Harmonogram 19. ročníku soutěže o nejlepší tuzemskou biopotravinu:
- Uzávěrka přihlášek: 14. srpna 2020
- Dodání vzorků: 20. srpna 2020 (trvanlivé na centrálu Svazu), 25. srpna 2020 do 8 hodin ráno (čerstvé na zasedání poroty do Prahy)*
- Termín zasedání poroty: 25. srpna 2020 v sídle Státní zemědělské a potravinářské inspekci
- Vyhlášení výsledků: v rámci kampaně Září – Měsíc biopotravin
- Předání ocenění: září 2020
- * Kategorie Biovíno je organizována ve spolupráci se Svazem vinařů České republiky, o. s., a uzávěrka přihlášek s předáním vzorků je 28. a 29. července 2020, přihlášky vyplňte on-line na elwis.cz. Hodnocení bio vín proběhne 10.8.2020 ve Valticích.
Kategorie:
- BIOVÍNO
- BIOPOTRAVINY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU
- BIOPOTRAVINY ROSTLINNÉHO PŮVODU
- BIOVÝROBKY PRO GASTRONOMII, POCHUTINY A OSTATNÍ POTRAVINÁŘSKÉ VÝROBKY
- STEAKOVÁ BIOMASA
Soutěž Česká biopotravina – průběžné informace
Partneři soutěže
BIOFACH (PROveletrhy s.r.o.)
KEZ, o.p.s.
Mediální partneři: Zboží&Prodej, RetailNews, elektronický měsíčník BIO
Další partneři: lovime.bio, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, FÉR Potravina, Globus ČR, v.o.s.
Záštitu nad akcí převzal ministr zemědělství a ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce
Biopotraviny milované i kritizované
Zmíněný rostoucí zájem spotřebitelů o biopotraviny je ovšem živen také politicky a ekonomicky. Řada veřejně známých osobností se ke konzumaci biopotravin hlásí, ministerstva zemědělství, alespoň v EU, zvyšují dotační podporu biozemědělců.
Biozemědělství a biopotravinářství tak postupně přechází z role nositele určité, k přírodě šetrné filozofie podnikání, do pozice podnikatelsky výhodného byznysu se všemi pozitivy a negativy, které byznys přináší. A zemědělští podnikatelé reagují. Podle statistik ministerstva zemědělství bylo v ČR k 31.
říjnu loňského roku registrováno již více než 220 výrobců biopotravin, za poslední rok přitom přibylo 75 nových výrobců. Počet ekologických zemědělců se v porovnání s loňským rokem výrazně zvýšil, téměř o 350 farem. Nově registrovaní výrobci biopotravin u nás jsou zaměřeni především na zpracování biomasa a masných výrobků, produkci biovajec, biovína, nebo výrobu biopečiva.
Mezi nově registrovanými výrobci biopotravin se objevují také výrobci specialit, např. knedlíků, baget, müsli tyčinek či sladu pro produkci biopiva. K 31. říjnu 2007 hospodařilo podle ministerstva ekologicky 1249 farem, výměra ekologicky obhospodařované plochy dosáhla téměř 310 000 hektarů.
O nabídku biopotravin postupně obohacují svůj potravinářský sortiment i všechny významné tuzemské nadnárodní obchodní řetězce. Ministerstvo zase nedávno spustilo projekt „Žiju bio“, který má propagaci biovýrobků informačně podpořit, přičemž nositelem spotřebitelsky prospěšných údajů je příslušná webová stránka www.ziju-bio.cz
Zdravotní a jiná pozitiva
Drtivá většina spotřebitelů preferující konzumaci bioproduktů se pro ně rozhoduje na základě deklarovaných zdraví prospěšných vlastností biopotravin. Drtivá většina zastánců biopotravin ovšem bohužel donekonečna omílá stokrát již vyřčené a napsané teze, takže mnoho nových a konkrétnějších údajů se řadový spotřebitel nedozví.
Průlomovou, avšak veřejně nepříliš známou prací je český pře-vyklad souhrnu výsledků výzkumu švýcarského Výzkumného ústavu pro ekologické zemědělství (FiBL).
Publikace „90 argumentů pro ekologické zemědělství“ je překladem německého originálu a shrnuje přehled výhod ekologického zemědělství, přičemž se opírá jednak o výsledky výzkumu, ale také o platné směrnice a předpisy pro ekozemědělství. Na internetové stránce www.bioinstitut.
cz/ publikace lze uvedenou práci stáhnout ve formátu PDF, lze si jí však také koupit, přičemž její cena je 40 korun. V celkem 16 okruzích je zmíněna celá řada pozitiv s odkazy na příslušné výzkumné práce.
Jako příklad lze uvést několik výživových argumentů… biomléko obsahuje více pozitivních omega-tři mastných kyselin; ty jsou prevencí proti srdečním nemocem a rakovině bioovoce a biozelenina mají vyšší obsah flavonoidů, dalších látek vhodných k prevenci srdečních a také cévních chorob obecně bioovoce obsahuje také více dalších pro tělo prospěšných látek – u jablek z ekologického zemědělství bylo zjištěno až o 32 procent více fosforu, o 9 procent více vlákniny či o 19 procent více antioxidantů biobrambory mají vyšší obsah vitamínu C
listová biozelenina obsahuje méně dusičnanů
Ekologie je ještě pojem relativní
Zatímco zdravotní pozitiva biopotravin vnímají spotřebitelé velmi dobře, samotná „ekofilosofie“ spojená s jejich výrobou a se všemi důsledky je ale již těžší oříšek. Jak totiž konstatuje studie společnosti Landor „Moc a síla zelených značek“, spotřebitelé nezjišťují příliš často, jaké dopady na životní prostředí mají produkty, jež kupují.
Uvedená studie zjistila, že 37 procent populace není schopno definovat, co činí určitou značku ekologickou. Přesto spotřebitelé v čele s politiky a řadou celebrit tvrdí, že dávají na trhu přednost ekologickým řešením. „Stále více však vychází najevo, že mezi ekologickými zájmy a skutečně ekologickým chováním spotřebitele zeje veliká propast.
Když dojde na skutečná ekologická řešení, spotřebitelé podmiňují svůj údajný zájem o ekologický výrobek řadou podmínek: pokud jej mohou koupit v obchodě, kde obvykle nakupují, pokud jsou výkonnost, kvalita a design produktu srovnatelné, pokud je cena téměř srovnatelná a konečně, ačkoli to není vždy podmínkou, pokud má nějakou výhodu navíc kromě toho, že je ekologický,“ konstatuje studie.
Efektivita a cena – základní limity
Přestože zastánci biopotravin tvrdí, že při větším zájmu konzumentů o biopotraviny by se zvýšila současná efektivita jejich produkce a mírně by tak mohla klesnout jejich cena, není v drtivé většině případů minimálně stávající ekoprodukce s výrobou klasických potravin po stránce efektivity srovnatelná.
Vzhledem ke stoupající celosvětové poptávce po zemědělských surovinách a potravinách, která bude dále pokračovat, nebude možné pomocí koprodukce uživit svět. Biopotraviny tak podle všeho zůstanou výsadou vyspělého světa, ale ani v něm nebudou tvořit dominantní část produkce potravin.
Kromě efektivity je totiž největší bariérou pro spotřebitele jejich cena, často až několikanásobně vyšší než u srovnatelných produktů vyrobených klasickými technologiemi.
Také ekoprodukce má zdravotní a ekologická rizika
Ačkoli biozemědělci s oblibou argumentují tím, že klasická zemědělská produkce vytváří díky používané chemii (kterou biozemědělství téměř nepoužívá) odolnost (rezistenci) různých škůdců proti těmto látkám, což může vést k jejich nekontrolovatelnému přemnožení, poslední výzkumy ukazují, že odolnost škůdců mohou způsobit i přírodní biologické prostředky.
Konkrétním příkladem je německá zkušenost, kde ekofarmáři likvidovali obaleče jablečného tak dlouho přírodním bakulovirem, až zvýšili odolnost obaleče k viru stotisíckrát. Výsledkem je, jak uvádí server www.osel.cz, obaleč – nezmar, přičemž odolnost k viru si vyvinul s udivující rychlostí.
Biopotraviny vznikající bez chemického ošetření jsou také náchylnější k přítomnosti přírodních toxinů, které vytvořila sama příroda. Skupina takových toxinů je poměrně rozsáhlá, tvoří totiž součást obranného systému rostlin a s jejich pomocí se například chrání proti hmyzu. Další toxiny se vytvářejí především působením plísní, které napadají některé potraviny.
V některých případech jsou dokonce přírodní toxiny silnými karcinogeny, tedy látkami, které podporují vznik rakovinných buněk. Nejběžnější je solanin v bramborách nebo patulin v jablkách, která mají poškozený a chemicky neošetřený povrch.
Jak přitom nedávno upozornila profesorka Jana Hajšlová z Vysoké školy chemicko-technologické, řadu jedovatých látek obsahují také léčivé byliny. Například léčivý kostival podle ní obsahuje přírodní karcinogeny a pokud by si někdo neustále vařil „kostivalový čaj“, tak si trvale poškodí játra.
Celkem tři procenta kvetoucích rostlin mohou podle ní produkovat vysoce karcinogenní látky, odborně zvané pyrolizidinové alkaloidy. Podle studie vědců z Manchester Business School navíc není dostatek důkazů o tom, že je biozemědělství ekologičtější než jiné zemědělské metody.
Produkce některých potravin je v případě biozemědělství „podstatně méně energeticky efektivní a také může produkovat více znečišťujících látek“. Příkladem, na němž vědci své poznatky popsali v prestižním deníku Independent, bylo mléko.
Na jeho výrobu je podle Independent třeba o 80 procent více půdy a při této produkci také vzniká skoro dvojnásobné množství látek, které způsobují okyselení půdy a eutrofizaci vody. Studie zjistila, že při produkci biomléka, které má vyšší obsah živin a nižší obsah pesticidů, také vzniká více oxidu uhličitého než při konvenčních metodách – 1,23 kg na litr oproti 1,06 kg na litr. Zpráva shrnuje: „Produkce biomléka má nižší spotřebu energie, ale potřebuje více půdy než konvenční výroba. Vyhýbá se používání pesticidů, ale zároveň způsobuje vyšší emise skleníkových plynů a eutrofizujících látek.“
Podobné výsledky byly dosaženy i u drůbeže, kde delší chov znamená větší dopad na všech úrovních. Produkce biodrůbeže téměř zdvojnásobí množství potenciálně znečišťujících látek a spotřebuje o 25 procent více energie. I produkce biozeleniny spotřebovává více zdrojů. Například biorajčata potřebují skoro desetkrát více půdy než konvenční plody a skoro dvojnásobné množství energie.
Závěrem
Je-li vůbec možné shrnout často protichůdné názory na roli biopotravin v našem životě či jejich vliv na zdraví, lze konstatovat, že biopotraviny skutečně obvykle obsahují větší množství zdraví prospěšných látek, zároveň je ale u nich také vyšší riziko přítomnosti přírodních toxických látek.
Samozřejmě v objemech, které nemají při umírněné konzumaci na zdraví člověka vliv. Jiná situace by zřejmě nastala, kdyby se dlouhodobou selektivně vyhraněnou konzumací přírodních produktů rizikové látky v těle „nasčítaly“. To ale nikdo neví, neboť dostatečně dlouhé referenční období k projevu takových vlivů ještě nenastalo.
To samé ale platí o konvenčních, často doslova umělých potravinách. Ani v tomto případě nelze stanovit, co udělají náhražky původních surovin s lidským tělem za několik desítek let, neboť i tady je dosavadní referenční období zatím krátké.
Generální a jedinou prevencí při současné úrovni poznání je tak stále to samé, platné pro všechny skupiny a technologie výroby potravin: pestrá a vyvážená strava.
Petr HAVEL
Biozáplava má stále větší sílu
Český trh s biovýrobky značně zaostává za západní Evropou i USA, ale rychle nabírá dech.
Biopotraviny jsou oproti ostatním dražší. Spotřebitele ale lákají kvalitou a šetrností při jejich pěstování, výrobě či zpracování. Růst životní úrovně a příjmové hladiny hraje samozřejmě také výraznou roli v chování zákazníků. Na trend zájmu o tyto potraviny pružně reagují výrobci i obchodníci.
Bio je poměrně rychle se rozvíjejícím životním stylem, který smetl ze scény dříve se prosazující zdravý životní styl, spojovaný s vegetariánstvím či makrobiotiky. Na rozdíl od nich jde však o trend, jehož podpora je významně pod taktovkou státní podpory v oblasti propagace.
Pomocí zřejmě bude i právě zakládaná Sekce pro biopotraviny při Potravinářské komoře ČR. Zmiňovaný nárůst trhu s biopotravinami se může zdát vskutku ohromující.
„Ovšem, zasadíme-li toto číslo do kontextu absolutních čísel a uvědomíme-li si, z jakého základu je toto procento vypočítáno v porovnání s produkcí potravin v tradiční kvalitě, pak pouhé konstatování nárůstu v procentech je poněkud zavádějící.
Tímto konstatováním však neříkáme, že by zde trend obliby bioproduktů nebyl rostoucí,“ upozorňuje Marcela Mitáčková, ředitelka marketingového oddělení, Hamé.
DOBRÝ OBAL, DISTRIBUCE A PODPORA
Český trh s biovýrobky značně zaostává za západní Evropou i USA, ale rychle nabírá dech. Nejvýrazněji se prosazuje u potravin cílených na děti a jejich matky.
Limitujícím faktorem pro masový rozvoj biovýroby je ale podle Jaroslava Pompa, ředitele pro vztahy s veřejností, United Bakeries, výrazně vyšší cena a nepříliš jasně definovaný přínos biovýrobků pro zdraví.
Naopak významné plus představuje nabídka obchodních řetězců. I když je možné, že některé z nich zařazují bioprodukty jen jako tzv. image doplněk.
Jan Zeman, majitel Biopekárny Zemanka, vidí jako podstatný trend nutnost biovýrobců soustředit se na to, aby biovýrobky byly hlavně chutné a měly i pro zákazníky lákavou prezentaci v obchodech (obaly, podpora prodeje atd.).
„Myslím, že během krátké doby nebude už stačit pouze certifikace Bio, ale úspěšné budou pouze ty biovýrobky, které splňují výše uvedená kritéria. Budou totiž srovnávány s konvenčními produkty a výrobci právě co do chuti a prezentace.
A tam je velký náskok zavedených producentů potravin. Proto si myslím, že budou úspěšní zejména ti výrobci, kteří mají zkušenost s výrobou konvenčních produktů a zařadí do své nabídky bioprodukty a zároveň je dokáží dobře zabalit, distribuovat a podpořit prodej.
Zde jsou velké rezervy na straně menších a nových bioproducentů,“ hodnotí situaci.
Ve hře jsou podle Radima Vítka, majitele společnosti Biomarket (dříve Vitek Trade), také faktory, které nepůsobí na vývoj trhu příznivě. Jedná se především o výrazné zvýšení cen surovin, především obilovin.
Roli hraje i zvýšení DPH z 5 na 9 %, cen pohonných hmot a nárůst cen energií.
„To působí na výrobce, kteří jsou nuceni promítat tyto náklady do cen výrobků, a zároveň samozřejmě na spotřebitele, jejichž koupěschopnost se těmito vlivy snižuje,“ dodává.
MINIMÁLNĚ JEDEN BIOVÝROBEK
Pro maloobchodníky je vhodné, aby při tvorbě biosortimentu v každé skupině zboží nabídli minimálně jeden alternativní výrobek v biokvalitě. Tom Václavík, Green marketing, potvrzuje, že zvláště dobře zákazníci přijímají biopotraviny v úseku čerstvého a chlazeného zboží a v úseku mléka a mléčných výrobků.
Sortiment by měl být optimalizován se zřetelem na zapojení českých, ideálně regionálních dodavatelů (přání zákazníka na transparentnost výroby a podporu vlastního regionu). Tom Václavík doporučuje integrované umístění biopotravin v příslušných skupinách zboží s viditelným označením.
Prezentace biopotravin v blocích či samostatných regálech je smysluplná dočasně, aby se spotřebitelům sortiment představil. Doplňkově by mělo být realizováno „akční“ umístění a pravidelné ochutnávky.
Pro podporu prodeje je důležité každé umístění biozboží výrazně a atraktivně označit. „Využijte POS materiály pro vzdělávání zákazníků – plakát, leták, brožura a další. Aktivní ochutnávka vzdělaným personálem kombinovaná s cenovým zvýhodněním a POS materiály je nejlepší způsob podpory prodeje biopotravin,“ shrnuje zkušenosti.
Ideální je ochutnávka organizovaná přímo výrobcem, protože je schopen poskytnout komplexní informace o produktech a jejich výrobě. Funguje i ochutnávka organizovaná obchodníkem. Výsledkem je většinou rozhodnutí o nákupu, protože se zákazníci přesvědčí o skvělé chuti a většinou už následně neřeší ani otázku ceny.
Petr Dušák, vedoucí obchodního útvaru, Jizerské pekárny, doporučuje místo, kde očekávají zákazníci daný výrobek, například bioregál. Oddělení od ostatních potravin upřednostňuje i Ladislav Fišer, category manager, Olma.
„Neznalý spotřebitel jen nechápavě zakroutí hlavou nad jejich cenou a nekoupí. V samostatném oddělení by se ale mohl dozvědět něco bližšího o jejich výrobě a dalších aspektech, které právě konečnou cenu ovlivňují,“ tvrdí.
Lukáš Krůta, vedoucí marketingového oddělení, Pfanner, je naopak přesvědčen, že by biovýrobky měly být umístěny v běžném a ne speciálním regále. „Když si chci koupit biodžus, chci ho najít v sekci džusů, když biomrkev, tak v sekci zeleniny.
Postupem času se bio stane běžným standardem, tudíž nevidím důvod, proč mu vyčleňovat zvláštní místo,“ konstatuje.
NABÍDNĚTE JINÝ „ZÁŽITEK“ A PŘÍBĚH
V hyper- a supermarketech jsou biopotraviny většinou prezentovány ve speciálních regálech, případně v blocích, nejčastěji vedle „produktů zdravé výživy“.
Například Tesco umístilo biopotraviny své značky Tesco Organic do oddělení ovoce a zeleniny. Jen Albert praktikuje integrované umístění biopotravin mezi konvenční zboží.
Zboží bývá většinou výrazně označeno, buďto stoperem, lištou nebo plakáty.
Malé prodejny zatím nekladou na sortiment biopotravin zvláštní význam, pokud nějaké nabízejí, pak jen několik základních položek bez podpory prodeje. Podle Toma Václavíka je to škoda: „Právě v kategorii biopotravin by se mohly nezávislé prodejny odlišit od velkých prodejních míst.
Důrazem na čerstvé biopotraviny nebo na speciality od místních biofarmářů mohou nabídnout zákazníkům jiný ,zážitek' než velkoformátové prodejny.
Osobní znalost dodavatele a zprostředkování jeho ,příběhu' zákazníkům umožňuje majitelům či zaměstnancům prodejen vytvářet se zákazníky osobní vztah a tedy loajalitu,“ uzavírá.
NOVINKY PŘICHÁZEJÍ Z DOMOVA I ZE ZAHRANIČÍ
S bioboomem je spojena také trvalá záplava nových výrobků, které přicházejí na český trh s odpovídající podporou prodeje. Například společnost Country Life letos přijala do sortimentu několik desítek nových produktů biopotravin, tuzemských i zahraničních značek, ekologické drogerie a přírodní kosmetiky a pečiva.
„U produktů pod značkou Country Life a výrobků zahraničních značek, pro které máme výhradní zastoupení, například Ecover a Provamel, probíhá intenzivní marketingová podpora – vydávání informačních materiálů, organizování ochutnávek či slevové akce,“ říká Lubomíra Chlumská, vedoucí marketingu.
Hamé rozšířila kojeneckou řadu Bio Hamánek o nové druhy ovocných i masozeleninových příkrmů. Podporou je nově natočený televizní spot, tisková reklama a projekt Hamánek TV – soutěž s motem „Udělejte ze svého dítěte hvězdu“, běžící na www.hamenktv.cz. Novou řadu biodžemů s vysokým podílem ovoce podpořil print.
Letos firma uvede na trh biookurky a biozelí.
Společnost United Bakeries v červenci představila řadu Delta Bio, která obsahuje Chléb Šumava 500 g, Tradiční chléb 300 g a Bochánky 2×60 g. Řada Delta Cerea Bio zatím nabízí Královský chléb 300 g a Slunečnicový chléb ve stejné gramáži. Produkty podporují nové výrazné etikety Delta Cerea s převažující zelenou barvou a označením Bio.
Novinkami Biopekárny Zemanka jsou exkluzivní receptury biosušenek a biokrekrů pro obchodní řetězce, většinou i v privátní značce, podpořené ochutnávkami. Stejné podpory se dostává Bio semínkovému chlebu Jizerských pekáren.
Vladan Kršňák, vedoucí obchodního oddělení, Pragosoja, upozorňuje na letošní novinky: Bio kukuřičné lupínky, Bio celozrnné lupínky pšeničné, Bio müsli zapékané, Bio křehké plátky a Bio pufované chlebíčky. Společnost Hero sází na úspěch v červnu představené Bionatur kaše z prémiové produktové řady Hero Baby.
Jiří Zedek, marketing manager, informuje, že v září a říjnu probíhá rozsáhlá tisková kampaň, a doplňuje: „Uvažujeme i o dalším rozšiřování bio produktových řad, konkrétně se budeme rozhodovat v závislosti na výsledcích prodeje Bionatur kaší.“
Lubomír Románek, marketing manager, Olma, připomíná, že na přelomu roku 2007/08 firma doplnila Bio jogurtový nápoj o dvě ochucené varianty, jahodu a brusinku-černý rybíz.
„V tomto roce byly uvedeny na trh Bio jogurt bílý, jahoda a borůvka, které byly ze strany marketingu podpořeny podlinkovými aktivitami, aby se dostaly do povědomí zákazníka,“ sděluje za Mlékárnu Valašské Meziříčí její sales manager Zdeněk Bukovjan.
A závěrem, společnost repixgroup se stala výhradním distributorem bionápojů světových značek.
Patří mezi ně vodou ředitelné sirupy kultovní britské značky Rocks Organic, dále výživné, přírodně izotonické a omlazující kokosové nápoje Coco Drink z čerstvých zelených kokosů a čaje Numi Tea v biokvalitě a fair trade.
- AUTOR: Petr Hříbal
- trh s biopotravinami
- Očekávaný velký růst
Spotřeba biopotravin by se měla v ČR v následujících třech letech zvýšit průměrně o 70 % ročně a v roce 2010 dosáhnout 6,5 mld. Kč. Oproti spotřebě ve výši 1,29 mld. Kč v roce 2007 tedy trh do konce roku 2010 vzroste pětkrát.
Zvýšená poptávka spotřebitelů bude způsobena zejména informační kampaní Státního zemědělského intervenčního fondu „Ekologické zemědělství a biopotraviny“, která na vzdělávací aktivity utratí 25 mil. Kč. Pět největších maloobchodníků s biopotravinami se na celkovém maloobchodním obratu vloni podílelo 23 %, což je o 3 % více než v roce 2006.
Podle odhadů nabízelo na začátku roku 2008 v ČR biopotraviny přibližně 3 tisíce maloobchodních prodejen. Nejvíce biopotravin nakoupí Češi v super- a hypermarketech (67 %), dále v prodejnách zdravé výživy a biopotravin (22,5 %) a v lékárnách (5 %). V nezávislých drobných prodejnách potravin se vloni prodalo biopotravin za 32 mil.
Kč (2,5% podíl na celkovém trhu). Přibližně 2 % biopotravin se prodá přímo na farmách či tržištích a přibližně 0,5 % v gastronomických zařízeních. Absolutně největší firmou na českém trhu, měřeno obratem z prodeje biopotravin, je firma HiPP Czech, největším výrobcem biopotravin byla vloni v ČR společnost Olma.
Počet Čechů pravidelně nakupujících biopotraviny vzrostl ze 3 % v roce 2005 na 4,8 % v roce 2007. Až 27,9 % populace biopotraviny zná a kupuje je nepravidelně. Nejvíce biopotravin kupují vysokoškolsky vzdělaní lidé mladší 49 let a dále domácnosti s alespoň jedním dítětem mladším 14 let.
Mají nadprůměrný příjem, bydlí v městě čítajícím mezi 20 a 100 tisíci obyvatel nebo naopak v malé obci s 1 až 5 tisíci obyvateli. Průměrná spotřeba na osobu vloni činila 126 Kč (zdroj: Green marketing).
- rozhovor
- hana kaminska
- marketingová ředitelka, Penam
- Kdy a s čím vstoupil Penam do segmentu bio?
Značka Penam nabízí od června sortiment 11 biovýrobků. V nabídce spotřebitel najde různé druhy chlebů (pšenično-žitný, vícezrnný i celozrnný), bulky, pečivo vícezrnné, celozrnné i sladké pečivo. Výrobky jsme vybrali tak, aby si každý zákazník mohl vybrat dle své chuti.
Proč k tomu došlo právě v tuto dobu?
Penam neustále sleduje trendy na trhu a vyvíjí výrobky podle zájmu spotřebitelů. Poptávka po biopotravinách roste a nabídka biopečiva v maloobchodě není dostatečná. Proto jsme rozšířili naše stávající portfolio o biovýrobky.
Jaká je marketingová podpora?
Kromě podpory na webové stránce, kampaně v časopisech a na internetu počítáme i s dalšími aktivitami – podle distribuce, které se nám podaří dosáhnout. Kampaň probíhá v srpnu a září. Hlavní cílovou skupinou jsou ženy a především maminky s malými dětmi. Jejich zájem o výrobky je vysoký i v souvislosti s rostoucím množstvím alergií a ekzémů u dětí.
Jak se chcete odlišit od konkurence?
Nabídkou, distribucí, designem a komunikací. Nabídku jsem již zmínila. Co se týče distribuce, jsme připraveni zásobovat obchody po celé ČR.
Design našich biovýrobků jsme zvolili úmyslně tak, aby z dálky „svítil“ z regálů a zároveň komunikoval optimismus, který je obsažen v konceptu biopotravin. Proto jsme zvolili kombinaci barev světle a tmavě zelené, které asociují svěžest a přírodu, dohromady s optimistickou oranžovou.
Komunikaci jsme připravili v souladu se strategií značky Penam. Spolupracujeme s výživovou poradkyní, která na našich webových stránkách vysvětluje přednosti biopotravin. Denně se ve své poradně setkává s lidmi, kteří hledají alternativu zdravějšího stravování a kterým říká o biopotravinách.
Heslem naší komunikace je „Přejděte na zelenou“. Protože bio není o návratu „na stromy“, ale o návratu ke kořenům, k péči o sebe, své blízké a o prostředí kolem nás.
ZDROJ: REGAL