Zvlášť problematické jsou barevné potisky vystupující nad glazuru
Arnika
„Upozorňujeme zejména na nádobí zdobené potiskem vystupujícím na povrch glazury. Glazury vtavené do nádobí jsou zcela zapečené a nemají tendenci se olupovat. Naše zkušenosti však ukazují, že zejména vystupující potisky nádobí s obsahem olova je možné seškrábnout nožem nebo drátěnkou a tak se mohou i těžké kovy dostat do těla.
Nedomyšlený je také další osud tohoto nádobí.
Co se totiž s toxickými látkami stává v okamžiku, kdy nádobí vyhodíme, nebo když se barva dostane mytím agresivními saponáty do odpadních vod? Olovo i kadmium mají tendenci se v životním prostředí hromadit a působit tak v malých dávkách po velmi dlouhou dobu,“ vysvětluje vedoucí kampaně Jezme bez jedů Karolína Brabcová.
Arnika věří, že zdraví škodlivé olovo (ale také kadmium) do výrobků, které přicházejí do kontaktu s jídlem, nepatří i za cenu toho, že nebude možné vyrábět hrnečky s širokou paletou barev a odstínů. Vyhláška ale stanovuje pouze tzv. migrační limity.
Ty sledují pouze míru uvolňování olova v kyselém prostředí podobném prostředí v lidských ústech a to na částech nádobí, které se běžně do úst vkládají. Nesleduje ostatní části výrobků, ani rizika poškození potisků a uvolnění látek při mytí a dalších běžných činnostech.
Arnika věří, že zdraví spotřebitelů je přednější než široká paleta různě zbarveného nádobí, které ovšem obsahuje toxické olovo.
Arnika proto oslovila některé z výrobců porcelánu s otázkou, proč zůstávají u použití problematických pigmentů. Odpovědi naznačují, že až na některé výjimky výrobci necítí tlak na uskutečnění opatření, která by šla nad rámec legislativních požadavků.
„Za odpovědné jednání výrobců, které by šlo kvůli ochraně zdraví spotřebitelů a životního prostředí nad rámec existující legislativy, se ovšem může zasadit veřejnost. Poptávka veřejnosti po chemicky bezpečných materiálech a aktivní podpora výzvy Jezme bez jedů! může výrobce k takovému jednání postrčit,“ vybízí Brabcová. K výzvě se lze připojit na webové adrese jezmebezjedu.cz/vyzva.
Kromě zmiňovaného hrnečku, jehož potisk obsahoval přes 120 tisíc ppm olova, se na nelichotivém druhé příčce umístil další hrneček s barevným dětským motivem (fotografie dalmatina) obsahujícím 60 tisíc ppm olova. I desátý nejproblematičtější hrnek obsahoval velmi vysoké hodnoty olova – téměř 29 tisíc ppm. Informace o výrobcích bude Arnika zveřejňovat na svých webových stránkách.
Poznámky:
1) Olovo: je spojováno s negativním působením na nervovou soustavu, poruchami chování nebo snižováním intelektu, které bylo prokázáno již při velmi nízkých dávkách, a to především u dětí.
Mezi hlavní zdroje příjmu olova patří v Evropě voda a potraviny.
Vzhledem k tomu, že děti mají potřebu věci nejen osahávat či očichávat, ale i chutnat, bývá dětský organismus vystaven dalšímu působení olova z půdy, písku či prachu. Více na www.arnika.org/olovo
2) ppm: jednotky udávající koncentraci sledované látky nebo prvku (v našem případě olova) na milion částic měřeného materiálu (v našem případě barevného potisku).
Realizováno za finanční podpory Ministerstva životního prostředí a hlavního města Prahy. Nemusí vyjadřovat stanoviska dárců.
- Tiskový mluvčí: Jan Vávra, [email protected], tel. 222 781 471, 606 727 942
Jaká je absorbce vápníku z rostlinných zdrojů – vyjádření ohledně máku
Jaká je absorpce vápníku z rostlinných zdrojů – vyjádření ohledně máku
V tomto krátkém článku bych se chtěla vyjádřit k problematice absorpce vápníku z rostlinných zdrojů, konkrétně zdrojů obsahujících tzv. šťavelany (kyselina fytová a šťavelová). Na níže citovaný odkaz mne upozornila jedna z mých klientek a požádala mne o vyjádření:
Cituji:
„Jeden z najnezmyselnejších výrobkov aké sa vyskytujú na trhu vidíte tu na obrázku. Makové mlieko. Už som sa tejto téme pred pár mesiacmi venovala a po dnešnej diskusii s mladou mamičkou, ktorá nalieva svoje malé 20mesačné dieťa makovým mliekom chcem na tento blud opäť upozorniť, pre ,,nezobudených“ vysvetlím osobne na seminári o detskej strave.
Mak obsahuje vápnik… áno na 100gr maku cez 1400mg podľa odrody. Obsahuje však aj 1,62mg kyseliny šťavelovej, vďaka ktorej sa vápnik v organizme využije na 8-15% opäť podľa odrody. Kyselina šťavelová reaguje s iónmi vápnika a vytvára nerozpustné komplexy – šťavelan oxalát vápenatý. Páči sa citát zo skrípt fakulta zdravotníctva a sociálnej práce – katedra verejného zdravotníctva:
,,Človek nedokáže zužitkovať celý obsah vápenatých iónov v potrave. Detský organizmus vstrebe 80 – 90 % celkového množstva prítomného v potrave, kým dospelý človek len asi 10 – 30 %. Ženy v menopauze absorbujú vápenaté ióny z tráveniny s nižšou účinnosťou ako 30 %. Aby sa mohli vápenaté ióny v tele vstrebať, musí byť príslušná vápenatá zlúčenina rozpustná.
Napr. mak obsahuje 1,4 až 2 % vápnika. Pre túto vysokú koncentráciu vápnika, odporúčajú vegetariáni mak ako zdroj vápenatých iónov pre organizmus. Mak však nie je bohatým zdrojom vápenatých iónov pre organizmus, pretože je v ňom vápnik viazaný v nerozpustnom šťavelane vápenatom. Mak síce má vysokú koncentráciu vápenatých iónov, ale pre organizmus je nevyužiteľný.
“
Podotýkam, že obsah kyseliny štavelovej sa dá v maku znížiť pri klasickej úprave varením (plnka do koláčov) alebo aj pečením.
Okrem tejto drobnosti pridávam postreh potravinárov, ktorý pravidelne nachádzajú metódou atómovej absorpčnej spektrofotometrie vysoký obsah kadmia v olejovinách a najvyšší obsah kadmia sa nachádza práve v maku.
Kadmium je pre ľudský organizmus toxické, v akej forme sa dočítate tu: http://www.slpk.sk/eldo/ax_10/sekcia3/05.pdf
V krátkom závere upozorňujem, že tento nápoj neposkytuje vysokú dávku využiteľného vápnika, pretože je to nemožné. Konkrétne toto makové mlieko obsahuje na 1l iba 10% modrého maku, z ktorého sa môže uvoľniť všeličo, ale využiteľný vápnik v odporučenej dennej dávke určite nie. V zložení je uvedené toto: Pramenita voda 10%, mak siaty modry, citrusova vlaknina, glykozidy steviolu.
Z toho vyplýva, že kupujete predraženú vodu, osladenú stéviou, čo je tiež marketingový oblb. Zdravý rozum ochraňuj nás.
PS: Obsah kyseliny šťavelovej – hneď po maku nasledujú chia semienka, takže všetci vegáni, ktorí si doprajú chia ako zdroj vápnika, majú smolu.“
Zde je můj pohled na věc:
Souhlasím s autorkou, že konkrétně tento výrobek (makové mléko) není vhodným zdrojem vápníku. Navíc, jak autorka popisuje, obsahuje další aditiva, která jsou pro tělo zcela nepotřebná. Není žádným tajemstvím, že nejlepší rostlinná mléka jsou ta doma vyrobená.
Tip: Upřednostňujme domácí rostlinná mléka, například 1 hrnek předem namočených semen či ořechů k 4-5 ti hrnkům filtrované vody. Rostlinná mléka ovšem nejsou v žádném případě náhražkou mateřského mléka u kojenců. Více k tématu o alternativních metodách kojení najdete v mé knize Hravě o živé stravě.
Absorpce vápníku u kojenců není 80-90 %, jak autorka zmiňuje, ale okolo 60 %, u dospělých pak 15-20 %. 1,2
Ano, kyselina fytová a šťavelová snižují absorpci vápníku. O informaci, že se nachází 1.
62 mg kyseliny šťavelové ve 100g máku (autorka bohužel nesdílí zdroj této informace) si nejsem jistá a pokud je pravdivá, pak se jedná ze zdravotního hlediska o nízkou dávku, nepředstavující zdravotní riziko u zdravých jedinců (potraviny od cca 26 mg na porci nejsou prospěšné, např.
pro lidi s ledvinovými kameny, hyperoxalurií či se syndromem zvýšené propustnosti střev). Absorpce Ca se sice snižuje, ale záleží na dalších faktorech ovlivňujících vstřebatelnost vápníku, ne jen na oxalátech (zmíním jen vitamín D, Mg, K2). Toto téma detailněji popisuji na svých kurzech a seminářích.
Pokud se již konkrétně zaměříme na populaci veganů, existují zde studie, potvrzující nižší hladiny vápníku, ve srovnání s vegetariány, kteří konzumují vejce a mléčné produkty. 3,4
Chia semínka – obecně obsahují vyšší míru šťavelanů, chia však můžeme namáčet a tím snížit obsah těchto kyselin. Nejedná se však o semeno s nejvyšším obsahem šťavelanů. Obsah vápníku ve 100 g je cca 1200 mg.
Kadmium v máku – studie, kterou autorka sdílela, pojednává o množství těžkých kovů v různých potravinách. Zde je třeba upřesnit, že kadmium se přirozeně v máku nevyskytuje, jak někteří mohou z příspěvku pochopit.
Jeho detekce v různých vzorcích je následkem znečištění prostředí a chemickým ošetřováním půdy. Lidé, kteří konzumují potraviny v bio kvalitě, chrání sami sebe před těžkými kovy.
Zde sdílím studii, kde autor zmiňuje, že kvalita půdy a její ošetřování výrazně snižuje obsah Cd v máku. 5
Shrnutí:
Nemusíme se obávat konzumace v rozumné míře potravin bohatých na šťavelany– absorpce určitých minerálů jako např. Ca, Fe, Mg, Zn může být snížena, je to však individuální a záleží na mnoha faktorech a celkovém zdravotním stavu člověka (převážně tedy gastrointestinálního traktu).
V žádném případě nemůžeme tvrdit, že je pro vegany nemožné absorbovat vápník z rostlinných zdrojů, kvůli těmto inhibitorům.
Pokud ovšem máme určité zdravotní problémy, kvůli kterým musíme vyloučit či snížit konzumaci šťavelanů, pak je zcela na místě následovat speciální dietu.
Pro vegany (a ne jen pro ně) je důležitá pestrost a kvalita konzumovaných potravin. Způsob pěstování totiž ovlivňuje hodnotu šťavelanů. Kadeřávek oproti špenátu je zeleninou s nízkým obsahem oxalátů a byla prokázána výborná absorpce Ca na rozdíl od špenátu. 6
Zde ještě pro ukázku sdílím procentuální absorpci Ca z následujících zdrojů:
| Food Sources | Calcium Absorption % Rate |
| Beans, white | 17.0 % |
| Broccoli | 52.6 % |
| Brussels sprouts | 63.8 % |
| Kale | 58.8 % |
| Mustard greens | 57.8 % |
| Orange juice, calcium-fortified | 37.0 % |
| Soymilk, calcium-fortified | 24.0 % |
| Tofu, calcium-set | 31.0 % |
| Turnip greens | 51.6 % |
http://www.pcrm.org/health/cancer-resources/ask/ask-the-expert-calcium
Reference
1. Committee to Review Dietary Reference Intakes for Vitamin D and Calcium, Food and Nutrition Board, Institute of Medicine. Dietary Reference Intakes for Calcium and Vitamin D. Washington, DC: National Academy Press, 2010.
2. National Institutes of Health. Optimal calcium intake. NIH Consensus Statement: 1994;12:1-31.
[PubMed abstract]
3. Janelle KC, Barr SI. Nutrient intakes and eating behavior scores of vegetarian and nonvegetarian women. J Am Diet Assoc 1995;95:180-6. [PubMed abstract]
4. American Dietetic Association, Dietitians of Canada. Position of the American Dietetic Association and Dietitians of Canada: vegetarian diets. J Am Diet Assoc 2003;103:748-65.
[PubMed abstract]
5. http://www.davidpublishing.com/davidpublishing/Upfile/11/23/2011/2011112307553821.pdf
Stanovení nebezpečného výrobku: Hrnek smaltový, červený s bílými puntíky, 400 ml
Vytvořeno: 21. 4. 2020 Poslední aktualizace: 21. 4. 2020
Ministerstvo zdravotnictví postupem podle § 6 zákona o obecné bezpečnosti výrobků č. 102/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanoví jako nebezpečný tento výrobek:
Hrnek smaltový, červený s bílými puntíky, 400 ml
údaje na dolepené etiketě: HRNEK SMALT 400 ML, Art. No.:44010314DOT
EAN: 4824042068561(neexistuje)
Země původu/ výrobce: neuvedeni
Distributor/ Dovozce dle značení: U.T.C. spol. s.r.o., Goodman Jažlovice Logistics Centre, Zděbradská 94, 251 01 Říčany – Jažlovice CZ
Prodejce: Albert Česká republika s.r.o., Radlická 520/117, 158 00 Praha 5, IČO: 44012373 (provozovna: Hypermarket ALBERT, Palackého třída 2748, 530 02 Pardubice))
Popis: Jedná se o barevný (červený s bílými puntíky a s černým okrajem), smaltový hrnek o objemu cca 400 ml. Výrobek je ložen volně. Na spodní straně výrobku je dolepená papírová etiketa s údaji o názvu výrobku (HRNEK SMALT 400 ML) i ve více jazycích, artovém číslu (Art. NO.
: 4401314DOT), neexistujícím EAN kódem, s texty s pokyny pro použití, údaji o dovozci a symbolu výrobku určeného pro styk s potravinami (symbol „pohárku a vidličky“), symbolu nabádající k šetrnému vztahu k životnímu prostředí (piktogram „basketbalisty“) a dalšími symboly.
Na základě provedených laboratorních zkoušek u tohoto výrobku firma současně stáhla z trhu výrobek z identického materiálu o objemu 1000 ml.
Odůvodnění: Z okraje pro pití se uvolňuje kadmium v množství od 2,91 ± 0,29 mg na předmět. Výrobek pro obsah tohoto prvku nesplňuje požadavky závazných předpisů, a to článku 3 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
1935/2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, podle kterého musí být tyto materiály a předměty vyrobeny tak, aby za obvyklých nebo předvídatelných podmínek použití neuvolňovaly své složky do potravin v množstvích, která by mohla ohrozit zdraví lidí. Dále nebyly splněny požadavky § 19 odst. 1 ve spojení s oddílem 1 přílohy č.
9 bod 1.4 vyhlášky č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů.
Riziko pro spotřebitele spočívá v tom, že při pití z tohoto hrnku může docházet ke kontaminaci rtů a nápoje toxickým kovem − kadmiem a následně k jeho průniku do organismu člověka. Toxicita kadmia je vysoká a kadmium se dokáže hromadit v lidském organizmu, hlavně v ledvinách a játrech. Detoxikace je pomalá a hrozí nebezpečí chronických otrav.
Úplný text stanovení nebezpečného výrobku v textových formátech word a pdf a předmětné fotografie v příloze.
V hračkách či nádobí mohou být nebezpečné látky. Nenechte se otrávit a otestujte svou domácnost!, vyzývá Arnika
V plastové hračce robota byly objeveny látky negativně ovlivňující vývoj děti a imunitní systém – tzv. polybromované difenylétery (PBDE) (1), které patří mezi zpomalovače hoření.
Z barvy dalších čtyř testovaných výrobků – keramických a skleněných hrnků – se uvolňoval další toxický prvek – olovo (2) a u jednoho z prověřovaných hrnků bylo potvrzeno uvolňování toxického kadmia (3) nad zákonem stanovený limit.
Testy, které Arnika nechala provést v certifikované laboratoři ITC ve Zlíně, tak ukázaly, že nebezpečné látky se i přes častější kontroly stále vyskytují v předmětech denní potřeby (4).
Proto v příštím týdnu Arnika umožní veřejnosti v Praze a v Ostravě nechat si bezplatně otestovat přinesené výrobky, například hrnky, talíře, hračky, mobily či notebooky. Připravená akce je příspěvkem Arniky k Mezinárodnímu roku chemie, kterým rok 2011 vyhlásilo UNESCO.
„Chemické rozbory potvrdily naše předpoklady vycházející z předchozích měření ručním rentgenovým analyzátorem, v hračce byly nalezeny bromované zpomalovače hoření a z barev hrnků se při používání uvolňují těžké kovy,“ komentovala výsledky koordinátorka projektu Chemické látky v našem každodenním životě Mgr. Jitka Straková. Protokoly o výsledcích laboratorních měření budou předány České obchodní inspekci spolu s podnětem ke stažení hrnečku, který vykazuje nadlimitní uvolňování kadmia, z trhu a umístění výrobku do databáze výstražného informačního systému o nebezpečných spotřebitelských výrobcích RAPEX (5).
V pondělí 24. října v Ostravě a ve středu 26. října v Praze Arnika uspořádá veřejné informační stánky spojené s testováním vybraných výrobků.
Příchozí se tak budou moci dozvědět, zda jejich oblíbený hrnek, oblíbená hračka jejich dítěte nebo notebook neobsahuje těžké kovy nebo brom a také zda naměřená hodnota signalizuje, že výrobek je rizikový pro další používání s ohledem na způsob jeho využití. Na informačním stánku bude možné otestovat dětské hračky, drobnou elektroniku a barevné a potištěné hrnky, skleničky a talíře.
Pro testování hraček a spotřebního zboží poslouží ruční rentgenový analyzátor (6), který nezanechá na měřeném zboží žádnou stopu. Test bude proveden bezplatně na místě během několika sekund specializovanou firmou ve spolupráci se sdružením Arnika.
Veřejné informační stánky sdružení Arnika „Nenechte se otrávit. Otestujte svoji domácnost!“ se uskuteční v Ostravě 24. října od 14 do 17 hodin v pasáži u ústřední pobočky Knihovny města Ostravy a ve středu 26. října od 15 do 18 hodin v Praze, u stanice metra I. P. Pavlova, na rohu ulice Jugoslávská a Lublaňská.
Arnika dlouhodobě upozorňuje veřejnost, že pro životní prostředí, ale patrně i dětské zdraví, jsou nejvhodnější hračky z přírodních materiálů. Naopak doporučuje vyhýbat se elektronickým hračkám nebo výrobkům z PVC.
Při výběru keramického a porcelánového nádobí by spotřebitel měl dle Arniky zohlednit, zda se v oblasti, kde přichází výrobek do kontaktu s jídlem, nevyskytuje barevná dekorace, která by mohla být zdrojem uvolňujících se těžkých kovů.
Více informací o nebezpečných výrobcích, jejich alternativách a právu na informace o nebezpečných látkách ve spotřebním zboží nalezne uživatel na webu Arniky, stejně jako informace o rizikových výrobcích (7).
Testování Arnika provede v rámci projektu Chemické látky v našem každodenním životě, který se snaží veřejnosti srozumitelně podat poměrně složitou vazbu chemického znečištění životního prostředí, které může začínat u použití problematických látek ve výrobě spotřebního zboží, které nás obklopuje doma nebo na pracovišti. Součástí projektu finančně podpořeného Ministerstvem životního prostředí ČR je nalezení dostupných alternativ k produktům obsahujícím nebezpečné látky. Program Toxické látky a odpady sdružení Arnika, se již od svého vzniku především v kampaních Budoucnost bez jedů a Nehrajme si s PVC zasazuje o ochranu životního prostředí před toxickými látkami, prosazuje náhradu látek nebezpečných pro lidi a další organismy za bezpečnější alternativy a prosazuje právo občanů na informace o nebezpečných látkách v životním prostředí.
Další informace:
1) Polybromované difenylétery (PBDE) patří do skupiny bromovaných zpomalovačů hoření. Tyto chemické látky jsou přidávány do výrobků za účelem zmírnění průběhu požáru.
Většina z bromovaných zpomalovačů hoření je toxických – negativně ovlivňují imunitu, reprodukční cyklus a vývoj jedince, narušují hormonální systém a bylo prokázáno, že zvyšují pravděpodobnost vzniku rakoviny jater. Tyto látky ohrožují nervový systém dětí (působí neurotoxicky).
Do životního prostředí se tyto látky dostávají při výrobě, používání i recyklaci výrobku.
Bromované zpomalovače hoření byly nalezeny ve všech složkách životního prostředí – ve vzduchu, vodě, odpadních kalech, kancelářském prachu, rybách a jiných živočiších, lidské krvi, tukových tkáních i mateřském mléce. Do lidského organismu se dostávají při kontaktu s kůží, vdechem prachu nebo konzumací potravy – zejména ryb – v níž jsou BFR obsaženy.
Stockholmská úmluva omezuje u vybraných zpomalovačů (penta a okta bromovaných bifenyléterů) výrobu, jejich používání a vypouštění do životního prostředí, nezakazuje však jejich použití v recyklovaných výrobcích. Přestože využití těchto látek částečně zakázala směrnice RoHS (směrnice o nebezpečných látkách v elektrickém a elektronickém zařízení), nedále je umožněna jejich recyklace, která je přivádí spolu s novým kobercem, dekoračními předměty nebo hračkami nazpět do našich domovů. Více informací o PBDE najdete: http://arnika.org/pbde-polybromovane-difenylethery
2) Olovo je nejrozšířenějším prvkem skupiny těžkých kovů. Jedná se o potenciálně karcinogenní prvek s negativními vlivy na nervový systém a krvetvorbu. S olovem se můžeme setkat v barvách a glazurách. Díky širokému využití olova a jeho odolnosti vůči rozkladu nalezneme tento prvek ve všech složkách životního prostředí.
Použití olova je omezeno například směrnicí RoHS 2002/95/EC (směrnice o nebezpečných látkách v elektrickém a elektronickém zařízení), směrnicí o bezpečnosti hraček 2009/48/ES nebo limity pro materiály, které přichází do kontaktu s potravinami (vyhláška č. 38/2001 Sb.). Více informací o olovu: http://arnika.org/olovo
3) Kadmium patří mezi těžké kovy. Jedná se o karcinogen, který mimo jiné negativně působí na funkci ledvin a metabolických reakcí. S kadmiem se můžeme setkat v barvách a glazurách. Díky odolnosti kadmia vůči rozkladu se s ním setkáváme ve všech složkách životního prostředí.
Použití kadmia je omezeno například směrnicí RoHS 2002/95/EC (směrnice o nebezpečných látkách v elektrickém a elektronickém zařízení), směrnicí o bezpečnosti hraček 2009/48/ES nebo limity pro materiály, které přichází do kontaktu s potravinami (vyhláška č. 38/2001 Sb.). Více informací o kadmiu: http://arnika.org/kadmium
4) Laboratorní výsledky
Testovány byly čtyři výrobky přicházející do styku s potravinami – tři keramické hrnky a jedna sklenička. U těchto výrobků byl stanovován obsah těžkých kovů (olova, kadmia, rtuti a arsenu) ve výluhu z okraje pro pití. U jednoho vzorku hračky robota byly analyzovány bromované zpomalovače hoření v šedém plastu hračky.
U všech čtyř předmětů určených pro styk s potravinami byla prokázána migrace olova z okraje pro pití. Z výrobků se při testu uvolňovalo mezi 0,06 a 0,42 miligramy olova na vzorek. U jednoho z hrnků byla prokázána nadlimitní migrace kadmia dosahující 0,26 miligramů. Ve vzorku robota byly detekovány penta-, okta-, nona-, deka- polybromované bifenylétery.
Tabulka č. 1: Výsledky migrace prvků z okraje pro pití
| Vzorek/Výsledek měření | Vz.č. 01 – Modrý hrnek s ležícím koněm | Vz.č. 02 – Červený hrnek se smajlíky | Vz.č. 03 – Fialový hrnek s kočkou | Vz.č. 04 – Sklenička latte macchiato | Limitní hodnota* |
| Olovo (mg/předmět) | 0,06 | 0,42 | 0,06 | 0,11 | Max. 2 |
| Kadmium (mg/předmět) |
Jaké toxické látky se mohou uvolňovat z nádobí?
Z ekoporadna.cz – Wiki
← zpět na Chemické a nebezpečné látky v domácnostech a v prostředí
Úvod
| Na barveném nádobí se můžeme setkat s barvami obsahujícími některé těžké kovy, především olovo či kadmium. U plastového nádobí je důležité sledovat typ plastu. Problematické je PVC anebo melaminové nádobí, ze kterého se mohou uvolňovat melamin a formaldehyd. U nádob na vaření je třeba sledovat, zda se z materiálu, z něhož je vyrobené, nemohou uvolňovat toxické látky při enormním ohřátí, k němuž při vaření dochází a také, zda není poškozena ochranná vrstva často překrývající materiál, z něhož se mohou uvolňovat těžké kovy (např. nikl u smaltovaného nádobí, měď z měděných pánví anebo perfluoroktanová kyselina z teflonového nádobí). Pro nádobí platí omezení a limity stanovené vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 38/2001 Sb. |
Doporučujeme
- Vyhněte se raději nádobí barvenému na povrchu v místech, kde dochází ke styku s jídlem anebo s vašimi ústy (okraj hrnků a skleniček), glazura nemusí být problém, povrchové barvy mohou.
- Raději se vyhněte teflonu anebo zkontrolujte, zda není poškozena jeho vrstva na nádobí.
- Nádobí s poškozenou glazurou anebo povrchovou úpravou u nádobí na vaření (smalt, překryv mědi u měděného nádobí, teflonová vrstva) raději dejte k ekologické likvidaci anebo nepoužívejte nadále na potraviny.
- Pozor na melaminové misky pro děti a silikonové formy na pečení – ověřte si, zda nejsou na seznamu nebezpečných výrobků (systém RAPEX).
- Nebezpečné prvky si nechte změřit rentgenovým spektrometrem.
Podrobný popis problému
Toxické látky v nádobí anebo nádobách na uchování potravin je problém starý stejně jako nádobí a nádoby.
Z dějin antiky si pamatujeme používání olověných trubek a olověných nádob na víno a v té souvislosti nervová či psychická onemocnění římské aristokracie.
Přestože už nepijeme víno z olověných lahví, s olovem se ještě na nádobí setkáváme, a to v barvách a glazurách. Ty mohou obsahovat i další těžké kovy, především kadmium anebo nikl.
Malba na skleničkách, porcelánu anebo keramice může obsahovat množství těžkých kovů (kadmium, olovo). Doporučujeme proto volit skleničky čiré, nebo alespoň takové, kde malba nezasahuje do okraje, který vkládáme do úst. Pokud se navíc malba začne olupovat, jsou namístě pochybnosti o její kvalitě a bezpečnosti.
Barvy na povrchu nádobí jsou méně stálé než glazury, ale i z rozbité anebo nekvalitní glazury se mohou uvolňovat těžké kovy, pokud v ní jsou.
Například olovo a kadmium se léta používaly do glazur a nátěrů keramických mís, džbánů a nádobí. Pokud nebylo nádobí dostatečně vypáleno nebo byla do glazury přidána měď, může docházet k uvolňování olova do potravy.
Povrch užitkové keramiky by měl být hladký a lesklý, nikoliv drsný.
Neuchovávejte potraviny a nápoje v keramických nádobách, olovnatém skle anebo hliníkových nádobách.
Olovo a hliník se mohou uvolnit, pokud kyseliny v potravinách a nápojích přijdou do kontaktu s glazurou anebo povrchem kovového nádobí.
Zejména si dejte pozor na skladování ovoce, mléka, džusů, vína a kávy. Nejvíce rizikové je staré nádobí, keramika dovezená z dovolené a zboží od amatérských hrnčířů.
U dřevěných misek je důležité sledovat, zda nejsou napuštěné konzervačními činidly s obsahem těkavých organických látek anebo lepeny lepidly s těmito látkami včetně například nebezpečného dichlormethanu.
Na problém může upozornit štiplavý zápach (podobný například takovému jako při lakování nehtů). V některých dřevěných miskách dovezených z Číny byly zjištěny zvýšené koncentrace formaldehydu. Pro natřené dřevěné nádobí pak platí totéž, co pro barvy na keramice.
Barvy mohou obsahovat těžké kovy, především kadmium a olovo. Pozor na odlupování barev do jídla.
V plastových nádobách je důležité sledovat materiál, ze kterého jsou. K nejproblematičtějším plastům patří PVC, ale z něj se dnes již nádoby na potraviny většinou nevyrábějí.
V některých barevných plastových nádobách se mohou objevit zvýšené hodnoty těžkých kovů anebo těkavých organických látek (viz dále: analýzy silikonových forem na pečení).
Pokud se stále používá do barev, bývá olovo většinou ve žluté, bílé, oranžové anebo červené barvě.
K výrobě různých misek a talířů, včetně nádobí pro děti, se používá melaminová pryskyřice. Během používání se může uvolňovat melamin, který je toxický pro ledviny a formaldehyd, který je v materiálu také obsažen a který způsobuje alergické reakce a je podle IARC (Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny) hodnocen jako karcinogenní.
Rozhodně je bezpečnější volit tradiční materiály, jako sklo, porcelán, kameninu. Z melaminových pryskyřic se často vyrábí i pestré nerozbitné nádobí pro děti . Pokud chcete nerozbitný materiál, raději volte „bezpečnější“ plasty jako např. polypropylen (PP).
U melaminového nádobí pak doporučujeme sledovat, zda není v databázi seznamu nebezpečných výrobků RAPEX.
Dle analýz časopisu D-test z roku 2006 se jako problematické ukázaly silikonové formy na pečení. Jedna obsahovala vysoké množství olova a tři pak těkavé organické látky .
V košíčcích z pečicího papíru mohou pro změnu být perfluorované látky (PFC), stejně jako v pečicím papíru samotném. Arnika je nechala v roce 2012 analyzovat a v pěti košíčcích byly tyto látky zjištěny .
Na vánoce a velikonoce tedy asi vyhrávají klasické kovové formy na pečení.
U nádob, ve kterých vaříte, si pak dávejte pozor na možnost uvolňování toxických látek v důsledku vysokých teplot, na které se nádoba ohřívá. Používání oleje, tuků anebo kyselých potravin nahrává vymývání některých látek do potravin.
Navíc část toto nádobí sestává z více vrstev a při poškození ochranné vrstvy se může zvyšovat riziko uvolňování toxických látek ze spodní vrstvy, která nemá přijít do styku s potravinami a je třeba z mědi anebo obsahuje jiné látky .
Abychom byli konkrétní: poškození povrchové vrstvy hraje významnou roli například u nádobí s teflonovým povrchem, smaltovaného (některé pak může uvolňovat nikl) anebo měděného nádobí. Vyluhování hliníku kyselými potravinami (octem, mlékem, kávou, vínem) hrozí vcelku logicky u hliníkového nádobí.
Specifická problematika teflonu (polytetrafluorethylenu) je popsána v článku věnovaném otázce působení perfluorovaných látek (PFC). Pod povrchovou vrstvou teflonu totiž může být použita kyselina perfluoroktanová (PFOA) pro přilnutí teflonu k vnějšímu materiálu pánve. Tato kyselina patří mezi problematické perfluorované látky.
Pro bezpečné používání teflonových nádob je důležité dodržovat několik pravidel:
- teflonové nádobí používat skutečně jen na rychlou přípravu pokrmů
- nepoužívat teplotu vyšší než 260 °C (tj. max. 5 minut smažení na plný výkon)
- míchat pouze pomocí pomůcek, které nenaruší povrch teflonu (dřevo, plast…)
- teflonový povrch čistit jemnou houbičkou, nikdy ne drátěnkou
- poškozený výrobek (odloupaný povrch) ihned ekologicky zlikvidovat.
Dodržujte návod na používání teflonového nádobí, jinak se vystavujete zbytečným zdravotním rizikům. K teflonovým pánvím však existuje řada bezpečnějších alternativ, kterým je vhodné dát přednost, například keramické anebo nerezové pánve. Drobnou nevýhodou nerezového nádobí může být uvolňování nepatrných množství niklu, která ovšem mohou hrát roli pro alergiky .
Analýzy nádob
Pokud chcete rychlý test svého nádobí, pak lze doporučit screeningovou analýzu rentgenovým spektrometrem (XRF), kterým lze zjistit celkový obsah prvků, včetně těžkých kovů. Přestože neukáže migraci nebezpečných těžkých kovů z nádobí, poslouží alespoň jako orientační analýza a může vás upozornit na rizikové „kousky“ z vaší domácnosti.
Takovéto analýzy v poslední době provádí sdružení Arnika. S analýzami na další látky jakou jsou perfluorované látky to je složitější a hlavně dražší. Všeobecně se vyplatí sledovat pravidelně aktualizované seznamy nebezpečných výrobků v celoevropské databázi RAPEX. Pro nádobí platí omezení a limity stanovené vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č.
38/2001Sb.
Olovo
Olovo se postupně ukládá v kostech, játrech a slezině. Otrava olovem může vyvolat neschopnost koncentrace a učení, poruchu krvetvorby, leukémii. Nejvíce citlivé na olovo jsou těhotné ženy a malé děti.
Trvalá expozici nízkými koncentracemi může vést hlavně u dětí k poruše jejich chování, např. k hyperaktivitě. Epidemiologické studie ukázaly, že na každých 10 ug Pb / 100 ml krve se IQ snižuje asi o 1- 3 body.
Kadmium
V lidském těle se hromadí hlavně v ledvinách a játrech, přičemž příjem i velmi malých dávek tohoto kovu může vést k selhání ledvin. S vyššími koncentracemi kadmia narůstá riziko rakoviny prostaty a dýchacího aparátu. S věkem zatížení organismu kadmiem roste, u kuřáků až dvojnásobně.
Melamin
Škodlivý při požití, vdechování nebo vstřebání přes kůži. Chronická expozice může vést k rakovině nebo poškození reprodukčních schopností. Dráždí oči, pokožku a dýchací cesty.
U malých dětí může způsobit akutní selhání ledvin. Takový byl účinek jeho záměrného přidávání do mléka při skandálu v Číně v roce 2008 (47 tisíc dětí bylo hospitalizováno a 4 zemřely). http://cs.wikipedia.org/wiki/Melamin
Formaldehyd
Látka rakovinotvorná pro člověka. Dráždí sliznice, oči, pokožku a dýchací cesty. Mám mutagenní účinky a vyvolává různá alergická onemocnění.
Související odkazy
Legislativa
- Vyhláška č. 38/2001 Sb. Ministerstva zdravotnictví o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy. Ministerstvo zdravotnictví ČR. Vyhl.
- Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Českou republikou změn příloh A, B a C Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech. Sbírka mezinárodních smluv č. 90 / 2010: 3506-3528.