Děti tráví málo volného času s rodiči

Objektivně vzato, máme nejvíce volného času v celých dějinách lidstva! Neexistuje nějaký zlatý věk minulosti, kdy ho lidé měli více. Ve středověku se pracovalo od rána do večera, podobně i v novověku. Průmyslová revoluce přinesla vlnu stěhování do měst, kde lidé pracovali v továrnách na dlouhé směny. Dělníci zvládali jen pracovat, jíst a spát.

Potřeba volného času ani „času na děti“ však nebyly společenským tématem, mimo jiné i proto, že koncept dětství, jak jej známe dnes, nebyl ještě „vynalezen“. Teprve až postupný vzestup materiální úrovně obyvatelstva s sebou přinesl touhu po skutečně volném čase.

Následný vznik dělnických a emancipačních hnutí odstartoval postupné zkracování pracovní doby, které dle grafu trvá až do dnes.

Zdroj: Český statistický úřad a Krippendorf, J., Kramer, B., Müller. Freizeit und Tourismus. Bern: 1989.

V současnosti, objektivně vzato s ohledem na délku pracovní doby, máme času více. A to i přesto, že v Česku je stále nedostatek zkrácených pracovních úvazků, málo flexibilní pracovní doba apod.

V průměru dle zjištění Českého statistického úřadu pracujeme 40,4 hodin týdně, přičemž muži pracují průměrně 41,9 hodin a ženy 38,4 hodin týdně. Samozřejmě, některé profese jsou časově náročnější, stejně jako podnikání, nemluvě o lidech (a smekám před nimi), kteří musí mít více zaměstnání, aby uživili své rodiny.

Vedle svého zaměstnání máme navíc i další povinnosti (počínaje spánkem, jídlem a hygienou až po nutný úklid, obíhání úřadů apod.). Výzkumníci zkoumající volný čas rozlišují čas pracovní, který trávíme v práci, a čas mimopracovní. Mimopracovní pak dále dělí na čas vázaný (který věnujeme biologickým potřebám, domácím povinnostem a dalším nutným úkonům) a konečně na ten báječný volný čas.

V roce 2010 provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd ČR rozsáhlý výzkum volného času. Mimo jiné zjišťoval, kolik si lidé subjektivně myslí, že mají toho skutečně volného času.

Výsledky překvapivě nedopadly zle. Většina respondentů uvedla, že má ve všední den více než 3 hodiny volného času.

O víkendu nemá žádný volný čas jen 1 -2 % obyvatel, ostatní mají více než 5 hodin volného času (viz tabulka níže).

Volný čas ve všední den	1 – 2 hodiny	3 – 4 hodiny	5 – 6 hodin	7 a více hodin
24 % obyvatel	32 % obyvatel	18 % obyvatel	16 % obyvatel

Volný čas v sobotu nebo neděli	0 hodin	5 -6 hodin	7 -9 hodin	10 a více hodin
1 – 2 % obyvatel	25 % obyvatel	25 % obyvatel	30 % obyvatel

• Tak proč máme stále pocit, že máme málo času, někam spěcháme a nemáme čas na své blízké a zejména děti?
• Na tuto otázku nám žádný výzkum přesnou odpověď nedá, nicméně v různých šetřeních i rozhovorech s rodiči se ukazují tři hlavní příčiny toho, proč cítí nedostatek času na své rodiny.
• Klademe na sebe nesmyslné nároky a sami si krademe z volného času

Tatínek zmíněný v úvodu textu popisuje nedostatek času na děti takto „…brzy ráno musím vstát a odvézt syna na hokej, takže spolu jako rodina nesnídáme, pak ho odvezu do školy a potom spěchám do práce. Odpoledne manželka vozí děti na kroužky – máme syna a dceru a každý z nich má odpoledne dva kroužky, každý na jiném místě.

Děti na kroužky nemohou jezdit samy, protože jsou kroužky vždy na druhé straně města. Večer se musí vařit a donutit unavené děti dělat si úkoly. A pak jsme všichni tak unavení, že padneme do postele.  Úklid se nestíhá, proto mu věnujeme jeden víkendový den, druhý jedeme na velký nákup na celý další týden a pak zase nanovo.

“ Má tato rodina skutečně málo času, nebo si na sebe jen upletla bič a mnoho zbytečných povinností?

Mnohdy si myslíme, že když poskytneme dětem spoustu kroužků a doma budeme mít perfektně uklizeno, tak děláme pro svou rodinu to nejlepší. Ale nakonec jsme všichni jen unavení a nemáme na sebe čas. Množství volného času a času na rodinu je mnohdy otázkou priorit, které si určujeme sami.

Nesdílíme v rodině vázaný čas

Samozřejmě, někdy je potřeba poklidit, nakoupit, obejít úřady, zkontrolovat účty, umýt se, jíst a spát… Velká část mimopracovního času je vázaná na další povinnosti, které je třeba splnit.

O tomto čase často uvažujeme jen jako o povinnosti, druhé práci. Avšak i vázaný čas lze smysluplně trávit s dětmi.

Stačí děti zapojit do úklidu, nelitovat těch několika minut, o něž se díky dětské iniciativě úklid protáhne a přitom si s dětmi povídat.

Máme mnoho možností, jak svůj volný čas trávit

To, jak svůj volný čas trávíme, je otázkou volby a je plně na nás, zda jej trávíme sami, s partnerem či partnerkou, s dětmi, přáteli…

Výzkumy ukazují, že mnoho lidí tráví svůj volný čas spíše pasivně (sledováním televize, v nákupních centrech…). Nevyužívá jej k seberealizaci ani ke sdílení se svou rodinou. Jiní jsou naopak aktivní a své rodině i přátelům se věnují, jak ukazují výsledky šetření PPM Factum z roku 2010, v němž lidé uváděli činnosti, jimž se pravidelně ve svém volném čase věnují.

Opět zde tedy platí, že jak efektivně a smysluplně svůj volný čas využíváme, je jen a jen na nás.

Co je čas na děti?

Mnohdy se také neumíme zastavit a soustředit jen na přítomný okamžik, který můžeme trávit s dětmi.

V hlavě nám víří myšlenky na zítřejší pracovní den, domácí povinnosti, složenky a účty a nedokážeme dítě poslouchat a skutečně s ním být teď a tady.

V takových chvílích je dobré si tuto situaci uvědomit, pojmenovat a říci si, mé dítě je tady a teď a já tu budu s ním nejen fyzicky, ale i myšlenkami.

Čas na děti není jen ten, kdy se jim cíleně věnujeme, hrajeme si s nimi, či je vezmeme na pečlivě naplánovaný a zorganizovaný výlet.

Čas na děti je každý okamžik, kdy jim věnujeme svou myšlenkovou kapacitu, kdy si s nimi povídáme a děláme něco společně. A takových chvil se dá i v běžném každodenním provozu najít dost.

Každá taková chvíle posiluje vzájemný vztah, buduje důvěru a také učí děti, jak lze s časem nakládat.

Adéla Zelenda Kupcová

Literatura:

Dudová, R. (ed.) Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života. Sociologický ústav AV ČR, 2007.

Dufková, J., Tuček, M. Proměny způsobu života. In: Tuček, M. (ed.) Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003.

Krippendorf, J., Kramer, B., Müller, H. Freizeit und Tourismus. Bern: 1989.

Šafr, J., Patočková, V. Trávení volného času v České republice ve srovnání s evropskými zeměmi. Naše společnost, č. 2, 2010.

Šamanová, G. Volný čas. CVVM, 2010

ČSÚ. Výběrové šetření pracovních sil: Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS – čtvrtletní údaje 4. Čtvrtletí 2014. 2014.

PPM Factum. Jak trávíme svůj volný čas? 2010.

Rodiče neumějí s dětmi využívat volný čas

Hlavní obsahIlustrační foto
Foto: Stringer, Reuters

Podle psychologů přitom stačí jen čas od času odložit tablet nebo mobil a naplno se věnovat společné činnosti. Moderní technologie na jednu stranu čas šetří, ale na druhou stranu ho i berou.

„Sociální sítě, chatovací a jiné aplikace snadno lapí naši pozornost a udrží ji na dlouhou dobu. To se bohužel stále častěji projevuje ve schopnosti rodičů hrát si s dětmi.

Klasické hraní totiž vyžaduje trpělivost a čas, je potřeba se na něj soustředit a nenechávat se vyrušit.

A s tím má dnes řada rodičů problémy,“ uvedla Kristýna Křížová ze společnosti Agátin svět, která se specializuje na kreativní hračky.

Pronikání technologií do rodinného života se znepokojením sledují i psychologové. „Trávíme mnohem více času vedle sebe, ale ne spolu. Děti napodobují své rodiče a nemají problém na tabletu strávit čtyři hodiny a zabavit se,“ řekla Jana Víchová, psycholožka na Klinice dětské hematologie a onkologie motolské nemocnice v Praze.

„Virtuální svět je pro děti často až příliš bohatý, dává jim možnost přeskakovat, nemusí vydržet dlouho u jedné činnosti. Ne náhodou nám roste počet dětí s poruchami pozornosti,“ doplnila. Nicméně tablety a mobily jako prostředek k hraní nezavrhuje, pouze volá po vyváženosti.

Podle mezinárodní ankety společnosti GE Money Bank z roku 2009 mají čeští školáci nejvíce kroužků a mimoškolních aktivit v Evropě. Na sportovištích a v různých kroužcích tráví týdně pět až osm hodin. Žádný kroužek či kurz nikdy nenavštěvovalo pouze 12 procent dětí.

Podle socioterapeutky Zdeny Prokopové je ale třeba i ke kroužkům přistupovat racionálně.

„Jsou vynikající, ale nemohou suplovat kontakt s rodiči. Děti se také nesmějí přetěžovat ani příliš ambiciózními představami rodičů, přecházet z hodin klavíru na tréninky tenisu, pak na počítačový kroužek,“ upozorňuje.

Čeští rodiče podle zjištění projektu nadace Kooperativa příliš nevyužívají pro kontakty s dětmi ani společných obědů a večeří. Podle psychologů je přitom společné jídlo vynikající příležitostí k navázání bezprostředních kontaktů s dětmi. Avšak pouze 38 procent rodin například večeří společně, přitom jim jako kulisa hraje často televize, upozorňuje průzkum.

Společné hraní v rodině přitom podle Víchové plní spoustu důležitých funkcí. Dítě se tak například naučí, že občas prohrát je normální a není v pořádku po prohrané hře ve vzteku smést hrací plán ze stolu.

Klíčová je také vzájemná komunikace, která je v době, kdy každý člen rodiny tráví čas na svém vlastním přístroji, mnohdy problematická. Děti pak mají trable s výslovností, slovní zásobou a obecně se nedokážou dobře vyjadřovat, což dokládají i rostoucí počty návštěv logopedických nebo pedagogických poraden.

Že pravidelné hraní společenských her rodiny sbližuje, zaznívá i od samotných rodičů.

www.pohlidani-deti.cz

Bohužel se domnívám, že v posledních letech velká většina děti tráví volný čas velmi sedavým nezdravým způsobem. Současné děti jsou velmi ovlivňovány moderními technologiemi, pracovní vytížeností rodičů, konzumním způsobem života, drogami a lhostejností okolí.

Nemají zájem o sportovní aktivity, pohyb venku, hraní si s kamarády, nerady se pohybují v přírodě. K jednomu z nejdiskutovanějších problémů patří čas strávený ve vrstevnických partách, resp.

čas trávený bez cíle, s velkým rizikem zneužívání návykových látek, vedoucí k záškoláctví, šikaně, krádežím a jiným společensky negativním jevům.

Nevhodné trávení volného času s sebou přináší i spoustu komunikační, sociálně adaptačních i zdravotních problémů dětí. Děti neumějí vyjádřit své pocity a přání, neumějí se vhodně vyjádřit, neumějí komunikovat s vrstevníky ani dospělými. Mají různé, mnohdy velmi závažné logopedické vady, které ovlivňují sociální adaptaci.

Odborníci varují před velkým nárůstem obezity a cukrovky u dětí. Dochází k vadám páteře, očním vadám, vadám opěrné soustavy i kardiovaskulárním chorobám. Mají problémy s jemnou i hrubou motorikou.

Málo které dnešní dítě umí lézt po stromě, umí udělat kotrmelec, stojku, skákat přes švihadlo, šplhat, válet sudy, spousta dětí neumí jezdit na kole nebo plavat.

Děti jsou neobratné, bojácné, neohleduplné, neumějí dodržovat pravidla, nerespektují jeden druhého.

Není to tak dávno, co děti trávily volný čas pohybem. Nebyly ovlivňovány současnou, moderní, uspěchanou dobou. Měly povinnosti v domácnosti. Pobíhání po venku s partou kamarádů a hraní různých her bylo nejlepším naplněním volného času.

Hry se hrály různé na jaře – fotbal, jízda na kole, hraní kuliček, vyrábění píšťalek, skákání panáka, skákání gumy, pletení pomlázek, v létě – skotačení u vody, plavání, hry na schovávanou, běhání po lese, stavění domečků, hraní špačků, pletení věnečků, na podzim – lezení po stromech, pouštění draků, hraní míčových her, skákání přes švihadlo, v zimě – sáňkování, bobování, stavění sněhuláků, bruslení, koulování. Dnes mají v lepším případě doma hřiště na zahradu, v tom horším pak vůbec nic.

Všechny tyto dovednosti mají pozitivní vliv na rozvoj sociálních, psychických i tělesných funkcí. Děti byly ohleduplné, měly zájem jeden o druhého, měly pochopení pro okolí. Neměly problémy se začleňováním do skupiny, nebyly tak časté logopedické vady. Neměly tolik zdravotních problémů. Myslím si, že dítě bylo šťastnější, veselejší, usměvavější, obratnější, umělo více komunikovat.

Dítě si umí vyhledat spoustu informací, ale je třeba, abychom jej naučili tyto informace využít v praxi. Důležitost spatřuji, abychom dávali dítěti možnosti a nabízeli různé činnosti, hry a zábavu, která povede k rozvoji tělesnému, psychickému a sociálnímu.

PhDr. Eva Labusová – rodiÄŤovstvĂ­ – psychologie – zdravĂ­

• NásledujĂ­cĂ­ rozhovor jsem poskytla Tereze CimburkovĂ© pro webovĂ© stránky Rodina 21:
• 10. dĂ­l: VolnĂ˝ ÄŤas souÄŤasnĂ˝ch dÄ›tĂ­
• Tereza: Jak se liší volnĂ˝ ÄŤas souÄŤasnĂ˝ch dÄ›tĂ­ (školákĹŻ) od volnĂ©ho ÄŤasu generace jejich rodiÄŤĹŻ?

Eva: Volný čas se změnil naprosto zásadně.

Nejde jen o jiný způsob života (dnes méně pohybu a manuální práce) a přítomnost nových technologických výdobytků (Internet, počítače, chytré telefony…).

Především dnešní děti tráví nesrovnatelně méně času v prostředí vhodném pro spontánní nerušenou hru, která vždy byla důležitou součástí vývoje a poznávání.

Existuje pro to mnoho objektivnĂ­ch i subjektivnĂ­ch dĹŻvodĹŻ, od reálnĂ©ho nebezpeÄŤĂ­ v podobÄ› dopravnĂ­ho provozu, smogu ÄŤi kriminality, aĹľ po skuteÄŤnost, Ĺľe dnes volnĂ˝ ÄŤas ovlivĹ�uje dostupnost zábavy ryze konzumnĂ­. Hra však zĹŻstává pro dÄ›ti zásadnĂ­, ne nadarmo se říká, Ĺľe je to jejich „práce“. A potĹ™ebuje pĹ™iměřenĂ© prostĹ™edĂ­. Podle psychologĹŻ by dÄ›ti mÄ›ly mĂ­t moĹľnost mÄ›nit prostĹ™edĂ­ podle toho, co ta která hra vyĹľaduje, coĹľ má konkrĂ©tnĂ­ a nezastupitelnĂ˝ vĂ˝znam. VĂ­ce prozrazuje následujĂ­cĂ­ rozlišenĂ­:

• VenkovnĂ­ prostĹ™edĂ­ dĂ­tÄ›ti umoĹľĹ�uje vÄ›novat se neomezenĂ˝m pohybovĂ˝m a sportovnĂ­m aktivitám a bĂ˝t v kontaktu s přírodou, coĹľ je nenahraditelnĂ˝ zdroj poznánĂ­ a sebepoznánĂ­ (les, louka).
• Prostor v mĂ­stÄ› u domu (dvĹŻr, ulice) bĂ˝val vhodnĂ˝ pro hry kolektivnĂ­ a navĂ­c umoĹľĹ�oval dohled rodiÄŤĹŻ ÄŤi jinĂ˝ch dospÄ›lĂ˝ch z dálky, nevměšovali se přímo.
• Prostor „neorganizovanĂ˝“ (napĹ™. opuštÄ›nĂ© sklepy ÄŤi pĹŻdy, kde se tĹ™eba kupĂ­ rĹŻznĂ© vyĹ™azenĂ© pĹ™edmÄ›ty a kde mohou dÄ›ti poznávat minulost, hrát dobrodruĹľnĂ© hry a rozvĂ­jet svoji pĹ™edstavivost.
• Prostor „tajnĂ˝“, kam nemohou vstoupit nepovolanĂ­ a kde mohou mĂ­t dÄ›ti svá tajemstvĂ­ (dÄ›tskĂ© „domeÄŤky“ ÄŤi „bunkry“ dříve stavÄ›nĂ© právÄ› i na pĹŻdách ÄŤi ve volnĂ© přírodÄ›.
• Prostor k dÄ›tskĂ© hĹ™e umÄ›le vytvoĹ™enĂ˝ a vybavenĂ˝, tedy rĹŻzná hĹ™ištÄ› se skluzavkami a prolĂ©zaÄŤkami venku, klubovny a rodinná centra a samozĹ™ejmÄ› dÄ›tskĂ© pokoje doma. PrávÄ› v tomto poslednĂ­m prostoru se dnes volnĂ©ho ÄŤasu dÄ›tĂ­ odehrává nejvĂ­c. BĂ˝vá to jednostrannĂ©, pasivnĂ­ z hlediska vynalĂ©zavosti a improvizace a zanedbávajĂ­cĂ­ ostatnĂ­ výše zmĂ­nÄ›nĂ© potĹ™eby.

Je nějaký posun v začátku plánovaného plnění volného času u nejmladších dětí? Mám pocit, že dříve se kroužkovalo až školně, dneska už jde trend jinudy…

Ano, doba je bohatá na organizované zájmové aktivity a dnešní rodiče je pro děti nezřídka vyžadují už od mateřské školy a vlastně i dříve, vzpome�me třeba různá cvičení miminek a batolat. Rodiče mívají pocit, že to k dobrému rodičovství prostě patří. Tady bych připomněla dvě věci.

Za prvé, úkolem předškolního věku není primárně vzdělávat intelekt, ale především dítěti umožnit, aby se zabydlelo ve vlastním těle a seznámilo se se sebou samým.

Hojný pobyt venku, pomáhání rodičům při práci doma i na zahradě, pohyb ve volné přírodě a rozhovory s laskavými dospělými, kteří umějí zajímavě povídat o světě a uvádět dítě srozumitelně a v souladu s věkem do souvislostí života, to je myslím před nástupem do školy to nejdůležitější.

KromÄ› toho má dobrou tradici ÄŤeská pĹ™edškolnĂ­ vĂ˝chova. Je pestĹ™e pojatá a v rámci osnov docela přínosná. ZvláštÄ› kdyĹľ uĹľ si mĹŻĹľeme vybrat z pestrĂ© nabĂ­dky typĹŻ školek – vÄŤetnÄ› tÄ›ch nestátnĂ­ch (napĹ™. Montessori, lesnĂ­ apod.).

OsobnÄ› si myslĂ­m, Ĺľe do nástupu do školy dĂ­tÄ› – snad kromÄ› nÄ›jakĂ© hudebnĂ­ ÄŤi pohybovĂ© přípravky – žádnĂ© krouĹľky nepotĹ™ebuje. Pokud nenĂ­ v autentickĂ©m cizojazyÄŤnĂ©m prostĹ™edĂ­, pak nepovaĹľuji za efektivnĂ­ ani všechny ty „angliÄŤtiny“ a celĂ˝ tlak na brzkou vĂ˝uku cizĂ­ch jazykĹŻ.

Rodiče potřebují ujistit, že když se budou svému dítěti věnovat a trávit s ním dost času, nechť klidně přeslechnou onen všetečný a módním trendům nakloněný hlas, který jim našeptává, že dítě, které na žádné kroužky nechodí, je nějak zanedbáno.

Toto zdĹŻraznÄ›me – dÄ›ti, a tĂ˝ká se to i tÄ›ch starších, by zdaleka nepotĹ™ebovaly tolik organizovanĂ˝ch mimoškolnĂ­ch aktivit, kdyby si na nÄ› jejich rodiÄŤe udÄ›lali vĂ­ce ÄŤasu, kdyby spoleÄŤnÄ› nÄ›co podnikali a kdyby panovala vÄ›tší harmonie a kultivovanost v rodinnĂ˝ch i komunitnĂ­ch vztazĂ­ch. To by vedlo i k tomu, Ĺľe by dÄ›ti poznaly mnohem vĂ­c ohlednÄ› fungovánĂ­ vztahĹŻ i skuteÄŤnĂ© potĹ™eby kaĹľdodennĂ­ho praktickĂ©ho ĹľitĂ­. KrouĹľky i rĹŻzná centra zábavy z tohoto Ăşhlu pohledu ÄŤasto poskytujĂ­ jen umÄ›lou náhraĹľku, která nakonec dÄ›ti pro Ĺľivot nijak zásadnÄ› neobohatĂ­.

Kdy je dobré/vhodně zhruba děti vypustit do samostatné aktivity? Bez spolupráce a účasti rodiče?

Domnívám se, že to stačí až s nástupem na základní školu. Protože u předškolních dětí dominuje, jak už jsme řekli, fyzický vývoj, růst a vyzrávání tělesných funkcí. Duševní vývoj se naproti tomu do značné míry děje automaticky, jsou-li děti obklopeny láskyplným a přiměřeně podnětným prostředím.

NavĂ­c, pokud je malĂ© dĂ­tÄ› příliš brzy jednostrannÄ› zatěžováno intelektuálnĂ­ zábavou nebo jednostrannĂ˝m pohybem (napĹ™. v urÄŤitĂ©m sportu), mĹŻĹľe dojĂ­t – a takĂ© ÄŤasto docházĂ­ – k celkovĂ©mu a nÄ›kdy i celoĹľivotnĂ­mu oslabenĂ­, projevujĂ­cĂ­m se napĹ™. bolestmi zad nebo nezdravĂ˝m vĂ˝vojem konkrĂ©tnĂ­ch tÄ›lesnĂ˝ch partiĂ­.

Dnes má mnoho dÄ›tĂ­ kaĹľdĂ˝ všednĂ­ den krouĹľek. Je to správnĂ©? Co potĹ™eba osobnĂ­ho „nicnedÄ›lacĂ­ho“ volna?

Vytíženost dětí v mimoškolních aktivitách velmi často nevychází z jejich přání a potřeb. Ve hře jsou už řečené společenské tlaky, ale také představy a ambice rodičů.

Mnozí z rodičů dnes trpí soutěživostí, srovnáváním i perfekcionistickou úzkostí, aby něco nezmeškali, a mají tendenci hlásit dítě na všechno možné.

A když u dítěte vystopují nějaké nadání, neváhají z něho dřít kůži, jen aby dosáhlo kýžených výsledků a aby nějak vyniklo. Je to kontraproduktivní.

Ano, u mimořádnÄ› nadanĂ˝ch dÄ›tĂ­ – hudebnÄ›, matematicky, sportovnÄ› – lze dÄ›lat vĂ˝jimky, protoĹľe vrcholovĂ˝ch vĂ˝sledkĹŻ nelze dnes zpravidla dosáhnout, kdyĹľ se s trĂ©ninkem nezaÄŤne skuteÄŤnÄ› brzy. KaĹľdĂ© dĂ­tÄ› ale potĹ™ebuje i ÄŤas, kdy je nerušenĂ©, pĹ™emýšlĂ­ si, lelkuje, oddává se svĂ˝m fantaziĂ­m a nalĂ©zá cestu k sobÄ› samĂ©mu.

HodnÄ› dÄ›tĂ­ je šikovnĂ˝ch nebo se zajĂ­majĂ­ o vĂ­ce smÄ›rĹŻ: hudba, sport, vĂ˝tvarnĂ© umÄ›nĂ­… Je správnĂ© dĂ­tÄ› nechat dÄ›lat „všechno a nic“, nebo s nĂ­m probrat a vybrat mĂ©nÄ› aktivit, kterĂ˝m se bude vÄ›novat vĂ­ce a kvalitnÄ›ji?

Odpověď nám dá samo dĂ­tÄ›. Je-li šikovnĂ© a pro vÄ›c zapálenĂ©, na aktivity se těší, stĂ­há jich vĂ­ce a my rodiÄŤe mu je mĹŻĹľeme dopřát, proÄŤ ne – i takovĂ© dÄ›ti jsou. AĹĄ si dĂ­tÄ› navštÄ›vuje všechny krouĹľky, kterĂ© chce, dokud si plnĂ­ jinĂ© potĹ™ebnĂ© povinnosti.

Brzy se stejnÄ› bude muset rozhodnout – i uÄŤitelĂ© v ZUĹ  a jinĂ˝ch aktivitách dnes chtÄ›jĂ­ dĂ­tÄ› „celĂ©“ – netolerujĂ­ absence nebo neúčast na dĹŻleĹľitĂ˝ch akcĂ­ch, koncertech, zápasech. DĂ­tÄ› tyto nároky ve vĂ­ce krouĹľcĂ­ch nakonec stejnÄ› nezvládá. NavĂ­c v nadmÄ›rnĂ©m nasazenĂ­ se brzy ukáže pĹ™etĂ­ĹľenĂ­.

Najednou se dítěti do kroužku nechce, postonává, vymlouvá se. Méně je více platí i tady.

Co dítě, které naopak se neprojevuje žádným směrem a nechce dělat nic, chce to ze strany rodiče udělat lákadlo a k něčemu ho přemluvit?

Děti lenivé a bez zájmu bývají až důsledkem dlouhodobé předchozí nekvalitní zábavy a nudy, nebo naopak přehnané předchozí stimulace, kdy si zvykly, že jejich čas stále někdo organizuje místo nich.

NamĂ­sto kdovĂ­jakĂ©ho pĹ™emlouvánĂ­ bych na mĂ­stÄ› rodiÄŤĹŻ takovĂ©ho dĂ­tÄ›te zvážila, jak se stalo, Ĺľe je dĂ­tÄ› tak pasivnĂ­? A pak bych tĹ™eba vyuĹľila toho, Ĺľe kromÄ› pĹ™emĂ­ry rĹŻznĂ˝ch krouĹľkĹŻ má ÄŤeská spoleÄŤnost dlouhou tradici fungovánĂ­ kvalitnĂ­ch vĂ˝chovnĂ˝ch sdruĹľenĂ­ dÄ›tĂ­ a mládeĹľe – uĹľ tĂ©měř sto let u nás pĹŻsobĂ­ (i pĹ™es zákazy totalitnĂ­ch reĹľimĹŻ) napĹ™. skauti, od nichĹľ se odvinula celá Ĺ™ada dalších tábornicky orientovanĂ˝ch sdruĹľenĂ­. Nebo málokdo vĂ­, Ĺľe je ÄŚesko jednou ze svÄ›tovÄ› nejsilnÄ›jších zemĂ­, kde se udrĹľela tradice indiánskĂ© lesnĂ­ moudrosti (woodcraft). Tradice letnĂ­ho táboĹ™enĂ­ zĹ™ejmÄ› rovněž nemá ve svÄ›tÄ› obdoby. Pro začátek mĹŻĹľeme dĂ­tÄ›ti nabĂ­dnout právÄ› nÄ›co zdravÄ› kolektivnĂ­ho – seznámĂ­ se s jinĂ˝mi dÄ›tmi, ale takĂ© samo sebe lĂ©pe pozná. MoĹľná, Ĺľe pĹ™i aktivitách v kvalitnĂ­m oddĂ­lu, kde kaĹľdĂ˝ musĂ­ nÄ›jak pĹ™ispÄ›t, dĂ­tÄ› snáze pochopĂ­, jakĂ© jsou jeho skuteÄŤnĂ© zájmy a silnĂ© i slabĂ© stránky a postoj ke krouĹľkĹŻm zmÄ›nĂ­.

V pubertě děti často mají chuť pro nové zájmy (ve stylu potřeby častého setkávání s přáteli) a zárove� opustit mnohaletý koníček (ať už sport nebo hudební nástroj atd.), jak se nejlépe zachovat?

Puberta je složité období a je pravda, že dospívající se může dočasně projevovat i docela sebedestruktivně. Doporučuji potomky podpořit, když budou mít krizi např.

ve hĹ™e na nástroj, na kterĂ˝ jinak po celĂ˝ svĹŻj dosavadnĂ­ Ĺľivot rádi hráli – pozor, nejde o situace, kdy dĂ­tÄ› od mala nutĂ­me, aÄŤ nás opakovanÄ› upozorĹ�uje, Ĺľe ho to vĹŻbec nebavĂ­, a navĂ­c ani neprojevuje hudebnĂ­ nadání… Dále bych respektovala, Ĺľe puberta je pĹ™edehrou pozvolnĂ© separace od rodiÄŤĹŻ. Náš potomek si stejnÄ› bude jednou dÄ›lat, co bude chtĂ­t. V klidu Ĺ™eknÄ›me svĹŻj názor a vyjádĹ™eme i případnou starost (je škoda zahodit roky pernĂ© pĹ™edchozĂ­ práce, krize se dajĂ­ pĹ™ekonat…), ale netlaÄŤme na pilu. DospĂ­vajĂ­cĂ­ nÄ›kdy potĹ™ebuje udÄ›lat chybu a pocĂ­tit, Ĺľe si ji zpĹŻsobil sám pĹ™es varovánĂ­ rodiÄŤĹŻ. Nátlak a násilĂ­ niÄŤemu nepomohou. PĹ™icházĂ­ ÄŤas tříbit osobnĂ­ odpovÄ›dnost dospĂ­vajĂ­cĂ­ho.

Jak nejlépe rozplánovat program dítěte (škola, zájmy, domácí povinnost)?

Velkým problémem současné doby je, že děti jsou od samého nástupu do školy (a často už před tím) neúměrně vytíženy vlastními povinnostmi. Když denně absolvují vyučování a všechny kroužky, vracejí se domů utahané, navíc ještě s vidinou školních úkolů.

RodiÄŤe se na to zpravidla snaží brát ohled a ulevujĂ­ dÄ›tem v domácĂ­ch pracĂ­ch, coĹľ je ovšem kontraproduktivnĂ­. PrávÄ› zde jsme u koĹ™ene obtĂ­ĹľnĂ© situace „lĂ­nĂ˝ch“ dospĂ­vajĂ­cĂ­ch, kteří doma nehnou prstem a domácĂ­ práce povaĹľujĂ­ za nutnĂ© zlo, o to vÄ›tší však mĂ­vajĂ­ nároky.

Dnešní rodiče bývají zoufalí, že jim potomci doma nepomáhají. Přitom tohle je věc rodičů, protože oni sami se často chovají jako poskytovatelé služeb, a děti si připadají málem jako klienti, kteří jen berou, ale nepřispívají. Tady platí, že co své děti nenaučíme záhy, později nedoženou.

Nepromarněme vhodnou vývojovou příležitost a nejpozději na počátku mladšího školního věku využijme dosud přirozeného nadšení malých dětí. Když je vhodně motivujeme a zaúkolujeme, rády nám se vším pomohou a rády s námi tráví čas.

S chutí vykonávají práce doma či na zahradě, učí se jimi kompenzovat nároky školních povinností a zažívají nedělitelnost obou těchto světů (práce pro školu/profesi a práce pro vztahy a soukromý život). Předělat starší děti už bývá velmi těžké, ne-li nemožné.

Rozhodně pro další inspiraci odkazuji na:

Devatero rad České rady dětí a mládeže
pro rodiče při výběru mimoškolních aktivit

…a jedno speciálnĂ­ doporuÄŤenĂ­ navrch

• 1. Naslouchejte zájmĹŻm svĂ©ho dĂ­tÄ›te. VĂ˝bÄ›r mimoškolnĂ­ch aktivit by mÄ›l bĂ˝t otázkou vzájemnĂ© dohody mezi dĂ­tÄ›tem a rodiÄŤem. RodiÄŤ se mĹŻĹľe poradit s uÄŤitelem, na co je dĂ­tÄ› šikovnĂ©, k ÄŤemu má vlohy. Pomoci mohou i pedagogicko-psychologickĂ© poradny.
• 2. DĹŻleĹľitá je dobrá parta. DĂ­tÄ› by mÄ›lo mĂ­t kolem sebe dobrou partu vrstevnĂ­kĹŻ, protoĹľe ti hrajĂ­ pĹ™i vĂ˝bÄ›ru zájmovĂ˝ch ÄŤinnostĂ­ velkou roli. SnaĹľte se poznat kamarády svĂ˝ch dÄ›tĂ­ a mĂ­t pĹ™ehled o tom, co dÄ›lajĂ­ ve volnĂ©m ÄŤase.
• 3. Nejdříve staÄŤĂ­ ochutnat. NenĂ­ neobvyklĂ©, kdyĹľ dĂ­tÄ› v ranĂ©m vÄ›ku vyzkouší nÄ›kolik zájmovĂ˝ch aktivit. Nelze mu proto vyÄŤĂ­tat nestálost. PromÄ›na zájmĹŻ dĂ­tÄ›te je pĹ™irozená a souvisĂ­ s jeho vĂ˝vojem.
• 4. NemusĂ­te mĂ­t nutnÄ› gĂ©nia. DĂ­tÄ›, navzdory prokazatelnĂ©mu talentu, do mimoškolnĂ­ch aktivit vyslovenÄ› nenuĹĄte. Pravdou je, Ĺľe talentovanĂ© dĂ­tÄ› musĂ­, pokud chce dosáhnout ĂşspÄ›chĹŻ, hodnÄ› obÄ›tovat. RodiÄŤ by mÄ›l dĂ­tÄ› spíše citlivÄ› motivovat, pÄ›stovat v nÄ›m zájem o danou aktivitu. Je rozhodnÄ› lepší mĂ­t zdravĂ© tzv. normálnĂ­ dĂ­tÄ›, neĹľ stresovanĂ©ho, labilnĂ­ho gĂ©nia.
• 5. Nechte svĂ© dĂ­tÄ› užívat si dÄ›tstvĂ­. Neorganizujte dĂ­tÄ›ti všechen volnĂ˝ ÄŤas a ponechte mu i pár hodin tĂ˝dnÄ› na trochu „obyÄŤejnĂ©ho lenošenĂ­“. VhodnĂ© je naplnit dÄ›tem ÄŤas po dvÄ› ÄŤi tĹ™i odpoledne tĂ˝dnÄ› a myslet na to, aby se i minimálnÄ› jednou za mÄ›sĂ­c dostaly (tĹ™eba se svĂ˝m oddĂ­lem) na vĂ­kend do přírody.
• 6. Myslete na celkovĂ˝ rozvoj dÄ›tskĂ© osobnosti. Zdaleka ne kaĹľdĂ© dĂ­tÄ› bude vrcholovĂ˝m sportovcem nebo houslovĂ˝m virtuosem. RodiÄŤe si ÄŤasto pĹ™ejĂ­, aby dĂ­tÄ› dosáhlo toho, ÄŤeho oni sami nedosáhli a promĂ­tajĂ­ do svĂ˝ch dÄ›tĂ­ svĂ© nenaplnÄ›nĂ© sny a ambice. Pokud pĹ™itom nerespektujĂ­ individualitu dĂ­tÄ›te, jeho nadánĂ­ a zájem, málokdy to vede ke skuteÄŤnĂ©mu ĂşspÄ›chu. „Hra“ v dobrĂ©m oddĂ­le, kde je organizována s vĂ˝chovnĂ˝m cĂ­lem, naopak dá dĂ­tÄ›ti mnoho uĹľiteÄŤnĂ˝ch dovednostĂ­ do praktickĂ©ho Ĺľivota.
• 7. Hledejte kontakty a reference. Ptejte se na reference o sdruĹľenĂ­, oddĂ­le ÄŤi krouĹľku ve svĂ©m okolĂ­ – dobrá zkušenost nÄ›koho z okolĂ­ je nejlepším doporuÄŤenĂ­m. Kontakty na sdruĹľenĂ­ dÄ›tĂ­ a mládeĹľe najdete i na internetu, celostátnÄ› napĹ™. na www.crdm.cz nebo www.kamchodit.cz, v BrnÄ› takĂ© na www.klubovny.cz a v Praze na www.mitkamjit.cz.
• 8. VyĹľadujte zpÄ›tnou vazbu. ZajĂ­mejte se o ÄŤinnost oddĂ­lu, klubu, souboru ÄŤi krouĹľku, poznejte dobĹ™e jejich vedoucĂ­ – budou ÄŤasem vašimi nejlepšími spojenci pĹ™i vĂ˝chovÄ› vašich potomkĹŻ.
• 9. Myslete s pĹ™edstihem i na prázdniny. CeloroÄŤnĂ­ ÄŤinnost v oddĂ­le, kterĂ˝ znáte, je nejlepší vstupenkou na letnĂ­ tábor, kterĂ˝ je vyvrcholenĂ­m kaĹľdĂ©ho roku a jeho završenĂ­m.
• 10. Rodina je rodina. SdruĹľenĂ­ dÄ›tĂ­ a mládeĹľe (ani stĹ™ediska volnĂ©ho ÄŤasu se svĂ˝mi krouĹľky) nejsou mĂ­stem, kde dÄ›ti máte co nejÄŤastÄ›ji „odkládat“. RodinnĂ© zázemĂ­ a vzpomĂ­nky na pÄ›knĂ© chvĂ­le strávenĂ© s rodiÄŤi, sourozenci ÄŤi prarodiÄŤi nemĹŻĹľe nahradit nic.

Zdroj: http://www.crdm.cz/download/dokumenty/Devatero_rad_CRDM.pdf

Podnětný a související je také tento materiál: http://www.nidm.cz/projekty/realizace-projektu/klice-pro-zivot/vyzkumy/realizace/deti-a-volny-cas

jaro 2015

Zpět na Web Rodina 21

Děti a volný čas

Zhruba desetina dětí denně zažívá nudu a tráví čas doma nicneděláním. Dalších téměř 30 % se v takové situaci ocitá několikrát za týden. Pokud vás zajímá osud vašich dětí, asi by vám nemělo být lhostejné, co ve svém volném čase dělají.

Na druhou stranu volného času děti nemají nadbytek a rok od roku jim volného času ubývá. Proto je třeba tento čas investovat do činnosti, ve které dítě může rozvíjet své schopnosti. Rodič by neměl být nekritický.

Kdo tlačí dítě do aktivity, na kterou potomek nestačí, může dítěti přivodit zklamání a poruchy sebevědomí.

Více než polovina školáků se dívá denně na televizi. Průměrně tráví děti před obrazovkou 1,6 hodiny denně! Čím je dítě starší, tím také tráví u televize více času. Výrazně méně času tráví u televize děti z venkova. A nejméně času tráví u televize jedináčci žijící jen s jedním rodičem.

Televize by neměla být nikdy puštěna jako kulisa a dítěti ve školním věku by rodiče měli programy kontrolovat. Trávit čas před obrazovkou není aktivní způsob trávení volna, ale pasivní. Dítě upadá do virtuálního světa fantazie, který dítě nerozvíjí. S počítačem na tom nejsou děti o moc lépe.

Z výzkumů vyplynulo, že průměrně stráví český školák u počítače 1,4 hodiny denně. Nadpoloviční většina školáků hraje na PC hry nebo surfuje na stránkách několikrát týdně. Více než dvě třetiny dětí se domácí přípravě na školní vyučování věnuje denně, další čtvrtina skoro každý den. S přípravou do školy to tak špatné není, horší je to s četbou knih.

63 % školáků přečte totiž nanejvýš jednu knihu měsíčně. Průměrně stráví četbou asi hodinu denně, což je v porovnání se sledováním televize mnohem méně.

Kroužek podle schopností

Do zájmového kroužku nechodí téměř 10 % dětí, což je poměrně vysoké číslo vzhledem k tomu, jaká je dnes nabídka. Nejvíce dětí navštěvuje umělecké kroužky (výtvarný, hudební, dramatický) – nejméně jedna třetina, za nimi jsou sportovní kroužky. 16 % školáků naopak navštěvuje 3 a více kroužků. Odborníci doporučují začít s kroužky ve školním věku.

Výběr kroužku by měl být výsledkem vzájemné dohody mezi rodiči a dítětem a zcela určitě by neměli rodiče dítě přetěžovat, i kdyby chtělo samo stíhat všechny kroužky. Každý má předpoklady být v něčem dobrý.

Když má dítě na něco talent nebo nadání, většinou jej tato konkrétní věc dlouhodobě přitahuje, chce se jí věnovat a spontánně se k ní vrací. Často o předmětu svého zájmu mluví, má ve zvolené činnosti dobré výsledky, a hlavně mu dělá radost.

Když si nejste jistí, zda má vaše dítě skutečně předpoklady k činnosti, které by se rádo věnovalo, poraďte se s vedoucím, který kroužek vede.

Jak správně vybrat kroužek?

• Proberte všechna pro a proti.
• Nepřenášejte na děti své přání z dětství a nepromítejte do nich nenaplněné sny.
• Respektujte nadání dítěte a jeho zájem.

Nezapomínejte, že i to nejtalentovanější dítě mívá období, kdy jej oblíbená aktivita přestane na chvíli bavit. Většinou se k ní v nějaké podobě vrátí. V době „nezájmu“ dítěti jeho koníček připomínejte.

Pokud je skutečně nadané, můžete trvat i na tom, aby např. taneční nebo výtvarnou školu neopustilo.

Později vám možná i poděkuje, protože mu právě dovednosti získané v kroužku mohou pomoci ve volbě zaměstnání.

Kdy začít

Je vhodné přihlásit do kroužku prvňáčka? Pokud se už v mateřské školce věnovalo dítě nějaké činnosti nebo jej nějaká aktivita baví, že je pro něj zároveň i odpočinkem, klidně jej do kroužku zapište. Když do žádného kroužku nechodilo, zvažte, zda zvládne první třídu bez problémů.

Pro některé děti je nástup do školy velkou zátěží a na školní režim se adaptují déle. Takovým dětem dopřejte raději odpoledne kvalitní odpočinek a dostatek času na pohyb a volnou hru, při které se odreaguje a rozvíjí svou fantazii.

Když si dítko zvykne na školu, ve druhé třídě ho bez obav můžete do kroužku přihlásit.

Sportem proti nadváze

Dnešní děti mají pohybu spíš nedostatek Mezi školáky je stále větší počet dětí s nadváhou, které nevydrží běžet ani sto metrů. Vesnické děti mají i dnes více pohybu.

Sportovní kroužek dítěti ale nevnucujeme. Máte-li doma malého knihomola, pro jeho zdraví postačí, když s ním budete jezdit na kole, jezdit na hory.

Zdá-li se vám, že vaše dítě potřebuje pohyb, zvolte tanec, který je spíš pro děti zábavou.

Nepropadejte módním záležitostem. Dnes je u nás velmi populární tenis. Rodiče si často myslí, že právě z jejich dítěte se tréninkovým drilem stane vrcholový sportovec.

Intenzivně trénovat by však měly jen velmi nadané děti, které hra baví.

Ty děti, které mají jen minimální nadání, by se měly poohlédnout po jiném druhu sportu, ve kterém mají větší předpoklady na seberealizaci i případný úspěch.

Ze školy do školy

Přihlásili jste své dítě do kroužku angličtiny už ve školce s představou, že bude pak mít lepší výsledky ve škole? A uděláme pro něj to nejlepší, když mu ještě přidáme odpoledne kroužek angličtiny? Uvědomte si, že jazyková škola je vyučování po vyučování. Pro mnoho dětí představuje stres a zátěž.

Když je školák jazykově nadaný, bude mu stačit školní angličtina, kterou si může později zdokonalit pobyty v zahraničí. A pokud dítě k jazykům nadání nemá, nutit jej učit se ještě po vyučování v něm vyvolá akorát odpor. Mnoho dětí na střední škole přijde na to, že bez angličtiny to prostě nejde a zlepší se.

Nezapomeňte na odpočinek

Dospělí mají často tendenci zapsat dítě do několika kroužků, aby si byli jistí, že se dítě odpoledne nenudí. To však není optimální řešení. Dítě si potřebuje odpočinout doma při volné hře. Děti potřebují vědět, že je dobré si odpočinout. A že odpočívat znamená zbavit se tělesného i psychického napětí a načerpat síly.

Potřebuje pochopit, že odpočinek nemůže skončit, dokud jejich tělo nenaplnil klid. Proto je nemůžeme jen tak poslat do jejich  pokoje. Odpočinek nemůžeme nařizovat autoritativně, zvlášť pokud jde o malé děti.

Jakmile se děti naučí reagovat na náznaky, které vysílá jejich tělo, a chápat odpočinek jako něco zdravého a příjemného, často si ho „vyhlásí“ samy.

Děti jsou málo venku, rodiče nemají čas

Hlídky na silnicích, kolabující nemocnice. Dozvíte se s námi více! Stanislava Preclíková

Rychnovsko – Venku tráví volný čas čím dál méně dětí.

Josef Solár | Foto: Archiv

Mnoho z nich si navyklo sedět doma u počítače nebo u televize, než aby vyrazily za zábavou ven. Jedním z důvodů je právě skutečnost, že rodiče nemají v této hektické době vůbec čas na to, aby své ratolesti nějak zabavili a ještě je u toho hlídali.K pohybu se mohou děti dostat alespoň díky zájmovým kroužkům, o ty je na Rychnovsku velký zájem.

Rychnovsko – Jak uvádí celorepublikové průzkumy, děti tráví velmi málo času pohybem venku v přírodě. Co je příčinou?

Na tyto otázky nám odpoví ředitel rychnovského Domu dětí a mládeže Déčko JOSEF SOLÁR.

Děti hodně volného času tráví doma, a to u počítače nebo u televize, co je podle vás hlavní příčinou?Je to špatně nastaveným systémem v našem státě. Lidé chodí později do důchodu, takže se babičky a dědové nemohou starat o svá vnoučata, protože jsou v době jejich volna také v práci.

Nemohou tak dětem dále předávat své vědomosti a tradice. Dítě skončí ve škole například o půl 12., ale rodiče jsou v práci minimálně do půl čtvrté, ratolesti pak nemá, kdo hlídat. Ve firmách také nabíhá třísměnný provoz, což rozhodně nepodporuje rodinný systém. Když přijdou rodiče z práce domů, nemají už čas vymýšlet dětem nějaké aktivity.

Jsou vlastně i rádi, že se nějakým způsobem zabaví samy.

U počítače je také nemusí hlídat, aby se jim něco nestalo. Nesouhlasím s tvrzením, že jsou děti líné, když nechodí ven, mnohdy jim totiž nic jiného nezbývá.

Jaké volnočasové aktivity nabízíte, čím se snažíte děti zaujmout?

Musíme hlídat, jaké jsou zrovna trendy. O volnočasové aktivity je v Rychnově opravdu velký zájem, rozhodně si nemůžeme stěžovat. Jen pro letošní rok nabízíme až 140 kroužků. Velký zájem mají rodiče také o tábory. Rychnovský dům dětí má celkem 1 327 účastníků, z toho se jich zhruba 800 věnuje pohybovým aktivitám. Účast je velká také na akcích pro veřejnost. 

Sportovní a dětská hřiště 
stále přibývají. Přimějí k pohybu?

I když většina dětí tráví minimum svého volného času venku, podle průzkumu je to jen hodinu a čtyřicet minut, snaží se je v pohybu podporovat také jednotlivé obce. Také v rychnovském okrese vnikají nová hřiště.V Rychnově v současné době roste hřiště pro rodiny s dětmi. Vzniká v zámeckém parku, otevřeno má být slavnostně právě na mezinárodní den dětí.

Vedle zámku přibudou prolézačky a herní prvky zhruba za dva miliony korun. Před nedávnem v Rychnově vznikla také lanová pyramida na sídlišti Draha v blízkosti mateřské školy Čtyřlístek. V Týništi nad Orlicí myslí na žáky školou povinné, změní se zde prostor hned za školou. Již na začátku března se v Týništi jednalo o rekonstrukci sportovního hřiště.

Hřiště za školou se dočká několika změn. Ještě v letošním roce se mohou žáci těšit na víceúčelové hřiště s umělým povrchem. To by mělo být hotové již na konci října tohoto roku. Zároveň by v lokalitě za školou mělo vyrůst také dopravní hřiště. V Dobrušce má vyrůst moderní sportovní hala v Pulicích, která bude sloužit například žákům zdejší základní školy.

Těm dlouhodobě chybí vhodné prostory na cvičení.

Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde. 10 DENÍK PRO DOBROU NÁLADU

Opel Zafira první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Opel Mokka první majitel, servisní knížka, koupeno v D Opel Astra první majitel, servisní knížka, koupeno v A, nehavarované Peugeot Partner koupeno v CZ Peugeot 2008 první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Peugeot 5008 servisní knížka Peugeot 2008 koupeno v CZ Peugeot 2008 první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ + PRODAT AUTO