Ať už se váš odchod do důchodu rychle blíží, nebo se vám tento okamžik zdá prozatím v nedohlednu, jistě byste rádi znali přesné datum nástupu do penze. S výpočtem důchodového věku vám pomůže naše jednoduchá důchodová kalkulačka 2021, která vám během několika desítek vteřin prozradí, kdy do důchodu půjdete právě vy.
V dnešní době spoustu z nás trápí zapeklitá otázka: „Kdy půjdu do důchodu?“
Díky naší důchodové kalkulačce pro rok 2020 si už s tímto výpočtem nemusíte dělat starosti. Stačí zadat několik potřebných údajů, jako je datum narození, pohlaví a počet vychovaných dětí, a následně kliknout na tlačítko „Spočítat“.
Jelikož v posledním roce neproběhly žádné změny zákona o důchodovém pojištění, metoda, jak spočítat odchod do důchodu 2021, tedy zůstává stejná jako pro odchod do důchodu 2020.
Způsob stanovení výše důchodu,
podmínky pro jeho získání a věk odchodu do důchodu upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění.
Pokud si chcete spočítat, kdy vás čeká odchod do starobního
důchodu, není to však tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Stejně
jako pro nárok na výplatu starobního důchodu zde svou roli hrají dva důležité
faktory, a to konkrétně dosažení důchodového věku a získání potřebné doby
pojištění.
Dosažení důchodového věku
Hranice odchodu do penze se dle
zákona o důchodovém pojištění liší
v závislosti na tom, ve kterém roce se pojištěnec narodil. Právě
z toho důvodu počítá naše kalkulačka důchodu s přesným datem narození
a v případě žen narozených do roku 1971 dokáže zohlednit také počet
vychovaných dětí.
Pojištěnci narození před rokem 1936
Pokud se řadíte mezi pojištěnce
narozené před rokem 1936, důchodový věk je zde jasně daný. Zatímco v případě mužů činí 60 let, u žen
závisí především na počtu vychovaných dětí. Jestliže se budete držet tohoto
kritéria, svůj důchodový věk můžete zjistit následujícím způsobem:
- 57 let – žádné vychované dítě,
- 56 let – 1 vychované dítě,
- 55 let – 2 vychované děti,
- 54 let – 3 nebo 4 vychované děti,
- 53 let – 5 a více vychovaných dětí.
Pojištěnci narození mezi lety 1936 a 1971
Výpočet důchodového věku pro
pojištěnce narozené v období mezi lety 1936 a 1971 je o něco složitější. V tomto
případě se využívá speciální tabulka odchodu do
důchodu, kde se kromě celých let do důchodového věku započítávají i měsíce.
Zde mají také různý odchod do důchodu
ženy a muži.
Zatímco třeba muži, kteří se
narodili v roce 1940, odcházeli do důchodu ve věku 60 let a 10 měsíců, u
žen se mohlo jednat o 53 roků (v případě 5 a více vychovaných dětí), ale také o
58 roků a 8 měsíců (v případě žádných vychovaných dětí). Právě z důvodu
těchto odlišností je jednodušší, když vám spočítá odchod do důchodu kalkulačka.
Pokud se jedná o muže narozeného
v roce 1971, tomu naše kalkulačka důchodového věku ukáže číslo 65, což
bude stejné i pro většinu žen narozených v daném roce. Pouze ty, které
během svého života vychovaly pět nebo více dětí, mají důchodový věk stanoven na
64 roků a 8 měsíců.
Pojištěnci narození po roce 1971
Pokud jste se narodili po roce
1971, je váš důchodový věk zastropovaný. Hranice pro odchod do důchodu
momentálně pro všechny činí 65 let a žádnou roli zde nehraje ani počet dětí, které žena během svého
života vychovala.
Věková hranice odchodu do důchodu
zůstává stejná pouze pro účastníky odboje a osoby, které odpracovaly určenou
dobu v zaměstnání, jež se řadí do I. pracovní kategorie stanovené pro
účely důchodového zabezpečení. U těchto skupin pojištěnců se i nadále výpočet
důchodového věku řídí předpisy platnými před 1. lednem 1996.
Potřebná doba pojištění
Dosažení důchodového věku
představuje pouze první z podmínek, které musíte splnit, abyste se dočkali
vyplacení starobního důchodu. Stejně důležité je ovšem i získání potřebné doby
pojištění, která se odvíjí od ustanovení
§29 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Do celkové doby pojištění poté
musíte započíst jak samotné doby povinného pojištění, tak i doby náhradní.
Při výpočtu potřebné doby
pojištění hraje roli především rok
dosažení důchodového věku. Pro ty, kteří tohoto věku dosáhli před rokem
2010, v závislosti na tomto faktoru činila potřebná doba pojištění 25 let.
Dále je nutné řídit se následujícími pokyny:
- v roce 2010 – 26 let,
- v roce 2011 – 27 let,
- v roce 2012 – 28 let,
- v roce 2013 – 29 let,
- v roce 2014 – 30 let,
- v roce 2015 – 31 let,
- v roce 2016 – 32 let,
- v roce 2017 – 33 let,
- v roce 2018 – 34 let,
- po roce
2018 – 35 let.
V případě, že potřebnou dobu
pojištění ke dni dosažení důchodového věku nesplníte, nebudete mít na něj v tuto chvíli nárok.
Může vám být přiznán
až k pozdějšímu datu, kdy již potřebnou dobu pojištění získáte. Jestliže vám
pak nevznikne nárok na starobní důchod dle ustanovení §29 odst.
1 zákona o
důchodovém pojištění, může vám být přiznán na základě ustanovení §29 odst. 2, 3
nebo 4 stejného zákona.
Předčasný odchod do důchodu
Pokud splníte státem daná
kritéria, v některých případech je možné odejít do starobního důchodu předčasně,
ještě než dosáhnete potřebného
důchodového věku. Jaké požadavky tedy zákon udává a kdy do předčasného
důchodu můžete odejít právě vy?
Pokud je váš důchodový věk nižší než 63 let a zároveň splňujete potřebnou dobu pojištění, můžete do
důchodu odejít až o 3 roky dříve.
Jestliže
máte důchodový věk určen alespoň na 63 let, vzniká nárok na odchod do
předčasného důchodu ve chvíli, kdy splníte potřebnou dobu pojištění a dosáhnete
věku alespoň 60 let.
V takovém případě můžete odejít do penze dokonce až o 5 let dříve.
Jaká je momentálně výše důchodu?
Také výše důchodu, na nějž má
člověk nárok, se samozřejmě liší případ od případu. Závisí hlavně na tom, kolik
peněz jste si v rámci svého zaměstnání nebo výdělečné činnosti vydělali a
jak dlouho jste platili důchodové pojištění. V roce 2021 pak výše základní výměry starobního důchodu
činí 3550 Kč, zatímco výše procentní výměry je určena na 770 Kč měsíčně.
O tom, jak se počítá výše důchodu
pro rok 2021, se dočtete v našem
přehledném návodu. Zajímat by vás ale mohla i daňová kalkulačka pro
zaměstnance.
Jak zjistit, kdy půjdu do důchodu?
Aby vám vznikl nárok na odchod do
penze a pobírání starobního důchodu, je nutné splnit dvě základní podmínky,
které jsou stanovené v zákoně o
důchodovém pojištění. První z nich je dosažení důchodového věku, druhou pak
získání potřebné doby pojištění. Od toho se následně odvíjí datum nástupu do
penze.
Jak je to s dosažením důchodového věku?
Hranice odchodu do důchodu se
liší podle toho, v jakém roce jste se
narodili. Zatímco u mužů narozených před rokem 1936 činí 60 let, u žen se v
tomto případě odvíjí od počtu vychovaných dětí.
Pokud jste se narodili mezi
lety 1936 a 1971, je nutné řídit se tabulkou odchodu do důchodu, která u žen
opět zohledňuje počet vychovaných dětí.
Lidé narození po roce 1971 pak mají
důchodový věk zastropovaný, takže pro všechny činí 65 let.
Kdo má nárok na předčasný odchod do důchodu?
V některých případech můžete
odejít do starobního důchodu předčasně. I zde je však nutné splnit dané
podmínky.
Jestliže je váš důchodový věk nižší než 63 let a splňujete také
potřebnou dobu pojištění, odchod do důchodu je možný až o 3 roky dříve.
Pokud byl váš důchodový věk určen nejméně na 63
let, nárok na předčasný odchod do
důchodu až o 5 roků dříve vzniká v momentě, kdy dosáhnete alespoň věku 60
let a zároveň splníte potřebnou dobu pojištění.
Jak funguje důchodová kalkulačka?
Výpočet odchodu do důchodu je
díky naší přehledné kalkulačce velice jednoduchý. Stačí vyplnit tři údaje, kam patří pohlaví, datum narození a počet
vychovaných dětí.
Následně už jen kliknete na tlačítko „Spočítat“ a zobrazí se vám výsledek.
Zjistíte tak, jaký je váš důchodový věk, kdy můžete jít do důchodu, pokud jste
splnili dané podmínky, a kdy máte nárok odejít do důchodu, pokud jste
byli důchodově pojištěni méně než 35 let, ale více než 20 let.
Jak velký bude váš důchod? Zkuste kalkulačku nebo centrum
Praha – Přesnou výši důchodu zjistíte až zhruba rok před odchodem do penze. Pokud vám do důchodového věku zbývají ještě desítky let, můžete získat jen orientační představu. Vyplývá to z odpovědí na časté otázky čtenářů online deníku Aktuálně.cz.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která důchody vyplácí, žádný orientační výpočet budoucího důchodu lidem neposílá. „Nepředpokládá to ani platná právní úprava,“ říká Jana Buraňová, mluvčí ČSSZ.
Lidé si však mohou spočítat orientační výši budoucího důchodu na speciální kalkulačce, kterou najdou na webu ministerstva práce a sociálních věcí. K výpočtu ale potřebují znát minulé výdělky i celkovou dobu pojištění.
Tyto údaje lze zjistit z „informativního osobního listu důchodového pojištění“, který ČSSZ posílá na vyžádání. Letos poprvé ho dostanou i bez vyžádání lidé, kteří brzy půjdou do důchodu. „V letošním roce – od července – rozešleme tyto přehledy všem mužům narozeným v roce 1954 a ženám ročníku narození 1957, aniž by o ně museli požádat,“ informuje Buraňová.
ČSSZ chce, aby lidé, kteří budou zanedlouho odcházet do důchodu, získali čas na případné doplnění informací a dokladů, které jsou pro čerpání důchodu třeba. Kontrola údajů na informativním listu se přitom vyplatí. „Zpravidla v něm něco chybí,“ říká Martin Kohoutek, který se zabývá důchodovým poradenstvím.
Kalkulačka na webu ČSSZ je však nastavená jen pro důchody, které lidi začnou čerpat do roku 2021.
Může si tedy například 30letý či 40letý člověk nějak vypočítat, jak vysoký by měl důchod při současné výši příjmů? Podle Buraňové lze dojít pouze k orientačnímu výsledku, protože nelze určit budoucí vývoj příjmu ani další parametry, které stanovuje zákon o důchodovém pojištění pro každý rok nově. Zájemci nicméně mohou zkusit kontaktovat klientské centrum ČSSZ při pražském ústředí.
„Rámcová představa, jak vysoký důchod může člověk očekávat, není na škodu a může mu jenom pomoci. Zvláště pokud se bude muset na státní penzi finančně spolehnout a nebude mít jiné výraznější zajištění.
Samozřejmě je otázka, jak bude důchodový systém vypadat za 20 až 30 let,“ říká Kohoutek.
„Přesnou výši důchodu lze vždy spočítat jen na aktuální rok a od konce září pak na příští rok, když jsou zveřejněny nové parametry,“ upřesňuje.
Přesných výpočtů se nemusí dočkat ani lidé, kteří se rozhodují, zda jít do předčasného důchodu, nebo počkat na řádný. Zaměstnanci ČSSZ nemají ze zákona povinnost takové výpočty provádět.
„Povinnost sice nemáme, avšak v rámci klientského přístupu nabízíme s přihlédnutím ke svým kapacitním možnostem orientační výpočet důchodu. S ohledem na složitost výpočtu jej obvykle není možné provést na počkání,“ říká Buraňová. „Záleží na tom, na koho člověk na úřadě narazí. Problém u výpočtu důchodu a souvisejícího poradenství je, že každý případ zabírá dost času,“ dodává Kohoutek.
Na lidi, které důchod čeká brzy, Kohoutek apeluje, aby se dobře připravili. „Volbou nevhodného data přiznání se dá hodně zkazit, vhodným postupem naopak získat,“ říká. Jako příklad uvádí, že je nevýhodné odejít do důchodu například při zisku 42 let a 350 dní doby pojištění. Počítají se totiž jenom celé ukončené roky.
POJISTENEC.CZ: K čemu je dobrá důchodová reforma
Petr Holub na webu Aktuálně.cz rozvíjí myšlenku, že dobrovolné spoření na důchod bude pro lidi s menšími příjmy nevýhodné. Dokonce spočítal, že při kombinaci průběžného systému a připojištění se takovým lidem zvýší penze o cca 10 Kč. To se mi nezdá. Někde musí být chyba v úvaze. {+}
Nejprve bych rád upřesnil svůj vztah k opt-outu. Je velmi ambivalentní, to znamená, že má své klady a zápory.
Největší zápor, který hrozil, byla povinnost spoření. Ač byla vyžadována v bohulibých úmyslech a obavami z budoucích sociálních problémů (nebo dokonce nepokojů), neměla naději na úspěch.
Pokud si vláda přála, aby reforma byla přijata většinou obyvatel a nikoliv momentální většinou v Parlamentu, musela z této pozice ustoupit. Podezírám ji, že povinností jen strašila, aby svým ústupem ukázala dobrou vůli.
Nebo šlo o politický průzkum nálad obyvatelstva bojem.
Další nevýhoda, a to zcela v obecném významu, je dlouhodobost spoření. Něco málo o nevýhodách dlouhodobého spoření jsem se snažil ukázat v textu Vyplatí se dlouhodobá investice. Tam jsem to nakonec pojal trochu pozitivně, ono nakonec nic jiného nezbývá. Ale je to problém přímo kruciální a inflace je prevít.
A další nevýhoda je, že se relativně moc neuspoří, pokud se měsíčně odkládá pouze denní příjem. To je shodou okolností právě těch 5 %. Ta relativita je ve vztahu finální úspory k budoucímu měsíčnímu příjmu.
Pozitiva jsou v tom, že se zvýší výrazně příspěvek od státu v porovnání se současnou praxí v penzijních fondech.
Dále bude možné při troše prozíravosti naspořenou částku dědit. To bylo v průběžném systému zcela nemožné.
Jaký bude tedy přínos?
Zcela nepochybně více, jak těch několik destikorun. Ale kolik to ve skutečnosti bude, tím se nemá žádný význam zabývat. A nikdo to dnes nedokáže spočítat. Hlavním důvodem je růst mezd. S ním ostatně P. Holub a nakonec asi i vládní materiály moc nepočítají. Ale počítat výši důchodu ze současných parametrů, je dost nesmysl.
Myslím, že dokážeme spočítat důchod tak na deset let dopředu. Pokud ale budou mzdy růst v celkem mizerném tempu 4 % za rok, bude v roce 2020 průměrný plat o 50 % vyšší. Za dalších 10 let to bude již více jak dvojnásobek. A za 40 let by to mohlo být téměř pětinásobek.
Myslíte si, že bude stále platit schéma, že 11 000 se započítává celých a příjmy mezi 70 000 a 11 000 se započítávají, pro výpočet procentního základu, z 23 %? Nepovažuji to za reálné.
A kde bude naše hospodářství za těch několik desítek let? Jaké bude mít stát možnosti? To prostě nikdo neví.
Kvalitativní skok
V současných penzijních fondech platí, že klient dostane za 500 Kč vkladu měsíčně 150 Kč od státu.
V novém pojetí by za těch 500 Kč stát dával 750 Kč. I když si třeba zase něco vezme zpět ve formě krácení důchodu. Ale 600 Kč stěží. Navíc těch 750 Kč bude celou dobu spoření klientovi vydělávat.
Je to opravdu kvalitativní skok, který se musí projevit. Ale jak se projeví za desítky let, to nikdo neví, protože nezná budoucí verzi zákona o sociálním pojištění.
Stát možná předpokládal výrazně razantnější verzi reformy. Proto on a penzijní fondy ústy a perem Bezděkovy komise hrozili demografickou katastrofou, neudržitelností průběžného systému a ekonomickou krizí. Chtěli na svých penzijních axiomech přesvědčit lidi, že se musí vše rázně změnit.
Naštěstí zvítězila realita, obavy z vývoje podle modelu některých sousedních států a snaha o většinově lidový konsensus. Proto lze tyto argumenty podmínečně prominout. Ale nemělo by se to dělat.
Mají chudí jinou alternativu
Nemají!
Pokud si něco chtějí spořit, pak jinou, a tak výhodnou možnost, v současné době nemají. 150 % měsíčního zisku ze svého vkladu nikdo nikomu nedá.
Pravda je, že takto pojatý opt-out nebude zázrak, ale také to nebude ztráta.
Skrytá hrozba
Opt-out je ovšem časovanou bombou, která může kdykoliv vybuchnout a tím zdevastovat mnohaleté úspory klientů.
Při troše smůly může být konečná výplata nižší jako prostý součet vkladů. Je to sice teoretická ale docela reálná možnost. Stačí se podívat na výkonnost podílových fondů.
Možná by bylo lepší být alespoň posledních 20 let investičně konzervativní.
To, že stát nemůže dát záruku, je dost na škodu celého systému.
Ale co takhle pojištění vkladu, podobné jako mají banky. Ať ty fondy složí nějakou kauci, kterou budou časem navyšovat! Kterou by mohly ostatně použít i při výrazných propadech výnosů.
Poplatky
To je dosud nejasná otázka. Vláda ustoupila od anonymních účtů, které navrhovala Bezděkova komise. Celý systém bude možná jednoznačnější, ale hrozí, že bude i nákladnější.
To by opět nahrávalo teorii, že malé vklady se nevyplatí.
Zde bude velmi záležet na znění příslušného zákona, který bude činnost fondů regulovat.
Je to reforma?
Jádro reformy spočívá v tom, že stát bude lidem na jejich osobní účty převádět z jejich odvodů vyšší částku, než jsou doposud státní příspěvky na soukromé penzijní připojištění. Za to si v důchodu něco vezme zpět.
Nezlob se, státe, toto není reforma, která by měla řešit tu tebou očekávanou demografickou katastrofu, a která by měla vyřešit neudržitelnost průběžného systému.
V tom má pan Holub velkou pravdu. Je to hlavně pro bohatce, aby se nesoudili se státem o výši důchodu. Ale to v žádném případě nebyl primární důvod. Tím bych se moc nechlubil.
Obávám se, že stále platí to, co bylo řečeno v textu Reforma penzijního systému. Ne. jen parametrické úpravy.
Zdroj: Jaroslav Kokeš: K čemu je důchodová reforma. POJIŠTĚNEC.CZ, 24. 2. 2011.
Souhlasíte s autorovými závěry nebo je Váš názor na návrh penzijní reformy odlišný? A pokud ano, v čem?
Důchodová kalkulačka – Česká správa sociálního zabezpečení
Česká správa sociálního zabezpečení připravila pro své klienty důchodovou kalkulačku pro orientační výpočet starobního důchodu.
Na jednom místě si můžete sami spočítat orientační výši důchodu nebo stanovit Váš důchodový věk.
Údaje o době pojištění, vyměřovacích základech dosažených v období od roku 1986 či vyloučených dobách, které je třeba do kalkulačky dosadit, najdete např. v informativním osobním listu důchodového pojištění.
K dispozici je také online důchodová kalkulačka na ePortálu ČSSZ (služba „Informativní výpočet starobního důchodu“), která automaticky „načte“ údaje evidované v ČSSZ na tzv. důchodovém kontě.
Součástí obou kalkulaček je také možnost provedení výpočtu do budoucna, a to až na dobu pěti let od aktuálního data (datum, kdy se výpočet provádí).
Odhadovaná výše důchodu dle hodnot nastavených ČSSZ se zobrazí ve třech variantách (minimalistická, střední, optimistická).
Případně můžete výpočet do budoucna provést na základě vlastního odhadu vývoje průměrné měsíční mzdy zaměstnance v národním hospodářství.
Důchodové kalkulačky nelze použít pro výpočet důchodů invalidních, vdovských, vdoveckých, sirotčích, ani tzv. dílčích starobních důchodů, kdy část doby pojištění byla získána v zahraničí.
Přesný výpočet důchodu se zohledněním všech rozhodných skutečností provádí ČSSZ až na základě řádně uplatněné žádosti u OSSZ podle místa trvalého bydliště.
Vysvětlení základních pojmů
Podmínky nároku na starobní důchod z důchodového pojištění a způsob stanovení jeho výše upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „ZDP“).
Orientační výpočet důchodu pomocí důchodové kalkulačky vychází ze základních údajů, které v obecném případě výši důchodu ovlivňují, ale neumožňuje plně zohlednit všechny rozhodné skutečnosti.
Důchodová kalkulačka proto může sloužit pouze k orientační představě o výši důchodu.
Doba pojištění
Doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 a 4 ZDP. Pojištěna je pak např. osoba z důvodu výkonu výdělečné činností jako zaměstnanec nebo OSVČ.
Důchodový věk
Důchodový věk je datum vzniku nároku na odchod do starobního důchodu stanovený dle § 32 ZDP. Tabulku důchodového věku naleznete zde.
Koeficient nárůstu vyměřovacího základu
Koeficient nárůstu představuje „zreálnění“ příjmů dosahovaných v minulosti na stav co nejvíce se blížící roku přiznání důchodu.
Hodnoty koeficientu nárůstu jsou různé pro jednotlivé roky rozhodného období, ale i pro stejné roky rozhodného období s odlišným rokem přiznání důchodu.
Nejnižší možná hodnota je 1 a použije se vždy za kalendářní rok přiznání důchodu a za rok předchozí, tzn., že za tyto roky se tak použijí skutečné, neupravené roční vyměřovací základy.
Maximální vyměřovací základ (VZ)
Při stanovení procentní výměry důchodu se od roku 2008 započítává nejvýše maximální VZ.
Minimální doba pojištění pro starobní důchod
Pro nárok na obecný starobní důchod musí být splněny dvě obecné podmínky, a to získání potřebné doby pojištění a dosažení důchodového věku. Základní délku potřebné doby pojištění upravuje § 29 odst. 1 ZDP.
Do celkové doby pojištění se přitom započítávají jak samotné doby povinného pojištění, tak i náhradní doby pojištění. Minimální potřebná doba pojištění je odvozena od roku, kdy žadatel dosáhnul tzv.
důchodového věku (dle § 32 ZDP).
| Důchodový věk dosažen | Potřebná doba pojištění dle § 29 odst. 1 ZDP |
| do roku 2010 | 25 let |
| v roce 2010 | 26 let |
| v roce 2011 | 27 let |
| v roce 2012 | 28 let |
| v roce 2013 | 29 let |
| v roce 2014 | 30 let |
| v roce 2015 | 31 let |
| v roce 2016 | 32 let |
| v roce 2017 | 33 let |
| v roce 2018 | 34 let |
| po roce 2018 | 35 let |
Minimální výše starobního důchodu
Minimální výše procentní výměry důchodu činí podle zákona o důchodovém pojištění 770 Kč. K procentní výměře důchodu náleží ještě základní výměra, která je stejná pro všechny důchody a v roce 2021 činí 3 550 Kč. Minimální měsíční výše důchodu přiznaného v roce 2021 tedy činí celkem 4 310 Kč.
Příklad: Důchodový věk muže narozeného dne 2. 2. 1958 činí 63 let a 10 měsíců a dosáhne jej k 2. 12. 2021. Pokud si požádá k datu 3. 6. 2021 o předčasný starobní důchod, tj. o 183 dnů před jeho důchodovým věkem, bude činit snížení jeho procentní výměry důchodu za předčasnost 2,7 % (3 započaté 90denní období).
Náhradní doby pojištění
Období, kdy z vážných, společensky uznávaných důvodů není vykonávána výdělečná činnost a přesto je tato doba hodnocena (byť často v kráceném rozsahu) jako doba, za níž bylo pojistné uhrazeno. Výčet všech náhradních dob pojištění je obsažen v § 5 odst. 2 a § 102 odst. 3 až 45 ZDP, jedná se např.
o dobu vedení v evidenci Úřadu Práce České republiky (doba vedení v této evidenci, po kterou nebyly vypláceny dávky v nezaměstnanosti, se hodnotí v rozsahu nejvýše tří roků zjišťovaných zpětně ode dne vzniku nároku na důchod; přitom dobu evidence před 55. rokem věku pojištěnce do ní lze započítat jen v rozsahu jednoho roku), o dobu studia do 31. 12.
2009, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně či péče o dítě/osobu závislou.
Osobní vyměřovací základ (OVZ)
OVZ představuje průměrný měsíční příjem, kterého osoba dosáhla v rozhodném období a stanoví se tak, že se koeficient 30,4167 vynásobí zlomkem, v jehož čitateli je roční úhrn vyměřovacích základů dosažených v rozhodném období a ve jmenovateli je součet všech kalendářních dnů rozhodného období. Jsou-li v rozhodném období vyloučené doby, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících do rozhodného období.
Procentní výměra důchodu
Procentní výměra důchodu se stanoví z výpočtového základu procentní sazbou odpovídající délce doby pojištění (tj. 1,5 % x počet let celkové doby pojištění). Procentní výměra může být snížena za dobu předčasnosti nebo zvýšena za dobu přesluhování.
Průměrná mzda
Za průměrnou mzdu je dle § 15 odst.
4 ZDP považována částka, která je vypočtena jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva předchází kalendářnímu roku, pro která se průměrná mzda zjišťuje a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Současně je stanoveno pravidlo, že průměrná mzda za kalendářní rok nesmí být nižší než průměrná mzda stanovení pro bezprostředně předcházející kalendářní rok.
Průměrná mzda v České republice
Průměrná mzda v ČR představuje statický údaj udávaný pravidelně Českým statistickým úřadem, který vyjadřuje výši průměrné měsíční mzdy zaměstnance v národním hospodářství.
Předčasnost
Výše procentní výměry předčasného starobního důchodu činí za každý celý rok pojištění 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Takto stanovená výše se ale snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o:
- 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů
- 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne
- 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne.
Příklad: Muž, nar. 1. 12. 1957, důchodového věku 63 let a 8 měsíců dosáhne 1. 8. 2021. K 1. 1. 2021, tj. o osm měsíců dříve, odejde do předčasného starobního důchodu (tj. přesně o 212 dnů před dosažením důchodového věku, tedy 3 započaté devadesátidenní úseky). Za 212 dnů „předčasnosti“ se sazba procentní výměry důchodu snižuje o 2,7 % výpočtového základu (3 x 0,9 %).
Předčasný starobní důchod
Předčasný starobní důchod dle § 31 ZDP nabízí pojištěnci možnost odejít do starobního důchodu před dosažením důchodového věku. Podmínkou nároku na něj je získání potřebné (minimální) doby pojištění, a to v rozsahu potřebném pro nárok na obecný starobní důchod (viz tabulka výše).
Pojištěnci je důchod přiznán, pokud mu do dosažení důchodového věku ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky. Pokud je důchodový věk pojištěnce vyšší jak 63 let, vznikne mu nárok na předčasný starobní důchod, pokud dosáhnul alespoň věku 60 let a chybí mu do dosažení důchodového věku nejvýše 5 roků.
Předčasný starobní důchod nelze přiznat zpětně; důchod může být přiznán nejdříve ode dne podání žádosti o tento důchod.
Příklad: Muž narozený 2. 2. 1960, jehož důchodový věk činí 64 let a 2 měsíce, mohl požádat o přiznání předčasného starobního důchodu nejdříve od 2. 2. 2020, tj. 60 letech. Protože důchodového věku dosáhne po roce 2018 (2. 4. 2024) musí pro vznik nároku získat alespoň 35 let doby pojištění.
Přesluhování
Výkon výdělečné činnosti (např. jako zaměstnanec nebo OSVČ) po dosažení důchodového věku pojištěnce, který v této době nepobíral starobní důchod. Za výkon výdělečné činnosti pro účely přesluhování se považuje pouze taková činnost, která zakládá účast na důchodovém pojištění.
Do této doby se přitom nezahrnují dny pracovního volna bez náhrady příjmu či neomluvené nepřítomnosti v práci a dále doby uvedené v § 16 odst. 4 ZDP (např. doba dočasné pracovní neschopnosti).
Procentní výměra důchodu se v takovém případě zvyšuje o 1,5 % za každých celých 90 dní výkonu výdělečné činností po vzniku nároku na starobní důchod.
Redukční hranice
Pro účely určování výše dávky důchodového pojištění se berou v potaz veškeré příjmy pojištěnce (hrubé výdělky a vyměřovací základ pro placení pojistného), vyšší příjmy se však zohledňují jen v omezeném rozsahu, a to použitím tzv. redukčních hranic. Výše redukčních hranic je zákonem stanovená a každoročně se mění v závislosti na výši průměrné mzdy.
Roční vyměřovací základ
Úhrn vyměřovacích základů (hrubých příjmů) za kalendářní rok vynásobený příslušným koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za jednotlivý kalendářní rok po roce 2007 nesmí být vyšší než maximální VZ pro pojistné stanovený pro tento rok.
Rozhodné období
Období od roku 1986 do konce kalendářního roku předcházejícího roku přiznání důchodu, v němž se zjišťují příjmy dosažené výdělečnou činností a vyloučené doby pro účely stanovení OVZ/výpočtového základu.
Starobní důchod
Pro nárok na obecný starobní důchod dle § 29 odst. 1 ZDP musí být splněny dvě obecné podmínky, a to získání potřebné doby pojištění a dosažení důchodového věku dle § 32 ZDP.
Vyloučené doby
Jedná se o doby, po které nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu trvání některé z překážek uvedených v § 16 odst. 4 ZDP (např. doba pracovní neschopnosti, ošetřování člena domácnosti, doba péče o dítě, osobu závislou, doba nezaměstnanosti či pobírání tzv. předdůchodu).
Vyměřovací základ
Hrubý příjem (výdělek) zaměstnance pro odvod pojistného dosažený v příslušném kalendářním roce (u zaměstnanců), nebo roční vyměřovací základ pro stanovení pojistného (u osob samostatně výdělečně činných nebo osob dobrovolně účastných důchodového pojištění), případně úhrn výdělku a vyměřovacího základu. Příjmy v roce přiznání důchodu se pro výpočet důchodu nezohledňují. Tyto údaje lze nalézt v informativním osobním listu důchodového pojištění.
Výpočtový základ
OVZ se upraví za využití redukčních hranic uvedených v § 15 ZDP. Výše redukčních hranic se každoročně mění, a to v závislosti na výši průměrné mzdy.
Základní výměra důchodu
Stanovena zákonem ve výši 10 % z příslušné průměrné mzdy.
Nejen volební "rouškovné". Důchody se od ledna zvýšily všem, spočítejte si o kolik
Při výpočtu každoroční valorizace se podle zákona zohledňuje růst cen pro domácnosti za období od července 2019 do června 2020 a dále i polovina růstu reálných mezd za rok 2019. Podle statistických údajů, které byly nyní zveřejněné, byl růst cen 3,8 %, reálné mzdy rostly o 4 %. Zákonná valorizace tak bude od ledna 2021 činit 5,8 %.
„Od ledna 2021 bude zvýšena základní výměra důchodu o 60 korun z 3490 na 3550 korun. Procentní výměra se zvýší o 7,1 procenta,“ říká Vladimír Dostálek z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí. Právě z těchto dvou výměr se starobní důchod počítá. Navíc platí, že důchodci, kteří dosáhnou 85 let, mají starobní důchod ještě o tisícovku vyšší.
O navýšení důchodu není potřeba žádat, penzisté ho dostanou vyšší automaticky v lednové výplatě. V současnosti pobírá starobní důchod 2,4 milionu Čechů.
Loni v lednu se důchody v průměru zvýšily o devět set korun, kromě povinné valorizace vláda tehdy přidala ještě 151 korun měsíčně navíc. O víc než 900 korun se důchody zvýšily i v lednu 2019. Zvýšení od roku 2021 bude tedy slabší než v posledních letech.
Nicméně důchodcům peněženku naplnil i mimořádný prosincový příspěvek pět tisíc korun. Původně se mluvilo o šesti tisících, později byl vládou snížen. Jeho vyplacení tvrdě kritizovala opozice, premiér Andrej Babiš si jím podle ní nedlouho před volbami „kupuje penzisty“.
Pětitisícovka navíc sociální dávky nesníží
Na „rouškovné“ měla nárok každá osoba, která měla nárok na výplatu českého důchodu k 30. listopadu 2020. Nebyl přitom důležitý věk ani druh pobíraného důchodu.
Pětitisícovku dostali nejenom starobní důchodci, ale také invalidní důchodci s 1. až 3. stupněm invalidity a lidé, kteří mají nárok na vdovský, vdovecký či sirotčí důchod.
„Má-li poživatel důchodu nárok na výplatu více důchodů, například starobního a vdovského, bude příspěvek vyplacen pouze jednou,“ vysvětluje Dostálek.
„Šlo o mimořádný a jednorázový příjem, který nebyl nijak krácen, ať již přímo, například exekucí, ale ani nepřímo tím, že důsledkem jeho vyplacení by bylo zkrácení jiné sociální dávky nebo snad zánik nároku na ni závislé na výši příjmu, tedy například příspěvku na bydlení. Příspěvek zároveň nepodléhá dani z příjmu,“ dodává Dostálek.
Lidí se starobní, invalidní a pozůstalostní penzí je v Česku 2,89 milionu. Vyplacení mimořádného příspěvku státní rozpočet přišlo na 14,5 miliardy korun.
Na důchodce dopadla pandemie paradoxně nejméně
Podle podzimního průzkumu agentury STEM/MARK s rouškovným pro seniory souhlasilo 56 % oslovených. Šlo častěji o ženy, seniory, lidi bez maturity, s pozitivním postojem k vládě a voliče ANO a ČSSD.
Podle šesti lidí z deseti jde podle průzkumu v tomto směru o „předvolební úplatek“ či populismus ze strany vlády. Tento názor zastávala dokonce i třetina těch, kteří s tímto jednorázovým příspěvkem pro seniory souhlasila.
Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že příspěvek je jakýmsi odškodněním za stres, který důchodci v době epidemie koronaviru prožívali. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) ho zase nazvala solidárním. Její úřad pak plán zdůvodnil poklesem poměru průměrné penze k průměrné mzdě v posledních letech, dopady epidemie na příjmovou a sociální situaci penzistů a nejistým vývojem.
Nedávný průzkum společnosti Partners mezi tisícovkou respondentů ale negativní dopady koronavirové pandemie na příjmy důchodců vyvrátil. Právě penzisté starší 65 let zaznamenali průměrně nejnižší finanční ztráty z celé populace.
„Část z nich totiž pobírá starobní důchod a jeho výše dotčená během opatření spojených s covid-19 nebyla. Například samoživitelky, rodiny s více dětmi či podnikatelé na tom byli hůř. Důchodci tak v tomto ohledu tvoří nejvíce stabilizovanou část populace,“ uvedla mluvčí společnosti Partners Tereza Píchalová.