Průjem pozná každý. Ale co s ním?

„Jak lze zácpu definovat?“ a „Proč má můj pes zácpu?“, toto jsou časté otázky majitelů domácích mazlíčků. Na opačném konci problémů zažívacího spektra je průjem, který může být též komplikovaný, protože za ním může stát mnoho skrytých příčin.

Oba tyto zažívací problémy mohou mít u psů za následek letargii, nadýmavost a velké nepohodlí.

Pokud psovi podáváte nutričně vyváženou stravu a nedovolíte mu nic nepatřičného (například sběr odhozeného jídla na ulici, polykání hraček a dojídání lidských pokrmů), můžete tím minimalizovat podráždění zažívacího traktu.

Zácpa a průjem jsou však běžné zdravotní potíže, o kterých by páníčci měli mít přehled a měli by vědět, kdy je vhodné vyrazit k veterináři. Veterinář vám může pomoci identifikovat příčinu zácpy u vašeho psa a poradí vám, jak nejlépe postupovat při její léčbě. 

Průjem pozná každý. Ale co s ním?

Co je to zácpa?

Většina psů se obvykle vyprazdňuje každý den. To určitě dobře víte, protože jste již odnesli mnoho plných pytlíků z vašich procházek. Sledováním běžných návyků svého psa můžete odhalit, že něco není v pořádku.

Než si položíte otázku „Proč má můj pes zácpu?“, měli byste vědět, čeho si všímat. Zácpou se rozumí málo časté nebo obtížné vyprazdňování stolice. Vyloučená stolice je často tvrdá a suchá a může obsahovat krev.

U psa, který jednou nebo dvakrát vynechá stolici, není obecně žádný důvod k obavám, ale pokud se váš pes nevyprázdnil déle než jeden den a jeví známky vypětí nebo ztrácí chuť k jídlu, kontaktujte svého veterináře.

Proč má můj pes zácpu?

Otázka, proč má váš pes zácpu, může mít mnoho odpovědí. Vyšetření u veterináře a testy, např. rentgenový snímek, pomohou odhalit nebo vyloučit následující problémy:

  • Spolknutí cizího materiálu (oblečení, hračky, kosti, kameny, tráva, srst, lidské vlasy)
  • Pomalá peristaltika střev
  • Dehydratace
  • Anální otvor blokovaný spletenou srstí
  • Zbytnělá prostata u psích samců
  • Kýla (malá část vnitřního orgánu je vytlačována skrz okolní svalovinu)
  • Nádor nebo hmota uvnitř zažívacího ústrojí
  • Infikované nebo impaktované anální žlázky
  • Vedlejší účinky léků
  • Ortopedické a neurologické problémy, jako např. artritida, které psovi ztěžují podřep

Jak postupovat, když má můj pes zácpu?

Řešení zácpy závisí na konkrétní příčině. V případě, že se pes nemůže vyprázdnit, protože mu anální otvor blokuje spletená srst, lze mu okamžitě ulevit strojkem na zastřihávání srsti.

Psům, kteří mají potíže vyloučit stolici obsahující srst, trávu nebo úlomky kostí, může pomoci veterinář, který zablokovanou stolici jemně odstraní ručně prstem v rukavici.

U psů, kterým vyprazdňování ztěžuje zbytnělá prostata, hmota uvnitř zažívacího ústrojí nebo kýla, je nutný chirurgický zákrok.

Psovi s ortopedickým nebo neurologickým postižením můžete s pravidelnou stolicí pomoci tak, že jim k vyprázdnění poskytnete oporu speciálním postrojem.

U psů, kteří trpí například ukrovkou nebo onemocněním ledvin, může hrozit zvýšené riziko dehydratace a zácpy. Proto může být nutné jim do krmiva přidávat vodu nebo zavést subkutánní (podkožní) nebo intravenózní (do žíly) přívod tekutin.

Pokud rentgenový snímek ukáže větší množství nahromaděné stolice v tlustém střevě, veterinář může psovi ulevit klystýrem.

Promluvte si s veterinářem o způsobech, jak v případě zácpy u psa postupovat a jak jí předcházet. Ušetříte tak svého psa frustrující a bolestivé zkušenosti. Veterinář vám může doporučit, abyste svému psovi podávali vlhčenou měkkou stravu, prostředky ke změkčování stolice, nebo nízkozbytkové terapeutické krmivo.

Zvýšený obsah vlákniny v určitých druzích terapeutického krmiva pro psy umožňuje zvýšenou absorpci vody, což změkčuje stolici a podporuje intestinální motilitu (schopnost těla přesouvat stravu zažívacím systémem). Než psovi podáte jakékoli volně prodejné léky, vždy se poraďte s veterinářem.

Nesprávné podání léků by mohlo být pro psa nebezpečné nebo smrtelné.

Průjem pozná každý. Ale co s ním?

Co je to průjem?

Oproti zácpě, u které s nadějí čekáte na okamžik, kdy se pes vyprázdní, může průjem vzbuzovat otázku, kdy pes už tím vyprazdňováním konečně přestane. Průjem, tedy velmi častá a řídká stolice, je u psů jedním z nejčastějších problémů zažívacího ústrojí. Stejně jako zácpa může mít i průjem mnoho příčin:

  • Požití tučné nebo nestravitelné potravy (zbytky od stolu, klacky, hračky, odpadky)
  • Náhlá změna krmiva nebo pamlsků
  • Potravinová alergie nebo intolerance
  • Stres (ubytování v boudě, úzkost z cestování nebo odloučení)
  • Parazité
  • Virová nebo bakteriální infekce
  • Zánětlivé onemocnění střev
  • Rakovina
  • Léky (často mohou být příčinou antibiotika)
  • Choroby, které nesouvisí se zažívacím ústrojím, nebo poruchy jater či slinivky

Jak postupovat, když má můj pes průjem?

Problémy zažívacího ústrojí u psů patří mezi deset nejčastějších důvodů návštěvy veterináře. Přestože průjem může mít mnoho vážných příčin, které vyžadují dohled lékaře, méně vážné případy lze po poradě s veterinářem zvládnout i doma. Než si s veterinářem promluvíte, zjistěte a připravte si následující informace, abyste mohli potíže svého psího mazlíčka podrobněji popsat:

  • Jak dlouho průjem trvá?
  • Má váš pes další zdravotní potíže?
  • Jakou barvu má jeho stolice?
  • Jí a pije váš pes normálně?
  • Zvracel váš pes?
  • Je váš pes letargický?

Pokud u vás některý z výše uvedených bodů vyvolává obavy, určitě se poraďte s veterinářem.

Průjem pozná každý. Ale co s ním?

Jak mohu svému psovi doma ulevit od zažívacích potíží?

Pokud jde o domácí léčbu průjmu, nejlepší bude, když se budete důsledně řídit radami vašeho veterináře. V některých případech vám veterinář poradí psa 24 hodin nekrmit, aby si jeho zažívací ústrojí odpočinulo. Vždy ale zajistěte, aby měl k dispozici čistou a čerstvou vodu.

  Pokud s krmením psa počkáte dvanáct až dvacet čtyři hodin, podrážděná střeva si odpočinou a zregenerují se, navíc tím minimalizujete ztrátu vody z těla. Je mimořádně důležité, abyste psovi zajistili dostatečný přísun čisté vody a povzbuzovali ho, aby pil. Předejdete tím dehydrataci.

Přestože se průjem vašeho psa může zdát mírný, návštěvou veterináře nic nezkazíte. Veterinář může vašemu psovi předepsat léky, po kterých průjem rychle ustane, a může vám nabídnout terapeutické krmivo, které pomůže v případě zácpy. Takové krmivo pro psy je stravitelnější a pomůže doplnit chybějící živiny.

Problémy zažívacího ústrojí u psů, ať již se jedná o zácpu nebo průjem, vyžadují velkou pozornost.

Přestože ani jeden z těchto problémů obvykle nevyžaduje žádný urgentní zásah, v případě, že příznaky přetrvávají a stav vašeho psa se zhorší, návštěvu veterináře neodkládejte.

Pokud budete vědět, jak často se váš pes vyprazdňuje a jaká je konzistence jeho stolice, budete schopni rozpoznat problém a zajistit svému nejlepšímu příteli optimální péči.

Průjem pozná každý. Ale co s ním?

Mindy Cohan, VMD

Mindy Cohan je veterinářka z Filadelfie. Je absolventkou University of Pennsylvania School of Veterinary Medicine. Má záchranářského psa jménem Jem. Ráda s Jemem vyráží na túry a poslouchá u toho podcasty o americké občanské válce a Abrahamu Lincolnovi.

Průjem: Jaké jsou jeho příčiny a jak ho léčit?

Průjem pozná každý. Ale co s ním?

Průjem je nejčastějším onemocněním trávicího traktu, týká se všech věkových kategorií. Jedná se o příliš časté vyměšování nezvykle řídké stolice. Za průjem můžeme označit 3 a více neformovaných až vodnatě řídkých stolic za den.

Doprovodným příznakem průjmového onemocnění mohou být křeče v břiše, které většinou předcházejí odchodu stolice, někdy nevolnost a zvracení, horečka, objevit se může ve vážných případech i krev a hlen ve stolici. Průjem může doprovázet také celkový pocit slabosti.

Průjem z patofyziologického hlediska můžeme rozdělit na:

  1. osmotický průjem (přestane po zastavení příjmu potravy)
  2. sekreční průjem (po zastavení příjmu potravy neustane)
  3. průjem při poškození stěny střeva

Příčiny průjmu mohou být různé

Infekce – můžeme je dále rozdělit na virové, bakteriální a případně protozoární (způsobený prvoky). U prujmu jsou častější virové infekce, způsobené rotaviry (v současnosti již existuje očkování), echoviry, ale i jinými kmeny.

Méně časté jsou průjmy bakteriálního původu, způsobené bakteriemi z rodů jako např. Salmonella, Shigella, patogenními kmeny Escherichie coli, Yersinie nebo Campylobacter jejuni, Escherichia coli apod.

Entamoeba histolytica je příčinou průjmů v (sub)tropech a a na pobřeží středozemního moře.

Další infekční průjmy mohou být protozoárního původu, nebo způsobené roupy či škrkavkami. Diagnostika je zpravidla prováděna na základě kultivace z výtěru.

Strava – přebytek vlákniny, s čímž se ale běžně nesetkáváme, fruktózy, nadměrná konzumace některých umělých sladidel (xylitol, manitol) a solí hořčíku mohou způsobit průjem, po uvedení příjmu zmíněných látek do normálu průjem spontánně odezní.

Léky – antacida (léky proti pálení žáhy) s obsahem hořčíku, projímadla, metformin, širokospektrá antibiotika, která způsobují porušení mikrobiální rovnováhy (tento průjem zpravidla sám odezní do 10 dní po ukonční léčby antibiotiky, ale je vhodné doplnit podáváním laktobacilů nebo zakysaných mléčných výrobků).

Budete mít zájem:  Proč je japonská kuchyně považována za zdravou?

Průjem pozná každý. Ale co s ním?Délka trvání průjmu není vždy stejná

Je důležité rozlišit akutní, perzistentní a chronický průjem. Akutní průjem vzniká náhle a trvá pouze několik dnů. Trvá-li průjem 14 dní, jedná se o průjem perzistentní. Trvá-li průjem několik týdnů, znamená to již přechod do chronického průjmu.

Děti do 3 let a lidé nad 70 let by měli navštívit lékaře vždy, když trvá průjem déle než 24 hodin. Hrozí u nich totiž největší nebezpečí dehydratace.

Samoléčba se doporučuje pouze v případě nekomplikovaného akutního průjmu, přetrvává-li průjem déle než 48 hodin, je nutné vyhledat pomoc lékaře, objeví-li se krev či hlen ve stolici, pak je třeba lékaře vyhledat ihned.

Příčinou chronického, neboli dlouhodobého průjmu mohou být onemocnění tenkého a tlustého střeva (Crohnova choroba, dráždivý tračník), slinivky břišní, jater a žlučníku. Důvodem průjmu mohou být však i nemoci orgánů mimo trávicí trakt, například při zvýšené funkci štítné žlázy, nemocích ledvin, či onemocněních psychických. Průjem doprovází také některé otravy, např. rtutí nebo železem.

U malých dětí se průjem vyskytuje také u růstu zubů a může trvat i 14 dní, dokud se zub neprořízne. Většinou nereaguje na žádnou léčbu a organismus se s ním vyrovná, důležité je především zavodnění organismu.

Někdy může být průjem způsoben stresem, únavou, ponocováním nebo nepravidelným režimem či nezvyklou stravou (např. zvýšenou konzumací oleje včetně rybího tuku).

Léčba průjmu

Základem léčby je dieta a zavodnění organismu (rehydratace). Pokud se jedná o kojence, kojení nepřerušujeme. 24 hodin podáváme černý čaj slazený hroznovým cukrem, den staré bílé pečivo, rýžový odvar, mrkev, banán, jablko. V lékárně lze zakoupit různé komerční rehydratační roztoky, nebo si vytvořit vlastní dle doporučení WHO – Světové zdravotnické organizace:

Recept na roztok k léčbě průjmu

  • Chlorid sodný (kuchyňská sůl) – 3,5 gramu
  • Hydrogenuhličitan sodný (jedlá soda) – 2,5 gramu
  • Chlorid draselný – 1,5 gramu
  • Glukóza (hroznový cukr) – 20,0 gramů

Vše rozpustit do 1 litru převařené vody.

Rehydratační roztok můžeme připravit také z domácích surovin smícháním 8 lžiček cukru nebo lépe hroznového cukru, 1 lžičky soli, šťávy z 2 pomerančů nebo grepů (obsah draslíku) a rozpuštěním a doplněním převařenou vodou do 1 litru. Dávka pro dospělého je 250-500 ml za hodinu, dávka pro děti 125-250 ml za hodinu.

Léky proti průjmu

Adsorbencia jsou léky, které na svůj povrch navazují všechny škodliviny. Adsorbens diosmectit je vhodný už i pro kojence a malé děti.

Carbo adsorbens, lidově živočišné uhlí je, vzhledem k lékové formě (tablety), vhodný pro jedince až od 3 let. Adsorbencia však nevychytávají jen škodliviny, ale také ostatní látky.

Proto je důležitý odstup od orálního podání dalších léků alespoň 2 hodiny.

Střevní desinficiencia jsou vhodná pouze u bakteriálních a protozoárních infekcí. Cloroxin je vzhledem k lékové formě (potahované tablety, které nelze půlit ani čtvrtit) vhodný až pro děti od 12 let a od 40 kilogramů.

K normalizaci střevní funkce jsou vhodná Probiotika (např. Lactobacillus spp., Biffidobacterium spp. nebo Sacccharomyces boulardii).

K dostání jsou v různých formách, pro kojence jsou vhodné sáčky k rozpuštění či přimíchání do potravy, některé kapsle, které lze rozdělat, vysypat a použít obdobně jako sáčky, setkat se můžete i s tekutou formou. V některých případech je lze podávat i preventivně, např.

pokud hrozí riziko „cestovatelského“ průjmu. Přesto je nutné si uvědomit, že nejsou všemocná a jako preventivní opatření musíme dodržovat, zejména v exponovaných oblastech, přísné zásady osobní hygieny.

Existují i látky používané ke zpomalení střevní peristaltiky, z běžně dostupných je to například Loperamid. Používáme je pouze tehdy, pokud jsme si jistí, že se nejedná o průjem infekční a pouze u dospělých jedinců. Jinak bychom mohli nadělat výrazně více škody než užitku a způsobit následné zdravotní komplikace.

  • Racekadotril je nové léčivo, které snižuje objem a množství stolice a zkracuje trvání průjmu.
  • Nifuroxazid je chemoterapeutikum vázané na předpis, používá se u infekčních průjmů.
  • Mgr. Kateřina Döllingerová
  • Písnická lékárna, Praha

Gastritida: příznaky, léčba (zánět žaludku)

Gastritida je onemocnění žaludku. Tento termín se
používá na popis skupiny stavů, charakterizovaných zánětem nebo
drážděním výstelky (sliznice) žaludku.

Gastritida se může objevit náhle (akutní gastritida),
nebo se může rozvinout pozvolna, v průběhu delší časové periody
(chronická gastritida).

Termín akutní znamená, že
příznaky se vyvinou rychle a trvají krátce (1-2 dny), ale nemusí být
bezpodmínečně těžké a závažné.

Chronická se rozvíjí pomalu a může
mít málo příznaků (symptomů), nebo vůbec žádné (asymptomatická
gastritida).

Příčiny vzniku gastritidy

Může být způsobená řadou faktorů zahrnujících bakteriální či
virovou infekci, stres, nadměrnou konzumaci alkoholu, kouření, dlouhodobé
užívání některých léků, stavy po chirurgickém výkonu, úrazech,
případně spojená s autoimunitním onemocněním, návratem (refluxem)
žluče do žaludku.

Nadměrná konzumace alkoholu, kávy, kouření vede
k dráždění sliznice žaludku. Zvyšuje se náchylnost k účinkům
trávicích žaludečních šťáv.

Těžko stravitelná strava, hlavně živočišné tuky,
nevhodná a nezvyklá úprava, teplota jídla, koření, může vyvolat akutní
gastritidu. Potíže, které takto mohou vzniknout, se označují jako
syndrom čínského restaurantu.

Stres je další faktor uplatňující se v pozadí
gastritidy. Stresová gastritida je akutní gastritida vyvolaná stresem po
operačních zákrocích, úrazech, popáleních, či spojená se závažnými
infekcemi.

Přibližně 90% gastritid (převážně chronických) je vyvoláno
infekcí bakterií Helicobacter pylori. Je to
bakterie, která je přizpůsobená životu v kyselých podmínkách žaludku.
Udává se, že asi polovina lidské světové populace je infikovaná touto
bakterii, nejvíce v rozvojových zemích.

U většiny osob nakažených bakterií H. pylori se ale neprojeví žádné
příznaky. Důvod, proč tomu tak je, není zcela objasněn. Předpokládá se
vliv dědičnosti, ve smyslu zvýšené náchylnosti k této
infekci a také životní styl– alkohol, kouření, vysoká
zátěž stresem.

Gastritida vzniklá na podkladě infekce H. pylori se nazývá
Gastritida typu B (B=bakteriální). Má
úzký vztah ke vzniku žaludečního a dvanáctníkového
vředu.

Nesteroidní protizánětlivé léky proti bolesti typu
aspirin, ibuprofen, mohou při dlouhodobém
užívání vyvolat jak akutní, tak chronickou gastritidu. Mají dráždivý
účinek na žaludek.

Toto onemocnění žaludku může způsobit i návrat žlučových
šťáv
a jiných složek střevního sekretu do žaludku. Žluč je
tekutina, která nám pomáhá trávit tuky. Je tvořená játry a
uskladňována v žlučníku. Ze žlučníku se dostává do tenkého
střeva.

Za normálních okolností prstencovitý svěrač na přechodu mezi žaludkem
a tenkým střevem zabraňuje průniku žluče do žaludku, ale když svěrač
nefunguje jak má, nebo byl chirurgicky odstraněn z různých důvodů,
dostane se žluč do žaludku a může způsobit podráždění a zánět
žaludeční výstelky vedoucí k chronické gastritidě. Gastritida vyvolaná
chemickými látkami, např. refluxem žluče nebo léky se nazývá
Chemická gastritida, gastritida C.

Asi 3-6% případů chronických zánětů žaludku vzniká na podkladě
autoimunity- Autoimunitní gastritida, gastritida A. Lidské
tělo tvoří protilátky proti vlastnímu žaludku, hlavně proti tzv.
parietální buňkám. Postihuje tělo žaludku a způsobuje
zmenšení, ztenčení normálně vyvinuté sliznice (atrofii) s vymizením
parietálních buněk.

Tyto buňky tvoří HCl (kyselinu chlorovodíkovou), což je
základ kyselé žaludeční sekrece a dále tyto buňky produkují
vnitřní činitel (intrinsic faktor).

Je to látka
nepostrádatelná pro vstřebání vitaminu B12 v tenkém
střevě. Nedostatkem vitamínu B 12 vzniká chudokrevnost (perniciózní
anémie).

Vitamin B12 je totiž jednou z látek potřebných k správné
tvorbě červených krvinek (erytrocytů).

Nakonec je třeba zmínit gastritidy vznikající jako součást jiných
onemocnění, zahrnujících např. AIDS/HIV, Crohnovu chorobu, parazitární
infekce, onemocnění jater a ledvin.

Rizikové faktory gastritidy

Mezi rizikové faktory patří kromě výše zmíněných
(infekce H. pylori, autoimunitní onemocnění, alkohol, kouření, stres,
těžko stravitelná kořeněná jídla, některé léky, atd.)
věk.

Starší lidé jsou obecně více ohroženi zánětem
žaludku. Žaludeční výstelka má se stoupajícím věkem tendenci se
ztenčovat a také se zvyšuje pravděpodobnost nákazy Helicobacterem pylori,
nebo rozvinutí autoimunitních procesů.

Musíme zohlednit i individuální odolnost jedince, která
bývá ovlivňována onemocněním trávicího ústrojí, vlivy psychickými
(emoce, nálada, výchova) i celkovým stavem organizmu (období zotavování
se z nemoci-rekonvalescence, únava, jiná onemocnění).

Příznaky a projevy gastritidy

Patří k nim tlak až bolest v nadbřišku (epigastrium), nechutenství
až odpor k jídlu, říhání, pocit nevolnosti a nutkání ke zvracení
(nauzea), zvracení, nadmutí, plynatost (flatulence), břišní kolika,
průjem, tmavá stolice, úbytek hmotnosti. Když obtíže trvají týden nebo
i déle, měli byste navštívit svého lékaře.

Budete mít zájem:  Pilulky Na Dobrou Naladu?

akutní gastritidy trvají obtíže většinou krátce,
několik hodin až dnů s rychlým návratem k původnímu
stavu nebo pozvolným dozníváním příznaků.

Způsobuje spíše
nauzeu, pálivou bolest a pocit nepohodlí
v nadbřišku. Někdy mohou být přítomny i bolesti hlavy. Horečka
(tělesná teplota nad 38°C) nebývá.

Maximálně se mohou vyskytnout krátce
trvající zvýšené teploty mezi 37 °C a 38°C.

Chronická gastritida se rozvíjí postupně a způsobuje
spíše tupou bolest, pocit sytosti nebo ztrátu chuti
k jídlu.

Občas se může vyskytnout krvácení do žaludku. Je to
ale zřídka závažné krvácení, které se pak může projevit
zvracením krve, nebo odchodem černé dehtové
stolice
. V takovém případě je potřeba vyhledat ihned
lékařskou pomoc.

Vyšetření gastritidy

Definitivní diagnóza gastritidy je výlučně
histologická. To znamená, že kus tkáně ze žaludku musí
vidět patolog pod mikroskopem. Tento kus tkáně (bioptický vzorek) získá
lékař při endoskopickém vyšetření.

Při tomto vyšetřeni se pacientovi, který leží na boku, zavede skrz
ústa přes jícen až do první části tenkého střeva flexibilní,
trubicovitý, osvětlený optický přístroj (endoskop). Před zavedením
endoskopu se hrdlo pacienta většinou umrtví.

Lékař má přes endoskop
možnost prohlédnout si stav výstelky trávicích orgánů pacienta.
V případě, že tam vidí něco podezřelého, může pomocí speciálních
instrumentů zavedených přes endoskop odebrat vzorek tkáně a ten poslat do
laboratoře.

Odběr tkáně není bolestivý, neboť ve sliznici žaludku nejsou nervy
vedoucí bolest. Vyšetření trvá přibližně 20-30 minut, ale pacient by
neměl opustit lékařské zařízení dříve, než vyprchá účinek léků.
Rizika vyšetření jsou vzácná.

Převážná většina pacientů, kteří si
po výkonu stěžují na nějaké obtíže, pociťuje pouze mírnou přechodnou
bolest hrdla z polykání endoskopu, kdy může dojít k podráždění tohoto
místa při jeho vsouvání.

Vzácnou komplikací je krvácení nebo
proděravění stěny žaludku.

Rentgenové vyšetření žaludku- sledují se známky
zánětu, případně další změny na žaludku. Vyšetření se většinou
provádí s použitím kontrastní látky, která se polyká.

Na vyloučení infekce Helicobacterem pylori existují ještě i jiné
vyšetřovací metody.

Rychlý ureázový test– prokazuje enzym (ureázu), který
produkuje H. pylori pomocí speciálních barevných indikátorových proužků.
Provádí se přímo na odebraném vzorku tkáně žaludku.

Kultivace– vyžaduje speciální podmínky odběru
i transportu vzorku tkáně žaludku do laboratoře, kde se bakterie (pokud je
ve vzorku přítomná) vypěstuje.

Dechový test– provádí se nalačno. Po vypití označené
látky se sledují ve vydechovaném vzduchu zbytky podané látky, která byla
rozštěpena přítomným Helikobakterem. Test vyžaduje spolupráci
pacienta.

Stanovení H.pylori v stolici– za použití imunologických
metod se hledá přítomnost H. pylori v stolici. Test je vhodný pro
vyšetření dětí.

Vyšetření krve– v odebraném vzorku krve se hledají
protilátky proti H. pylori.

Léčba gastritidy

Vyléčení gastritidy závisí na odstranění (vyléčení) vlastní
konkrétní příčiny. Pokud jde např. o gastritidu vyvolánu léky nebo
alkoholem, doporučuje se omezit přísun těchto látek.

Vhodný postup u náhle vzniklých potíží, které si můžeme vyléčit
sami, bez pomoci léků, zahrnuje klid na lůžku a také
dietní režim, podle tíže stavu.

První 1-2 dny by se měly pít jenom tekutiny (dobrý je
vlažný černý neslazený čaj), popř. sníme dietní suchar. Na druhý den
můžeme sníst starší pečivo. Další den se přidávají obilninové
polévky ( krupková, rýžová, z ovesných vloček). Přechod na normální
stravu má probíhat pozvolna, asi za týden.

Při léčbě vážnějších stavů se uplatňuje použití některých
léků. Jsou to jednak léky proti bolesti, tzv.
spazmoanalgetika, případně léky proti
zvracení
a léky, které snižují kyselost žaludku za účelem
zmírnění příznaků a potíží a pomáhají urychlit proces hojení.

Podávají se antacida (př. Hydrogenuhličitan sodný-
soda bikarbona). Jsou na snížení kyselosti. Užívají se spíše
při mírnějších zánětech žaludku. Způsobují rychlou úlevu od bolesti.

Antagonisté H2 receptorů ( antihistaminika – ranitidin), nebo
inhibitory protonové pumpy (př.

omeprazol, Helicid) tlumí
nebo zabraňují tvorbě žaludeční kyseliny, na rozdíl od první skupiny-
antacida , které přítomnou kyselinu na sebe naváží a tím zabrání
jejímu dráždivému působení na zánětem změněnou stěnu žaludku.

Úspěšné může být i tradičně podávané živočišné
uhlí
.

Zvláštní případ představuje gastritida vyvolána bakterií Helicobacter
pylori. Odstranění bakterie může významně zlepšit až navrátit původní
stav výstelky žaludku. Když se H. pylori najde náhodně u pacienta bez
obtíží, není zvykem zahájit léčbu.

Ta se ale vždy zahajuje, když je již přítomný dvanáctníkový nebo
žaludeční vřed. Nejčastěji se používá tzv.
trojkombinace. Tvoří ji kombinace dvou
antibiotik
(př. amoxicilin, metronidazol) a jednoho inhibitoru
protonové pumpy
(omeprazol).

Někdy se přidávají ještě bizmutové přípravky (
De-Nol).

Léčba autoimunitní gastritidy není známa. Jelikož je u ní porušeno
vstřebávání vitaminu B12 ze žaludku (možnost vzniku
perniciózní anemie), vitamín se do těla dodává jinou formou (ve formě
injekcí).

Komplikace gastritidy

Neléčena gastritida, hlavně ta, která je způsobena infekcí Helicobacter
pylori, může vést ke vzniku žaludečních a dvanáctníkových
vředů
.

Další nebezpečí pak představuje riziko krvácení do
žaludku.

Některé gastritidy zvyšují riziko vzniku rakoviny
žaludku
. Jsou to většinou gastritidy, které trvají dlouho
(chronické, např.

autoimunní, helikobakterová) a vedou ke ztenčování
výstelky žaludku, s postupným vymizením typických žaludečních buněk a
jejich náhradou za buňky typické pro střevní výstelku (to se nazývá
intestinální metaplazie).

Vznik této přestavby je předstupněm
při vzniku žaludečního karcinomu.

Prevence gastritidy

Ačkoli je těžké předejít infekci Helikobakterem pylori, existuje
několik rad, které mohou snížit riziko vzniku gastritidy, nebo zmírnit
její příznaky. Patří mezi ně především dodržování správné
životosprávy
.

Vyhýbání se jídlům, které se nám zdají dráždivá, jako např.
hodně kořeněná, tučná, smažená, nebo kyselá jídla. Měli bychom jíst
pomalu, u jídla relaxovat a jíst menší porce, pravidelně vícekrát přes
den, abychom zabránili nadměrnému působení žaludečné kyseliny na
žaludek v době hladovění.

Udržovat si hmotnost, pravidelně cvičit a hlavně omezovat stres.

Omezení nadměrného pití alkoholu a kouření. Kouření nejen že
podporuje tvorbu žaludeční kyseliny, také poškozuje ochrannou vrstvu
výstelky žaludku, která ho v zdravém žaludku chrání před účinkem
kyselé šťávy. V neposlední řadě je kouření rizikovým faktorem pro
vznik rakoviny žaludku.

Pokud to jde, pokuste se nahradit užívání volně prodejných léků typu
aspirin, ibuprofen jinými. Třeba látkami s paracetamolem
(Paralen, Panadol).

Jak si mohu pomoci sám

Když už gastritidou trpíte a nemáte pocit, že léčba zabírá jak má,
nebo ani nebyla zahájená, je tady několik typů, které by mohli prospět.
Patří mezi ně např. praktikovaní dechových a jiných lehkých
cvičení např. procházky, plavání.

Lidé popisují úlevu po vypití šťávy z nastrouhaných
syrových brambor
(na lačno).

Můžete zkusit také kokosové mléko, rýžovou kaši, měsíčkový
čaj, mléko.

Diskuse

Další názvy: zánět žaludku, akutní gastritída, chronická gastritida, gastritis, bakteriální gastritida, chemická gastritida, autoimunitní gastritida

Příčiny a léčba průjmových onemocnění

Komerční sdělení

Asi každý z nás to zná – bolesti břicha, průjem, v horším případě i zvracení, horečka, bolesti hlavy, svalů a kloubů. Průjmová onemocnění jsou velmi častá, nepříjemná a mohou být i nebezpečná.

  • Projevují se poruchou zažívání s častým vyprazdňováním řídké stolice (více než 3× za den), případně jako vodnatá stolice s překotným vyprázdněním a s přetrvávajícím nutkáním na stolici.
  • Podle toho, jak dlouho nás obtíže trápí, rozlišujeme průjem na akutní a chronický:
Akutní průjem trvá maximálně 14 dní. Je to obranný mechanismus, kterým se tělo zbavuje škodlivin. Má tedy očistnou úlohu. Nejčastější příčinou akutního průjmu bývá infekce. Chronický (dlouhodobý) průjem je varovným příznakem, tělo nám oznamuje přítomnost jiného onemocnění. Po příčině chronického průjmu je nutné důsledně pátrat.

Čím jsou průjmy způsobeny?

Nejčastěji průjem prostě „chytneme“ –  infikujeme se. Existují ale také průjmy, které nejsou způsobeny infekcí a bývají příznakem jiného onemocnění.

Původci infekčních průjmů jsou:

  • bakterie – nejčastěji campylobacter, salmonela, shigella, yersinie, Clostridium difficile, E. coli
  •  viry – zejména rotavirové a norovirové infekce se velice snadno šíří a způsobují epidemie v dětských kolektivech hlavně v zimním období a na jaře
  • paraziti – zejména u cestovatelů
  • plísně – především u pacientů s významně narušenou imunitou

Onemocnění probíhá jako průjem se zvracením nebo jako bolesti břicha s průjmy. V některých případech pacient trpí také horečkami, ve stolici může být příměs hlenu a krve.  

Neinfekční průjmy mohou být projevem:

  • potravinových alergií – například nesnášenlivosti laktózy nebo lepku
  • autoimunitních poruch – nejčastěji Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy
  • vedlejších účinků některých léků – jako jsou projímadla, antibiotika, léky proti překyselení a na pálení žáhy, léky na odvodnění, některé léky proti dně a další
  • dietní chyby
  • nadměrného příjmu alkoholu
  • jiných onemocnění – například zvýšené činnosti štítné žlázy, cukrovky, poruchy vstřebávání živin, chronických střevních zánětů a některých onkologických onemocnění
  • reakce na ozařování
  • otravy těžkými kovy
  • nervozity, trémy, strachu
  • funkční poruchy trávicího traktu – je to soubor různých poruch trávícího systému (patří sem například dráždivý tračník), u kterých se nedaří zjistit příčinu, významnou roli hraje psychický stav pacienta, v současnosti je to častý problém
Budete mít zájem:  Babička se nezajímá o vnoučata! co dělat?

Proč je průjem nebezpečný? – Protože odvodňuje!

Při průjmu ztrácíme vodu a minerály potřebné pro normální funkci těla. Hrozí nám dehydratace a minerální rozvrat. V těžkých případech tělo upadá do šoku a pacient je ohrožen na životě. Nejvíce ohrožení dehydratací jsou kojenci a malé děti.

Další ohroženou skupinou jsou senioři, kteří málo pijí, protože s věkem člověk ztrácí pocit žízně. Starší lidé také trpí řadou dalších onemocnění, která v kombinaci s průjmem mohou vést k velmi těžkým stavům.

Průjem u malých a starších pacientů je vždy nutné konzultovat s lékařem!

Chronický průjem hlásí přítomnost jiného onemocnění, které může být závažné a je potřeba ho řešit.

Kdy vyhledat lékaře?

Lékaře by v každém případě měli vyhledat:

  • zejména senioři, rodiče kojenců a malých dětí, těhotné ženy a vážně nemocní lidé
  • pacienti, kteří se pokusili průjem léčit sami, ale neúspěšně a obtíže ani do pěti dnů neustoupily
  • pacienti s dalšími příznaky, jako je horečka, silné břišní křeče, výskyt hnisu, slizu nebo krve ve stolici, vyrážka či žlutá pokožka a oční bělma, trvalé oslabení organismu
  • pacienti se silnější dehydratací, kteří mají rychlý pulz v klidu, popraskané lepící se rty, suchý povleklý jazyk, málo slin, málo močí (moč je zahuštěná – tmavá)
  • pacienti s opakovaným nebo chronickým průjmem, s podezřením na otravu, nesnášenlivost nějakého léku nebo potraviny

Léčba závisí na příčině a průběhu onemocnění, nejdůležitější je zavodnění!

Asi každý nemocný chce průjem v první řadě zastavit. Než ale začneme s užíváním léků, je dobré znát příčinu průjmu. Neuváženou léčbou bychom si mohli ublížit.

V případě neinfekčních průjmů způsobených jiným onemocněním je třeba léčit nejen průjem, ale i původní onemocnění.

Léčba průjmu závisí na tom, zda je průjem původu infekčního či neinfekčního a na závažnosti průběhu onemocnění.  Probíhá ve čtyřech krocích (u většiny pacientů postačují první tři kroky): 

  1. zavodnění
  2. dieta
  3. podání nespecifických léků
  4. specifická léčba antibiotiky a chemoterapeutiky

Rehydratace neboli zavodnění

Je nejdůležitějším krokem u všech průjmových onemocnění! Tekutiny, soli a minerály ztracené zvracením, průjmem a horečkou musíme doplnit.

Doporučené jsou: rehydratační nápoje, velmi silný černý čaj, vývary a bujóny, bylinkové odvary, nesycené minerální vody. Sycené nápoje mohou trávicí ústrojí dráždit.

Dospělý trpící průjmem by měl vypít minimálně 3 – 4 litry tekutin denně.

Způsob doplnění tekutin závisí na závažnosti onemocnění. V těžších případech je nutný pobyt v nemocnici a doplnění tekutin infuzemi.

Dieta s omezením tuků – postupujeme podle věku pacienta:

U kojených dětí pokračujeme v kojení, před kterým je možné podle věku podat 6× denně 50 – 100 ml rýžového odvaru (u dětí nad 6 měsíců i mrkvového odvaru).

U kojenců starších šesti měsíců můžeme přidat nemastnou zeleninovou polévku, bramborovou kaši, banánové a jablečné přesnídávky, piškoty a rohlíky.

U nekojených dětí podáváme zpočátku plné dávky rýžového či mrkvového odvaru a podle stavu postupně přidáváme mléko, které dítě pilo před onemocněním. Zpočátku v poloviční koncentraci a v rýžovém odvaru. U rotavirového průjmu původu jsou vhodná mléka se sníženým obsahem laktózy.

U batolat, starších dětí a dospělých můžeme podávat bramborovou či rýžovou kaši, suchary, starší pečivo, banány, nastrouhaná jablka, toasty z bílého chleba.

Uvedené potraviny jíme v malých porcích a asi po 48 hodinách už k nim můžeme přidávat dušenou zeleninu. Mléko a mléčné výrobky, vajíčka a maso zařadíme do jídelníčku až nakonec.

Dokud se zcela neupraví pohyb střev, není vhodné konzumovat některé druhy syrového ovoce (broskve, švestky, hrušky), mastná jídla, a ovocné šťávy, větší množství vlákniny, celozrnné produkty, ovesné vločky, kukuřičné lupínky a obecně těžko stravitelné pokrmy. Tyto potraviny mohou působit dráždivě a průjem zhoršovat.

Nespecifické léky

Mezi nespecificky působící léky určené k léčbě průjmových onemocnění patří:

  • adsorbencia – navazují na sebe toxiny
  • probiotika – podporují zdravou střevní mikroflóru
  • střevní dezinfekce
  • antimotilika – omezují pohyb střev
  • spasmolytika – působí proti křečím

ADSORBENCIA

Jsou volně prodejné léky, vhodné k léčbě akutních i chronických průjmů vyvolaných dietní chybou, bakteriálními toxiny, viry, při kvasné dysmikrobii, u průjmu cestovatelů.

Působí tak, že na svůj povrch navazují škodliviny i některé mikroorganizmy.

Výhodou je, že se nevstřebávají, nejsou toxická a jejich podání nemá kromě věku téměř žádná omezení. Jsou bezpečná a účinná u dětí i dospělých, v těhotenství i při kojení. Vedlejší účinky jsou vzácné, výjimečně se může objevit zácpa.

Při současném podání může dojít ke snížení účinnosti jiných léků! Doporučuje se tedy podat jiné léky půl hodiny před nebo minimálně dvě hodiny po podání adsorbencií. Lze je kombinovat s probiotiky a střevními dezinfekcemi, ale opět s dostatečným časovým odstupem.

Mezi adsorbencia patří přípravky s obsahem aktivního uhlí a diosmektitu:

Aktivní uhlí je doporučováno pro děti od 3 let! Při jeho užívání je nutná dostatečně vysoká dávka. Tablety je třeba rozkousat, aby vznikl co největší povrch pro navázání škodlivin. Při užívání aktivního uhlí vzniká černé zbarvení stolice, které někdy může zakrýt krvácení do trávicího traktu!

Přípravek diosmektit (Smecta) lze použít již v kojeneckém věku i u těhotných a kojících žen.

Vedle schopnosti vázat toxiny, bakterie a viry chrání rovněž hlenovou vrstvu ve střevě, snižuje objem stolice a zkracuje dobu průjmu.

V praxi se diosmektit osvědčil zejména u dětí s virovými (především rotavirovými) průjmy; některé evropské pediatrické společnosti doporučily diosmektit jako doplněk rehydratační terapie v léčbě akutních průjmových onemocnění u dětí.

PROBIOTIKA

Jsou volně prodejné preparáty obsahující živé kultury prospěšných střevních mikroorganizmů. Upravují střevní mikroflóru.

Jsou doporučované zejména u průjmů po léčbě antibiotiky i jako doplněk rehydratační léčby u dětí s akutními průjmy vyvolanými zejména rotaviry. U průjmů vyvolaných invazivními bakteriemi (salmonelózy, kampylobakteriózy, apod.

) nebyl jejich efekt zaznamenán. Probiotika lze podávat kojencům, dětem i dospělým, lze je podávat i v těhotenství a v době kojení.

STŘEVNÍ DEZINFEKCE

Volně prodejný lék s obsahem cloroxinu je vhodný u některých bakteriálních průjmů (například, pokud má pacient podezření, že asi snědl zkažené jídlo), u virových infekcí nepůsobí. Není vhodný ani u průjmů z dietní chyby. Podává se pacientům s hmotností nad 40 kg, není vhodný u těhotných a kojících žen a při vážnějších poruchách jater a ledvin.

ANTIMOTILIKA

Do této skupiny patří volně prodejné preparáty s obsahem loperamidu. Jsou to léky, které zpomalují pohyb střev a snižují riziko nechtěného úniku stolice a nutkání na stolici. Jsou určeny k léčbě příznaků průjmu u dospělých pacientů, případně starších dětí. Tato léčba není vhodná pro kojence a malé děti.

Podávání v těhotenství není jednoznačné, pacientka by se měla poradit se svým lékařem. V době kojení se podávání nedoporučuje. Antimotilika jsou vhodná zejména u cestovatelských průjmů a průjmů z nervozity.

Jejich podání je ale zcela nevhodné u průjmů s vysokou horečkou, výraznými bolestmi břicha, s příměsí krve ve stolici, u průjmů způsobených invazivními bakteriemi, u průjmu po léčbě antibiotiky a u ulcerózní kolitidy!

SPASMOLYTIKA

Jsou léky tlumící křeče. Někdy se používají jako doplňková léčiva u onemocnění spojených s průjmy. Jsou vázána na lékařský předpis.

Specifické léky

ANTIBIOTIKA

Jsou léky vázané na lékařský předpis. O jejich nasazení rozhoduje lékař na základě určení původce průjmu. Antibiotika jsou doporučena jen u malého počtu pacientů s průjmy bakteriálního původu. Neuvážená léčba může způsobit řadu zdravotních komplikací. U virových a parazitárních průjmů jsou antibiotika nevhodná.

Pokud lékař antibiotika předepíše, je důležité, aby je pacient užíval v určeném dávkování po celou doporučenou dobu léčby. Při předčasném vysazení dochází k návratu onemocnění a snížení účinnosti antibiotika na původce onemocnění.

Pokud se chystáte vycestovat do rizikových zemí, může vám lékař po konzultaci předepsat antibiotika s sebou na cestu.

Aby léčba byla bezpečná a účinná, je důležité užívat všechny léky podle doporučeného dávkování a způsobu užití. U všech preparátů si vždy přečtěte příbalový leták. Případné nejasnosti konzultujte s lékařem nebo lékárníkem.

PharmDr. Markéta Musilová

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector