Přemýšleli jste někdy nad tím, jak se liší jídelníček milionářů od toho našeho? Kde nakupují suroviny, nebo kam chodí na oběd? Podívejte se, jaké potraviny si do lednice mohou uložit jen ti nejbohatší a kam se chodí najíst, když se jim nechce vařit.
25 000 korun za kilo
Pro nejdražší sýr to zrovna my Češi nemáme až tak daleko. Vyrábí se z oslího mléka a jeho vysoká cena je dána náročností jeho zpracování. Oslici je nutné podojit třikrát denně a na tvorbu jednoho sýra je potřeba až 25 litrů mléka.
Jenže zatímco kráva zvládne 60 litrů mléka denně, oslice jen 1,5 litru. Navíc je nutné dojit ručně, ne mechanicky jako u krav. Sýr s názvem Pule si můžete koupit jen v Srbsku, nikde jinde na světě takový nevyrábějí.
Bílý kaviár
1 700 000 korun za kilo
Ne, nepřipsali jsme žádné nuly. Jedná se zatím o nejdražší potravinu na světě. Bílý kaviár je vyráběn z druhu jesetera žijícího v Kaspickém moři. Nelze jej chovat, bílá barva je totiž vadou, kterou zařídila příroda. Je tedy extrémně vzácný a tedy i drahý. Pro zajímavost, takhle vypadá o něco levnější červený kaviár:
Exotický šafrán
1 600 korun za gram
Šafrán je historicky vzácným kořením. Ale na íránský šafrán žádný nemá. Protože roste jen několik dní na podzim, je extrémně težké vychytat dobu sběru. Pro jedno kilo šafránu je nutné otrhat tisíce rostlin.
Tradice sběru je dlouhá už 3 000 let a sběr je možné provádět pouze ručně. To se odráží i na jeho ceně, která dalece předčí i drahé kameny a íránský šafrán se tak stává horkým vývozním zbožím.
Japonský steak
9 900 Kč za kilo
Wagyu steak je maso ze speciálně vyšlechtěného plemene v Japonsku. Krávy dostávají krmení na míru a mají kvalitní výběh. Pro jejich maso je typický bílý mramorový vzor (značka vysoké kvality) a jemná chuť. Jako jedna z mála věcí na tomto seznamu se dá celkem snadno sehnat a můžete si jej tak zkusit připravit i doma.
Černé kuře
50 000 korun za kus
Tento speciální druh kuřete pochází z Indonésie. Genetická vada způsobuje černé zbarvení nejen masa, ale i celého kuřete včetně peří. Místní navíc věří, že má magickou moc. Naneštěstí se většina kusů vyváží a pro ně až tak moc nezbývá.
Nejdražší šunka
Tohle není šunka, kterou si dáte doma s rohlíkem. Čuníci, ze kterých se šunka vyrábí, dostávají k jídlu jen žaludy a kořeny. Tato kombinace potravy dodává šunce její speciální chuť a vůni. Ta pak ještě tři roky “zraje” v ručně vyráběných bednách, než se pustí do prodeje. Koupit ji můžete v Londýně.
A kam se chodí na nejdražší oběd?
Je libo indickou kuchyni? Co třeba nejdražší curry?
96 000 korun za porci
Dáte si jej v restauraci Bombay Brasserie v Londýně. Co je v něm tak drahého? Skotský humr potažený zlatem, bílé lanýže, kaviár Beluga, křepelčí vejce a mořské plody. To vše dostanete na talíř v hodnotě velmi luxusní dovolené.
Nejdražší pizzu mají na Maltě
62 000 korun za pizzu
Žádný speciální výrobní proces, ale ingredience jsou to, co přidává pizze na ceně. Tím je v tomto případě 100 gramů bílých lanýžů.
Nejdražší houska
22 000 korun
Tenhle rohlík není žádná svačinka, kterou do sebe natlačíte u počítače. Obsahuje krém z lanýžů a pozlacené listy. Ale pozor, koupí bagetky konáte dobrý skutek. Část ceny jde totiž na podporu budoucích kuchařů. Samotné složení bagety má na starosti šéfkuchař Frank Tujague. Dát si ji můžete v Hotelu Westin v New Yorku.
A sladká tečka na konec. Nejdražší dezert
550 000 Kč za sladký pohárek
Frrrozen Haute Chocolate Ice Cream Sundae – to je celé jméno dezertu, místo nějž byste si určitě raději koupili nové auto. A za co tolik platíte? Dezert se skládá z 28 druhů kakaa, většina samozřejmě patří mezi nejdražší na světě.
Je zdoben jedlým zlatem, ale hlavně se na dně skleničky ukrývá diamant. Domů pak navíc odcházíte i se zlatou lžící zdobenou diamanty. Po snědení poháru vám tedy zbydou hodnotné suvenýry.
Dát si jej můžete v restauraci Serendipity 3 v New Yorku.
Velké Karlovice zažijí Noc bílých lanýžů, kuchaři je přivezou přímo z Piemontu
Lanýže – měří sotva pár centimetrů, vypadá jako nehezká zvrásněná brambora a voní spíš nevábně než příjemně, jeho cena se však vyrovná luxusnímu šperku nebo týdenní dovolené pro celou rodinu. Vzácné bílé lanýže, považované za vrcholnou delikatesu a po kaviáru druhou nejdražší kuchařskou surovinu na světě, budou moci letos poprvé ochutnat gurmáni na Valašsku.
Přímo do italské „lanýžové“ oblasti Piemont se pro ně z Velkých Karlovic vypravili kuchaři hotelů Resortu Valachy. Noc bílých lanýžů, zasvěcená ochutnávce této jedinečné podzemní houby i dalších delikates z Piemontu, nabídne gurmánům ve čtvrtek 19. listopadu zážitková restaurace Vyhlídka v hotelu Lanterna.
Kuchaři se kvůli surovin osobně vypravili do města Alba na lanýžový trh Fiera Internazionale Tartufo Bianco d’Alba, který má tradici již od roku 1928. Vždy od začátku října do poloviny listopadu se sem sjíždí zástupy nadšených gurmánů, aby si domů zakoupili tuto delikatesu, a také nákupčích restaurací, které ji chtějí nabídnout svým návštěvníkům.
T. Blabla na trhu v Albě 01 
T. Blabla na trhu v Albě 02 
T. Blabla na trhu v Albě 03 
Hledač lanýžů 01 
Hledač lanýžů 02 
Tajarin s bílým lanýžem
Bílé lanýže se vyskytují jen na několika místech na světě, nejhojněji právě v Piemontu, kde jsou díky příznivým přírodním podmínkám podle znalců také nejchutnější. Rostou pod zemí a dají se nalézt jen po čichu, k čemuž zdejší hledači využívají speciálně cvičené psy. Bílé, ale i černé lanýže, jež se v piemontských lesích rovněž vyskytují, pak vozí na trh v Albě.
„Cena bílých lanýžů se každý rok mění podle toho, jaká je úroda. Loni jich bylo dost, takže kilogram stál „jen“ kolem 70 tisíc korun. Letos byla kvůli suchu úroda špatná, bílých lanýžů je málo a cena tomu odpovídá.
Pohybuje se od 100 do 120 tisíc korun za kilogram,“ popisuje ředitel Resortu Valachy Tomáš Blabla, jenž na trzích osobně vybíral lanýže a další suroviny pro degustační večer společně s kuchaři Jaroslavem Orságem a Lukášem Bukovjanem.
„Část jsme získali od místního hledače, naskytla se nám vzácná příležitost zažít s ním hledání bílých lanýžů s pomocí cvičeného psa. Na trhu v Albě jsme pak dokoupili zbytek. Celkem vezeme do Velkých Karlovic půl kila bílých lanýžů,“ doplňuje Tomáš Blabla.
Bílý lanýž má specifickou pronikavou vůni a chuť. Do pokrmů se přidává v malém množství, nejčastěji do těstovin zvaných tajarin, syrový a strouhaný na tenké plátky. Lanýž by se měl zkonzumovat do deseti dnů od vyjmutí ze země. Poté postupně vysychá a ztrácí na kvalitě. Kuchaři proto budou mít se vzácným nákladem naspěch.
Noc bílých lanýžů se uskuteční hned den po jejich návratu, ve čtvrtek 19. listopadu v zážitkové restauraci Vyhlídka, která se jako jedna z prvních začala ve Zlínském kraji zaměřovat na zážitkovou gastronomii.
Popularitu si získala mimo jiné galavečeřemi při tradičním Karlovském gastrofestivalu s pozvanými michelinskými šéfkuchaři.
„Galavečeře bývají vždy vyprodané, což nás přivedlo na myšlenku zkusit nabízet neobvyklé gurmánské zážitky i jindy během roku. Degustace s bílým lanýžem je první vlaštovkou.
V Praze a jiných větších městech si lanýžové degustace již našly své příznivce. Věřím, že najdeme dost zájemců i u nás na Valašsku.
Večeře je již téměř vyprodaná, zbývá posledních šest míst,“ dodává Tomáš Blabla.
Bílý lanýž se bude při degustaci servírovat v rámci dvou chodů: k tajarinu a telecímu tataráku. Hosté ochutnají i další piemontské delikatesy – variaci ze zvěřiny a čokoládu s lískovými ořechy.
Večer doplní ochutnávka vín z piemontského vinařství Marchesi di Gresy, kterou povede jeho sklepmistr Jeffrey Chilcott.
Degustace, zahrnující i ubytování na 1 noc, vyjde na 4 000 korun.
Nedlouho po bílých lanýžích bude možné v restauraci Vyhlídka ochutnat také ty černé, jež jsou rovněž oblíbenou delikatesou, ale několikanásobně levnější. Čtyřchodové menu Tajemství černých lanýžů bude v nabídce od 1. prosince do konce roku a bude stát 650 korun.
www.lanterna.cz
Lanýže | ReceptyOnLine.cz – kuchařka, recepty a inspirace
Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku
Vytisknout Odeslat emailem
Lanýž (lat. Tuber, franc. truffe, čti tryf, něm. Trueffel) rod jedlých vřeckatých hub podzemních, s hlízovitými plodnicemi, u nás roste jen několik druhů v nejteplejších vápencovitých oblastech pod listnáči, ve Francii se pěstuje lanýž pravý (černovýtrusový). Černý démant. Tak nazývají gurmáni nejdražší houbu na světě – lanýž.
Lanýže jsou podobné ústřicím v tom, že se skládají převážně z vody a jsou bohaté na proteiny. Rabelais, Casanova, George Sandová, Napoleon a Madam Pompadour jsou jen někteří z mnoha, kteří pěli chválu na afrodiziakální sílu lanýžů. Staré francouzské přísloví varuje: „Ti, kdo si přejí vést ctnostný život, by se měli vyvarovat lanýžů.“
Lanýž byl oblíben i na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV. Ten prý jich snědl až půl kila denně. Původní lanýž je domovem v Itálii a Francii. Jeho jedlá varianta ale roste i v Čechách. Lanýž má povzbuzující účinky a je vyhledávaný pro své kořeněné aroma. Obsahuje mnoho minerálů.
Produkce této potraviny nepřesahuje 100 tun ročně a stále se snižuje. Po teplé, a vlhkém jaru musí totiž přijít letní větry vanoucí správným směrem, jen pak se lanýžové výtrusy uvelebí tam, kam patří – u dubových nebo bukových kořenů.
Ke sběru se už neužívají legendární vepříci, protože lanýže jim totiž chutnají a způsobují velké ztráty. Dnes lanýže hledají cvičení psi. Zvíře dostává od mládí odřezky z lanýžů, takže si na vůni houby zvykne.
Pokusy o umělé pěstování nebyly úspěšné a tak má toto dědičné řemeslo sběračů lanýžů ve Francii, Itálii a Španělsku stále zlaté dno. V roce 1780 byly v Paříži lanýže velmi vzácné.
Lanýž je houba hlízovitá, vyskytující se v několika druzích, více méně pod zemí rostoucích:
Lanýž zimní (Tuber brumale Vitt), také lanýž černý náleží k nejlepším a nehledanějším; na povrchu je bradavičnatý a dužninu má šedočernou (nesmíme se mýliti se šedočernou až fialověčernou dužninou pestřece, viz tento), s bělavými labyrintickými žilkami. Vůni má silnou, u starých exemplářů až protivnou.
U nás a v Střední Evropě vůbec je vzácný, kdežto ve Francii a Itálii vyskytuje se hojně a odtud do obchodu se uvádí; zraje na podzim a v zimě, kdy se pod zemí s přispěním vepřového dobytka vyhledává. Vůbec jen mladé lanýže tohoto druhu a za svěžího stavu na koláčky nakrájené a sušené jsou pro kuchyňskou potřebu způsobilé.
Lanýž letní (Tuber aestivum Vitt) vzhledem svým podobá se předešlému, avšak bradavky jeho povrchu vystupují ostřeji a barva je hnědá až červenohnědá. Dužninu nemá šedočernou, nýbrž bělavou, zahnědlými žilkami mramorovanou.
Vůni má silnou, až kořennou a je v střední Evropě hojnější než předešlý; také u nás se s ním častěji setkáme.
Ač v chuti druhu předešlého nedostihuje, přece se hojně hledá a jako pravý francouzský lanýž upotřebuje; sušením v koláčcích pozbývá své ostré vůně a chuti a stává se jemnějším.
Lanýž dutý (Tuber excavatum Vitt) v některých krajinách naších (na př.
v černokosteleckých lesích) dosti hojný, má povrch hladký, místy jamkovitý, také uvnitř mívá dutinu, dužninu má hnědou se žlutými žilkami, k stáru až černou, jako hubka choroší tvrdou; z mládí je sice ještě poživatelný, nicméně tuhý, v stáří však vůbec nepoživatelný.
Jak napovídá jeho název, je houba uvnitř dutá. Lépe řečeno, houba má uvnitř dutinu. Dužina je hnědá se žlutými žilkami. Houba je téměř nepoživatelná, protože je poměrně tuhá. V našich lesích bývá k nalezení.
Lanýž bílý (Chaeromyces meandriforinis Vitt) je nejobyčejnější náš lanýž. Má podobu velkých, nepravidelných, bramborovitých hlíz se žlutým, někdy zaružovělým, bíle žilkovitým povrchem a s dužninou bílou až zarůžovatělou, žilkami mramorovanou.
Chuť i vůni má příjemně aromatickou a lze jej dobře jako francouzských lanýžů upotřebiti. Zraje již od července do září a vyskytuje se v lesích bukových i jehličnatých.
– Lanýžů používá se svěžích, sušených i naložených do omáček, kašovin, nadívek, s obloženinou masa, drůbeže do paštik a přímo k nadívání drůbeže atd.
Lanýž bílý piemontský Nejdražším lanýžem (a pravděpodobně nejdražší jedlou houbou vůbec) je piemontský bílý lanýž (Tuber magnatum). Byly zaznamenány případy, že plodnice, která vážila 1 kg byla vydražena až za více než 40 000 USD.
Lanýž černý perigorský (Tuber melanosporum) – plodnice vyrůstají pod zemí, oblíben hlavně ve Francii, k vyhledávání jsou cvičeni psi a prasata, využívá se i jako koření. Nejvyhlášenější oblasti výskytu jsou ve Francii.
Lanýž černý také zvaný Démant kuchyně. Lanýže patří mezi podzemní (hypogeické) askomycety. Lanýž černý se sbírá od prosince do konce února, ale nemusíte jezdit do Francie. Dnes se dá zakoupit například v Makru.
Je docela drahý (od 30 do 60 000 Kč za kilogram), ale stojí to zato.
Lanýž istrijský (Chorvatsko) – Istrijské lanýže jsou sice levnější, ale zdá se , že chutí ani vůní se italským z Alby nebo francouzským z Périgordu se velice přibližují.
Lanýže, jimž Chorvati říkají tartufi, rostou kolem 25 – 30 cm pod zemí a nemají rády příliš vlhkou půdu. Hledat je není právě jednoduché. Ve Francii, která výskytem lanýžů proslula a produkuje jich v Evropě nejvíce, se hledají pomocí zvlášť k tomu cvičených prasat zvláštní odrůdy.
V Chorvatsku se k hledání lanýžů používají převážně vycvičení psi – kotce s těmito chytrými zvířaty lze vidět např. v zahradách domů v Motovunu pod hradbami. Před několika lety se objevilo cvičené prase. Patří ke zvláštní mexické odrůdě, která vyniká skvělým čichem, až pětatřicetkrát jemnějším než u prasat jiných odrůd.
Tato pozoruhodná specifická vlastnost sem dovezeného prasete, které pojmenovali Jack, byla objevena víceméně náhodou a výsledek jeho nasazení do sběru lanýžů byl hned napoprvé velmi úspěšný.
Mexická pasata žijí 5 až 6 let a majitelé Jacka doufají, že jeho pomocí dost vydělají na nalezených lanýžích a dočkají se i jeho potomstva, obdařeného stejně vynikajícími vlastnosti.
Začátek sběru lanýžů se ohlašuje zvoněním zvonů ve vesnicích, v jejichž okolí vzácné houby rostou. Rostou tu nejen lanýže černé, ale i bílé, které jsou ještě o něco dražší. V té době se sem sjíždějí autokary i auta se zahraničními turisty-gurmety, ale i s obchodníky houbami.
Daleko převažují Italové, kteří kvůli této pochoutce neváhají jet stovky kilometrů. Ve všech zdejších restauracích se v té době podávají pokrmy z lanýžů. K nejoblíbenějším patří pizza s lanýži a těstoviny lasagne s lanýži.
Velké oblibě se těší i zvěřina s těmito houbami, těstoviny zvané fuži, ovčí sýr s lanýži nebo také vajíčka s lanýži. Avšak pozor, nejsou to v žádném případě lahůdky laciné.
K oblibě lanýžů přispívá mimo jiné i jejich údajně „zaručený” povzbuzující účinek při sexu. Jak tvrdí italští “znalci”, toto afrodisiakum působí již dvě hodiny po požití houbového pokrmu, úspěch je prý zaručen.
V roce 1999, který byl rekordním rokem ve sběru lanýžů, byl zaznamenám i rekordní nález, zapsaný pak do Guinessovy knihy rekordů. Nalezený lanýž vážil přes 1300 g, ale není známo, zda byl objeven psem, prasetem nebo samotným houbařem, což by však bylo velmi nepravděpodobné.
Šťastný nálezce rekordního lanýže byl pan Giancarlo Zigante, majitel jediného podniku v Chorvatsku, který se zabývá výkupem, prodejem, zpracováním a konzervováním lanýžů.
U této firmy Zigante, sídlící v osadě Livade u Motovunu, nakupují zájemci na podzim především vysoce ceněné čerstvé bílé lanýže, po celý rok jsou tu pak k dostání konzervované houby a výrobky z nich, dále olivový olej s lanýžovou příchutí, ovčí sýr s lanýži, jakož i některé druhy jiných kvalitních hub.
Od druhé poloviny září se každoročně na různých místech Istrie, např. v Buzetu, Motovunu, Livade a dalších konají „Dny lanýžů” (Dani tartufa) a trvají více než měsíc. Jejich program je stále bohatší: pořádají se výstavy, trhy, ochutnávky, lidové slavnosti, soutěže i výlety spojené s hledáním lanýžů apod.
Podrobný program akcí v rámci “Dnů lanýžů” je vždy včas zveřejněn na strákách Turistického sdružení Istrijské župy (Turistička zajednica Istarske županije): www.chorvatsko.cz.
Krocan s lanýži Krocan asi 4 kg těžký, oškubaný a osekaný, 5/8 syrového vepřového sádla, 1 kg lanýžů, 4 lžíce pálenky brandy, 3 lžíce vína madeira, 2 lžíce salátového oleje, stonek tymiánu, malý bobkový list, špetka smíšeného koření, sůl a pepř.
Lanýže řádně vypereme a pečlivě oloupeme, tak zacházíme s lanýži čerstvými. Nakládané, jež dostaneme v lahvičkách nebo konzervách jsou již připraveny k dalšímu použití. Dva nebo tři největší dáme stranou, nakrájíme je na tenké plátky a vsuneme pod kůži na prsou krocana.
Ostatní lanýže rozčtvrtíme, jsou-li větší, nebo je rozpůlíme. Vložíme do mísy, zalijeme pálenkou, madérským vínem, olejem, přidáme špetku soli, smíšeného koření a necháme ustát, zatímco připravujeme vepřové sádlo. Sádlo nakrájíme na malé kousky, roztlučeme v hmoždíři a necháme poněkud rozehřát.
Pak je prolisujeme sítem zároveň s nakrájenými lanýži. Vložíme do nádoby, postavíme na mírný oheň, jamile se začne rozehřívat, přidáme lanýže i s marinádou z pálenky atd. dobře promícháme a vyjmeme z nádoby. Úplně vychladlou a sedlou hmotou plníme krocana.
Pečeme je pak za stálého pomazávání rozpuštěným máslem nebo olejem.
Autor: Jaroslav Vašák
Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku
DalšíMaso (niku) v japonské kuchyni
Lanýž – nejdražší potravinu světa najdete i u nás! Na sběr ale zapomeňte!
Znáte nejdražší potravinu světa? Ano, lanýže, houby ze známého rodu zvaného Tuber lákají sběrače po celém světě. Gurmáni si doslova libují a kuchaři chtějí z této nedostatkové suroviny připravovat ty nejlepší speciality. Není se čemu divit, jelikož aroma lanýžů je velmi silné.
Mnohým lidem je nepříjemné, protože může připomínat petrolej či něco zatuchlého. Přesto se nedá ničím nahradit a za lanýže lze dostat pěkný balík peněz. 30 cm pod zemí se ukrývá mnohde doslova poklad. Sbírají je specialisté s vycvičenými psy a prasaty, případně specifickými muškami.
Jaké lanýže existují, jaká je jejich hodnota, kde je najdeme a lze je vypěstovat?
Existuje hned několik druhů lanýžů. Tím úplně nejdražším je lanýž bílý. Ten je standardně vykupován za cenu okolo 1200 eur za 1 kg, což odpovídá cca 33 000 korunám. U nás může stát až 80 000 korun. Jinak se cena odvíjí dle velikosti konkrétního kusu. Situace je obdobná jako u diamantů. Čím je lanýž větší, tím je samozřejmě dražší.
Jen pro orientaci, nejdražší lanýž století se našel v roce 2007 a vážil 1,5 kg. Vydražen byl nakonec za neskutečných 330 000 dolarů, tedy zhruba 8 400 000 korun. Bílý lanýž je ceněn především pro velmi silné a dlouho trvající aroma. Známý a v gastronomii ceněný je také lanýž černovýtrusý. Jeho cena osciluje okolo 900 eur za kg.
Jinak se používá i lanýž letní s cenou kolem 100 eur za kg.
Rostou i v našich podmínkách
Lanýže potřebují ke svému růstu kořeny stromů, s nimiž žijí v symbióze. Jedná se především o buky, smrky či lísky a jiné. Z nejznámějších nalezišť jmenujme třeba francouzskou oblast Perigord.
Hodně známé jsou i v Burgundsku. Nachází se ale třeba i v italském Piemontu a na Istrii. U nás se mohou vyskytovat také, nicméně sbírat je nezkoušejte, jelikož jsou chráněné zákonem.
Vznikly už i lanýžárny
Odborníci jsou už nyní schopni lanýže pěstovat ve speciálních pěstírnách. Na pozemku se vysází symbiotické stromy a následně jsou naočkovány houbou. Tradičně se jedná o lanýž černý. Několik let se čeká, jestli se houby chytí. Vznikají typická holá kola bz vegetace okolo stromů. Aktuálně se pracuje na pokusech pěstovat nejdražší lanýže bílé. Tak uvidíme…
Ochutnejte bílý lanýž 21.–24.11
Bílý lanýž patří mezi nejvzácnější a nejdražší kuchařské suroviny světa. Nelze ho pěstovat, roste pod zemí a dá se najít jen s pomocí vycvičených psů nebo prasat. I proto se cena bílého lanýže pohybuje i okolo desítek tisíc korun za kilogram. Mezi gurmány jsou bílé lanýže pojmem.
V pokrmech se používají ve velmi malém množství, přesto jim dodávají výraznou a specifickou chuť. Náš šéfkuchař Lukáš Strnad se na začátku listopadu vydá do oblasti italského Piemontu typického touto surovinou, aby pro vás získal bílé lanýže, na kterých si budete moci pochutnat od 21. až 24.
listopadu v rámci speciální nabídky v obchodě i restauraci!
Bílý lanýž na snídani
čas servírování: 21. – 22. 11. od 7:00 do 10:30, 23. 11. od 8:00 do 10:30 a v neděli 24. 11. od 9:00 do 10:30
Tato vzácná ingredience se náramně hodí do všech vaječných pokrmů. Zpestřit si můžete například míchaná vejce, omeletu, vejce do skla atp. Ke standardní ceně snídaně bude připočtena cena bílého lanýže, která je 110 Kč/gram. Standardní porce nastrouhaného bílého lanýže v pokrmu je 3 – 4 gramy.
>> SNÍDAŇOVÁ NABÍDKA
Bílý lanýž na oběd
čas servírování: 21. – 22. 11. od 11:00 do 14:30
Nechejte si nastrouhat delikátní bílý lanýž na risotto s hráškem, artyčoky a parmezánem, který je součástí týdenní obědové nabídky ve čtvrtek 21. a pátek 22. 11. 2019. Cena bílého lanýže je 110 Kč/gram.
>> TÝDENNÍ NABÍDKA
Bílý lanýž na večeři
čas servírování: 21. – 24. 11. od 14:30 do zavření bistra
Pokud hledáte přeci jenom slavnostnější příležitost pro seznámení se s touto surovinou, tak doporučujeme vyzkoušet speciálně navržené základní lanýžové menu skládající se ze tří chodů, které si můžete objednat dohromady nebo zvlášť:
- zauzený kachní tatarák s foie gras 195 Kč
- úzké nudle s ořechovým máslem, sušeným žloutkem a parmezánem 165 Kč
- kaštanové brownies s pošírovanou hruškou a coulis z lesních plodů 135 Kč
Cena
- ceny jsou uvedeny bez nastrouhání bílého lanýže
- Finální cena menu se budu odvíjet od toho, kolika gramy bílého lanýže si budete chtít jednotlivé pokrmy dochutit tzn. Můžete si strouhaným lanýžem zpestřit klidně jen jeden chod nebo všechny.
- Cena 1 gramu nastrouhaného bílého lanýže je 110 Kč. Standardní porce bílého lanýže obsahuje 3 – 4 gramy
- Porce bílého lanýže se bude vážit před i po strouhání
Vína z Piemonte
Od 21. do 24. listopadu si v bistru budete moci dopřát také zážitek v podobě skleničky vína ze stejné oblasti jako budou přivezené lanýže. Vychutnejte si některé z těchto unikátních vín:
- Langhe Blangé arneis doc Cereto 0,1 l = 125 Kč / 0,75 l = 770 Kč
- Barbaresco Ovello 2015 Cascina Morassino 0,1 l = 225 Kč / 0,75 l = 1490 Kč
- Barbera d´Alba Superiore Silvano Bolmida 0,1 l = 125 Kč / 0,75 l = 760 Kč
Rezervace
- Předrezervujte si své místo na této unikátní akci včas na telefonním čísle +420577055444 nebo osobně u obsluhy Bistrotéky Valachy
NÁŠ TIP: Vybavte se výběrovými lanýžovými produkty v obchodě
Pro domácí experimentování s bílými lanýži jsme pro vás v obchodě připravili speciální nabídku, ve které najdete například lanýžovou sůl, olivové oleje s černým nebo bílým lanýžem, salsy, omáčky a další.
Pro fajnšmekry: Objednejte dnes lanýže a ve středu 20. 11. vám je dovezeme čerstvé z italského Piemontu až do vaší kuchyně! Ozvěte se nám na objednavky@bistrovalachy.
cz nebo na 725 508 460 a my vás spojíme přímo s našimi sběrači lanýžů v Piemonte, kteří vám představí aktuální nabídku lanýžů na italském trhu a domluvíte se, jak velkého lanýže byste si přál/a.
Luxus na talíři: 7 nejdražších jídel světa
Luxus na talíři: 7 nejdražších jídel světa
U které vyhledávané pochoutky hrozí, že se otrávíte a zemřete v krutých bolestech? Je opravdu možné uvařit polévku z vlaštovčích hnízd? Za která jídla jsou lidé ochotni platit neuvěřitelné částky?
Bílý kaviár
cena: 1 700 000 korun za 1 kilogram
Nejdražší potravinou světa je bílý kaviár z jeseterů-albínů. Kilogram těchto jiker stojí na světovém trhu až 1 700 000 Kč. Dražší potravina na světě neexistuje. Albínští jeseteři jsou přitom extrémně vzácní.
Chybí jim gen potřebný k produkci melaninu, to je příčina jejich bílého zbarvení. Chovat je ve velkém je v podstatě nemožné – je to otázka náhody. Z jednoho jesetera-albína lze získat zhruba 300 gramů kaviáru.
Podle barvy se rozlišuje nejtmavší kaviár, pak medium a nejsvětlejší kaviár, kterému se říká královský.
Diamant z Kaspického moře
Další mimořádně luxusní a drahý kaviár pochází z jesetera Belugy, ten opravdu nejlepší je produkován značkou Almas (v překladu diamant). Za jeden kilogram zaplatíte až 625 000 korun.
Pochází z Íránu a je balen do plechovek z 24 karátového zlata. Jeseter Beluga žije v Kaspickém moři, které je hlavním zdrojem všeho druhu kaviáru. Právě odtud se získává 90 % celosvětové produkce celkového množství kaviáru.
Nejkvalitnější je světlý kaviár, který je zralý a má také tu správnou chuť.
Šafrán
cena: 350 000 korun za 1 kilogram
V současnosti je to nejdražší koření na světě. Na podzim kvete fialovým květem, v každém květu jsou tři nitkovité, 2–3 cm dlouhé purpurově hnědé čnělky (někdy nesprávně nazývané blizny).
Právě ty se sklízejí, a to ručně, odštípnutím. Neexistuje žádný stroj, který by jakkoli ulehčil sběr čnělek.
Tento fakt, společně s extrémně malým množstvím takto získaného koření (přes 100 000 čnělek váží zhruba 1 kilogram), je důvodem vysoké ceny šafránu.
Nejdůležitější oblasti pěstování šafránu leží na severovýchodě Iránu v provincii Chorásán.
Půl kilogramu denně
Samotná sklizeň šafránu je jako závod se sluncem – květy šafránu musejí být sklizeny před východem slunce, jinak šafrán ztrácí svoji cenu. Jeden sběrač tak nezvládne sklidit za den více než 500 gramů. Večer práce pokračuje – z tisíců květů se musí vytrhávat jemná vlákna. Produkce 400 gramů šafránů si vyžádá 40 hodin práce. Kvalitní šafrán pak stojí přes 350 korun za jediný gram.
Bílé lanýže
cena: 130 000 korun za 1 kilogram
Jde o velmi vzácný druh houby, která tvarem připomíná nevzhledný brambor a ani její vůně není pro mnohé lidi právě příjemná, přesto je chuťově velmi zajímavá, gurmány nesmírně vyhledávaná a poměrně drahá.
Roste pod zemí a dá se najít prakticky jen po čichu, k čemuž se využívají speciálně cvičená prasata nebo také psi. Na trhu mají zvláště bílé lanýže velkou cenu, aktuálně se pohybuje kolem 130 000 korun za kilogram.
Běžnější černé lanýže pak stojí třeba jen desetinu této částky.
Dříve se lanýže pekly nebo vařily v červeném víně nebo přidávaly do polévek. Dnes se konzumují čerstvé tak, že se v plátcích strouhají přímo na servírované pokrmy, případně se přidávají do sýrů, paštik či olejů.
Poklad na úpatí Alp
Lanýže se dělí na tři základní typy – černý letní, černý zimní a bílý. Pokusy pěstovat je uměle se sice objevily, ale nejsou příliš úspěšné.
Zatímco černé lanýže se vyskytují ve více zemích (Francii, Španělsku, Itálii či na Istrii), nejvzácnější bílé lanýže rostou především v severní Itálii.
Nejvíce ceněné a nejchutnější jsou v oblasti Piemontu, která se rozkládá na úpatí Alp a je zároveň vyhlášenou vinařskou oblastí. Právě zdejší půda jim vyhovuje, a proto patří bílé lanýže neodmyslitelně právě k Itálii.
Hovězí z Kóbe
cena: 46 000 korun za 1 kilogram
Maso plemene Wagyu původem z japonského Kóbe je známé nejvýraznějším mramorováním, plnou chutí a patří k nejdražšímu hovězím masu na světě.
Geografická izolace a specifické podmínky odchovu vyústily v to, že maso tohoto plemene je celosvětově nejvyhledávanější hovězí pochoutkou.
Při odchovu se používají různé chovatelské a krmné techniky, například napájení pivem či saké pro zlepšení zažívání a vyvolání hladu, nebo masírování zvířat jako prevence ochabnutí svalů.
Výběr trval staletí
Japonci považují Wagyu za jeden ze svých národních pokladů a jeho export mimo území Japonska byl staletí zakázán. Živá zvířata bylo v historii povoleno vyvézt pouze dvakrát. Wagyu se obvykle poráží ve věku 30–35 měsíců.
Skot Wagyu je krmen speciální krmnou dávkou s vysokým obsahem energie. Výsledkem je výborná kvalita svaloviny s vysokým podílem tukového mramorování. Rovnoměrně rozptýlené mramorování po celém svalu je výsledkem staleté selekce nejlepších jedinců.
Čím více tukových vlásečnic a samotného tuku maso obsahuje, tím vyšší je jeho kvalita.
Vlaštovčí hnízda
cena: 32 000 korun za 1 kilogram
I když se z nich vyrábí polévka zvaná z „vlaštovčích hnízd“, ve skutečnosti jde o hnízdo jednoho z druhů rorýsovitých ptáků – salangany ostrovní. Tento tropický pták je velký asi 12 cm a žije v jihovýchodní Asii.
Salangana je příbuzná našemu rorýsovi a svá hnízda si staví ze slin. Žádné peří, žádné lístky a klacíky. Jen proteiny, sacharidy a trocha vlákniny.
A právě ptačí sliny dělají z polévky z vlaštovčích hnízd jedno z nejdražších jídel na světě.
Zvyšuje sexuální výkonnost?
Čínská medicína těmto hnízdům přisuzuje četné blahodárné účinky, ale vědecké studie ukazují, že vlaštovčí sliny jsou především bohaté na proteiny. Tvrzení o vyhlazení pleti a zvýšení sexuální výkonnosti po její konzumaci zatím potvrzena nebyla.
Salangany si staví hnízda v puklinách vápencových útesů či jeskyních, kde je po celá staletí vybírají sběrači, aby je prodali čínským obchodníkům.
Když vlaštovčí hnízda doputují do cíle, do luxusních restaurací v Pekingu nebo Šanghaji, rozpouštějí se do podoby jakéhosi bělavého želé, které slouží jako základ pro dezerty, polévky nebo nápoje.
Fugu
cena: 12 000 korun za 1 kilogram
Fugu je japonským označením pro maso z ryby čtverzubce. Kromě toho, že jde o jeden z nejdražších pokrmů na světě, je také jedním z nejnebezpečnějších. Ryba je totiž prudce jedovatá a pokud se jídlo nepřipraví správně, následky mohou být tragické.
Připravovat tuto rybu mohou pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené ryby nebo podcenění množství jedu ve vysoce jedovatých orgánech.
Fugu je jediným pokrmem, který nikdy nesmí pozřít japonský císař.
Udušení při plném vědomí
Tetrodotoxin, který obsahují játra, pohlavní orgány, kůže a také jikry čtverzubců, bývá až 1200x jedovatější než chemická látka dobře známá čtenářům detektivek – kyanid draselný neboli cyankáli.
Uvádí se, že jedna ryba obsahuje množství jedu, které by stačilo usmrtit 30 dospělých. Jen v letech 1927-1949 zemřelo v Japonsku po snědení špatně připraveného fugu podle oficiálních údajů 2688 lidí. Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva.
Oběť otravy se udusí při plném vědomí. Protijed doposud není znám. Jde nicméně o nesmírně vyhledávanou pochoutku.
Foie gras
cena: až 7500 korun za 1 kilogram
Foie gras jsou játra hus nebo kachen, které jsou vykrmovány poněkud morbidním způsobem.
Ptákům se několikrát denně zavede do volete nebo rovnou až do žaludku sonda, jíž se do nich vpraví krmná směs, která obsahuje především kukuřici.
Je jí mnohem víc, než je takový pták schopný za den sežrat, proto ta násilná forma. Játra pak zpracovávají energeticky bohatou krev a musí podstatně více pracovat. To vede ke zvětšení jejich objemu.
Foie gras mají velmi delikátní jemnou chuť a skvěle ladí se sladkokyselými surovinami. Často se upravují tak, že chutnají vlastně jako dezert.
Pohřbeni zaživa
Jaterní tkáň pod tíhou překrmování degeneruje a nahrazuje ji tuk. Textura jater je potom velmi podobná máslu a játra mají výjimečně delikátní chuť. Normální zdravá játra obsahují pouze 5 % tuku, zatímco ve foie gras ho je 50 %.
Aby bylo takové krmení ještě účinnější, bývají ptáci výrazně omezeni v pohybu. V lepším případě mají tak málo prostoru, že se v něm prostě nemůžou pohnout. V horším případě jsou zakopáni po krk do země. Po totálním přecpání následuje vyhladovění, aby se játra zbavila žluči.
Když jde husa na porážku, můžou játra vážit až 1 kilogram.