Za pivo k obědu můžete dostat vyhazov

Velkou část pacientů, kterou loni na záchytce v Českých Budějovicích vyšetřovali lékaři jen ambulantně, tvořila specifická skupina. Šlo o zaměstnance, jejichž kontrolu nařídil sám zaměstnavatel.

„To se v poslední době hodně rozmohlo,“ řekl vedoucí lékař záchytky Lumír Mraček agentuře ČTK.

Za pivo k obědu můžete dostat vyhazov
Autor: SXC

Často se prý stávalo, že zaměstnavatel přivezl ráno na záchytnou stanici řidiče, u nichž měl podezření na užití návykové látky. A to se podle Mračka v hodně případech potvrdilo. „Někteří měli v krvi zbytkový alkohol, ale hodně z nich užilo před prací marihuanu nebo jiné návykové látky,“ řekl lékař.

Zaměstnavatelé totiž sice mají právo mít alkoholtester v práci a nechat zaměstnance kdykoliv během pracovní doby či před nástupem do práce dýchnout, ale coby důkaz u soudu v případě sporu takový test neuspěje.

A stejně tak klasický dýchací alkohol-tester neodhalí u lidí drogy ani marihuanu. To umí jen krevní test právě na záchytce.

Personalisté to nahlas nepřiznají, ale v době krize, kdy je ekonomika často nutí propouštět, je odstupné dost velký výdaj. Je mnohem snazší najít si důvod, proč člověka propustit bez peněz.

A alkohol či drogy v práci jsou hrubým porušením pracovní kázně a důvodem pro okamžité propuštění. Takže pivo k obědu vás může přijít pěkně draho. Nebo víkendová pařba s několika cigaretami marihuany, protože tato látka se v těle drží dlouho a odbourává se pomalu.

„Bránit se testu zaměstnanec v podstatě nemůže, zaměstnavatel má ze zákona právo zkontrolovat způsobilost pracovníka k práci,“ říká personalista Jiří Mrázek.

Není divu, že firmy rády objevily kouzlo testerů a „dýchnutí“. Ostatně – firma tím chrání sama sebe. Zaměstnavatel by platil vysokou pokutu, pokud by do podniku přišla kontrola a zjistila, že nechal pracovat lidi s alkoholem či jinou drogou v krvi.

Kolegovi říkáme „Rumožrout“

Někdy ale ani to nepomůže. Jak popisuje Karel ze středně velké stavební firmy, kvůli alkoholu už lidi ani nevyhazují. Neměli by za ně náhradu.

Za pivo k obědu můžete dostat vyhazov
Autor: SXC

Tester v práci taky mají, zatím ho ale nepoužili. „Většinou, když ten člověk přijde, je to z něj tak cítit, má krhavé oči, že testování není potřeba. V tom případě ho pošleme domů,“ říká..„Měli jsme i případ, že zaměstnanec přišel v sedm ráno do práce úplně střízlivý, a v půl osmé ráno byl na šrot. Od té doby má přezdívku Rumožrout.“

V prostředí stavebních firem není bohužel moc kvalitních zaměstnanců, takže pokud dochází k podobným excesům a stane se to uvnitř firmy, například na dílně, tak podle Karla zaměstnance firma ani nijak netrestá, nebo jen drobným finanční postihem.

Opít se mimo firmu, na stavbě a podobně, to si zaměstnanci obvykle nedovolí a samo vedení jim toleruje jedno či dvě piva k obědu. „Jsem si vědom, že firmě hrozí finanční postih, až milión korun, při porušení bezpečnosti práce, přesto se to toleruje. Tolerují to i bezpečáci,“ popisuje Karel.

Alkohol zaměstnavatelé tolerují víc než marihuanu

Alkohol podle něj mnohem víc kontrolují velké společnosti, které si najímají subdodavatele a ty „dusí“ a nechají na nich, jak si problém vyřeší. „Ve stavebnictví je taková situace, že kdybychom to netolerovali, bude pracovat jedině vedení firmy,“ povzdechl si Karel.

Rozvázali tedy vůbec už s někým pracovní poměr kvůli alkoholu? „Kvůli alkoholu ne, ale kvůli marihuaně ano. Tři pracovníci „hulili“ v práci, poprvé dostali výstrahu, podruhé šli na hodinu,“ popisuje.

Za pivo k obědu můžete dostat vyhazov
Autor: SXC

Podobný postup podle lékařů ze záchytek často volí i ostatní zaměstnavatelé. Pokud test prokáže, že má zaměstnanec v krvi zbytkový alkohol třeba ze včerejšího večírku, často to pro něj skončí třeba jen napomenutím a odebráním odměn – pokud nejde zrovna o řidiče, který měl nastoupit směnu.

„Ale už jsem zažil zaměstnavatele, kteří po zjištění marihuany na místě řekli zaměstnanci: tak se rozloučíme, že ano,“ popisuje lékař Jan Kolečkář.

A pozor: po takovém vyhazovu na hodinu ztrácí zaměstnanec nárok na podporu v nezaměstnanosti, takže zůstává bez peněz. 

Za mírné požití alkoholu před nebo při práci vás vyhodit nemohou

Zákoník práce vám jako zaměstnancům ukládá povinnost nepožívat alkoholické nápoje na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště.

Dále pak nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele (podrobněji jsme o tom psali v článku Mohu mít pivo v pracovní době?).

O případu zaměstnance, který tuto povinnost porušil a dostal za to výpověď, avšak následný spor se svým zaměstnavatelem, když se jí bránil, vyhrál, jsme informovali v článku Zbytkový alkohol není důvod k výpovědi, řekl soud.

Zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď z pracovního poměru z důvodu závažného porušení pracovních povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci podle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce, neboť vstoupil na pracoviště pod vlivem alkoholu.

Při první dechové zkoušce necelých 45 minut před začátkem směny bylo zaměstnanci naměřeno 0,32 ‰ alkoholu, při druhé dechové zkoušce o půl hodiny později 0,23 ‰ alkoholu. Zaměstnanec se žalobou domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru a dosáhl úspěchu u obecných soudů všech stupňů.

Případ uzavřel Nejvyšší soud ČR svým rozsudkem spis. zn. 21 Cdo 4733/2015, ze dne 19. 12.

 2016, ve kterém konstatoval, že pozitivní zjištění alkoholu v organismu zaměstnance neznamená vždy porušení povinností takové intenzity, aby je bylo možné kvalifikovat jako závažné porušení povinnosti ve smyslu ust. § 52 písm. g) zákoníku práce.

Do práce po požití ano, za volant ne

Paradoxně s uvedenými závěry pro oblast pracovního práva vyznívá srovnání s pravidly pro silniční provoz, neboť zjištění hladiny alkoholu ve výši 0,32 ‰ by u řidiče vedlo k závažným sankcím v podobě peněžité pokuty, udělení 7 „trestných“ bodů a zákazu činnosti.

Nicméně asi je třeba odlišit vysoká rizika, která způsobuje alkohol zpomalováním reakcí při řízení motorového vozidla, kdy rozhodují zlomky vteřiny, na straně jedné a na straně druhé malé nebezpečí třeba při kancelářských pracích.

Srovnáním pracovněprávní úpravy a jejího nového výkladu s pravidly provozu na pozemních komunikacích marně argumentoval ve své ústavní stížnosti i zaměstnavatel, nicméně ta byla usnesením Ústavního soudu spis. zn. III ÚS 912/17 ze dne 10. 5.

 2017 odmítnuta.

V praxi budou tedy zaměstnavatelé nuceni u vás určitou míru ovlivnění alkoholem tolerovat, neboť vás nemohou účinně za zjištění alkoholu požitého před nástupem do práce postihnout.

Patrně to nepřinese významné problémy u nerizikových prací, jako jsou již zmíněné práce kancelářské, natož u tvůrčích činností, kde vliv alkoholu může naopak i zvýšit kvalitu a produktivitu práce, ovšem nikoliv nulová tolerance alkoholu na rizikových pracovištích je a bude na pováženou.

Ovšem nelze přehlédnout, ačkoliv se tím soudy zřejmě nezabývaly, jak plyne z uváděných rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, že zaměstnanec pracoval zřejmě v nepříznivých mikroklimatických podmínkách. Zákaz požívání alkoholických nápojů se dle výjimky zakotvené v ust. § 106 odst. 4 písm.

e) věty druhé zákoníku práce nevztahuje právě na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu (a dále pak na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno).

V horkých provozech tedy může být požíváno pivo se sníženým obsahem alkoholu mající nejvýše 1,2 objemového procenta alkoholu; 1,0 procenta hmotnostního nebo pivo nealkoholické mající nejvýše 0,5 procenta objemového; 0,4 procenta hmotnostního. V provozech s nepříznivými mikroklimatickými podmínkami, jakkoliv jsou většinou zároveň pracovišti rizikovými, tedy na místě jistá tolerance k mírnému požívání alkoholu byla a je.

„Alkohol hubí národy, ale jednotlivcům prospívá“

Právník by se neměl ke konkrétní věci vyjadřovat bez podrobné znalosti věci a nastudování spisu, což jsem v daném sporném případě neučinil, neboť vycházím pouze z příslušného rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, nicméně domnívám se, sice prost zdravotnického vzdělání, leč jako zkušený pivař, že po požití litru nealkoholického piva, které si údajně dal zaměstnanec k večeři zhruba hodinu před nastoupením noční směny, by neměly být v krvi zdravého konzumenta naměřeny vůbec žádné hodnoty alkoholu v krvi – zaměstnanec uváděl požití půl litru značky Birell a půl litru Bernard, obě mají 0,5 objemového procenta alkoholu.

Je tedy event. možné, že si zaměstnanec v inkriminovaný den spíše dopřál k obědu výčepní pivo – tzv. desítku, možná i dvě, nebo i ležák – tzv.

jedenáctku nebo dvanáctku, nebo i později výčepní či lehké pivo, nicméně vycházel právě z očekávání, že zdravý člověk, zvláště muž, by neměl být s takovým časovým odstupem (oběd řekněme mezi 11.–14.

hodinou, začátek směny ve 22 hodin) pod vlivem alkoholu tak, aby jeho schopnosti a bezpečný výkon práce byl jakkoliv narušen. Výpověď zaměstnance o požití toliko nealkoholického piva, což tvrdil před soudem, bych si však dovolil hodnotit jako účelovou výmluvu.

(Sám jsem byl účasten pokusu s měřením alkoholu na pracovišti. Po prvním půllitru desítky s objemovým procentem alkoholu 4,3 % jsem nenadýchal nic, teprve po požití druhého piva stejné značky jsem nadýchal zhruba 0,25 ‰.)

Nicméně po požití jednoho nebo více piv se sníženým obsahem alkoholu, které požije zaměstnanec pracující v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, uvedené hodnoty alkoholu v krvi být naměřeny zřejmě mohou. A proto ani na některých rizikových pracovištích nepůjde uplatnit nulovou toleranci k alkoholu.

Za pivo k obědu můžete dostat vyhazov

Alkohol je dobrý sluha, ale zlý pán

Jakkoliv vůbec nejsem odpůrcem alkoholu, ba právě naopak s ohledem na jeho pozitiva pro zdraví, dobrou náladu a společenskou zábavu, zvláště piva (viz můj redakční profil: https://www.mesec.cz/autori/fetter/) nebo vína, požívaného s mírou a rozumem (jenže pít alkohol se musí umět a každý to neumí), musím tak dát za pravdu zaměstnavateli, který v ústavní stížnosti kritizoval skutečnost, že při určitém menším porušení povinnosti nevstupovat na pracoviště pod vlivem alkoholu není možné zaměstnance sankcionovat, což nemotivuje zaměstnance k dodržování tohoto pravidla, ale dále ohrožuje život a zdraví ostatních zaměstnanců, jakož i majetek zaměstnavatele.

V praxi budou tedy zaměstnavatelé muset být při uplatnění sankce v podobě rozvázání pracovního poměru za porušení povinností zaměstnance stanovených v § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce hodně zdrženliví a opatrní. Zvažte si sami, zda toho hodláte využívat, nebo dokonce zneužívat… A jak dlouho budete chodit se džbánem pro vodu… vlastně pro pivo.

Alkohol v krvi není automatický důvod pro vyhazov, zbytkový lze tolerovat

Za pivo k obědu můžete dostat vyhazov

Alkohol v krvi není automatický důvod pro vyhazov (ilustrace).

Ten, kdo pije alkohol v práci, může dostat okamžitou výpověď. Zaměstnavatel se v tomto případě může opřít o zákoník práce. Pokud se ovšem napijete před příchodem do práce, situace už tak jednoznačná není.

Nejvyšší soud například nedávno vyhodnotil jako neplatný vyhazov pro zaměstnance ocelárny Vítkovice Steel za to, že při příchodu do práce nadýchal 0,32 promile.

Muž, který pracoval jako vedoucí směny, tvrdil, že vypil dvě nealkoholická piva. Krevní test následně ukázal 0,11 promile.

Budete mít zájem:  Lynchův syndrom – příznaky, příčiny a možnosti léčby

Nejvyšší soud sice uznal, že alkohol byl u zaměstnance zjištěn, to ale automaticky neznamená, že byl zároveň i pod jeho vlivem.

„Podle našich zkušeností z nedávné doby jsou některé soudy poměrně tolerantní především ke zbytkovému alkoholu u zaměstnanců vykonávajících práci na administrativních pozicích,“ uvádí Ondřej Havránek z Weinhold Legal.

Zaměstnavatelům proto doporučuje, aby při zjištění nízké hladiny alkoholu, například do 0,5 promile, a pokud zaměstnanec objektivně nejeví známky opilosti, hříšníka na možnost výpovědi pouze upozornili.

Ostatně i podle metodiky, kterou používá policie při měření alkoholu z dechu, se při zjištění hodnoty nižší než 0,25 promile výsledek zkoušky považuje za negativní.

Vyhazov jen za zvlášť hrubý prohřešek

Aby zaměstnavatel mohl podřízeného za alkohol v práci okamžitě vyhodit, musí opilost u zaměstnance dosáhnout takové míry, aby byla zvlášť hrubým porušením pracovních povinností.

Zákoník práce zná ještě dva další typy porušení pracovní kázně − méně závažné a závažné. Za závažné porušení pracovní kázně může zaměstnanec dostat výpověď, ne ale okamžitou. A na méně závažné porušení musí šéf pracovníka nejprve upozornit.

Teprve pokud napomenutý svůj prohřešek v půlroční lhůtě zopakuje, může se s ním nadřízený rozloučit.

Problém je v tom, že zákoník práce přesně nedefinuje, kdy je opilost zvlášť hrubé porušení povinností a kdy je to jen lehčí prohřešek, který na vyhazov nestačí.

Zákaz pití alkoholu platí kdekoli během pracovní doby, tedy i mimo pracoviště, a zároveň i kdykoli na pracovišti, tedy i po pracovní době.

Alkohol v práci soudy obecně hodnotí případ od případu. Zákon nedává jasné vodítko a judikatura je na tom stejně.

„Soudy rozlišují, jestli alkohol měl u dotyčného vliv na jeho činnost, na možnost dopustit se na pracovišti nějaké škody nebo něco pokazit,“ vysvětluje advokát Martin Hrdlík z KPMG Legal.

Podle právníka Tomáše Procházky z advokátní kanceláře Dvořák Hager & Partners se soudci dívají i na rizika spojená s konkrétní prací. „Setkal jsem se s případem, kdy soud konstatoval, že jedno promile alkoholu u vrátného není dostatečné na hodinovou výpověď,“ uvádí Procházka.

Soudy také hodnotí nejen přístup samotného zaměstnance, ale i celkový přístup firmy k alkoholu.

„Firma například na hodinu propustila manažera kvůli tomu, že si každý den dával k obědu jedno pivo, a argumentovala tím, že okamžité propuštění je přiměřený trest právě kvůli soustavnému pití.

Soud se ale zaměstnance zastal s argumentem, že firma mu pivo k obědu dlouhodobě tolerovala, a konstatoval, že okamžité propuštění bylo v tomto případě vůči zaměstnanci nepřiměřeně tvrdé,“ dodává Procházka.

Lidé také často zapomínají, že zákaz pití alkoholu platí kdekoli během pracovní doby, tedy i mimo pracoviště, a zároveň i kdykoli na pracovišti.

„Z pohledu zákoníku práce je porušením povinností zaměstnance i požití alkoholického nápoje v pracovní době například během společné cesty na teambuilding nebo pití alkoholu na pracovišti i po pracovní době, třeba během oslavy narozenin,“ varuje Tomáš Procházka. 

Omezení platí i pro zaměstnance na home officu. „Ani ti by v pracovní době neměli alkohol konzumovat. A pokud nemají rozvrženu pracovní dobu, práci by neměli pod vlivem alkoholu vykonávat nikdy,“ říká Jindřich Fuka z advokátní kanceláře Glatzová & Co.

Pomohou vnitřní předpisy?

Aby si zaměstnavatelé usnadnili před soudy tahanice o platnost zrušení pracovního poměru kvůli alkoholu, píšou do svých vnitřních předpisů, že alkohol na pracovišti znamená zvlášť hrubé porušení pracovní kázně.

„Na posouzení platnosti výpovědi soudem ale nemá úprava míry intenzity porušení povinností ve vnitřních předpisech zaměstnavatele vliv,“ upozorňuje Iva Bilinská z advokátní kanceláře Allen & Overy.

„Přesto doporučujeme požívání alkoholu ve vnitřních předpisech speciálně upravit, protože v případném sporu bude soud pravděpodobně přihlížet mimo jiné i k dosavadním poměrům ve firmě a přístupu zaměstnavatele k zajišťování zákazu požívání alkoholu,“ dodává Bilinská.

Vnitřní předpisy jsou velmi důležité ještě v jednom ohledu. Zaměstnavatel v nich musí jmenovitě určit, kteří vedoucí zaměstnanci (tedy které pracovní pozice nebo konkrétní osoby) mohou kontrolovat zaměstnance, zdali není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

„Doporučená je při kontrole také přítomnost dalšího svědka,“ uvádí Jindřich Fuka.

Podle Pavly Kaufmannové z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners by v ideálním případě zjišťování přítomnosti alkoholu mělo probíhat nejprve pomocí dechového testu a poté pro posílení důkazní hodnoty i s pomocí krevního testu.

Pokud se pracovník bez vážného důvodu odmítne podrobit testu na alkohol, porušuje povinnost vyplývající ze zákona.

„Pokud se pracovník bez vážného důvodu odmítne podrobit testu na zjištění alkoholu, porušuje povinnost vyplývající z pracovněprávních předpisů,“ upozorňuje Šárka Gregorová z advokátní kanceláře Schaffer & Partner. Pokud se to stane opakovaně, může za to neposlušný zaměstnanec dostat i výpověď.

České firmy často alkohol v práci řeší nad rámec zákona i v pracovních řádech a směrnicích o bezpečnosti práce. Nejpřísnější jsou logicky dopravci, stavební společnosti, hutě, slévárny, ale i banky.

„Přítomnost alkoholu kontrolujeme systematicky na pracovištích a namátkově na branách kalibrovanými přístroji,“ uvádí mluvčí hutě ArcelorMittal Barbora Černá Dvořáková.

„Při pozitivní orientační dechové zkoušce je přivolán nadřízený zaměstnanec a je provedena druhá dechová zkouška.

V případě pozitivního zjištění je přivolána sanitka se zdravotnickým personálem a zaměstnanec je vyzván k podstoupení krevního testu,“ přibližuje průběh kontroly Dvořáková.

Namátkové kontroly na alkohol provádí i společnost AAA Auto nebo stavební společnost Eurovia. Ta hlídá alkohol nejen na staveništích, ale i v kancelářských provozech.

„V případě zjištění požití alkoholu či zneužití návykové látky je zaměstnanci uděleno napomenutí. Další porušování pracovní kázně v tomto ohledu může vést k rozvázání pracovního poměru,“ přibližuje praxi ve společnosti Škoda Auto Zdeněk Štěpánek. V automobilce také pořádají k problematice požívání alkoholu pravidelná školení.

V ocelárnách Vítkovice Steel ročně provádějí tisíce zkoušek na alkohol a psychotropní látky nejen u zaměstnanců a agenturních pracovníků, ale i externích osob vstupujících do prostor ocelárny.

 „V roce 2016 bylo v naší společnosti zjištěno 35 pozitivních výsledků zkoušek u alkoholu a 15 na psychotropní látky,“ uvádí mluvčí společnosti Jaromír Krišica.

„Pokud jsou u zaměstnance prokazatelně zjištěny drogy nebo alkohol, vždy ukončujeme pracovní poměr, u agenturních zaměstnanců ukončujeme dočasné přidělení a externí osoby mají zákaz vstupu do areálu společnosti,“ dodává mluvčí. Ve firmě pracuje nyní tisíc lidí. 

Výjimka pro diplomaty

Zákaz pití alkoholu v práci má ovšem podle zákona dvě výjimky. První se vztahuje na zaměstnance v horkých provozech, tedy například hutích nebo slévárnách, pokud pijí pivo se sníženým obsahem alkoholu jako ochranný nápoj. 

„Už více než 20 let se ale nízkostupňové pivo v žádné z českých hutí nepije, poslední pivo bylo v Třineckých železárnách podáno někdy v roce 1991,“ uvádí mluvčí Třineckých železáren Petra Jurasková. „Teď mají zaměstnanci nárok po celý rok na takzvané ochranné nápoje, jde o 0,9 až 1,8 litru nealkoholického piva nebo minerálek,“ dodává.

Druhá výjimka se týká pití alkoholu v rámci plnění pracovních úkolů nebo ve spojení s nimi. To zahrnuje sládky, sommeliéry nebo degustátory. Alkohol v práci mohou i diplomati nebo advokáti, pokud si připijí po úspěšném obchodu nebo jednají se zahraničním partnerem, který má například konzumaci alkoholu spojenou s tradicí.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.

Kdy vás zaměstnavatel (ne)může vyhodit?

DANĚ

Náhlá výpověď ze strany zaměstnavatele bývá často čárou přes rozpočet. Existují ale i situace, kdy vás šéf vyhodit nemůže, ani kdyby chtěl. Kdy nesmíte dostat vyhazov?

Pracovní smlouvu rozlišujeme na dobu určitou a neurčitou. Smlouva na dobu určitou musí být časově vymezena, nejdéle může být sjednána na 3 roky.

Po jejím skončení vám ji zaměstnavatel může prodloužit, což lze maximálně 2x po sobě. Další možností je přejít na smlouvu na dobu neurčitou anebo ji zkrátka neprodloužit vůbec.

Neprodloužení smlouvy na dobu určitou pak nemusí šéf nijak komentovat ani vysvětlovat.

Výpověď u smlouvy na dobu neurčitou

Smlouva na dobu neurčitou není nijak prodlužována, protože nemá žádné časové ohraničení. Zaměstnavatel ji proto může ukončit pouze, pokud má důvod. Tím může být např. dlouhodobé neplnění pracovních povinností. Existuje zde však výpovědní doba, která musí trvat nejméně 2 měsíce. Během tohoto času si zaměstnanec může najít novou práci a zaměstnavatel náhradu.

Zaměstnanec pak při podání výpovědi u pracovní smlouvy na dobu neurčitou žádný důvod udávat nemusí.

Za pivo k obědu můžete dostat vyhazov

Zdroj: Shutterstock

Ať už byla ve zkušební době podepsána smlouva na dobu určitou nebo neurčitou, zaměstnavatel vás během ní může kdykoliv vyhodit, aniž by musel udávat důvod. Neplatí zde ani žádná výpovědní doba, zaměstnanec odchází téměř okamžitě. Ve zkušební době může bezdůvodně vypovědět smlouvu i sám zaměstnanec.

Zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce, pouze u vedoucích pozic je dovoleno až měsíců 6. U smlouvy na dobu určitou nesmí přesáhnout více jak polovinu doby, na kterou byl pracovní poměr sjednán.

Důvody výpovědi ze strany zaměstnavatele

Důvody, které opravňují zaměstnavatele k tomu, aby dal zaměstnanci výpověď, upravuje zákoník práce. Výpovědním důvodem můžou být organizační změny ve firmě. Těmi je myšleno např.:

  • zrušení firmy, její části nebo zaměstnavatele,
  • přemístění firmy, její části nebo zaměstnavatele,
  • zaměstnanec se stane nadbytečným kvůli změně úkolů nebo technického vybavení,
  • snižování stavu zaměstnanců,
  • apod.

Jestliže zaměstnavatel zaměstnance vyhodí z těchto důvodů, pracovníkovi bude náležet odstupné. Jeho výše bude závislá na délce pracovního poměru. Zaměstnavatel s vámi může dále oprávněně rozvázat pracovní poměr v těchto případech:

  • pokud zaměstnanec na základě lékařského posudku nemůže nadále konat svou práci kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání;
  • pokud zaměstnanec na základě lékařského posudku pozbyl nutnou zdravotní způsobilost k výkonu práce;
  • pokud zaměstnanec nesplňuje pracovní předpoklady nebo požadavky pro výkon dané pracovní pozice za předpokladu, že byl vyzván k odstranění překážek na své straně, ale v přiměřené době tak neučinil;
  • pokud zaměstnanec závažně anebo soustavně porušuje pracovní povinnosti, i když byl upozorněn na nápravu, ke které z jeho strany nedošlo;
  • pokud zaměstnanec obzvláště hrubým způsobem poruší režim dočasné pracovní neschopnosti.
  • Kdy vás může zaměstnavatel vyhodit na hodinu?
  • Kdy může dát zaměstnanec hodinovou výpověď?

Kdy vás zaměstnavatel nemůže vyhodit? V ochranné době

Ochranná doba nebo také lhůta je období, během kterého vás na základě právních předpisů nesmí zaměstnavatel vyhodit, i kdybyste splňovali některé z výše zmíněných důvodů (kromě hrubého porušení režimu při dočasné pracovní neschopnosti).

V ochranné době v zaměstnání je např. ta osoba, která čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. Dále je chráněna i těhotná zaměstnankyně. Ochrana se navíc vztahuje na celé těhotenství. I kdyby tedy o jiném stavu ještě nevěděla a zaměstnavatel jí dal výpověď, vyhazov bude neplatný, pokud byl udělen po dobu těhotenství.

Dále vás zaměstnavatel nemůže vyhodit, pokud jste na nemocenské, vyjma zkušební doby. Ve zkušební době můžete dostat výpověď, pokud jste nemocní déle než 2 týdny.

Do ochranné doby pak ještě patří pobyty v léčebně nebo v lázních, i pokud nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění anebo jestliže jste v lékařském posudku uznáni dočasně nezpůsobilými pro noční směny.

Výpověď ještě nemůžete dostat tehdy, pokud jste ve výkonu vojenského cvičení, ve službě v operačním nasazení anebo dlouhodobě uvolněni pro výkon veřejné funkce.

Budete mít zájem:  Přenos žloutenky C: Jehly, sex a tetování

Čtěte také:

Alkohol na pracoviště nepatří, ale zákonem povolené výjimky zde jsou

Alkohol na pracovišti je ošemetná věc.

Ve většině případů zákon užívání alkoholu a návykových látek v pracovní době zakazuje, ale jsou i situace a pracovní činnosti, které se bez požití malého množství alkoholu neobejdou a jsou pro ně zákonem určeny výjimky. Každý zaměstnanec by však měl ustanovení zákona pro danou problematiku dobře znát, protože za konzumaci alkoholu v pracovní době může následovat vyhazov.

Za pivo k obědu můžete dostat vyhazov

Datum článku: 16. 05. 2018

S alkoholem v pracovní době není radno si zahrávat

Požívání alkoholu může jedince velmi snadno a rychle dostat do nejrůznějších problémů se zákonem a nezřídka jej připravit i o pracovní místo.

Alkohol je chemická sloučenina, která i v malém množství vždy ovlivňuje činnost lidského organizmu a mění jeho reakce. Mění se vnímání, koordinace pohybů i další činnosti v našem těle, což může mít nepříznivý vliv na naše konání i jednání a je zde vždy nějaké riziko negativního ovlivnění okolí.

Z uvedených důvodů se konzumace alkoholu neslučuje s plněním zásadních odpovědných úkolů a v mnoha situacích je požívání alkoholických nápojů zákonem zcela zakázáno.

Jak ale většina z nás velmi dobře ví, bez výjimek ze zákona se náš život neobejde a pár se jich vztahuje i k alkoholu, ale je důležité, mít v daných věcech dobrý přehled zvláště v oblasti zaměstnání a pracovněprávních vztahů.

Alkohol v pracovní době může zapříčinit nejen závažná pochybení pracovního procesu, ale jeho požití je velkým rizikem ohrožujícím zdraví pracovníka i jeho okolí.

Zákoník práce v § 106 odstavci 4 užívání alkoholických nápojů a jiných návykových látek v pracovní době a na pracovišti až na jednoznačně stanovené výjimky zakazuje.

Zaměstnanec pod vlivem alkoholu má ze zákona povinnost nevstupovat v daném stavu na pracoviště, a pokud tuto povinnost poruší, musí počítat se sankcemi, které pro něj z takového jednání mohou vyplynout.

Jak je uvedeno ve větách výše na požití alkoholu je nutné si dávat pozor po celou pracovní dobu, i když se pracovník zrovna nenachází na pracovišti zaměstnavatele.

I zdánlivě nevinné jedno pivo při obědě může vyvolat zásadní problém se zaměstnavatelem, protože je porušením pracovních předpisů.

Za alkoholický nápoj považuje zákon každý nápoj obsahující, 0,6 a více objemových procent etanolu.

V případě podezření se zaměstnanec musí podrobit vyšetření na alkohol v krvi

Zaměstnavatel má právo v případě důvodného podezření na požití alkoholu zaměstnancem, požadovat po daném pracovníkovi, aby se podrobil lékařskému vyšetření na prokázání přítomnosti alkoholu v krvi a zaměstnanec má povinnost takový požadavek splnit. Zákon přímo stanoví, že se vyšetření na prokázání alkoholu v krvi musí podrobit každá osoba, u které je podezření, že se požitím alkoholu uvedla do stavu, ve kterém ohrožuje sebe, další osoby, veřejný majetek či veřejný pořádek.

Lékařské vyšetření na alkohol v krvi nesmí odmítnout zaměstnanec, který způsobil zranění další osobě a je zde podezření, že dotyčný hříšník byl ve chvíli incidentu pod vlivem alkoholu.

Náklady na lékařské vyšetření na přítomnost alkoholu v krvi zaměstnance hradí zaměstnavatel. Pokud je dané vyšetření pozitivní, musí hříšník zaměstnanec, uhradit zaměstnavateli náklady, které mu kvůli tomuto vyšetření vznikly.

Za požití alkoholu v pracovní době může přijít i okamžitá výpověď

Jak uvádíme výše, při plnění zaměstnaneckých povinností je vždy dobré postavit požívání alkoholu zcela mimo hru. Pokud se na dané zaměstnání nevztahují ohledně požití alkoholu výjimky, může prohřešek spojený s pitím alkoholu stát zaměstnance pracovní místo.

Zákon dává zaměstnavateli možnost dát výpověď zaměstnanci za závažné porušení pracovních předpisů podle § 52 zákoníku práce a konzumace alkoholu v pracovní době k takovým porušením patří.

V případě, že zaměstnanec v důsledku požití alkoholu způsobí újmu jiným osobám nebo ohrozí z uvedeného důvodu jejich životy, má zaměstnavatel ze zákona možnost a právo, dát takovému pracovníkovi výpověď okamžitě podle § 55 zákoníku práce.

Výjimky pro alkohol na pracovišti existují pro určité profese a situace

Jak je naznačeno výše i pro alkohol na pracovišti má zákon v záloze pár výjimek, když se profese bez požití špetky alkoholu neobejde. Degustátoři, someliéři či sládci mají ochutnávku malého množství alkoholických moků přímo v profesních povinnostech.

Výjimku ze zákazu alkoholu při práci mají též obchodní zástupci, jednatelé a diplomaté v situacích, kdy je přípitek součástí bontonu. Pivo s obsahem alkoholu do 1,2 procent dovoluje zákon konzumovat v pracovním procesu také zaměstnancům hutí či skláren.

Datum článku: 31. 03. 2021

Velikonoční nákupy včetně potravin bude v roce 2021 naplánovat ještě pečlivěji než jindy. Z důvodů vládních…

Více informací

Velikonoční nákupy včetně potravin bude v roce 2021 naplánovat ještě pečlivěji než jindy. Z důvodů vládních opatření proti Covidu budou letos během Velikonoc uzavřené i obchody s potravinami dva dny místo jednoho Mimořádně bude zavřeno na Velký pátek a klasicky na Velikonoční pondělí. Zavřeny mají zůstat i večerky a drobné obchody.

Na Velký pátek 2021 bude zavřeno ve všech obchodech s potravinami. Na nákupy se bude možné o Velikonocích vypravit na Bílou sobotu či Velikonoční neděli na Velikonoční pondělí bude zavřeno taktéž

Velikonoce jsou z křesťanského hlediska velmi zásadními svátky, slaví se vzkříšení Ježíše Krista a naděje nového života. Současně jsou to svátky, kdy se právě křesťansky smýšlející občané více noří do vlastního nitra, zamýšlí se nad zákonitostmi života a smrti. Uvedenému zahloubání se do myšlenek má sloužit zejména Velký pátek, tedy den, kdy byl Ježíš ukřižován.

Jak naznačuje úvod článku, budou se o Velikonocích 2021 nejspíš více zamýšlet i lidé nevěřící nad zcela světskou myšlenkou, kdy se vypravit do obchodu na nákup potravin. Velikonoce 2021 budou totiž ještě více jiné než ty loňské, které  také byly pod vládou zákeřného Covidu. Hned dva velikonoční dny budou uzavřeny i obchody s potravinami, což v posledních letech nebylo zvykem.

Uvedené obchody zůstanou zavřené i na Velký pátek a další už obvyklé zavření bude na Velikonoční pondělí.

Uzavírka na Velký pátek je letos mimořádná a je součástí přísných opatření uplatňovaných z důvodů proti šíření nemoci Covid-19.

Nezvyklé je že v uvedený den mají zůstat uzavřeny i drobné obchody včetně oblíbených večerek. Otevřeny mohou zůstat pouze lékárny a prodejny na čerpacích stanicích, nádražích a letištích.

Na Velikonoční pondělí bude zavřeno již tradičně ze zákona o uzavření obchodů v době státních svátků

Zavřené obchody na Velikonoční pondělí 5. dubna 2021 občany už zřejmě nijak nevykolejí, protože jde o uzavírku, na níž jsou občané již několik let zvyklí. Uvedené uzavření se děje ze zákona o uzavření obchodů v době státních svátků a s panující epidemickou situací již nemá nic společného.

Podle uvedeného zákona musí v době sedmi státem uznaných svátků zůstat uzavřeny všechny prodejny s prodejní plochou od 200 metrů čtverečních výše.

Velikonoční pondělí právě patří mezi uvedené státní svátky a velké obchody tak musí zůstat v daný den uzavřeny i v době zcela normální a poklidné. Obchody s plochou do 200 metrů čtverečních mohou mít v daný den otevřeno.

V roce 2021 se tato možnost prodávat však vztahuje pouze na obchody s potravinami a obchody, které mají výjimku z vládních restrikcí.

Datum článku: 30. 03. 2021

Změny lhůt k nejrůznějším podnikatelským povinnostem jsou v době koronavirové bohužel na denním pořádku a je…

Více informací

Datum článku: 30. 03. 2021

Paušální daň sice ubírá živnostníkům na administrativních povinnostech, ale určitá povinnost podnikateli…

Více informací

Alkohol na pracovišti. 10 nejčastějších otázek a odpovědí

Připravili jsme pro vás 10 nejčastějších otázek a odpovědí na téma alkohol na pracovišti.

Dočtete se zde například, kdo může kontrolovat alkohol na pracovišti, zda se mohou provádět namátkové kontroly, jestli se musí zaměstnanec podrobit dechové zkoušce, co když máte jen zbytkový alkohol, jaký je postup při provádění kontrol, jaké jsou důsledky a pokuty, kdo může na pracovišti požívat alkohol, zda existují nějaká směrnice nebo jaké jsou zákony týkající se alkoholu na pracovišti. Zde je ucelený přehled!

Otázky související s právy a povinnostmi na téma alkohol v práci

1. Kdo může kontrolovat alkohol na pracovišti?

Zaměstnavatel má právo kontrolovat alkohol na pracovišti, ale jen u zaměstnanců, u kterých existuje důvodné podezření, že jsou pod jeho vlivem. Kontrolovat ho však nemusí jen přímo váš zaměstnavatel, ale i váš nadřízený, respektive vedoucí pracovník, který k tomu má písemné oprávnění od zaměstnavatele.

V tomto dokumentu musí být uvedeno, že vedoucí pracovník je oprávněn vydat pokyn ke kontrole alkoholu na pracovišti a určit osobu, která provede dechovou či jinou zkoušku.

2. Může zaměstnavatel provádět namátkové kontroly na alkohol?

Zaměstnavatel nemůže provádět jednotlivé ani hromadné namátkové kontroly na alkohol u svých zaměstnanců. Jak bylo uvedeno v první otázce, může provádět pouze kontroly u zaměstnanců, u kterých má důvodné podezření.

Pokud však budou všichni zaměstnanci ve firmě, a je jedno, jestli jich bude pět nebo padesát, v podezření, že jsou pod vlivem alkoholu, může jim teoreticky zaměstnavatel kontrolu provést.

3. Musím se podrobit provedení dechové zkoušky na pracovišti?

Ano, pokud bude mít váš zaměstnavatel, nebo oprávněný nadřízení, důvodné podezření, že jste na pracovišti pod vlivem alkoholu, musíte se podrobit dechové zkoušce. V případě, že dechovou zkoušku odmítnete, má se za to, že jste pod vlivem alkoholu.

Pokud máte jako zaměstnanec vážné důvody, například zdravotní, že se dechové zkoušce podrobit nemůžete, může po vás zaměstnavatel požadovat, aby jste se podrobili lékařskému vyšetření a krevní nebo močové zkoušce. Pokud i tak odmítnete, může dojít na postih ze strany zaměstnavatele, ale i policie.

4. Co když mám zbytkový alkohol na pracovišti?

Také zbytkový alkohol na pracovišti může zaměstnanci způsobit celou řadu problémů. Někteří zaměstnavatelé mohou za “zbytkáč” dát dokonce i výpověď. Ne vždy to ale musí soud uznat.

V prosinci 2017 totiž vynesl u jednoho případu Nejvyšší soud České republiky rozsudek, který zrušil výpověď zaměstnance na základě naměření 0,32 ‰ alkoholu na pracovišti.

Soudce totiž konstatoval, že pozitivní zjištění alkoholu neznamená vždy porušení povinností takové intenzity, aby je bylo možné kvalifikovat jako závažné porušení povinnosti ve smyslu ust. § 52 písm. g) zákoníku práce.

Zbytkový alkohol v krvi zaměstnance proto není důvodem k výpovědi, řekl soud. Celý případ si můžete přečíst v spis. zn. 21 Cdo 4733/2015.

Mohlo by vás zajímat: Řízení pod vlivem alkoholu nebo drog. Vliv, statistiky, účinky, odbourávání, testy

5. Jaký je postup při provádění kontroly alkoholu v krvi zaměstnance?

Jak je uvedeno v bodě 1., provádět kontrolu nebo test alkoholu v krvi na pracovišti může buď zaměstnavatel nebo vedoucí pracovník, který k tomu má od zaměstnavatele písemné oprávnění – pověření.

Ten zaměstnance vyzve, aby se podrobil zkoušce a sdělí mu konkrétní důvod podezření – například, že z něj on, nebo jiný zaměstnanec, cítí alkohol, že si všiml jeho potácení a špatné motoriky, nebo že jeví jiné známky požití alkoholu.

Budete mít zájem:  Dieta formou polohladovky slibuje zhubnutí a omlazení

Důvodem může být samozřejmě také způsobení nehody nebo pracovního úrazu.

Kontrolu alkoholu v krvi lze provádět několika způsoby. Zpravidla se kontrola provádí jako orientační dechová zkouška pomocí detekčních trubiček nebo kalibrovaným digitálním alkoholtesterem. Pokud zaměstnanec ze závažných důvodů dechovou zkoušku odmítne, musí se podrobit odbornému lékařskému vyšetření (odebrání slin, moče nebo krve).

Výsledek zkoušky na alkohol je nutné písemně zaznamenat do protokolu o provedení orientační dechové zkoušky, pro případ dalšího šetření, a zavést ho do dokumentace BOZP. Pro případné svědectví o průběhu a výsledku zkoušky doporučujeme, aby byl přítomen alespoň jeden svědek. Pokud dojde k odborné lékařské kontrole, je dokladem a důkazem o zkoušce lékařská zpráva.

6. Jaké důsledky může zaměstnavatel vyvodit v případě prokázání přítomnosti alkoholu v krvi zaměstnance na pracovišti?

V případě, že zaměstnavatel prokáže zaměstnanci alkohol v krvi na pracovišti, nebo i mimo něj v pracovní době, může mu udělit pokutu (pokud je to uvedeno v interní směrnici firmy). Může také zavolat policii, která při prokázání ohrožení zdraví nebo životů lidí, případně poškození majetku v souvislosti s alkoholem, může zaměstnanci udělit pokutu.

Jako výjimečný prostředek může zaměstnavatel zvolit i okamžité zrušení pracovního poměru, ale pouze v případě, že se jednalo o zvlášť hrubé porušení povinností zaměstnance a nelze tak po zaměstnavateli požadovat, aby ho dále zaměstnával.

Je ale nutné vzít v potaz přesné okolnosti případu, například situaci, při níž došlo k porušení povinností, míru zavinění, důsledky, ale také funkci zaměstnance, jeho kvality a dlouhodobé plnění povinností. Velkou roli hraje samozřejmě také fakt, jaká u něj byla zjištěna hladina alkoholu v krvi.

Soudní lékařství uvádí oficiální forenzní stanovisko, které říká, že:

  • hladina alkoholu v krvi do 0,2 g/kg se považuje za neprůkaznou hladinu,
  • hladina alkoholu v krvi do 0,3 g/kg se označuje za nevýznamnou pro silniční provoz.

7. Jaká je pokuta za alkohol v práci?

Zaměstnanec je povinen v případě pozitivní krevní zkoušky zaplatit náklady za její provedení, včetně dopravy apod. Stejně tak, když odmítnete orientační vyšetření (dechovou zkoušku), budete muset zaplatit odborné lékařské vyšetření.

Z hlediska pracovního práva můžete, jako zaměstnanec, dostat pokutu ve výši až 50.000 Kč za to, že:

  • požijete alkoholický nápoj nebo jinou návykovou látku, která může při pracovní činnosti ohrozit vaše zdraví nebo životy jiných, případně poškodit majetek,
  • se odmítnete podrobit orientačnímu nebo odbornému lékařskému vyšetření.

Zaměstnavatel může také v souvislosti s alkoholem na pracovišti, a z hlediska bezpečnosti práce, dostat pokutu, a to ve výši až 300.000 Kč za to, že:

  • nezajistí na pracovišti dodržování zákazu požívání alkoholických nápojů nebo zneužívání jiných návykových látek.

8. Kdo může pít alkohol na pracovišti?

Existují případy, u kterých je zákaz požívání alkoholických nápojů v práci lehce omezen. Jedná se o poskytnutí ochranného nápoje s nízkým obsahem alkoholu. Platí pro zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, například:

  • ve slévárnách, hutích, sklárnách a jiných horkých provozech.

Pracovník však může vypít jen nápoj se sníženým obsahem alkoholu, například slabé pivo, mající nejvýše 1 % hmotnosti alkoholu, nebo 1,2 % objemu alkoholu, což je velmi málo. Pro příklad: výčepní piva mají zhruba 3,6 – 4,1 % objemu alkoholu. Tzn., že pokud pracujete v podobném provozu, můžete si dát tak jedno sedmi stupňové pivo.

Dalším, kdo může při práci pít alkohol, jsou pracovníci, jejichž práce je s alkoholem obvykle spojena, nebo u kterých je požívání alkoholických nápojů přímo součástí plnění pracovních úkolů. Mezi takové patří například:

  • sládek, degustátor nebo ochutnávač či kontrolor kvality,
  • v malé míře např. při obchodním jednání.

Důležité je ale vědět, že omezení zákazu požívání alkoholických nápojů při práci u těchto osob se nevztahuje na požívání k jinému účelu. Laicky řečeno by se neměla osoba v práci opít tak, aby způsobila nějakou škodu.

Mohlo by vás zajímat: Pitný režim na pracovišti. Jaké má ze zákona zaměstnavatel povinnosti při poskytování ochranných nápojů?

9. Existují nějaké směrnice pro alkohol na pracovišti?

Ano, alkohol na pracovišti lze řešit i nad rámec zákona, a to buď v pracovním řádě nebo směrnici bezpečnosti práce. Doporučujeme zaměstnavatelům zavést a používat například vnitřní směrnici, ve které budou jasně stanovena pravidla pro provádění orientačních vyšetření týkající se přítomnosti alkoholu v krvi zaměstnanců.

Stejně tak může směrnice určovat konkrétní důsledky při porušení zákazu požívání alkoholu a jiných návykových látek na pracovišti nebo v pracovní době, ale také zjištění přítomnosti v krvi.

10. Jaké jsou zákony a právní předpisy týkající se alkoholu na pracovišti?

Zákony a jiné právní předpisy, které ošetřují alkohol na pracovišti, jsou následující:

  • Zákon č. 262/2006 Sb. – Zákon zákoník práce
  • Zákon č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek,
  • Zákaz požívání alkoholických nápojů – § 106 odst. 4 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce,
  • Povinnost podrobit se zkoušce na alkohol – § 106 odst. 4 písm. i) zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce,
  • Přestupky na úseku bezpečnosti práce (dodržování zákazu alkoholu) – § 17 odst. 1 písm. x) zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce,Správní delikty právnických osob na úseku bezpečnosti práce (dodržování zákazu alkoholu) – § 30 odst. 1 písm. x) zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce.

Mohlo by vás zajímat: Záznam o zkoušce na přítomnost alkoholu nebo návykové látky + FORMULÁŘ ZDARMA

Za pivo k obědu můžete dostat vyhazov

Alkohol a drogy v práci. Kdy vás smějí testovat, kdy vyhodit

Včerejší večírek se trochu protáhnul? Jestli dneska jdete do práce, riskujete. Zaměstnavatel vás může kdykoli otestovat. A zbytkový alkohol zadělá na problém, klidně i na vyhazov – i když, jak vyplývá z letošního verdiktu Nejvyššího soudu, nemusí být hned nejhůř. Mrkneme se na pravidla podrobněji.

Pití alkoholu a užívání drog je v pracovní době zakázané. I když jste zrovna mimo pracoviště třeba na obědě nebo pracovní cestě. A to samé platí, když jste na pracovišti mimo pracovní dobu – večerní party s kolegy byste měli uspořádat jinde.

Výjimku mají zaměstnanci, kteří pracují ve sklárnách či hutích, ti v práci dostávají pivo, a také degustátoři a someliéři, tedy zaměstnanci, kteří mají pití alkoholu v podstatě v popisu práce.

Testovat vás můžou kdykoli

Pokud se rozhodne zaměstnavatel otestovat, jestli v práci nejste „pod vlivem“, nemáte moc šancí k odporu, respektive, můžete odmítnout, ale příliš si tím nepolepšíte.

Dechovou zkoušku na alkohol, případně drogový test, může zaměstnavatel dělat kdykoli, preventivně, opakovaně, aniž by musel mít nějak vážné podezření, že nejste zcela střízliví.

Testování se ovšem musíte podrobit, jedině když vás k tomu vyzve oprávněný vedoucí zaměstnanec, kterému zaměstnavatel takovou pravomoc písemně svěřil. Když vás k testování bude vyzývat člověk, který k tomu nemá oprávnění, vyhovět nemusíte.

Když bude test pozitivní, a vy s jeho výsledkem nebudete souhlasit, zaměstnavatel vás pravděpodobně požádá, abyste podstoupili test z krve nebo moči ve zdravotnickém zařízení. Sama dechová zkouška totiž není průkazná, u soudu by jako důkaz neobstála.

Dokud se neprokáže rozborem moči nebo krve, že nejste pod vlivem, zaměstnavatel vám neumožní výkon práce. Když se následně zjistí, že orientační zkouška byla pozitivní falešně, šéf vám musí dobu, kterou jste v práci zameškali, proplatit. Když se potvrdí, že zaměstnanec pod vlivem alkoholu nebo drog byl, zameškaný čas proplacený mít nebude, sám navíc musí uhradit náklady na test.

Když dechovou zkoušku z vážných důvodů odmítnete, budete se muset podrobit rovnou vyšetření z krve nebo moči.

Když odmítnete i to – a vykonáváte práci, při které byste mohli ohrozit život svůj nebo ostatních, případně poškodit majetek, bude se na vás pohlížet, jako byste byli pod vlivem, se všemi právními důsledky.

I u jiných profesí si ale odmítnutím testu zaděláte na problém – na pokutu a v krajním případě i výpověď.

Co hrozí

Trest za pozitivní test na alkohol nebo drogy se bude odvíjet od okolností a závažnosti pochybení a od toho, jak je zaměstnavatel vyhodnotí.

Může skončit u ústní domluvy, můžete dostat písemnou výtku s upozorněním, že když se to bude opakovat, letíte. A taky můžete přijít o odměny a nenárokovou pohyblivou složku mzdy.

V krajním případě hrozí výpověď nebo dokonce okamžité ukončení pracovního poměru bez nároku na podporu v nezaměstnanosti.

Záležet bude, jak velké hodnoty vám naměří a co děláte za práci – přece jen je rozdíl, jestli jste řidič autobusu nebo sekretářka.

Jak to vidí Nejvyšší soud

Kdy může být se zaměstnancem rozvázaný pracovní poměr, v letošním rozsudku vysvětloval Nejvyšší soud. Přinesl zajímavý precedens – malé množství alkoholu podle soudu nemusí vadit.

Před začátkem směny bylo zaměstnanci ocelářské společnosti Petrovi N. dechovou zkouškou naměřeno 0,32 promile alkoholu, při druhé dechové zkoušce o půl hodiny později 0,23 promile.

A z následného odběru krve (o necelou hodinu později) 0,11 promile. Dostal výpověď – s dvouměsíční výpovědní dobou, nešlo tedy o nejpřísnější sankci, kterou je okamžité zrušení pracovního poměru. Petr N.

se bránil žalobou u soudu; tvrdil, že před nástupem do práce vypil jen dvě nealkoholická piva.

„Oficiální forenzní stanovisko v oboru soudního lékařství ve vztahu k alkoholu v krvi považuje hladinu alkoholu do 0,2 g/kg za neprůkaznou, hladinu alkoholu do 0,3 g/kg označuje za nevýznamnou pro silniční provoz,“ píše se v rozsudku soudu prvního stupně, který došel k závěru, že hodnota 0,11 promile alkoholu v krvi nemůže být vyhodnocená tak, že zaměstnanec přišel do práce pod vlivem alkoholu, a výpověď je tedy neplatná.

Odvolací soud přihlédl i k tomu, že zaměstnanec předtím u zaměstnavatele pracoval 18 let bez jakéhokoli prohřešku, a rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

Stejný názor měl i Nejvyšší soud, ke kterému podala ocelářská firma dovolání. Podle Nejvyššího soudu se při posuzování obdobných situací musí zohledňovat především funkce, kterou zaměstnanec zastává (Petr N.

pracoval jako vedoucí provozu), jeho dosavadní postoj k plnění pracovních úkolů, doba a situace, v níž došlo k porušení právních předpisů, míra zavinění zaměstnance, způsob a intenzita porušení konkrétních povinností zaměstnance, důsledky porušení právních předpisů pro zaměstnavatele, a to, jestli svým jednáním způsobil zaměstnavateli škodu.

Samotné zjištění, že zaměstnanec požil malé množství alkoholu, podle Nejvyššího soudu ještě nemusí znamenat, že porušil své povinností v takové intenzitě, aby s ním mohl být platně rozvázaný pracovní poměr. Petrovi N. musela ocelářská společnost vyplatit odškodné i ušlou mzdu.

Zaměstnavatelé by tedy vždy měli zvažovat okolnosti konkrétního případu. Pokud se vyhozený zaměstnanec bude chtít soudit, může mít šanci na úspěch.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *