8.4.2021
Jedny z nejmodernějších operačních sálů v České republice získala díky náročné, tři měsíce dlouhé, rekonstrukci Nemocnice AGEL Prostějov. Modernizace, která byla v minulých dnech úspěšně dokončena, si vyžádala investici ve výši přesahující 90 milionů korun a zdejšímu personálu umožní využívat nejmodernější trendy současné medicíny.
Celý článek
17.3.2021
Široká veřejnost z Prostějova a okolí nebude od středy 17. března docházet k aplikaci vakcíny proti onemocnění covid-19 do Nemocnice AGEL Prostějov, ale do nového očkovacího centra, ve které se proměnil Společenský dům v Prostějově. Realizace celého projektu je výsledkem spolupráce Nemocnice AGEL Prostějov, Magistrátu města Prostějova a Olomouckého kraje.
Celý článek
12.3.2021
Ordinace lékařů stále častěji plní lidé, kteří se po prodělaném covidu-19 nemohou dostat do stejné kondice jako před onemocněním. V Nemocnici AGEL Prostějov jim v tom vydatně pomáhá Centrum léčebné rehabilitace, kde zdravotníci připravují každému pacientovi přesně cílený rekonvalescenční program. Ten může trvat i řadu měsíců.
Celý článek
2.3.2021
Pandemie onemocnění covid-19, které se u nás objevilo před rokem, souvisí i s problémy týkající se obezity. Lidé zažívají velmi stresující období, které se projevuje v našem denním režimu.
Část populace se sice na nervozitu snaží reagovat pohybovými aktivitami. Nemálo je ale těch, kteří na úzkost a stres reagují naopak přejídáním, alkoholem a mlsáním cukrovinek.
Pokud se k těmto negativním faktorům přidá nedostatek pohybu, začíná mnoho z nás přibírat kila navíc, upozorňují odborníci Nemocnice AGEL Prostějov.
Celý článek
16.2.2021
V rámci primárně preventivního screeningu kolorektálního karcinomu vyšetřuje gastroenterologické oddělení Nemocnice AGEL Prostějov své pacienty dlouhodobě. Preventivně na zdejším pracoviště provedou v průměru více než 200 koloskopií za rok, až u poloviny pacientů je pak zachycen patologický nález.
Celý článek
5.2.2021
Transfuzní stanice Nemocnice AGEL Prostějov chystá na pondělí 15. února akci s názvem „Valentýnský odběr krve“. Svatý Valentýn bývá svátkem láskyplných gest. Tím největším dárkem, který však můžeme druhým dát, je darovat nejcennější tekutinu ‒ krev.
Celý článek
3.2.2021
Nemocnice AGEL Prostějov otevřela pro pacienty, kteří prošli onemocněním covid-19 a dlouhodobě je trápí klinické projevy této nemoci, speciální Postcovidové centrum.
V něm se specialisté snaží zbavit pacienty řady zdravotních problémů spojených s prodělaným koronavirem.
Postcovidový syndrom postihuje ve velkém i mladé lidi, kteří měli jen malé nebo dokonce vůbec žádné příznaky nemoci covid-19.
Celý článek
29.1.2021
Mezinárodní zlaté ocenění ESO Angels Award získalo v roce 2020 Iktové centrum Nemocnice AGEL Prostějov za péči o pacienty s cévní mozkovou příhodou (CMP). Nemocnici jej udělila Evropská organizace pro CMP (European Stroke Organisation – ESO), která sleduje zvyšování kvality péče napříč evropskými centry.
Celý článek
27.1.2021
Vlastní pracoviště magnetické rezonance vybudovala ve svém areálu Nemocnice AGEL Prostějov. Projekt zahrnul jak nákup nového moderního přístroje, tak rekonstrukci prostor. Stavební práce byly zahájeny na konci listopadu a trvaly do konce roku. V měsíci lednu zdravotníci zahájili zkušební režim, který byl dnes ukončen. Pracoviště tím přešlo do ostrého provozu.
Celý článek
12.1.2021
Porodnice Nemocnice AGEL Prostějov zaznamenala v roce 2020 zcela stejný počet porodů jako v roce předchozím, přesto počet narozených dětí o stoupl. Nejstarší rodička měla 45 let.
Celý článek
28.12.2020
Nový rok už pomalu klepe na dveře. Je známo, že silvestrovské veselí s sebou přináší i mnohá zranění. Přemíra alkoholu, nepozornost ale i kinetická energie nám mohou pěkně zakoulet očima. Na co si dát během bujarých oslav pozor a jak nepřijít o zrak, radí primář očního oddělení Nemocnice AGEL Prostějov.
Celý článek
PROJEKTY
V roce 2021 v ERGO Aktivu, běží následující projekty
- Denní stacionář pro osoby se ZPM
- Náplní denního stacionáře je systematický trénink a komplexní rehabilitace na základě individuálních cílů.
- Zdroje financování:
- Projekt „Končím s nemocí“
- Zdravotničtí pracovníci vedoucí aktivity pro osoby se získaným poškozením mozku ať už v domácím prostředí klienta nebo v centru ERGO Aktiv.
- Zdroje financování:
- Projekt „Do práce s hendikepem“
Projekt „Do práce s hendikepem“ je v kontextu služeb organizace určen pro ty klienty, kteří usilují o návrat do zaměstnání či k jiné produktivní aktivitě. Spočívá v poskytování tréninkových pracovních míst pro osoby se ZPM.
Zdroje financování:
- Projekt „Specializovaná poradna pro lidi s poškozením mozku“
- Odborné poradenství pro lidi se získaným poškozením mozku a jejich pečující osoby v oblasti rehabilitace a návazných služeb.
- Zdroje financování:
- Projekt „Zpátky za volant“
Projekt v rámci kterého společně s organizací Inesan a ČVUT vyvíjíme autotrenažér pro osoby se získaným poškozením mozku (dále ZPM). Software je vyvíjen za spolupráce mladých výzkumníků z různých oborů. V týmu vývojářů jsou IT odborníci, lékaři, sociologové, psychologové, fyzioterapeuti a ergoterapeuti.
Tento projekt je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Program na podporu aplikovaného výzkumu ZÉTA.
- Projekt „Komplexní služby pro osoby po cévní mozkové příhodě a jiném získaném poškození mozku“
Registrační číslo projektu: CZ.03.3.X/0.0/0.0/17_083/0014346
Články – Den otevřených dveří na neurologii využilo letos 41 lidí
28. května 2009, ostatní, přečteno: 3464×
Již potřetí se otevřely dveře neurologického oddělení pro veřejnost. Ta tak měla možnost nejen nahlédnout do nových moderně vybavených prostor, ale protože se jednalo o osvětovou kampaň „Třicet dnů prevence a léčby mozkové příhody“, měli návštěvníci také možnost nechat si provést některé ze základních vyšetření.
K tomu patřilo měření krevního tlaku a ultrazvukové vyšetření. I když návštěvnost byla oproti loňsku poloviční, i tak byla velice důležitá pro ty, kteří sem přišli.
Vyšetřením krevního tlaku totiž bez ztráty kytičky prošli jen čtyři! návštěvníci z výše zmíněných 41, což je alarmující, protože kampaň byla zaměřena na mladší lidi.
Šesti pacientům z 24 pak byla v rámci ultrazvukového vyšetření krkavic jako vedlejší nález zjištěna zvětšená štítná žláza.
„Letos se výrazně změnila věková skladba návštěvníků. Byli oproti předchozím rokům, kdy chodili především sedmdesátníci, zhruba o dvacet let mladší. To jsou pro nás ještě mladí pacienti, pokud by dostali mozkovou příhodu. Ale objevit se může i u mladších lidí včetně dětí. Příznaky jsou shodné a je dobré je znát a nepodceňovat,“ vysvětluje primářka neurologie MUDr. Kateřina Ningerová.
K pacientům s mozkovou příhodou se jezdí stejně rychle jako k dopravním nehodám nebo infarktům. Čas je zde opravdu hodně důležitý. Čím dříve se zahájí léčba, tím je větší šance, že mozková příhoda nevyústí v dlouhodobé postižení.
K nejběžnějším příznakům mozkové mrtvice patří ochablost nebo znecitlivění tváře, ruky nebo nohy, obvykle na jedné straně těla. Rovněž potíže s mluvením nebo porozuměním řeči, porucha zraku, závrať, ztráta rovnováhy a silná bolest hlavy bez zjevné příčiny. V takových případech je nutné začít okamžitě jednat.
Učí zde i jak mozkové příhodě předcházet. Prevencí je zdravý životní styl – nekouřit, mít dostatek pohybu, nepít větší množství alkoholu, starat se o správnou životosprávu. To je to, co může člověk ovlivnit. K významným zdravotním rizikům patří cukrovka, fibrilace srdečních síní a vysoká hladina cholesterolu. Tyto pacienty postihne mozková příhoda až o 30 % častěji.
Mezi návštěvníky akce patřili např. ředitel Nemocnice Blansko Milan klusák nebo starostka města Blanska Jaroslava Králová.
„Já si velice cením toho, že paní primářka rozjela tuto osvětovou akci, neboť jsem neměla představu o tom, co vše je potřeba hlídat a jak je potřeba zareagovat na nějaké to vybočení ze zdravotní normy. Jsem za to paní primářce hodně vděčná.
A chtěla bych, aby si toho občané více vážili,“ přeje si starostka, která patří již k pravidelným návštěvníkům těchto dnů otevřených dveří.
Sdílet odkaz na:
Mrtvice je záludná. Nebolí, ale dokáže zabíjet
Cévní mozková příhoda je nemoc, kterou naše babičky nazývaly „mrtvičkou“. Každých 45 minut na ni v ČR zemře jeden člověk. Každoročně postihne víc než třicet tisíc lidí. Patří k nejčastější příčině invalidity.
Co je příčinou cévní mozkové příhody?
Je to náhlá změna, situace, kdy přestane fungovat mozková tkáň z důvodu buďto náhlého uzavření tepny, kdy část mozku není dostatečně prokrvená, nebo naopak praskne stěna tepny a dojde ke krvácení v mozkové tkáni. Dělíme je proto na dvě skupiny. Tak z 85 procent jsou zapříčiněny nedokrvením, ischemií, z 15 procent krvácením, hemoragií.
Jak dlouho si vlastně na mozkovou příhodu zaděláváme?
Každý jinak, ale při způsobu života české populace vlastně celý život. Cévní onemocnění nejen mozku, ale celého oběhového systému, srdce, tepen dolních končetin mají společné rizikové faktory. Ignorujeme, že máme vysoký krevní tlak a neléčíme si ho.
Ignorujeme vysoký cholesterol, takže si klidně dál dopřáváme bůček a přehlížíme zeleninu. Kouříme, protože kouříme od patnácti a teď už s tím na stará kolena nebudeme přestávat. A nehýbeme se, protože jsme přece z práce tak utahaní, že si jakýkoliv další pohyb neumíme představit.
A takhle si pomalu na mozkovou příhodu střádáme.
Někdo od dvaceti, protože od mládí trpí nadváhou a kouří, někdo od šedesáti, protože náhle změní způsob života. Je i skupina lidí, u kterých je mozková příhoda komplikací chorob, které jsou již správně léčené.
Někdy může třeba v důsledku srdeční arytmie náhle vlétnout krevní sraženina do mozkového řečiště, navzdory tomu, že člověk správně užívá léky.
Čili většina z nás si na mozkovou příhodu zadělává ignorováním rizikových faktorů, ale existují i lidé, kteří k tomu přijdou, ani nevědí jak.
Jak se dá choroba léčit? A dá se vůbec léčit?
Ano, dá.
Nemocným s ischemickou cévní mozkovou příhodou, kteří přijdou včas a nemají kontraindikace můžeme poskytnout intravenózní trombolýzu, některým pacientům s určitým typem uzávěru mozkových cév i léčbu intervenčního radiologa.
Liberecká nemocnice je jedním z 10 pracovišť v ČR, která takovou léčbu poskytují. V případě krvácení do mozku úzce spolupracuje neurolog s neurochirurgem.
Je to choroba smrtelná? Slyšela jsem o pacientce, která náhle zemřela při jízdě na kole. Šlo poměrně o mladou ženu, sportovkyni. V jiném případě zase mladá žena, které nebylo ještě ani čtyřicet, po koupání usedla na pláž a zemřela. V obou případech byla na vině náhlá příhoda mozková. Jde o běžné případy?
Naštěstí ne.
Nezapomeňte, že mozkovou příhodu dostane v ČR každý rok 35 tisíc lidí. Takhle náhle jich zemře jen skutečně malý počet. K typům mozkové příhody, o nichž jsem mluvila, patří ještě prasknutí cévní výdutě, a to může být asi ve 20 % případů smrtelné. Další příčinou časného úmrtí jsou devastující krvácení do mozku a zhoubně se chovající otok, edém mozku.
Ten ohrožuje právě mladší pacienty.
Mozek s věkem trochu atrofuje, zmenšuje se, takže u starších nemocných je určitá prostorová rezerva. Pokud nabyde mozek krvácením nebo otokem, mladší člověk nemá rezervu, jak to kompenzovat. Dojde k přesunu mozkových struktur a tlaku na důležitá centra. Mladí pacienti, a za ty považujeme lidi do šedesáti let věku, jsou významně ohroženi právě nárůstem nitrolebního objemu.
U infarktu se stále posouvá hranice, dostávají ho čím dál mladší lidé. Jak je to s vývojem mozkové příhody?
Je to podobné, protože jak jsem už říkala, jsou tam shodné rizikové faktory. Není výjimkou 36letý i mladší pacient. Není to nijak masivní, stále převažují lidé kolem šedesáti, sedmdesáti let, ale mrtvice rozhodně není nemoc starců.
A dřív to nemoc starců byla nebo se pouze zlepšila diagnostika, takže dnes víme, na co lidé zemřou?
Před třiceti, čtyřiceti lety byly určitě mozkové příhody častěji smrtící. Podobně jako srdeční infarkt.
Česká kardiologie je vynikající, patří k evropské špičce a léčení onemocnění srdce je velmi úspěšné. U mozkových příhod ještě tak daleko nejsme. Až se dokážeme vypořádat i s tímto onemocněním, tak budeme všichni umírat na demenci.
To už nám ale bude ne šedesát či sedmdesát, ale osmdesát či devadesát, možná sto let.
Čím to, že kardiologie je na rozdíl od neurologie tak napřed? Chybí kvalitní přístroje nebo na ně nejsou peníze?
Lapidárně řečeno, srdce nemá kostěný obal a srdeční infarkt bolí. Mozkový infarkt nebolí. Teprve s vývojem zobrazení mozku, jako je počítačová tomografie (CT) se začala rozvíjet úspěšná léčba mozkových infarktů.
Úspěch včasné léčby srdečních infarktů stojí i na mnohaletém úsilí naučit laickou i odbornou veřejnost, že „k bolestem na hrudi si zavolejte záchranku“. Neurologové učí lidi rozpoznat příznaky mrtvice. A když kardiologové říkají: „Když vás bolí na hrudi, nemusí to být od páteře,“ my učíme lidi: „Když vás brní ruka, nemusí být nutně jen přeleželá.
Nelezte s tím zpátky do postele a zavolejte si pomoc“.
Otázka peněz není zanedbatelná. Léčba cévních onemocnění je velmi nákladná. Cerebrovaskulární centra snad budou postupně vybavena, i s využitím evropských dotací, ale průběžné náklady zatím nesou nemocnice, aniž by byla dořešena optimální úhrada péče.
Postrádám i tlak ze strany společnosti na změnu. Po mozkové příhodě považujeme za dobrý výsledek, když je člověk soběstačný. Návrat do práce, to je už velký úspěch.
Péče o nemocné po mrtvici pak často leží na členech rodiny, kterým zbývá energie jen pro ni a už ne na hlasité volání po změně systémové.
Při srdečním infarktu hraje hlavní roli čas. Při mozkové příhodě je to ještě dramatičtější. Do kolika hodin má pacient šanci na nejúčinnější léčbu?
V případě mozkových příhod jsme čas statečně posunuli z 3 hodin na 4,5 hodiny od vzniku příznaků. Největšího efektu léčby se přitom dosáhne v prvních devadesáti minutách.
Dá se to od rozpoznání prvních příznaků stihnout?
Kritický čas je zpravidla zmarněn váháním pacienta nebo jeho okolí, nějaký čas potřebuje i přednemocniční péče a transport pacienta.
Od letošního ledna se uvádí do praxe celorepubliková koncepce péče postavená na síti takzvaných Iktových center a Komplexních cerebrovaskulárních center.
Záchranáři tedy vědí, že nemocného s akutní mozkovou příhodou mají převézt na specializované pracoviště.
Může to ovlivnit doprovázející člen rodiny? Může říct, myslím si, že je to vážné, a přeju si, abyste tatínka odvezli do Liberce na neurologii?
Tohle musí zodpovědně vyhodnotit posádka záchranky.
Konzultují s námi stav pacienta a my většinou říkáme, přivezte ho sem, nejdřív uděláme potřebná vyšetření a pak se rozhodneme, jestli zůstane tady nebo může být hospitalizován na běžné interně blíž svému bydlišti.
Podle čeho já jako laik poznám, že mě brní ruka od počítačové myši a ne mozkové příhody? Jaké jsou další ukazatele?
Pro mozkovou příhodu je typické, že náhle postihne obličej a končetiny na jedné půlce těla. Na obličeji to poznáme podle toho, zda má člověk symetrickou mimiku, zda mu padá koutek úst, dokáže vycenit zuby.
Když člověka vyzvete, aby se na vás usmál, vyplázl jazyk, tak zřetelně poznáte, že něco nefunguje. Dobrým vodítkem je i řeč. Postižený není schopen promluvit, z pusy mu třeba vychází jen nesrozumitelné zvuky. Další test je na končetinách, kdy ho vyzvete, aby zavřel oči a natáhl ruce před sebe. Hned vidíte, zda mu ruka padá dolů či ne.
Na záchrance používají takzvaný FAST test. F jako face čili obličej, A jako afasie čili porucha řeči, S jako síla a T jako transport. FAST znamená anglicky rychle a o roli času v léčbě mozkových příhod jsme už mluvily.
V případě krvácení je to i krutá bolest hlavy, jakou nemocný nikdy nezažil, dalšími znaky mohou být i dvojité vidění, porucha polykání či neustupující závrať.
Jak je to s následnou rehabilitací. Kdy by se mělo začít?
Na iktové jednotce začínáme s rehabilitací vlastně hned, správným polohováním pacienta při ošetřování. Od druhého dne po přijetí probíhá rehabilitace v režii fyzioterapeutů, většinu týdne dvakrát denně.
Intenzita rehabilitace se řídí stavem pacienta. Každá nemocniční péče však nevyhnutelně jednou skončí a pacient odchází do domácího ošetřování. Je určitě smysluplné, aby v rehabilitaci pokračoval nadále, může pomoci rodina, domácí péče. Pacient ovšem také musí chtít.
Důležité je mít i realistická očekávání, s věkem schopnost adaptace na neurologický deficit klesá.
Co když při propuštění slovo rehabilitace vůbec nepadne? I s takovými případy se bohužel lidé setkávají. Kde pak hledat pomoct?
U praktického lékaře a u ambulantního neurologa. Řadu informací je možné získat na internetu, tady je velký prostor pro mladší členy rodiny. Aktivní přístup rodiny, kvalitní zázemí jsou vůbec velmi důležité.
Neurorehabilitace obecně je bohužel v Česku nedovyvinutá, pacientů s neurologickým deficitem příznivě ovlivnitelným rehabilitací je víc, než kolik je možné pokrýt stávající kapacitou zdravotnických zařízení. Liberecká nemocnice je na tom v kontextu ČR ještě docela dobře.
Jsme zase u peněz, celorepublikově nastavení úhrady rehabilitační péče o nemocné po mozkových příhodách není, jemně řečeno, dostačující.
Pokud se lidé nedozvědí, co s pacientem dál, mají pochybnosti, dotazy ať na příznaky, léčbu či následnou rehabilitaci, kde se mají ptát?
Právě tento týden jsme pro podobné dotazy zřídili e-mailovou schránku [email protected]. Nemůžeme odpovídat obratem, ale jak nám čas dovolí, a pokusíme se poradit a poskytnout informace, které tazatelé postrádají. Jen je třeba rozlišit, zda je dotaz určený ještě nám nebo spíš už záchrance!
TEST NA RYCHLÉ ROZPOZNÁNÍ CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY NEBOLI MRTVICE
– TVÁŘ Požádejte nemocného, aby se usmál nebo ukázal zuby či zapískal. Pokud se nemocný usměje, nebudou ústní koutky symetrické. Při cévní mozkové příhodě dochází k poklesu ústního koutku nebo ochablosti tváře.
– RUKA Požádejte nemocného, aby zvedl obě ruce a natáhl je před sebe. Ochablou nebo ochrnutou ruku zpravidla zvedne méně nebo ruka obvykle klesá.
– ŘEČ Požádejte nemocného, aby řekl jednoduchou větu. Osoba s cévní mozkovou příhodou toho není schopna nebo bude slova komolit.
Zdroj: MUDr. Jiří Neumann a Krajská nemocnice Liberec
Absolventka I. lékařské fakulty zahájila dráhu neurologa ve Všeobecné nemocnici v Náchodě. Od počátku se zaměřuje na problematiku cévních onemocnění mozku. Řadu let pracovala na JIP Neurologické kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze. Nedlouho po návratu z ročního pracovního pobytu v USA ráda přijala nabídku podílet se na činnosti Komplexního cerebrovaskulárního centra KNL v Liberci.
Dozvíte se víc, v nemocnici, právě dnes, ve středu 21. září…
Během celorepublikové kampaně nazvané 30 dnů pro prevenci a léčbu cévních mozkových příhod (CMP) můžete dnes navštívit posluchárnu Krajské nemocnice Liberec, a. s. Od 14 do 16 hodin se zde uskuteční den otevřených dveří pro laickou veřejnost.
Od specialistky na problematiku cévní příhody mozkové MUDr. Sylvy Klimošové se dozvíte novější poznatky o této chorobě a možnostech léčby. Následovat bude beseda s ředitelem krajské pobočky VZP Jiřím Benediktem o zdravotním pojištění a o rozsahu poskytované péče. Na přednášky naváže volná diskuse s přítomnými odborníky.
Dozvíte se tu například, že jednoduchým měřením nebo krevními zkouškami lze působení rizik CMP odhalit a předejít tak vážným následkům. Vysoký krevní tlak, cukrovka a zvýšená hladina cholesterolu patří k rizikovým faktorům. Vyšetření budou součástí kampaně a provádět se budou zdarma.
PROGRAM DNE OTEVŘENÝCH DVEŘÍ PRO VEŘEJNOST
14.00 16.00
orientační měření krevního tlaku, cholesterolu, tělesného tuku, ukázkové vyšetření krkavic ultrazvukem
14.00 15.00
přednáška o CMP, léčení v KNL, rehabilitaci a prevenci CMP
15.00 15.15
přednáška o zdravotním pojištění (J. Benedikt, ředitel KP VZP)
15.15 16.00
diskuze