REHABILITAČNÍ ORDINACE
Význam slova rehabilitace je převzat ze středověké latiny, rehabilitatio = obnovení, což znamená snahu navrátit poškozené zdraví člověka do předešlého tělesného stavu.
Rehabilitace nemocných lidí představuje koordinovanou činnost zdravotnických pracovníků a jejich snahu znovu začlenit nemocného, který je postižen úrazem nebo nemocí, do aktivního společenského života. V rámci zdravotnictví je rehabilitační proces označen jako léčebná rehabilitace.
To znamená, že se jedná o medicínský obor , který je propojený s řadou dalších lékařských odborností. Jedná se tedy o komplex medicínských, preventivních, diagnostických a terapeutických opatření směřujících k obnovení maximální funkční zdatnosti člověka postiženého na zdraví.
S využitím metod léčebné rehabilitace dochází ke zkvalitnění pohybového aparátu a ke snížení bolesti.
Do rehabilitační ordinace přicházejí pacienti s problémy pohybového ústrojí, které patří mezi velmi časté onemocnění mezi lidmi jakéhokoliv věku.
Na vzniku tohoto onemocnění se podílejí tyto faktory :
– zhoršení krevního zásobení plotének v důsledku nejen věku, ale i kouření, – mechanické přetěžování – jednostranná fyzická námaha,
– úrazy páteře,
– genetické vlivy,
– některé druhy chorob,
Z prostředků fyzikální léčby lze u onemocnění páteře využívat mechanoterapii, což jsou aktivní a pasivní pohyby těla, nebo masáže, či ultrazvuk.
Před samotným vyšetřením je důležité provést anamnézu pacienta a to jak osobní, tak i rodinou, v případě, že se jedná o dospělého pacienta, lékař zjišťuje i anamnézu pracovní. Vyšetření pacienta je prováděno poslechem, poklepem, kontroluje se pohyblivost jednotlivých úseků páteře, hybnost končetin, vyšetření chůze naboso, po špičkách, po patách, pozpátku i se zavřenýma očima.
Po provedeném vyšetření je pacientovi naordinována léčebná rehabilitace a to podle druhu onemocnění. Nejčastěji je využívána Vojtova metoda, která zahrnuje diagnostiku a terapii hybných poruch. Součástí diagnostiky hybné poruchy je i vyšetření polohových reakcí, vyšetření reflexů a kineziologický rozbor. Vojtova metoda je náročná a má šanci na úspěch, jen když se cvičí přesně a pravidelně. Pravidelně se musí cvičit proto, aby časem tělo samo automaticky dělalo pohyby, které se aktivují právě cvičením. Dávka cvičení závisí na věku. Pravidelným cvičením v domácím prostředí, lze docílit většího a déletrvajícího výsledku. Doporučené všeobecné zásady cvičení:
– vždy začínat nejdříve cvičením protahovacím, event. automobilizačním, pak teprve zařadit posilovací cviky, – postupovat od lehkých cviků k náročnějším, mezi namáhavými cviky odpočívat a úplně relaxovat svalstvo, – nezapomínat na pravidelné dýchání, – cviky provádět tahem a pomalu, ne švihem, – neprovádět cviky, které vyvolávají bolest, – necvičit po jídle, – každý cvik opakovat nejméně 5krát, ne však do únavy, – cvičit pravidelně, často i vícekrát denně, zvláště u opakujících se obtíží.
Vyjděte i Vy plně vstříc požadavkům svých pacientů a zařaďte se tak mezi množství moderních lékařských ordinací a dalších zdravotních zařízení, která si již díky účasti na tomto jedinečném projektu získala status informačně otevřených a pro-klientsky zaměřených lékařských pracovišť.
Výhody Registrovat ordinaci
>
Kontakujte svého lékaře jednoduše a bezpečně pomocí lékařské pošty. Vyberte si jeden z předvolených předmětů a napište Vaši žádost!
Ulehčete své administrativě! Online objednávací systém na míru dnes již rozhodně nesmí chybět v žádné moderně fungující ordinaci.
Zjistit více
Zasloužíte si uznání. Odměňujeme nejlepší a moderní ordinace v České republice. Další ročník soutěže ORDINACE ROKU je v plném proudu. Přidejte se k nám a soutěžte o hodnotné ceny!
Zjistit více
Má rehabilitace při léčbě Bechtěrevovy nemoci význam?
Léčit tzv. ankylozující spondylitidu, tedy Bechtěrevovu chorobu, lze různými způsoby. V poslední době je stále populárnější používat vedle klasické léčby i rehabilitaci.
rahabilitace ruky Má však vůbec nějaký přínos, nebo se jedná pouze o módní záležitost? #IMG#
U tzv. Bechtěrevovy nemoci je mimo jiné velmi důležité rozhýbávat páteř proti zatuhnutí. Dalšími metodami, jak své „kostře“ ulevit, může být pobyt v lázních. Zda je skutečně tato terapie účinná, zkoumali vědci z Beth Israel Deaconess Medical Center v americkém Bostonu. Porovnávali totiž šest studií, ve kterých se objevily informace právě o vlivu lázní u Bechtěrevovy nemoci.
Lázně pomohou, samotnou léčbu ale nepodceňujte
Jednou z nejzajímavějších studií srovnávající účinnost rehabilitace u Bechtěrevovy nemoci byla ta, která zkoumala vliv lázeňského lékařství (balneoterapie) na léčbu pacientů s touto chorobou.
Dvěma skupinám pacientů lékaři navrhli stejný cvičební program, přičemž jedna skupina absolvovala navíc jednou denně třicetiminutový pobyt v lázeňském bazénu s vodou vyhřátou na 39 °C.
Výsledky byly překvapivé.
Ačkoliv celý pokus trval šest měsíců a lázňování pacientů pouze tři týdny, bylo ve skupině koupajících se pacientů dosaženo výraznějších pokroků v léčbě. Tento stav ale trval pouze po dobu návštěvy lázní, s postupem času se rozdíly mezi oběma skupinami začaly smazávat.
Balneoterapie tedy příznivý vliv na zlepšení onemocnění pacientů s ankylozující spondylitidou má, ale pouze bezprostředně po této terapii.Tento americko-izraelský přehled ukázal, že je důležité pokračovat v důrazu na vlastní výkon terapie, nutnost jednotného přístupu k výkonu terapie a potenciální biologický účinek.Rehabilitace by tak měla být nadále doplňkem klasické léčebné terapie ankylozující spondylitidy. Ve sledovaných skupinách byla totiž i přes krátkodobost studií vidět výrazná zlepšení.
(kam)
Zdroj: Current opinion in rheumatology, 2008 Mar; 20 (2): 203–7
Revmatické onemocnění Bechtěrev příznaky Nemoc kostí Bechtěrev Líbil se vám článek? ANO NE Magnetická rezonance
Nukleární magnetická rezonance (NMR), magnetic resonance imaging (MRI), rezonance,…
Krev po močení
Dobrý den v poslední době asi jednoho týdne jsem měl mírné bolesti v oblasti…
Klepání celého těla
Dobrý den, chtěla bych poradit. Už poslední 2 měsíce se mi stává, že si z ničeho…
Úzkost
Dobrý den, mám syna, kterému je 35roků, pracuje 15roků u Policie ČR. Nikdy nebyl…
Vyrážka po masáži
Dobry den, Druhy den po masazi se mi udelaly vyrazky na vnitrnich stranach…
Mykoza ??
Dobrý den, dělají se mi fleky jako modřiny (petechie) na levém stehně. Začalo…
Růst obočí
Dobrý den chtěl jsem se zeptat.. Mám takový problém.. :/ Jelikož sem byl u kamaráda…..
Krev ve zvratcích
Dobrý den, mám takový problém. Nestává se mi často, že bych zvracela – během…
Bolest varlete
dobrý den, již asi třetí den mě trápí bolest levého varlete. bolest není sylná,…
Články – Včasná diagnostika je pro léčbu rakoviny prsu nejzásadnější: Nepodceňujme prevenci! | blansko.cz
24. listopadu 2013, ostatní, přečteno: 3384×
Každá osmá žena v průběhu svého života onemocní rakovinou prsu. V ČR nyní žije 50 tisíc žen s touto diagnózou a ročně přibude asi dalších 6 tisíc žen, které si tuto diagnózu vyslechnou.
Rakovina prsu je v dnešní době poměrně snadno léčitelná, pokud je však nádor odhalen včas. Prevence by měla být pro každou z nás samozřejmostí, což dokazují slova MUDr.
Dany Kolmačkové, primářky radiodiagnostického oddělení Nemocnice Blansko.
Paní primářko, jistě se shodneme na tom, že v případě rakoviny prsu má prevence naprosto zásadní význam. Jaká je podle Vás informovanost žen o možnostech preventivních vyšetření? Na co mají vlastně ženy nárok?
Prevence je skutečně naprosto nevyhnutelná. Každá žena by se měla pravidelně sama kontrolovat, starat se o své zdraví a navštěvovat preventivně lékaře v té době, kdy má na mamografické vyšetření nebo na ultrazvuk nárok. Naše pacientky ho mohou na mamografické vyšetření uplatnit jednou za dva roky. Hradí ho všechny pojišťovny z balíku prevence.
Na tento druh vyšetření si však ženy musí přinést žádanku od svého praktického lékaře nebo gynekologa. V mezidobí však mohou chodit na vyšetření jako samoplátkyně. Převážně se využívá toho, že po roce přijdou na ultrazvukové vyšetření. Pokud je to nutné, provádí se třeba i po roce mamografické vyšetření.
Pak bych ráda zmínila, že existují i další preventivní programy, které si kladou za cíl včas odhalit karcinom kolorektální nebo karcinom děložního čípku. Tyto ale nemají takovou širokou odezvu mezi veřejností jak laickou, tak lékařskou, takže těch pacientů na tento druh prevence nechodí tolik jako např. na mamografický screening.
Je zcela nezbytné docházet na taková vyšetření opravdu každoročně?
Zrovna nedávno proběhly v Americe studie, jestli má smysl dělat mamografické vyšetření každý rok, anebo jen jednou za dva roky. Zjistilo se, že přínos provádění mamografického vyšetření každý rok nebyl prakticky vyšší ve srovnání s tím, když ty ženy chodily po dvou letech. Načasování je stanoveno tak, aby se zachytily ty nádory, které jsou ještě malé a léčitelné.
Pokud ženy přijdou včas a nádor nedosahuje velikosti větší než jeden centimetr, tak se udává, že vyléčitelnost je 99 %. V takovém případě je žena ve své podstatě vyléčená.
Pokud jsou však nádory větší, samozřejmě riziko toho, že se nádor objeví v místě nádoru původního nebo i jinde na těle, je vyšší, ale právě to je smysl screeningového programu, aby ženy chodily pravidelně a podařilo se tak nádory zachytit včas a co nejmenší.
Ve své podstatě i renomovaní onkologové, jako např. profesor Žaloudík z Masarykova onkologického ústavu, který se účastní našich sjezdů, označil mamografický screening zavedený v ČR jako jeden z nejlepších programů, který tady vůbec funguje.
Prim. MUDr. Dana Kolmačková, primářka Radiodiagnostiky a ONM v Nemocnici Blansko.
V Nemocnici Blansko již po dva roky proběhla akce po názvem Boj za zdravá prsa. Řekněte nám, jaký význam tahle akce pro ženy, pro vaše potenciální pacientky, má?
Boj za zdravá prsa organizujeme s firmou AVON, která se již dlouhodobě věnuje prevenci rakoviny prsu.
Firma každý rok vyčíslí celkem velkou částku, kterou předává screeningovým centrům, aby mohla vyšetřovat pacientky, aniž by si ony musely to vyšetření platit, takže jim přispívá částkou 200 Kč na vyšetření.
Navíc tato firma prodává spoustu výrobků a výtěžek z jejich prodeje putuje na řadu preventivních akcí. Např. letos koupí růžové stužky ženy umožnily uložit na konto proti rakovině prsu téměř 12 tisíc korun.
Existuje nějaká věková hranice pro ženy, které by se rády nechaly na Vašem oddělení odborně vyšetřit?
Ženy, které jsou v ČR zařazeny do screeningového programu, k nám chodí od věku 45 let a horní věková hranice byla zrušena, takže chodí i ve věku 80 let, pokud jsou vitální.
U žen od 40 do 45 let se toto vyšetření provádí tak, že si ho zaplatí jako samoplátkyně. Na tato vyšetření AVON přispívá. Do věku 40 let se provádí většinou jen ultrazvuková vyšetření.
Mamografické vyšetření se provádí jen v případě nějakého nálezu a pokud je ho potřeba ho doplnit.
Informovanost žen je tedy podle Vás na dobré úrovni?
Ta zkušenost se postupně zlepšuje, informovanost pacientů i veřejnosti celkově. Řekla bych, že v tom sehrávají hodně velkou roli média, která mají na pacientky velký vliv.
Pokud je nějaká osoba ze showbyznysu zasažena tímto onemocněním, tak my to pocítíme vždycky. Pacientky nám volají a chtějí být vyšetřeny, takže např.
tento rok probíhá akce VZP, jež pružně reagovala na informaci, že Angelina Jolie měla velké riziko nádoru prsu, jakožto nositelka genu, který způsobuje až 90 % možnost onemocnění.
MEDICAL TRIBUNE CZ > Nepodceňujme prevenci a adherenci u srdečního selhání
Zároveň v ČR představuje nejčastější příčinu hospitalizace u lidí starších 65 let. Toto onemocnění postihuje kolem 230 000 Čechů a předpokládá se, že u dalších dvou set tisíc není nemoc diagnostikována. Během života se podle odborníků nemoc rozvine u každého pátého člověka staršího 40 let. Její prognóza je přitom horší než u některých běžných onkologických onemocnění.
Podle Národního registru hospitalizovaných bylo v roce 2013 do nemocnice přijato přes 41 000 lidí se srdečním selháním jako primární diagnózou a více než 76 000 se srdečním selháním jako primární či sekundární diagnózou.
Celých 83 procent pacientů je v důsledku tohoto onemocnění hospitalizováno alespoň jednou. Nejméně čtyřmi hospitalizacemi pak projde více než 43 procent z nich. Navíc nemocných s CHSS přibývá, podle odhadů jich do roku 2030 bude o 25 procent víc než nyní.
Nyní jen v Evropě trpí touto chorobou přes 15 milionů dospělých.
Přesto je povědomí o tomto závažném onemocnění stále velice nízké a jeho příznaky nejsou běžně v povědomí veřejnosti. „Srdeční selhání je pojmem pro řadu klinických stavů a situací a je velmi důležité, aby o něm věděla jak veřejnost laická, tak samozřejmě i lékaři z jiných oborů, než je kardiologie,“ říká doc.
MUDr. Jan Bělohlávek z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze, podle něhož k odhalení nemoci mnohdy vede až první hospitalizace v důsledku akutních potíží. Přitom i zde platí, že včasná diagnostika může nejen prodloužit životy pacientů, ale hlavně jejich životy zkvalitnit.
A to i díky tomu, že právě kardiologie prošla v posledních třiceti letech enormním rozvojem, který lze připodobnit snad jen rozmachu komunikačních technologií. „V době, kdy jsem zde před 17 lety začínal, pro nás byla většina toho, co je dnes zcela běžnou rutinní praxí, science fiction.
Dnes prakticky neexistuje metoda, kterou by čeští lékaři nebyli schopni poskytnout. Stejně tak je dnes běžné, že řada pacientů složitá onemocnění přežije. Bohužel i nadále ale platí, že značné procento jich toto onemocnění nepřežije, a to z celé řady důvodů,“ říká doc. Bělohlávek.
Jak dodává, tím nejpodstatnějším je nedostatečná informovanost.
Přínos vysoce specializovaných pracovišť
„Pacientů, kteří přežili dobu srdeční zástavy, již jsme dříve považovali za neslučitelnou se životem, stále přibývá,“ potvrzuje i přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.
, který připomíná význam fungování komplexního kardiovaskulárního centra, jež je integrovaným pracovištěm II. interní kliniky a poskytuje široké spektrum kardiovaskulární péče z oblasti kardiologie, angiologie, kardiochirurgie, cévní chirurgie a anesteziologie. Jeho součástí je např.
centrum věnující se plicní hypertenzi, kde dnes vzhledem k celorepublikové působnosti představuje právě toto pracoviště okolo 20 procent aktivit kliniky. Funguje zde i centrum pro pacienty trpící vzácnými chorobami, např.
centrum pro pacienty s Fabryho chorobou je jediným centrem v ČR a z hlediska počtu pacientů patří i k největším centrům na světě. Jak prof. Linhart připomněl, patří sem i centrum pro srdeční selhání, které je jedním z největších v republice a dalo vznik i ambulanci pro srdeční selhání.
Díky specializaci a centralizaci péče a nejmodernějším léčebným postupům, kam patří vedle nových léků i moderní revaskularizační přístupy, ablační metody u arytmií, korekce chlopenních vad či rozšiřující se indikace přístrojové léčby, jsou výsledky léčby stále lepší.
Avšak paradoxně, přestože jsme špičkoví v řadě výkonů a složitých intervencí, primární prevence, která z řady důvodů není příliš atraktivní, stále poněkud zaostává.
Lidé chodí se svými problémy pozdě, příznaky podceňují a k lékařské pomoci se nedostávají včas, což generuje zejména komplikované pacienty, často již v pokročilém stadiu onemocnění.
„Některé signály člověk může považovat za běžně spojené třeba s narůstajícím věkem, sedavým způsobem života nebo nezdravým životním stylem. Ale často tomu tak být nemusí.
Češi mnohdy neinformují lékaře o všem, co je skutečně trápí, zejména nepovažují za důležité informovat o obtížích, které si spojují s věkem,“ varuje doc. Bělohlávek s tím, že právě mezi ty často patří i příznaky chronického srdečního selhání. Pacientům se proto včas nedostává účinné péče a léčby, které by mohly zabránit hospitalizacím a pomoci i nadále vést velmi aktivní život.
Nemocných s CHSS přibývá
Počet nemocných s CHSS, kteří jsou léčeni s aktivním srdečním selháním, se v ČR pohybuje kolem 230 000. Jak však doc. Bělohlávek zdůraznil, minimálně dalších 200 000 pacientů má formy rozvíjející se nemoci, ale ještě u nich nebyly diagnostikovány.
Tito nemocní průměrně stráví v nemocnici pět až deset dní, přičemž náklady na hospitalizaci jednoho pacienta se pohybují kolem 85 000 Kč. Odhadované celkové náklady na jejich hospitalizaci se tedy mohou vyšplhat až na 8 miliard korun ročně.
Přitom tento závažný zdravotně‑ekonomický fenomén lze příznivě ovlivnit právě včasnou návštěvou lékaře a moderní léčbou, čímž se dá snížit i jeho celospolečenský dopad.
S nárůstem počtu nemocných rostou i problémy spojené zejména s nedostatkem personálu a financí. Důležitá je proto podpora jakéhokoli faktoru, který by potřebu hospitalizace snížil. Přijde‑li nemocný včas, je možno zhoršení stavu předejít i bez nutnosti hospitalizace.
Počet hospitalizovaných s CHSS je dnes desetinásobně vyšší než počet hospitalizovaných s infarktem myokardu.
„Z hlediska každodenního provozu je to zásadní problém, který ovlivňuje dostupnost lékařské péče… Jeden ze čtyř přijatých pacientů je rehospitalizován do 30dnů, polovina z nich pak do půl roku,“ vysvětluje doc. Bělohlávek.
Při chronickém srdečním selhávání srdce nezvládá plnit svou funkci životně důležité pumpy v těle. Výsledkem je nedostatečné prokrvení např. mozku, ledvin či svalů, a naopak hromadění krve v plicích, orgánech dutiny břišní a v dolních končetinách, což vede ke vzniku dušnosti, otoků, únavy a vyčerpání.
Život se srdečním selháním včetně hospitalizace představuje zátěž nejen pro zdravotní systém, ale hlavně pro samotného pacienta a jeho nejbližší okolí. Nemoci kardiovaskulárního systému se stále častěji objevují i v mladším věku. V době, kdy je běžné, že člověk zakládá rodinu ve věku blížícím se čtyřicítce, kdy je na vrcholu svých sil, pak může být takováto nemoc naprosto devastující.
Pacient kvůli velké únavě pociťuje omezení i při naprosto běžných každodenních činnostech. I proto mají velký vliv na zvládání onemocnění osoby, které sdílejí domácnost s pacientem. Pomoc blízkého člověka je při postupném rozvoji nemoci stále důležitější.
Přitom nedávný průzkum mezi pečujícími osobami ukázal, že polovina z nich se necítila připravena na svou podpůrnou roli a 13 procent z nich se muselo vzdát svého zaměstnání, aby mohli poskytovat péči svému blízkému s tímto onemocněním.
Primární péče a prevence
Důvodem pozdní diagnostiky je skutečnost, že nemoc provází řada příznaků, které se srdcem zdánlivě nesouvisejí a laik je nerozpozná. Jde zejména o dušnost, otoky nohou a kotníků, nárůst hmotnosti, únava, nechuť k jídlu, nadměrné bušení srdce či časté nutkání k močení, zejména v noci.
Častý je plíživý rozvoj příznaků, na něž si organismus časem přivyká, a nemocný se tak do rukou lékaře dostává až ve velmi pokročilém stadiu nemoci.
Nejčastější příčinou srdečního selhání je ischemická choroba srdeční, v jejímž důsledku dochází k infarktu myokardu, častá je i kardiomyopatie, zánět srdečního svalu, chlopenní vady či neléčená hypertenze.
Zásadní roli i u tohoto onemocnění sehrává primární péče a prevence. „V ČR je systém preventivních prohlídek nastaven velmi dobře a velkoryse. Problém je v tom, že jich využívá jen relativně nevelká část populace.
Přitom jejich smysl je značný, právě zde může lékař odhalit příznaky onemocnění, které jsou značně nespecifické a mohou být způsobeny i řadou dalších jiných chorob. Je tedy potřeba přesvědčit populaci, aby jich více využívala,“ je přesvědčen prof. Linhart. Součástí prohlídky je např.
měření krevního tlaku, který patří mezi důležité rizikové veličiny podílející se na rozvoji CHSS. Lékař zjišťuje i to, zda pacient má, či nemá vysoký cholesterol či diabetes. Právě ten je spojen s obrovským rizikem vzniku srdečního selhání.
Dnes se ukazuje, že diabetici mnohem častěji doputují do nemocnice ne kvůli infarktu myokardu, ale právě kvůli srdečnímu selhání.
Jak lékaři připomínají, nejde o jednorázové selhání, ale o chronické selhávání, které pacienta handicapuje na dlouhý čas.
Statistiky ukazují, že prognóza těchto nemocných je prakticky pravidelně horší než u pacientů s onkologickými diagnózami a často se blíží řadě nádorových onemocnění, z nichž máme všichni panickou hrůzu. „Ze srdečního selhání ji zřejmě nemáme, protože prevence a zodpovědnost za vlastní zdraví nám trochu utíká.
Při pohledu na naši populaci vidíme, že se nedaří ovlivňovat některé rizikové faktory, které právě k srdečnímu selhání přispívají, jako je diabetes, sedavý způsob života, narůstající počet obézních, ale i vysoký krevní tlak, který sice léčíme výrazně lépe a efektivněji, ale za cenu obrovské spotřeby léků na hypertenzi, kde patříme mezi světové šampiony,“ připomíná prof. Linhart a zdůrazňuje, že péče o pacienty není jen předepisování léků, ale týká se sociální i psychologické podpory či rehabilitace.
Problém adherence u české populace
K léčbě CHSS dnes existuje celá řada moderních farmakologických postupů i režimových opatření, zásadní však je, aby pacient příznaky nepodceňoval, byl k léčbě motivován a pravidelně s lékařem spolupracoval. „Můžeme dnes dělat cokoli, k dispozici máme řadu léků, které jsou v Česku mimořádně dobře dostupné.
Léky však nemohou fungovat, pokud je pacient neužívá. Právě v tom máme obrovské rezervy. I vzhledem ke snadné dostupnosti léčby často u pacientů mizí pocit, že jsou tyto léky až tak důležité,“ upozorňuje prof. Linhart. To je zřejmé i z toho, že adherence k léčbě patří v ČR k nejhorším ve světě.
Jednou z příčin toho, proč se pacienti vracejí do ordinací, je, že se jim začne dařit dobře, takže nevidí důvod k tomu, aby i nadále léky užívali.
„Pro lékaře je nesmírně frustrující vidět opakovaně pacienta, který se přiznává, že ho na lécích obtěžovalo to či ono… Non‑adherence k léčbě souvisí s přístupem k vlastnímu zdraví a velmi nás trápí. Ohlédnu‑li se dozadu, mám ve své ordinaci řadu pacientů, kteří by zde již čistě prognosticky být neměli.
Bez výjimky přitom jde o pacienty spolupracující, kteří brali léky, dodržovali doporučení, starali se o sebe, neztloustli, zůstali fyzicky aktivní… Je zřejmé, že léky fungují, avšak jen tehdy, když je pacienti užívají,“ dodává prof. Linhart.
To potvrzuje i doc. Bělohlávek, podle něhož je pacientům odpovědnost za své zdraví třeba stále zdůrazňovat. „Za své zdraví je zodpovědný každý sám za sebe, ne lékař nebo společnost. Rozvoj svobody se odráží i v tom, že lidé často nejsou schopni rozhodovat se a brát na sebe zodpovědnost… Věnujte patřičnou pozornost svému zdravotnímu stavu.
Sledujte i nenápadné změny k horšímu a nestyďte se o nich mluvit se svým lékařem. Nezapomínejte ani na zdraví svých blízkých a mluvte o něm s nimi,“ radí. Vzorem by nám podle odborníků mohly být např. skandinávské země, z jejichž obyvatel bychom si mohli brát příklad.
Již na první pohled se liší, jsou aktivnější, hodně cestují, více se o sebe starají, jsou zodpovědnější a mají i nižší výskyt rizikových faktorů.
Čtěte také
Gynekologové z ambulancí budou sloužit v nemocnicích
Elektronizací ke kvalitě? Ministerstvo představilo svůj záměr Praha chce postavit novou nemocnici
IBD: Kombinace cílené léčby s imunoterapií je dnes běžná