Jak chránit děti před prasečí chřipkou

Zjistěte více o očkování Před početím by každá žena měla zhodnotit svůj zdravotní stav. Důležitá je pak také kontrola povinných očkování.

Některá očkování je vhodné provést ještě před plánovaným těhotenstvím, ovšem ani v jiném stavu není nutné se případné prevenci vyhýbat.

Před plánovaným těhotenstvím je rozumné projít si očkovací průkaz a ujistit se, že máte všechna základní očkování. Na co se zaměřit?

• Tetanus je vhodné přeočkovat každých 10 let.
• Černý kašel se u dospělých povinně nepřeočkovává, ale vzhledem k narůstajícímu výskytu onemocnění se to důrazně doporučuje. Zejména pak rodinám, které očekávají dítě.
• Tetanus a černý kašel je vhodné doplnit přeočkováním proti záškrtu.
• Zarděnky, spalničky a příušnice – proti těm by měly být nastávající maminky chráněny. Pokud tomu tak není, je velmi důležité očkování doplnit. Jde totiž o infekce, které jsou nebezpečné pro ženu i dítě.

Zvažte dobrovolnou prevenci

Velmi přínosná jsou pro budoucí matky i některá nepovinná očkování.

• Plané neštovice nejsou součástí povinného očkování. Ženám, které tuto nemoc neprodělaly, se však očkování doporučuje. Infekce v těhotenství je velmi nebezpečná pro plod.
• Ochrana před chřipkou se v České republice stále podceňuje. Přitom infekce některými kmeny je pro gravidní ženy značně nebezpečná. Pandemická „prasečí“ chřipka měla velkou část obětí právě mezi těhotnými.
• Očkování proti pneumokokům ochrání matku i miminko. Děti do pěti let jsou invazivními infekcemi nejohroženější. Potomka můžete nechat očkovat od dvou měsíců, do té doby jej mohou chránit protilátky od vás. Totéž platí i o meningokokové infekci.

Očkování v těhotenství

Pokud nastane situace, že je očkování nutné nebo velmi žádoucí během těhotenství, je potřeba zvážit poměr přínosu a rizika.

1. Živé očkovací látky se během těhotenství zpravidla nepodávají, pokud není vysoké riziko nákazy nebezpečnou infekcí.
2. Neživé očkovací látky jsou v naprosté většině považovány za vysoce bezpečné. V případě potřeby se aplikují i v těhotenství.

Nejsou důkazy o tom, že by vakcíny poškozovaly nastávající matku nebo plod. Odborníci se však preventivně snaží u žen v období gravidity vyhýbat se všem hypotetickým rizikům, včetně podávání jakýchkoli léčiv, která nejsou nutná. Pokud se žena nechala očkovat a až potom zjistila, že je těhotná, je lepší v případě pochybností vše prodiskutovat s lékařem.

(pez)

Před prasečí chřipkou chrání stáří. Dětem imunita chybí

Vědci pozorují, že viry chřipky a jiných onemocnění se navzájem perou – ve prospěch pacienta

Praha – Proč je nákaza virem prasečí chřipky u starších lidí mírnější, než by se dalo čekat, a naopak děti infikuje snáze?

Vědci zjistili, že lidský imunitní systém dokáže rozpoznat některé části tohoto viru, které jsou podobné starším virům. Tělo je tedy už z minulosti připraveno se proti nim bránit. Ale jen u lidí, kteří už měli dost času na to, aby se stačili s předchozími viry setkat.

Poloviční podoba s minulostí

Molekulové struktury viru, které rozpoznává lidský imunitní systém (takzvané epitoty), se asi z poloviny podobají strukturám ze starších typů viru H1N1. Popsali to američtí vědci v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Různé subtypy viru H1N1 po zeměkouli průběžně cirkulují minimálně od roku 1918, kdy vyvolal pandemii takzvané španělské chřipky. Ta zavinila v letech 1918 a 1919 úmrtí nejméně padesáti milionů lidí. Od té doby je však tento virus mnohem mírnější. Až letos zase jedna jeho podoba vyvolává pandemii, neboli epidemii světových rozměrů.

Podobností současného viru s jeho předchůdci se nyní vysvětluje, proč mnoho dospělých, zejména těch nad padesát let, mělo průběh prasečí chřipky mírnější, než by se dalo čekat. Jejich organismus na ni byl připraven z minulých, mírnějších nákaz nebo z očkování, které během života podstoupili.

Naopak děti a mladí lidé tuto ochranu z minula nemají, protože podobnou nákazu dosud neprodělali.

Bohužel zmíněné orientační znaky slouží pouze k „navádění“ imunitních bílých krvinek typu T, které zničí už napadené buňky a znemožní viru, aby se v nich dále rozmnožoval. Zmírní tedy průběh onemocnění. Nestačí však k rozpoznání viru hned v okamžiku, kdy vstoupí do organismu, což by onemocnění úplně zabránilo.

Rýma brzdí chřipku

O další šťastné náhodě spekulují evropští a australští vědci v odborných časopisech Eurosurveillance a Journal of Clinical Virology.

Zdá se totiž, že viry, které způsobují rýmu a podobná onemocnění dýchacích cest (rinoviry), současně blokují postup nynějších virů prasečí chřipky. Člověk nakažený těmito viry a poté ještě napadený prasečí chřipkou nemá komplikovanější průběh chřipky; naopak, má ji mírnější.

Vědci nyní zkoumají tento jev, zvaný virová interference, aby zjistili, zda se nedá využít pro sestavení nových protichřipkových léků – samozřejmě bez nežádoucích účinků v podobě rýmy.

Navzdory všem spíše pozitivním zprávám se však stále nedá odhadnout, zda se relativně mírný průběh prasečí chřipky udrží i při předpokládané kulminaci epidemie během příštích týdnů.

odborný časopis

• Chřipka je pro své klinické a epidemiologické vlastnosti „specifický syndrom,“ který postihuje celé tělo (nikoli jen dýchací cesty) a pokud ji přecházíme nebo nedostatečně léčíme, jsme na dobré cestě k následným akutním nebo chronickým
• komplikacím.

Podle EU (Evropská Unie) každý rok onemocní chřipkou 25 – 50 milionů lidí, 40 000 lidí onemocní v sezoně a až 250 000 lidí během chřipkové epidemie. Původcem běžného chřipkového onemocnění je chřipkový virus ze skupiny tzv. Orthomyxoviridae. První stručné informace o chřipkové epidemii jsou již z r. 412 př. n. l., podrobnější až ze 16. století. První pandemie, při které byl tzv. archeologickou serologií prokázán chřipkový virus A (H2N2) proběhla v letech 1882 – 1889, v letech 1898 – 1901 byl objeven virus A (H3N8) a v roce 1931 první prasečí kmen. Proběhlé epidemie a pandemie chřipky jsou v následujícím přehledu: a/ Španělská chřipka v letech 1918 – 1919, způsobená virem A (H8N2) si vyžádala 30 – 50 milionů obětí po celém světě. Způsobil ji ptačí virus přímým přenosem na člověka bez adaptace. b/ Asijská pandemie, způsobená virem A (H2N2) v r. 1957 c/ Hongkongská chřipka, jejímž původcem je virus A (H3N2) v r.1968 d/ Prasečí chřipka v r. 1976 v USA e/ Ruská chřipka v r. 1977, kdy se vrátil subtyp (H1N1) f/ Ptačí chřipka v r. 1930 g/ Mexická chřipka v r.2009 jako pandemie viru A (H1N1) Teprve od r. 1977 je aktivní chřipkový virus A (H1N1) s výjimkou let 2005 – 2006, kdy byl dominující virus A (H3N2). Virus A má dva typy povrchových antigenů: hemaglutinin (H) a neuraminidázu (N). U lidí známe 5 hemaglutininů a 2 neuraminidázy, jejich vzájemnou kombinací nebo jejich variant vznikají různé mutanty, které mohou vyvolat epidemie. Selekčním tlakem imunity populace vzniká antigenní grift (posun), dochází k menším mutacím viru a takto vzniklé mutované viry jsou příčinou recidivujících malých epidemií, a to ve dvou – až tříletých cyklech. Antigenní shift (zlom antigenní) vzniká genetickou rekombinací mezi viry lidskými a živočišnými, čímž se mění jeden nebo oba antigeny a vznikne nový typ viru A, který způsobuje nikoli epidemie, ale pandemie v desetiletých i víceletých intervalech. Virus chřipky B vyvolává pouze epidemické onemocnění, hlavně v dětských kolektivech. Chřipka se přenáší kapénkovou nákazou a po jejím prodělání nezůstává imunita. Začíná náhle z plného zdraví horečkou 38 – 40 st., zimnicí, silnou bolestí hlavy, očí, svalů a kloubů, nápadná je celková únava až vyčerpanost. U starších pacientů často vidíme gastrointestinální projevy: nausea, zvracení, nechutenství, průjmy, někdy i hematemeza a meléna. Dva dny po této fázi se objeví suchý dráždivý kašel bez expektorace, který se poté mění na kašel produktivní s vykašláváním vazkého hlenohnisavého sputa a retrosternální bolestí, mění se i poslechový nález na plicích: dýchání čisté sklípkové se mění na dýchání s pískoty, vrzoty nebo drobnými chrůpky. Tyto přiznaky přetrvávají zhruba 3 – 4 dny, únava a celková slabost může trvat i několik týdnů. Chřipkové onemocnění má příznivý průběh a nevyžaduje speciální terapii, s komplikacemi musíme počítat u osob s vážným jiným onemocněním: u kardiaků, u imunosuprimovaných, u diabetiků, u astmatiků, po transplantacích, u onemocnění jater a ledvin a u dětí. Rizikovou skupinou jsou všechny věkové kategorie seniorů, pacienti v zařízeních dlouhodobé péče, v domovech důchodců, pracovníci ve zdravotnictví a v sociálních ústavech. Komplikace chřipky jsou primární nebo sekundární. K primárním = virovým komplikacím řadíme akutní laryngitidu, akutní tracheobronchiolitidu, intersticiální pneumonii, myokarditidu a postižení CNS: encefalopatie, encefalitida. K sekundárním = bakteriálním komplikacím patří bronchopneumonie, sinusitidy, otitidy, chronické bronchitidy s akutní exacerbací a syndrom toxického šoku. U některých pacientů vidíme i změny chování: bludy, halucinace, celková zmatenost a suicidia. U dětí jsou nejčastějšími komplikacemi febrilní křeče, uzlinový syndrom, otitidy, pseudokrup, bronchiolitida. Je zajímavé, že u většiny dětí chybí pocení. Sekundární komplikace způsobuje nejčastěji Staphylococcus aureus, H. influenzae, Streptococcus pneumonie, vzácně i Klebsiella pneumoniae a Mycobacterium pneumonie. Obraz prasečí chřipky: horečka, zimnice, únava, nechutenství, kašel, rýma, zvracení a průjmy, před vypuknutím prasečí chřipky u dětí se může objevit tachypnoe, cyanosy, dehydratace v souvislosti s omezeným příjmem tekutin nebo pocením, lokální kožní změny. U dospělých vidíme tachykardie, tachypnoe, retrosternální bolest, závratě, náhle vzniklé stavy zmatenosti, protrahované zvracení. Nákaza se šíří vzduchem, (kapénková infekce, 1 kapénka obsahuje až milion virů) přímým kontaktem s nemocným, ale i nepřímým kontaktem (oblečení, telefon atd.). Pacienti neumírají na chřipku samotnou, ale v souvislosti se zhoršením chronického onemocnění, které mají v anamnese a pro které se léčí v odborných ambulancích. Obraz ptačí chřipky: Zdrojem infekce jsou divoké kachny, rackové, drůbež. Začátkem 20. století proběhla v Asii panzoonoza ptačí chřipky, způsobená virem A (H1N1) a přímým kontaktem chovatelů drůbeže s nemocnými ptáky. Inkubační doba je 5-7 dní, prvními příznaky je těžká únava, subfebrilie a dráždivý kašel. NĚKTERÉ INFORMACE SZÚ (STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV) VE VZTAHU KE CHŘIPCE • První prasečí kmen viru chřipky známe z roku 1930

• První ptačí kmen viru chřipky známe z roku 1902

• První lidský kmen chřipky A (H1N1) je z roku 1993, poslední subtyp byl izolován v roce 2005 V čem se liší chřipka sezonní od pandemické ?? a) chřipka sezonní se vyskytuje každoročně b) chřipka pandemická, kde jsou shiftové změny v intervalech desítek let PANDEMIC VIRUS (H1N1) V R.

2009 – VŠEOBECNÁ CHARAKTERISTIKA a) první případy jsou ze Severní Ameriky b) je typický snadný mezilidský přenos c) na tvrdých předmětech virus přežívá až 48 hod., na oblečení a papírových kapesnících přežívá až 12 hod., na dlaních cca 5 minut. Rychle se šíří celosvětově, pouze 9 týdnů.

Prozatím je antigenně stabilní, ale lze očekávat driftové změny d) od sezonní chřipky se liší tím, že může končit letálně, hlavně mladých lidí v kombinaci s akutní respirační infekcí e) mezi cirkulujícími chřipkovými viry narůstá převaha virů pandemických f) virus je citlivý na inhibitory neuroaminidazy, což je Oseltamivir a Zanamivir rezistence na Oseltamivir je sporadická g) sezonní vakcína nemá efekt u pandemií, ale může působit preventivně u druhé vlny chřipky podle informací US-CDC byli ke 30.10.09 dominantní viry pandemické nad sezonními JAK SE PROJEVUJE PANDEMIE CHŘIPKY A (H1N1) a) infekce se přenáší kapénkovou nákazou, virus se vylučuje až po odeznění akutní fáze b) 2 – 6 % nakažených musí být hospitalisováno c) více jak 90 % nakažených jsou osoby mladší 60 let d) cca 30 % pacientů nemá vysoké teploty a někteří jsou zcela afebrilní e) cca 30 % pacientů má obtíže gastroenterální PANDEMIC VIRUS (H1N1) V ČESKÉ REPUBLICE a) jedná se spíše o onemocnění importované b) pandemic virus (H1N1) má široké spektrum projevu DIAGNOSA CHŘIPKOVÉHO VIRU VČETNĚ (H1N1) VIRU a) nutné jsou správné odběry: ráno nalačno, nečistit si zuby, nekloktat b) stěr z nasofaryngu a nosních průduchů, nikdy ne z dutiny ústní, krku, nosu c) musí být vhodné prostředí pro rozmnožení a kultivaci d) nejprve se musí prokázat virový Ag – protein a poté Ag – protilátky e) prokázat virovou RNA f) musíme prokázat signifikantní zvýšení protilátek mezi akutním a rekonvalescentním vzorkem séra JAKÉ JSOU ZÁSADY TERAPIE CHŘIPKY V případě, že nejsou rizika možných komplikací není nutná kauzální medikace, stačí pouze klid na lůžku, antipyretika (v současnosti se místo kys. Acetylsalicylové doporučuje paracetamol), expektorancia, mukolytika, vitamíny a teplé nápoje v dostatečném množství. Chřipku začínáme léčit tehdy, jestliže se po běžné terapii objeví komplikace. Preferujeme Oseltamivir před Zanamivirem i proto, že ho můžeme podávat i novorozencům podle tělesné hmotnosti a to jako profylaxe chřipky B. U chřipky Pandemic (H1N1) 2009 nepodáváme léky preventivně. Oseltamivir lze kombinovat se všemi léky, ale opatrně ho musíme podávat při terapii Metotrexatem, chlorpromazinem a fenylbutazonem. Určitá opatrnost by měla být v případě dlouhodobé terapie salicyláty. Jako antivirový preparát v ČR je k dispozici Tamiflu. PREVENCE CHŘIPKY Protichřipková vakcína obsahuje 15ug hemaglutininu kmene A (H1N1), A (H3N2) a typu B. Je to trivakcína a skladba kmenů musí svým složením odpovídat doporučení expertů WHO. Očkování v ČR probíhá podle národního doporučení. Dávka u dospělých a dětí od 36 měsíců je 0,5 ml jednorázově, děti od 6 měsíců do 35 měsíců je 0,25ml a 2. dávka po 4 týdnech od 1. dávky. JAKÝ JE PŘÍSTUP MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ?? Podle hlavního hygienika ČR Dr. Víta je cílem zajistit ČR před hrozbou potenciálních epidemií. Rizikem současnosti je politika a ekonomika, globální oteplování, zneužití jaderných zbraní, chemické hrozby, biologické hrozby (nezaviněný výskyt infekce, cílené zapírání infekce a místa působení virové infekce: živá síla…rostliny… koroze kovů… degradace plastů atd.) Systém biologické ochrany EU má 4 základní klíčové oblasti: • audio konference • společná opatření: např. rychlé hlásící systémy kontaminace potravin aj. • nutné je sledovat lodi a ostatní dopravu z Ameriky do Evropy atd. • analýza otevřených zdrojů Podle ministerstva je nutné respektovat Mezinárodní zdravotní řád ve světě, jehož cílem je zajistit bezpečnost proti mezinárodnímu šíření nemocí s minimálním narušením světové dopravy a transportu. ECDC mandát byl založen podle směrnice 851 / r. 2004, byl schválen parlamentem, zástupci ČR jsou v řídícím výboru a poradním fóru. PANDEMICKÉ PLÁNY Světová zdravotnická organizace WHO vyhlásila 11.6.2009 šestý stupeň pandemie. Národní pandemický plán ČR byl schválen jako doklad č. 1271 / r. 2006, jeho novela obsahuje doporučení EU, jeho obsahem je sledování počtu nově nakažených prasečí chřipkou a počet úmrtí. Epidemiologické systémy v ČR jsou v rámci hygienických stanic krajů a monitorují počet akutně vzniklých respiračních onemocnění a zároveň se aktualizují pandemické plány. O vhodném způsobu řešení situace by měl rozhodovat tzv. pandemický tým, jehož členy jsou: nemocniční hygienik, lékař léčebně preventivní péče, tiskový mluvčí, zástupci lékařského a nelékařského zdravotnického personálu, zástupce hospodářské zprávy, lékárenského zařízení, odd. zásobování zdravotnickým materiálem atd. Pandemický tým spadá pod vedení lůžkového zdravotnického zařízení. V nemocnicích by se mělo hlásit každé nové chřipkové onemocnění, měly by být k dispozici informace o nozokomiálních infekcích, stav základních léků, informace o desinfekci, prostředcích pro osobní hygienu, musí být pevně stanoven čas, kdy se budou informace předávat, musí být zajištěna komunikace s krajskou hygienickou stanicí ohledně hlášení nových případů chřipky. Veřejnost musí být přesně informována o zavedených opatřeních (zákaz návštěv, ochrana před nákazou), vyhradit jedno místo pro příjem pacientů s podezřením na chřipku. Je nutné mít přehled a záznamy o vydaných informacích. Ochrana zaměstnanců: za určitých situací je možné nařídit výpomoc zaměstnancům a studentům lékařských fakult v lůžkových podle § 31 zákona č. 240 / 2000 Sb. a ústavního zákona č. 110 / 1998 Sb. Podle zákona č. 262 / 2006 Sb. je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců v zařízení s ohledem na možnost ohrožení jejich zdravotního stavu. Ochranné prostředky musí zaměstnance chránit, ale nesmí je omezovat při činnosti a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem, kterým je nařízení vlády č. 21 / 2003 Sb. Podmínky ochrany zdraví při práci stanovuje nařízení vlády č. 361 / 2007 Sb. KOORDINACE ZDRAVOTNÍ PÉČE VČETNĚ LOGISTIKY Týká se zásobování, provozu lůžkových zařízení, reprofilizace lůžek. Pandemický plán by měl mít přesně zpracováno, jak budou postupovat v případě potřeby jednotlivá lůžková odd., zda bude nutné navýšit počet lékařů pro příjem pacientů, přesun personálu atd. V nemocnicích je v případě pandemie nezbytné: a) izolovat pacienty s chřipkou od ostatních, nedávat na jeden pokoj pacienta s podezřením na prasečí chřipku a pacientka s potvrzenou prasečí chřipkou b) zakázat návštěvy c) izolovat personál s příznaky chřipky d) pacienti s podezřením na chřipku by měli být na příjmu izolovaní od ostatních, měla by být instruována ZSHMP a LSPP, stejně jako společnosti převážející nemocné e) je nutné zajistit dostatečnou kapacitu lůžek a zdravotnický materiál (ATB, antivirotika, desinfekční přípravky, přístrojovou techniku, medicinální plyny, infuzní roztoky, masky k inhalaci atd.) f) NRL pro chřipku ve Státním zdravotnickém ústavu v Praze a Zdravotní ústav

1. v Ostravě určí místa, kam bude odesílán materiál na vyšetření
2. MUDr. Lenka Hronovská

Literatura Lékařské listy č. 17 / 2009, str. 11-15 Jiří Beran, Jiří Havlík a kol.: Lexikon očkování (Jesenius Maxdorf 2008) – kapitola 20 Jiří Votava : Pneumologie v praxi (Galen r. 1996) Jiří Beran, Jiří Havlík: Chřipka (Jesenius 200Maxdorf 2005) Chlípek J., Beran J.

, Šplíno: Použití antivirotik v prevenci a léčbě chřipky, Praktický lékař 2002, str. 154-157 Zdravotnické noviny 5.10.2009: str.2 – Očkování proti prasečí chřipce začne v listopadu str. 6 – Povinné očkování v USA naráží na odpor Tempus medicorum 9/2009, ročník 18: Antivirotika v léčbě tzv. prasečí chřipky str. 36-37 M. Staňková, V. Marešová, J.

Vaništa: Infekční lékařství – minimum pro praxi (Triton 2002), str. 94 – 97

Seminář o virozách a chřipce společnosti KlinLab, s.r.o.

Prasečí chřipka

Prasečí chřipka je respirační onemocnění u prasat způsobené virem chřipky typu A, které u nich často propuká. Lidé za normálních okolností touto nemocí neonemocní, ale k nakažení lidí může dojít a stává se to.

V minulosti byl zaznamenán přenos viru prasečí chřipky z člověka na člověka, ale přenos se omezil na max. tři lidi.

Existují ve Spojených státech případy lidí nakažených prasečí chřipkou?

Na přelomu března a dubna 2009 byly poprvé zaznamenány případy lidí nakažených virem prasečí chřipky typu A (H1N1) v jižní Kalifornii a nedaleko od San Antonia v Texasu. V dalších státech USA stejně jako na mezinárodní úrovni byly případy nakažení taktéž monitorovány.

Aktualizovaný seznam potvrzených případů nakažení prasečí chřipkou je k nalezení na stránkách Centra pro kontrolu šíření nemocí (CDC) na http://www.cdc.gov/swineflu/investigation.htm; regionální a vládní zdravotní agentury přitom spolupracují na společném vyšetřování situace.

Je prasečí chřipka přenosná nemocí?

Centrum pro kontrolu šíření nemocí určilo, že prasečí chřipka typu A je nakažlivá a přenáší se z člověka na člověka. Přesto v tuto chvíli přesně nelze definovat, jak jednoduše je virus mezi lidmi přenositelný.

Jaké jsou příznaky a symptomy prasečí chřipky u lidí?

Syptomy prasečí chřipky u lidí jsou obdobné jako syptomy klasické lidské chřipky a zahrnují horečku, kašel, bolesti v krku, bolesti svalů a hlavy, zimnici či únavu. Někteří lidé také uváděli průjem a zvracení.

V minulosti  byla v souvislosti s nákazou prasečí chřipky u lidí zaznamenána vážná onemocnění (zápal plic a selhání dýchání) i úmrtí.

Stejně jako sezónní chřipka i prasečí chřipka  může způsobit zhoršení výchozího (původního) zdravotního stavu.

Jak se prasečí chřipka přenáší?

Předpokládá se, že přenos prasečí chřipky typu A (H1N1) probíhá stejným způsobem jako sezónní chřipka. Chřipkové viry se šíří z člověka na člověka především kýcháním nebo kašlem. Někdy se lidé mohou nakazit taktéž dotekem místa infikovaného virem a následného přenosu do úst nebo nosu.

Jak může člověk s chřipkou nakazit někoho dalšího?

Nakažení lidé mohou ostatní nakazit od prvního dne, než se symptomy projeví, až do sedmi a více dnů poté, co začnou být nemocní. Což znamená, že chřipku můžete na někoho přenést ještě předtím, než ji u sebe identifikujete, a stejně tak i při jejím průběhu.

Co bych měl(a) udělat, abych chřipku nedostal(a)?

První a nejdůležitější pravidlo je umývat si ruce. Snažte si udržet celkově dobrý zdravotní stav. Hodně spěte, buďte fyzicky aktivní, zvládejte stres, pijte hodně tekutin a jezte vyváženou stravu. Snažte se nedotýkat se ploch, které mi mohly být nakaženy virem. Vyhněte se kontaktu s nemocnými lidmi.

Existují léky proti prasečí chřipce?

Ano. Centrum pro kontrolu šíření nemocí doporučuje užívat k léčbě i prevenci před onemocněním některým z virů prasečí chřipky oseltamivir or zanamivir.

Protivirové léky se podávají na předpis (v podobě prášků, kapek nebo inhalačního přístroje) a bojují proti chřipce tak, že v těle zabraňují virům v jejich další reprodukci. Pokud onemocníte, léky vám průběh nemocí zmírní a rychleji se zotavíte.

Taktéž zabraňují vážným komplikacím způsobených chřipkou. Pro účinnou léčbu je nutné nasadit léky ihned po onemocnění (během dvou dnů od začátku symptomů.

Jak dlouho může nakažený člověk šířit chřipku mezi ostatní?

Lidé nakažení prasečí chřipkou jsou potenciálními přenašeči po celou dobu příznaků nemoci a  až sedm dnů následujících po vypuknutí nemoci. Děti, především mladšího věku, mohou být potenciálními přenašeči ještě delší dobu.

Jaké povrchy jsou nejvíce náchylné ke kontaminaci?

Bakterie se mohou šířit, kdy se člověk dotkne nějakého kontaminovaného místa a následně se dotkne očí, nosu či úst. Kapénky z kýchání a rýmy infikovaného člověka se pohybují vzduchem. Bakterie se tak přenesou ve chvíli, kdy se člověk dotkne takových kapének z povrchu jako je např. stůl a poté se bez toho, aniž by si umyl ruce, dotkne očí, úst či nosu.

Jak dlouho přežije virus mimo tělo?

Víme, že některé viry a bakterie mohou žít dvě i více hodin na površích jako jsou kavární stoly, dveřní kliky či stoly. Častá hygiena rukou pomůže snížit riziko nakažení z takových povrchů.

Co mohu udělat pro to, abych neonemocněl?

V tuto chvíli neexistuje žádné očkování proti prasečí chřipce.  Existují však každodenní úkony, které mohou pomoci zabránit šíření bakterií, jenž způsobují nemoci dýchacích cest jako je chřipka:

• Když kašlete či kýcháte, zakryjte si nos a ústa kapesníkem. Po použití vyhoďte kapesník do koše.
• Umývejte si často ruce, především poté, co zakašlete, kýchnete či se vysmrkáte. Mýdla s přídavkem alkoholu jsou taktéž účinná.
• Nedotýkejte se očí, nosu a úst. Bakterie se přenášejí skrze ně.
• Pokuste se zamezit blízkému kontaktu s nemocnými lidmi.
• Pokud chřipkou onemocníte, Centrum pro kontrolu šíření nemocí doporučuje, abyste zůstali doma a omezili kontakt s ostatními, které byste mohli ohrozit nákazou.

Jak můžeme nejlépe zabránit šíření viru skrz kašel a rýmu?

Pokud onemocníte, omezte na nejvyšší možnou míru kontakt s ostatními lidmi. Nechoďte do práce ani do školy. Když kýcháte či smrkáte, zakrývejte si ústa a nos kapesníkem. Můžete tak uchránit ostatní před nákazou. Použitý kapesník odhoďte po použití do odpadkového koše. Pak si umyjte ruce a čiňte tak pokaždé když zakýcháte nebo se vysmrkáte.

Jak si mám nejlépe umýt ruce, abych se nenakazil(a) chřipkou?

Časté mytí rukou Vás pomůže ochránit od bakterií. Používejte vodu s mýdlem nebo mýdlo s přídavkem alkoholu. Doporučujeme ruce umývat pod tekoucí teplou vodou 15 a 20 vteřin.

Pokud nemáte k dispozici mýdlo s vodou, postačí ubrousky napuštěné látkami s přídavkem alkoholu nebo gelová sanitární mýdla. K dostání jsou v jakémkoli supermarketu či drogérii. Pokud použijete gel, vtírejte jej do kůže, dokud se úplně nevstřebá.

Gel není třeba používat s vodou, samotný alkohol totiž bakterie zabíjí.

Co mám udělat, když onemocním?

Pokud žijete v prostředí, kde byl odhalen výskyt prasečí chřipky a poznáte na sobě symptomy chřipky jako horečka, bolesti svalů, rýma, bolesti v krku, nevolnost, zvracení  či průjem, měli byste kontaktovat svého lékaře, především, pokud máte podezření na prasečí chřipku. Váš lékař vám doporučí buď testy na chřipku nebo rovnou předepíše léky.

• Pokud jste nemocní, zůstaňte doma a vyhněte se na nejvyšší možnou míru kontaktu s ostatními lidmi.
• Pokud onemocníte a rozpoznáte na sobě jakékoli z následujících varovných příznaků, vyhledejte rychlou ambulantní péči.
• Pokud rozpoznáte následující varovné příznaky u dětí, je nutné IHNED vyhledat lékařskou pomoc:

• Zrychlené či obtížné dýchaní
• Namodralá barva kůže
• Nedostatečný příjem tekutin
• Neprobouzení či nedostatečná interakce
• Dítě je natolik podrážděné, že se nechce ani nosit na rukou
• Chřipkové příznaky se zlepší, ale pak se znovu vrátí s horečkou a horším kašlem
• Při horečce se objeví vyrážka (flíčky)

Pokud rozpoznáte následující varovné příznaky u dospělých, je nutné IHNED vyhledat lékařskou pomoc:

• Zrychlené či obtížné dýchaní
• Bolest či tlak v oblasti hrudníku a břicha
• Náhlé závratě
• Zmatení
• Vážné či vytrvalé zvracení

Jak vážná je nákaza prasečí chřipkou?

Stejně jako sezónní chřipka i prasečí chřipka se může individuálně lišit a může mít lehký i těžký průběh. Mezi rokem 2005 a lednem 2009 bylo ve Spojených státech odhaleno 12 případů nákazy lidí prasečí chřipkou, úmrtí však nebyla zaznamenána. Přesto může být nákaza prasečí chřipkou považována za vážnou.

V září 1988 byla hospitalizována se zápalem plic způsobeným prasečí chřipkou předtím jinak naprosto zdravá 32letá těhotná žena z Wisconsinu, která o osm dní později zemřela.

V roce 1976 se objevila nákaza ve Fort Dix v americkém státe New Jersey a způsobila vážné ohrožení zdraví u více než 200 lidí, jeden přitom zemřel.

Mohu se nakazit prasečí chřipkou při konzumaci či přípravě vepřového masa?

Prasečí chřipka se nešíří potravinami. Virem prasečí chřipky se nemůžete nakazit při konzumaci či přípravě vepřového masa či produktů z vepřového. Konzumace správně tepelně opracovaného vepřového masa je bezpečné.

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR, www.mzcr.cz

Informace k tématu tzv. prasečí chřipky – Ministerstvo vnitra České republiky

Vzhledem k výskytu tzv. prasečí chřipky ve světě poskytujeme občanům informace, které se vztahují k chřipkovému onemocnění obecně i možnostem snižování rizika této konkrétní nemoci.  

Infekční nemoci, které ohrožují veřejné zdraví mohou mít potenciální zdravotní dopad na větší počet osob a negativní sekundární dopad na obchod a ekonomiku. Nemá však smysl podléhat strachu a panikařit, ale je dobré průběžně vyhledávat informace. 

Přenos:

Virus tzv. prasečí chřipky je přenositelný skrze kontakt s nakaženými osobami. Nejběžnější způsob nákazy je kapénkovou cestou, pokud se člověk nachází v bezprostřední blízkosti již nakaženého, který kýchá nebo kašle.

Dalším způsobem přenosu nákazy je kontakt s věcmi, které byly použity lidmi nakaženým chřipkou. Do toho seznamu mohou být zahrnuty: brýle, šperky, nádobí, ručníky,  kliky u dveří, klávesnice, telefon apod.

Důležité je uvědomit si, že lidé mohou být nemocní chřipkou, ale bez viditelných příznaků.

V případě tzv. prasečí chřipky se příznaky mohou objevit mezi 24-48 hodinami od nákazy.

Příznaky chřipky:

• Teplota (obvykle vysoká)
• Bolest hlavy
• Únava (může být extrémní)
• Kašel
• Bolest v krku
• Mokrý či ucpaný nos
• Celková bolest těla
• Vážné či vytrvalé zvracení a průjem (častější u dětí nežli u dospělých)
• Infekce tzv. prasečí chřipky může zhoršovat některé chronické potíže 

Kroky ke zmírnění rizika rozšíření nákazy:

• Když kašlete či kýcháte, zakryjte si nos a ústa kapesníkem. Používejte jednorázové kapesníky, po použití vyhoďte kapesník do koše. (Případně kašlejte směrem do ohnutého lokte, abyste zamezili přenos na ruce).
• Umývejte si často ruce, především poté, co zakašlete, kýchnete či se vysmrkáte. Mýdla s přídavkem alkoholu jsou účinná. Pokud není dostupná voda a mýdlo, používejte jednorázové dezinfekční hygienické prostředky.
• Vyhýbejte se blízkému kontaktu se svými spolupracovníky a veřejnosti, pokud je to možné.
• Umývejte povrchy věcí, kterých se často dotýkáte. Virus chřipky na nich přežívá i několik hodin.
• Pokud chřipkou onemocníte Vy nebo někdo z Vaší rodiny, zůstaňte doma a omezte kontakt s ostatními.
• Vyhněte se cestování do oblastí, jež mají potvrzenou nákazu.

Pokud musíte cestovat do zasažených oblastí nebo zde žijete, zde jsou další doporučení, která byste měli brát v úvahu:

• Používejte respirační roušky ke snížení rizika přenosu kapének viru chřipky
• Vyhýbejte se místům veřejného a sociálního shromažďování, pokud je to možné

Podobně jako sezónní chřipka, má i tzv. prasečí chřipka několik podob závažnosti od mírné až po těžkou. Např.

v USA se zatím projevila v mírné podobě. Po nakažených osobách tam byla požadována jen minimální hospitalizace. Tento virus tzv.

prasečí chřipky sice dobře reaguje na antivirální medikaci Tamiflu a Relenza, ale pokud se nemocný chřipkou cítí lépe, nebo od počátečních příznaků uběhlo více než 48 hodin, pak tam není doporučována antivirová léčba.

Pro oblasti s potvrzeným výskytem tzv. prasečí chřipky:

Pro lidi, kteří žijí v oblastech s potvrzeným výskytem tzv. prasečí chřipky a objevily se u nich příznaky chřipkového onemocnění – jako je horečka, tělesná slabost, rýma, bolest v krku, žaludeční nevolnost, zvracení nebo průjem, je doporučením, aby kontaktovali svého lékaře. Lékař určí, zda je testování nebo léčba potřeba.

•  Pokud lidé onemocní chřipkou, měli by zůstat doma a vyhýbat se kontaktu s dalšími lidmi, aby se zabránilo šíření nemoci.
•  Rychlou zdravotnickou pomoc vyhledejte, pokud onemocníte a máte některé z následujících varovných příznaků:
•  Varovné příznaky u dětí, které vyžadují urgentní lékařskou pozornost jsou:

• Rychlý dech, potíže s dýcháním
• Namodralá barva kůže
• Nedostatečné pití tekutin
• Dítě se nebudí, nereaguje
• Dítě je natolik podrážděné, že nechce být drženo
• Příznaky podobné chřipce se zlepšují, ale pak se vrací horečka a zhorší se kašel
• Horečka s vyrážkou

 Varovné příznaky u dospělých, které vyžadují urgentní lékařskou pozornost jsou:

• Problémy s dýcháním nebo zkrácený dech
• Bolest nebo tlak na hrudi nebo v břišní dutině
• Náhlé závratě
• Zmatení
• Úporné zvracení

Pamatujte, že virus prasečí chřipky se nepřenáší jídlem! Nelze onemocnět tzv. prasečí chřipkou po konzumaci vepřového masa nebo produktů z něj. Konzumace řádně upraveného a uvařeného jídla z vepřového masa je bezpečná.

 Další zdroje informací:

1. Před cestováním do oblastí s rizikem výskytu tzv.

   prasečí chřipky se řiďte informacemi Ministerstva zahraničích věci

2. Další informace naleznete na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví
3. Detailní informace v angličtině naleznete na webových stránkách Center pro kontrolu a prevenci nemocí/ Centres for Disease Control and Prevention

S využitím materiálů poskytnutých od zahraničních kolegů z ITRR zpracovalo dne 24.4.2009 psychologické pracoviště MV.