Za rok 2020 Český národní registr dárců dřeně a Nadace pro transplantace kostní dřeně ocenily celkem 62 dárců, kteří svým dárcovstvím pomohli pacientům bez dárce mezi rodinnými příslušníky. K vyzvaným a zároveň oceněným patří i rotný Aleš Bezemek z Třebušína, výkonný poddůstojník Krajského vojenského velitelství Ústí nad Labem.
„Aleši, na základě čeho jste se rozhodl stát se dárcem kostní dřeně?
Motto Jiří ,,Regiho“ Schamse bylo: „Kdybys byl třeba jediný, kdo může či umí udělat, co je potřeba, musíš to udělat!“ To mě motivovalo. Je super někomu jen tak pomoci.“1
Jak jste se o dárcovství dozvěděl? Jak dlouho jste čekal na vyzvání? Jaké to bylo, když Vám zavolali?
Někdy v roce 2012 jsem šel s bývalými kolegy z práce poprvé darovat krev a tam jsem se dozvěděl o registru. Tak jsem se rovnou nechal zapsat.
Když mi po letech zavolali, neváhal jsem. Měl jsem trochu obavy, abych v případě potřeby mohl pomoci rodině. Ale když mi vysvětlili, že se krvetvorné buňky dají darovat vícekrát, bylo jasné, že do toho půjdu.
- Znáte člověka, kterému jste zachránil život?
- Darování kostní dřeně je čistě anonymní, příjemce tedy bohužel neznám, ale kdo ví, třeba bude někdy možnost se shledat, stejně jako jsme to mohli vidět letos na slavnostním poděkování.
- „Jak samotný odběr kostní dřeně probíhá?
Jsou dvě možnosti. Separátor nebo odběr injekcí z pánevních lopatek. Já si vybral separátor. Po sérii vyšetření si tři dny před samotným odběrem pícháte do břicha dvě injekce.
Následuje příjezd do nemocnice (já byl v Plzni Lochotíně), kde vás vyšetří, přenocujete a ráno si tři až čtyři hodinky nehybně poležíte na lehátku, v každé ruce máte kanylu a jen čekáte.
Nebolí to, jen je to trochu nepříjemné a čas vám při tom zrovna moc neutíká.“1
„Aleši, jste vlastně doslova dobrák od kosti. Jaký máte pocit z toho, že jste někomu zachránil život?
Nic zásadního nepociťuji. Pocit mám samozřejmě dobrý, ale že by mi to změnilo život, to ne. Kdybych to neudělal, do konce života bych si to vyčítal. Nemohl bych žít s pocitem, že jsem mohl pomoci a neudělal jsem nic.“1
Co byste vzkázal lidem, kteří o dárcovství uvažují?
Nebojte se a hlavně se nechte zaregistrovat. To je totiž to nejmenší, co můžete udělat a přitom je to moc důležité. Lze to buď tam, kde se chodí darovat krev nebo na www.kostnidren.cz
#dobroodkosti
Pro zápis do registru jsou nutné tyto základní podmínky:
- věk 18 – 35 let (až do dne 36. narozenin)
- dobrý zdravotní stav
- žádné závažné onemocnění v minulosti
- bez trvalého užívání léků (nepočítá se antikoncepce a léky na sezónní alergie)
- váha vyšší než 50 kg
Více informací lze nalézt na stránce www.kostnidren.cz.
1 Zdroj: Ústecký deník ze dne 28. 7. 2021 – https://www.kr-ustecky.cz/ustecky-kraj-ma-dva-ocenene-darce-kostni-drene/d-1758463/p1=204698?fbclid=IwAR01VsJu-GDMaAdydhvnGTvCNueOOCLTrSmHNEXQmmrELmN1Nj7H19X1zN0
ČESKÝ REGISTR DÁRCŮ KRVETVORNÝCH BUNĚK IKEM STARTUJE SÉRII NÁBORŮ
V České republice ročně onemocní přibližně 100 pacientů některým typem leukémie a 1 000 pacientů různými poruchami krvetvorby, které je možné léčit transplantací kostní dřeně. Aktuálně čeká 50 pacientů na transplantaci kostní dřeně.
Po úspěšném roce 2018, kdy se do registru přihlásil rekordní počet nových dárců, je jich však stále nedostatek. V roce 2019 pokračují odborníci Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM v sérii náborů nových dárců pod názvem „Šance nejen pro Matěje“.
Matějovi Kučerovi byla ve 13 letech diagnostikována rakovina krve a od té doby každý den bojuje o život. Jeho jedinou šancí je najít vhodného a shodného dárce kostní dřeně.
Český registr dárců krvetvorných buněk IKEM, Matějův otec a desítky dobrovolníků proto organizují několik akcí na podporu vstupu nových dárců do registru.
V minulém roce vstoupilo do registru při náborech „Šance nejen pro Matěje“ téměř 2 000 nových dárců. „Ze série těchto náborů bylo již více než deset dárců na podrobném vyšetření a byla u nich nalezena předběžná shoda s konkrétním pacientem.
Dva dárci už podstoupili odběr kostní dřeně a darovali nový život konkrétnímu nemocnému. A to je pro nás ta nejkrásnější odměna – to, co s naším týmem děláme, má konkrétní výsledky a smysl,“ říká Mgr.
Marie Kuříková, vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM.
Letošní série náborů začíná již v sobotu 4. května 2019 ve Spořicích u Chomutova, kam se registr vrací přesně po roce. „Vloni jsme ve Spořicích do registru nabrali celkem 302 dárců. Věříme, že letos za námi přijde ještě více lidí a toto číslo překonáme.
Nábor zde bude spojen s benefičním koncertem Daruj život, který bude probíhat po celou dobu náboru. V rámci něj vystoupí například Tereza Mašková, Pekař, Freddie Mercury revival nebo Kabát band,“ říká Bc.
Gabriela Hošková, koordinátorka Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM.
Série náborů nových dárců vyvrcholí ve Světový den dárců kostní dřeně 21. září 2019 ve Vestci u Prahy a jako pocta všem dárcům kostní dřeně na celém světě se již opakovaně rozsvítí v červené barvě Petřínská rozhledna, Tančící dům a další významná pražská budova.
„Potenciálních dárců kostní dřeně není a nikdy nebude po celém světě dostatek. V IKEM klademe důraz na každého nového dárce a na osvětovou činnost. Každý, kdo se rozhodne vstoupit a stát se součástí registru, může někomu z nich zachránit život.
Víme, že to v dnešní době není samozřejmé a oproti ostatním zemím máme co dohánět. Zatímco v České republice vstoupí do registru dárců kostní dřeně přibližně každý 200 člověk, v Německu nebo v Izraeli je to každý 10 člověk.
A to bychom chtěli díky letošním náborovým a osvětovým akcím do budoucna změnit,“ podotýká zástupce ředitele IKEM doc. MUDr. Jiří Malý, Ph.D.
Nábory „Šance nejen pro Matěje“:
- 4. 5. 2019 – Spořice
- 17. 5. 2019 – Lysá nad Labem
- 6. 2019 – Libotov
- 21. 9. 2019 – Vestec – Světový den dárců kostní dřeně
Český registr dárců krvetvorných buněk IKEM v číslech:
- počet dárců v databázi – 31 916 (k 30. 4. 2019)
- počet dárců ve světě – 33 727 066
- počet nově zařazených dárců – 3 545 (rekordní počet v historii registru)
- z celkového počtu vstoupilo 52 % žen a 48 % mužů
- Český registr dárců krvetvorných buněk aktuálně hledá vhodného dárce pro 50 dětských a dospělých pacientů, kteří potřebují transplantaci kostní dřeně
- ročně v ČR onemocní přibližně 100 pacientů některým typem leukémie a 1 000 pacientů různými poruchami krvetvorby, které je možné léčit transplantací kostní dřeně
- úspěšnost léčby pomocí transplantace krvetvorných buněk u dospělých pacientů je 60–80 %, u dětí 70–90 %
- pravděpodobnost nalezení shody mezi dárcem a pacientem je 0,5–1 %
Podmínky vstupu do registru
- věk 18 – 40 let (do 41. narozenin) – evidence v databázi registru do 55 let věku dárce
- hmotnost více než 50 kg
- zdravotní pojištění platné v ČR
- dobrý zdravotní stav
- bez trvalé medikace a léčby (výjimkou je antikoncepce)
- ochota podstoupit odběry krve a případná další vyšetření
- ochota věnovat svůj čas a pohodlí
- ochota pomoci jakémukoliv pacientovi nejen z ČR, ale i ze zahraničí
Diagnózy, u kterých se může použít transplantace kostní dřeně jako léčebná metoda:
- anémie
- leukémie
- metabolické poruchy
- nádory lymfatických uzlin
- poruchy imunity
Dárcovství kostní dřeně je dobrovolné bezplatné a anonymní!
www.darujzivot.cz
Příprava a postup při transplantaci
Obsah:
- Odběr krvetvorných buněk
- Postup při transplantaci
Krvetvorné buňky lze získat buď klasickým odběrem kostní dřeně, nebo odběrem krvetvorných buněk z periferní krve.
Odběr kostní dřeně se provádí většinou v celkové anestézii na operačním sále. Z lopat kostí kyčelních se odebírá dřeňová krev. Dřeňová krev je nasávána z různých míst lopat kostí kyčelních speciálními jehlami. Viz obrázek 3. Celkem se odebírá i více než 1 litr dřeňové krve. Dárce nebo pacient je většinou propuštěn z nemocnice domů druhý den po odběru.
Odběr krvetvorných buněk z periferní krve je metoda mladší, než odběr kostní dřeně. V současné době je ale u nás metodou preferovanější. Dárci či pacientovi je několik dní před odběrem aplikován tak zvaný růstový faktor krvetvorby (granulocytární kolonie stimulující faktor). Růstový faktor je podáván jako podkožní injekce.
Tento faktor způsobí, že do krve se z kostní dřeně uvolní množství bílých krvinek, mezi nimiž se nachází i krvetvorné kmenové buňky.
Tyto buňky pak lze během několika hodin posbírat separátorem krevních elementů, což je přístroj, který z dárce nasaje žilní krev, odcentrifuguje z ní potřebnou frakci bílých krvinek a zbytek okamžitě vrátí zpět do krevního řečiště. Separaci ukazuje obrázek 4. Tento postup nevyžaduje celkovou anestézii.
Postup při transplantaci
Vlastní transplantace se provádí velmi jednoduše. Krvetvorné buňky jsou podány do žíly podobně, jako se podávají transfúze. Nejde tedy o žádnou operaci.
Krvetvorné buňky si samy najdou místo v kostní dřeni, kde se usadí.
Před transplantací je nutné pacienta připravit chemoterapií nebo celotělovým ozářením, aby se zničila nemocná kostní dřeň, nebo se v kostní dřeni udělalo místo pro uchycení nové krvetvorby.
Po autologní a syngenní transplantaci dochází k plnohodnotné produkci krvetvorných buněk přibližně za 14 dní až tři týdny od jejich podání. Jelikož při těchto transplantacích jde o buňky pacienta, nebo o buňky zcela shodné s pacientovými, nemusí nemocný brát žádné léky, které potlačují imunitu dárcovských buněk.
Po alogenní transplantaci dojde také k přihojení krvetvorby dárce většinou za 14 dní až 3 týdny po jejich podání, ale nemocní alogenně transplantovaní musí dostávat již nejpozději ode dne transplantace imunosupresiva (léky potlačující nežádoucí imunitu dárce, často cyklosporin A), která brání rozvoji nežádoucích imunitně zprostředkovaných reakcí vzniklých rozdíly mezi buňkami dárce a příjemce. Tyto rozdíly existují, i když mají dárce a příjemce shodné HLA znaky.
Krvetvorné buňky lze podávat nemocnému hned poté, co jsou odebrány dárci, nebo je možné je zamrazit v tekutém dusíku a podat je pak kdykoliv po rozmražení. Zamražené lze krvetvorné buňky uchovat v podstatě neomezeně dlouhou dobu. Vak zamražených krvetvorných buněk ukazuje obrázek 5.
Způsoby odběru — Daruj život | Český registr dárců krvetvorných buněk Praha
Prokáže-li se shoda mezi dárcem a pacientem, požádá transplantační centrum o odběr krvetvorných buněk a navrhne vhodné termíny. Příprava dárce začíná přibližně měsíc před samotným odběrem.
Jedná se o podrobné vyšetření zdravotního stavu – odběr krve pro laboratorní testy, RTG srdce a plic (v případě odběru kostní dřeně také RTG pánve), EKG, interní vyšetření a případně další doplňující vyšetření. Součástí procesu přípravy na odběr jsou také nezbytné administrativní úkony, jako je podpis informovaného souhlasu, atd.
Rozhodnutí podstoupit odběr krvetvorných buněk má dárce právo kdykoli změnit. Pokud se rozhodne odstoupit od odběru v době, kdy se nemocný pacient již plně připravuje k transplantaci (podstupuje chemoterapii, ozařování), může tím vážně ohrozit jeho život.
Proto prosíme dárce, aby zodpovědně zvážili své možnosti.
V současnosti se krvetvorné buňky získávají dvěma způsoby:
1. Odběr kostní dřeně
Odběr kostní dřeně z pánevních kostí se provádí podobně jako malá operace. Trvá přibližně hodinu a provádí se v celkové narkóze – dárce v době odběru necítí žádnou bolest. Punkční jehlou se odsaje potřebné množství kostní dřeně (maximálně 1500 ml, podle váhy pacienta a dárce).
Příprava a samotný odběr vyžadujícelkem 3 dny hospitalizace (příjem na oddělení a konzultace s anesteziologem, samotný odběr, propuštění den po odběru).
Dárci kostní dřeně se navíc 7-21 dní před samotným odběrem kostní dřeně odebere jedna jednotka krve k pozdější náhradě té darované dřeňové.
Rizika
Mohou se objevit běžná rizika spojená s anestezií a samotným operačním výkonem. Bezprostředně po narkóze může dárce trpět nepříjemnými pocity (mírná zmatenost, žaludeční nevolnost, ztížené polykání).
Většina dárců pociťuje několik dní po odběru únavu a určitou bolest v oblasti vpichů. Ta je velmi podobná bolestem zad po námaze nebo po pádu a postupně odezní. V místě vpichů se může vytvořit hematom.
Riziko případného zanesení infekce je vzhledem k používání jednorázových sterilních setů minimální.
Odebrané množství kostní dřeně nepřesáhne 5-10 % celkového objemu. Všechny ztráty si zdravý organismus v krátké době nahradí přirozenou regenerací. Další komplikace jsou vzácné.
2. Odběr krvetvorných buněk na separátoru
Tento odběr se provádí ambulantně na aferetickém oddělení odběrového centra pomocí přístroje – separátoru. Před odběrem krvetvorných kmenových buněk ze žíly je nutné buňky dárce krátkodobě namnožit a vyplavit z kostí do krevního oběhu.
Čtyři večery před odběrem proto dostává formou podkožních injekcí stimulační přípravek, jehož účinkem se krvetvorné buňky vyplaví do krevního oběhu. Dárce je „napojen na separátor loketními žílami, pouze ve vzácných případech, kdy dárce nemá kvalitní žíly, je použit centrální žilní katétr. Celá procedura trvá přibližně 4 hodiny.
Dárce při odběru leží, může sledovat TV, spát nebo poslouchat hudbu. Asi 2–3 hodiny po skončení odběru může být dárce bezpečně propuštěn domů.
Rizika
Během podávání stimulačního přípravku (obsahuje účinnou látku filgrastim) se mohou u dárce objevit příznaky, které se velmi podobají chřipce – únava, nespavost, bolesti kloubů, zad a svalů. Tyto obtíže jsou krátkodobé a dají se ovlivnit podáváním léků na zmírnění bolesti.
V průběhu odběru na separátoru se u některých dárců může vyskytnout přechodný pokles hladiny vápníku v krvi (hypokalcémie), což se projeví nepříjemným brněním a pocitem slabosti. Tomuto stavu se preventivě předchází podáním rozpustného vápníku těsně před samotným odběrem.
Další komplikace jsou vzácné.
Zdravotní stav dárců po obou způsobech odběru je dlouhodobě sledován. V průběhu prvního roku po odběru jsou zváni na kontrolní vyšetření krve a pravidelné kontroly každé tři měsíce.
Po dobu deseti let po odběru pak vždy jednou ročně. Separace kmenových buněk z krve i odběr kostní dřeně jsou běžně používanými postupy, s nimiž mají čeští lékaři dlouholeté zkušenosti.
Dosud nebyly u žádného z našich dárců zjištěny jakékoli pozdější nebo dlouhodobé následky odběru.
Dárce má právo na konečné rozhodnutí, který ze dvou způsobů odběru podstoupí.
Aktuality
Kostní dřeň je rosolovitá tkáň v dutinách kostí, ve které se tvoří všechny druhy krvinek — bílé, červené i krevní destičky.
„Dárcem se může stát sourozenec, který od obou rodičů zdědil stejné
tkáňové znaky. Většinou je ale třeba hledat dárce mimo rodinu, takového, jehož
imunitní systém se příjemci nejvíce podobá,“ řekl prof. MUDr. Petr Sedláček, CSc.
, vedoucí lékař Transplantační
jednotky Kliniky hematologie a dětské onkologie FN Motol v Praze. Na
rozdíl od dárcovství krve není u transplantací kostní dřeně důležitá shoda v krevní
skupině, ale vhodnost dárce se hodnotní podle deseti tkáňových znaků bílých
krvinek.
Ty se liší ve světovém i regionálním měřítku.
Dva národní registry
V České republice existují dva národní registry. Český registr
dárců krvetvorných buněk v Praze vznikl v roce 1991 v pražském
Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Eviduje 34 015 dárců (září
2020). Český národní registr dárců kostní dřeně (ČNRDD) vznikl v roce 1992
a evidoval k 30. 6.
2020 celkem 98 280 dárců. „Od svého založení
umožnil transplantaci 1 784 nemocným, z toho zhruba 20 procent byli
dětští pacienti,“ uvedl MUDr. Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního
registru dárců dřeně a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.
„Od počátku
činnosti registru v pražském IKEMu jsme vyhledávali dárce pro více než 700 dětských pacientů z FN
Motol, pro které jsme zprostředkovali přes 400 transplantací, jak
s dospělými dárci, tak i se štěpy pupečníkové krve. Ty náš registr ve své
databázi eviduje od samého začátku.
Štěpy pupečníkové krve lze využít
k transplantaci obdobným způsobem jako buňky dospělého dárce,“ říká vedoucí Českého registru dárců
krvetvorných buněk v pražském IKEM Mgr. Marie Kuříková. Obě
pracoviště spolupracují vzájemně a také s ostatními registry na celém světě, ve
kterých je celkem 37 965
023 dárců.
Přesto však každý čtvrtý až pátý pacient včetně dětí vhodného dárce
nenajde včas nebo vůbec.
Do obou registrů mohou zájemci vstoupit v některém
z dárcovských či náborových center napříč republikou. Pokud chcete darovat
kostní dřeň, musíte být v dobrém zdravotním stavu, trvale neužívat žádné
léky a vážit alespoň 50 kg. Do registru v pražském IKEMu můžete vstoupit,
jeli vám od 18 do 40 let.
„Přesto, že se snažíme v registrech evidovat co
nejmladší dárce, rozhodli jsme se před několika lety umožnit registraci i velké
skupině zdravých zájemců ve věku 35 až 40 let, kteří jsou ještě stále dárci
perspektivními,“ říká Mgr. Marie Kuříková. Hranice v ČNRDD je mezi 18 a 35
lety.
Věk dárce je z odborného hlediska velmi důležitý. „Ještě před
pěti lety se průměrný věk nově zapsaných dárců blížil hranici 30 let. Dnes jsme
o pět let níže. Čím mladšího dárce totiž dokážeme pro pacienta najít, tím je
úspěšnost transplantace vyšší.
Lze říct, že každých 10 let věku dárce navíc
zhoršuje vyhlídku na úspěch transplantace o 3 procenta,“ konstatoval MUDr.
Pavel Jindra.
Zapsat se do registrů pro účely dárcovství kostní dřeně budete moci na
Dni dětské onkologie 2020, který se bude konat 19. září na Malostranském
náměstí v Praze.
Děti pro transplantaci
Nejčastějším důvodem k transplantaci kmenových buněk krvetvorby z kostní
dřeně v dětském věku je nepříznivá forma akutní leukémie. Akutní leukémie
reprezentuje 30 procent zhoubných nádorů diagnostikovaných v dětském věku
a je nejčastější malignitou u dětí ve věku od 1 do 15 let.
Nejčastějším typem leukémie v dětském věku je akutní lymfoblastická
leukémie (80 %, ročně diagnostikováno zhruba 65 dětí.
Dalšími typy jsou akutní
myeloidní leukémie (15 %, 12 dětí ročně) myelodysplastický syndrom (5 %, 3 děti
ročně) a chronická myeloidní leukemie 2-3 %, 2 děti ročně) leukémií.
Souhrnná
incidence leukémie
je v naší populaci 5 nových případů ročně na 100 000 dětí ve věku 0-18
let.
„Transplantace kmenových buněk krvetvorby, tj. kostní dřeně, je pro řadu
z nich jedinou možností, jak nádorové onemocnění krvetvorby porazit.
Jedná
se především o různé formy leukémií a lymfomů, kde léčba standardní
chemoterapií selhává nebo není schopna nádorové buňky bez závažného poškození
zdravé krvetvorby a imunitního systému zničit,“ konstatuje prof. Petr Sedláček.
Na rozdíl od
dospělých je podle něj v pediatrii transplantace využívána často i
v léčbě získaných a vrozených nenádorových onemocnění krvetvorby — např. u
těžkých poruch imunitního systému či některých dědičných poruch metabolismu.
Jak se to skutečně dělá
Samotná transplantace se liší od obecně vžitých představ mnohých lidí. Nejde
totiž o chirurgický zákrok, jak by sám název mohl napovídat, netrvá dlouho
a nebolí. „Samotný proces transplantace kostní dřeně je bezbolestný, provádí
se přímo kapačkou do žíly.
U nás trvala samotná transplantace zhruba půlhodiny,
protože byl Kryštůfek malé desetikilové miminko.,“ říká Michaela Hájková,
maminka čtyřletého chlapce. Byl mu sotva jeden rok, když onemocněl Juvenilní
myelomonocytární leukémií.
Ta patří k vzácným poruchám krvetvorby, které
nelze léčit jinak než právě transplantací.
Samotná transplantace je tedy prováděna formou nitrožilní infuze. „Buňky
cestují krví příjemce. Když se dostanou do kostní dřeně, zachytí se v její
struktuře, kde se začnou množit a zrát.
Proto musí samotné transplantaci
předcházet pečlivá příprava, po které je vlastní krvetvorba příjemce značně potlačena
nebo dokonce zcela zničena,“ vysvětluje prof. Petr Sedláček a pokračuje: „Celý
proces je podpořen podáváním přípravků potlačujících obranyschopnost (tzv.
imunosupresiva) kvůli snížení rizika, že by transplantované buňky byly odmítnuty
vlastním imunitním systémem léčeného dítěte a/nebo by imunitní systém dárce
poškodil orgány příjemce.
Technicky tedy samotný proces transplantace není složitý. Pro malého
pacienta a jeho rodinu je kromě závažných zdravotních obtíží zatěžující spíše nucená
izolace — v přísných podmínkách transplantační jednotky musí strávit
zpravidla řadu týdnů. „Zdravotní stav dítěte musí být takový, aby
transplantaci zvládlo.
V našem případě byla příprava
složitější, protože Kryštůfkovi musela být čtrnáct dní před transplantací
chirurgicky odstraněna slezina. Bez tohoto zákroku by byla celá transplatnace
ohrožena,“ upřesňuje Michaela Hájková.
Rovněž Lucie Hrubá,
maminka dnes dvanáctileté Nikolky, říká, že samotná transplantace je tím, co
lze v celém procesu zvládnout nejjednodušeji. Její dcera onemocněla
lymfomem v pěti letech, později nádor metastazoval do mozku. „Mnohem
náročnější než samotná transplantace, byl předchozí pobyt na JIP.
Každý večer jsem
věřila, že druhý den bude už lepší a že už brzy budeme připraveni pro nutnou
transplantaci kostní dřeně,“ tvrdí Lucie Hrubá. „V nemocnici jsme byly
devět měsíců, ale uteklo to strašně rychle, ten čas tam vnímáte úplně jinak.“
Dojde-li po transplantaci kostní dřeně k dostatečnému uchycení
dárcovských zárodečných buněk krvetvorby v kostní dřeni, buňky se začnou
množit a dozrávat a zhruba po dvou až třech týdnech se zralé krvinky začnou
objevovat v krvi. Prof.
Petr Sedláček vysvětluje: „Rizikovým obdobím je následujících
mnoho měsíců, během kterých si tělo musí zvyknout na cizí imunitní systém,
který transplantací získalo.
Nesmí mu škodit, ale naopak mu pomáhat při
potlačení běžných infekcí a v počáteční fázi i v potlačení či
likvidaci leukemických či nádorových buněk, které přežily.“ Obě děti
dostaly kostní dřeň od dobrovolných dárců z německých registrů.
Úspěchy, které zachraňují život
Transplantace kostní dřeně v současné době vyléčí 70 procent dětí
s maligním onemocněním, v případě nenádorových onemocnění je to až 85
procent.
Na pražské Klinice dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice
v Motole lékaři ročně provedou 30-40 transplantací štěpy rodinných či
nepříbuzných dárců. Fakultní nemocnice Motol je jediné pracoviště v ČR,
kde jsou prováděny nepříbuzenské transplantace.
Prvním pacientem v roce
1989 byl pětiletý chlapec s akutní leukémií. U zrodu transplantačního
programu stál profesor Jan Starý, nynější přednosta motolské kliniky dětské hematologie
a onkologie.
Datum: 1. 10. 2020 15:12:00