- Čistím zoubky řízy, řízy, ať jsou bílé jako břízy.
- Čistím zoubky říz a říz, ať jsou bílé jako sníh.
- Vlevo, vpravo, vpředu, vzadu, horní a pak ještě dolní řadu.
- Čistím zoubky říz a říz, ať má každý radost z nich.
Čištění zubů nepatří mezi největší záliby dětí.
Příčina je jasná. Je to pramálo zábavné a navíc se neoblíbená činnost každý den opakuje. Podobně jako mytí rukou přitom patří pravidelná péče o zuby k základním hygienickým návykům. Aby se dobré návyky staly samozřejmostí a provázely naše děti po celý život, je potřeba jim děti učit už od batolecího věku. Nejlepší motivací pro děti je osobní příklad rodičů a starších sourozenců.
Čištění zubů je základním opatřením prevence zubního kazu. V tomto ohledu je důležité nejen odstraňování zubního plaku, ale také používání fluoridových přípravků, eliminace cukrů ve stravě, zabránění přenosu kariogenních (kaz vyvolávajících) mikroorganismů z matky na dítě a preventivní prohlídky u zubního lékaře.
Něco málo o zubním kazu
Zubní kaz je infekční onemocnění, kterému lze kvalitní péčí předcházet nebo jeho výskyt významně snížit.
Po narození je dutina ústní dítěte ihned osidlována velkým množstvím mikroorganismů, co do počtu, i co do druhu. Ty se zachycují na povrchu zubů, mezi zuby, na ploškách i v rýhách zubů a vytvářejí na zubech plak (povlak). U každého člověka se mikroflóra úst liší.
Zásadní roli ve vývoji zubního kazu hraje jedna z bakterií-Streptococcus mutans. Bylo prokázáno, že do úst dítěte se tato bakterie dostává především z úst matky. Ideálním médiem pro transport jsou sliny. Přenos je nejčastěji způsoben tím, že maminka olízne dudlík ve snaze jej očistit nebo ochutnává jídlo ze stejné lžičky, kterou pak krmí batole.
Pokud tedy rodiče (hlavně matky) nedbají o řádnou ústní hygienu nebo nemají dostatečně kvalitně ošetřený chrup, může dojít k přenosu Streptokoka (ale i jiných bakterií) a ke kolonizaci dětské pusinky. Čím dříve se tak stane, tím větší je riziko postižení zubů zubním kazem.
Je důležité o svá ústa a zuby dbát už před narozením děťátka – v době těhotenství, ale i před ním.
Pro časné dětské kazy se často používá pojem „medové zuby“. Jde o zubní kaz, který postihuje dočasné zuby u dětí do 6 let.
Zažité mýty a nepravdy
- „Ty zkažené zoubky zdědil po rodičích.“ Genetická predispozice hraje určitou roli v kvalitě a odolnosti zubů. Zubní kaz je ale infekční, nikoli genetické onemocnění.
- „Zkažené mléčné zuby nevadí a není potřeba je řešit, protože stejně vypadnou.“ Péče o dočasný chrup je stejně důležitá, jako péče o zuby stálé. Neošetřené časné zubní kazy na dočasném chrupu představují riziko pro zárodky stálých zubů. Pokud není zubní kaz ošetřen již v počátku, může dojít k zánětu zubu a zub se musí vytrhnout. U některých dětí dochází k rozsáhlému poškození mléčného chrupu. To s sebou přináší komplikace s příjmem potravy, obtíže při kousání, logopedické problémy, je narušen symetrický vývoj čelistí, dítě trpí bolestí.
- „Ty zoubky mu zničila antibiotika“. Pravda je taková, že antibiotika zuby nekazí. Mineralizace zubní skloviny dočasných zubů je dokončena ještě před prořezáním prvního zoubku, proto ji antibiotika podávaná po narození nemohou ovlivnit. Na vině jsou sirupy, ve kterých jsou tyto a jiné léky podávány (proti bolesti a teplotě, proti kašli apod.). Sirupy jsou koncentrované roztoky cukrů, proto by bylo ideální po každém podání dětem zuby vyčistit. To v praxi (hlavně v noci a v době nemoci) není možné. Je proto dobré dodržet některé zásady při podání sirupů, a tak snížit jejich negativní působení na zuby. Tato doporučení je možné dodržet i v noci.
- Aplikátor léku by zvenku měl být čistý, neměl by na něm být sirup
- Lék aplikujeme dítěti do pusinky až ve chvíli, kdy už je ústí aplikátoru „za zuby“
- Po každém podání léku dáváme dítěti napít čisté vody, tím se zoubky alespoň opláchnou
To zvládneš sám…
Péče o zuby je dlouhou dobu zcela v rukou rodičů a za stav chrupu nesou právě oni plnou zodpovědnost. Malé dítě není schopné si zuby správně vyčistit, i kdyby se snažilo sebevíc. Nemá ještě dostatečně vyvinutou jemnou motoriku, aby zvládlo správnou techniku čištění.
Samostatnosti se můžou děti učit od malička, ale rodič by měl práci vždy pečlivě dokončit. Až kolem desátého roku je dítě schopné zvládnou čištění zubů samostatně, ale i tady by měl být rodič rádcem a pomocníkem a také trochu kontrolorem správně vyčištěných zubů.
Kontrolovat, jestli má dítě ráno a večer mokrý kartáček, opravdu nestačí! V období puberty je potřeba opět na některé děti dohlížet, hlavně co se týče pravidelnosti a pečlivosti.
Mezizubní kartáčky jsou doporučovány už v období, kdy vyrostou dočasné „čtyřky a pětky“ a vytvoří se těsný mezizubní prostor.
Asi od šesti let, kdy se prořežou stálé šestky, je mezizubní kartáček velmi důležitý a je podmínkou správné dentální hygieny.
S nácvikem techniky čištění a s výběrem vhodných pomůcek by měla pomoci dentální hygienistka. I tady hrají rodiče nezastupitelnou roli a mezizubní hygiena je hlavně na nich.
Pomůcky pro péči o zuby
S pravidelnou péčí je potřeba začít už s prvním prořezávajícím se zoubkem. Tedy někdy kolem 6. měsíce.
Zpočátku to nemusí být jednoduché, ale je nutné vytrvat a nenechat se odradit počátečním odporem děťátka. Čistý zoubek totiž není jediná odměna za naši vytrvalost.
Děťátko si zvykne, že se mu sahá do pusinky, naučí se ji otvírat, a díky tomu si spíš nechá zoubky vyšetřit na první prohlídce u zubaře.
Zpočátku (kolem 4. – 6. měsíce) stačí plak z prvních prořezávajících se zoubků (řezáků) stírat navlhčeným mulovým čtverečkem nebo plenkou namotanou na prstě nebo lze použít tzv. „prsťáček“. To je gumový kartáček navlečený na ukazováčku.
Od špičáků dál si už s gázou nebo prsťáčkem nevystačíme a je dobré začít používat dětský zubní kartáček. Čím dříve si na něj dítě zvykne, tím je péče o první chrup účinnější. Kartáček by měl mít malou pracovní plochu (malou hlavičku), jinak je velmi obtížné se dostat až k zadním zubům.
Jeho vlákna by měla být měkká a krátce rovně střižená. Kartáčky s větším počtem vláken patří mezi nejjemnější. Kartáček by se měl měnit vždy, když jsou štětiny deformované, po prodělaném infekčním onemocnění nebo pokud dítě mělo afty nebo opary. Maximálně ale po 6 – 8 týdnech, kdy se už v kartáčku množí bakterie.
Pokud si děťátko chce zuby čistit samo a kartáček kouše, je dobré mít po ruce kartáčky dva. Jeden obsluhuje dítě dle libosti a druhým nezničeným čistí zuby maminka nebo táta.
Alternativou k ručním zubním kartáčkům jsou kartáčky elektrické. Ty za nás provádějí rotační a oscilační pohyb, ale systematičnosti čištění se i tady musí děti postupně naučit a rodiče by měli pravidelně kontrolovat efektivitu čištění. Jejich používání je pro děti zábavné, může být dobrou motivací pro čištění zubů.
Zubní pasta
Zuby čistíme kartáčkem, ne pastou!! Neexistuje inteligentní zázračná zubní pasta, která svou přítomností v ústech zuby dokonale vyčistí. Na druhou stranu zubní pasty obsahují fluoridy, které hrají nezastupitelnou roli v prevenci zubního kazu.
Fluor se zabudovává do struktury zubní skloviny, zkvalitňuje ji a zvyšuje tak její odolnost proti vzniku zubního kazu. Pastu vybíráme podle obsahu fluoridů a na kartáček nanášíme pouze malé množství pasty (viz níže). Malé děti totiž většinu pasty spolykají a neumí si vypláchnout po čištění pusu.
Pokud ale použijeme správnou pastu pro daný věk, nedojde k nadměrnému příjmu fluoridů.
Dávkování zubní pasty
- 6 měsíců-2 roky: koncentrace fluoridů do 500 ppm, tenká vrstvička pasty na kartáčku
- 2-6 let: koncentrace fluoridů do 1000 ppm, bobeček pasty velikosti malého hrášku
- 6 let a více: koncentrace fluoridů 1450-1500 ppm, pastou pokryjeme 1/3 kartáčku
Při nadměrném přívodu fluoridů hrozí tzv. zubní fluoróza – na sklovině stálých zubů vznikají neestetické skvrny, které pacienty později velmi trápí.
Další fluoridové přípravky
Ústní vody jsou určené pro děti od šesti let. Ústní vody v žádném případě nedokáží nahradit mechanické odstraňování zubního plaku zubním kartáčkem. A jejich použití nepřináší žádný benefit.
V rámci prevence zubního kazu máme možnost pro děti od šesti let a dospělé používat lokální fluoridový přípravek (např. Elmex gelée). Ten se používá 1x týdně večer po normálním čištění zubů.
Na kartáček se nanese malé množství gelu a znovu se s ním vyčistí zuby. Vzniklá pěna se vyplivne, ale ústa se už nevyplachují.
Po nanesení gelu už by se nemělo jíst ani pít, aby byl zajištěn co největší účinek.
V lékárně lze volně koupit fluoridové tablety-Zymafluor. O jejich užívání by měl, zvláště u malých dětí, rozhodnout stomatolog na pravidelných prohlídkách. Je třeba brát v úvahu mnoho faktorů: posoudit individuální riziko kazivosti zubů, aktuální stav chrupu, úroveň hygieny, uvážlivě volit a kombinovat jednotlivé zdroje fluoridů, aby nedošlo k předávkování.
Pokud tablety stomatolog doporučí, je důležité dodržet správné používání. Tablety by se neměly polykat, ale nechat volně rozpustit v ústech nebo je alespoň rozkousat. Navíc by se měly podávat v jinou denní dobu než je použita zubní pasta s fluorem, aby byl přísun fluoridů rozložen po celý den.
Preventivní užívání těchto tablet v těhotenství není podstatné, protože fluoridové ionty neprostupují přes placentu.
Frekvence čištění
Zuby je nutné čistit 2x denně-ráno po snídani a večer těsně před spaním. Po večerním čištění už dítěti nepodáváme žádné slazené pití ani jídlo, pouze vodu.
Zuby se čistí, dokud nejsou čisté, hladké a lesklé. Říká se zhruba 3 minuty. Úspěšnost čištění lze ověřit barevnými indikátory plaku, které obsahují barvivo erytrosin.
Roztokem nebo vycucanou tabletou se špatně vyčištěná místa s plakem zabarví.
Technika čištění
Nejmenší děti si čistí zuby horizontální metodou, tj. „od ucha k uchu“. Tento způsob není úplně vhodný, ale u předškolních dětí ho můžeme tolerovat a postupně společně nacvičovat správnou techniku. Zhruba ve školním věku už by měly být schopné zvládat základy samostatného čištění správnou technikou.
Zubní kartáček by měl být umístěn vodorovně pod úhlem 45° půlkou čistící plochy na zubu a půlkou na dásni. Takto položeným kartáčkem provádíme drobné kroužky a pomalu se posouváme po vnější straně zubů na celé horní i dolní čelisti. Na vnitřní straně zubu provádíme stejné pohyby, ale zub je uprostřed napříč postaveného kartáčku.
Stejnou technikou by měli rodiče menším dětem zuby dočišťovat.
Omezení množství cukrů v jídle a nápojích
Cukry, které přijímáme jako součást potravy, slouží bakteriím jako živiny. Působením bakterií se cukry mění na kyseliny a ty rozleptávají a narušují zubní sklovinu a stoupá riziko vzniku zubního kazu.
Není nutné sladkosti dětem zakázat úplně, ale je třeba zamyslet se nad četností podávání a nad dobou, kdy se mlsá. Doporučuje se “dobrůtku” sníst třeba po hlavním jídle nebo v rámci svačiny a pak je dobré pusu vypláchnout čistou vodou. Rizikové jsou také ovocné džusy nebo šťávy.
Jejich škodlivost významně stoupá, pokud má dítě tyto nápoje k dispozici celý den v lahvičce nebo je pije v průběhu noci. Pozor na oblíbené granulované čaje, které obsahují velké množství cukru.
Pokud chceme dítěti džus nebo ovocnou šťávu nabídnout, platí stejná doporučení jako u sladkostí.
Zcela zásadní je vyloučit cukry po večerním čištění zubů-to se týká jak jídla, tak slazeného pití. Po vyčištění zubů nejíst, nepít a jít spát. Na žízeň večer a v noci dávat výhradně čistou vodu!!
Do prvních narozenin k zubaři!
První preventivní prohlídka u zubního lékaře by měla proběhnout v době, kdy se prořezávají první zoubky. Určitě by to mělo být do prvních narozenin.
Dejme dětem možnost seznámit se se zubařem, když je nic netrápí a nebolí. Je dobré si s děťátkem o první prohlídce povídat, seznámit je s tím, co je čeká, ukázat si, jak otevře pusinku, aby se pan doktor mohl na zoubky kouknout a spočítat je. Vysvětlováním nebo hrou na zubaře se děti zbaví strachu a nejistoty.
Proti strachu pomáhá i první návštěva zubaře. Snad každé dítě se na závěr prohlídky za odměnu povozí na křesle a odnese si nějakou malou hračku nebo omalovánku. Zkrátka je dobré, aby se každý malý pacient při prohlídce cítil v pohodě, dobře a příjemně.
Děti tak získají větší důvěru k lékaři a při případných budoucích problémech je ošetření méně náročné pro ně i pro něj.
Některé děti se i přesto návštěvy zubaře obávají. V těchto případech je dobré spolehnout se na profesionalitu a zkušenosti lékaře. Většina z nich to s dětmi „umí“, jsou milí, vstřícní, trpěliví a empatičtí. Pokud ani to nestačí, dejme dětem čas a zkusme návštěvu zopakovat jindy. Ordinace už nebude tak neznámý prostor a vše se podaří lépe.
Na preventivní zubní prohlídku je třeba docházet dvakrát do roka.
Zdravé zuby jsou na nás rodičích
Zubnímu kazu lze kvalitní péčí podloženou správnými informacemi úspěšně předcházet nebo jeho riziko alespoň významně redukovat. Začněme tedy efektivně pečovat o chrup dětí co nejdříve, jenom tak se děti naučí správným návykům, které je budou provázet celý život! Odpovědnost je na nás rodičích.
Recenzent: MDDr. Barbora Axmannová
Použité zdroje:
Fendrychová J. Podat dítěti dudlík či nepodat? Pediatrie pro praxi. 2016;17(6):387-389.
Chrudimská L, Černohorská I, Kratochvílová V. Informovanost rodičů dětí do 10 let o péči o chrup aneb možnosti ambulantní praxe. Pediatrie pro praxi. 2019;20(1):42-45.
Ivančaková R. Ústní hygiena v dětském věku. Pediatrie pro praxi. 2015;16(5):305-307.
Ivančaková R, Seminario A. Prevence zubního kazu v kojeneckém a batolecím věku. Pediatrie pro praxi. 2004;6(6): 287-289.
Červená I. Medové zuby u dětí. Praktické lékárenství. 2007;3(5):248-253.
Merglová V. Zásady hygieny chrupu u dětí. Pediatrie pro praxi. 2011;12(5):320-324.
Péče o děti
První návštěva zubního lékaře by
měla proběhnout hned po prořezání prvního zubu, tedy přibližně v 6
měsících věku dítěte. Potomek se seznámí s prostředím a naváže kontakt
s lékařem ještě v době, kdy se jedná pouze o prevenci.
Rodiče jsou
zároveň od zubního lékaře informováni o správných hygienických a stravovacích
návycích důležitých pro zdraví zubů. Následující prohlídka by měla proběhnout po
prořezání prvních stoliček (tedy čtvrtých zubů v řadě) přibližně ve 12 –
16 měsících věku a třetí po prořezání kompletního dočasného chrupu.
Tedy
přibližně ve 2 – 2,5 letech. Od té doby by dítě mělo absolvovat preventivní
prohlídku každých šest měsíců, stejně jako dospělý jedinec.
Zuby je důležité důsledně čistit
již od úplného počátku. V případě nečištění vzniká riziko zubního kazu.
Každodenní rituál
je vhodný i proto, aby si dítě na čištění chrupu zvyklo a pojalo jej za
automatické.
Později si dítě může čistit
zuby samo, ale přibližně do osmého roku života by měli chrup dočišťovat rodiče.
Důležité je také používání mezizubních kartáčků od doby, kdy se uzavřou
mezizubní prostory.
Součástí preventivní prohlídky u
zubního lékaře je klinické vyšetření zaměřené na dobré prořezávání zubů,
správný vývoj čelistí, zlozvyky a včasné nalezení případných defektů.
Po
uzavření mezizubních mezer má docházet i rentgenologické vyšetření
v podobě dvou malých snímků (tzv. bite-wing) zaměřené na včasné vyhledání
mezizubních kazů. Ty jsou na povrchu zubů pozorovatelné až v pozdějším
stádiu.
Přibližně v osmi letech se standardně zhotovuje i snímek OPG, na
němž jsou vidět obě čelisti včetně zárodků stálých zubů.
Případné abnormality či kazy a
jejich komplikace je třeba řešit co nejdříve.
Zachování dočasných zubů
v zubním oblouku je důležité hlavně pro prevenci ortodontických anomálií a
správný růst čelistí, ale také z funkčních a psychologických důvodů.
Naopak zanechání kazu bez terapie může vést k velkých bolestem a
následnému strachu dítěte ze zubního lékaře či k poškození zárodku zubu
stálého. Proto je velmi důležitá pravidelnost preventivních prohlídek a včasná
sanace případných kazů.
Aby bylo ošetření úspěšné, velmi
záleží na spolupráci a ochotě nejen dětí samotných, ale i jejich rodičů. Proto
je nutné, aby bylo dítě na ošetření dostatečně připraveno. Rodiče mají doma
nacvičovat otevírání úst, počítání zubů apod.
Rozhodně by nikdo neměl ošetřením
dítě strašit („Když si nebudeš čistit zuby, budou se muset vrtat a bude to
bolet!“, „Neboj se, to zvládneš!“, „Mě to naposledy u zubaře také bolelo, ale
zvládla jsem to!“). Ideální je předkládat dítěti návštěvu zubního lékaře jako
věc zcela samozřejmou. Zkrátka je potřeba ji absolvovat, stejně jako každý
další.
Pro zvláště nespolupracující děti je tu možnost ošetření
v analgosedaci – tato metoda je však vhodná při poškození chrupu většího
rozsahu.
V případě ortodontických
anomálií je dítě odesláno na specializované pracoviště.
V případě ortodontických
anomálií je dítě odesláno na specializované pracoviště.
Pokud je vše bez problémů, tak ve chvíli, kdy dítěti prořeže první zub, tedy asi v 6 měsících věku. Děti by měly chodit na preventivní prohlídky k zubaři už proto, aby si zvykly na všeobecně nepříjemně vnímané prostředí a nevypěstovaly si v sobě zbytečný strach z případného ošetření. Druhou prohlídku doporučujeme po prořezání první stoličky.
Dobrý den, moje dcera má 20 měsíců a máme od malička problém s čištěním zoubků. Nenechá mě pořádně jí zuby vyčistit, pere se se mnou, muselo by to být vysloveně násilím a to nejde.
Čistíme proto jen tak, jak se dá, spodní zoubky jakž takž, ale k horním se nedostanu, maximálně trochu prstem. Navíc je závislá na kojení, přes den i v noci několikrát, tudíž se jí zoubky začaly kazit.
Když se mi podařilo se jí podívat při hře na horní zuby, zjistila jsem že jsou hodně špatné, jeden zub má i nějakou rýhu. Zároveň má panickou hrůzu z doktorů a je těžko vyšetřitelná i při normální prohlídce, proto jsme ještě u zubaře nebyli.
Je mi jasné že se to musí začít řešit a to co nejdříve. Pusu neotevře ani po dobrém a ve hře, natož u lékaře. Anestezie se bojím, protože moje první dcera umřela při operaci na sydrom maligní hypertermie. Mohla bych poprosit o radu?
Zobrazit odpovědi v poradně
Žádná žvýkačka nenahradí čištění zubů kartáčkem
Asi se shodneme na tom, že není nic důležitějšího než naše zdraví. Tentokrát se zaměříme na zdraví našeho chrupu. I kolem obyčejné zubní hygieny je totiž mnoho mýtů, a tak se na některé z nich podíváme okem zkušeného odborníka. Tím je dentální hygienistka Martina Kunclová.
Často se říká, že bychom si měli čistit zuby po každém jídle. Je to skutečně nutné?
„Je to určitě vhodné, nebo spíš – není to úplně zbytečné. Jak u dospělých, kteří si občas dají k svačině něco sladkého, tak u dětí, které chodí často po jídle spát. Hlavně u nich je velmi důležité, aby si zoubky vyčistily. Ze zkušenosti ale vím, že čistit si zuby po každém jídle není vždycky tak úplně technicky možné.
Mnohem důležitější je však to, jak efektivně si zuby čistíme při pravidelné hygieně ráno a večer. Pokud není technika úplně správná, ani častější čištění nám ke zdraví nepomůže. Spíš je tedy důležitá technika a efektivita než frekvence čištění.“
Vzpomínám si, že nám říkávali: zuby si čistěte krouživými pohyby kartáčku po dobu dvou nebo čtyř minut. Jak je to správně?
„Každá dentální hygienistka vám určitě řekne, že si máte zuby čistit tak dlouho, až budou čisté. Ideální doba je přibližně tři minuty. Každý to asi ví, ale málokdo to dodržuje. Průzkumy dokonce zjistily, že průměrná doba s kartáčkem v koupelně je třicet vteřin. To jen tak pro představu.“
Má nějaký pozitivní efekt na kvalitu zubů používání žvýkaček? Lze je použít jako náhradu čištění po každém jídle, jak nám tvrdí v reklamách?
„Žvýkačky čištění zubů v žádném případě nenahradí, i když by se nám to určitě líbilo, protože by nám to usnadnilo práci. Žvýkačky – ale pouze ty bez cukru – mají jediný efekt: tím, že něco máme v puse a žvýkáme to, podporujeme tvorbu slin. Tím se trošku naředí kyselé prostředí, které vzniká po konzumaci jídla.
Pokud však jde o čištění zubů, nemá žvýkačka efekt žádný. Zbytky jídla, které uvíznou mezi zuby, se možná pomocí žvýkačky dostanou ven, ale ty by se tak jako tak postupně odplavily. Na bakterie žvýkání vliv nemá.“
Jaký je vlastně ten správný význam čištění zubů večer a ráno? Dřív se razilo heslo: „Ráno pro krásu, večer po zdraví.“ Platí to?
„Význam čištění je odstranit si ze zubů bakteriální povlak, který způsobuje veškerá onemocnění zubů, jako jsou zubní kaz, paradontitida, zánět dásní. Pokud si ten povlak opravdu hezky vyčistíte, máte zdravé zuby, které jsou pak i krásné. Takže to heslo vlastně platí – i když hlavním účelem je vyčistit si zuby od povlaku.“
Související příspěvky
MUDr. Iva Pešková, zubní lékařka – čištění zubů a paradontóza
Parodontóza je zákeřná nemoc, ze začátku se projevuje nenápadně a nebolí
Co v ústech, to na srdci
S ovocem opatrně, varují zubní hygienici
Třetina dětí v Česku má zkažené zuby, vinu mají rodiče i pojišťovna
Zubní kaz, nejrozšířenější lidská nemoc
autor: mmk
Dentálně stomatologický seminář s Hvězdičkou
Zpráva ze dne 1. dubna 2014
V herně mateřského centra Hvězdička proběhl ve středu 24. března ve večerních hodinách dentálně stomatologický seminář. Přednášející byla Mgr. Kristýna Bredlerová, Dis., která má osm let praxe v oboru stomatologie.
Seminář byl veden formou interaktivní přednášky s ukázkami projekce, kdy byl dán velký prostor pro dotazy zúčastněných a diskuzi. Součástí byla i ukázka dentálních pomůcek, nástrojů a instruktáž čištění chrupu, jak u dětí, tak i u dospělých. Maminky si následně mohly vyzkoušet i samy čištění zubů na modelu chrupu.
Co všechno se účastnícina semináři dozvěděli? Jak předcházet dentálnímu onemocnění jako je zubní kaz, zánět dásní a parodontida. Co znamená fluoróza, tetracyklinové zuby, eroze. Jaké mohou být vývojové vady zubů. Jak vybrat vhodné dentální pomůcky. Jaká je správná výživa. Co to je fluoridová prevence.
A jaké jsou nejznámější mýty, které přetrvávají ve stomatologii, potažmo v dentální hygieně, které se stále nedaří vymýtit? Lektorka nám sdělila ty nejznámější: „ Jedná se například o mýtus – Co dítě, to zub. – Plno matek tvrdí, že přišly o zub v důsledku těhotenství.
Dítě si prý bralo vápník ze zubů, proto byl zub oslaben natolik, že musel být vytržen. Toto tvrzení je nesmysl, protože čistý zub se přeci nekazí. Další rozšířený mýtus je – Zuby se mi kazí, protože to máme v rodině.
– Dědičné jsou především návyky v ústní hygieně, pakliže má maminka nebo tatínek “špatné” zuby, nejspíš mají špatné návyky v ústní hygieně, které naučili i svého potomka. Příčinou zubního kazu je totiž povlak, který se dá odstranit zubním kartáčkem. A do třetice mýtus – Ústní voda chrání oblasti, kam se zubní kartáček nedostane.
– Ústní voda nedokáže odstranit plak, může jen částečně omezit jeho růst. Jen pečlivé manuální čištění, tedy kartáčkem a dalšími pomůckami, může být efektivní a tedy i preventivní!“
A jaké jsou další známé mýty? Kristýna Bredlerová nám dodala hned další:“ – Mléčné zuby dětí není potřeba důsledně čistit. – Mléčné zuby malých dětí jsou k tvorbě zubního kazu obzvláště náchylné. Jejich sklovina je totiž měkčí a tenčí než u dospělých.
To v kombinaci s nedokonalým čištěním a nesprávnou stravou, včetně sladkých nápojů, přispívá k rychlému vzniku kazů. Přitom stav mléčných zubů výrazně ovlivňuje, jak budou vypadat ty stálé. Při jejich předčasné ztrátě navíc hrozí i ortodontické anomálie (rovnátka).
– Koupila jsem si drahou zubní pastu z televizní reklamy, tak budu mít zdravé zuby. – V tomto případě neplatí čím dražší zubní pasta, tím zdravější chrup. Stačí levná pasta, ale důležitější je především dobrý zubní kartáček, vhodná technika a dostatečná doba čištění.
Zuby si dobře vyčistíte i bez zubní pasty! Ta je pouze doplňkem, který osvěží dech.
– Žvýkačky jsou špatné, protože vytahují výplně ze zubů. – Žvýkačka vytáhne jen takovou výplň, která je nevyhovující, tj. například prasklá nebo se pod ní kazí zub. Takže je to vlastně dobře, protože žvýkačka upozorní na dentální problém.
Navíc žvýkačka zvyšuje produkci slin, které omývají povrch zubů, a tedy mohou působit preventivně proti vzniku zubního kazu. Avšak pouze žvýkání nemůže nahradit adekvátní ústní hygienu, je to tedy pouze vhodný doplněk, tedy pokud je bez cukru.
“
A to je jen malá část z toho, co se maminky dozvěděly, sešlo se jich celkem osm. Každá si odnášela nejen nabyté vědomosti, ale i malou dentální pozornost.
- Blanka Škorpová, MC Hvězdička
- Foto Martina Götzová
- Přílohy ke stažení: Beseda – dentální hygiena
Přidej fotografiiSouvisející fotografie
Přidání fotografie k příspěvku
Vložením fotografie a jejím odesláním souhlasíte s jejím zveřejněním na těchto stránkách. Provozovatel si vyhrazuje právo na nezveřejnění fotografií.
Největší mýty o zubech: Mléčné zuby se nemusí čistit nebo svádění kazů na genetiku
Myslíte si, že zkažený mléčný chrup nevadí, protože mléčné zuby máme jen dočasně? Proč tedy zbytečně ztrácet čas jejich čištěním a utrácet za kartáčky a zubní pasty? „I když se názory odborníků, kdy začít s čištěním zubů u malých dětí, různí, rozhodně neplatí, že si mléčné zuby nezaslouží péči.
Dočasné zuby ovlivňují vývoj čelistí, postavení stálých zubů a dokonce i správnou výslovnost. Zanedbané mléčné zuby mohou způsobit řadu problémů, ať už jsou to záněty, křivé zuby či vady řeči,“ varuje MDDr. Tomáš Machač, odborný garant přírodních produktů v péči o ústa značky SPLAT.
Začněte s pravidelným čištěním zubů už u batolete, když se objeví první zoubek. Při výběru zubní pasty pro děti dejte přednost těm s přírodními ingrediencemi, s nižším obsahem fluoridu. „Pokud se z nějakého důvodu musíte vyhnout fluoridům, vyberte pastu, která obsahuje například speciální enzymy nebo hydroxyapatit.
To je látka, která je přirozeným základním stavebním kamenem zubní skloviny,“ vysvětluje lékař.
Zajímavost: Věděli jste, že kromě dětských kartáčků je na trhu i měkký silikonový zubní prsťáček? Tento kartáček je určený nejen na čištění právě se prořezávajících prvních zoubků, ale používá se zároveň i k masáži dásní při prořezávání.
Mýtus č. 2: Za zkažené zuby může genetika
Není nic snadnějšího než se vymluvit na dědičnost, jenže to v případě zubů neplatí. Záleží především na správné zubní hygieně. „Genetika nemá se zubními kazy ani se zánětem dásní vůbec nic společného. Dědičná je například velikost a tvar zubů, tvar čelisti nebo tloušťka a odolnost skloviny,“ vysvětluje MDDr. Tomáš Machač.
Zajímavost: Věděli jste, že děti přibližně do 10 až 12 let nejsou samy schopné vyčistit si pečlivě zuby? Nemají ještě tak zkoordinovanou jemnou motoriku, takže pokud na čištění zubů nedohlížíte, můžete snadno podlehnout dojmu, že se jim kazí zuby kvůli špatné genetice. Skutečnou příčinou je přitom nekvalitní ústní hygiena a technika čištění zubním kartáčkem.
Mýtus č. 3: Čím dražší pasta, tím lépe funguje
Volba zubní pasty je důležitá, ale jak už bylo zmíněno výše, klíčem ke zdravé ústní dutině je zejména způsob, jakým si zuby čistíte. Způsob, jak dosáhnout vynikajícího zdraví ústní dutiny, se liší u každého člověka a platí to i o výběru zubní pasty.
„Jak si zuby správně čistit a jaký zvolit zubní a mezizubní kartáček vám nejlépe poradí dentální hygienistka nebo zubní lékař. V případě zubní pasty nevybírejte podle ceny, ale zaměřte se na složení.
Dejte přednost přírodním zubním pastám bez obsahu syntetických pěnidel SLS, chlorhexidinu, triklosanu, umělých sladidel a bez konzervantů. V případě bělici zubní pasty si pořiďte takovou, která neobsahuje agresivní bělicí a abrazivní složky,“ doporučuje Ing.
Zuzana Heiník Bělová ze společnosti BELdental specializující se na péči o zuby a ústa a dodává, že jedno pořádné čištění denně s kvalitní zubní pastou a vhodně zvoleným zubním kartáčkem je mnohem lepší než tři polovičatá čištění.
Zajímavost: Věděli jste, že pokud nepoužíváte mezizubní kartáček, čistíte si vlastně jen 75 procent zubů? 9 z 10 kazů totiž začíná právě v mezizubním prostoru.
Mýtus č. 4: Sladkosti kazí zuby
Podobně jako se vymlouváme na genetiku, svádíme zubní kazy na sladkosti. Přemíra sladkostí sice není prospěšná, je to spíš zlozvyk než jídlo a nesou s sebou určitá zdravotní rizika, ale sladkosti samy o sobě kaz v zubu nezpůsobují, respektive klíčová je frekvence jídla, tedy i množství zkonzumovaných sladkostí během dne.
„Když klesne pH v ústech pod 5,5, trvá přibližně hodinu, než se pH opět přirozeně vyrovná a nedochází k demineralizaci skloviny,“ vysvětluje vliv jídla na zuby stomatolog MDDr. Tomáš Machač a dodává, že na vině je opět nedostatečná ústní hygiena spolu se špatnou technikou čištění.
Zubní kaz způsobují bakterie, které se živí cukrem a produkují kyselinu, která rozpouští zubní sklovinu. Mějme na paměti, že čistý zub se nekazí.
Zajímavost: Věděli jste, že mnohem horší než sladkosti jsou sladké nápoje, které totiž většinou obsahuji i kyselinu? Důležitou roli hraje totiž také to, jaká je frekvence příjmu cukrů.
Sladkost sníme obvykle v omezeném množství, kdežto sladké nápoje jsme schopni popíjet klidně celý den, obzvláště děti jsou schopné popíjet celý den, a to díky šikovným moderním uzávěrům.
Bohužel právě ty jsou zárukou toho, že dítě bude popíjet sladké pití s vysokým obsahem cukru a kyselin celý den a zuby tak budou v přímém ohrožení.
Mýtus č. 5: Zubní kaz bolí
Řídíte se heslem, že dokud vás nic nebolí, nepotřebujete jít k lékaři? Nenechte se mýlit a naplánujte se preventivní prohlídku nejen u svého zubaře. „Zubní kaz začíná bolet až ve chvíli, kdy se dostane k zubnímu nervu. Jenže v takovém případě už je kaz velmi hluboko, může porušit strukturu celého zubu a dokonce zapříčinit i jeho prasknutí.
Mezi další komplikace patří bolestivé záněty zubní dřeně a kořenových kanálků, mohou se začít kazit i další zuby a v neposlední řadě hrozí, že se infekce z dutiny ústní dostane krví do jiných částí těla, a to je již skutečně vysoké riziko například pro kardiaky nebo pro plod těhotných maminek.
Dlouhodobě zanedbaný chrup může dokonce způsobit celkové infekce organismu,“ upozorňuje na následky pozdě odhaleného kazu MDDr. Tomáš Machač.
Zajímavost: Věděli jste, že zvýšená citlivost zubů na změny teploty jídla a pití, případně na sladké a kyselé nemusí být příznakem počínajícího kazu? Tyto problémy jsou často způsobené odhalenými a citlivými krčky nebo netěsnícími výplněmi.
KAM DÁL: Doktorka Vojtíšková: Žilní onemocnění je celoživotní, špatná cirkulace může vést až k bércovým vředům
Rodiče, tohle je na vás! Nevěřte mýtům o dětských zubech a zasáhněte včas!
Foto: Sergey Nivens, Shutterstock.com
Péči o mléčné zoubky řada rodičů podceňuje. Přitom nejsou o nic méně důležité než ty trvalé: bude-li třeba jediný mléčný zub chybět, může to mít neblahý vliv na vývoj jeho následovníků. Jaké další mylné představy máme?
Rozhodně nemusí jít hned o nedbalost – za nedostatečnou péčí o dětský chrup stojí většinou spíše neznalost: rodiče často nechávají i malé děti, aby si čistily zuby samy.
Je dobře, že si potomek zvyká na pravidelnou ústní hygienu, ale zoubky si bez pomoci ještě sám dostatečně vyčistit nedokáže. Je proto namístě dětem předškolního věku pomáhat.
To ale není zdaleka jediná rodičovská chyba, která vyplývá z mylných předpokladů. Jaké tři mýty o dětských zubech jsou nejrozšířenější?
Častou, ale klamnou domněnkou je, že zubní kaz je dědičný. Rodiče do ordinace lékaře přijdou s tím, že se zoubky zkazily tak nějak najednou, že „špatné zuby“ mají v rodině. „Nestane se to přitom ze dne na den.
Jedná se především o dlouhodobý proces působení bakterií plaku, který je nedostatečně očištěn.
Proto je důležitá pomoc rodičů, aby si dítě osvojilo správnou techniku,“ říká Jana Křepelková, dentální hygienistka Philips.
Co situaci zhoršuje, je přemíra cukrů: zoubkům neprospívají nejen sladkosti, ale ani ovocné kaše či slazené nápoje. „Ani kojení přes ‚celou noc‘ není pro první zuby příliš zdravé. Kaz v takto raném věku je někdy nazýván ‚kazem z kojenecké lahve‘ – není to běžná záležitost a není dobré to podceňovat,“ varuje Jana Křepelková.
Foto: Veronica Louro, Shutterstock.com
Zdravé mléčné zoubky jsou skvělým základem pro zdravý chrup v dospělosti
Čekat s návštěvou zubního lékaře až na první problém, to je další velká chyba. Čím dříve se dítě seznámí s prostředím ordinace a za okolností, které nejsou spojeny s traumatickým zážitkem z nutného vrtání či jiného nepříjemného ošetření, tím lépe.
Poprvé proto dítko vezměte k zubaři už okolo jednoho roku, kdy se klubou první zuby, ale je možné i dříve – pokud by zoubků bylo více. Proceduru můžete po domluvě se stomatologem spojit se svou vlastní preventivní prohlídkou.
Pravidelná vyšetření dětského chrupu nejsou pouhým seznamováním, ale jsou samozřejmě podstatná i pro prevenci zubního kazu. Jeho první fáze je viditelná jako bílá křídová skvrna. „V tomto místě je sklovina odvápněna.
Pokud se znovu nemineralizuje, vznikne ‚díra‘, tedy zubní kaz. Lékař však skvrnu rozpozná a doporučí speciální techniky čištění plus používání fluoridové prevence – gely či výplachy.
V mnoha případech se zub vyléčí a pak není zapotřebí vrtat,“ vysvětluje Jana Křepelková.
Rodiče předškoláků se často domnívají, že kazy v tomto věku nevadí, jelikož zoubky stejně vypadnou.
„To je však na posouzení odborníka, záleží, jak rozsáhlé jsou kazové léze,“ říká Jana Křepelková a lékař Zbyněk Mlčoch ji doplňuje: „První dětský chrup je sice dočasný, ale plní hned několik potřebných funkcí. První funkcí je zachování a vytváření místa pro stálé zuby.
Pokud se mléčný zub následkem kazu musí předčasně odstranit, pak se celý chrup posouvá směrem dopředu a mezera, která je vyhrazena pro stálý zub, se zužuje.“ Druhé zuby se pak vlivem nedostatku prostoru mohou prořezávat nepravidelně.
U zanedbaných kazů mléčných zubů hrozí, že se infekce bude šířit a posune se dále do zoubku a do lůžka – tam je ovšem již připraven další zub, a jeho vývoj je tak nepříznivě ovlivněn.
Foto: Oksana Kuzmina, Shutterstock.com
Výchova k pravidelné péči musí být důsledná a dlouhodobá
Pro zdravé zuby v jakémkoliv věku je zcela klíčová pravidelná prevence a správné čištění. Bakterie si totiž pauzu nedají: z cukrů přijatých v pití nebo potravinách vytvářejí kyseliny. Ty a jejich metabolity následně narušují sklovinu – kromě kazů bývají následkem i záněty dásní. Proto je kromě dobré hygieny důležitý i vhodný jídelníček.
Ovšem motivovat děti bývá někdy těžké. Když si sami nevíte rady, nechte si poradit od odborníků. Zajímavým tipem mohou být speciální elektrické dětské kartáčky, které jsou propojeny se zábavnou „čisticí“ aplikací na tabletu.
Chytrý kartáček Philips Sonicare for Kids HX6322/04 je propojen s aplikací v tabletu či mobilu. Virtuální tamagoči Sparkly pak motivuje děti k čištění zubů. Aplikace je v češtině. Philips, cena 1599 Kč
Zubní kartáček Eta Zubnička v sadě s praktickým stojánkem, kelímkem a přesýpacími hodinami je k dostání i v modré barvě. Eta, cena 299 Kč
Dětský elektrický kartáček Nuvita 3 v 1 můžete použít k čištění zubů, dásní, jazyka a ústní dutiny. Je určen dětem od 3 měsíců do 3 let. Cena 469 Kč
Dětská zubní pasta s aminfluoridem Elmex má mléčné zuby ochránit před zubním kazem. Cena 79 Kč za 50 ml
Praktická souprava dětské zubní pasty Nuk (40 ml) a náprstku na čištění je určena pro jemnou masáž dásní a první trénink čištění zoubků pro děti od tří měsíců. Cena 159 Kč
Zubní pastu Odol Perlička zná snad každý. Je určena pro mléčné zoubky a děti do 10 let. Cena 26 Kč za 50 ml
Elektrický kartáček Braun Oral-B D10.513 Power Kids pro děti od 3 let má melodický časovač pro zábavné čištění dětských zoubků. Cena od 749 Kč
ZDRAVÍ CHRUPU OVLIVŇUJÍ I STRAVOVACÍ NÁVYKY
Jak se staráte o mléčný chrup svých dětí vy?
Čistíte si správně zuby? Aneb Největší mýty v péči o chrup
Nedávno jsem na YouTube narazila na video, ve kterém dentální hygienistka radí, jak si efektivně vyčistit zuby. Nutno dodat, že ho v České republice zhlédlo přes 63 000 lidí, což je na edukační formát velmi slušná sledovanost.
Hygienistka detailně rozebrala, jaký kartáček vybrat a jak ho používat, vlastně všechno probíhalo v pořádku. Až do chvíle, než řekla, že ideální doba čištění zubů je tři minuty. Možná jste teď udiveně pozvedli obočí, protože tři minuty jsou doba, kterou většina lidí považuje za adekvátní.
Až na to, že čištění extra měkkým kartáčkem, který vlastní většina členů českých domácností, vám za tři minuty perfektně vyčištěné zuby nezaručí.
ČTĚTE TAKÉ: Důvod k úsměvu
Kolik je tak akorát?
Podle výrobců a odborníků je ideální doba čištění zubů nyní populárním extra měkkým kartáčkem 15 až 20 minut, v opačném případě si zaděláváte na pořádný problém. Jste v šoku? Já docela byla.
Představa, že každé ráno trávím v koupelně s kartáčkem v puse víc než čtvrt hodiny, je pro mě naprosto nemyslitelná, a to ani nemám děti, kterým bych musela ráno pomáhat s vypravováním do školy. Bohatě mi stačí vstát, umýt si hlavu, vyfénovat, nalíčit se a udělat snídani.
Kde bych proboha vzala těch dvacet minut jen na zuby?
Ohledně délky čištění tak léta panuje mýtus, protože časový údaj, jak dlouho čistit, je závislý na dalším faktoru – jakým kartáčkem.
Možná jste si doteď mysleli, že to nejhorší, co můžete pro své zuby udělat, je iritování zubní skloviny a dásní příliš tvrdým kartáčkem – stačí zapnout televizi, a vyskočí na vás mraky krvácejících dásní a zubních protéz.
A tak máme tendenci být opatrní, pořizujeme si extra měkké kartáčky a vynecháváme mezizubní pomůcky. Jenže za největším poškozením zubů stojí nedostatečné čištění, a tedy neodstraněný zubní plak.
Cítíte ten sametový povlak, když si po zubu přejedete jazykem? Seznamte se se zubním plakem! Jedná se o zbytky bakterií, které máme v ústech spolu se zbytky potravin. Na zubech se nám usazuje s každým jídlem od posledního vyčištění a postupně se zpevňuje.
A věřte mi, že plak ze zubu nedostanete extra měkkým kartáčkem během tří minut ani omylem. Je to podobné jako snažit se vyčistit připečený kastrol pouze vodou a jemnou houbičkou. Nakonec se vám to podaří, ale bude to trvat mnohonásobně déle. Pokud se rozhodnete jít cestou moderní metody měkkých kartáčků a přírodních zubních past, je to v pořádku, ale zároveň je důležité uvědomit si taky případná rizika.
Asi tušíte, že s výběrem zubního kartáčku by vám ideálně měl pomoci zubní lékař či dentální hygienistka, kteří nejlépe rozumějí aktuálnímu stavu vašich zubů a dásní.
Jaká jsou základní pravidla? Obecně by se neměly používat příliš tvrdé kartáčky, které samotné nebo v kombinaci s více abrazivní zubní pastou mohou snadno poškodit zuby i dásně. Ale ublížit si můžete i výše popsaným druhým extrémem, velmi měkkým kartáčkem.
Protože čím je kartáček jemnější, tím méně čistí. Pokud se všichni vzdáme účinných chemikálií v zubních pastách, budeme mít jemnou přírodní pastu, a ještě jemnější kartáček, musíme je prostě používat jinak, než jsme celý život zvyklí, a zcela změnit své návyky.
Je to stejné jako s ekologickými pracími prášky – budou prát, ale chce to trošku práce a více času (tzn. prát po jednom nošení, protože jinak neodstraníte špínu a pot). Ano, kupte si super měkký kartáček, není to špatně, ale počítejte s tím, že si s ním musíte čistit zuby minimálně 15 minut.
Jenže realita je taková, že si lidé běžně čistí zuby přibližně dvě minuty, a to jsou ještě rádi. Schválně si stopněte jednou čas čištění zubů na hodinách a možná budete překvapeni.
Jak ukázal nejnovější výzkum společnosti TePe, to, co lidé považuji za dvě minuty, není obvykle ani padesát vteřin.
Obávaný fluorid
A pak je tu další mýtus, strašák jménem fluorid. Tato složka je pro prevenci zubního kazu zatím stále téměř nepostradatelná. Současně ovšem vyvolává diskuze o jeho vlivu na zdraví a poslední dobou se stal relativně dost nepopulárním.
Ze všech stran slyšíme, že jde o jedovatou látku, kterou nedokáže organizmus vyloučit a ukládá ji v kostech. Je to minimálně deset let diskutovaný problém a ještě nedávno byla mezi výrobci móda fluoridy z past úplně stahovat. Během krátké doby však po letech poklesu opět dramaticky narostl výskyt zubního kazu.
Hlavní důvod? Lidé si prostě neumějí zuby dostatečně kvalitně čistit, a tak fluoridovou ochranu potřebují. Jen s pomocí účinné chemie můžeme totiž dorovnávat následky našeho zanedbání. Dokonale vyčištěný zub nemůže onemocnět zubním kazem a fluoridy nepotřebuje.
To bychom ale té dokonalosti nejprve museli dosáhnout. A tak se k prevenci s pomocí fluoridů bylo prozatím potřeba vrátit.
ČTĚTE TAKÉ: Oil Pulling – (staro)nová zbraň v boji za zdravý chrup
S fluoridem je to zhruba stejné, jako kdybyste vynechali krémy s SPF s obavami, že pro tělo nejsou zdravé, a nadále byste se na slunci opalovali.
Jak to souvisí s našimi fluoridy? Je možné bez nich žít, ale můžete si je dovolit vyřadit pouze v případě, že máte dokonalou sklovinu a zuby. A to má jen pár lidí.
Máte v podstatě na výběr ze tří možností – dokonale si zuby čistit, používat jako prevenci zubní pasty s fluoridem nebo vsadit na jinou volbu prevence a tou je medicínský hydroxylapatit u kterého je studiemi prokázána účinnost a nebyl u něj definován negativní dopad na zdraví. Jenže bohužel není hydroxylapatit jako hydroxylapatit, kvalita a výsledný efekt se různí. Skvěle s ním umějí pracovat v Japonsku, kde tvoří hlavní složku místních nejprodávanějších zubních past.
Kdo se bojí hygienistky?
Možná jste nabyli dojmu, že si zuby čistíte desetiletí, takže teoreticky i prakticky víte, jak na to, a návštěva dentální hygienistky není třeba. Omyl. Dentální hygienistku je dobré navštěvovat dvakrát do roka.
Důkladně vás zbaví plaku, zubního kamene, vyčistí a vyleští zuby, a aniž by je zatěžovala bělením, sundá dolů všechny pigmenty z kávy, čaje nebo cigaret.
Hygienistka vám může prodat pár univerzálních pomůcek a navrch přidá rady, které ovšem na křesle s otevřenou pusou ne vždy pochopíme. S dentální hygienistkou proto po sezení vždy komunikujte.
Zeptejte se jí, jak si ona sama zuby čistí, jaké používá kartáčky, a hlavně jak dlouho. Proberte s ní své návyky a přiznejte se, kolik času reálně strávíte čištěním zubů.
Pak nejspíš dojdete k tomu, že namísto extra měkkého kartáčku potřebujete trochu tvrdší, ale pro vás efektivnější, aže se musíte pořádně naučit, jak se mezizubní pomůcky používají.
Je mi jasné, že teď možná kroutíte hlavou a v žádném případě se nechcete svého oblíbeného měkkého plyšáka vzdávat.
Vždyť po všem ostatním vám přece budou krvácet dásně! Jenže pokud tomu tak je, není to vina kartáčku, ale zřejmě trpíte zánětem dásní.
A toho se zbavíte jen tím, že budete poctivě používat mezizubní kartáčky a budete zuby mnohem důkladněji čistit.
Můj zubní rituál
Já sama jsem ještě donedávna patřila k zarputilým vyznavačům měkkých kartáčků a zuby jsem si čistila dvakrát denně od oka tři minuty.
V posledních měsících jsem ale změnila názor, měkký kartáček vyměnila za trochu tvrdší, ale stále šetrný, a dobu čištění jsem jednoznačně protáhla. Sednu si pohodlně k Netflixu, pustím si Přátele a deset minut mi uteče jak nic.
Dásně mi přestaly krvácet, zubní kazy se neobjevují a návštěva zubaře se pro mě stala naštěstí už pouze preventivní záležitostí.
MALÝ SLOVNÍČEK POJMŮ
Abraze
Čisticí schopnost pasty. Odborně se značí zkratkou RDA, tedy relativní dentinová abraze (relativní v tomto případě znamená, že co je pro někoho šetrné, může jinému vadit).
Do 40 RDA se mluví o velice šetrných pastách. Jsou ideální pro citlivé zuby.
Do 150 RDA se pohybuje většina běžných past. Neměly by poškozovat sklovinu.
Nad 200 RDA hovoříme o vysoce abrazivních pastách, které lékaři považují za potenciálně rizikové. Pozor, výrobce nemá povinnost tento údaj na obalu uvádět.
Fluoridy
Kdo si čistí zuby opravdu dokonale, je schopný se bez fluoridů obejít. V opačném případě jsou nepostradatelné, jsou totiž prokazatelnou prevencí zubního kazu. Občas ale způsobují alergické reakce.
Hydroxylapatit
Je hlavní neorganickou součástí kostí a zubů, která umí spravovat sklovinu stejně jako fluoridy. V 80. letech probíhaly v Japonsku klinické studie s medicínským em, od let 90. se hojně používá v pastách na zuby. Na rozdíl od fluoridů u něj nejsou zjištěné negativní dopady na zdraví.
SLS
Neboli laurethsulfát sodný je běžné a účinné pěnidlo, přidávané do výrobků osobní hygieny. Kromě toho, že zubní pastu napění, nemá žádný přínos. Přidává se do zubních past pouze proto, že je pro zákazníky příjemnější pasta, která pění.