Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.
Byla zde zminena Zonka malinova,tak jsem ji sehnalslozeni:voda,cukr,jablecna stava 1,7%,kyselina citronova,oxid uhlicity,aroma prirodni,barvivo prirodni-ovocny barvici koncentrat z karortky a cerneho rybizu a to je vse.Kde jsou ty maliny?
Doplním o škodlivosti CO2 ze Státního Zdravotního ústavu:http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/voda/pdf/bv_co2.pdf“[referát přednesený na VI. ročníku semináře “BALENÁ VODA – zdravotní a hygienická hlediska”,konaném v Praze (24.4.2003), a otištěný ve sborníku z tohoto semináře; vydala Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost, Praha 2003]ÚČINKY VODY S OXIDEM UHLIČITÝM NA LIDSKÉ ZDRAVÍKožíšek František…Pravidelnou (nemluvě o každodenní) konzumaci perlivých a přírodních minerálních uměle sycených vod nelze doporučit ani zdravým spotřebitelům, protože konzumaci hlavního odpadního produktu našeho metabolismu, kterého se musí jinak organismus neustále zbavovat, nelze považovat za fyziologicky normální. Perlivé vody také nejsou vhodným nápojem pro úhradu deficitu tekutin (dehydratace), protože ho mohou naopak zvyšovat….Někteří nemocní jako kardiaci, diabetici se sklonem k acidóze, lidé s vředovou chorobou či jinými poruchami gastrointestinálního traktu by neměli sycené vody pít vůbec nebo jen v rámci indikované lázeňské léčby. Vodám syceným CO2 by se ale měla v zájmu rychlejšího uzdravení nebo úspěšné rekonvalescence vyhýbat i většina nemocných s jinými diagnózami, protože v této fázi potřebuje tělo zvýšenou očistu a voda (tekutina) by neměla nijak zatěžovat a vyvolávat nežádoucí dráždivé reakce. Sycené vody k (běžnému) pití také shodně nedoporučují alternativní léčebné systémy a systémy zdravé výživy. Na druhou stranu budiž zopakováno, že některé přírodní kyselky lze v rámci lázeňské léčby s úspěchem využít terapeuticky.“
citronová Koli říznutá půl na půl s Kozlem 11°, je super radler…
Vy všichni kritizujete, ale sahnete si na srdce, kdo z vas opravdu cte etikety?Firma v podstate nedela nic spatneho, receptura je ze schvalenych vyrobku a prisad, vse povolene, rozbory pravidelne… To je bohuzel ale problem nastaveni pravni upravy a ne toho, co vyrobce dela. Ten je v mezich zakona a evidentne velke skupine lidi dehet v malem mnozstvi nevadi. Nehajim to, ze slozeni je a priori hnus, ale kdyz je to takto povoleno a obraty jsou, menili byste recepturu vy?
Vazeny pane, zakony jsou az ta nejnizsi uroven lidskeho chovani. Pokud bychom se vsichni chovali na teto nejnizsi hranici dle zakonu, tak kde bychom byli? bohuzel zakony umoznuji i v dnesni dobe lidi podvadet. a v potravinarstvi obzvlast!. Ja chci limonadu z ovoce, nechci tyhle nechutarny. Firma co to vyrabi jde pouze po penezich a nikoliv po tradici dobre znacky. Takze ji vubec nehajte, jsou to cunata.
Ja pokud bych chtel neco lidem nabidnout tak hlavne to, ze neco umim a ze to lidi oceni. Potom ty vydelane penize hrejou. Tihle nejsou moc daleko od pancovacu methylem. Proste jen vytriskat co nejvic penez. Lidi jsou tupe ovce oni to stejne koupi, tak procbychom se delali s necim kvalitnim? to je mentalita CR.
Co vtom asi je ?http://www.novinky.cz/domaci/374707-malinovky-zadne-maliny-neobsahuji-cervene-jsou-diky-uhelnemu-dehtu.html
Nechci dělat reklamu ale Sodastr…. + Malinovka od YO lepší než ta jejich chemická dehtovina aje v tom aspoň nějaký ovoce
Sodastream JE JED!!Stejně jako všechny bublinky, zeptejte se nějakého sportovce zda pije CO2.
Sportovci jsou ovšem jedni z největších producentů CO2. Jak jinak než zvýšeným dýcháním (tj. spotřebou kyslíku a výrobou kysličníku uhličitého) vyrovnávají zvýšený tělesný výkon?
Producenti ano, ale nikdy ne konzumenti.
Byly doby, kdy se místo chemie pily ovocné šťávy a vývary – ovocný kompot, povidla, džem nebo marmeláda zalitá horkou vodou, vařená jablka nebo jiné ovoce,…
Když přijdete do občerstvení kde nic jiného nealkoholického nemají, pak spotřeba stoupá.
Jo jo na streamu maji na to hezke video. Jestli to nebude nejaky reklamni tah vyrobce.
Tak ekonomika provozu a něco té historie. A teď prosím kolik je tam těch malin?
Převzali výrobní postupy,recepturu i ředitele ze socialistického podniku a na tom se vezou…
Je každého věc, co pije. Ale když v obchodě dostanu 2l PET láhev za 4,50Kč, už dál nepotřebuju pátrat po obsahu. 2 koruny stojí láhev s víčkem a etiketou, 1 korunu doprava a určitě tam bude i nějaký zisk. Kolik je tedy výrobní hodnota jednoho litru? 10 haléřů i s vodou? Sami si udělejte obrázek, jestli není lepší vymačkat do vody citron a dát tam lžíci cukru…
Taková jedovatá chemická limonáda, a takový zájem o ní? K neuvěření. Jestli on to není jen takovej obchodní tah, když si někdo všiml co je to za svinstvo.
Když to tu vidím, tak by mě zajímalo, kdo tu malinovku teda pije, když to vypadá, že by to nikdo nevzal do huby 😀
Vážení, pijete a jíte stejně samé sajrajty a teď panikaříte. Samozřejmě cocacola dělá co může, napřed ji v čechách válcuje kofola, teď se přidala malinovka.Takže pijte např. toto, a budete mít lepší pocit.https://www.youtube.com/watch?v=dSJ9Mz4–Ewhttps://www.youtube.com/watch?v=iS2vG1o7Op4A navíc to můžete použít na povolování zarezlých šroubů a čištění WC.
Na odstraňování rzi a vodního kamene se používá kyselina CITRONOVÁ (která se dává do všech limonád, sirupů, džemů, ale i salámů, pečiva apod.), nikoliv FOSFOREČNÁ (která je v Coca-Cole a Pepsi).Ale když ze sebe chcete dělat hlupáka…
Malinovka, nebo ropný produkt?
Vzdyt na kazdem rohu delaji domaci limonady, i malinovku dost casto… voda, malinova stava, maliny, mata, led a brcko a sklenice…
Je fakt zajímavé sledovat jak se většina lidí chová jak ovce, a nechají se jednoduše ovlivnit médií, vlastně jejich názor jsou média. Stačí se podívat na velice podobný článek z loňska, a potažmo do diskuze, drtivá většina příspěvků je v pozitivním duchu, a na jednou naprostý opak. Zajímavé…. No osobně nejsem zastánce malinovky, ale ne z toho důvodu že někdo řekl že je z uhlí, stačí si jí dát proti světlu, když svítí jak fosfor. Stačí selský rozum, a žádné expertizy.
Mnichovo Hradiště, U Kvapilů (hned u nádraží). Dělají svoji vlastní malinovku. 1/2 l lahev za 25 a stojí za to. Pěkné lahve, skvělá chuť.
Ani se nedivím.Nedavno jsme s mojí kamarádkou vypily každá 1 sklenku vody s citronem a mátou .CENA CELKEM : 2 SKLENICE = 200 KČ !!
NEBYLA TO ŽÁDNÁ LUXUSNÍ KAVÁRNA,
ale obyčejné posezení před obyčejnou kavárnou v nákupním středisku na sídlišti !
UŽ NIKDY VÍC !
A co to ma spolecne s limcou z obchodu? 😀
Normální člověk se podívá na nápojový lístek dřív, než si něco objednáNikdo vás snad nenutil si tam sednout, nechat se obsluhovat a objednat si takto cenově luxusní pití. Za tu cenu byste jinde měla pět půllitrových vinných střiků.
Bohužel, velká většina limonád je dneska jen chemie. Najít limonádu vyrobenou podle klasické receptury a z klasických surovin je nemožné, prostě již na trhu neexistují.
Uživatel požádal o vymazání
Kde se to dá koupit, že bych to ochutnal?
Uživatel požádal o vymazání
Nezávislé prodejny, od pekáren přes řeznictví po cukrárny, anebo některé Jednoty.V Tescu ani Normě to mít nebudou, tam berou věci jen od velkovýrobců se zárukou dodaného množství pro 200 poboček.
Ale ano. Například (ale nejen pouze):
http://fentimans.cz/fentimans-produkty/
Levné to většinou není. Nicméně k tématu „limonáda“:
https://cs.wikipedia.org/wiki/LimonádaNic, co by člověk nezvládl sám se sifonovou lahví a lahví domácího sirupu. Nebo šťávou z čerstvého ovoce…
Co klasická receptura a klasické suroviny?
Co udělá jedna podplacená reportáž se stádem je opravdu neuvěřtelné…(Myšlena pomlouvačná kampaň proti malinovkám.)
„Vavruška navíc sebe a svou rodinu označuje za konzervativní podnikatele“ – vyrábí chemický koktejl, říká mu malinovka a považuje se za konzervativního podnikatele. Myslím že ten pán vůbec nechápe význam toho slova.
Kupte si Coca Colu, nejlíp zero a máte vyhráno.
Nechápu jak takovou sr*čku vůbec může někdo pít.
Není to ten nápoj, co se vyrábí z uhelného dehtu?
hrome, tady je najednou moralistů – ale kdyby udeřily na planetě apokalyptický sucha jak ve filmech, kde se bojuje o doušek vody, tak by všichni zdejší hrdinové klidně za doušek téhle malinovky svlíkli všechny hadry a šli do předklonu …..
Co to je za argument? To se jako v době neapokalyptické máme chovat jako v apokalypse? Pochopitelně, že v nouzi člověk sáhne po čemkoli.
Ale tohle není voda vs. limonády (chemické sračky). Ale konkurenční boj trpaslíka (malinovky) s obrem (Coca Cola), který už jednou prohrál, ale zázrakem se zase postavil na nohy, tak obr zuří a podplácí „reportáže“.Tohle je sebeobrana.
To museko dat prace – a pritom takova blbost.
Myslel jsem , že na ilustračním snímku je uhelný kombajn, nebyl by od věci.
No, já jsem na to podobně. Nez jsem to na tabletu rozklikla, myslela jsem, ze je to nějaká lokomotiva či parní stroj. Barvu malin nikde nevidím….
Nejoblíbenější nealkoholický nápoj? Malinovka
Růžový nápoj s bublinkami trhá rekordy. Dáváme si ho k polednímu menu, u stánku, v zahradní restauraci při cyklovýletech či na letním festivalu. Nebo jen tak, z nostalgie, jako vzpomínku na dětství, kdy byla točená limonáda k dostání v každé hospodě.
Za oblibou malinovky stojí i cena. Točené limonády jsou levnější než nadnárodní značky v lahvi. A zatímco prodej balených nealko nápojů a piva spíš klesá, výrobci točených limonád si mnou ruce. To znamená, že domů už netaháme tolik plastových lahví s nealko pitím a natočíme si klidně kohoutkovou. Ale v restauraci si rádi objednáme třeba právě malinovku.
Malinová země
Největšímu tuzemskému výrobci malinovky už dávno vyrostla konkurence. Přidaly se pivovary, které malinovku z Kolína nejprve odebíraly, a teď už ji dělají samy. A sudy s růžovou limonádou se kutálejí stejně jako před revolucí…
Historie limonády
Jak dlouhá je historie ovocné limonády? Dlouhá. Ve dvanáctém století osobní lékař slavného vládce Saladina psal o blahodárných účincích citrónů a nápojů z nich. Ale můžeme jít v čase ještě dál.
Už staří Egypťané pochopili, že citronovník nemusejí pěstovat jen pro potěchu oka.
První zmínku o tom, že si připravovali limonádu, tedy nápoj z vody, medu a citrónové šťávy, najdeme v kronice perského básníka, filozofa a cestovatele Nasira Khusrawa, který žil v 11. století. Egypťané limonádu dokonce úspěšně vyváželi.
Malinová současnost
A současnost a malinovka? Kromě točené ji koupíte i v lahvi – plastové nebo skleněné. Čím v té vaší oblíbené výrobce docílil červené barvy, zjistíte na etiketě. A taky kolik procent ovocného podílu obsahuje a kolik je tam cukru! Pokud se chystáte na dovolenou do nedalekého zahraničí, seženete malinovku i v tamních supermarketech.
Domácí malinovka
A kdo nikam nepojede, malinovku si může jednoduše vyrobit doma. Přírodní, z malin.
Suroviny:
100 g malin a několik na ozdobu1 l sodovky2 lžíce třtinového cukru
půlku citrónu
Postup:
Maliny vložte do mixéru a vyrobte z nich tekuté pyré. Do džbánku nalijte sodovku a promíchejte ji s rozmixovanými malinami. V trošce teplé vody rozmíchejte cukr a přidejte do limonády. Na závěr do nápoje přidejte šťávu z 1/2 citronu. Podávejte vychlazené nebo s ledem.
Pokud domácí malinovou limonádu smícháte v poměru 2:1 se sektem, dostanete osvěžující alkodrink.
Maliník
Maliník je původní domácí rostlinou v celé Evropě a Asii, včetně Japonska. Přesto, že voňavé maliny chutnají snad každému, ze zahrad už na nás červeně nepomrkávají v takovém počtu, jako za dob našich babiček. Zato malinovka, ta zažívá renesanci!
Pozice větných adverbiálií
Milan Malinovský
[Drobnosti]
(pdf)
–
[1]Téměř ve shodě s konstatováním L. Uhlířové, pokud jde o otázku větných adverbiálií a jejich pozice v klauzi (popř.
souvětí), zjišťujeme, že v češtině je finální pozice těchto komentujících výrazů vzácná, až ojedinělá, nikoli však vyloučená.
[2] V našich výpiscích pocházejících vesměs z novin a časopisů posledních let se u finálních pozic větných adverbiálií nesetkáváme s příliš rozsáhlým repertoárem, máme-li na mysli počet rozdílných jednotek (jsou to výrazy: bezvýsledně, bohužel, doslova, doslovně, hloupě, jistě, marně, možná, naštěstí, ovšem, pochopitelně, přirozeně, samozřejmě, snad, třebas, určitě, zřejmě[3]), z hlediska jejich frekvence je pořadí na prvních pěti místech toto: samozřejmě, pochopitelně, ovšem, zřejmě, bohužel.
Ve většině jde o výrazy, kterými mluvčí vyjadřuje svůj postoj (popřípadě i postoj někoho jiného) k obsahu promluvy, srov. Popularita má svoje výhody i nevýhody, samozřejmě., jindy jimi vyjadřuje komentář k formě toho, co sděluje a definuje, za jakých podmínek promlouvá, srov.
… podvědomé podezření části veřejnosti, že naše „moderní“ architektura není schopna se postavit vedle historické architektury, aniž by ji neznehodnocovala (řečeno tolerantně).
V našich nálezech jsou pouze tři doklady (a navíc vždy pouze po jednom výskytu) těchto ’stylových’ větných adverbiálií: doslova, doslovně, tolerantně (řečeno).
Vysvětlení mizivého počtu finálních pozic tkví zřejmě v tom, že právě užitím stylového adverbiália často na samém začátku promluvy mluvčí jakoby předem předznamenává, v jaké poloze se promluva ponese, srov. výrazy jako bez obalu, krátce/zkrátka, mezi námi, na rovinu, otevřeně, popravdě, stručně(ji), upřímně, vážně, zjednodušeně(ji) (řečeno).
Lze shrnout, že na rozdíl od běžných případů, kdy jsou takové (ať již postojové, nebo stylové) adverbiální výrazy obvykle začleňovány dovnitř klauze – nezřídka mají též povahu parentetickou –, přičemž [165]obvykle předcházejí tu část výpovědi, kterou svým komentujícím významem zasahují, pozice finální mívá dodatkový charakter a znamená často výrazové zeslabení.
Dalo by se předpokládat, že právě tato dodatková povaha sledovaných finálních větných adverbiálií se v písmu odrazí užitím nějakých grafických prostředků, nejspíše čárkou, a tím se dodatkový charakter výrazu jaksi podtrhne; naše nálezy však ukazují na to, že kromě čárky (což je přístup nejčastější), popř. pomlčky nebo závorek (a výjimečně i středníku) někdy nebývají takové výrazy od předchozí výpovědi odděleny nijak.[4] Nejhojněji se bez čárky vyskytují výrazy zřejmě a samozřejmě.
Ukažme si na několika příkladech případy různých grafických vyznačení (resp. nevyznačení) oddělení větného adverbiália od přechozí výpovědi.(1) čárkou:
Desku provázejí překlady, v nichž si překladatelky popletly podstatná jména la torre a il toro, takže překládaly věže jako býky. Mimo jiné perličky, samozřejmě. / Von dědeček byl po týdle stránce dobrej, ale nakonec stejně jaksi vo ten svůj závod přišel, pochopitelně.
/ Bohužel, zvolna začínáme docházet k přesvědčení, že to jsou všechno jen formální zdvořilosti a že ve skutečnosti doma o nás nikdo nijak zvlášť nestojí. Snad s výjimkou našich peněz, ovšem.
/ Předseda sněmovny, pokud je demokrat a pokud sněmovna byla demokraticky zvolena, nemůže v ruce držet hůl, jíž by použil k zahnání poslanců do houfu. Nejsou to ovce, naštěstí.
(2) pomlčkou:
Samozřejmě bychom zde mohli uvažovat i o jiných zhoubných vlivech, které se podílejí na formování charakteru mladého člověka, ale o tom již bylo napsáno dosti – bezvýsledně.
/ Tento „jiný“, tmavý chlapec prožil válku na polském venkově, aby unikl lágru a jisté smrti, ale rodiče netušili, že smrt bude o chlapce ukládat ještě obmyslněji a krutěji.
Byl na stálém útěku před soustavným ubíjením – doslovně.
(3) závorkami:
V hornickém Sokolově hrajeme v plaveckém bazénu Vančurovo Rozmarné léto, ale není to recese (bohužel).
(4) bez grafického vyznačení:
Závěrem dodávám, že prací lékařů neopovrhuji, a budu se snažit, abych jejich služeb potřeboval co nejméně. V dobrém slova smyslu samozřejmě.
/ Co mají lékaři podle Jaromíra Slomka dělat? S nablýskanými skalpely a s holým zadkem honit noblesu zřejmě. / Celkem se mi zamlouvali ruští autoři přelomu století.
To znamená Merežkovskýho sem čet, Andrejeva mám hrozně rád, i toho Zamjatina třebas.
Všechna excerpta ze sledované oblasti mají větnou strukturu oznamovací kromě jediného případu, v němž větné adverbiále je součástí věty imperativní: A tak berte, bohužel, tuto ukázku jen jako upozornění na dalšího výborného Vonneguta a těšte se na překlad pana Kořána.
Na závěr poznámka konfrontační. Že je finální pozice větného adverbiále pro češtinu vskutku značně atypická, lze doložit mj. i tím, když porovnáme překlady např. anglických textů do češtiny.
Z více než dvou tisíc excerpt pořízených na [166]tomto poli z rozmanitých jazykových stylů vyplývá, že koncové větné adverbiále v textu anglickém (kde je finální pozice výrazně běžnější než v češtině; Jespersen ji nazýval ’afterthought’)[5] bylo do češtiny koncovou pozicí přeloženo pouze osmkrát (v originále šlo v polovině případů o výraz of course, v šesti případech šlo o přímou řeč); bylo-li by takto překládáno častěji, potom by v čtenáři překlad patrně zanechával dojem cizosti, popř. poplatnosti originálu. Srovnejme překladatelské přístupy na několika ukázkách, v nichž český překlad(1) zachovává finální pozici:
„This is a living-room, of course.“ – „Tohleto je obývák, samozřejmě.“ / You might as well live ina jungle with wild animals. You’d be better off, in fact.
– To už může člověk žít rovnou v džungli se šelmama. Nakonce by se vám vedlo líp, fakt. / “It hurts my wife to see me, very naturally.
“ / „Ženu to bolí, když mě tak vidí, přirozeně.“
(2) začleňuje větné adverbium do výpovědi, popř. na její začátek[6]:“Other names will have to be considered, of course.” – „Bude samozřejmě třeba uvážit i jiná jména.“ / And the girl was her daughter, certainly. – A ta holka je každopádně její dcera. / “The same money would have bought me a Bren perhaps.” – „Za ty peníze bych byl snad
