Zařiďte, aby děti prázdniny hlavně přežily

Jestli to nevíte, existuje Odbor rovnosti žen a mužů na Úřadu vlády. Je to samozřejmě dotovaný program částečně „grantem z Norska“, takže tu máme staré dobré norské fondy, které je třeba jakkoliv vyčerpat.

Horší zpráva je, že evidentně se zatím tyhle pekelné fondy způsobující ohýbání společnosti zdají nekonečné a vzniká pod nimi spousta super věcí jako například nálepky Hate Free zóna na dveřích Ministerstva spravedlnosti.

Šafařík pracuje na Úřadu vlády od roku 2017, kam přišel po studiu na brněnské Masarykově univerzitě, a začal kariéru na poli rovnosti žen a mužů. Zřejmě měl nějakou ambici a ta se naplnila tím, že nakonec dělá ředitele oddělení, kde má pod sebou devět podřízených žen, kdy jedna má dokonce vyšší vzdělání než on, a přesto mu dělá vrchní sekretářku.

Abychom tuhle jízlivost vysvětlili, celá iniciativa se zabývá tím, proč ženy ve stejném počtu jako muži nerozhodují ve firmách a v politice, tedy že na ně musí být kvóty. A kde lépe začít než jít příkladem?

Zařiďte, aby děti prázdniny hlavně přežily

Jedním z argumentů, kterým se rovnost žen a mužů zaštiťuje, je ten, že ženy berou méně peněz, i když mají stejné nebo lepší vzdělaní. Ve světě skutečně rovných příležitostí by tedy plat ředitele Odboru rovnosti žen a mužů s titulem Mgr.

měl být stejný jako plat jeho vedoucí sekretariátu Petry Kalenské s tituly Mgr., Ph.D. a LL.M., kdy oba dostávají ke svému platu příplatky za vedení a její osobní ohodnocení je závislé na něm.

Tabulkový plat ředitele je vyšší než vedoucího, takže se spíše nabízí otázka z klasického českého filmu: Když ona má lepší vzdělání, máte oba v součtu stejnou výplatu? A mohli bychom ji vidět?

Dámy, my vám ty funkce rozdáme!

Představme si teď, jak by tento svět, o nějž se snaží „rovnači“ žen a mužů za mohutné a bezedné podpory norských fondů, vypadal.

Dostanete svoje oddělení, které nějak budujete, přijímáte lidi podle svého rozhodnutí nejschopnější na dané pozice, a najednou někdo přijde a řekne vám, že rozložení sil není padesát na padesát (můžete mít dokonce více mužů než žen!), takže někdo musí odejít na nižší pozici, což může být celkem znatelný finanční propad, a vy přijdete o schopné lidi. Nebo jste Radan Šafařík, který chce zavádět povinné kvóty a jemuž jednou někdo řekne: Dělal jste to pár let a je to super, děkujeme, ale teď makejte dělat sekretářku tady Petře.

Zastánci kvótové politiky vám neustále dokola říkají, že vše je jen ve fázi projektu, neustále se dělají nějaké analýzy a stále dokola se otevírá diskuze, ale tohle už stálo mnoho milionů korun.

Analýzám ani nikdo doopravdy nerozumí, Odbor rovnosti žen a mužů chodí se svými analýzami po ministerstvech, kde mají jednání.

Když se pak zeptáme těch lidí, o čem to jednání bylo, naše kamarádky, ženské vedoucí oddělení, pod něž spadá i gender, nám řeknou, že nemají ani páru a nejraději by se celé agendy rovnosti a genderu zbavily, protože jim překáží v jejich normální práci.

Točí se videa a spoty, které mají ženy inspirovat k práci a kariéře, ale kvóta je holt kvóta a Radan Šafařík říká, že by rád omezil svobodu politickým stranám, aby tam bylo stejné zastoupení, ale jak kdo rozhodne, která strana bude mít jakou ženu, již je třeba volit?

„Bez zavedení kvót na kandidátní listiny nedosáhneme toho, abychom měli v dohledné době výrazně vyšší zastoupení žen v politice. Navrhli jsme tedy opatření spočívající v novele volebních zákonů…

Ministerstvo vnitra s tím ale nesouhlasí a stále se pokouší hledat jiné, nelegislativní cesty.

Bohužel, nejenom naše zkušenost, ale i zkušenost odjinud ukazuje, že bez legislativních opatření změna nestane,“ prohlásil Šafařík v rozhovoru pro Deník N.

Zařiďte, aby děti prázdniny hlavně přežily

Nejen to, v plánu ředitele Odboru rovnosti žen a mužů je zavést kvóty pro ženy i ve vedení firem, nápad, jejž ostře, velmi, velmi, velmi ostře kritizovala v Německu kancléřka Merkelová, která stojí v čele země i bez kvót a bez ředitelů Odboru rovnosti žen a mužů, jemuž dělá sekretářku žena.

Zeptal se ředitel Odboru pro rovnost žen a mužů někdy těch žen, jestli opravdu chtějí jít (povinně) do politiky či do vedení firem? My si nepamatujeme, že by u nás někdo zvonil a ptal se na ženský názor.

Katastrofální na tom je, že nám ženám tady chce zavádět kvóty muž, jako bychom byly všechny do jedné chudinky, které si neumí nic samy vyřešit, nikam se samy dostat a nic si samy vybojovat, proto nás teď přišel ředitel Šafařík zachránit.

Má ten člověk vůbec ponětí, jak ponižující je fakt, že bude násilím strkat ženy do pozic, aby k nim pak neměl nikdo respekt, když se o svou funkci a pozici nezasloužily samy, ale kvůli nějakým kvótám?

A chcete vědět ještě jednu věc?

Občas my ženy taky jednoduše nemáme náladu na vedení firem nebo politiku, protože je to zkrátka, promiňte nám to slovo, „voser“.

Čím jste výše, tím větší na vás leží odpovědnost za majetek, za lidi a za dobré jméno, a ne každý to psychicky zvládá. Před pár dny jsme tu měli článek o Olze Richterové, nové star za Pirátskou stranu, která míří vysoko, s tím se taky stupňují na její osobu urážky a útoky, až to Olga nevydržela a rozplakala se u soudu.

Máme schopné a úspěšné kamarádky, které pracují ve vedení firem i státní správy (samy od sebe a bez kvót ředitele pro rovnost, protože byly schopné a rozhodly se vlastním mozkem pro vysokou kariéru).

Není ale setkání, aby si aspoň trochu nepostěžovaly na to, jak moc dobře se mají jejich podřízení, sice s menším platem, ale zase se svobodou dělat si, co chtějí, a hlavně bez nutnosti rozhodování, zodpovídání a uplatnění zákona „padajícího hovna“, kdy to první a nejtěžší dopadne vždy na ty, kdo jsou nejvýše.

Proč toho nenechají? nabízí se otázka. Peníze, jak jinak. Taky osobní ambice, snaha zatnout zuby a vydržet to, dokázat si něco sama sobě i okolí, láska k povolání… Ale to ať si každá žena rozhodne sama, protože tu volbu má.

Česká republika je moderní společnost s mnoha výsadami a jednou z těch automatických je, že žena se může sama svobodně rozhodnout, zda stojí o vysokou a náročnou hru, nebo jí bude stačit dělat vedoucí sekretářku se třemi tituly.

Starejte se o mámy a buďte féroví, na to kvóta není

Tyto projekty sociálního inženýrství, které odkazují na Skandinávii a jíž jsme dlužni, protože nám tečou peníze z norských fondů, začnou ve finále odkazovat na mizivé procento mužů na rodičovské dovolené, kdy je s dětmi automaticky doma žena a nemá tak šanci dělat kariéru. A když pak začne, je hendikepována právě v rozdílnosti platu.

Samozřejmě problém rodičovství je v tom, že u nás je volitelná délka mateřské dovolené, která je motivovaná penězi. Všichni to známe, oblíbená česká cesta je, že si žena zvolí střední cestu dvou let a návazně poté přijde další dítě, kdy nakonec může být matka doma i osm let.

Západnější model zkrácení mateřské na půl roku, tedy základní doby kojení a zotavení po porodu, a pak šupky hupky zpátky povinně do práce, to tady moc nefunguje. Druhý problém je v tom, že ženy, které do té práce chtějí nebo by tak rychle měly jít, nemají kam dát svoje batolata.

Dětské skupiny a jakési jesle pořádně fungují spíše ve státní správě a stát sám o sobě se je poslední dobou snaží aktivně dotovat i u soukromých firem, jež to zatím nemají zrovna na programu dne.

Jejich hlavní prioritou by měla být právě pomoc těmto matkám, a to zejména matkám samoživitelkám, aby se mohly vrátit do práce co nejdříve, nikoliv zřizování kvótových pozic na základě rozhodnutí ředitele Odboru pro rovnost žen a mužů.

Nicméně největší rovnost sama o sobě, a to i bez odboru Úřadu vlády, je v tom, že si to lidé rozhodnou sami za sebe, kdo z rodiny půjde do práce a kdo zůstane doma a jak dlouho. Náš stát vám umožňuje cokoliv, být doma x let, když chcete, vletět do pracovní pozice klidně ihned, být podřízená, být nadřízená, studovat, co je vám libo, a dělat kariéru, v čem chcete.

Je to jen na vás a to je úplně nejlepší věc a výsada na světě.

Odbor rovnosti žen a mužů při Úřadu vlády ČR má prý na 400 kroků, jimiž se má zařídit, aby se šance žen a mužů srovnaly, ale my jsme je nemohli nikde najít.

Hledali jsme zejména to, jak se stane, že se ženám a mužům srovnají platy a posléze důchody, ale nějak tušíme, že srovnání platů je vždy na férovosti zaměstnavatele a důchody jsou pak zase otázka ministerstva.

Zatím ve veřejném prostoru kolují nějaké prázdné fráze, powerpointové prezentace a z daní placení úředníci, kteří vytvářejí analýzy a s nimi zatěžují další námi placené úředníky.

Až skončí ty na povinné ženy, o čem budou ty další? Jistě se brzy najde kromě „nesamostatných“ dam i nová znevýhodněná skupina, jako když se například zjistí, že je málo Brňanů ve vedení pražských firem a úřadů.

Posuňme letní prázdniny. Školní rok potřebuje změnu, leden je nejhorší měsíc, vysvětluje učitel

Letní prázdniny jsou zbytečně dlouhé, lepší by bylo začít je už v červnu a prodloužit pak třeba podzimní prázdniny. Změna by se pozitivně projevila hlavně kolem Vánoc, říká profesor gymnázia Milan Kůtek v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Zdůrazňuje však, že v současném školství jsou mnohem důležitější problémy.

Aktuálně.cz: Navrhujete, aby se letní prázdniny přesunuly na červen a červenec. V čem by to podle vás bylo lepší?

Milan Kůtek: Takto rozložená pololetí nedávají smysl. Lepší by bylo, aby první pololetí začalo v srpnu a končilo před Vánoci a druhé pololetí začalo v lednu a skončilo na konci května. Pak tady jsou další vlivy jako počasí – v červnu se paříte s dětmi ve třídě a všichni takzvaně melou z posledního.

Místo toho by bylo lepší skončit už v květnu. Srpen a září se mi zdají pro výuku snesitelnější, rána a dopoledne jsou již chladnější. V červnu jsou také delší dny než v srpnu. Přidat můžeme i ekonomické aspekty jako levnější dovolené v zahraničí v červnu.

Němci, naši nejpočetnější sousedé, mají prázdniny hlavně v srpnu, takže bychom se s nimi vystřídali.

Ze statistik Českého hydrometeorologického ústavu ale vyplývá, že srpen je teplejší a sušší než červen…

Já jsem nestudoval statistiky, nešel jsem na to meteorologickým zkoumáním, takže přeci jen jsou to jen mé pocity. Ani možná není hlavní řídit se nějakým mnohaletým statistickým výsledkem, jestli je teplejší červen, nebo srpen.

Školní rok bych celkově trošku zlogičtil, aby rozložení prázdnin dávalo větší smysl. A připadá mi zajímavá myšlenka, že by klasifikace za první pololetí končila po polovině prosince. Poslední předprázdninové dny by tak už byly zaslouženě „vánočnější“ a zhruba 20.

prosince by se na vánoční prázdniny šlo s pocitem, že máme splněno, a ne že v lednu budou testy.

Připadá vám povánoční období před koncem pololetí pro děti výrazně stresové?

Já to na gymnáziu prožívám tak, že leden je úplně nejhorší měsíc. Studenti se vrátí po Vánocích a všichni během těch svátků trochu vypustili.

Dva týdny vánočních prázdnin stačí na to, aby se úplně rozhodily potřebné pracovní návyky a studijní morálka, takže pak to je, alespoň u nás, v lednu o to náročnější.

Na základních školách je možná situace trochu jiná, takže to nechci úplně zobecňovat.

Kromě letních prázdnin byste tedy změnil harmonogram celého roku?

Nad prázdninami se zamýšlím v kontextu celého školního roku a zjišťuji, že to jejich celkové rozložení není úplně domyšlené.

Například jarní prázdniny jsou udělané tak, že putují po týdnu – každý týden jsou stanovené okresy a střídá se to od druhého týdne v únoru až do druhé půlky března. Tím pádem prázdniny, které začínají sedmého února, vůbec nejsou jarní, protože jsou de facto zimní.

Podzimní prázdniny máme zase jen dvoudenní – to na odpočinek nestačí. Kdyby bylo po mém, měly by podzimní prázdniny trvat celý týden.

Jarní prázdniny, jejichž termín se postupně mění podle okresů, vám připadají vyhovující?

Svojí délkou ano, ale zrušil bych jejich fixně-posuvné určení. Vnesl bych nový liberální prvek, takového žolíka do toho našeho „socialistického“ školství.

Rodiče nebo zodpovědné osoby, které mají děti na starosti, by se mohli rozhodnout, kdy týdenní volno pro svého školáka ve vymezeném časovém období vyberou.

Nejspíš by to vyvolalo bouři odporu, že v tom je zmatek a tak dále, ale pokud by rodina měla od půlky února do půlky března možnost vybrat si týden volna, tak by bylo jen na ní, jestli toho využije, nebo ne. Někdo by jel na hory, někdo by nejel nikam.

Nebyly by návaly půlky Prahy v Krkonoších, kde se pak nedá ani sehnat ubytování. Rozmělnilo by se to. Kdo využívá jarní prázdniny na lyžování, tak by se přizpůsobil a jel by v únoru, když je sníh. Jiná rodina místo toho v březnu třeba na zájezd do teplých krajin…

Pak by ale děti chyběly ve škole a promeškaly vyučování…

Víte, já si myslím, že když dítě týden chybí, a tím pádem zamešká jednu nebo dvě hodiny daného předmětu v týdnu, tak když chce, vše si doplní. Úplně stejně, jako když týden marodí. 

Pokud jde o délku letních prázdnin – vyhovují vám současné dva měsíce?

Dvouměsíční prázdniny jsou zbytečně dlouhé. Určitě by místo současných devíti stačilo šest nebo sedm týdnů, což je na odpočinek, všechny dovolené, tábory a brigády naprosto dostačující. Pak už to začíná být jak pro žáky, tak pro rodiče i učitele opravdu moc dlouhé.

Někde rodiče musí řešit, kam děti na celou tu dobu dát, jak je zaměstnat, často se děti už pak nudí, takže z toho mohou vznikat různé neplechy, které pak dělají. Z mého pohledu by bylo nejlepší udělat je v druhé půlce června a červenci. A s těmi zbylými týdny naložit nějak efektivněji, třeba prodloužit právě podzimní a vánoční prázdniny.

Letní prázdniny jsou perfektní, ale moc dlouhé a ty dny na odpočinek pak chybějí jinde.

Jak na vaše názory ohledně prázdnin reaguje okolí?

Já jsem o tom zatím psal jenom na webu Hospodářských novin a nijak dál jsem to nezveřejňoval. Text vyšel prvního srpna a dosud na něj reagovali jen kolegové, kteří zrovna nejsou na dovolené. A setkal jsem se pouze s kladnou odezvou, že je to dobrý nápad. Ty argumenty se opakovaly – zpřehlednilo by to školní rok a tak dále. K širší diskusi ale zatím nedošlo.

Máte v plánu se v tomto směru nějak více angažovat?

Ve školství jsou mnohem zásadnější problémy než rozložení prázdnin. Na prvním místě rozhodně platové podmínky. Místo 15 procent bych navrhoval přidat 15 tisíc, aby to přestalo být nedůstojné. Takhle má naše studentka na brigádě v Lidlu stejné peníze za měsíc, jako mají učitelé. To je tragédie.

A na to se váže všechno – i to, zda se školství v příštích letech rozsype, nebo ne. Současná krize se podceňuje. Věkové složení učitelů je alarmující, noví nenastupují.

Přirozenou autoritu si sice každý buduje sám, buď je dobrý, nebo ne, ale na druhou stranu nemůžete mít podmínky nastavené tak, že se rodiče vysmívají učitelům doma nebo říkají dětem „kašli na něj, ten má méně peněz než ty z brigády“.

Kdyby to byla respektovanější profese i z hlediska finančního, jako jsou například soudci nebo právníci, přispělo by to i k hodnotovému postavení učitelů ve společnosti. Peníze samy o sobě nic nezmění, ale mohou k tomu přispět. Myslím, že máme hodně dobrých učitelů a učitelek – a ti by pak neodcházeli a nehledali by si místo jinde. Takhle to ale hrozí.

Ve zmíněném článku také narážíte na rozdělení ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Jak byste jej rozdělil a proč?

V některých zemích to rozdělené mají a funguje to. Myslím si, že sport, od rekreačního až po vrcholový, je potřeba řídit samostatně. Víc se zaměřit na pohyb od dětství ve smyslu kroužků a oddílů až po reprezentaci.

A myslím, že školství – jako vzdělávání a výchova – je naprosto specifická oblast, od mateřských škol nebo jeslí až po vysoké školy. Sport, pohyb, od životního stylu jako takového až po reprezentaci, bych oddělil. Jen uvedu příklad z nedávné doby.

Vezměte si, jak ministryně školství musela odejít kvůli problémům své náměstkyně týkajícím se financování fotbalu. Jak tohle zapadá do školství? A ta ministryně školství byla dle mého názoru jedna z nejlepších.

SATIRA: 9 tipů, kam šoupnout dítě na letní prázdniny – G.cz

Prarodiče bývají mnohdy pro rodiče požehnáním. Obzvlášť, pokud mají svá vnoučata rádi. Jestliže vnoučata rádi nemají, je potřeba jim pohrozit a k lásce k nim je donutit. Potom bude svět lepším místem.

Jestliže vaši rodiče nebydlí na venkově, pokuste se je na letní prázdniny přesunout do nějaké vesnice (třeba i násilím). Pro vaše děti bude totiž pobyt na čerstvém vzduchu v přírodě lepší.

No a o děti jde především.

2. Letní tábor

Letní tábor je sice dražší než babička, ale pokud není zbytí, nedá se nic dělat. Dvouměsíční letní tábory sice nejsou, ale pečlivou organizací lze zajistit plynulý přejezd dítěte z jednoho tábora na druhý.

Protože z nějakého důvodu na dětských táborech panuje uvolněná atmosféra, mají děti dovoleno psát domů dopisy a třeba i posílat smsky.

Zde je třeba se lehce obrnit a žalostně ufňukané pohlednice z tábora, kde si dítě stěžuje, že se mu tam nelíbí, že ho vedoucí mlátí, nedávají mu najíst a ostatní děti mu kradou peníze a že chce domů, ignorovat.

3. Tomu příjemnému pánovi s knírkem od naproti z baráku

Takový milý a sympatický, zhruba padesátiletý pán, který pokaždé, když jdete s dítětem na hřiště, přispěchá, pozdraví a dítěti dá bonbon, načež si s ním chvilku hraje a přitom si občas prohrábne rozkrok. Pán není ženatý a proto má lásky na rozdávání. Vždycky, když vás vidí, už z dálky za vámi spěchá a nabízí se, že dítě pohlídá a nebo si ho aspoň vyfotí.

4. Intenzivní kurz přežití v divočině

Toto je už trošku dražší záležitost a vaše dítě už musí být trošku odrostlejší. Délka kurzu závisí hlavně na tom, jak dlouho dítě v divočině přežije.

5. Letní škola

Zařiďte svému dítěti krásné prázdniny a šoupněte ho do letní školy. Dítě bude rádo a nikdy vám to nezapomene. Existují letní jazykové kurzy i matematické tábory, které jsou plné nasraných dětí s brýlemi a kalkulačkami.

GALERIE Jak se zbavit dětí

6. Zničte léto jiným rodičům

Pokud máte dostatek financí, vyhledejte ve svém okolí sociálně slabšího rodiče a tomuto své dítě za peníze svěřte na dobu dvou měsíců.

7. Soustředění

Tady je potřeba, aby vaše dítě nebylo lempl a mělo nějakou mimoškolní aktivitu. Například nějaký sport. O prázdninách potom tyto kluby vysílají své hráče na soustředění, kde děti dřou do úmoru, aby byly hvězdy.

Je dobré, aby vaše dítě těch sportů dělalo vícero a tím pádem o prázdninách šlo ze soustředění do soustředění. Sice ho potom v září budete muset do školy donést, protože bude úplně vyřízené, ale vy budete mít léto hezké.

8. Na brigádu

Zde hodně záleží na věku. Batole nikdo nezaměstná, ale pokud vaše dítě umí už aspoň psát a číst, lze mu zařídit nějakou příjemnou a mizerně placenou celodenní brigádu například u známého ve firmě a nebo na baráku. Je to i výchovné.

9. Babybox

Věděli jste, že do babyboxu můžete odložit jakkoliv staré dítě? Ty větší se tam sice nevejdou, ale můžete je postavit před babybox, zazvonit a zdrhnout. Tady vyvstane problém s dětmi, které ví, kde bydlí, takže je potřeba se přestěhovat.

A tady je 5 tipů, jak ze sebe na dovolené udělat totálního idiota.

Jak vychází školní prázdniny v roce 2021?

07.03.2021 | Redakce,

MAKRODATA A EU

Hola, hola, škola volá a studenti středních a základních škol se nejspíš těší na prázdniny už od začátku školního roku. Kdy budou jarní a podzimní prázdniny ve školním roce 2020/2021? Kdy budou ve vašem okrese jarní prázdniny? A jak letos vychází Vánoce?

Rodiče si již jistě oddechnou, že začala škola a nemusí řešit hlídání, tábory, kroužky a další místa, kde uklidit děti. Naopak samotné děti se již těší na nejbližší volno, státní svátky či uhelné prázdniny. Než ovšem začne škola je důležité vyřešit, co je potřeba do školy a na kolik to vyjde. A nyní se podívejme, jak vlastně bude vypadat školní rok 2020/2021:

Igor Hnízdo z Obecné školy nás již v tomto školním roce nepřivítá…

Zdroj: Youtube.com/Obecná škola

Začátek školního roku 2020/2021

Kdy začíná školní rok? Tradičně se chodí do školy prvního září.

Kdy začíná druhé pololetí? Pololetní prázdniny byly 29. ledna, druhé pololetí začalo 1. února 2021.

Státní svátky ve školním roce 2020/2021

Kromě prázdnin budou mít děti samozřejmě volno i během státních svátků, které připadají na pracovní dny. Státní svátky, které budou ve školním roce 2020/2021:

  • 28. září 2020 neboli Den české státnosti připadá na pondělí
  • 28. října 2020 připadá na středu, což je Den vzniku samostatného Československa, které oslavilo 102 let
  • 17. listopad 2020 neboli Den boje za svobodu a demokracii vychází na úterý
  • 24., 25. a 26. prosince 2020 jsou vánoční svátky, které připadají na čtvrtek, pátek a sobotu
  • 1. ledna 2021 a Nový rok se slaví pátek
  • 2. dubna a 5. dubna je Velikonoční pátek a Velikonoční pondělí
  • 1. května a Svátek práce je v sobotu
  • 8. května Den vítězství bude také v sobotu

Během roku mají ředitelé škol pravomoc vypsat tzv. ředitelské volno. To upravuje školský zákon, který povoluje vypsat ředitelské volno až na pět dní ve školním roce, přičemž určení dnů ředitelského volna je plně v kompetenci ředitele školy. O vypsání ředitelského volna vás bude informovat škola.

Kromě svátků a ředitelského volna jsou během roku i další prázdniny.

  • Podzimní prázdniny bývají tradičně na konci října a navazují na Den vzniku samostatného Československa, v roce 2020 proběhly poslední říjnový týden
  • Vánoční prázdniny začínají ve středu 23. prosince 2020. Po Novém roce se jde do školy a vyučování začíná až ve pondělí 4. ledna 2021
  • Pololetní prázdniny připadají na konec ledna, kdy se rozdává vysvědčení a děti mají za odměnu jeden den volna. Ve školním roce 2020/2021 dostanou děti pololetní vysvědčení poslední lednový týden a pololetní prázdniny budou pátek 29. ledna 2021
  • Velikonoční prázdniny budou letos v dubnu, od čtvrtka 1. dubna 2021 do pondělí 5. dubna 2021

Kdy budou jarní prázdniny?

Jarní prázdniny jsou pohyblivé a stanovují se každý rok zvlášť pro jednotlivé okresy. Nezáleží, v kterém okresu žák bydlí, ale na sídle školy. Pro jednotlivé okresy a pražské obvody byly jarní prázdniny pro rok 2020/2021 stanoveny Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy takto:

Termín                                          Okresy, obvody hl. města Prahy                                                                                                                                                               
1.. 2. – 7. 2. 2021 Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál
8. 2. – 14. 2. 2021 Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník
15. 2. – 21. 2. 2021 Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město, Prostějov 
22. 2. – 28. 2. 2021 Praha 1 až 5, Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Karviná 
1. 3. – 7. 3. 2021 Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, Frýdek-Místek 
8. 3.- 15. 3. 2021 Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín 

Pokud si nejste jisti, kam spadá škola, kterou navštěvují vaše ratolesti, tak neváhejte navštívit stránky státní správy ČR. Pokud jste obyvatelem Prahy a nejste si jisti, do které části spadá škola, tak podrobný přehled přináší Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Čtěte také:

Konec školního roku a vysvědčení

Vysvědčení se rozdává ve středu 30. června 2021,tím končí školní rok 2020/2021 a den na to začínají letní prázdniny, které zavedl císař Josef II., aby děti mohly pomáhat při žních. Takže dětem nachystejte cepy, srpy a motyky a hurá na pole!

Do školy se děti vrátí ve středu 1. září 2021.

Přehled volných dnů a prázdnin ve školním roce 2020/2021

Pro jistotu si volné dny ve školním roce 2020/2021 shrneme v následující tabulce:

Datum volna Den volna Důvod volna
28. září 2020 Pondělí Den české státnosti
28. října 2020 Středa Den vzniku samostatného Československa
29. do 30. řijna 2020 Čtvrtek, pátek Podzimní prázdniny
17. listopadu 2020 Úterý Den boje za svobodu a demokracii
23. prosince 2020 do 3. prosince 2021 Středa až neděle Vánoční prázdniny
29. ledna 2021 Pátek  Pololetní prázdniny
podle okresu (od 1. února – 15. března 2021) Celý týden Jarní prázdniny
1. do 5. dubna 2021 Čtvrtek až pondělí Velikonoční prázdniny
1. července do 31. srpna 2021 Čtvrtek, úterý Letní prázdniny

Odpočinek o prázdninách je třeba, tak ho travte aktivně a hlavně s vašimi blízkými a je jedno, jestli strávíte prázdniny v Římě, Třebíči, Brně či na Liptově.

Jak přežít vánoční rodinné návštěvy? Buďte empatičtí a zařiďte si prostor pro sebe

Vánocům se přezdívá „svátky klidu“, což je poměrně paradoxní. I když člověk pomine veškeré to nakupování, uklízení, vaření a pečení, které jim předchází, zbývá tu ještě jeden strašák: rodinné návštěvy. I když svou rodinu upřímně milujeme a těšíme se na ni, stejně se často stane, že společný čas končí roztrpčením a hádkami. Jak tomu předejít?

„Pokud mám trávit delší čas s rodiči, přesně už dokážu předvídat, jaký bude mít moje návštěva průběh.

Pohár mojí trpělivosti obvykle přetéká po dvou dnech,“ píše ve svém článku o vánočních návštěvách Jessica Grose, redaktorka deníku New York Times. „Po 48 hodinách jako by mi v hlavě něco přecvaklo a já se mentálně ocitnu v roce 1999.

Je ze mě znovu protivný nevrlý teenager, a i sebenevinnější poznámka od mojí matky vede k naštvanému zavrčení: Mami, přestaň mě prudit!“

Jak Jessica dále poznamenává, tato regrese do pubertálních let se u ní projevila poté, co odešla z domu na vysokou školu, a nejhorší je od té doby, co se sama stala matkou. Pokaždé, když jede na delší návštěvu rodného domu, třetí den pobytu se mentálně vrací do časů svého dospívání. Dělá otrávené obličeje, koulí očima a v autě si na plné pecky pouští hity poslední dekády 20. století.

Své „rodinné roli“ jen tak neutečete
Prožíváte návštěvy v rodině podobně? Nejste v tom ani zdaleka sami.

Psychologové mají dokonce pro tento model, kdy společně strávený čas s rodinou znamená, že upadnete do svých starých a zaběhaných způsobů chování, odborný termín.

Ten zní teorie rodinných systémů a jeho podstata spočívá v tom, že každá rodina má svoji pracně získanou rovnováhu. „Pro její zachování je ale nezbytné, že každý člen hraje svou určitou roli.

Ta slouží tomu, aby se rodinný systém nenarušoval,“ vysvětluje Pooja Lakshmin, profesorka psychiatrie na lékařské fakultě Univerzity George Washingtona v USA. V podstatě to znamená, že ať je vaše ustálená role jakákoliv – například klaun, vyjednávač nebo mrzout – nevědomky ji začnete hrát v tu chvíli, kdy překročíte práh domu svých rodičů.

Zádrhely v rodinných vztazích mezi rodiči a dospělými dětmi přiznává 94 % respondentů. Nejvíc to skřípe mezi matkami a jejich dospělými dcerami.

Kira Birditt, výzkumnice z University of Michigan, se dlouhodobě věnuje vztahům mezi rodiči a dospělými dětmi. Tvrdí, že 94 % jejích respondentů v rodinných vztazích přiznává nějaký větší či menší zádrhel. Výzkum také ukázal, že nejbližší a zároveň nejnáročnější vztahy jsou mezi matkami a jejich dospělými dcerami; mezi otci a dospělými syny tolik třenic nebývá.

Jak přežít Vánoce? Najděte si čas pro sebe a nesnažte se všechno vyřešit
Takže, jak můžete letos lépe přežít svátky s rodnou, aniž byste přišli o rozum? Jessica Grose má pro vás několik cenných rad.

Připravte se na svou nevyhnutelnou regresi. Nemá smysl řešit, jestli se to stane – otázkou pouze zůstává, kdy. Psychiatrička Pooja Lakshmin radí, abyste se na návštěvu dobře mentálně připravili, protože tak máte jistou šanci, že se vám podaří nechovat se úplně příšerně.

Zeptejte se sami sebe: všimli jste si, že určité náměty hovoru nebo návštěva konkrétních míst působí jako rozbuška? Pak se těmto tématům a místům zkuste vyhnout.

Pomoci může i změna prostředí, takže pokud se tradičně pohádáte u rodinného stolu, zkuste během svátků třeba párkrát vyrazit na oběd či večeři do restaurace a uvidíte, jestli to vašim vztahům pomůže.

Pokuste se v sobě najít empatii. Nejtypičtější negativní interakce matka-dcera v sobě obvykle zahrnuje tuto dynamiku: dospělá dcera má pocit, že ji matka neustále kritizuje, a matka to prožívá tak, že je dcera prostě přecitlivělá a nedá se s ní o ničem mluvit.

Deborah Tannen, profesorka lingvistiky na Georgetown University a autorka několika knih o komunikaci v rámci rodiny, tvrdí: „Tuto dynamiku vzájemného podezírání a zraňování nejčastěji spustí debata o výchově vnoučat. Většina mladých žen mi říká, že snesou prakticky jakoukoliv kritiku, ovšem nesmí se týkat jejich mateřských kompetencí a stylu.

“ Co tedy radí Deborah Tannen prarodičům? Zkuste udržet jazyk za zuby, protože i (podle vás) nevinná poznámka může být pochopena jako kritizování. A dospělým dcerám zase vzkazuje: „Zkuste si neustále připomínat, že to, co vám připadá jako neustálé opravování, napomínání a vychovávání, je prostě jen výraz lásky a péče.

“ Zjednodušeně řečeno – matky to s vámi myslí dobře a snaží se vám pomoct, ačkoliv byste z nich někdy vyletěly z kůže.

Zařiďte si prostor pro sebe. Je jisté, že budete potřebovat prostor pro sebe, alespoň čas od času.

„Ať už to znamená, že se pravidelně na 15 minut zavřete v koupelně, abyste trochu vychladli, zkrátíte svůj pobyt u rodičů o den nebo o dva, nebo si případně zaplatíte pokoj v hotelu namísto toho, abyste si ustlali ve svém bývalém dětském pokojíku.

Zkrátka si zajistěte nějaký prostor pro sebe, kde si budete moct odpočinout od emocionálních nároků příbuzných,“ radí klinická psycholožka Harriet Lerner. Není ani od věci si každý den na chvíli zacvičit, projít se nebo zaběhat – získáte čas pro sebe a zároveň se budete cítit lépe, takže zvládnete déle odolávat hádkám.

Neočekávejte změnu. Jak připomíná doktorka Lakshmin, je dobré si uvědomit, že pro vaše rodinné spory neexistuje rychlé, snadné a bezbolestné řešení.

Prosinec je velmi stresující měsíc, což potvrzuje většina psychiatrů a psychologů, kteří mají v tomto ročním období plnější čekárny než obvykle.

Nesnažte se v tomto období vyřešit všechny staré křivdy a traumata, zbytečně byste si zkomplikovali situaci. Důležité je hlavně přežít a zachovat si dobré vztahy a důstojnost.

Dávejte pozor na děti! Obzvláště teď v době prázdnin dochází často k úrazům

přidáno: 22. 07. 2020

Letní prázdniny jsou téměř v polovině a děti mají mnohem více volna než obvykle. Velmi často musí trávit čas samy, bez dohledu dospělých a každoročně tak právě v tomto období dochází k množství úrazů. Víte, co, kdy a kde dělají vaše děti a poučili jste je o bezpečném chování?

„K úrazům dojde během necelé vteřiny, následky však mohou být i doživotní. Hlavní příčinou úrazu je v první řadě prostředí, ve kterém se dítě pohybuje a za druhé prostě neví, jak se má správně chovat, aby k úrazu nedošlo,“ uvádí por. Bc. Monika Schindlová, DiS. za KŘP Středočeského kraje.

Děti je třeba upozornit na bezpečnost v rámci domova i pohybu venku

K velkému počtu úrazů dochází doma (popáleniny, otravy, úrazy elektrickým proudem, pády z výšek), ale značné množství úrazů se také stává v dopravě, nebezpečné je i koupání či setkání s neznámým psem.

Doma! Malé dítě by mělo vědět, že má dávat pozor na horká jídla a na varné konvice, nikdy si nesmí brát samo léky z lékárničky, různé čisticí prostředky nejsou na hraní, na elektrickou zásuvku se nesahá mokrou rukou a nestrkají se dovnitř ani žádné předměty, z oken se nemá vyklánět a nemá otevírat neznámých lidem.

Venku! Místem na hraní jsou zahrady, hřiště a parky.

Zásadou je, nedotýkat se neznámých věcí (injekční stříkačky, stará munice), nechodit ke sloupům elektrického vedení, oheň rozdělávají jen dospělí lidé, sbíráme pouze známé rostliny a plody, po skalách lezou jen horolezci, neskáčeme do neznámé vody, na loďce jezdíme se záchrannou vestou, za bouřky se neschováváme pod vysoké stromy a nikdy si nehladíme neznámého psa.

Nejen policie každoročně varuje před dětskými úrazy v době prázdnin. K obezřetnosti ohledně dětí o prázdninách vyzívají také hasiči a další bezpečnostní složky.

Není to jen nebezpečí úrazu na co je třeba děti upozornit

Dětem, které zůstávají doma i venku bez dohledu dospělých, může velmi často hrozit kontakt s nebezpečnými lidmi.

V dnešní době už to však zdaleka není jen o lákání dětí na sladkosti do auta venku na ulici, ale velký pozor by měli rodiče dávat především u dětí, které tráví čas na internetu.

Internetový prostor bývá mnohdy nebezpečnější než ten skutečný a týká se dětí nejmenších i těch starších.   

Co se týká bezpečnosti v dopravě, je důležité vědět, že dítě smí jezdit na kole samo po silnici až od 10 let.

Je zapotřebí, aby znalo dopravní předpisy, značky, mělo kolo správně vybavené a na hlavě řádně nasazenou ochrannou přilbu. Pokud jede po silnici večer či za šera, je nutno použít reflexní oblečení a světla.

Dítě by také mělo dobře znát pravidla správného přecházení vozovky.

Prázdniny jsou nejkritičtějším obdobím úrazů i podle strážníků z MP Dobříš

Podle strážníků MP Dobříš je dalším nejčastějším místem hřiště, kde dochází k úrazům relativně často. V Dobříši je to pak hlavně skatepark. Na jedné dráze tady často jezdí větší počet dětí a hrozí srážka.

V ideálním případě by bylo vhodné zajistit dětem při takovýchto sportovních aktivitách dohled, ale v zásadě je třeba hlavně děti poučit, aby dodržovaly bezpečné rozestupy, nosily ochranné pomůcky a dbaly pravidel bezpečného sportování.

Zapomínat by se nemělo ani na to, že cyklisté do 18 let musí mít na hlavě přilbu.   

„U nás na Dobříši bych chtěla připomenout i nebezpečí utonutí dětí.

Ve městě i jeho okolí se nachází mnoho rybníků, které nikdo nehlídá a děti k nim mají většinou volný přístup,“ upozorňuje zástupkyně velitele MP Dobříš Alena Kovaříková a dodává: „Naše hlídka byla zrovna v minulém týdnu volána právě k rybníku Papež, kde se podle volajícího topilo dítě. V tomto případě šlo naštěstí o omyl a žádné tonoucí dítě ani jiná osoba na místě nebyli, nicméně nebezpečí je u nás v tomto ohledu vyšší a je třeba na něj upozornit.“

autor článku: redakce DA (zdroj: www.policie.cz)

V Česku začaly „koronavirové prázdniny“. Co to znamená pro děti a co pro rodiče?

Více než 1,5 milionu dětí a mladých lidí dnes kvůli koronaviru nejde do školy. Školy zůstanou zavřené minimálně do konce března, některé školy tak přistupují k výuce na dálku. Děti jsou v podstatě šťastné bytosti, rodiče by na ně neměli přenášet paniku, radí psycholog Václav Mertin.

Ministerstvo školství doporučuje zvážit i omezení nebo přerušení provozu mateřských a základních uměleckých škol. Na ty se zatím zákaz výuky nevztahuje. Většina dětí dostala zadáno, co se mají naučit, někteří učitelé plánují, že po obnovení výuky začnou zkoušet právě to, co dětem uložili naučit se během volna.

Podle dětského psychologa Václava Mertina z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy mají děti většinou z volna radost a výpadek vyučování chod školství nijak neohrozí. „Pamatuju například uhelné prázdniny a rozhodně jsme to přežili,“ vzpomíná s tím, že se o výpadek znalostí dětí neobává.

Uhelné prázdniny se v minulosti objevily několikrát už za války i v pozdějších letech. Po sérii velkých mrazů, které přišly nečekané na Silvestra 1978 se do škol nechodilo prakticky celý leden od 8. ledna 1979 až do 29. ledna. Ten rok se proto zrušily jarní prázdniny a celodenní výlety.

Rodiče by nyní podle Mertina měli řešit spíš to, jak s dětmi o koronaviru správně mluvit. Současná situace totiž může stresovat nejen dospělé, ale i děti. Už minulý týden museli učitelé na řadě míst Česka utěšovat děti, které byly z informací o koronaviru rozrušené.

Paniku přenášejí na děti hlavně dospělí

„Naprostá většina toho, co dítě vnímá, vychází od nás dospělých, a především od těch nejbližších. Rodiče jsou pro dítě přístav a je na nich, aby nezačali bláznit, bez ohledu na to, jestli je situace vážná, nebo není,“ vysvětluje Václav Mertin.

Děti ve vyrovnávání se s informacemi hendikepuje také to, že je neučíme kriticky posuzovat, co se kolem nich děje. „Učíme je fakta, ale to, aby o nich přemýšlely, je pro děti těžké,“ dodává psycholog.

Informací mají podle něj děti ze svého okolí dost. „Jsou to v podstatě šťastné bytosti, a pokud my z toho neuděláme paniku, zůstane pro ně to základní, tedy že nejdou do školy,“ uklidňuje.

Ošetřovné, a co dál?

Situace je stresující také pro rodiče mladších školních dětí, kteří se musí v následujících týdnech o své děti postarat. V prvních devíti dnech mají nárok na čerpání takzvaného ošetřovného. Jaké řešení nabídne Ministerstvo  práce a sociálních věcí po uplynutí této doby, zatím není jasné.

Ministryně Jana Maláčová dnes na tiskové konferenci naznačila, že tripartita bude na začátku příštího týdne jednat o Programu ochrany zaměstnanosti, který připravilo její ministerstvo. Vláda by měla také diskutovat zavedení dalších opatření, která by měla zaměstnancům a živnostníkům ulevit v nečekané situaci.

„Nejdůležitější je, aby neutrpěla zaměstnanost ani česká ekonomika,“ zdůraznila ministryně Maláčová.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *