Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Vytisknout Odeslat emailem

Pýchavky jsou pozemní houby, plodnice mají kulovité, hruškovité nebo kyjovité. Plodnice většinou v mládí na řezu bílé, ve stáří ztmavnou a rozpadnou se na prach obsahující kulovité výtrusy. Výtrusný prach se také rozprašuje po otevření zralé vnitřní okrovky malým otvorem na středu plodnice. V mládí, pokud jsou bílé a tuhé, jsou všechny jedlé.

Rostou většinou na travnatých stanovištích mimo les ale i v listnatých a jehličnatých lesích. Nejznámější a nejvyhledávanější je pýchavka obrovská – Langermannia gigantea, česky též nazývaná vatovec obrovský.

Plodnice má kulovité až 60 cm v průměru, výjimečně až 1 m, v mládí je celá bílá, těžká až několik kg, později je okrovka ve stáří žlutavá až nahnědlá. Prvě ve stáří plodnice praská a okrovka se odlupuje, bílý vnitřek plodnice žloutne, hnědne a rozpadá se na vatovité kusy.

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

V mládí, když je vnitřek plodnice čistě bílý, příjemně voní a chutná, upravuje se pýchavka obrovská v kuchyni jako řízek. Oloupe se, pokožka (okrovka) nakrájí na plátky 1-2 cm silné a obalí v trojobalu jako řízek, je to výborná pochoutka teplá podávaná s bramborem a tatarskou omáčkou nemá chybu.

Pýchavka obrovská roste od června do září na místech bohatých na dusík, hojně na pastvinách, loukách, zahradách, okrajích lesů a cest, často v kopřivách. Největší exemplář byl nalezen na Liberecku měřil v průměru 216 cm a vážil 20,8 kg.

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Dalším hojně sbíraným druhem je pýchavka obecná – Lycoperdon perlatum. Plodnice má bílé kulovité s válcovitou stopkou až 80 mm, hustě pokryté kuželovitými bradavkami a ostny, které snadno opadávají. Roste hojně od června do listopadu v jehličnatých i listnatých lesích i mimo les. Mladé bílé plodnice se používají v kuchyni do směsí nebo samotné upravené jako mozeček s vejci.

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Další chutná a hojná je pýchavka palicovitá – Handkea excipuliformis. Plodnice kyjovité, palicovité, připomínající tvarem žárovku, až 120 mm vysoké s opadavými jemnými zrníčky a osténky, bílé, našedlé, ve stáří nahnědlé.

Bílé plodnice lze nakrájet na plátky a obalit jako řízek, upravit jako mozeček, nebo do směsí. Roste velmi hojně od července do října v listnatých i jehličnatých lesích na travnatých místech mimo les.

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Na sušších travnatých místech a na okrajích jehličnatých lesů se můžeme setkat s poměrně mohutnou pýchavkou dlabanou- Handkea utriformis, česky též plešivka dlabaná.

Plodnice až 150 mm, kulovité, později káčovité, na středu stlačené až uťaté, poličkovitě rozpraskané, bílé, později okrové, nakonec šedohnědé, směrem k bázi řasnatě stažené.

V době zralosti se rozpadá až na spodní miskovitou část, která zůstává na místě a můžeme ji nalézt i příští rok, když vyrostou na stejném místě nové plodnice.

Roste od června do října, je jedlá, použitelná jako předcházející druhy.

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Na rozkládajících se pařezech a dřevě listnáčů a jehličnanů roste hojně pýchavka hruškovitá – Lycoperdon pyriforme. Plodnice jsou většinou hruškovité, často nepravidelné, zrnité až jemně bradavčité, bílé, později žlutohnědé veliké až 70 mm. Roste od června do listopadu, též jedlá.

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Plodnice hruškovité až káčovité vytváří pýchavka čokoládová – Lycoperdon molle, jsou zbarveny krémově až světle hnědě s jemnými šedohnědými ostny, veliké až 70 mm.

Roste hojně v listnatých i jehličnatých lesích, méně často na otevřených travnatých stanovištích, od června do listopadu.

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Hnědá až černohnědá s černohnědými ostny a zrníčky je pýchavka horská – Lycoperdon nigrescens. Velikost až 60 mm, roste hojně od června do listopadu na kyselých půdách v jehličnatých lesích.

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Pýchavka huňatá – Lycoperdon umbrinum, je velmi podobná pýchavce horské, je pokrytá žlutohnědými až 1 mm dlouhými ostny, ale mezi ostny nejsou zrníčka jako u pýchavky horské, roste rovněž  na kyselých půdách pod smrky ve vyšších polohách od července do října.

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Dlouhé ostny až 3-5 mm má nápadná pýchavka ježatá – Lycoperdon echinatum, plodnice až 80 mm, kulovité až hruškovité s hnědými ostny, které opadají a po jejich opadání zůstávají patrné drobné jamky (areoly).

Roste nehojně od června do listopadu převážně v bučinách.

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

I mezi pýchavkami jsou vzácné druhy, které jsou uvedené v Červeném seznamu, patří sem krásná pýchavka závojová – Lycoperdon mammiforme, má bílé až nahnědlé, často i nafialovělé hruškovité plodnice s drobnými ostny, na kterých jsou vatovité útržky.

Tato pýchavka patří k nejkrásnějším z celého rodu pýchavek. Roste vzácně v dubových a dubohabrových lesích od července do října, v Červeném seznamu je uvedena jako ohrožený druh.

Na otevřených, suchých a vyhřátých stanovištích (stepích, úhorech) roste vzácná pýchavka bělostná – Calvatia candida, česky též plešivka bělostná candida. Plodnice až 50 mm, stlačeně kulovité, hladké, bílé, později hnědavé s výrazným myceliovým provazcem (kořínkem), ve stáří odpadá okrovka po malých částech.

Roste od dubna do prosince v Červeném seznamu uvedena jako ohrožený druh.

K řádu pýchavkotvarých hub patří i prášivky – Bovista vytváří většinou menší plodnice a nejčastěji rostou na travnatých výslunných místech, pastvinách, písčitých půdách, suchých stanovištích, objevují se nejčastěji pár dnů po deštích. V mládí, podobně jako pýchavky, když jsou uvnitř bílé, jsou jedlé. K nejhojnějším patří prášivka letní – Bovista aestivalis, hojně rostoucí od června do října na písčitých a suchých stanovištích.

Prášivka černavá – Bovista nigrescens, dává přednost loukám, pastvinám, růst kolem cest vzácněji i v lesích. Roste od června do října.

K zajímavým pýchavkovitým druhům patří i popelnička stlačená – Vascellum pratense, starší český název pýchavka stlačená.

Roste hojně na otevřených stanovištích, pastvinách, loukách od června do října. Na řezu je viditelná blanka oddělující bílý, následně olivově šedý teřich od sterilní části.

Prášivky i popelnička jsou rovněž jedlé, ale pro kuchyňské využití nemají praktický význam, jedná se o velmi malé plodnice, někdy jen 10-30 mm velké.

Prášivky měli však své využití v lidové medicíně, výtrusy zralých plodnic se používaly jako zásyp na krvavějící rány, nejčastěji se využívala prášivka černavá. Z písemných záznamů vyplývá, že výtrusný prach z prášivek se používal ještě v druhé polovině 20.

století v Německu v okolí Bavorského lesa, jako zásyp na krvavějící rány a hemeroidy, jako pudr na nos a dětský zásyp s vynikajícími účinky.

Jako velmi účinný prostředek na hnisající rány je známá jezevčí mast. Do jezevčího sádla se vmíchal výtrusný prach z prášivek.

V období druhé světové války používali bulharští partyzáni výtrusný prach z pýchavek jako polní prostředek proti infekcím a krvácení, prach se sypal rovnou do otevřených ran.

Budete mít zájem:  Pivní speciality: Pořádně hořké pivo

V lidovém léčitelství se dlouho používala i pýchavka obrovská jako prostředek k zastavení krvácení a léčbu močových cest. Z pýchavky obecné se připravovala tinktura proti kožním vyrážkám, střevním katarům astmatu, bušení srdce.

  • Text, foto: Dalibor Marounek, foto – pýchavka ježatá – Martin Kříž
  • Použitá literatura: Encyklopedie hub a lišejníků – V. Antonín, Academia 2006, Houby – Česká encyklopedie – Reader s Digest, 2003
  • Další články z naší školy začínajícího houbaře:
  • Jarní houby Letní houby Podzimní houby
  • Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

PředchozíLetní houby – první hřibovité houby – 1.díl

Není to vetřelec z cizí galaxie, je to jedlá a výtečná pýchavka obrovská

Tento článek Makové panenky je užitečný. Doporučte ho také.

Pýchavka obrovská, vatovec, nejlepší recept. Obrovská bílá koule, co to je?To snad ani nemůže být normální houba.

Houba – mutant? Houba z jiné galaxie? Ale kdeže. Je to pýchavka obrovská, česky také nazývaná vatovec.

Kde rostou houby takového vzhledu? Jestli je jedlá? A dají se z ní připravit řízky? V houbařských atlasech se o ní píše, že je jedlá a výtečná. Takže ano.

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Pýchavka obrovská, vatovec, je jedlá houba ceněná houbaři i kuchaři. Je zajímavé, že této kuriózní, ale běžné houbě svědčí ta nejjednodušší úprava.

Pýchavku lze připravit na několik způsobů. Pak se ale kuchaři pokorně navracejí ke způsobu, pro nějž jakoby byla pýchavka obrovská stvořena – usmaží ji v trojobalu nebo v těstíčku.

Tak proč jít hlavou proti zdi?

„Když v pastvinách zní širou dálí jipi jipi jou…“

Žijeme v pasteveckém kraji. Pro obyvatele nížin  a „skalní městské“ vysvětlím. Naši krajinu tvoří kopce do 800 metrů nadmořské výšky. Jeden přechází do druhého, dělí je mělká údolíčka.

Úrodné ty kopečky moc nejsou, ale trávě se na nich daří. Tu trávu spásají krávy.

Majitelé stád postupně ohrazují kopec po kopci a kravky přehánějí do těch tenkým drátem s elektrikou překvapivě dobře chráněných teritorií.

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Jak krávy spolupracují s houbaři

Kravky jsou na pastvě celý den, a vlastně celý rok. Nikdo je nedojí, mléko si berou telata – přímo ze zdroje. Jen cisterny s vodou jim farmáři nachystají, jinak už nic, kravky se napasou samy.

Kde je příjem, je i výdej. Takže když jsou krávy převeleny na jinou lokalitu, zůstane po nich přírodní dusíkaté hnojivo. Na to konto se na lukách daří některým druhům nelesních hub.

  Gulášová polévka z růžovky aneb falešná dršťková z masáku

Já na pastviny po jistých zkušenostech nevstupuji. Bojím se krav a nerada šlapu „do měkkého“. Náš soused se nebojí a nosí vysoké boty.

Na prázdných pastvinách venčí německého ovčáka a sbírá houby. Mnohé končí na mé kuchyňské lince ke zpracování. O pečarkách, polních žampionech, tu už byla řeč.

Čas od času se soused „pochlapí“ a donese bělavě sametový míč – pýchavku obrovskou.

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Pýchavka: Roste tam, kde tančily víly

Pýchavka obrovská (vatovec) roste sice hojně, ale obvykle ne tam, kde by se dala očekávat. Podobně jako i jiné houby se v lokalitě nevyskytuje jen jeden exemplář. Pýchavky rostou v kruzích, v „čarodějných kruzích“. Někdy jsou kruhy patrné, tvoří je zakrnělá či odumřelá tráva.

My, kteří žijeme na venkově, dobře víme, že ty kruhy vytančily víly nebo vydupali zlí duchové. Kdo mi nevěří, ať si najde v mykologické literatuře, co ty kruhy také mohlo způsobit. Najde tam i obsáhlejší a odborné pojednání o pýchavce obrovské a jiných jejích příbuzných.

Český název: Pýchavka obrovskáLatinský název: Langermannia giganteaHlavní znaky: Bílé plodnice ve tvaru koule či elipsy, přirostlé k zemí pouze malých chomáčkem houbových vláken, připomíná velký chomáč vaty, málokdy osamocenáRozšíření: Okraje lesů, luky,pole, zahrady, dusíkaté půdyDoba sběru: VIII – XPoživatelnost: Výborná jedlá houba

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Méně je někdy více

Mám vyzkoušeno, že nejlepší je vatovec středně velký, anebo spíš menší.

  • Lahodněji voní,
  • nebývá červivý,
  • jeho hmota je kompaktní.
  • Není porézní, jak to bývá u velkých vatovců.

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Co s vatovcem v kuchyni

Když pýchavku obrovskou dostanu, hned měním plán na večeři. Sice by houba nějaký ten den v lednici přečkala, ale ztrácela by na kvalitě, sesychala by se.

Ostatně taková změna plánu není nijak dramatická. Už dopředu vím, že vatovec usmažím ve strouhance nebo v nějakém těstíčku. Protože pýchavky rostou koncem léta, je také o zeleninovou přílohu postaráno. Nějaký ten vitamin a vláknina se k pýchavce hodí.

  Houby s kyselou smetanou, „madlajs“: Recept z východních ČechPýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Experimenty na vlastní riziko

Z pýchavek jsem vyzkoušela kdeco (okruh odběratelů sousedových úlovků je omezený, a pes se musí venčit denně, takže pýchavku dostávám minimálně dvakrát za sezonu).

Nakonec jsem dala za pravdu mykologům, že vatovec nejlépe chutná usmažený v trojobalu nebo v těstíčku. Jiné úpravy ponechávám na jiné houby. Pýchavka svou velikostí k nařezání přímo svádí, a tak mi připadá i škoda nevyužít takový krásný materiál na „řízky“.

  • Poznámka: Vyzkoušet jiný způsob ovšem nemůže nikdo nikomu bránit.

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Jak chutná smažená pýchavka obrovská

V mnoha článcích jsem četla, že se smažená pýchavka chuťově podobá obalovanému tofu nebo tavenému sýru. No, já bych si dovolila korekci.

  1. Tofu se plátky syrové pýchavky podobají vizuálně,
  2. tavený sýr připomínají pýchavky již usmažené, a to svou konzistencí. Chuťovou podobnost neshledávám.

Smažené pýchavky mají velmi jemnou chuť, a také je ochutí zvolené koření v těstíčku. Ke smaženým pýchavkám proto nepodávám tatarskou omáčku ani jinou omáčku, remuládu nebo dresing. Tím by jemná chuť houby zanikla už docela.

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Jak usmažit vatovec? Jako cokoliv jiného

Vatovec překrojím, abych zkontrolovala je-li zdravý. Pak oloupu – s celou houbou by se hůř pracovalo. Slupka je tenká a pružná, loupe se dobře. Nakrájím na plátky asi dva centimetry silné.

  • Dám vařit přílohové brambory.

V misce rozšlehám vejce, osolím je, případně i nějak okořením (paprika, pepř a podobně).

Plátky pýchavky nesolím, začaly by ronit kapky, zvlhly by a hůř by se obalovaly. Pak klasickým stylem obalím v mouce, vejcích a strouhance.

Budete mít zájem:  Asijskou kuchyni v českém čínském bistru neochutnáte. Ani náhodou

Osmažím na sádle nebo na oleji. Je to hned, proto hledím mít brambory předem připraveny.

Podávám bezprostředně, aby řízky nečekaly a nechladly. Brambory jen pomastím syrovým máslem a posypu petrželkou.

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Pýchavka vatovec v těstíčku

Pýchavku připravím stejně i v případě, že ji hodlám smažit ve vaječném těstíčku. To může být s čímkoliv: s jogurtem, pivem, vínem, smetanou, z mouky pšeničné , žitné, kukuřičné, z bramborové moučky…

  Pečárky: Jak si pochutnat na polních žampionech. Recepty z hub 10x jinakPýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Když není chuť na řízky…

… tak pýchavku prostě nakrájím na plátky a usuším. Usušenou roztluču na prášek, zavřu do zabroušené sklenice a mám výtečné houbové koření použitelné do polévek i do omáček.

Foto: Pýchavka 1 a 2 pochází se serveru pixabay.cz, ostatní obrázky (receptar)

http://makova-panenka.cz/recepty/neni-to-vetrelec-z-cizi-galaxie-je-to-jedla-vytecna-pychavka-obrovska/http://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2019/08/pychavka-obrovska-recepty.jpghttp://makova-panenka.cz/wp-content/uploads/2019/08/pychavka-obrovska-recepty-150×150.jpg2019-08-17T18:40:26+00:00receptarHlavní jídlaRECEPTY ZE ZAHRÁDKY A DVORAco to je vatovec,houba píchavka,houba pýchavka,houba vatovec recepty,houbové řízky,houbové řízky v těstíčku,houby recepty,jak připravit pýchavku,jak upravit pychavku,jak upravit vatovec,jak zpracovat vatovec,kde rostou houby,nejlepší recepty z hub,píchavka,píchavka recepty,pýchavka,pýchavka houba,pýchavka obrovská,Pýchavka obrovská je jedla,Pýchavka obrovská kde roste,Pýchavka obrovská nejlepší recepty,Pýchavka obrovská recepty,Pýchavka obrovská smažená v trojobalu,Pýchavka obrovská sušení,Pýchavka obrovská v kuchyni,Pýchavka obrovská v těstíčku,Pýchavka obrovská vatovec,pýchavka pravopis,pýchavka recepty,recepty z čerstvých hub,recepty z hub,recepty z píchavky,recepty z pýchavek,recepty z pýchavky,řízky z píchavky,řízky z pýchavky,smažená pýchavka,vatovec,vatovec obrovský recepty,vatovec obrovský sušení,vatovec obrovský zpracování,vatovec recepty,vatovec v těstíčku,vatovec v trojobaluPýchavka obrovská, vatovec, nejlepší recept. • Obrovská bílá koule, co to je? • To snad ani nemůže být normální houba. • Houba – mutant? • Houba z jiné galaxie? • Ale kdeže. Je to pýchavka obrovská, česky také nazývaná vatovec.• Kde rostou houby takového vzhledu? • Jestli je jedlá?…receptar [email protected]Á PANENKATento článek Makové panenky je užitečný. Doporučte ho také.

Pýchavka obecná a pýchavka obrovská, vynikající houby, které nesmíte nechat v lese

Pýchavky jsou velmi oblíbené delikatesy, které rostou v našich lesích. Jsou velmi snadno rozpoznatelné a v kuchyni patří díky své jemné a lahodné chuti i příjemné vůni k nejoblíbenějším houbám vůbec.

Pýchavka obrovská

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Pýchavka obrovská je lidový název pro vatovec obrovský. Své druhové jméno nedostala jen tak, protože skutečně může dorůst obrovských rozměrů. Nález patnáctikilové houby není vůbec nic neobvyklého. Její velkou výhodou je, že je téměř nemožné si ji splést s jinou houbou, jak se tomu někdy stává. Poznáte ji snadno podle obrovské bílé plodnice ve tvaru koule. 

Jak ji poznat

Kulovité plodnice mají v průměru asi 60 cm, svým tvarem připomínají fotbalový míč a jak již bylo zmíněno výše, mnohdy dorůstají do ohromných rozměrů.

V mládí jsou zcela bílé, později vnější obal neboli okrovka žloutne či hnědne. Ve stáří plodnice praská a okrovka se odlupuje, zprvu pružná a bílá dužina získává žlutavou až olivovou barvu a rozpadá se na vatovité kusy.

 Povrch je velmi křehký a mohou na něm být malé a jemné ostny, které snadno opadávají.

Je také dobré vědět, že pýchavka obrovská roste velmi rychle a při dobrých podmínkách může dosáhnout plné velikosti již za deset dnů. 

Kde se vyskytuje

Pýchavku obrovskou můžeme nalézt od června do listopadu, v trávě na okrajích lesů, pastvinách či loukách. Dobrým indikátorem výskytu je hustý porost kopřiv. Máte-li v blízkosti kravín nebo vepřín či místo, kam se vyváží hnůj, prozkoumejte jeho okolí, kde je porost kopřiv. Úspěch bývá v tomto případě zhruba 50 na 50.

Využití v kuchyni

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Chuťově nejlepší a labužníky ceněné jsou především pýchavky menšího až středního vzrůstu, pro představu zhruba od velikosti tenisového míčku po míč fotbalový. Bývají krásně tvrdé a zároveň v tomto stadiu ještě nebývají napadeny hmyzem. Důležité je vědět, že konzumovat můžete pouze plodnice, které mají uvnitř bílou dužinu. Nažloutlé a měkké plodnice nechte raději v lese.

Asi nejznámější úpravou pýchavky obrovské jsou řízky smažené v trojobalu či v těstíčku.

Už méně známou je pak příprava na způsob mozečku a učiněným kulinářským skvostem je čerstvý, jemný pýchavkový krém s osmaženou houskou.

Houba snese i několikadenní uskladnění v ledničce, ale její příjemná vůně se rychle vytrácí a dužnina vysycháním nabývá polystyrenové konzistence, proto není nad čerstvé pýchavky a jejich rychlou spotřebu.

Léčivé účinky

Výtažek z této houby pomáhá při žaludečních potížích, chronickém zánětu trávicího ústrojí, chudokrevnosti, kožních nemocech, alergiích či zánětu močového měchýře.

Další houby, které umí léčit

Pýchavka obecná

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Pýchavka obecná, označovaná také jako pýchavka bradavičnatá, je stopkovýtrusou houbou z čeledi pýchavkovitých. Jde o výtečnou jedlou houbu, která je houbaři pro svůj drobný vzrůst často opomíjená, a to i přesto, že její chuť mnohdy předčí i některé druhy hřibů.

Jak ji poznat

Plodnice dorůstá do výšky 3 – 9 cm a má obráceně kyjovitý až hruškovitý tvar. Horní kulovitá část je mírně stlačená a v průměru má 2 – 6 cm. V mládí je zbarvená bíle, později šedě až šedohnědě, a její povrch je hustě poset tuhými, kuželovitými bradavkami a drobnými ostny, které při dotyku nebo při dešti snadno opadávají. 

Kde se vyskytuje

Narazit na ni můžete od června do listopadu v sadech, zahradách, na pasekách, v listnatých a méně často i v jehličnatých lesích, častěji však mimo les. Daří se jí zejména na travnatých stanovištích a za deštivého počasí. Roste jednotlivě nebo ve skupinách.

Využití v kuchyni

Všechny pýchavky a jim příbuzné prášivky se výborně hodí do polévek a omáček. Můžeme je prudce osmažit na oleji jako škvarečky, připravovat smažené v trojobalu, příliš se ale nehodí do smaženic, k nakládání do octu nebo sušení. Stejně jako u pýchavky obrovské i zde platí, že k jídlu se hodí jen mladé, uvnitř bílé plodnice.

Léčivé účinky pýchavky obecné a dalších hub

Atlas hub

Další inspirace na recepty z hub

Kam vyrazit na houby v ČR, abyste se nevrátili s prázdným košíkem

Fotogalerie

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Pýchavka vatovec – méně známá houba, výborná na řízky

Řízky z pýchavky

  • houba29. 9. 2017 00:05:28 Odpovědět
  • Navir1. 9. 2014 19:14:26 Stáňa: Stáňo, nezávidím… letos mi houby už lezou i ušima I když pýchavka byla pouze 1x Odpovědět
  • Stáňa(neregistrovaná)1. 9. 2014 19:07:11 Odpovědět
  • Odpovědět
  • aanicka10. 8. 2014 21:23:51 Odpovědět
  • Odpovědět
  • Veronika.Hrozna23. 6. 2014 18:48:18 Odpovědět
  • Martina(neregistrovaná)17. 6. 2014 19:17:32 Ty nej,nej nejdokonalejší řízky z hub.škoda jen,že se dá málokdy sehnat 🙁 Odpovědět
  • Odpovědět
  • Ivana Ch17. 6. 2014 17:38:18 Odpovědět
  • hmis(neregistrovaný)17. 6. 2014 15:54:29 Ach jo, jen kdyby už začaly růst! Odpovědět
  • sunny.sofi17. 6. 2014 14:18:09 Nikdy jsem nezkoušela, což jak vidím je velká chyba Krásný a lákavý Odpovědět
  • Dana61(neregistrovaný)17. 6. 2014 12:31:27 tyhle řízečky milujeme ale, kde je brát, když louky,kde rostly rozorali a ve hvozdech nám je spapkají zahrádkáři tak si budu muset počkat až na lesní houby Odpovědět
  • zuzun: Bedla je na řízek rozhodně bezkonkurenční!! Ale člověk má vyzkoušet všechno . Jedna věc u těchto řízků. Jsou skvělé teplé Odpovědět
  • zuzun16. 6. 2014 20:49:28 Ty jo to je houbelec!!! Tyhle mega-houby jsem videla jen v atlase, nikdy na vlastni oci. Ale rizky dela mamka z bedly, toto mi hned pripomelo moje nejoblibenejsi rizky vubec – houbovy. Je to jednoduchy recept, ale jak dobryyy!!!! bod Odpovědět
Budete mít zájem:  Češi mají zřejmě strach z preventivních prohlídek

Diskuze Galerie úlovku hub

Velikost písma:

Hlásím se k vám do klubu
@Paoloska Nj, ty noční
šichty, kdy se houby čistí třeba i do půl 4, stojí za to.
K těm řízkům, tj. jen se solí a kmínem, jsou výborný i z výše
zmiňovaných ryzců a holubinek.
Můj muž je chodící atlas hub, naučil mě sbírat právě holubinky, nebo
třeba lakovku ametystovou, což je sytě fialová houba.

Můj nej úlovek – asi kotrč kadeřavý a cca 20 velkých lošáků jeleních.
Naložili jsme je do octa, to byla laskomina.

@rokyta1
píše:A chtěla bych ochutnat pýchavku obrovskou, jedinou co jsme našli a
nechali ji dorlst, tak nám ji někdo objevil a vyfoukl

@rokyta1 To je ale fakt
hezký
Kotrče sbírám taky, mám na ně docela štěstí, ale nerada ho teda čistim

Vějířovku neznám.

Jinak já bych s kočárem do lesa nešla, to by mě asi nebavilo Ale ona si malou navečer bere tchyně, takže
já jedu do lesa

@Zenyatta Co je lošák?
To neznám 

Zdravím nadšené houbařky.:-)

Já sbírám moc ráda. U nás rostou kotrče, bedly, hřiby…atd. V loni
jsem našla dvě velké pýchavky. Báječná řízky pro celou rodinu
i známé. Minulý rok ještě s kočárkem. Letos už půjde s námi
sama.
Už se na ně těším i na borůvky, lesní jahody a maliny.

Toho Lošáka jsem asi viděla. Ale neznám to. Tak nesbírám.

Lošáka sbírám, ale nejraději mám rizce sirovinku, Booože, na tu se
těším
A borůvy, sice mne to baví do cca 2 litrů, ale každý den sběru vydržím
a sbírám víc 

@Paoloska jééé to je
dobrý, to jsi mě taky pobavila 

no a protože je ještě brzo na houby (teda něco už roste, ale teď na
houby nechodím), tak si alespoň pěstuju doma žampiony

@Zenyatta Děkuju Taky už jsem to asi viděla, ale neznám, tak
nesbírám
@rokyta1 Já mám žampiony akurát v ledničce 

@sylwikk tak v lednici
se mi dlouho neohřejou…teda nevystydnou…tady se všechno hned
sbaští… 

chtěla jsem dodat foto plněných žampionů…ale ještě nemám
staženo…tak třeba příště

@rokyta1 Krásné
žampiony, taky nad tím uvažuji. Jakou to má výnosnost hub? A jaké jsou
podmínky pro pěstování?

@petule250 tady jsou
podmínky pro nejjednodušší
začátky.http://www.ireceptar.cz/zajimavosti/vypestujte-si-zampiony/?gclid=CL7F15mDkr4CFU5lfgodhZ4AVA

@rokyta1 odkaz nějak mi
to nefunguje napsalo mi to nějakou chybu nevím pořad mi blbne komp už mě
celkem štve bud mi lítají písmenka jak
splašená nebo se to sekne…

@petule250 tak
v kostce ti to napíšu. pro začátečníky je dobré vyzkoušet tu kostku, co
prodávají třeba v penny, je to naočkovaná zemina žampiony. Na té si
dobře vyzkoušíš, jestli máš vyhovující podmínky pro pěstování.

• Pokud substrát ještě není dostatečně prorostlý podhoubím, je
nutné kostku i s fólií, do které je zabalená, umístit do prostředí
s teplotou v rozmezí 20° až 26 °C. Fólii je vhodné na několika
místech propíchnout. Prorostlý by měl substrát být přibližně za
2 týdny.

Při nižší teplotě trvá prorůstání déle. To, že je
substrát dostatečně prorostlý, poznáte okem i nosem. Voní totiž
příjemně a intenzivně po houbách a je v něm patrné bělavé podhoubí.

• Poté můžete substrát nastlat krycí zeminou: Fólii na kostce
odřízněte na svrchní straně tak, aby po obvodu zůstal asi 3 cm široký
okraj. Poté jej zvedněte – bude po zvednutí sloužit jako mantinel pro
vypadávání krycí zeminy.

Než začnete krycí zeminu rozprostírat, je
vhodné slehlý substrát nakypřit vidličkou do hloubky asi 2 cm a poté
lehce urovnat Kostku pokryjte zeminou důkladně, spotřebujte ji všechnu.

• Krycí zemina musí po celý pěstební cyklus zůstat dostatečně
vlhká. Právě zaschnutí, byť dočasné, bývá často jedinou příčinou
malé sklizně. Krycí zeminu proto denně lehce pokropte (pozor ale, voda
nesmí protékat do pěstebního substrátu) a její vlhkost pravidelně
sledujte.

Jednoduchý test obsahu vlhkosti provedete tak, že zeminu stlačíte
v ruce. Z dostatečně vlhké při tom vymáčknete vždy vytlačit několik
kapek vody. • Nadměrnému odpařování a tím vysušování krycí vrstvy
lze předejít, když vytvoříte improvizovaný foliovník: do substrátu
zapíchnete několik špejlí a na ně položíte větší polyetylenový
sáček.

Překrytý prostor ale musí být stále dostatečně větraný. •
Pokrytou kostku udržujte i nadále při teplotě 20° až 26 °C. Substrát
se však nikdy nesmí ohřát na více než 30 °C! • Když podhoubí
proroste krycí zeminou, je vhodné ji prohrábnout, aby se promísila s méně
prorostlými místy a vznikly tak podmínky pro stejnoměrný nárůst plodnic.

Za 3 dny při teplotě 20 až 24 °C narušené mycelium zase znovu dobře
proroste. Žampiony rostou jak na světle, tak ve tmě. Kultura však nesmí
být uložena v místě s možným výskytem plísní, které by pak mohly
substrát snadno kontaminovat a úrodu znehodnotit.
V další fázi kostku přemístěte na místo s teplotou 14 až 18 °C a
přestaňte kropit.

Právě tento teplotní kontrast vyvolá u dobře
připraveného podhoubí růst plodnic. • Asi za týden se objeví první
drobné hlavičky. Ve chvíli, kdy dosáhnou velikosti 1 až 2 cm, je
začněte opět vlhčit.

Stejný postup následuje i u dalších růstových vln, kterých bývá
5 až 6 (ale i více) přibližně v týdenních intervalech po dobu asi dvou
měsíců! Plodnice při sklizni vykrucujte, nikdy je neodřezávejte, aby
v substrátu nezůstaly jejich zbytky.

Po vyplození substrát nevyhazujte – poslouží jako kvalitní hnojivo.
Přímo do něj lze také zasadit rajčata, papriky či okurky – bude se jim
dařit dobře.

@rokyta1 moc děkuji,
vyzkouším to vypadá to jednoduše. Pak dám vědět jak se mi daří.

Vzpomínka na loňskou sezonu

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector