojencům podává, když rozhodují dospělí.

Doplňuji, že studie probíhala na dětech z ústavů, dnes by byl takový protokol nepřípustný. Z etických důvodů je nemožné obdobné sledování opakovat.

Je doopravdy potřeba zapomenout na obilí a jíst maso?

Doporučení autorů vycházejí z odborně podložených faktů a také aktuálního zdravotního stavu populace vyspělých zemí. Je pravdou, že mnohé současné nejběžnější zdravotní potíže jsou spojovány s nadbytkem cukrů ve stravě.

Je bez diskuze, že přislazování, sladkosti, krekry a chipsy nikomu neprospívají.

Méně se už uznává, že i průmyslově zpracované obiloviny, jako jsou třeba výrobky z bílé mouky, bílá rýže, těstoviny a pečivo, se také rozkládají na úplně stejné cukry, jaké dodávají sladkosti.

Mnozí z nás mohou prospívat na 100 – 200 gramech sacharidů denně a dopřávat si i kvalitnější obiloviny, jako je třeba kváskové pečivo, jáhly nebo kroupy.

Podle autorů ale jedinci s inzulinovou rezistencí potřebují hlídat příjem sacharidů na minimu, tj. asi do 25 g denně. Dětem jenom může prospět strava bez sladkostí a průmyslově zpracovaných obilovin.

Co taky stále doporučuji, je zakládat stravu na skutečných kvalitních potravinách. Nový je důraz na význam tuků a živočišných bílkovin.

Je mi jasné, že mnohá z uvedených doporučení mohou být pro někoho těžce stravitelná. Určitě je možné stravovat se i s převahou rostlinných potravin či dokonce vegetariánsky, a to včetně dětí.

Je však třeba přiznat, že strava s dostatkem kvalitních živočišných potravin je výživově bohatší a snadněji díky ní zajistíme živiny a vyhneme se nadbytku riskantních sacharidů.

Jejím problémem ale může být právě nalezení těch kvalitních potravin, živočišné biopotraviny jsou také zpravidla dražší než převážně rostlinný jídelníček.

Knihu doporučuji úplně všem. Pro vegetariány je minimálně zásadním upozorněním na potřebu hlídat příjem živin a inspirací pro omezování nadbytku sacharidů. Nejdůležitější zprávou z knihy je potvrzení, že zdravá strava znamená konzumaci skutečných potravin, při které není potřeba speciálně počítat jakékoliv živiny anebo cokoliv speciálně kombinovat.

Diskuze Roční dítě – nechce vůbec jíst

Ahoj maminy, prosím o radu. Moje 13m dcera poslední 2 měsíce nechce
vůbec nic jíst. Stále kojím, ale to už jí nestačí co se vitamínů
týče. Do listopadu mi krásně papala polévky a kaše, ovoce i zeleninu.
Umělé mléko nikdy nechtěla a za tím si také stále stojí i přeto, že
jsem vyzkoušela UM mnoha značek.

Takže poslední týdny si vystačí pouze
s kojením – což už není plné a vždy, když jí nabídnu jídlo tak
odmítá okamžitě při pohledu na nesoucí se stravu nebo v lepším
případě ochutná maximálně 3 lžičky. Už si vymýšlím nemožné a
stejně nic nechce.

Budete mít zájem:  Primární sklerotizující cholangitida – co je to – příznaky, příčiny a léčba

Zkusila jsem mixovat, zkoušela jsem rozšťouchat, zkusila
jsem nakrájet na malé kousky, aby se krmila sama, ale to si jen hraje a ani
kus do pusy. Jediné co mi ještě trochu fungovalo byla kaše večer ve vaně.
Ale tu už mi poslední 2 dny taky nejí a ani v té vaně, kdy je
zaměstnaná jinými věcmi.

Doktorka mi radí ať jí odstavím, ale to je
další téma na rozbor, protože malá je na prsu závislák a jen při kojení
usíná, takže toho se trošku bojím………

ale s tímto tématem přijdu
zase jindy:-)Tak už prostě nevím, ale její nejezení se nám už promítlo
na krevních výsledcích – nemá skoro žádné krevní barvivo a bylo nám
předepsáno železo, se kterým se pereme, ale i přes odpor užíváme.
Maminy, nemáte některá podobnou zkušenost nebo radu????? Děkuji

Velikost písma:

Ahoj, určitě bych ji neodstavovala, MM stačí do 1-1,5 roka určitě.

Železo do malé vmáčkneš, jsi dobrá a jestli aspoň nějak přibírá,
respektive nebubne, tak bych to moc nehrotila, aby neměla k jídlu odpor nebo
si naopak nezvykla na šaškárny kolem jídla. Jinak jsem zvědavá, co ti kdo
poradí.

Když mi malá 2měs odmítala jíst, max pár lžiček a hned MM,
neřešila jsem to. Prostě jsem si řekla, že sama ví, kdy má dost a za ty
cca 2měsíce se to trochu zlepšilo.

Ahoj,me Samik kolem toho roku jidlu taky moc nedal proste mel jiny zajmy a dostat do nej jidlo,to
byl teda vykon.zrovna mu rostli i zoubky,takze to mozna bylo i tim.V tu dobu
prestal jist uplne kase a neji je do ted.Ani kdyz mu osladim kasi,tak ji
nechce.Ale ono se to pak nejak samo zlomilo a zase zacal jist a docela dost
Zkus treba nabizet nekolikrat za den ovoce,zeleninu,krupky.
A ani kdyz by mala jedla sama,tak by nesnedla vic??
Ja jsem dala prckovi na talirek treba krupky,okurku na kolecka a on si pak zacal
brat sam.

No,moc jsem asi neporadila,ale nekdo je proste nejedlik uz od malicka a
u nekoho se to casem zlomi a zacne jist vic.

Ahoj, takhle sktriktní nejedlíky jsem neměla, ale kamarádka ano (máme
totiž starší děti úplně stejné staré, navíc jsme byly sousedky, tak
jsem to prožívala s ní a hledaly jsme kdejakou informaci).

Pamatuji si, že
jsme našly v nějaké betynce, mamince nebo podobném časáku velký rozhovor
se specialistou – nutričním poradcem pro děti, byl to článek o dětech
kolem 6-12m a paní doktorka odpovídala i na dotaz velmi podobný, jako byl
ten tvůj.

Psala tam, že maminky z toho bývají zoufalé, ale že si máme my
matky pamatovat, že žádné dítě dobrovolně neumře hlady – že až se bude
potřebovat najíst, nají se… Že to chce pevné nervy a důvěru v to
dítě… nevím, jestli Ti to pomůže, musí to být na nervy, když
nemůžeš do malé nic dostat, ale od té doby si to vždycky, když mi
dcerunky stávkují, připomenu…

Jen se zeptám jíte společně u stolu?

Syn do roka nejedl také nejedl vůbec, jídlo jsem mu nabízela (pouze
zdravé, žádné sladkosti atd) a během půl roku se sám rozjedl jak mu
přestalo kojení stačit a měl hlad. Myslím, že důležité je nenutit.

Snažila jsem se kvůli železu jíst hodně zeleniny, celozrnné pečivo,
hovězí vývary, sušené meruňky… důležitá je Tvoje strava, nejíst
prázdné kalorie.

Nátlak z okolí, že malý nejí a je to špatně byl hodně veliký, ostatní
děti už většinou jedli běžnou stravu.

m

Tak moje malá byla vždycky hrozný nejedlík (teď má 8,6 kg) – asi po
mě.

Já teda nehraju na nenutit, nabízet a natvrdo si vždy musí aspoň pár
lžiček dát – a rozjedla se, dnes neodmítá skoro žádně chutě, nejí teda
moc, ale dá si. Zapnu telku, posadím jí proti ní,ona čučí a nají se.

Byly doby kdy by na mě asi zavolali sociálku kdyby nás viděli při krmení –
malá řvala, já krmila dál, aspoň pár soust. Ale vyplatilo se. A hodně
pomáhá zapíjet sousta

Ahoj, můj syn má 20měsíců, kojím 2-3× denně a s odmítáním jídla
se střídavě potýkáme od cca 15měs. doteď(což z části přikládám
i období vzdoru). Do té doby „stávkoval“ jen v případě, že mu
zrovna rostly zuby.

Když jsem byla v lékárně, jestli nemají něco na
podporu chuti k jídlu, tak mi řekli, že kojené děti jsou konzervativní a
MM je u nich na prvním místě a zbytek berou jen jako zpestření, takže mi
radili taky odstavit, což zatím nechci, poněvadž syn je taky závislák.

Takže jednou sní všechno, co mu dám a ještě se dívá, co mám já a
další den při pohledu na jídlo utíká (rekord byl 10h bez jídla tj. od
svačiny do večeře). Jediné, co si dá „bez keců“ jsou jogurty, kaše a
MM. Takže za sebe radím trpělivost, do jídla nenutit, ať prckovi jídlo
úplně nezprotivíš a tvoji pestrou stravu, ať má nějaké vitamínky z MM.

Sem ti asi moc nepomohla, viď. No, ale držím pěsti, ať se malá rozpapá –
viz. dnešek 

Jite spolu? Sedite spolu u stolu a dostava to, co vypada stejne, jako to
tvoje? Syn nechtel jist ani to, ze sveho talire a jedl zasadne jen z meho,
i kdyz mel fakt uplne to stejny. Ja jsem mekka na spoustu veci, ale abych
krmila ve vane, to si neumim predstavit. Rekla bych, ze mala s tebou pekne cvici. V tomhle veku jsem teda netrvala na tom, ze by
museli sedet u stolu, jedli za pochodu, ja sedela a oni pobihali a vzdy si
priblehli pro sousto, snidali u pohadky atd.
Jinak souhlasim s doktorkou, ze po odstaveni by zacala lepe bastit. S dcerou
jsem u odstaveni hodne bojovala, nechtela vzit zadne UM a taky nevzala, dokud
fakt nepochopila, ze prso uz nedam. Nekolik veceru nepila nic a usinala
vycerpanim, jak se vztekala a rvala. Rvalo mi to srdce, ale byla jsem rozhodnuta
odstavit a nakonec to slo a do tydne byla bez kojeni- nejdriv vecer a v noci,
pak i rano.

Kamaradka ma dite nejedlika – resp. ji jen to, co se mu zrovna hodi, ale tam
bych rekla ze je to i tim, ze rodice jsou oba mlsouni a jen tak neco nesnedi,
tak to proste dela i dite a to uz jsou mu tri roky. Jako hranolky, popcorn a
chipsy, to by mu smakovalo, ale normalni jidlo do sebe nedostane.

Dobrý den, reaguji na dotaz ohledne jen se kojícího ročního dítěte.
Já mám stejný problém, ale ještě horší o to, že malá je šílená
v noci. Bude jí 12 měsíců a od 5ti měsíců se v noci začala budit
velmi často, obvykle 5-10× za noc. Chce se pouze nosit nebo houpat na balóně
nebo kojit a pomalu usne a dáme ji do postýlky.

Držet v náručí v posteli
nebo položit vedle sebe nestačí. Poslední 2 měsíce se to ještě
zhoršilo. V noci se už chce pouze nosit, kojit atd. Po položení do
postýlky nebo naší postele křik. Ve dne už skoro nejí, jen by se kojila a
jedla kukuřičné křupky. Někdy se stane, že sní celou přesnídávku nebo
masozeleninu.

Ale to musí mít náladu a být vyspaná. Je to začarovaný
kruh. Usínat ani ve dne sama neumí. Je pravda, že na usínání nevyžaduje
vyloženě kojení, stačí jí nošení. Ale kvůli fyzickému vyčerpání ji
raději kojím. Celkově od malička spí málo. Už nevíme, co dělat. Jsme
vyčerpaní. Jsem rozhodnutá přestat kojit, protože jinak to už asi nejde.

Rady typu vynechat jedno kojení a pak další, u nás nezabírají. Musím to
utnout naráz. UM naštěstí bere, ale jen od babičky. Ode mě samozřejmě
ne, protože mám MM. Babička chodí do práce, tak si ji bere aspoň dnes na
noc, bude jí dávat UM a můj plán je, že zítra si ji vyzvednu s tím, že
mlíčko se zkazilo a namažu si prsa citronem.

Máte někdo podobnou zkušenost
se závislákem? Jak byste to vyřešily? Díky, Verča

mam, ta moje chtela take v roce porad kojit asi tak 3× za noc, zacla jsem
davat sunar v domneni, ze bude stacit jednou pred spanim, ale zadna zmena,
stale 3× za noc. nakonec jsem to vyresila cistou vodou.

vzbudila se na kojeni-
dostala jen cistou vodu v lahvicce, casem pochopila, ze proste nic jineho
nebude a kvuli vode nemelo cenu se budit. samo, ze se vztekala a rvala, ale chce
to vydrzet a nedat.Je to jen zvyk.

A s tim spanim…asi by bylo dobre ji v tom noseni nevyhovet. tohle prece
nemuzes vydrzet dlouho.

Urcite by byl dobry prisny rezim, hlavne nepovolit, neustoupit. dat do postylky,
nebo k vam do postele, bud zustat s ni nebo chodit obcas kontrolovat. ona
nakonec urcite usne. bezpochyb to bude par krusnych, brobrecenych a
provztekanych tydnu, ale nakonec urcite pochopi, ze zadne noseni a kojeni
nebude.

Dřív nebo později chuť a hlad dostane.;)

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *