zdroj: pixabay.com
Alergie
Pod pojmem alergie si obvykle vybavíme pylovou či potravinovou alergii, případně alergii na prach apod. Alergie na chlad je pro některé lidi výmyslem. Bohužel opravdu existuje a dokáže nám pořádně znepříjemnit život.
Co je alergie na chlad a proč vzniká?
Alergie na chlad není klasickou alergií, nýbrž pseudoalergií. Zatímco klasická alergie je odpovědí imunitního systému na alergen, alergie na chlad je citlivost na fyzikální podnět, který nám chlad.
Tímto podnětem je chlad, mráz nebo studená voda. Tyto fyzikální podněty působí jako přímé aktivátory vyplavování mediátorů, jako je například histamin u žírných buněk.
Tyto látky mohou vyvolat projevy zvýšené reaktivity kůže, sliznic horních, středních i dolních dýchacích cest, očních spojivek.
Na vznik alergie na chlad má vliv současný způsob života. Naši předci trávili většinu času venku, zatímco v současné době trávíme většinu času v uzavřených místnostech.
Vytváříme si jakési nepřirozené mikroklima, kde máme stabilní teplotu, vlhkost i světlo. Tělo si snadno zvykne na toto nepřirozené mikroklima a jeho obranné mechanismy zpohodlní.
Mráz a chlad je považován za něco nepřirozeného, na co je nutné reagovat.
Jak se projevuje alergie na chlad?
Nejčastějším projevem alergie na chlad je chladová kopřivka (angioedém), která se vyskytuje ve čtyřech základních typech. Nejběžnější typ je idiopatická získaná kontaktní chladová kopřivka.
Nejčastěji vzniká při teplotě kolem 0 °C, objevuje se po 20 až 30 minutách a ustupuje do 1 až 2 hodin. Kopřivkové pupeny či souvislá kopřivková ložiska se objevují v místech vystavených přímému působení chladu.
Chlad může působit pomocí ledu, studené vody, chladného předmětu či studeného větru za chladného a vlhkého počasí.
Dalším typem chladové kopřivky je symptomatická chladová kopřivka. Jak její název napovídá, jedná se o doprovodný příznak některých chorob. Často provází infekční mononukleózu, objevuje se také při hematologických a autoimunitních chorobách, chronické lymfatické leukémii, hemolytické anémii, revmatoidní artritidě, streptokokových infekcí a dalších chorobách.
Zbylé dvě formy chladové kopřivky, reflexní (systémová) chladová kopřivka a familiární chladová kopřivka jsou vzácné. Reflexní chladová kopřivka se projevuje výsevem drobných svědivých pupenů, jejím vyvolavatelem je celkové působení chladu na tělo. Může jí provázet hypotenze.
Familiární chladová kopřivka se projevuje brzy po narození, jejím vyvolávacím faktorem je pobyt venku za chladného počasí a následný návrat do teplé místnosti. Červená kopřivková ložiska působí pálivou bolest, která trvá 1 až 2 dny.
Při silném chladu se může objevit celková reakce – provázená bolestmi hlavy, kloubů, svalů, horečkou a leukocytózou.
Mezi další projevy chladové alergie patří otoky, slzení, pálení sliznice, ucpaný nos, kýchání, dráždivý kašel, popraskaná kůže, někdy i ztráta citlivosti v prstech. Mohou se objevit také celkové příznaky – únava, bolesti hlavy, dýchací potíže, tachykardie, závratě. Při náhlém ochlazení může dojít ke kolapsu, rovněž se mohou objevit příznaky anafylaktického šoku.
Alergie na chlad nás může potrápit i v létě, stačí si dát zmrzlinu, napít se nějakého studeného nápoje nebo si jít zaplavat do studené vody.
REKLAMA
Diagnostika a léčba chladové alergie
Diagnóza chladové alergie se stanoví na základě pečlivého rozboru anamnézy. Jejím potvrzením jsou chladové testy – led ve zkumavce, voda 10 °C po dobu 10 minut. Chladovou alergii odhalí také rozbor krve.
Základem léčby alergie na chlad je užívání antihistaminik. Neméně důležité je používání vhodných krémů, zejména v zimním období, vyhýbání se prudkým změnám teplot a ochrana nezakrytých míst, obličeje a rukou před mrazem a větrem.
V případě celkové reakce ke slovu přichází adrenalin, kortikoidy, antihistaminika pro první pomoc, při dýchacích potížích se používají spreje na uvolnění průdušek. U symptomatické chladové kopřivky je nutné léčit základní onemocnění.
Velice důležité je vypěstovat si určitou odolnost organismu – přiměřeně se otužovat, nepřehánět to s oblečením , s vytápěním bytu a dopřávat si dostatek pohybu na čerstvém vzduchu.
Jak oblékat děti do chladného počasí?
Zdroj: Vitalia.cz, Proalergiky.cz, Ordinace.cz, Rehabilitace.info
Foto: Pixabay.com
Autor: Evžena Janovská
Alergie na chlad
JáRodič.cz
–
Alergie na chlad není výmysl, ale skutečnost. Někteří lidé velmi citlivě reagují na chlad – objevuje se jim na kůži vyrážka, otoky a dostavují se i další nepříliš příjemné projevy. Jak se ale vlastně alergie na chlad pozná? Čím je způsobena? Dá se jí nějak předcházet? A jak ji léčit? Tak nejen na tyto otázky vám odpovíme v našem dnešním příspěvku. Příjemné čtení.
Alergie na chlad
Někteří lidé jsou velmi citliví na chlad a zimu. Tomuto problému se říká alergie na chlad, někdy také chladová kopřivka (odborně urticaria e frigore). Odborníci nejsou úplně zajedno, že se skutečně jedná o alergii (někteří ji považují za pseudoalergii), nicméně projevy mohou být velmi nepříjemné (viz dále).
Chladová alergie se nejčastěji objevuje v zimě, nicméně ani v létě nemusí být postižení „v bezpečí.“ Stačí například chladná voda, klimatizace nastavená na nízké teploty, pití chladných/ledových nápojů či konzumace chladných/ledových potravin.
Alergie se nejčastěji vyskytuje u dětí a žen ve středním věku.
Projevy chladové alergie
- zarudnutí kůže, svědění
- otoky
- popraskaná pokožka
- kopřivka
- slzení očí, kýchání, kašel
- vodnatá rýmy
- bolesti hlavy
Ve výjimečných případech může dojít i k problémům s dechem.
Jak se alergie léčí
Diagnostikovat chladovou alergii by měl alergolog. Je třeba vždy vyloučit jiné onemocnění (například sníženou funkci štítné žlázy).
Chladovou alergii nelze vyléčit. Každopádně se podávají pravidelně antihistaminika. Doporučena je i řádná péče o kůži a pleť.
Prevence
- vyhýbat se velkým výkyvům teplot
- správně se oblékat, zakrývat co nejvíce míst
- používat ochranné krémy
- zdravá strava a dodržování pitného režimu
- dostatek pohybu
- pobyt venku – za každého počasí, důležité je vhodné oblečení
- otužování – přiměřená teplota v místnosti, časté větrání, sprchování se studenou/vlažnou vodou a podobně
Závěr
Věděli jste, že existuje chladová alergie? Znáte někoho, kdo jí trpí? Máte vy či někdo v rodině nějakou alergii? Jak se projevuje? Navštěvujete alergologii? Užíváte nějaké léky? Jak se snažíte alergii předcházet? Máte nějaký osvědčený recept, jak se s alergií poprat? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, rady a tipy.
Převzato z webu JáRodič.cz
Nejste alergické na zimu? Proč vás kůže pálí a svědí?
Foto: Paularoman, Shutterstock.com
Mráz pokožce nesvědčí, to jste jistě zažili nejednou na vlastní kůži. Pokud si zvenku ale přinesete více než zrudlé tváře, je třeba myslet na důslednější ochranu. Možná vám chlad škodí víc než jiným.
Na mráz, chlad a časté přechody ze zimy do tepla reaguje nechráněná kůže zčervenáním, vysušením, a dokonce popraskáním.
„Vyrovnávání tepla a extrémní venkovní teploty pokožku vyčerpávají, může na ně reagovat podrážděním, mnohdy až dermatitidou,“ vysvětluje korektivní dermatoložka Katarína Třísková z kliniky Medicom Clinic.
To ale není vše – v zimě ohrožuje kůži (a celý organismus) také chladová alergie, na kterou se dá i umřít. Víte, jak se pozná?
Příznaky alergie jsou v zimě samozřejmě častější, ale hrozí po celý rok: třeba po konzumaci ledového jídla či nápoje, po koupání ve studené vodě, reakci dokáže spustit i svěží letní deštík.
Chladné potraviny mohou vyvolat otok rtů a kořene jazyka a životu nebezpečný anafylaktický šok. Studený vzduch či voda působí otoky i kopřivku, která se občas rozšíří i do před chladem krytých částí pokožky.
Objevuje se bolest hlavy, pocit otupělosti, bušení srdce, horečka nebo přetrvávající rýma, která se v chladu zhoršuje.
Důležité je vyhýbat se rizikovým situacím a v zimě chránit celé tělo teplým oblečením. Obličej lze alespoň částečně schovat v huňaté šále nebo pod roušku, která zabrání pronikání chladného vzduchu do nosu a úst – může vyvolávat záchvaty kašle a dušnost.
Foto: Victoria Chudinova, Shutterstock.com
Při chladové alergii je zásadní schovat co největší část těla do teplého oblečení
Kromě teplého oblečení, které zakrývá co největší část těla, pomůže i správný krém – za vyzkoušení stojí speciální zimní cold creamy.
„Vítr a mráz pokožku vysušují, proto by kosmetické přípravky používané v zimě měly být dostatečně výživné a poskytovat dlouhodobou ochranu.
Potřebná je samozřejmě i hydratace, neboť pouze dobře hydratovaná pleť je schopna odolávat vnějším podmínkám a lépe se regeneruje,“ doporučuje kosmetička Klaudia Nawaisehová.
„V zimě bych doporučila kosmetiku s trochu mastnější texturou, zejména krémy obsahující zinek, vitamin E a skvalen. Naopak bych se vyhýbala přípravkům s parabeny, lanolinem, peruánským balzámem a různými parfemacemi – mohly by zbytečně dráždit. Vhodná je kosmetika pro atopiky, která nedráždí a obsahuje zklidňující a hojivé složky,“ doplňuje Katarína Třísková.
Pokud vám z chladu vyskáče nepříjemná kopřivka nebo je kůže bolestivě rozpraskaná a oteklá, je třeba chránit se ještě důsledněji. Co nejvíc se vyhýbejte rychlým přechodům z tepla do zimy a obráceně a pozor i na mytí vodou těsně předtím, než vyrazíte ven. Krémy volte mastné, bezvodé, pleť pomůže zklidnit měsíček nebo zinek.
Foto: Antonio Guillem, Shutterstock.com
Ochránit kůži před působením chladu pomůže i vhodný zimní krém
Zda trpíte chladovou alergií, otestujete jednoduše doma. Vezměte kostku ledu a lehce ji přivažte třeba kouskem obvazu na vnitřní stranu zápěstí. Po pěti minutách odstraňte. Co vidíte? Lehké zčervenání je běžné, masivnější, které provází otok, svědění a případná kopřivka, poukazuje na nepříjemnou diagnózu.
Situaci konzultujte s lékařem. Může předepsat antihistaminika jako prevenci i pro případ akutních potíží. Máte-li dýchací problémy, je vhodné nosit u sebe pohotovostní balíček s adrenalinem, kortikoidy a antihistaminiky, ale zásadní je se pokud možno vyhýbat pobytu v prostředí, které zdravotní stav rychle zhoršuje.
Chladovou alergií lze onemocnět kdykoliv během života. Často se objevuje po infekčních chorobách, například borelióze, mononukleóze nebo žloutence, doprovází i některé typy rakoviny. Ženy jsou ohroženy častěji než muži. Ke vzniku problémů nebo jejich zhoršování může přispívat i nevhodné používání klimatizace a větráků, které narušuje reakce těla na prudké změny teplot.
Alergie na chlad skutečně existuje
Alergie na chlad, lidově nazývaná chladová kopřivka, je citlivost na zimu, mráz či dokonce studenou vodu. Lidový název chladová kopřivka získala díky svému častému projevu, kterým je kopřivka.
Příčina vzniku tohoto druhu alergie je známá, zatím však není jasné, proč alergií na chlad trpí častěji ženy než muži.
Alergie na chlad je odpověď imunitního systému na fyzikální podnět. Chlad u některých jedinců aktivuje vyplavování histaminu, který vyvolává alergické projevy.
Příznaky této alergie nemusí vyvolat pouze mráz, stačí teploty kolem 0 °Celsia. Alergie na chlad může své nositele potrápit i v létě, stačí se vykoupat ve studené vodě, napít se studeného nápoje nebo si dát zmrzlinu.
Jaké jsou příznaky alergie na chlad?
Nejčastějším příznakem alergie na chlad je otok částí těla, která nejsou zakryta oblečením. K častým příznakům této alergie patří také zarudnutí kůže, kopřivka a popraskání kůže. Ojediněle se mohou vyskytnout bolesti hlavy, dechové potíže.
Nositele tohoto druhu alergie může v zimě potrápit vodová rýma, ucpaný nos, pálení sliznice, ucpaný nos, kýchání i dráždivý kašel.
Příznaky této alergie se mohou objevit také při prudkém rozdílu teplot, ke kterým dochází při přechodu z tepla do zimy a naopak.
Někdy stačí napít se studeného nápoje nebo si líznout zmrzliny k tomu, aby otekly rty a jazyk nebo dokonce hrtan. Jedná se o velmi nebezpečný projev, který může skončit udušením.
Jak se pozná alergie na chlad
Ne vždy jsou ucpaný nos či vodová rýma příznaky alergie na chlad. Může se jednat o projevy jiného druhu alergie, například alergie na plísně.
Zbělení prstů na rukou v chladu nebo vlhku, brnění nebo bolest jsou podobné alergii na chlad. Jedná se však o takzvaný Raynaudův syndrom, který nemá s alergií na chlad nic společného.
Jedná se o projev přemrštěné aktivity nervů kolem drobných kožních cév. Tento nepříjemný příznak postihuje zejména mladší ženy žijící v dlouhodobém stresu. Na vině může být také nemoc oběhového systému nebo utlačované nervy.
Alergie na chlad se nepozná podle příznaků, odhalí ji až rozbor krve nebo speciální vyšetření, nazvané kontaktní kožní test.
Jak alergii na chlad léčit?
Obvyklá léčba alergie na chlad je stejně, jako léčba ostatních druhů alergie, podáváním antihistaminik, neboli léků tlumících vyplavování histaminu a tím projevy alergie. Alergikům je přirozeně doporučováno vyhýbat se alergenu.
Toto opatření není až takový problém dodržet u potravinových alergií, u alergie na chlad je to však nemožné. Jak se vyhnout chladu v zimě, když je venku teplota kolem 0 °Celsia nebo dokonce mrzne?
V zimním období se chladu nevyhneme, můžeme se však vyhnout prudkým změnám teplot, můžeme si také chránit nezakrytá místa jako obličej nebo ruce před působením chladu.
Pomohou také masti proti nadměrnému vysušování kůže, masti proti svědění. Při dechových potížích uleví spreje na uvolnění průdušek.
Tyto prostředky slouží k tlumení příznaků, nikoliv k odstranění alergie na chlad.
Chcete-li se zbavit alergie na chlad, začněte se otužovat. Začít s otužováním lze i v zimě, pokud však patříte mezi lidi trpící alergií na chlad, začněte s otužováním v polovině jara.
Začněte s otužováním vzduchem, což znamená často pobývat venku, být přiměřeně oblečení. Postupně můžete přidat sprchování vlažnou vodou. K otužování patří také nepobývat v zimě nebo chladném počasí v přetopených místnostech, větrat za každého počasí i ročního období.
Pobyt venku je dobrý, většího efektu dosáhneme, pokud venku pouze nesedíme, ale dopřejeme si pohyb. Pohybem nemusí být pouze sport nebo cvičení, výborná je svižná chůze, nordic walking, práce na zahrádce.
Otužováním si nejen zlepšíme celkovou kondici. Staneme se pevnějšími, méně citlivými na vnější vlivy, například na onen problémový chlad. Tímto způsobem se zbavíme alergie na chlad a budeme si moci konečně užít zimy.
Otužování je však dlouhodobý proces, jeho výsledky nejsou vidět po několika dnech, nýbrž po několika týdnech. Navíc, pokud se několik týdnů nebudeme otužovat, naše tělo si odvykne a spolu s odvyknutím zmizí i pozitivní účinky otužování.
Co je alergie na chlad a jak zmírnit její příznaky? – Vyléčíme.cz
Alergie na chlad není výmysl lékařů. Máte ze zimy vyrážky? Alergie na chlad není výmyslem lékařů. Mrazivé počasí může nejenže vyvolat astmatický záchvat, ale i svědivé pupence na kůži. Problém se dá řešit léky, ale nejlepší bude trpělivě a postupně svou tělesnou schránku otužovat.
Lidé znají zejména pylovou a potravinovou alergii. Počet alergiků stále stoupá, odhaduje se, že alergickými onemocněními u nás trpí přibližně 40 procent populace a stále se vynořují nové, málo známé druhy alergií.
Mezi ně patří i alergie na chlad, jejíž přesný vyvolávající mechanismus není zcela jasný, předpokládá se však, že jde také o „nadměrnou iniciativu“ ze strany imunitního systému těla, podobnou jako při klasické alergii vyvolané alergenem. Podle odborníků jde o tzv.
pseudoalergii, která je odpovědí na fyzikální podnět, ne alergen.
Mráz jako spouštěč záchvatu astmatu
Nejčastějšími projevy chladové alergie jsou svědění a změna vzhledu kůže. Přecitlivělost na chlad se obvykle projevuje kopřivkou a otokem hluboké vrstvy kůže, povrch kůže však může být nezměněn, může vypadat normálně. Chladová kopřivka nemusí souviset se žádnou jinou alergickou predispozicí.
V extrémních chladových podmínkách se u někoho může objevit křečovité stažení hladkých svalů průdušek, čímž se zúží jejich průchodnost. Tak dochází k dýchavičnosti až astmatickému záchvatu. Chlad může mimo jiné zhoršovat chronické průduškové astma a také tzv. vazomotorické rýmy.
Tu nezpůsobují viry ani pylové alergeny, ale vnější podněty nebo chladný vzduch, prudké světlo, dráždivé pachy, námaha a podobně.
Alergici na chlad by si měli dávat pozor na plavání ve studené vodě, protože jim hrozí náhlý pokles krevního tlaku.
Kontaktní test i vyšetření z krve
Je všeobecně známé, že při vzniku a rozvoji alergií hrají velký význam mj. i náhlé změny teploty prostředí. Můžeme za ni na chlad, který je schopný vyvolat rýmu, zánět očních spojivek, dráždivý kašel až svědivé vyrážky. Alespoň částečně lze ovlivnit postupným otužováním.
Při něm se na sliznicích vytvoří obranné mechanismy, které zmírňují nebo regulují nežádoucí projevy. Otužování můžeme přirovnat k určitému druhu hyposenzibilizace, přičemž se zároveň zvyšuje celková kondice organismu.
Hyposenzibilizace nazývaná i imunoterapií je vlastně jedinou specifickou léčbou příčiny alergie a jejím cílem je snížit přecitlivělost pacienta na alergen.
Pacienti často otužování považují za velmi složitý a časově náročný proces, přitom se mu můžeme věnovat denně bez toho, abychom si to nějak zvlášť uvědomovali. Na potlačení nepříjemných projevů chladové alergie se užívají i protialergické léky nazývané antihistaminika.
Chladová alergie, zejména taková, která má projevy na kůži, se dá diagnostikovat v ambulanci tzv. kontaktním testem, když se pacientovi na zápěstí z vnitřní strany přilepí zkumavky naplněné ledem.
Dá se však potvrdit i z krve vyšetřením na kryoglobuliny, chladové protilátky. Jejich chorobně zvýšená hladina může být dokonce příznakem i jiných onemocnění, např.. Raynaudova syndromu či lupusu.
Uvědomme si, že dnešním způsobem života si pro organismus vytváříme jakési nepřirozené mikroklima, kde máme stabilní teplotu, vlhkost, světlo. Kdysi lidé většinu času trávili venku, dnes je to v uzavřených prostorách.
Naše obranné mechanismy zlenivěli, protože je nevyužíváme, a tělo to, co nepotřebuje, prostě odstaví.
Homo sapiens však má své přirozené obranné mechanismy, vždyť si je vybudoval za věky věků, když musel žít v říši ledu bez topných těles či zdrojů.
Alergie na zimu aneb když chlad pálí a svědí
Alergie se nemusí projevit jen po kontaktu s určitou látkou v podobě pylů, roztočů či potravin, ale i fyzikálních vlivů. Jedním z nich je chlad. Nejčastěji se jedná o zarudnutí pokožky, kopřivku s úporným svěděním, popraskání kůže nebo otoky těch míst těla, která jsou vystavena chladu.
Přesný mechanismus vzniku chladové alergie není zatím zcela objasněn. Chladová alergie není omezena jen na zimní měsíce, ale může se objevit kdykoli v průběhu roku po vystavení chladu (studená voda, expozice chladnému větru, požití studených potravin či nápojů apod.).
Z nebezpečných projevů je nutné zdůraznit otok kořene jazyka při konzumaci studených potravin a anafylaktický šok (například po rychlém zchlazení při koupání – může dojít i k utopení). Alergie na chlad je dlouhodobá, mnohdy celoživotní. Chladová kopřivka nepatří mezi častá onemocnění.
ČTĚTE TAKÉ: Alergie a její projevy
Mnozí odborníci výskyt chladové alergie jako takové zpochybňují a tvrdí, že jde o „pouhé“ vyplavení histaminu z žírných buněk, jako reakce na chlad bez alergického původu.
Histamin je zodpovědný za cévní reakci – zvyšuje propustnost cév, proto dochází ke kožním otokům a taktéž je to právě histamin, který vyvolává svědivé kožní pupeny – kopřivku. Dále proto budeme hovořit o chladové kopřivce.
Vyskytuje se ve třech základních typech:
1. Idiopatická získaná kontaktní chladová kopřivka
Lékařský výraz idiopatická znamená, že nevíme, proč vzniká. Slovo získaná značí, že se objeví kdykoli v průběhu života bez genetické příčiny.
Tento nejběžnější typ chladové kopřivky postihující všechny věkové skupiny je častější v mladším věku a u žen. Kopřivkové pupeny nebo souvislá kopřivková ložiska se objeví na místech vystavených přímému působení chladu (led, studená voda, chladný předmět, studený vítr za chladného vlhkého počasí apod.).
Zmrzlina nebo studené nápoje mohou vyvolat otok rtů a jazyka. Teplota potřebná k vyvolání chladové kopřivky se pohybuje nejčastěji kolem 0 °C, méně často 10 °C a více. Kopřivka způsobená chladem se nejčastěji objevuje po 2 až 30 minutách po expozici a ustupuje obvykle do 1 až 2 hodin.
Mnozí nemocní však zaznamenají svědění, až když se z chladného prostředí vrátí do tepla.
Až 40 % pacientů může mít při velké expozici chladu i celkové příznaky lehčího stupně – únavu, bolesti hlavy, dýchací potíže, bušení srdce, závratě. K těžké celkové reakci, jako jsou kolaps nebo příznaky anafylaktického šoku, může dojít při náhlém ochlazení celého povrchu těla, např. při koupání v přírodě.
2. Symptomatická chladová kopřivka
Bývá příznakem jiných onemocnění – krevních a autoimunitních chorob, při potravinové a lékové alergii, ale i u streptokokové infekce, parazitární nákazy, často provází infekční mononukleózu apod.
3. Familiární chladová kopřivka
Je vzácná, objevuje se brzy po narození a trvá zpravidla po celý život. Provokačním faktorem je pobyt venku za chladného počasí s následným návratem nemocného do teplé místnosti. Na exponovaných místech vznikají červená ložiska, někdy s drobnými krevními výrony v podobě teček – tzv. petechie.
Kopřivka se může rozšířit i na krytá místa těla, přitom vyvolává spíše pálivou bolest než svědění. Nastupuje od několika minut až do tří hodin po expozici chladem a odeznívá za jeden až dva dny.
Silný chlad může vyvolat prodloužený výsev provázený celkovou reakcí – bolestmi hlavy, kloubů nebo svalů, horečkou a zvýšeným počtem bílých krvinek.
Sporný efekt má otužování, například sprchování s pozvolným snižováním teploty vody, aby tělo „pochopilo“, že chlad není nebezpečný. Toto otužování ale není vhodné začínat za chladného počasí, kdy se musíte vystavovat daleko většímu chladu. Příliš senzitivní lidé by mohli mít při otužování problémy, takže v tomto směru bychom měli být opatrní a řídit se doporučeními lékařů.
U všech nemocných je nutné nejdříve vyloučit symptomatickou chladovou kopřivku, která může provázet jiná onemocnění – viz výše. Pro stanovení diagnózy jsou nejdůležitější informace od samotného pacienta.
Souvislost s chladem lze mnohdy ověřit expozičním testem.
Testy se provádějí s ledem a s vodou o teplotě 10 °C, eventuálně i s vyšší teplotou vzhledem k tomu, že někteří nemocní jsou přecitlivělí na chlad jen v rozmezí několika málo stupňů.
Diagnózu familiární chladové kopřivky potvrdí expozice chladnému vzduchu po dobu 20 až 30 minut. Na rozdíl od získané chladové kopřivky je test s chladnou vodou a ledem negativní.
Diagnostické rozpaky může působit chladová rýma, a to z toho důvodu, že je nutné vyloučit vždy přecitlivělost na jiné alergeny (pyly, roztoče).
Léčba alergie na chlad
Léčba nejčastěji spočívá v pravidelném podávání antihistaminik 2. generace (cetirizin, loratadin), a to jak při obtížích, tak i preventivně před expozicí chladem.
Důležité je používání vhodných krémů, hlavně v zimním období, a vyhýbání se prudkým změnám teplot. Podstatná je ochrana nezakrytých míst (obličeje a rukou) před působením větru či mrazu.
V případech celkových reakcí je nutné pacienta vybavit i adrenalinem, kortikoidy a antihistaminiky pro první pomoc. Všichni pacienti by se měli vyhýbat extrémnímu chladu.
MUDr. Marta Šimůnková
Chronický únavový syndrom – příznaky, diagnostika, léčba
- Lidé, kteří nemocí trpí, se cítí unavení i po dlouhém spánku.
- Syndrom se projevuje bolestí hlavy, kloubů i svalů.
- Únavový syndrom snižuje fyzickou a psychickou aktivitu až o 50 procent. To může mít výrazný vliv na pracovní výkon.
- Ačkoli se problém týká především dospělých středního věku, může postihnout i děti.
- Jedním z doprovodných příznaků nemoci je světloplachost.
- Chronický únavový syndrom má dopady na zdraví i rodinné a partnerské vztahy.
Spíte více, než je běžné, a přesto se cítíte neustále unavení? Možná trpíte chronickým únavovým syndromem, který se projevuje psychickými i neurologickými symptomy. Ačkoli se nejedná o nijak závažný stav, dokáže toto onemocnění život pacientů značně znepříjemnit.
Jeho diagnostika je navíc poměrně složitá, a to také proto, že část lékařů chronickou únavu stále neklasifikuje jako nemoc.
Pokud si neustále stěžujete na převládající únavu, vaše okolí vás už pravděpodobně považuje za simulanta. Netuší přitom, že se dost možná potýkáte s chronickým únavovým syndromem, který s leností ani hypochondrií rozhodně nemá nic společného. Jedná se o onemocnění, které aktuálně znepříjemňuje život asi 40 tisícům českých pacientů.
Chronický únavový syndrom se týká především dospělých osob středního věku, přičemž o něco častěji postihuje ženy. Konkrétně perfekcionistky s vysokými ambicemi. Onemocnět jím však mohou i dospívající děti, a to nejčastěji mezi 13. a 16. rokem života.
Pacienti se velmi často setkávají s nepochopením svého okolí. Jsou považováni za líné a neschopné. Je ale potřeba si uvědomit, že chronický únavový syndrom je regulérně uznávanou chorobou. K pacientovi je tedy nutné přistupovat jako ke kterémukoli jinému nemocnému člověku. Podpora nejbližších totiž hraje v tomto případě významnou roli.
Kromě toho, že se postižený člověk cítí stále bez energie, má tento syndrom dopad také na jeho běžný život. Negativně ovlivňuje jeho zdraví, ale také rodinné i partnerské vztahy. Nemocný nemá energii na vykonávání běžných pracovních i sociálních povinností a často tak zůstává osamocen, což může vést k psychickým problémům.
Příčiny únavového syndromu
Konkrétního původce nemoci se zatím nepodařilo odhalit. Odborníci se však shodují, že chronický únavový syndrom patří k atributům dnešní uspěchané doby a pro mnoho nemocných je varovným signálem, že je třeba zpomalit.
Kromě toho, že při jeho vzniku hraje stěžejní roli virová infekce, ho totiž podporuje také vysoké pracovní nasazení, velká odpovědnost a dlouhodobé psychické a fyzické vypětí. Negativní vliv má samozřejmě i stres a neschopnost relaxovat.
Příznaky
Nemocný si většinou stěžuje na těžkou únavu a tělesné i duševní vyčerpání. Celková slabost se pak zhoršuje i po lehké námaze a tento pocit přetrvává i po delším odpočinku.
Únava je však jen jedním z mnoha faktorů, které toto onemocnění doprovází. Nemocný má obvykle také posunuté vnímání teploty, což znamená, že trpí pocity horka nebo chladu.
Může se u něj objevovat i zvýšena teplota a bolestivé mízní uzliny.
Kromě celkové ztráty energie je to třeba:
- Bolest kloubů a svalů
- Bolest hlavy
- Špatný spánek
- Problémy se soustředěním
- Poruchy paměti
- Světloplachost
- Citlivost na zvuky
- Citová nevyrovnanost
Spolu s únavovým syndromem se může objevit také deprese. Je však stále otázkou, zda se skutečně jedná o příznak. Někteří odborníci se domnívají, že je únavový syndrom naopak důsledkem psychické poruchy.
Diagnostika a léčba
Vzhledem k tomu, že se únavový syndrom projevuje mnoha způsoby, je velice obtížné jej diagnostikovat. Lékaři proto zpravidla volí vylučovací metodu, kdy nejprve zavrhnou jiná možná onemocnění.
Důležitou roli pak hraje zejména doba, po kterou se jednotlivé příznaky vyskytují a to, kolik jich pacient pociťuje najednou.
Obecně se udává, že únavový syndrom lze diagnostikovat v momentě, kdy se po dobu 6 měsíců u pacienta vyskytují 4 syndromy zároveň. Není to ale pravidlem.
Kromě únavového syndromu může být únava příznakem mnoha dalších zdravotních problémů, a to například:
- Chronických zánětů
- Infekčních chorob
- Nádorů
- Autoimunitních onemocnění
- Neurologických poruch
- Hormonálních poruch
- Mentálních poruch
- Poruch spánku
- Anémie
Samotná léčba pak bývá komplexní. Pokud jsou v těle přítomny příznaky zánětu, jsou nasazena antibiotika, je-li třeba, užívá pacient také léky mírnící bolest či přípravky na nespavost.
Energie se pak zvyšuje podporou imunitního systému a pomocí doplňků stravy. S psychickou únavou pomáhá kognitivně-behaviorální terapie.
Účinná během léčby mohou být také homeopatika či akupunktura.
Prevence
Vzhledem k tomu, že nemoc nemá konkrétní spouštěč, je, jak to v mnoha případech bývá, prevencí zdravý životní styl. Důležitá je vyvážená strava, dostatek vitamínů a minerálů i hydratace. Od stresu pak jednoznačně pomůže pravidelný pohyb, doporučuje se například jóga nebo pilates. Obecně se doporučuje zvolnit životní tempo a vyvarovat se stresu.
Alergie na alkohol a další podivné alergie
Počasí letošního roku nám jednoznačně hlásí, že globální oteplování není výmysl a týká se i našich končin. Po super teplém jaru přišlo tropické léto. Teploty jsou vskutku tropické, jen to moře a dostatek vlhkosti nám k tropickému podnebí skutečně chybí. I díky razantnímu nástupu vysokých teplot na jaře jsme zaznamenali nezvykle intenzivní pylovou sezónu.
Když slunce škodí
Brzy jsme po alergii na pyl začali řešit i alergii na slunce, která trápí čím dál více lidí. Dokonce už jsem slyšela takový názor, že alergie na slunce neexistuje, že alergen musí člověk nějak dostat do sebe, což u slunečních paprsků jde těžko, ale na vlastní kůži vím, že alergen skutečně nemusíte sníst či vdechnout, stačí se s ním dostat do kontaktu skrze pokožku.
Alergie na slunce sice může být jednou z těch křížových alergií, kdy se alergie vzájemně podporují, aby zhoršovaly příznaky.
U mě je to typicky tak, že pokud se projeví alergie na slunce určitý poškozením pokožky, a pak sním určité nevhodné potraviny, dostaví se další poškození v podobě charakteristické kopřivky z jídla.
Ale poškození pokožky přichází i bez toho, pouze na základě kontaktu pokožky a intenzivního sluníčka.
Samozřejmě je to jak kdy, alergie je nevyzpytatelná. Už vůbec její podstata, kdy vlastní buňky imunitního systému reagují na naprosto neškodný podnět (alergen) jako na vetřelce, je minimálně podivná.
Alergie a jejich podivnosti
S podivem je i to, na co všechno může být člověk alergický. A to nepočítáme alergie typu „jsem alergická na některé typy lidí, jsem alergická na politikaření či jsem alergická na vlastního manžela“. Obrazně to sice může být fakt, ale s imunitním systémem to většinou nic nedělá, takže to mezi klasické alergie počítat nebudu.
I tak je výčet všemožných alergií pozoruhodný.
Alergie na lepek a ty další
V souvislosti s oblibou bezlepkové diety se dnes hodně skloňuje třeba taková alergie na lepek. Lepek je přitom úplně běžnou součástí obilovin, jde o bílkovinu, která by neměla nijak škodit, ovšem v rozumném množství. Nic se nemá přehánět a jisté je, že to v současné stravě s lepkem přeháníme.
Jakkoli, skutečnou alergií na lepek – nemocí označovanou jako celiakie, trpí jen malá část populace. Celiakie reálně ohrožuje jenom malý podíl lidí, kteří sami sobě nasadili bezlepkovou dietu. Na druhé straně celiakií trpí mnoho lidí, kterým tato nemoc zatím nebyla diagnostikována, protože se s ní neobrátili na svého lékaře.
Není to zajímavé?
Alergie jsou vůbec zajímavým tématem.
Třeba taková alergie na prach často není ve skutečnosti alergií na prach, ale na roztoče, kteří si prach vybrali jako své obydlí. Nebo taková alergie na kočky, resp. kočičí chlupy.
Často dráždivé reakce nezpůsobují chlupy, ale agresivní bílkovina ze slin koček. Ta se do okolí kočky dostává s tím, jak si kočka čistí své chlupy. Problémy tedy způsobuje čistotnost kočky.
Kdo by to řekl?
Proti alergii na kočky je vlastně taková alergie na hmyzí kousnutí docela obyčejná věc. Zato taková alergie na ryby – ta už zní značně podivně. Pokud chcete o této podivnosti s označením alergie na ryby vědět víc, tady je o ní celý článek…
Podivně zní i vodní alergie nebo alergie na chlad, i takové podivnosti najdeme ve výčtu nejčastějších alergií vůbec. A to zdaleka nejsme u konce.
Je tu i alergie na alkohol, na kterou jsme lákali v úvodu příspěvku. Ta nakonec není tak zvláštní, vždy její princip je podobný alergii na léky, antibiotika, penicilin, histamin, marihuanu apod.
Abychom na něco nezapomněla, musím zmínit alergii na kosmetiku, resp. různé kosmetické produkty a ingredience. Pak je tu také alergie na peří, plísně nebo potravinové alergie jako alergie na mléko, vejce, oříšky, arašídy.
Existuje i alergie na sperma, ale to už bych trochu odbočovala od tématu.
Jakkoli, tipy pro alergiky najdete tady.
Jak to máte s alergiemi vy? Která alergie trápí vás? Znáte některou alergii na vlastní kůži?