Proč mají chipsy tak nafouklé sáčky?

To, že brambůrky nejsou tou nejzdravější svačinkou ani pochutinou ví asi každá z nás. Opravdu ale víme ale proč jsou tak nezdravé a dietology, či lékaři kritizované? Pokud ani vy nejste schopna jednoznačně odpovědět, nezoufejte, dozvíte se to v našem článku. Navíc vám prozradíme, proč nejsme schopné si dát jen hrst brambůrků, ale sníme vždy celý sáček!

Proč mají chipsy tak nafouklé sáčky?Zdroj: Shutterstock.com

O kvalitních brambůrkách si nechme zdát

Když otevřeme sáček s brambůrky očekáváme voňavé, křupavé, dozlatova opečené a tenoučké plátky brambor, které nejsou příliš mastné, ani přesolené. Realita je však ve většině případů zcela odlišná! Nejen, že většina sáčků s brambůrky jsou nafouklé a téměř praskají, ale po otevření zjistíme, že brambůrky jen smutně leží na úplném dně pytlíku, ale je toho mnohem víc!

Podle průzkumu, který provedl deník MF DNES, vyšlo najevo, že pouze jedny z patnácti brambůrků jsou opravdu takové, jaké sliboval obal. Zbytek jsou jen přesolené, tukem nasáklé brambůrky, které navíc nechutnají po bramborách, ale po škrobu! Pomyslnou soutěž o nejlepší brambůrky vyhráli Bohemia Chips Horská sůl. Proto pokud budete chtít zhřešit, sáhněte právě po těchto!

Tučné, nebo ještě tučnější?

Žádnou z nás asi nepřekvapí informace, že brambůrky jsou jednou z nejtučnějších pochutin vůbec. Dokážete si ale představit kolik tuku tedy tato oblíbená pochoutka obsahuje? V průměru je to 32 gramů tuku na sto gramů brambůrků, tedy 30% brambůrků tvoří čistý tuk! Opravdu chcete jíst brambor obalený v tuku a soli? A opravdu chcete brambůrky dávat svým dětem?

Solí proti nudě, ale zároveň k srdeční chorobě!

Podobně jako s tukem, je to u chipsů i se solí. Většinou je jí nadbytek. Některé měly méně než jedno procento, ale jiné až tři procenta soli. Když uvážíme, že nadměrný příjem soli zvyšuje riziko srdečních a cévních onemocnění, a proto bychom měli denně spotřebovat nanejvýš pět gramů.

Když někdo spořádá u televize stogramový sáček chipsů, dostane do sebe polovinu toho, co by měl přijmout za celý den. Pokud tedy potřebujete zahnat večerní nudu u televize, nakrájejte si kvalitní sýr a dejte si k němu třeba hroznové víno. Vaši touhu po slaném uspokojíte a zároveň vám poděkuje vaše tělo!

Proč po brambůrcích nedokážeme přestat toužit?

Důležitou úlohu zde hraje sůl, použitý tuk, bramborový škrob, ale i konzervanty. Při kousání chipsů chuťový vjem zasáhne vyústění trojklaného nervu v zadní části horního patra, který odešle informace přímo do mozku. Čím příjemnější chuť mozek pocítí, tím více po ní začne toužit.

Nejnebezpečnější zbraní bramborových lupínků je ale jejich křehkost. Z desetiletého výzkumu jasně vyplynulo, že čím více jsou chipsy křupavější, tím víc jich sníme. Výrobci prý dokonce objevili dokonalý bod zlomu lupínku – přesně spočítali intenzitu křupnutí lupínku, kterou máme nejraději!

  • Proč mají chipsy tak nafouklé sáčky?
  • Proč mají chipsy tak nafouklé sáčky?
  • Proč mají chipsy tak nafouklé sáčky?
  • Proč mají chipsy tak nafouklé sáčky?
  • Proč mají chipsy tak nafouklé sáčky?
  • Proč mají chipsy tak nafouklé sáčky?
  • Proč mají chipsy tak nafouklé sáčky?
  • Proč mají chipsy tak nafouklé sáčky?

Proč mají chipsy tak nafouklé obaly?

05 DUB Proč mají chipsy tak nafouklé sáčky?

Procházím obchodem kolem regálu s chipsy a zaslechnu rozhovor dvou rozlícených mladíků: „Hele, jak je ten pytlík nafoukej, aby to vypadalo, že je tam těch chipsů hodně.“ A druhý teenager přitakává: „Přesně, a schválně to maj neprůhledný.“ No, může to tak vypadat, ale tmavé sáčky i nafouknutí je nutnost, nikoli schválnost. Potvrdili nám to přímo ve výrobně Bohemia Chips v Choustníku v jižních Čechách.

Uvnitř sáčku není vzduch, ale dusík

Otázka ohledně nafouknutých sáčků zdejšího šéfa Miloše Cikrta vůbec nezaskočila. Pravděpodobně jsme nebyli první ani poslední, kdo se ho na podobnou věc ptal. „Někteří spotřebitelé říkají, že sáčky nafukujeme, aby vypadaly větší, ale to není pravda.

Sáček je plněn dusíkem, aby se zabránilo styku brambůrek se vzduchem. Pokud by sáček dusíkem plněn nebyl, došlo by po kontaktu se vzduchem ke žluknutí tuku, v němž jsou brambůrky smažené,“ vysvětluje.

Ochranná atmosféra navíc pomáhá udržovat chipsy déle čerstvé a křupavé, díky ní se v sáčku nelámou a my tak díky nafouknutému sáčku doma do mísy nesypeme drobky.

Další zajímavostí, která se týká obalů na chipsy, je, že jsou z vnitřní strany opatřeny velmi tenkou vrstvou hliníku, to i proto, aby obal nebyl průhledný a nedostalo se do něj světlo, které by také urychlovalo žluknutí.

(I přes obsah hliníku jej ale můžete vytřídit do kontejneru na plasty.

) Neprůhledné obaly mají v Bohemia Chips asi od roku 2000, výjimku tvoří Bohemia Chips, které můžete koupit v rámci retro týdnů v řetězci Lidl, ty mají průhledný obal.

A co na to dTest?

Časopis dTest spustil v roce 2010 kampaň Vzduch, zaměřenou na výrobky prodávané v nadměrných obalech. Současně vyzval spotřebitele, aby pomohli ukázat na případy takových výrobků a zasílali do redakce jejich fotografie i další informace. Nyní na svých webových stránkách www.dtest.cz/nad­merne-obaly zveřejňuje databázi „vzdušných“ výrobků.

Je to klamání spotřebitele

Proč mají chipsy tak nafouklé sáčky?

Sáčky, dózy i krabice, do kterých by se vešlo někdy o polovinu, někdy i několikanásobně více prodávaného obsahu. Na pultech obchodů se s tím setkal už asi každý. Z pohledu výrobců a dodavatelů je důvod zřejmý: větší obal je na pultech nápadnější, je na něm více místa pro obchodní sdělení a hlavně budí zdání, že si spotřebitelé za své peníze odnášejí výrazně více výrobku, než tomu ve skutečnosti je. Výrobci také někdy využívají jednu velikost obalu (například u potravinových doplňků) pro produkty, které mohou mít různý objem.

„Pokud se na danou záležitost podíváme z pohledu zákazníka, nemůžeme s takovou praktikou souhlasit,“ říká spolupracovník časopisu dTest Jan Richtr.

 „Jedná se podle našeho názoru často o klamavou praktiku, které se výrobci podle zákona nesmějí dopouštět,“ dodává.

Časopis dTest nechce toto nežádoucí chování tolerovat, a proto spustil průběžně doplňovanou databázi, která na výsledky klamavých praktik poukazuje.

 Problematiku nadměrných obalů řeší v České republice zákon č. 477/2001 Sb., o obalech. Tento zákon mimo jiné stanoví, že osoba, která uvádí na trh obal, je povinna zajistit, aby hmotnost a objem obalu byly co nejmenší. Zdánlivě je tento problém legislativně podchycen, uvedl časopis dTest při zahájení akce Vzduch. V praxi je to ovšem obtížnější.

Šéfredaktorka časopisu dTest Ida Rozová vysvětluje: „Porušení této povinnosti u nás může být pokutováno pouze tehdy, dopustí-li se takového deliktu osoba, která na trh uvádí obal, tedy podnikatel, který dováží či vyrábí a prodává samotné obaly, a nikoli již podnikatel, který obal koupí a výrobek dodá do obchodní sítě.

“ Praktiky prodejců by proto neměly zůstat bez povšimnutí.

Budete mít zájem:  Meditace pro všední den

Kupujete potraviny ve zbytečně velkém obalu?

V databázi dTestu je už na padesát výrobků prodávaných v obalu, který je jim značně velký. Často se jedná o potravinářské výrobky, doplňky stravy a podobně. Sušenky, krupicové kaše, mléčné výrobky, kakaové prášky, kukuřičné lupínky, čaje…

Pokud máte dojem, že taky platíte za vzduch a že vás někdo tak trochu tahá za nos (nebo peněženku), můžete do galerie rovněž přispět. (Své podněty můžete poslat buď na e-mailovou adresu [email protected], případně přímo na webové stránce www.dtest.cz/nad­merne-obaly.)

„Problematika má rovněž aspekt ekologický,“ připomíná Jan Richtr. „Na výrobu se spotřebuje zbytečně velké množství obalového materiálu a kamiony pak vozí poloprázdné krabice. Velké množství obalů je třeba v lepším případě recyklovat, v tom horším končí na skládkách.“ 

Co vy na to? Neměly by obaly odpovídat obsahu?

zdroje:

https://www.vitalia.cz/clanky/kupujeme-vzduch-nadmerne-obaly/?ic=articles-related&icc=item-3

https://www.vitalia.cz/clanky/proc-maji-chipsy-tak-nafoukle-sacky/

Jak třídit sáčky různých druhů?

Jak třídit různé druhy sáčků? Kam patří plastový a papírový, nejspíš víme. Jak ale správně vytřídit tzv. kombinované sáčky (např. ty na pečivo nebo od koření)? A co s voskovanými? A kam vyhodit látkové nebo bio sáčky – jsou opravdu všechny kompostovatelné? Pojďme se na to podívat…

Neznečištěné plastové sáčky patří do žlutého kontejneru určeného pro třídění plastů.
Jestliže je sáček mastný či jinak znečištěný (od barvy, lepidla apod.), patří vytřídit do směsného odpadu.
Do plastu netřídíme ani sáčky s nástřikem hliníku (např. pytlíky od chipsů, oříšků atd.).

DOBRÉ VĚDĚT

Plastové sáčky řadíme v rámci recyklačního procesu do tzv. směsných plastů. Pro další zpracování jsou rozemlety na malé kousky. Následně se z nich vyrábí např. nové fólie. V případě horší kvality se použijí na výrobu pytlů do odpadkových košů. Směsné plasty se ale také používají např. k výrobě protihlukových stěn, laviček či dlažby.

Sáčky z běžného papíru třídíme do modrého kontejneru na papír. Opět platí, že sáček nesmí být znečištěný a mastný.
Pokud je papírový sáček vyroben z voskovaného nebo křídového papíru, nebo je jakkoliv jinak silně znečištěn, patří do směsného odpadu.

Proč mají chipsy tak nafouklé sáčky?

Pokud se jedná o papírovo-plastové sáčky, u kterých je možné oba materiály oddělit, pak je separované vrstvy a vytřídíme do příslušného kontejneru na odpad – tedy papírovou část do modré a plastovou do žluté nádoby na třídění odpadu.

Pokud je sáček tvořen neoddělitelnou kombinací materiálů (jde např. o sáčky od koření, pudinků, polévek…), pak není tříditelný a patří do směsného odpadu.

TIP 

Jak si to zapamatovat? Jednoduše – v podstatě jediný kombinovaný obalový materiál, který můžeme třídit, je nápojový karton. Ten obvykle třídíme do oranžových kontejnerů.
Ostatní obaly, které mají recyklační symbol s označením C/xy třídíme do směsného odpadu.
TIP: více o kompozitních obalech v článku Recyklační symboly kompozitních materiálů z plastu.

Pod pojmem bioplast si můžeme představit jednak plast vyrobený z obnovitelných zdrojů, tedy z cíleně produkované biomasy, nebo zdroje na bázi odpadu – tyto bioplasty řadíme do skupiny bio-based plasty.

Na druhé straně jsou plasty, které degradují za definovaných podmínek v průmyslových kompostárnách za působení přírodních faktorů – to jsou tzv. biodegradovatelné plasty.

A ještě tu máme plasty, které mohou být kombinací obou variant – z čeho je plast vyroben a jak degraduje.
Může být tedy vyroben z ropy nebo z obnovitelných (bio-based) zdrojů a upraven tak, aby buď nedegradoval, nebo se naopak působením přírodních zdrojů rozpadal.

Pro běžného spotřebitele je velmi obtížné se ve všech těch pojmech a značkách spojených s bioplasty zorientovat, natož je pak v praxi správně identifikovat a následně s nimi správně naložit jako s odpadem.

Kompostovatelné bio sáčky jsou vyrobeny ze 100% přírodních materiálů (jako např. kukuřičný škrob, bramborový škrob, řepa, cukrová třtina, ale i celulózy nebo palmových listů…pšeničný cukr, pšeničná celulóza, kukuřičný cukr, bramborový škrob apod.).
Obvykle je používáme na kuchyňský bioodpad a tyto sáčky můžeme vytřídit na kompost, nebo třeba do vermikompostéru.

Existují ale také tzv. biodegradabilní sáčky, které obvykle kompostovatelné nejsou. V tomto případě neexistuje jednoznačné doporučení, kam sáčky třídit.

Záleží na místních podmínkách systému sběru a svozu odpadu a možnostech jeho dalšího zpracování.

V případě dotazů ohledně třídění biodegradabilních sáčků se můžete s dotazem obrátit na místní svozovou společnost či obecní úřad.

Celofán nelze recyklovat, proto sáčky vyrobené z celofánu netřídíme do kontejnerů na tříděný odpad (většina z nás by ho asi chtěla vyhodit do kontejneru na plast), ale vyhazujeme je do směsného odpadu.

DOBRÉ VĚDĚT

Celofán je průhledná fólie vyrobená z celulózových vláken. Jedná se o nepropustný materiál, proto je vhodný zejména pro bezpečné balení a skladování potravin. Ačkoliv se při jeho výrobě používají nebezpečné chemické látky, je celofán zdravotně nezávadný.

Některé sáčky třídit lze, jiné naopak nikoliv. Svoji roli hraje také znečištění tohoto druhu obalů. V každém případě bychom měli zejména s těmi jednorázovými a nerecyklovatelnými šetřit a vždy si dvakrát rozmyslet, jestli je opravdu potřebujeme. Můžeme tak výrazně pomoci našemu životnímu prostředí.

Proč nemůžeme odolat chipsům? Lžou našemu mozku! | Žena.cz

Chipsy jsou prý dokonale vymyšlená potravina, která dokáže náš mozek obelstít hned několikrát. S touto myšlenkou přišel vědec a specialista na výživu Steven Witherly.

Smažené tenké plátky brambor jsou pro výživové poradce noční můrou. Po celém světě se staly oblíbenou pochoutkou. Podle nejznámějšího příběhu je poprvé usmažil George Crum v roce 1853 pro svého nespokojeného zákazníka v restauraci. Vadilo mu, že jsou brambory nakrájené na příliš silné plátky, jednou Crum vzteky připravil extra tenké a k jeho údivu sklidily brambůrky obrovský úspěch.

Nenechte se nachytat

Hlavním důvodem, proč je nedokážeme přestat jíst, je to, že se v našich ústech téměř okamžitě rozpustí. Jednotlivé kousky jsou lehoučké a náš mozek má pocit, že nic velkého nejí, tudíž nehrozí žádná kalorická bomba. V hlavě se vám ozývá jakýsi hlas, který říká, že je to v pořádku, vysvětluje Steven Witherly v rozhovoru pro časopis New York Times Magazine.

Dále uvádí, že naši předkové nejedli nic podobného chipsům, kde by se tělo mohlo naučit, že jde o nevhodnou potravinu. Proto jej i dnes biologické mechanismy berou stejně jako třeba ovoce.

Tělo chce sůl a tuk

Dalšími podvodnými chutěmi jsou sůl a tuk. Sůl naše tělo potřebuje, samozřejmě v rozumné míře, ale jsme opět u toho, mozek ani tělo nedokážou poznat, kdy je jí už přes míru, neexistují žádné varovné signály, které by řekly, tohle nám na běžné fungování stačí, přestaň jíst.

Podobné je to i s tukem. Když mlsáme smažené brambůrky, a to ještě po dlouhém dni, kdy jsme nestíhali snídat či obědvat, tělo je za tuto dávku tuku vděčné. Mozek opět přitakává, že jsou skvělou volbou, protože dodávají tělu energii.

Náš mozek jídlo odmítá ve chvíli, kdy se nabaží jedné chuti. Organismu posílá vzkaz, že máme dost a víc není třeba. Ve smažené dobrotě nenajdete jedinou typickou chuť, kterou byste si dokonale zapamatovali. Někteří lidé ani nedokážou popsat, jak brambůrky chutnají. To, co najdete na obalu, sýrové, steakové, houbové, to je jen aroma, nikoliv chuť.

Chipsy náš mozek ovládají, říkají mu, že jí velmi lehké jídlo, sůl, která v něm je, tělo potřebuje, a tuk mu dodává energii. Šílené? Bohužel si však naše hlava neuvědomuje, že pro naše tělo jsou smažené brambůrky skrytou hrozbou. Potvrzují to i lékařské výsledky, kdy v zemích, v nichž patří brambůrky mezi nejoblíbenější dobroty, vzrostla obezita během posledních let i trojnásobně!

Budete mít zájem:  S prořezáváním prvních mléčných zoubků pomůže masáž dásní

Když přijde na řadu zlozvyk

Mlsání u televize patří mezi časté zlozvyky. Protože je naše hlava zcela zaměstnána sledováním filmu, často dobře nevnímáme, jaké množství potravin jsme během chvilky zkonzumovali…

„Večerní uzobávání je problematické také z toho důvodu, že po dvacáté hodině lidské tělo automaticky zpomaluje metabolismus a trávení. Začíná se připravovat na odpočinek, takže velké množství tuků, cukrů, a v nich přijatých kalorií, se záhy projeví na váze,“ vysvětluje RNDr.

Lucie Svobodová, odbornice na výživu a zdravý životní styl, a pokračuje: „Večer se tedy rozhodně vyhněte potravinám obsahujícím zmiňované velké množství cukrů a tuků, tedy všem sladkostem, pečivu, bramborovým lupínkům, slaným oříškům, popcornu, slaným tyčinkám a krekrům, ale ani ovoce není v tuto denní dobu vhodnou variantou.“

Co tedy mlsat?

Pokud si hlídáte svoji váhu, a přesto se nedokážete večerního mlsání vzdát, raději si dejte semínka (slunečnicová, sezamová nebo třeba dýňová), zeleninu nakrájenou na kousky, hrst nesolených ořechů (pozor na množství, jsou také kalorické), amarantové lupínky nebo třeba mrazem vysušené ovoce, které není doslazované. 

  Video Mohlo by Vás také zajímat: Pornografie z pomsty: Jsou to bolestné příběhy, které spojuje zrada, říká Patočková | Video: Martin Veselovský

Bramborové lupínky aneb kousek ďábla v každém soustu

Sledování filmu nebo hokejového zápasu bez chipsů si málokdo dovede představit.

Brambůrky a slané tyčinky jsou již roky považovány jako lehké občerstvení na rodinných oslavách a novoročních setkáních, a proto rezervní sáček najdete ve většině českých domácností.

Televizní reklamy a velké rodinné balení nás přímo vybízejí k jejich konzumaci. Proč ale pár chipsů nestačí a vždy musíme sníst celý pytel?

Zvláštním faktem je, že ač výživový odborníci brambůrky přímo zakazují kvůli velkému procentu tuku a soli, najdete jejich mini balení snad v každém automatu, a to i ve školách. Přitom po otevření sáčku, kdy čekáme voňavé, křupavé, bramborovo bramborové lupínky, objevíme jen přesolené, mastné brambůrky, které smutně leží na dně nafouklého sáčku.

Nikoho z Vás asi překvapí, že brambůrky patří k jedněm z nejmastnějších potravin na trhu. V průměru na sto gramů chipsů připadá 32 gramů tuku, takže se vesměs jedná o vysmažený škrob obalený v soli.

S obsahem soli je to podobné. I když víme, že sůl je nad zlato, v brambůrkách jí najdete až ve výši 3 %. Od nudy jsme tedy přešli k náběhu na srdeční chorobu. Proč? Jeden sáček brambůrek Vám splní polovinu maximálního příjmu soli za den. Pokud si tedy člověk spočítá, co slaného za celý den jedl, nutričně Vám brambůrky přesáhnou doporučenou denní dávku. A to vysoce.

Asi největší zajímavosti je, proč brambůrky a popcorn musíme dojíst až do konce. Sůl, tuk, bramborový škrob a konzervanty zde hrají velkou roli.

Při chroupání chipsů chuťový vjem zasáhne vyústění trojklaného nervu v zadní části horního patra našich úst, který odešle informace přímo do našeho mozku. Čím příjemnější chuť mozek pocítí, tím více po ní začne toužit.

Největším nebezpečím je tedy pro nás kvalitní křupnutí. Výrobci dokonce dlouze testovali ideální úroveň intenzity křupavosti, při které misku nemůžeme nechat ležet na stole.

Na trhu najdeme tři druhy chipsů:

Chipsy z řezů brambor, např. Pringles.

Bramborové chipsy s širokou škálou příchutí a druhů – hladké, solené, vroubkované, farmářské, s příchutí zakysané smetan a jarní cibulky nebo s příchutí grilovaného kuřete.

Zeleninové, které ač se zdají zdravější, obsahují stejné množství tuku, a navíc přidaný cukr, což z hlediska výživy není žádoucí. Navíc složení napovídá obsah škodlivého akrylamidu.

Výsledky dtestu:

  • Walkers Ready Salted – 56 % – 22,90kč
  • Tesco Chips Salted – 56 % – 22,90kč
  • Kaufland/K-Classic Chips Salt – 55 % – 11,90kč
  • Lay’s Salted – 55 % – 37,90kč
  • Bohemia Solené – 54 % – 34,90kč
  • Propadák ve světě chipsů:
  • Petr Hobža Strážnické brambůrky – 21 % – 11,90kč

Názor odborníka z kuchyně:

V supermarketu můžete koupit chipsy, které nejsou smažené, ale sušené/pečené v troubě, což je na mlsání u televize určitě vhodnější než balíček mastných brambůrků.

Nebo si chipsy zkuste vyrobit sami doma!

Zeleninu (řepu, mrkev, celer) nakrájejte na tenké plátky, lehce osolte a nechte odstát. Osušte, zbavte vody a chipsy následovně vysušte v sušičce nebo troubě. Chipsy jednoduše vyrobíte i bez tuku v pohodlí vašeho domova!

  1. A pokud budete chtít být šéfkuchařem ve vaší kuchyni, zeleninu před sušením můžete i různě dochutit – kořením, bylinkami nebo například česnekem.
  2. Pavel Býček, šéfkuchař restaurace The Eatery v pražských Holešovicích
  3. Tak příjemné křoupání!

Chipsy: hodně tuku a kalorií

Voňavé, křupavé, dozlatova vypečené, ne moc mastné, ne moc slané, ani silné, ani tenké, chutnají po bramborách, a ne po škrobu či mouce. Takové by měly být ideální chipsy. Shodla se na tom porota degustátorů složená z odborníků i laiků, která anonymně ochutnávala 15 druhů bramborových lupínků, jež jim redakce MF DNES předložila.

Jenže takové jsou chipsy snad jen v reklamách. Nejvíc se ideálu přiblížily Bohemia Chips Horská sůl, naopak nejdál od něj měly Ručně smažené bramborové lupínky Albert a Pravé české brambůrky Rousek. Výhrad bylo celkově víc než chvály. Nejčastěji znělo: přesolené, moc mastné, chutnají po škrobu a někdy také po žluklém oleji…

Tučné a ještě tučnější

Víte, které chipsy jsou nejlepší a které je naopak lépe nekupovat? Kompletní výsledky testu naleznete ZDE.

Nikoho asi nepřekvapí, že chipsy jsou tučné. Ale tuší někdo, jak moc? Brambůrky, které jsme testovali, mají v průměru ve sto gramech 32 gramů tuku! Číslo, které by si měl připomenout každý, kdo si láme hlavu nad rozdílem mezi nulou a třemi procenty u jogurtů.

„Člověk, který nechce ani hubnout, ani tloustnout, prostě si chce jen udržet váhu, by měl za den spotřebovat 60 až 80 gramů tuku. Stogramová porce chipsů mu tedy odčerpá zhruba polovinu celého denního příjmu,“ vysvětluje Václava Kunová z Fóra zdravé výživy.

Budete mít zájem:  Alergie: Žádný korýš není bezpečný

„A člověk který chce hubnout, by měl mít příjem tuků kolem čtyřiceti gramů.“

Když si dá porci slaných krekrů Bersi, třeba v domnění, že lehké extrudované snacky budou „dietnější“ než klasické „mastňáky“, má v sobě rázem celou denní dávku tuku. Bersi totiž obsahují téměř 45 procent tuku, absolutně nejvíc ze všech testovaných.

O polovinu méně – kolem 23 procent – měly Tradiční české brambůrky Bohemia a Telka chips.Přijatelná výjimkaHodně nízkým obsahem tuků (8,93 g/100 g) se zcela vymykají pečené Vitalinea chips. Výrobce tedy nepřehání, když na obalu tvrdí, že mají o 70 procent tuku méně než smažené chipsy.

Přesto není jejich energetická hodnota (1649 kJ) o tolik nižší než průměrná (2146 kJ). Snížený obsah tuků kompenzuje vyšší obsah sacharidů. „Jisté je, že ze zdravotního hlediska jsou výhodnější,“ komentuje výsledky lékařka Kunová. Mají totiž také dvakrát více vlákniny než ostatní testované výrobky.

„Nesmíme se však domnívat, že jsou vhodné při redukci nadváhy.“

Jak a z čeho vlastně brambůrky vznikají a co jim dodává chuť? Kde se chipsy vzaly? Čtěte ZDE.

Hodně energieVysoká je i energetická hodnota chipsů, sto gramů má v průměru 2146 kilojoulů. Při vysokém obsahu tuku se není čemu divit. Dospělý člověk by měl přijmout 8000 až 10 000 kilojoulů, jedna porce mu tedy může ubrat téměř čtvrtinu. „Když vezmeme, že je to pokrm, který se konzumuje mimo hlavní jídla, tak je to z výživového hlediska zrádné. Nikdo si chipsy nenahradí oběd, ale klidně jich sní sto gramů, takže energetická hodnota je z tohoto pohledu vysoká,“ míní odbornice na výživu Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Měli bychom přestat jíst chipsy, hranolky, sušenky či grilovaný chléb? Alespoň tak to na chvíli vypadalo před dvěma lety, kdy švédská studie upozornila na výskyt vysokých hodnot akrylamidu v potravinách bohatých na škrob a zpracovávyných za vysokých teplot. Jak to tedy je? Máte důvod k obavám? Čtěte ZDE.

Solí proti nuděPodobně jako s tukem, je to u chipsů i se solí. Většinou je jí nadbytek. Některé měly méně než jedno procento, ale jiné až tři procenta soli. Když uvážíme, že nadměrný příjem soli zvyšuje riziko srdečních a cévních onemocnění, a proto bychom měli denně spotřebovat nanejvýš pět gramů, je to jasné. Když někdo spořádá u televize stogramový sáček chipsů Albert, dostane do sebe polovinu toho, co by měl přijmout za celý den. „Vzhledem k tomu, že většina běžných potravin, jako sýry, uzeniny nebo pečivo, obsahuje soli nemálo, jsou chipsy další zbytečností, která k nadbytku přispívá. Asi není třeba zdůrazňovat, že chipsy by měly být v jídelníčku současného člověka naprosto okrajovou záležitostí,“ říká Václava Kunová.

Vítězové testu
Nejlépe dopadly v testu tři výrobky: Bohemia Chips chutnaly nejlépe, Pringles chutnaly dobře a neměly žádné smyslové vady a lupínky Vitalinea jsou ze zdravotního pohledu nejvhodnější – mají nejnižší obsah tuků i energie.

CHUTNAJÍ SKVĚLE. Hodně tuku – 32 gramů, hodně soli – 2 gramy, hodně energie – 2146 kilojoulů. Takové jsou průměrné hodnoty ve 100 gramech testovaných lupínků.

Co je co?
I tento test, stejně jako mnoho dalších, ukázal, jak nedokonalé jsou právní předpisy pro potraviny. Nejenže nepomohou zákazníkovi při výběru, ale ještě mu jej zkomplikují. Z názvu totiž vždy nepozná, co si vlastně kupuje – lupínky ze skutečných brambor, nebo sušenku z bramborového škrobu? Smažený, nebo pečený výrobek? Zatímco na bramborové lupínky platí vyhláška, která třeba omezuje množství tuku, ostatní snacky vyráběné z brambor jinou technologií do žádné vyhlášky nezapadají, výrobce tedy není prakticky ničím omezen. Proč by tedy nemohl mít tuku víc než 45 procent? „V některých případech neexistuje jednoznačná právní úprava, proto výrobci využívají možnosti, kterou poskytuje zákon o potravinách,“ vysvětluje Jitka Dvořáková ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce. „Když nelze výrobek označit druhem, skupinou nebo podskupinou, označí se názvem odvozeným od základní použité suroviny nebo technologie.“ Takže „bramborové lupínky pečené“ mohou být i výrobek, který není přímo z brambor, ale z bramborových granulí a škrobu. Značení obalů z pohledu Státní zemědělské a potravinářské inspekce:1/ Crunchips X-Cut, křupavé slané bramborové lupínky    V označení skupiny chybí slovo „smažené“ 2/ Bohemia brambůrky solené, smažené bramborové lupínky   V pořádku 3/ Telka Chips křupavé, slané bramborové lupínky pečenéPodle ustanovení §6 odst. 1 písm. b zákona č. 110/1997 Sb. v platném znění potravina, kterou nelze označit druhem skupinou nebo podskupinou vzhledem k použitým surovinám nebo použité technologii, se označí názvem odvozeným od základní použité suroviny nebo technologie.  V daném případě neexistuje jednoznačná právní úprava, označení bylo tedy hodnoceno jako vyhovující. 4/ Bramborové smažené lupínky solené (AHOLD)v pořádku 5/ Vitalinea – Bramborové lupínky s vitamíny a vlákninou, Slané bramborové lupínky pečenéPodle ustanovení §6 odst. 1 písm. b zákona č. 110/1997 Sb. v platném znění potravina, kterou nelze označit druhem skupinou nebo podskupinou vzhledem k použitým surovinám nebo použité technologii, se označí názvem odvozeným od základní použité suroviny nebo technologie.  V daném případě neexistuje jednoznačná právní úprava, označení bylo tedy hodnoceno jako vyhovující. 6/ Mince Chips solené, Smažené bramborové lupínky solené (JULIUS MEINL)v pořádku 7/ Rousek, Pravé české brambůrky, Smažené bramborové lupínkyDatum není uvedeno podle požadavků vyhlášky 324/1997 Sb. v pl. znění (chybí uvedení slovy „minimální trvanlivost do:“  Použití slova „pravé“ je v tomto případě v rozporu s §7 citované vyhlášky.

  • V současné době řešíme s výrobcem.
  • 8/ Crunchips Starkers, jemné pečivo – snack z brambor, jemně solenév pořádku s ohledem na obdobné skutečnosti uvedené v bodech 3 a 5.
  • 9/ Pringels originál, Slané crackerové pečivov pořádku
  • 10/ Krecker solený Bersi, Extrudovaný výrobek smaženýv pořádku
  • 11/ Tradiční české brambůrky jemně solené Bohemia, Smažené bramborové plátkyv pořádku
  • 12/ Extra  krájení chipsy solené, Smažené bramborové lupínky extra krájené, solené  (ALBERT)v pořádku
  • 13/ Bramborové lupínky solené (ALBERT), Bramborové lupínky smažené, solenév pořádku
  • 14/  Bohemia Chips horská sůl, Smažené bramborové lupínkyv pořádku
  • 15/  TESCO Cracker jemně solený, Bramborové krekry fritovanév pořádku

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *