Mastitida (infekční zánět prsu) – příznaky, léčba a pár rad

Zánět prsu nebo také mastitida či zablokované mlékovody jsou častým jevem, které doprovází období kojení.

Jde o velmi bolestivý a nepříjemný stav prsou, které pnou, hoří, pálí, jsou horká, nalitá a na dotek nebo zmáčknutí jsou velmi bolestivá. Po nahmatání může žena v prsou cítit jakoby masy, bulky, hrudky.

Některé ženy mohou pociťovat i bolesti hlavy5, nevolnost8 až celkovou slabost.

Pro zánět prsu je typická horečka až k 39°C a nebo vysoká teplota, která je často doprovázena zimnicí, třesavkou a nebo zrychlenou srdeční frekvencí. Tento stav může z počátku připomínat chřipku. Zánět prsu nijak neovlivňuje kojení, pakliže se z prsu neuvolňuje současně s mateřským mlékem7 i hnis.

Zablokované mlékovody versus mastitida

Jak žena pozná, že má zablokované mlékovody? V prse se vytvoří bulka, hrudka, na omak velmi bolestivá a její okolí je mírně červené. To je základní a hlavní charakteristika zablokovaných mlékovodů.

Mastitída se taktéž vyznačuje bolestivou bulkou v prsu, avšak začervenání je už dosti intenzivní. Je to bakteriální infekce prsu, která se do něj dostane přes trhlinku na bradavce a nebo jiné poškození bradavky.

Zajímavé však je, že i ty ženy, které žádné takové poranění nemají, mastitidou trpí.

Rozpoznat rozdíl mezi zablokovanými mlékovody a mastitidou není vůbec jednoduché, ale dá se velmi rychle a snadno vyřešit.

Jak na zablokované mlékovody?

Zablokovanému nebo ucpanému mlékovodu může velmi dobře pomoci samotné přisátí a kojení dítěte kůži na kůže. Teplá kůže dítěte totiž přilehne na prso, kterému právě teplo pomáhá uvolňovat zablokovaný mlékovod a mléko se mu tak bude spouštět.

Dítě může být neklidné, nepokojné, protože ze zablokovaného mlékovodu může téct mléko pomaleji než z druhého prsa. Je proto důležité:Mastitida (infekční zánět prsu) – příznaky, léčba a pár rad

  • stále kojit na straně postižené zablokovaným mlékovodem a snažit se o co nejlepší přisátí,
  • zlepšit vyprazdňování prsa, a to buď jeho stlačováním při každém kojení a nebo přiložením bradičky dítěte na zatvrdlinu během kojení,
  • zahřívat postižené místo například. teplým polštářkem, lahví s teplou vodou (přikládat, masírovat) – Pozor na příliš horkou vodu a nebo horký polštářek, aby nedošlo k popálení.
  • odpočívat – klidně i s dítětem v posteli.

Zablokované mlékovody se tedy dají řesit bez léčby, a to do 24 – 48 hodin. Pokud ale ke zlepšení stavu nedojde ani po 48 hodinách, je na místě kontaktovat lékařskou pomoc.

Lékaři mohou v léčbě použít ultrazvuk, avšak ne všichni terepeuté o této možnosti ví. V dávkování se používají 2 watty/cm², nepřetržitě po dobu 5 minut.

Ultrazvuk se zaměřuje pouze na postižené místo jednou denně, max. 2 dávky.

Ultrazvuk je v léčbě zablokovaných mlékovodů tak účinný, že by měl pomoci hned po první terapii a navíc zabránit dalšímu zablokování v budoucnu. Pokud k vyléčení pomocí ultrazvuku ale nedojde, stav by měl byl znovu konzultován s lékařem.

Jak na mastitidu?

V případě mastitidy jsou v léčbě účinná antibiotika1, ke kterým je obecně vhodné užívat i probiotika6. V závislosti na stupni mastitidy – lehká, střední, těžká – lze léčbu antibiotiky vynechat a dále pokračovat v kojení, odpočívat, na postižené místo si přikládat teplé obklady.

V kojení by žena měla pokračovat jen za té podmínky, že není příliš bolestivé. Pokud je tak bolestivé, že kojení není možné, na místě je odstříkávání mléka z postiženého prsa a kojení jen ze zdravého prsa. Jakmile bolest aspoň trochu ustoupí na přijatelnou hranici, je dobré začít znovu kojit, protože kojení pomáhá mastitidu vyřešit.

Při mastitidě se může objevit i horečka1, která pomáhá zvládat právě probíhající infekci. Horečka by se měla začít řešit jen v případě, že se žena cítí opravdu špatně.

Proti bolesti může být velmi dobře účinný Ibuprofen, přičemž dítěti se ho přes mléko dostanu opravdu velmi malé množství, resp. množství zcela bezvýznamné.

Při léčbě mastitidy jsou účinná antibiotika vůči bakterii Staphylococcus aureus. Proto například obyčejný Penicilin mastitidu nevyřeší. Během užívání antibiotik může maminka i nadále kojit, protože všechna tato antibiotika je možné během kojení užívat: cefalexin, cloxacilin, flucloxacilin, amoxicilin-kyselina klavulínová, clindamycin a ciprofloxacin.

Mastitida (infekční zánět prsu) – příznaky, léčba a pár rad

Jak na zánět prsu anebo Babské rady:

Postižené místo by se mělo ošetřovat zábaly a nebo jinými technikami, a proto může pomoci:

  • zábal z měkkého tvarohu, přiložený na zatvrdnuté prso. Ideální je tvaroh přímo čerstvý, ještě teplý, resp. zahřátý, nechat půl hodiny působit;
  • zábal ze slivovice,
  • studený obklad,
  • masáž prsou ve sprše,
  • aplikace vlhkého a suchého tepla na postižené místo.

Prevence před zánětem prsou

K zánětům prsou nedochází jen v obdoí kojení70, ale i mimo něj. Avšak je to právě kojení, kdy k zánětů dochází nejčastěji, a tak by žena právě v tomto období měla o svá prsa více pečovat, udržovat daleko větší hygienu, masírovat je (například ve sprše), odstříkávat přebytky mléka tak, aby nedocházelo k jejich hromadění a tím ke vzniku zatvrdlin.

Odborné rady mohou v oblasti kojení a problémů s ním spojených poskytnout vyškolené laktační poradkyně10. Pomoci mohou i lékaři, gynekolog, a to hlavně v době, kdy se zánět vytvoří aniž by žena kojila.

Více o zánětu prsu na modrykonik.cz:

Použité zdroje

Mastitida (infekční zánět prsu) – příznaky, léčba a pár rad

Mastitida (infekční zánět prsu) – příznaky, léčba a pár rad

Máte mastitidu? Pokračujte v kojení, pokud to není příliš bolestivé na to, abyste kojily.

Mastitida je bakteriální infekce prsu, která se obvykle vyskytuje u kojících matek. Ale může se vyskytnout i u žen, které nekojí nebo nejsou těhotné a mohou se vyskytnout dokonce i u malých dětí obou pohlaví. Nikdo přesně neví, proč některé ženy dostanou mastitidu a jiné ne. Bakterie si může najít přístup do prsu přes trhlinku nebo poranění na bradavce, avšak i ženy bez poranění na bradavkách dostávají mastitidu a většina žen s trhlinkami na bradavce ji nedostanou.

Mastitidu je třeba odlišit od ucpaných a zablokovaných mlékovodů, protože ucpané a zablokované mlékovody netřeba léčit antibiotiky, zatímco mastitida si často, ale ne vždy, vyžaduje antibiotickou léčbu.

Zablokovaný mlékovod vypadá jako bolestivá, oteklá, zatvrdlá masa v prsu. Pokožka obklopující zablokovaný mlékovod je často dost červená, podobně jako při mastitidě, ale méně intenzivně.

Mastitida se také obvykle spojuje s horečkou jakož i intenzivnější bolestí. Není však vždy jednoduché rozlišit, zda se jedná o mírnou mastitidu nebo silně zablokovaný mlékovod. Obojí se spojuje s bolestivou boulí v prsu.

Bez boule v prsu nelze diagnostikovat mastitidu nebo zablokovaný mlékovod. I plně rozvinutá mastitida se také často vyřeší bez antibiotik.

Příznaky mastitidy

Nejčastější příznaky mastitidy jsou:

  • Bolest, zánět, zduření prsu (většinou v blízkosti bradavky),
  • někdy z bradavky vytéká hnisavá tekutina – na dotek teplá,
  • tuhá boule v prsu
  • zvýšená teplota, únava, celková slabost

Příčina mastitidy

Průnik infekce přes praskliny bradavek nebo jakékoliv jiné poškození kůže prsu (odřeniny, škrábance, atd.), u kojících matek. Infekce proniká do lymfatických cév, kde mohou v pojivové tkáni prsu mikroby způsobit jeho zánět.

Jak na její léčbu?

Mastitida často nezmizí bez léčby (někdy ano). Máte-li příznaky mastitidy, budete možná muset zavolat svého lékaře. Správně zvolená léčba pomáhá odstranit infekci – obvykle se příznaky zlepší do 2 dnů.

Léčba mastitidy obvykle zahrnuje:

1. Orální antibiotika a léky

Antibiotika, které vám může předepsat ničí bakterie způsobující infekci. Přípravek částečně prostupuje do mléka, ale dítěti neškodí, ačkoli někdy mu může způsobovat průjem.

Na zmírnění bolesti a snížení teploty se používá paracetamol. Co nejvíce odpočívejte a samozřejmě předcházejte poranění prsou.

Antibakteriální léky: amoxicillin, clindamycin. Léky z této skupiny, jsou účinné v první fázi.

S vývojem hnisavé mastitidy je potlačena laktace. K tomuto účelu se používá bromokriptin.

Antihistaminika: Loratadin. Na zatvrdnutí prsu se používají spazmolytika (Drotaverinum) a oxytocin. S cílem zlepšit odolnost organizmu se používají multivitaminové komplexy, které obsahují vitamíny B a vitamín C.

2. Vyprazdňování prsu

Pravidelné vyprazdňování prsu, kojením nebo odsáváním mateřského mléka je velmi vhodné. Adekvátní vyprazdňování postiženého prsu pomáhá zabránit bakteriím ve shromažďování v prsu. To může velmi zkrátit dobu trvání infekce.

Můžete bezpečně pokračovat v kojení svého dítěte nebo v odsávání mateřského mléka během této nemoci a léčby. Vaše dítě je to nejúčinnější čerpadlo, které máte k dispozici pro vyprázdnění vašeho prsa.

Vaše mateřské mléko je bezpečné pro vaše dítě k pití, protože jakékoliv bakterie ve vašem mléce budou zničeny trávicími šťávami dítěte.

3. Teplá žínka nebo plena

Před kojením svého dítěte přiložte na postižené místo teplou a vlhkou žínku na dobu asi 15 minut. Zkuste tento alespoň 3x denně. Tím se zvyšuje průtok mléka v prsu.

Masírování postiženého prsu může také zvýšit průtok mléka mléka.

Na zmírnění bolesti a usnadnění výtoku mléka si přikládejte teplé obklady, případně postižené místo sprchujte teplou vodou s jemnou masáží prsu.

4. Lidové přípravky

Několik lidových receptů a babských rad na mastitidu:

  • Rýžový škrob mícháme s vodou do konzistence kysané smetany. Naneste na obvaz a vložte na bolavé místo. Po 3 hodinách přijde úleva.
  • Z bramborového škrobu a slunečnicového oleje uvařte mast, namazat jednu porci na hrudník.
  • Z kůry mandarinky 50 g a 10 g kořene lékořice pro přípravu směsi. Rozdělíme na 2 porce, přijmout ve formě vodního odvaru 2 krát denně.
  • Kojící matky mohou použít šťávu z Kalanchoe pinnate (Kolopejka) pro léčbu popraskané bradavky.

5. Mastitida a tvaroh?

Mnoho maminek doporučuje také zkusit tvarohové zábaly. Tvaroh nechte v lednici pěkně vychladnout, a pak na kusu látky přiložte na bolavý prs po nakojení. Nechte jej působit, dokud tvaroh nevyschne. Takto párkrát opakujte.

Komu mastitida nejčastěji hrozí?

Mastitida, neboli infekční zánět prsu, se nejčastěji vyskytuje u kojících žen, zejména v prvních týdnech kojení. Riziko tohoto zánětu zvyšuje nesprávná technika kojení nebo používání odsávaček mléka. Vzácněji vzniká infekce poraněním prsu.

Budete mít zájem:  Špatné zuby máme v rodině a další mýty o zubním kazu

Pokud žena nekojí a vyskytnou se u ní příznaky mastitidy, měla by okamžitě navštívit lékaře. Každé dlouhodobější zanícení, bulka či tvrdé místo vyžaduje vyšetření, aby se vyloučila rakovina prsu.

Kdy už zajít k lékaři?

Při mírných formách mastitidy si poradíte i sama, ale pokud problémy trvají déle než 3-4 dny, pokud máte vysokou teplotu (nad 38 °C), pozorujete příznaky zánětu a silný žlutý nebo nazelenalý výtok z bradavky, vyhledejte lékaře.

Operace?

Abscesy prsu vyžadují chirurgickou drenáž, která se provádí většinou ambulantně. Zatímco se prs hojí, je třeba přerušit kojení, ale je nutné několikrát denně jej vyprazdňovat odsávačkou, aby se předešlo bolestivým otokům.

Prevence

Základem prevence mastitidy je správná technika kojení a předcházení vzniku trhlinek v bradavce. Dítě je třeba si přikládat k prsu tak, aby mělo v ústech celou bradavku. Před kojením i po něm si umyjte ňadra teplou vodou a osušte. Podívejte se jak správně kojit.

A několik rad na závěr

  1. Pokračujte v kojení, pokud to není příliš bolestivé na to, abyste kojily. Pokud nemůžete pro bolest kojit, zatím si alespoň odstříkejte mléko, nejlépe jak víte. Hned, jak jste toho schopna, začněte znovu kojit, čím dříve, tím lépe.

    Pokračovat v kojení pomáhá rychleji vyřešit mastitidu. Nebojte, není to nebezpečné pro dítě.

  2. Teplo (láhev s horkou vodou nebo nahřívací polštářek), aplikované na postižené místo napomáhá hojení.
  3. Odpočinek pomáhá zvládnout infekci.

  4. Horečka pomáhá zvládnout infekci. Léčte horečku, jen pokud se cítíte špatně, nejen proto, že ji máte.
  5. Léky od bolesti (acetaminophen, ibuprofen) mohou velmi pomoci. Budete se cítit lépe a množství, které se dostane dítěti, je bezvýznamné.

    Acetaminophen je pravděpodobně méně účinný, protože nemá protizánětlivý účinek.

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Bolest prsou při kojení: úlevu nabízí ultrazvuk

Zablokované mlékovody mají svůj původ pravděpodobně v nedostatečném vyprazdňování prsů během kojení. A k tomu dochází obvykle poté, co se dítě správně nepřisává. S tím by měla pomoci laktační poradkyně, jejíž služby už jsou dnes běžně nabízené a ženy je mohou využívat ideálně hned po porodu, aby si v kojení osvojily správnou techniku. 

Prevence totiž znamená, že se pak bolestivé potíže a problémy s kojením třeba vůbec neobjeví. Správné přisátí miminka je základ pro správné vyprazdňování prsů. Ucpané mlékovody o sobě dávají vědět především zatvrdlými uzlinami a bolestí.

  • Mastitida je bakteriální infekce prsu, která se obvykle vyskytuje u kojících matek.
  • Vyžaduje obvykle – ne vždy – antibiotickou léčbu.
  • Mastitidu je třeba odlišit od ucpaných a zablokovaných mlékovodů – ty není třeba léčit antibiotiky. K příznakům mastitidy patří i horečka a velmi intenzivní bolesti.
  • Zablokovaný mlékovod vypadá jako bolestivé, opuchlé a zatvrdlé místo v prsu. Pokožka kolem je často červená – podobně jako při mastitidě, ale méně intenzivně.
  • Často bývá složité odlišit, zda se jedná o mírnou mastitidu, nebo silně zablokovaný mlékovod.

Zdroj: Mamila.sk

Bolest při každém kojení není rarita

Své o tom ví i Jana Nahodilová. Po porodu se jí sice dařilo syna kojit, ale bylo to velmi bolestivé. Kontaktovala proto laktační poradkyni, která pomohla se správnou polohou dítěte u kojení, poradila s vitamíny a další prevencí, aby se předešlo bakteriálnímu onemocnění. 

„Přesto jsem pak během dalších dvou měsíců prodělala třikrát za sebou zánět prsu včetně nasazení antibiotik,“ vzpomíná Jana Nahodilová. „Přestože poloha dítěte u kojení už byla správná, zažívala jsem každodenně retence v prsou. Mlékovody se ucpávaly tolik, že se mi několikrát týdně stávalo, že jsem bolestí nemohla ani spát, v každé poloze to bolelo.“

Obecné rady při ucpaných mlékovodech doporučují kojit dál. Lepšího vyprazdňování prsu se dosáhne také tím, že během kojení se druhou rukou stlačuje zduřelé místo. Na postižené místo pak patří teplo – nahřívací polštářek nebo láhev s teplou vodou. 

Ultrazvuk jako nové řešení

Laktační poradkyně Jany Nahodilové pak přišla s dalším, málo známým řešením. Zmiňuje ho například odborná studie a také slovenský web Mamila.sk. Pokud se problém se zablokovaným mlékovodem nevyřeší do 48 hodin, pomáhá také terapeutický ultrazvuk – a to často už v jedné dávce.

„Sama jsem s tím dosud žádnou zkušenosti neměla,“ říká i rehabilitační lékařka Monika Hliněná z centra Crimed, která Janu Nahodilovou přijala do péče.

„Běžně totiž tento ultrazvuk používáme k fyzikální terapii například u potíží s tzv. tenisovým loktem, u zvýšeného tonusu trapézových svalů nebo bolestivých stavů po poranění stehenního svalu.

Jeho hlavní indikací je zlepšení regenerace a hojení tkáně, jde o mechanické vlnění.“

Tkáň se po použití ultrazvuku zklidní, přístroj má analgetický, svalově relaxační a spasmolytický účinek. I pro primářku ale bylo jeho možné využití na potíže s kojením tak trochu překvapením, a přesvědčily ji až odborné články.

Okamžitá úleva a kojení bez bolesti

Monika Hliněná také důrazně upozorňuje, že využití ultrazvuku se týká ucpaných mlékovodů, ale v žádném případě ne probíhajícího zánětu prsu (mastitidy), která je bakteriální infekcí a její řešení patří do rukou gynekologa.

I v případě zablokovaného mlékovodu by samozřejmě bylo ideální, pokud by žena přišla s doporučením k využití ultrazvuku od svého lékaře.

Tahle možnost ale obecně známá není, takže v rehabilitačním zařízení byla Jana Nahodilová tak trochu raritou a „pionýrským“ projektem:

„Vzhledem k tomu, že ultrazvuk působí mechanicky a raději jsem zvolila velmi nízkou dávku, jsem ale věděla, že pacientce neublížím,“ popisuje první návštěvu Monika Hliněná. „Při vyšetření byly v prsu hmatné rezistence – tedy zatvrdliny – a přes ta místa jsem přejížděla krouživým pohybem hlavicí ultrazvuku.“

Při druhé návštěvě už se na ultrazvuku nastavila „větší síla“ a výsledky na sebe nenechaly čekat. Po návratu domů již pacientka kojila bez problémů.

Galerie: Historie porodnictví

Zachráněné a spokojené kojení

Jak vzpomíná na výsledky terapie Jana Nahodilová? 

„Po první návštěvě se velká tvrdá bolestivá boule zmenšila a jakoby ‚utopila‘ hlouběji v prsu. Pak už mě toto místo nebolelo, ale mlékovod ještě zůstával ucpaný.

Během druhé návštěvy jsem už během procedury cítila teplo na ošetřovaném místě a ještě asi dvě hodiny poté mě prsa příjemně hřála. Za pár hodin se bolestivá místa uvolnila a přestala bolet.

Druhý den jsem měla prsa poprvé od porodu – tedy po třech měsících – měkká a nebolestivá. Během dvou dnů od terapie se rozpustily veškeré zatvrdliny a od té doby kojím bez bolesti.“

  • Primářka Hliněná říká, že i pro ni to byla první zkušenost s takovým postupem:
  • „Mám ale velkou radost, že je tu další možnost léčebné terapie, především v takové situaci, kdy paní řešila akutní problém a chtěla udělat všechno proto, aby mohla dál kojit.“
  • Jana Nahodilová ale předtím zjišťovala celý měsíc, kde by bylo možné „ultrazvukovou proceduru“ absolvovat, na většině míst dostala odpověď, že s tím nemají zkušenosti a ošetření neprovedou. 

„Teď jsem ráda, že můj případ může být inspirací pro pomoc dalším kojícím matkám. Výsledky jsou až neuvěřitelně rychlé a zatím to vypadá, že i trvalé. Mě i syna ultrazvuk zachránil před předčasným ukončením kojení,“ uzavírá Jana Nahodilová.

Odborná spolupráce:

Mastitida (infekční zánět prsu) – příznaky, léčba a pár rad

MUDr. Monika Hliněná

Primářka Centra rehabilitace a integrované medicíny Crimed, Poděbrady. 

9 problémů s kojením v prvním měsíci po porodu – vyřešeno

Mastitida (infekční zánět prsu) – příznaky, léčba a pár rad

Kojení je naučená dovednost, stejně jako řízení a během prvního měsíce se mohou některé maminky a jejich miminka dostat na své cestě do obtížných situací! Čas a praxe vám oběma ukáže, jak začít vnímat své instinkty. Když v této fázi vyřešíte problémy s kojením, výsledkem bude větší šance na dostatečnou produkci mateřského mléka a delší dobu kojení. Zde jsou mé tipy, jak překonat nejběžnější potíže s kojením, které maminky zažívají od konce prvního týdne do konce prvního měsíce.

Důvody, proč jsou v laktačním prsu bulky a hrbolky, jsou různé. Jedním z nejčastějších je ucpaný mlékovod, jehož výsledkem jsou bulky, které mohou být bolestivé a citlivé.

  • Postiženou oblast masírujte, zejména při kojení nebo odstříkávání, uvolníte tak ucpaný mlékovod.
  • Jemně na prso přitlačte teplý obklad nebo bolest před kojením zmírněte teplou koupelí nebo sprchou.
  • Normálně pokračujte v kojení, vyhnete se tak riziku hromadění mléka, které může vést k mastitidě.
  • Po kojení se pokuste z postiženého prsu mléko odsát, zajistíte tak dostatečný odvod mléka a pomůžete uvolnit ucpané místo, což umožní normální funkci mlékovodu. Podívejte se na portfolio odsávaček společnosti Medela a vyberte si takovou, která vám bude nejlépe vyhovovat.
  • Požádejte lékaře o ultrazvukové vyšetření. Pokud trpíte ucpanými mlékovody opakovaně, může vám laktační poradkyně toto vyšetření doporučit.
  • Pokud máte příznaky infekce, kontaktujte svého lékaře (červené, bolestivé prsy nebo příznaky podobné chřipce, jako je vysoká teplota, bolestivost nebo bolesti hlavy). Kontaktujte jej i v případě, pokud máte podezření, že bulka s kojením nesouvisí.

Pokud je jedno nebo obě vaše prsa červené a bolestivé a nejedná se o ucpaný mlékovod, je pravděpodobné, že máte mastitidu. V takovém případě dochází k zánětu prsní tkáně.

Mezi symptomy patří červená a horká prsa, zvýšená citlivost, příznaky podobné chřipce – střídavě je vám horko a zima, bolí vás klouby a máte teplotu vyšší než 38,5 ° C. Pokud máte tyto příznaky, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

Mastitida se musí léčit velmi rychle, protože se může zhoršit i během několika hodin.3

  • neléčené ucpané mlékovody
  • bakterie, které se dostaly do prsu skrze popraskané nebo poškozené bradavky
  • dlouhé prodlevy mezi kojením
  • podprsenka nebo příliš těsné oblečení, které se „zařezává“ do kůže
  • Paracetamol nebo ibuprofen (nikoli aspirin) vám uleví od bolesti, dávkujte dle pokynů na obalu nebo lékárníka.
  • Pokračujte s častým kojením nebo odsáváním. Vaše mléko je pro dítě stále bezpečné. Protékající mléko pomůže odstranit blokaci a zabrání dalšímu bolestivému městnání. Náhlé přerušení kojení může příznaky zhoršit. Pokuste se také po každém kojení zbytek mléka odstříkat.
  • Nejdříve nabídněte dítěti svůj postižený prs. Dítě ho řádně vysaje. Pokud je to příliš bolestivé, začněte na nebolestivé straně, mléko se rozteče a pak přejdete na postižený prs.
  • Odpočívejte, pijte a dobře se stravujte. Ujistěte se, že máte dostatek tekutin a jíte výživnou stravu.
  • Masírujte si bolestivé místo v teplé lázni nebo ve sprše anebo stáhněte teplým obkladem nebo nahřívacím polštářkem. Uvolníte tak ucpaný mlékovod před kojením nebo odstříkáváním.
  • Po kojení chladivým polštářkem zmírníte zánět.

Během prvních týdnů se můžete díky kojení občas cítit unaveně a vyčerpaně. Budete své dítě kojit každých pár hodin, a to ve dne i v noci, zatímco vy sama se budete zotavovat z porodu.

  • Pečujte o sebe. S miminkem se to snadněji řekne, než opravdu udělá, ale pokuste se co nejvíce odpočívat, zdravě a pravidelně jíst a pít hodně vody. Zapojte svého partnera, rodinu a přátele – a pokud si to můžete dovolit, zaplaťte si pomoc do domácnosti.
  • Kojte vleže. Bolest se zmírní, protože méně tlačíte na bolavá místa, stehy nebo jizvy z císařských řezů.
  • Nevynechávejte kojení. Když odpočíváte, může váš partner s dobrým úmyslem nabídnout, že dítě nakrmí z láhve. Je to sice lákavá nabídka, ale během prvních čtyř týdnů doporučujeme dítě výlučně kojit z prsu. Jakmile je kojení „zajeto“, můžete dítě krmit svým odstříknutým mlékem, ale do té doby požádejte rodinu a přátele, aby vám pomohli tak, abyste se mohla na kojení plně soustředit.

Po třech až čtyřech týdnech se dítě dostává do dalšího vývojového stadia a v tomto období si mnoho maminek dělá starosti s tím, že nemá dostatek mléka.

Maminky si myslí, že dítě se dožaduje častějšího krmení, protože mají nedostatek mléka, ale pokud každý den vidíte stejné množství počůraných a pokakaných plenek – viz kojení: co očekávat v prvním měsíci – s největší pravděpodobností vyžaduje dítě více kojicích cyklů z důvodu svého vlastního pohodlí, protože je zahlceno novými věcmi a zvuky v okolí a při kojení se cítí bezpečně.4

  • Vyvarujte se doplňování výživy formulí, ledaže by váš lékař zjistil, že dítě nepřibírá na váze nebo je hydratované. Nabízejte dítěti prs, protože tím si sama přirozeně produkci mléka zvýšíte.
  • Nepoužívejte žádné plány kojení. Kojte své dítě tehdy, když si samo řekne. Jen tak máte jistotu, že množství mléka odpovídá jeho potřebám.
  • Pokud potřebujete zvýšit tvorbu mléka, použijte odsávačku, pokračujte však v kojení.

Hyperlaktace neboli nadměrné množství mléka může vám i dítěti způsobit při kojení potíže. Vy máte oteklá prsa, ze kterých samovolně odtéká mléko a dítě se nemůže řádně přisát, díky rychlému toku mléka se může dusit a nemusí se vždy dostatečně dokrmit.6

  • Na začátku kojení odstříkněte trochu mléka, mléko nebude tak prudce vytékat. Neodstříkávejte však příliš mnoho mléka, to by mohlo problémy s nadměrnou produkcí jen zhoršit – stačí trochu, abyste se cítila uvolněně. Mléko odstříkněte rukou nebo použijte odsávačku (podívejte se na naši nabídku odsávaček a vyberte si tu, která vám vyhovuje nejvíce).
  • Ručníkem nebo kouskem jemného obkladu odsajte přebytečné mléko nebo během kojení nasaďte na druhý prs misku na zachycení mléka.
  • Dítě musí cítit, že je s vámi v bezpečí. Pevně ho držte (pocit bezpečí) v pohodlné poloze, aby mohlo hýbat hlavou. Na začátku kojení, když mléko teče rychle, na něj mluvte, aby nebylo překvapené a neodtáhlo se od prsu.
  • Poraďte se s laktační poradkyní nebo lékařem, který vás oba prohlédne a navrhne například jednostranné nebo blokované krmení.
  • Buďte trpělivé. Problémy s produkcí mléka obvykle po několika týdnech vymizí.

Možná zjistíte, že dítě dává jednomu prsu přednost nebo že jedno prso produkuje více mléka než druhé, což se projeví i na jeho velikosti nebo tvaru. To je velmi běžné a nemělo by to při kojení působit žádné problémy. Pokud to vám ani dítěti nevadí, nemusíte to řešit, ale pokud budete chtít, můžete vyzkoušet následující rady.

  • Při každém kojení nabídněte dítěti nejprve méně používaný prs, protože na začátku kojení saje dítě obvykle intenzivněji.
  • Používejte odsávačku, pomůžete laktaci v méně fungujícím prsu.
  • Nezapomínejte na plnější prso. Musíte kojit i z tohoto prsu, jen tak zamezíte případnému ucpání mlékovodu a mastitidě.
  • Vyhledejte lékařskou pomoc. Někdy se může stát, že má dítě infekci v oušku, a proto preferuje jen jednu stranu. Vzpřímenější pozice při kojení může také pomoci. A pokud máte infekci prsu, chuť mléka se může změnit a dítěti jej bude odmítat.

Časté kojení může někdy na prsu, bradavce nebo dvorci způsobit bolestivé tření nebo vznik krevního puchýře.7

  • Požádejte laktační poradkyni nebo lékaře, aby prověřila techniku přisátí dítěte. Puchýře na bradavce a dvorci může způsobit mělké přisátí dítěte.
  • Užívejte paracetamol nebo ibuprofen (nikoli aspirin), a to až hodinu před krmením, zmírníte tak bolest během kojení.
  • Vyzkoušejte při kojení různé polohy, vyhnete se tlaku na bolestivou oblast.
  • Použijte 100 % čistý lanolinový krém.
  • Mléko odsávejte. Použití odsávačky může být alternativním způsobem, jak získat mléko, aniž by se puchýř zhoršil. Musíte však použít správnou velikost prsního nástavce(EN), aby v něm bradavka měla dostatek prostoru k pohybu a netřela se o stěny.
  • Puchýř nepropíchávejte, mohlo by to vést k infekci.
  • Pokud problém přetrvává a trpíte bolestí, vyhledejte lékařskou pomoc.

Když se konec mléčné žlázy ucpe zatvrdlým mlékem nebo když na něm naroste tenká vrstva kůže, může se na vrcholku bradavky vytvořit malá bílá nebo žlutá skvrnka.

Tyto ucpané mléčné žlázy – známé jako mléčné puchýřky – mohou některým maminkám zejména během kojení nebo odstříkávání působit bolest. Jiné maminky žádnou bolest necítí.

Bílé puchýřky mohou přetrvávat několik dní nebo týdnů, dokud kůže nepraskne a ztuhlé mléko se nedostane ven.8

  • Dodržujte výše uvedené rady.
  • Uvolněte ucpané místo v případě, že vidíte vyčnívající zatvrdlou mléčnou zátku – čistými nehty ji zkuste jemně vymáčknout.
  • Pokračujte v kojení nebo odstříkávání, mléčná žláza by měla opět začít normálně fungovat. Pokud se mlékovod uvolní během kojení, dítěti to neuškodí.
  • Uvolnit ucpanou mléčnou žlázu pomůže nahřátý vlhký obklad aplikovaný na postižené místo, a to bezprostředně před kojením nebo odstříkáním. Zkuste také rychle setřít čistým, vlhkým flanelem.
  • Před kojením rukou mléko odstříkněte a pokuste se tak vytlačit ztuhlé „kousky“ mléka. Pokud to nepůjde, kojte nebo odstříkávejte tak, jak jste zvyklé. Opakujte několikrát denně.
  • Namočte kousek vaty do olivového oleje a nechejte v podprsence u bradavky s puchýřkem. Kůže prsu se změkčí.
  • Pokud potíže přetrvávají, vyhledejte lékařskou pomoc. Zatvrdlé mléko vám lékař nebo laktační poradkyně odstraní sterilní jehlou. Tento zákrok se provádí po kojení, kdy je puchýřek největší.

Je naprosto normální, že máte v raných fázích kojení citlivé nebo dokonce bolestivé bradavky, tento pocit obvykle po několika dnech ustoupí. Pokud vám lékař řekne, že to není způsobeno nesprávným přisátím dítěte, a bolest i přesto přetrvává anebo pokud vás po každém kojení bradavky bolí, vyhledejte pomoc lékaře.2,7

  • bradavky pálí, svědí nebo v nich píchá, a to mírně i hodně
  • bolest bradavek se zhoršuje při doteku oblečení
  • bolest bradavek pokračuje i přes vylepšení přisátí dítěte
  • bradavky jsou na dotek citlivé
  • bodání, pálení nebo hluboká vnitřní bolest
  • bolest prsu přetrvávající během kojení a až hodinu poté
  • změna barvy nebo textury dvorce – na jasně růžovou, ztmavenou, suchou nebo šupinatou
  • bílá vyrážka na dvorci nebo na prsou
  • silné, bílé skvrny nebo povlak na jazyku
  • bílé skvrny na tvářích, které nelze otřít
  • jasně červená vyrážka se skvrnami na zadečku, která nezmizí ani po aplikaci krému na opruzeniny
  • Vyhledejte lékařskou pomoc. Lékař pravděpodobně provede stěr z bradavek, aby zjistil, zda se jedná o infekci, a pokud ano, o jaký druh. Bakteriální infekce se léčí jinak než kvasinkové, a proto je důležité zahájit správnou léčbu co nejrychleji. Je nutné znát přesnou diagnózu, protože maminky mají i jiné problémy, které mohou způsobit podobnou bolest bradavek, mezi ně patří ekzém, psoriáza nebo vasospasmus (zúžení krevních cév). Dalším problémem může být špatné přisátí nebo přirostlý jazyk miminka.
  • Dodržujte správnou hygienu. Před kojením a po něm si myjte ruce, to stejné platí při ošetření a výměně plenek. Pravidelně vyměňujte prsní vložky, podprsenky, trička a ručníky perte při vysoké teplotě a důkladně čistěte prsní nástavce a veškeré předměty, které přicházejí do styku s ústy miminka, jako jsou například savičky.
  • Po kojení nechejte své bradavky přirozeně uschnout, protože infekci se nejlépe daří v teplém a vlhkém prostředí.
  • Pokud po několika dnech nedojde ke zlepšení, obraťte se na svého lékaře. V opačném případě by se problém mohl ještě zhoršit.

Zánět prsní žlázy: příznaky, léčba (zánět prsu)

Mléčná neboli prsní žláza je specializovaná žlázová struktura,
která má identický vývojový ( embryonální) základ jako kožní potní
žláza. Jak známo, plně se vyvíjí pouze u žen, u mužů
je tzv. vývojovým rudimentem.

Samotný vznik a vývoj mléčné žlázy datujeme do 1.měsíce
nitroděložního života, kdy dochází ke ztluštění zárodečného listu,
ze kterého se vyvíjí – tento zárodečný list se nazývá
ektoderm.

Ztluštění ektodermu dá základ tzv. mléčné
liště. Mléčná lišta se táhne po celém hrudníku a břiše (
párovitě).

U člověka se vyvíjí pouze jeden pár mléčných žláz (
nenormálně jich může vzniknout více, přesně v lokalizaci mléčné
lišty).

V době porodu člověka je vytvořen základ mléčné žlázy. Základ je
naprosto identický jak u dětí ženského, tak mužského pohlaví. Rozvoj se
začne diferencovat až v období puberty. Mléčná žláza ( corpus mammae)
je tvořena 15-20 lalůčky, z nichž každý vyúsťuje samostatným
mlékovodem na bradavce ( mammilla). Každý lalůček obsahuje
hrozen acínů.

Celý skelet prsu tvoří Cooperovo vazivo, které vytváří prostorovou
síť, a jehož výběžky se upínají ke kůži prsu. Dále je zde početná
tuková tkáň, a v ní uložená mléčná žláza.

Okolo prsní bradavky ( ta
je tvořena vazivem, a cirkulární a podélnou svalovinou, která je
zodpovědná za případnou erekci bradavky) je prsní dvorec-
areola
.

Na okraji areoly jsou patrné hrbolky, které mohou být
dvojího původu: Jsou to Morgagniho hrbolky, což jsou mazové žlázky
lokalizované na vlasové folikuly nebo jde o Montgomeryho hrbolky, což jsou
drobné přídatné mléčné žlázky.

Za růst mlékovodů patrně může činnost ženských pohlavních
hormonl – estrogenů. Za vývoj lobuj pak je zodpovědný
progesteron.

Proto se při těhotenství, kdy jsou prsy
vystaveny enormním hladinám hormonů, zvětšují.

Poté, co žena porodí,
dochází k výraznému poklesu hladiny progesteronu a méně estrogenů,
avšak zvyšuje se hladina dalšího hormonu- prolaktinu , což
vede k zahájení sekrece – laktaci.

Na prsních žlázách můžeme také popsat vývojové či získané
odchylky. Chybění jednoho či obou prsů včetně bradavky označujeme jako
nastie. Nedokonalé vyvinutí prsu pak jako
aplazie či hypoplazie. Nadbytečný prs se
označuje jako prs ektopický.

Reaktivní změny a záněty prsní žlázy

Puerperální mastitida Non-puerperální mastitida

Kromě zánětů, které budou popsány dále, se můžeme setkat
u mléčné žlázy s celou řadou reaktivních změn. Příkladem reaktivní
změny mohou tukové či krvácivé nekrózy. K tukové
nekróze prsu dochází často po traumatu. Krvácivá ( hemoragická) nekróza
může vzniknout jako následek antikoagulační léčby.

Zánět prsní žlázy neboli mastitida ( mastitis) je zánět
parenchymu prsní žlázy. Postihuje v drtivé většině případů ženy, ale
i případy mužské mastitidy jsou známy.

Základní rozdělení spočívá v období, kdy k tomuto zánětu
dochází. Puerperální mastitida je zánět prsní žlázy, který postihne
ženu během kojení ( laktace). Jako non-puerperální mastitidy jsou
označovány všechny ostatní případy. Mastitida se někdy může podobat
prsnímu karcinomu, a proto je na ni nutné brát zřetel.

Puerperální mastitida

Puerperální zánět prsní žlázy vzniká v souvislosti
těhotenstvím, kojením a odstavením dítěte od
mateřského mléka. Toto onemocnění vyvolává často bakterie
Staphylococcus aureus. Dalšími bakteriemi jsou streptokoky atd.

Nejčastěji postihne ženu ve 2-3 týdnu kojení. Jedná se o relativně
časté onemocnění, podle odhadu postihuje až 33% kojících žen. Jako
příčina vzniku zánětu se udává ucpání mlékovodů a nadprodukce mléka
spolu s bakterií.

Některé rizikové faktory pro vznik zánětu jsou známé, ale jejich
výpovědní hodnota je minimální. Udává se špatná technika
kojení
, špatné načasování kojení a stres.

Mléko ze zánětem postiženého prsu může být bohatší na soli, což
kojenci nevadí, protože se kojenec na slanější mléko bez problémů
adaptuje. Problém by mohl nastat, když je dítě odstaveno nebo krmeno
příležitostně jinou matkou, pak hrozí dítěti šok kvůli nízkému
příjmu sodíku.

Kromě těžkých mastitid není nutné kojence od mléka odstavovat.
Pravidelné kojení naopak může odstranit překážku v mlékovodu.

Příznaky a projevy puerperální mastitidy

Prvním příznakem, kterého si žena všímá, je silná
bolestivost prsu
. Kůže prsu může být zarudlá,
oteklá, teplejší oproti okolí. Později
může žena dostat horečku a příznaky podobné chřipce : únava, bolesti
hlavy apod. Někdy se příznaky objeví všechny najednou a velmi
nečekaně.

Častá je také situace, kdy se hnis, který vzniká při zánětu,
ohraničí, a vytváří se absces.

Léčba puerperální mastitidy

První krok spočívá v co nejlepším vyprazdňovaní mateřského mléka
pravidelným kojením. Během kojení se může prs masírovat
a přikrýt teplým obkladem. V případě bakteriální infekce jsou na
místě antibiotika, ale v drtivé většině případů
nejsou potřeba.

Non-puerperální mastitidy

Je heterogenní skupina onemocnění, které můžou být způsobeny celou
řadou faktorů. Může se jednat opět o blokádu mlékovodů,
infekci, trauma, ucpání
díky změnám epitelu ( squamózní
metaplazie epitelu), protilátkám proti kapalině v mlékovodu apod.

Celá skupina onemocnění může vyvolat granulomatozní zánět.
V postižené tkáni se vytvářejí granulomy, které vidí patolog pod
mikroskopem.

Příkladem může být sarkoidóza,
tuberkulóza či syphylis.

Pro doplnění
uvádím, že prsní žláza může být napadena plísněmi a parazity (
actinomycosis, histoplasmosis, blastomycosis, aspergillosis, filariasis,
coccidiosis atd.)

Projevy a příznaky non-puerperální mastitidy

Nejčastěji je to zarudnutí, otok,
zasažené místo je teplejší oproti okolí. Postižené místo
bolí. Dále to mohou být zduřelé mízní
uzliny
, často jednostranně, vzácně pak oboustranně. Změny se
také mohou týkat prsních bradavek, u nichž může dojít ke změně tvaru.
Hmatný může být vytvořený absces.

Léčba non-puerperální mastitidy

Je závislá na příčině vzniku. Nasazují se
antibiotika, léčba, která snižuje hladiny hormonu
prolaktinu, chirurgické odstranění žlázy, nesteroidní
protizánětlivé léky apod.

Komplikace zánětu prsní žlázy

Nemoc může přejít do chronické fáze, mohou se vytvářet
abscesy, které mohu vytvářet píštěle,
jimiž vytéká hnis.

O zánětu
prsu najdete informace i na eMimino.cz

Diskuse

Další názvy: zánět prsu, mastitida, mastitis, puerperální mastitida, nonpuerperální mastitida

zanet v prsu – Seznam.cz

modrykonik.cz/zdravi/zanetprsu

Zánět prsu nebo také mastitida či zablokované mlékovody jsou častým jevem, které doprovází období kojení. Jde o velmi bolestivý a nepříjemný stav prsou, které pnou, hoří, pálí, jsou horká, nalitá a na dotek nebo zmáčknutí jsou velmi…

emimino.cz/clanky/trapi-vas-zanetprsu

Trápí vás zánět prsu?. V praxi se nejčastěji setkáváme se zánětem prsní žlázy, vzniklém na základě nedostatečného vyprázdnění prsní žlázy po kojení nebo infekce působící…

Zanet v prsu›Obrázky

cs.medixa.org/nemoci/zanetyprsu

Záněty prsu, jinak známé pod latinským názvem mastitida, je nepříjemné onemocnění prsu způsobené bakteriemi, které se často objevuje při kojení.

Nejčastěji se zánět prsu rozvine u kojících žen několik týdnů po porodu. Příčinou je zřejmě hromadění mléka v mlékovodech a snadnější infekce bakteriemi při sátí mléka dítětem.

lekari-online.cz/gynekologie-a-porodnictvi/zanetyprsu

Nejčastějším zánětem prsu je mastitis puerperalis v období po porodu. Onemocnění, které nejčastěji souvisí s nesprávnou technikou kojení, zvýšenou retencí mléka a ragádami (popraskané bradavky), které jsou vstupní branou infekce.

jaknamaterstvi.cz/zanetprsu-ucpany-mlekovod-zdureni

Nejčastěji se se zánětem prsu (mastitidou) setkáte tři týdny po porodu. Není výjimkou, že se objeví kdykoli při kojení, i po několika měsících. Jak mastitidě předcházet a co dělat, když vás nepříjemně překvapí vysoké horečky?

Související dotazy

  • zánět prsu
  • výtok z prsu
  • fibroadenom v prsu
  • cysty v prsu

Zánět prsní žlázy, mastitida: Příznaky, projevy, léčba

Tento zánět se objevuje rychle, prvními příznaky jsou napětí kůže nad postiženým místem, zarudnutí prsu, jeho bolestivost a citlivost na dotek, horečka až zimnice, únava, bolesti hlavy, svalů i kloubů. Zánět může způsobit i ztvrdnutí, zčervenání a horkost v té části prsu, kde se zánět nachází. Dostavit se můžou i nevolnost a zvracení. Někdy se může změnit tvar bradavky.

Léčba

Nejčastěji se jedná o zánět prsní žlázy způsobený bakteriální infekcí – lékem jsou tedy antibiotika. Žena by měla nemoc vyležet, měla by odpočívat a dostatečně pít. Ženy, které kojí, mohou kojit dál, případně své mléko odstříkávat, záleží na typu podaných antibiotik.

Pokud žena kojí, je nutné vyprazdňování mléka z prsů, aby se v prsech neshromažďovalo. Mezi kojením je vhodné využít chladný obklad a před kojením obklad teplý spolu s masáží, která uvolní průchod mléku.

Je důležité mléko odstříkat i přes bolest. Mléko bude husté a zbarvené do žluta. Po odstříkání mléka se dostaví úleva od bolesti. Dítě může žena nadále kojit, někdy však pro miminko může být problém vytažení mléka z prsu. Pokud je zánět v pokročilém stádiu, je nutné kojence odstavit.

Léky

Zánět je bakteriálního původu, proto se využívají antibiotika. Při prvních dnech domácí léčby jsou vhodné léky na snížení teploty obsahující látku paracetamol. Ibalgin se kojícím ženám po porodu zakazuje.

Domácí léčba a babské rady

Pokud se objevuje zatvrdnutí prsu, je vhodné zkusit léčivé obklady například z tvarohu.

Vyšetření

Vyšetření probíhá na základě popisu příznaků a  je možné provést i ultrazvukové vyšetření. Obvykle je ale, zejména u kojících žen, diagnóza jasná. Mamografické vyšetření se nedělá kvůli bolestivosti prsu. Abscesy jsou vyšetřeny pomocí sonografie. Někdy se provádí i stěry.

V těhotenství

Zánět, který se objeví v průběhu těhotenství, nepředstavuje pro dítě nebezpečí.

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.

Komplikace

Komplikace může způsobit nesprávná nebo pozdní léčba, zadržování mléka, nesprávné kojení, oslabená imunita, nadměrná zátěž matky po porodu, menopauza, úrazy nebo špatná hygiena. Někdy může kvůli zánětu vzniknout absces, tedy dutina vyplněná hnisem.

Prevence

Nejdůležitější je naučit se správnou techniku kojení, pokud má žena poraněné bradavky, měla by zbystřit a naučit se správně kojit, díky tomu předejde zánětům. Důležitá je také hygiena a výběr správné podprsenky, především ze správných materiálů, jako je třeba bavlna.

Kdy jít k lékaři

Běžně stačí domácí léčba, pokud však horečka neustoupí do 48 hodin, je nutná návštěva gynekologa. Stejně tak je návštěva lékaře na místě, pokud má žena při kojení bolesti nebo má poraněné bradavky.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector