Produkce bio a organických potravin zažívá v poslední době velký boom. Ve snaze o zdravý životní styl a kvalitně produkovanou stravu jsou vyhledávány zejména produkty bez různých chemických zásahů, hormonů nebo GMO.
Na to, abyste o zelenině nebo ovoci mohli říci, že je bio nebo organické, potřebujete splnit jisté podmínky.
Je však konzumace organických potravin opravdu zdravější, a nepřináší s sebou jistá rizika a nevýhody?
Organické potraviny – co to vlastně znamená?
Termín ,,organické“ je populárnější v USA a pro Evropana bude zřejmě známější označení ,,BIO“. Etiketa ,,bio“ nebo ,,organické“ je pro mnoho lidí důležitá, avšak poznáte skutečný rozdíl v pěstování a chovu běžných potravin a bioproduktů?
Organické potraviny v USA
Označení ,,organické“ je regulováno, a podmínky pro tento termín je potřeba dodržovat.
V USA to znamená, že plodiny se pěstují bez GMO, syntetických pesticidů nebo hnojiv na bázi ropy nebo splaškových kalů.
V případě chovu zvířat na maso a jejich produkty musí organický chov obsahovat organické krmivo a umožňovat zvířatům pohyb venku. Kromě toho jim nemají být podávány růstové hormony, antibiotika a vedlejší živočišné produkty. [1]
Farmáři si nemohou dát svévolně označení ,,organické“ jen proto, že se o plodiny a zvířata starají s láskou.
V USA se může označení ,,organický“ používat pouze na produktech, které jsou v souladu s ekologickými normami Národního organického programu (NOP) na ministerstvu zemědělství Spojených států amerických (USDA).
Produkty musí splňovat standardy tohoto programu, které zahrnují pesticidy, hnojiva, bioinženýrství a záření, antibiotika a růstové hormony, ale i udržitelné postupy. V USA se odlišují tři úrovně organických produktů [2]:
- 100% Organické – všechny složky jsou organické a rovněž je organické i zpracování.
- Organické – minimálně 95% složení je organického původu, při zpracování však mohou být použita jistá aditiva, která schválilo USDA.
- Vyrobeno z organických složek – některé ze složek jsou organické, nejde o standardní USDA prohlášení a nemůže se použít mimo panel se složením na štítku. Může se tak stát pouze v případě, že certifikovaný zaměstnanec USDA ověřil tvrzení, že některé složky jsou organické.
USDA nedává organický ,,štempl“ zdarma a nestačí pouze to, že na zeleninu nepoužíváte syntetické hnojivo, nebo že jsou krávy ,,na vzduchu“. Nařízení se týkají i kontrol škůdců a plevelů nebo kvality půdy. Pokud jde o půdu, nemůžete ji ze dne na den považovat za ,,panenskou“ a prohlásit ji za vhodnou na bioplodiny.
Razítko dostanete, pokud na půdě nebyly použity zakázané látky 3 roky před sklizní. V případě organického masa musí být pro zvíře zajištěny životní podmínky přizpůsobené jejich přirozenému chování.
Organické hovězí maso je z krav, které měly možnost pást se na pastvinách a krmili je organickou potravou bez hormonů a antibiotik. [3]
Organické potraviny v EU
Podobně jako v USA, i Evropská unie má pro organické potraviny pravidla a označení.
Podle oficiální definice EU je organické zemědělství udržitelným zemědělským systémem, který respektuje životní prostředí a životní podmínky zvířat.
Kromě toho zahrnuje všechny fáze potravinového řetězce. [4]
Normy pro ekologické potraviny nejsou pouze o zelenině, ovoci nebo zvířatech a jejich produktech. Zvláštní pravidla se vztahují i na kvasnice, akvakulturu a víno. Nemáte představu, co je to akvakultura? Je to totéž, jako agrikultura, jenže na vodních plochách.
Dokonce také nařízení zahrnuje sběr volně žijících rostlin za předpokladu, že jsou respektovány přirozené podmínky. Do organické produkce není zařazeno pouze lovení divoké zvěře a rybolov.
Z toho vyplývá, že můžete mít biovíno, biokapry nebo ekologické kvasinky, avšak ,,paroháči“ z lesa se nepočítají. [5]
Pravidel a podmínek, které EU vyžaduje pro organické potraviny, je mnoho. Za všechny lze zmínit například [4] [5]:
- zákaz geneticky modifikovaných organismů (GMO)
- zákaz minerálních dusíkatých hnojiv
- chov zvířat na čerstvém vzduchu
- přísné limity užívání antibiotik u zvířat
- omezení umělých hnojiv, pesticidů a herbicidů
- prevence nadměrného množení zvířat
- používání organického krmiva
Pro všechny balené organické potravinářské výrobky, které byly vyrobeny na území států EU a splňují příslušné normy, platí i jednotné logo. Možná jste si ho všimli, je na něm vyobrazen list z hvězd na zeleném pozadí.
Čtyři důvody, proč jsou lokální potraviny lepší než biopotraviny | We Love Cycling – Česká republika
Vyplatí se kupovat biopotraviny? Jsou zárukou vyšší kvality a větší koncentrace živin? Jak si stojí ve srovnání s obyčejnými potravinami od místního farmáře bez certifikace? V tomto článku se podrobněji podíváme na oba typy potravin. Možná budete překvapeni, jaké trumfy v rukávu poctivé české potraviny mají.
Co přesně znamená BIO?
Potraviny, které nesou nálepku BIO, musí splňovat přísná pravidla výroby. Při pěstování nesmí být použity pesticidy, umělá hnojiva ani geneticky modifikované organismy (GMO) a plodiny musí splňovat specifické požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost.
Co se týká biomasa, to musí pocházet ze zvířat, která mají pravidelný přístup na pastvu, jsou krmena bioplodinami a nejsou jim podávána antibiotika ani růstové hormony.
BIO je tedy v zákoně definovaný pojem a stát garantuje, že když si potravinu s tímto označením koupíte, tak si můžete být jistí, že všechny zmíněné požadavky splňuje.
Potraviny, které nesou nálepku BIO, musí splňovat přísná pravidla výroby. Foto: Profimedia.
Co je lokální potravina?
Pojmy jako „lokální“ nebo „farmářská“ potravina na rozdíl od biopotravin nejsou zákonem regulovány. To, že něco vypěstoval farmář z vašeho kraje, neznamená, že v procesu nebyly využity pesticidy, herbicidy nebo GMO. Zcela libovolně však ani tyto pojmy používány být nemohou. Žádný druh označení zboží nesmí ve spotřebiteli vzbuzovat klamavý dojem.
Na první pohled to vypadá, že BIO je rozhodně lepší volba, která spotřebiteli dá jistotu vyšší kvality. Na druhý pohled už to tak jednoznačné není. Zde je několik důvodů, proč mohou být lokální potraviny často lepší volbou.
1) Jsou nejméně stejně tak výživné
Výzkumníci ze Stanfordu vydali v roce 2012 rozsáhlou metaanalýzu, která shrnuje výsledky 237 nejrelevantnějších studií na téma kvality biopotravin.
K jejich překvapení se ukázalo, že biopotraviny průměrně obsahují podobné množství bílkovin a tuků, ale i vitamínů a minerálů jako jejich běžné protějšky. Z pohledu obsahu živin tedy za výrazně nižší cenu dostáváte srovnatelný výrobek.
Jediný faktor, který byl u bioplodin spolehlivě příznivější, byl obsah pesticidů. Nicméně obsah pesticidů je regulovaný i v běžných potravinách, takže něco vyloženě nevhodného by se na trh dostat nemělo.
2) Jsou čerstvější
Biopotravinám, které se u nás z větší části dovážejí ze zahraničí, může trvat cesta k vám na talíř až o tři dny déle než těm lokálním. Možná se to nezdá jako moc, ale čerstvé ovoce i zelenina každým dnem po sklizni ztrácí cenné živiny.
Například studie z roku 2010 ukázala, že hrášek ztrácí až 51 % obsahu vitamínu C během prvních 24–48 hodin od sklizně.
Další studie ukázaly, že po třech dnech od sklizně, i přes uskladnění v chlazeném prostředí, má čerstvé ovoce stejné množství řady živin jako ovoce mražené.
3) Jsou zralejší
Velkou výhodou lokálních farmářských plodin je sezónnost – na výběr máte takřka vždy právě to, co zrovna zraje. Máte tedy největší šanci koupit nejen čerstvé, ale i opravdu zralé potraviny.
Dovážené biopotraviny k vám totiž nejen putují déle, ale musí se také sklízet daleko předtím, než dosáhnou plné zralosti.
Plodiny, které dozrávají po cestě, zaručeně nebudou mít stejné spektrum živin jako ty sklizené ve správný čas.
4) Podpoříte malé výrobce a soběstačnost vašeho kraje
Zájem o lokální potraviny motivuje lokální farmáře, aby obdělávali půdu a zvyšovali tak soběstačnost regionu i celé České republiky. Bližší kontakt s menší farmou může výrazně změnit váš vztah k jídlu.
Člověk si snáze váží toho, co jí, když vidí, odkud se potraviny berou a jakou práci dá jejich produkce. A k tomu všemu ještě uděláte něco pro naše životní prostředí.
Biopotravina, která letí přes půl planety, totiž zanechá větší ekologickou stopu než jakákoli lokální.
Jak na to?
Ideální je vydat se na farmářské trhy, popovídat s různými farmáři a vybrat si toho, jenž je vám svým přístupem nejbližší. Když budete mít štěstí a najdete farmáře, který pěstuje plodiny a chová zvířata poctivým, tradičním způsobem, tak máte vyhráno – získáte lokální potraviny v kvalitě ne tak vzdálené kvalitě biopotravin za výrazně nižší cenu.
Bio, eco, organic: Opravdu jsou bio potraviny zdravější?
Problematika bio versus potraviny zpracované konvenčním způsobem má více otazníků než odpovědí. Podle nejnovějších průzkumů Ministerstva zemědělství ČR nám stále více záleží na tom, co jíme. Mění se tak i naše nákupní chování.
„
Situace se pomalu zlepšuje, slevy však stále vedou. Není to otázka peněz, ale lidé se rádi nechávají manipulovat. Když se podívám v obchodě vedle zlevněného produktu na podobný, kolikrát najdu levnější balení ve srovnatelné kvalitě. Je potřeba číst etikety, protože prodejci mají povinnost zveřejnit složení potraviny.
Na bábovku, která vám v igelitu vydrží tři měsíce, chuť nemám, byť by byla sebelevnější. V současné době nastupuje trend dováženého, čerstvého jídla, kupování potravin přes internet, kde si už můžeme vybrat i biosortiment. Obrat biopotravin je každým rokem větší, takže bych řekla, že jsme snad na dobré cestě i ke změně myšlení o tom, co jíme,“ říká MUDr.
Marie Lukášová ze Spoluzdrave.cz.
Je potřeba zdůraznit, že brát ohled na přírodu v konzumaci je určitě krok správným směrem. Zároveň bychom ale měli zůstat ostražití, protože tlak na nákup ekologických produktů se neúměrně zvyšuje. Ve světovém měřítku jde o lukrativní byznys. Nakupujte, ať to stojí, co to stojí.
A když ne hodně, pak alespoň bio. Jenomže žádný extrém není dobrý. I tady platí, že by měl vyhrát zdravý rozum.
Kvalitu potravin u nás kontroluje hned několik institucí: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, krajské hygienické stanice, Státní veterinární správa ČR a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
Čistě a pestře
Rostoucí zájem o produkty z ekologického zemědělství stoupá. Souvisí to s vyšší informovaností v otázkách životního prostředí a zdravého životního stylu.
„Pokud bychom vzali definici biopotravin a přeložili ji do neodborné řeči, pak jde o potraviny, jejichž surovina je pěstována (rostliny) nebo chována (zvířata) v prostředí bez chemických zásahů, to znamená, že nejsou při jejich výrobě a následně ani při dalším zpracování používány pesticidy, herbicidy, antibiotika, stabilizátory, barviva a jiná éčka nebo další chemické prostředky pro zlepšení jejich kvality, tedy aby déle vypadaly lépe. Takže teoreticky by v případě bioproduktů mělo jít o čisté potraviny, které v přiměřeném množství naše tělo dokáže zpracovat, aniž by to na něj mělo nějaký negativní dopad. V tomto by měly být biopotraviny skutečně lepší,“ vysvětluje MUDr. Marie Lukášová.
Myslete však na to, že jen samotné potraviny vás nespasí. „Bio opravdu pro zdravý životní styl nestačí. Mohlo by to totiž dopadnout tak, že si člověk dá bio salám, bio máslo a bio bílý chléb. A to se zdravou výživou nemá nic společného.
Proto za důležitější hledisko zdravého životního stylu považuju vyváženost ve stravě, to znamená zdravé zdroje tuků, kvalitní sacharidy s vysokým obsahem vlákniny, dostatek ovoce a zeleniny a kvalitní bílkoviny. A především pestrost,“ dodává výživová poradkyně Lada Nosková z Dietplan.
cz s tím, že pro nadměrný zájem o původ ztrácíme kontrolu nad tím, zda jíme dostatečně a jestli nejsme každý den v podvýživě.
Vyšší cena (ne)vadí
Jedním z nejsilnějších argumentů „antibio“ hlasů je vyšší cena ekologicky produkovaných surovin. Sami spotřebitelé si ale uvědomují, kolik práce s nejistým výsledkem musí ekologičtí zemědělci zastat. Nepoužívají umělá hnojiva ani pesticidy.
A při zpracování biopotravin je to také mnohem složitější a časově náročnější. Vzhled potravin pak nebývá tolik oslňující, ale i to už principy trhu srovnávají. Pomalu, ale přece. „Biopotraviny jsou dražší, nicméně cena se pomalu začíná srovnávat s běžnými cenami. Řekla bych, že je to i vyšší nabídkou biopotravin.
Dnes už hodně lidem není jedno, co konzumují, zákazník začíná mít větší slovo a výrobce se přizpůsobuje. Je více výrobců a větší konkurence. Samostatnou otázkou v cenotvorbě jsou zemědělské dotace.
Až bude prioritou zdraví lidí, pak i biopotraviny budou levnější,“ tvrdí lékařka Marie Lukášová s tím, že takové potraviny jsou u nás záležitostí malovýroby, která bude vždy dražší.
Avšak řada drobných zemědělců, kteří biokvalitu produkují, to dělá s viditelnou láskou a to je přidaná hodnota. Organické však nemusí být nutně dražší. Lokální producenti mnohdy musí cenu (navzdory nákladům) držet níž, aby produkty jednoduše prodali.
Na co vsadit
Jelikož doposud neexistují jednoznačně vyznívající vědecké výzkumy, které by potvrdily, nebo vyvrátily prospěšnost biopotravin pro naše zdraví, zůstává na zvážení, zda do nich investovat, a hlavně v jaké míře. „To si opravdu musí stanovit každý sám.
Já osobně si někdy kupuju maso, někdy vejce a mléčné výrobky, ovoce a zeleninu téměř vůbec, protože se mi většinou nelíbí vzhledově. Myslím, že s velkým otazníkem je mouka a obiloviny – ty si nekupuju. Vím, že když nejsou vůbec chemicky ošetřeny, jsou náchylnější na škůdce, parazity a plísně.
A mě prostě nebaví pořád ve spíži hubit moly,“ odlehčuje téma Lada Nosková.
Zaměřte se na vyvážený jídelníček a podle něj nakupujte. „Ve své praxi doporučuji jako základ stravy vařit ze základních potravin a surovin, nepoužívat průmyslově zpracovanou stravu, kde je zátěž přídavných látek – éček – vyšší. Je to vždy otázka volby, možností a rozhodnutí, nakolik si člověk cení vlastního zdraví.
Pokud se klient rozhodne pro biopotraviny, je to samozřejmě lepší. Ještě lepší varianta jsou lokální biopotraviny,“ tvrdí Marie Lukášová s tím, že v biokvalitě by volila hlavně to, co kupujeme a jíme nejčastěji. Některé cizorodé látky se v těle kumulují (např. pesticidy nebo těžké kovy), takže čím delší zátěž, tím se mohou více podepisovat na našem zdraví.
„Pokud piju jednu kávu za čtrnáct dní, tam bych asi biokvalitu neřešila,“ uzavírá.
Jak poznat biokvalitu
Biozebra s popiskem produkt ekologického zemědělství: Označuje potraviny v biokvalitě vyrobené v České republice. Na obalu musí být také umístěn číselný kód kontrolní organizace (CZ-BIO-xxx).
Zelený list s hvězdičkami: Od roku 2010 jím musí být označeny všechny organické potraviny vyrobené v EU. Obal musí nést informaci o místě, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny.
Pro biopotraviny dovezené do EU z třetích zemí je však evropské logo dobrovolné. Bio pro zdravý životní styl nestačí. Bio salám, bio máslo a bio bílý chleba nemají se zdravou výživou nic společného.
Pokud nevíte, kde najít lokální biopotraviny, zkuste následující webové stránky:
Adresarfarmaru.cz – pokud chcete nakupovat přímo od výrobců a pohodlně najít ty ve svém nejbližším okolí.
Poznejsvehofarmare.cz – série poznávacích akcí, které mají za cíl propojit menší a střední farmáře s jejich potenciálními zákazníky. Ochutnejte výrobky přímo od výrobců, poznejte regionální potraviny a ty, kteří se jejich produkcí zabývají.
Kamprobio.cz – mapa, která vám ukáže, že producenty ekologického zemědělství máte hned za rohem.
Mnohem více informací o zdravém životním stylu najdete v aktuálním čísle časopisu Dieta. Čeká vás mimo jiné i velký hubnoucí manuál pro letošní rok nebo rozhovor s Dianou Kobzanovou!
Nestíháte zajít do trafiky?
Objednejte si časopis v našem iKiosku. Poštovné je zdarma!
Biopotraviny: V čem jsou lepší a proč za ně platíme víc? | Žena.cz
Některé potraviny už nechutnají tak, jako za našeho dětství: jahody bývaly sladší, švestky modřejší a rajčata chutnější.
Je to tím, že v posledních desetiletích se zemědělství změnilo ve výrobní průmysl. Hnojí se chemickými hnojivy, aby plodiny vyrostly rychleji. Také se sklízejí dříve a dozrávají ve skladech za pomoci dalších chemikálií – jen proto, aby se proces pěstování co nejvíce zkrátil a vyprodukovalo se maximální množství.
Když na kráse nezáleží
Při bioprodukci se tyto látky používat nesmějí. Vše dozrává na slunci a sklízí se, až když je plně dozrálé. Proto jsou takové potraviny chuťově lepší a vzhledově přirozenější, i když třeba nejsou hezčí. Jsou ale i zdravější?
Možná vás to překvapí, ale odpověď zní ano. Jenže důvod spočívá zjevně pouze v tom, že v nich nejsou škodlivé chemické látky. Chrání naše tělo před působením pesticidů, dalších chemikálií a rezistentních bakterií. V tom jsou bioprodukty (v cizině je najdete pod názve „organic“) jednoznačně prospěšnější pro lidské zdraví.
V čem se neliší
Jako bomba však před časem zapůsobila studie z prestižní Stanfordovy univerzity. Ukázalo se, že biopotraviny nemají proti těm obyčejným žádné zvláštní výživové hodnoty, které jim lidé obvykle přisuzují – obsah vitamínů, minerálů a podobně. Vědci však takové důkazy nenašli, přestože analyzovali 17 jiných studií provedených na lidech a 223 dalších výzkumů o obsahu výživových složek.
Vědci na jejich základě zjistili, že rozdíl v obsahu vitamínů je zanedbatelný a také poměr tuků a proteinů (například v biomléce) je téměř totožný. V žádném z obou druhů potravin nebyl ani častější výskyt bakterií či virů vyvolávajících onemocnění.
Bez cizích syntetických látek
Každý, kdo chce českému zákazníkovi předložit jakoukoli biopotravinu, musí splňovat podmínky zákona o ekologickém zemědělství. Ten přesně určuje zemědělské i technologické postupy výroby produktu a udává i jasná pravidla ochrany a zachování přírody.
Vstoupit do galerie | 9 9 jídel, které vám pomohou od bolesti
„Patří sem zákaz využívání jakýchkoliv syntetických postřiků a hnojiv, striktní zákaz podávání antibiotik a hormonů zvířatům, ale i zákaz přidávat do výrobků umělá barviva a ochucovadla,“ vysvětluje Blanka Procházková, nutriční specialistka RACIO.
Kontroly každého podniku, který vyrábí biopotraviny nebo produkuje biosuroviny, probíhá minimálně jednou ročně a je přísně kontrolováno dodržování všech uvedených bodů.
Stojí to za to?
Při produkci a výrobě biopotravin je zakázáno používat jakékoliv chemické postřiky a umělá hnojiva, ale i geneticky modifikované suroviny. Český zákazník se pak diví vyšší ceně za v jeho očích „stejnou“ mrkev.
„Ano, cena bývá vyšší.
Produkce v rámci ekologického zemědělství je finančně nákladnější – vypěstovat potraviny bez chemických hnojiv a pesticidů je totiž obecně náročnější – jak časově, tak technologicky,“ vysvětluje specialistka.
Není to buřt, co budete grilovat
„Bio“ také nesmí obsahovat přidané aromatické látky a ochucovadla. Nesmí být také vystaveno ionizujícímu záření, které se používá pro dezinfekci a odstranění bakterií. Poto se obvykle může dřív zkazit – ale tato nevýhoda je právě důkazem přírodního původu. Zato si ale obvykle víc pochutnáme.
Kde bio nepomůže
Kdo chce jíst zdravě, pro toho je vždy důležité sledovat komplexní složení potravin a číst obaly, které prozradí to nejzásadnější: Rozhodující je skladba jídelníčku, aby byl pestrý a výživově vyvážený. Tím, že zařadíte více biopotravin, jej můžete zlepšit.
Ale pozor: „Obecně platí zlaté pravidlo všeho s mírou – i bioslanina bude vždy slaninou, a přestože bude pocházet ze zvířat, které nebyly při svém chovu dopované antibiotiky a hormony, bude stále obsahovat vysoké množství tuku.“ připomíná odbornice na výživu.
Video Mohlo by Vás také zajímat: Dvořák může vést ČT jen pár měsíců. Policie byla psychologické divadlo, říká Rožánek | Video: Michael Rozsypal
Jsou biopotraviny lepší? Jasný verdikt dosud nezazněl
brambory, zelenina, ilustrační foto
•
ZDROJ: Profimedia.cz
Diskuse o tom, zda jsou biopotraviny skutečně lepší pro naše zdraví, a tudíž se vyplatí i navzdory vyšší ceně, neustále vřou ve Spojených státech. Jedním z důvodů je i skutečnost, že souhrnné výsledky ze čtyř desetiletí studií se zdají být cokoli, jen ne jasné.
Tato kontroverze se dostala minulý měsíc znovu do zpravodajských titulků, když rozsáhlá studie výzkumníků Stanfordovy univerzity zjistila, že biopotraviny, známé také pod označením organické, nemají víc výživných látek než běžné produkty, byť obsahovaly méně pesticidů. Vědci, kteří posoudili 237 různých studií, také nezjistili, že by organická masa byla zdravější.
„Když jsme s tímhle projektem začali, mysleli jsme si, že pravděpodobně najdeme nějaká zjištění, která podpoří přesvědčení o vyšší kvalitě biopotravin, než mají potraviny běžné,“ řekla doktorka Dena Bravataová ze Stanfordovy univerzity, hlavní autorka studie. „Byli jsme rozhodně překvapení, že to tak nebylo,“ dodala.
Není důkaz, že biopotraviny zlepšují zdraví
Vědci uvedli, že běžné ovoce a zelenina měly víc zbytků pesticidů než jejich organické ekvivalenty, ale tyto stopy pesticidů byly prakticky vždy v rámci úřady povoleného množství.
V roce 2011 vědci z univerzity v britském Newcastlu došli k jinému závěru, když udělali analýzu údajů ze stejných 237 studií provedených během posledních čtyř desetiletí.
Jejich výzkum, který příliš mnoho pozornosti nevzbudil, zjistil, že geneticky neupravené a pesticidů prosté ovoce a zelenina mají lepší nutriční hodnoty: kromě jiných přínosů obsahují víc vitaminu C než běžné ovoce a zelenina.
Nedostatek jednoznačných závěrů vyústil v zajímavý vývoj. Americká akademie pediatrů 22. října oznámila, že žádná vědecká studie nepotvrdila, že by biopotraviny byly zdravější.
Doporučila, aby děti konzumovaly širokou škálu ovoce a zeleniny bez ohledu na to, zda jsou bio nebo ne.
„Z dlouhodobého hlediska zatím není jasný důkaz, že konzumace organické stravy vede ke zlepšení zdraví nebo menšímu riziku chorob,“ uvedla.
To bylo potenciálně důležité prohlášení, protože mnoho rodičů by bylo rádo, kdyby dětem a především batolatům mohli dávat ovoce a zeleninu v bio kvalitě, ale stopku pro mnoho z nich představuje jejich vysoká cena. Trh s biopotravinami má už nyní hodnotu 31 miliard dolarů ročně a každý rok narůstá o dalších deset procent.
Rodiny konzumující jen bio snižují celkový příjem zdravých potravin
„Nechceme rodiny, které se rozhodnou konzumovat menší množství dražších biopotravin, a tudíž sníží celkový příjem zdravých potravin,“ řekla minulý týden Janet Silversteinová z Americké akademie pediatrů.
„Nejdůležitější je, aby děti jedly zdravou stravu bohatou na ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky a nízkotučné nebo odtučněné mléčné produkty, ať už jsou běžné nebo organické,“ dodala.
„U tohoto druhu stravy je prokázaný přínos pro zdraví.“
Studie nicméně zjistila, že podle některých výzkumů je v biopotravinách menší přítomnost stopového množství pesticidů a že bio hovězí obsahuje méně bakterií odolných vůči antibiotikům.
Autor: ČTK
Biopotraviny
Kozí mléko » Výrobky DoRa » Biopotraviny
Vzhledem k tomu, že naše výrobky jsou prodávány pod značkou BIO
jako biopotraviny, je dobré si objasnit co označení touto značkou
zákazníkům přináší.
Biopotraviny jsou vysoce kvalitní, čistě přírodní a přísně
kontrolované potraviny. Kdykoli koupíte potravinu se značkou BIO,
podporujete:
- své vlastní zdraví
- ekofarmáře, kteří pečují o životní prostředí
- rozvoj produkce kvalitních, bezpečných a zdravých potravin v ČR
- sociální stabilitu venkova a prosperující venkov
- chov zvířat bez týrání
Ekologické zemědělství nabízí řešení řady problémů, ať už
zdravotních, ekologických nebo sociálních. V systému ekologického
zemědělství je zakázáno používat škodlivé chemikálie i jiné
nepřirozené postupy s negativním dopadem na zdraví lidského organizmu
a na přírodu.
Značka BIO
Kontrolované biopotraviny z ekologického zemědělství jsou označeny
značkou BIO.
Značka BIO (která je zároveň nositelkou státního označení
„Česká kvalita“) je pro spotřebitele zárukou, že při jejich
produkci nebylo použito umělých hnojiv, pesticidů, geneticky modifikovaných
organismů ani jiných stimulátorů, hormonálních látek či jiných
chemických látek uměle vylepšující barvu, vůni či chuť potravin.
Jsou biopotraviny se značkou BIO důvěryhodné?
Zemědělci a výrobci, kteří chtějí uvádět na trh biopotraviny se
musí řídit pravidly dle zákona č. 242/2000 Sb. O ekologickém
zemědělství. V ČR dohlíží na dodržování tohoto zákona
nezávislá kontrolní organizace KEZ o.p.s.
Státní dozor nad prací KEZu
vykonává Ministerstvo zemědělství ČR. Nejméně jednou za rok je každý
ekologický podnik zkontrolován, zda dodržuje všechny závazné zákonné
směrnice při výrobě a zpracování. Prohřešky se postihují podle míry
závažnosti výstrahou, pokutou či vyloučením podniku.
Více informací
o systému kontrolu bioproduktů www.kez.cz.
Pokud jde o bioprodukty jsou v zákoně přesně stanoveny postupy,
které jsou zakázány jak při pěstování, tak při výrobě biopotravin.
V zákoně o ekologickém zemědělství najdete, že ekofarmáři
jsou povinni zachovávat mokřady, remízky a jiné prvky ekologické stability
v krajině, že nesmí použít syntetické postřiky a hnojiva, umělá
barviva a ochucovadla, že při chovu zvířat nesmí preventivně podávat
antibiotika či hormonální stimulátory růstu (jak je to běžné
u konvenčního chovu), nesmí upalovat zobáky ani používat klecové
chovy zvířat.
V zákoně i zjistíte, co obnáší ekologický chov včel či ryb
a jak je zajištěna kontrola bioproduktů. Celý Zákon o ekologickém
zemědělství zavazuje ekologické farmáře a producenty ke zvyšování
přírodní úrodnosti půdy, k péči o krajinu a k šetrné
výrobě čistě přírodních biopotravin.
Více informací o ekofarmářích včetně znění Zákona se dozvíte
na webových stránkách Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO www.pro-bio.cz.
Kam pokračovat?
Seznam všech výrobků DoRa, Zdravotní účinky kozího mléka
Jogurtové kozí mléko jahodové
Překvapivý výzkum: Biopotraviny nejsou zdravější
Zahrnujete do svého jídelníčku pravidelně biopotraviny a věříte, že jsou pro vaše zdraví prospěšnější než ty obyčejné? Výsledky britského výzkumu vás možná překvapí. Biopotraviny nejsou zdravější než ty z velkovýroben. Jak k tomuto závěru vědci došli? Máme dál kupovat bio? Nebo je jedno odkud potraviny pochází a jak jsou vyráběny?
Při slově bio na obalu výrobku si většina z nás představuje, že se jedná o potraviny, které jsou zdravější než ty obyčejné.
Biopotraviny jsou vyráběné pomocí ekologického zemědělství a měly by být kvalitnější, než ty produkované běžným způsobem.
Při výrobě biopotravin se nepoužívají syntetické přídavné látky, a proto by měly mít výraznější a “opravdovější” chuť. Jsou ale biopotraviny skutečně zdravější?
Touto otázkou se na žádost Britského úřadu pro kontrolu potravin (FSA) zabývali experti z London School of Hygiene and Tropical Medicine, kteří došli k překvapivým informacím. Podle výsledků výzkumu totiž biopotraviny nejsou zdravější a výživnější než běžně vyráběné potraviny. Jak moc je ale tato informace objektivní a můžeme jí bez okolků důvěřovat?
„Podle vědců obsahují obyčejné potraviny a biopotraviny zhruba stejný podíl vápníku, vitamínu C a železa.“
Závěry výzkumu byly zveřejněny v časopise American Journal of Clinical Nutrition ve středu 29. července. Výzkum byl prováděn během pěti let a vycházel ze 169 studií publikovaných za posledních padesát let, které byly vybrány z 50 000 časopisů.
Výzkum byl rozdělen do dvou samostatných částí, z nichž se jedna zaměřila na rozdíly v obsahu živin a druhá pak zkoumala zdravotní výhody konzumace biopotravin. Souhrnně lze říci, že rozdíly v nutriční hodnotě byly prokázány pouze u 55 ze 169 studií, řekl vedoucí výzkumu Alan Dangour.
Studie analyzovala jen část dat o biopotravinách
Je ale možné, že bychom se po tolika kladných ohlasech ze strany veřejnosti i odborníků dozvěděli, že biopotraviny pro nás nemají žádný zvláštní přínos? To vypadá dost nepravděpodobně. Co se výzkumu týká, analyzoval velmi omezené množství vědeckých prací, a to pouze těch psaných anglicky. Navíc nebyly do analýzy zahrnuty nejnovější studie EU, jež byly zveřejněny v dubnu tohoto roku.
Označení bio má být zárukou, že se jedná o prudukt ekologického zemědělství
Zatím také neexistují žádné vědecké studie o dlouhodobém působení pesticidů na lidský organismus, tudíž nemohly být do výzkumu zahrnuty. Je ale dosti pravděpodobné, že právě tyto studie by výsledky pozměnily.
Syntetická dusíkatá hnojiva a některá fosforečná hnojiva, která jsou v ekologickém zemědělství zakázána, avšak v konvenčním zemědělství normálně používána, mohou totiž při dlouhodobém působení způsobovat některé závažné zdravotní problémy. Patří mezi ně poruchy imunitního systému, sexuální poruchy, rakovina, sterilita a další. Tyto závěry oznámila v roce 2006 Evropská komise. Je tedy jasné, že ekologičtí zemědělci, kteří hnojí své půdy dobře ošetřovanými organickými hnojivy, sklízejí oproti tomu produkty harmonicky živených rostlin.
Studie ověřila rozdíly v podílech živin
Přestože tedy ze závěrů vědců z londýnské školy vyplývá, že rozdíly mezi biopotravinami a konvenčními potravinami jsou zanedbatelné, není tomu tak u obsahu všech živin.
Podle vědců obsahují oba druhy zhruba stejný podíl vápníku, vitamínu C a železa. Ohledně jiných důležitých látek ale oproti běžným potravinám vyhrávají biopotraviny.
Ty obsahují o 12,7 % více bílkovin, o 53,6 % více betakarotenu, o 38,4 % více flavonoidů a o 2,5 % více draslíku.
Sami vědci dále připouštějí, že biopotraviny obsahují větší množství některých dalších užitečných látek. Například v bio-mase a bio-mléce byla prokázána v průměru o 2,1% až 27,8% větší hodnota zdraví prospěšných polynenasycených mastných kyselin než v konvenčním mase a mléce.
Podle vědců obsahují biopotraviny a konvenční potraviny stejný podíl vápníku, vitamínu C a železa. U biopotravin naopak najdeme více bilkovin a flavonoidů
Jaký je hlavní přínos biopotravin?
Ačkoliv výzkum nepřinesl jasný důkaz o tom, že by biopotraviny byly zdravější, je jasné, že to není jediný důvod, proč je lidé kupují.
Nedávný průzkum v EU zjistil, že běžní nakupující biopotravin si dobře uvědomují další plusy, jež ekologické zemědělství a biopotraviny přinášejí.
Kvalita výrobků totiž není určena pouze vlastnostmi jednotlivého produktu, ale celým způsobem výroby a zpracování.
Biopotraviny přinášejí výhody zejména, co se týká zdravotní nezávadnosti a kvality.
Na rozdíl od klasických potravin neobsahují chemická aditiva, konzervanty, stabilizátory a umělá barviva.
Ekologické zemědělství a výroba biopotravin jsou řízeny přísnými předpisy, což je výrazně odlišuje od běžné zemědělské produkce. Není už tohle dostatečný důvod zvolit tento typ výrobku?
Nákupem biopotravin navíc zákazník vědomě podporuje zdravé životní prostředí a různorodost krajiny.
Tím, že se v ekologickém zemědělství nepoužívají umělá hnojiva, chrání tento typ hospodaření povrchové a podzemní vody a navíc šetří množství energie, vynaložené na výrobu hnojiv.
Na ekologických polích najdeme až o 40 % více druhů volně rostoucích rostlin, o 15 % více střevlíku a o 25 % více žížal, které půdu pomáhají zúrodnit. Hnízdí zde také více ptáků, včel i motýlů.
Výhody ekologického zemědělství
Navíc jsou tyto výrobky vyprodukovány eticky.
Podle uznávané odborové organizace Compassion in World Farming má ekologické zemědělství nejvyšší standardy v oblasti zacházení se zemědělskými zvířaty.
Jsou chovaná v podmínkách pro ně přirozených, bez stresu, s kvalitním krmením bez umělých náhražek. Dávají nám tedy maso, mléko a vejce nesrovnatelně lepší než z konvenčních velkovýrobních chovů.
Pro všechna zvířata v ekologickém zemědělství je povinný výběh nebo pastva. Zdroj: http://media.independent.com
Bioprodukty neobsahují pomocné genetické látky ani herbicidy. Přehledné studie o biokvalitě produktů z let 1926 až 1998 dále ukazují, že listová zelenina má až o 50 % nižší obsah dusičnanů.
Naopak díky tomu, že jsou biopotraviny pěstovány bez umělých hnojiv a postřiků syntetickými pesticidy, rostou pomaleji, obsahují tudíž méně vody a mají větší obsah sušiny, minerálních látek, stopových prvků a aromatických látek.
Díky tomu mají lepší a výraznější chuť.
Jak hodnotí biopotraviny vědci?
Vedoucí výzkumu Alan Dangour řekl, že neexistuje žádný důkaz o tom, že by konzumace biopotravin měla pro člověka nějaký zdravotní přínos. Sám však vzápětí potvrdil, že důvodů proč biopotraviny kupovat je mnohem více.
Uvedl, že agentura bude i nadále spotřebitelům poskytovat užitečné informace a snažit se předložit dostatek kvalitních důkazů o biopotravinách.
Zpráva FSA totiž potvrdila, že bez dlouhodobého vědeckého sledování nelze potvrdit nebo vyvrátit prospěšnost biopotravin pro lidské zdraví.
Vědecká studie nepotvrdila, že konzumace biopotravin je pro lidské zdraví prospěšnější, než konzumace běžných potravin z velkovýroben.
Studie však dala za pravdu tomu, že biopotraviny obsahují více živin prospěšných pro lidské tělo, jako jsou bílkoviny, betakaroten neb draslík. Koupí biopotravin podporujeme ekologické zemědělství, které je celkově šetrnější k přírodě.
Nevíte, zda si koupit bio jablko nebo to, jehož růst byl podpořen herbicidy? Zkuste si vyzkoušet, které vám bude více chutnat. Rozhodnutí vždy konec konců závisí na každém z nás a na našich prioritách.