Zdroje vitamínu c – který je nejlepší?

V minulém článku jsme se trochu více seznámili s vitamínem C a s tím, jak pracuje v našem těle. Jak se ale zorientovat v nabídce e-shopů a lékáren, když existuje tolik různých produktů a na všech stojí napsáno vitamín C? A proč se ceny jednotlivých doplňků tak enormně liší?

Pokud máme správně nastavený pestrý jídelníček, tristním nedostatkem tohoto vitamínu trpět nebudeme. Najdeme ho prakticky v každém čerstvém ovoci a zelenině. Většina lidí má céčko spojené s citronem, ten ho však nijak závratné množství neobsahuje.

Například paprika ho poskytuje ve srovnání s citrónem více než dvojnásobek. Občas se někde objeví zpráva, že jeden ze super zdrojů jsou pro nás brambory. Nenechte se tím ošálit. 🙂 Brambory, kterých konzumujeme poměrně hodně, sice slušné množství céčka obsahují, jenomže pouze v syrovém stavu.

Jakmile brambory uvaříme, případně ještě oloupeme, rozmačkáme, upečeme a jinak zpracováváme, drtivou většinu céčka v nich zničíme. Vitamín C je totiž extrémně citlivý na teplotu a na oxidaci světlem a kyslíkem.

A to platí prakticky pro všechny potraviny a většinu živin – čím více zpracované jsou, tím nižší obsah vitamínů budou mít. Ale to by vystačilo na samostatný článek. 🙂

Na pomezí přirozených zdrojů a doplňků stojí některé ‚superpotraviny‘, které lze sehnat nejčastěji ve formě prášku nebo šťávy. Sem patří například acerola, camu-camu, rakytník nebo šípek.

Tyto plodiny mají výhodu v tom, že všechny jejich složky přirozeně spolupracují a vstřebatelnost a účinnost je tudíž vyšší. Pokud si vyberete některou z nich, dejte si jenom dobrý pozor na zpracování.

Bude vám poměrně k ničemu prášek sušený při vysokých teplotách a balený v průhledném obalu a stejně tak šťáva, která prošla pasterací.

Tato může být přírodní nebo syntetická, na vstřebatelnost a působení v těle to nemá žádný vliv. Pořád je to ta samá kyselina. Tato forma se hodí nejlépe pro nárazové použití, když na vás takzvaně něco leze.

Když do sebe dostanete 1000 mg každou hodinu, vaše imunita dostane ,,kopanec‘ a nemoc se vám vůbec nemusí rozjet, nebo se z ní dostanete rychleji. Jen pozor na projímavé účinky, které vysoké dávkování může způsobit.

Pokud se to stane, znamená to, že už máte dost. 🙂

Tato forma se nehodí pro dlouhodobé užívání, protože je hodně kyselá a může dráždit žaludek. Pokud máte citlivý žaludek, nebo dokonce vředy, či gastritidu, není pro vás vhodná vůbec.

Občas můžete najít tzv. vitamín C s bioflavonoidy. Jedná se o rostlinné rozpustné pigmenty, které mimo jiné zvyšují vstřebatelnost vitamínu až o 35%. Nejčastěji jde o kombinaci s extraktem z šípku.

Jsou to minerály navázané na kyselinu askorbovou. Mezi nejznámější patří askorbát sodný, hořečnatý nebo vápenatý. Jejich výhoda tkví v tom, že minerální látka snižuje kyselost a komplex je pak šetrnější k zažívání. Ani zde ale není vhodné dlouhodobé užívání.

Je třeba brát v úvahu fakt, že s vitamínem C přijímáme i danou minerální látku. Tedy pokud máte například vyšší tlak nebude pro vás vhodný askorbát sodný – sodík jak známo tlak zvyšuje.

Askorbát vápenatý zase nedoporučuji při sklonech k močovým kamenům – může zvyšovat tvorbu kalcium-oxalátových konkrementů.

Liposomal C je v současnosti považovaný za nejlepší a nejkvalitnější formu. Liposomy jsou v podstatě miniaturní kapénky tuku. Tato forma je šetrná k trávicímu traktu – kapénky jednoduše nepustí kyselinu do přímého kontaktu se sliznicí. Liposomy také zvyšují vstřebatelnost céčka (prý dokonce dvojnásobně) a jeho dostupnost buňkám.

Naše buňky mají totiž membrány tvořené takzvanou fosfolipidovou dvojvrstvou a tou dokáží procházet pouze látky rozpustné v tucích. Proto céčko ,,obalené‘ kapénkami tuku do buňky pronikne mnohem lépe. No, máme to i vyzkoušené. Při užívání liposomálního céčka prostě účinek cítíte hned.

Tuto formu bych doporučila hlavně těm, kteří potřebují doplňovat vysoké dávky dlouhodobě anebo těm, kteří si prostě chtějí dopřát to nejlepší.

Na co ale apeluji při výběru jakéhokoli doplňku – vždy čtěte přesné složení! Ať nekupujete zajíce v pytli. To, co je nejdražší, nemusí být zákonitě nejlepší. Kromě formy koukejte na množství v jedné dávce – u vitamínu C chcete doplňovat 500 – 1000 mg denně! Nekupujte přípravky, které obsahují pouze desítky miligramů.

Takové zanedbatelné množství nebude mít žádný efekt. Bohužel takových jsou plné lékárny. Další, co vás ve složení zajímá jsou přídatné látky – v ideálním případě žádné. Doplňkem si chceme pomoci, ne si přitížit zbytečnými konzervanty a plnidly, které jsou taktéž typické pro běžné, nejvíce prodávané přípravky z reklam.

Pokud jste dočetli až sem, gratuluji. 🙂 Nyní vám už bude stačit jenom letmý pohled na zadní stranu obalu a budete mít jasno. Bohužel zjistíte, že 90% produktů okamžitě poletí do pomyslného koše.

Starejte se o svoje tělo a dopřejte mu dávku céčka, kterou si zaslouží. Bude vám vděčné. 🙂

Acerola je považována za jeden z nejbohatších…

270 Kč

KoupitZdroje vitamínu C – který je nejlepší?

Imunita – stav cév a kapilár -…

499 Kč

KoupitZdroje vitamínu C – který je nejlepší?

Imunita – nachlazení – výkon

145 Kč

KoupitZdroje vitamínu C – který je nejlepší?

Antioxidant – cévy – krevní oběh.

750 Kč

Koupit

Nejlepší zdroj vitaminu C? V Camu Camu je ho 40x víc než v citrusech

Obsah živin v ovoci a zelenině se podle odborníků neustále snižuje, v obchodech navíc často narážíme na takzvaně „podtržené“, tedy moc brzy utržené plody. Jak tedy dodat tělu dostatek živin a neudávit se zeleninou? Alternativou může být konzumace takzvaných superfoods. Jednou z novinek v této oblasti je lahodné ovoce Camu Camu.

Podtržené ovoce známe všichni. Vyznačuje se nevalnou chutí a vůní, velkým množstvím chemických látek a také samozřejmě nízkým obsahem živin. Abychom tedy dodali tělu to, co potřebuje, musíme občas hledat takové druhy, které mají vitaminů a minerálů stále dostatek. A to se týká právě Camu Camu.

Dokonce ani acerola, moruše, bobule aca či guava nemohou porazit toto ovoce, alespoň co se obsahu vitaminu C týká.

Podle průzkumu publikovaného v časopise Food Research International se jeho obsah v Camu Camu pohybuje v rozmezí od 1 882 mg až do 2 280 mg na 100 g čerstvého ovoce, což je až 40x víc, než má oblíbený pomerančový džus, a dvakrát víc, než má třešeň acerola, která byla dosud v této oblasti považována za šampiona.

Doporučená dávka je 80 mg vitaminu C denně. Pokud však cítíte, že na vás přichází viróza, jste hodně unaveni, prospějí vám vyšší dávky, a to 500 až 1000 mg. Nemusíte se přitom bát, že se céčkem předávkujete. Přebytečný přírodní vitamin C je vylučován močí.

Zdroje vitamínu C – který je nejlepší?

Camu Camu je u nás většinou k dostání jen ve formě prášku, nejvíce se pěstuje v Brazílii

Lahodná vitaminová bomba

Pokud budete hledat tento druh v našich obchodech, pravděpodobně narazíte pouze na suchý prášek. Jeho koncentrace, co se týče prospěšných látek, je ovšem ještě vyšší.

Kromě bezkonkurenční dávky vitaminu C obsahuje toto ovoce se šťavnatou dření i mnoho dalších živin.

Jedná se o vynikající zdroj manganu a mědi, dále obsahuje vápník, železo, fosfor, riboflavin, niacin, ale také bílkoviny, aminokyseliny a flavonoidy, které usnadňují absorpci vitaminu C.

Právě díky těmto složkám má Camu Camu výborné protizánětlivé, protivirové a antioxidační účinky, pomáhá zpomalovat stárnutí, ničí bakterie a může vám také pomoci s migrénami.

Prášek z tohoto lahodného ovoce můžete použít pro obohacení barvy a chuti různých dezertů, cukrovinek i zmrzliny. Kromě prášku z mletých plodů jej seženete také v podobě atomizovaného extraktu, z něhož si snadno připravíte nápoj pro bezprostřední konzumaci.

Další zdroje vitaminu C

Mezi další kvalitní zdroje této prospěšné látky se řadí například šípky, černý rybíz, červená paprika, růžičková kapusta, kiwi, brokolice, zelí či papája a samozřejmě také citrusy. Jak ale v obchodě poznáte ty kvalitní?

Plody vždy vybírejte nejen očima, ale také hmatem i čichem. Vždy pečlivě zkontrolujte, zda kus není poškozen mechanicky, hnilobou a nemá na sobě velké množství skvrn.

Jednoduše poznáte čerstvost u zeleniny s natí – čím sušší je, tím je plod méně čerstvý. Nezapomeňte ani na vůni, musí být vždy příjemná.

Pamatujte také na to, že nadprůměrně velké kusy plodů nemusí být právě ty nejkvalitnější, raději volte spíše střední velikost. 

foto: Shutterstock, zdroj: Dr.Axe

Jaká forma Vitamínu C je nejlepší? Z kterých potravin a doplňků ho čerpat?

Když se řekne vitamín C, co se vám vybaví jako první? Vsadím se, že to budou šípky, citrusové plody, nebo třeba takový rakytník. A co když se řekne kyselina l-askorbová? Přestože je to jen jiné pojmenování té samé látky, mnoho lidí si představí laboratoř s různými baňkami a všemožné chemické aparatury produkující něco nepřirozeného.

A právě proto se dnes podíváme na to, jaká forma vitamínu C je nejlepší a za co naopak pouze vyhazujete peníze.

Jak kvalitní jsou suplementy s vitamínem C?

Jak ukazují odborné weby, kyselina l- askorbová byla poprvé syntetizována z papriky. Dnes se ovšem používá o poznání levnější zdroj – kukuřičný škrob. Ten je pak dále zpracováván různými chemickými postupy a za použití chemikálií stojí na konci tohoto procesu, který jsme podrobně popsali níže, produkt prodávaný jako vitamín C.  

To ale nepředstavuje žádný problém, protože molekula uměle vytvořeného vitamínu C je naprosto identická s molekulou kyseliny askorbové, jež najdete v jakémkoliv ovoci či zelenině

Co je ale rozhodně důležité si uvědomit, je fakt, že pokud budete preferovat přírodní zdroje před tabletami, dostanete do svého těla nejen vitamín C, ale i z rutin, faktory J, K a P, bioflavonoidy či askorbinogen. A když se pustíte do detailnějšího zkoumání různých odborných publikací, zjistíte, že třeba takové bioflavonoidy chrání kyselinu l-askorbovou před oxidací, čímž napomáhají vstřebatelnosti.

Jak se kyselina l-askorbová připravuje?

Jak jsme již nastínili v úvodu, vstupní surovinou pro výrobu kyseliny l-askorbové je kukuřice. Pojďme se ale podívat na její výrobní proces detailněji v několika následujících krocích:

  1. Vytvoření kukuřičného škrobu z kukuřice
  2. Hydrolýza škrobu – Během hydrolýzy se z chemického hlediska spotřebovává voda, čehož se využívá zejména při štěpení složitých cukrů na jednoduché/monomery. Konkrétně při výrobě kyseliny l-askorbové to znamená, že se z komplexního škrobu za použití vysoké teploty a působení enzymů stane D-glukóza (= v přírodě se běžně vyskytující konformace glukózy).
  3. Hydrogenace – Zde by opět bylo na místě udělat malou odbočku pro ne tolik chemií zaujaté čtenáře. Hydrogenace je přidání vodíku do původní sloučeniny. No a pokud do glukózy s chemickým složením C6H12O6 přidáte dvojvazný vodík, na konci reakce stojí sorbitol (tedy C6H14O6).
  4. Fermentace – Během fermentace, tedy procesu, kdy se ze sacharidů za účasti enzymů stávají látky energeticky chudší, se ze sorbitolu stane l-sorbóza
  5. Reakce s acetonem – I když to může znít neuvěřitelně, sorbóza se opravdu mísí s acetonem, který je známý pro své schopnosti rozpouštět organické látky. Aby toho nebylo málo, celého procesu se účastní i kyselina sírová. Výsledný produkt takovéto reakce se nazývá 2,3:4,6-bis-(O-isopropyliden)-α-L-sorbofuranos.
  6. Oxidace – Výše zmíněný meziprodukt výroby vitamínu C nejspíše nikomu z vás nic neříká. V dalším kroku se tedy nechá reagovat s manganistanem draselným v alkalickém prostředí, poté se omyje a vysuší a tak vznikne kyselina l-glukonová.
  7. Hydrolýza a následná krystalizace – I když se tento výrobní postup mohl zdát nekonečný, hydrolýza s následnou krystalizací tvoří poslední bod. kyselina l-glukonová se nejprve smíchá s kyselinou chlorovodíkovou, a tak vznikne surová kyselina l-askorbová. Ta následně projde procesem krystalizace, kdy se vyčistí a rozemele na krystalický prášek prodávaný pod názvem vitamín C.
Budete mít zájem:  Ischemická choroba dolních končetin – co je to – příčiny, příznaky a léčba

Že se vám to celé zdá jako nějaké pomatené sci-fi? Nedivíme se. Ale všechny tyto informace jsou snadno dostupné na zahraničních webech či v odborných publikacích. Abychom vám my přiblížili tento výrobní postup, použili jsme knihu Farmakochemie (náhled konkrétní strany je k dispozici on-line, takže si veškeré výroky můžete ověřit).

Je vitamín C z ovoce ve srovnání s doplňky lepší?

Přestože kyselina l-askorbová nacházející v doplňcích je naprosto identická s molekulou vitamínu C v ovoci, existují odborné výzkumy, které srovnávají biodostupnost této látky získané z ovoce a nebo ze suplementů. A jaké jsou závěry? Pro naše účely je nejdůležitější především to, že:

  • Po konzumaci suplementu je maximální koncentrace tohoto vitamínu v krevní plazmě dosažena již po dvou hodinách. V případě ovoce byla tato doba výrazně opožděná.
  • Vstřebatelnost vitamínu C získaného z (čerstvého) pomerančového džusu je stejná jako z doplňků stravy.

Jelikož byla tato studie poměrně rozsáhlá, přišla i s dalšími poměrně zajímavými poznatky, které se jistě hodí zmínit:

  • Biologická dostupnost kyseliny l-askorbové ze syrové a uvařené zeleniny se může velmi výrazně lišit – v případě vařené brokolice je využitelnost lepší až o 20% ve srovnání se syrovou
  • Z pomerančového džusu se vitamín C vstřebává lépe než z grepového.

Jaký vitamín C je tedy nejlepší?

Jako vždy neexistuje jednoznačná odpověď na to, kterou z forem preferovat. Zatímco některé flavonoidy maximalizují využití vitamínu C, jiné ho zhoršují.

Přírodní zdroje tedy mohou, ale nemusí být lepší volbou.

Osobně doporučuji oba dva zdroje kombinovat, voda s citronem je v boji proti nachlazení stejně účinná jako suplement obsahující přímo kyselinu askorbovou. A jaký konkrétní doplněk doporučujeme?

jak vybrat nejlepší vitamín c doplněk? Žádný “propracovaný” doplněk z lékárny není nutností. I tablety „s postupným uvolňováním” většinou pouze znamenají, že díky obsahu pojiv je celý produkt náročněji vstřebatelný, tudíž další z nesmyslných marketingových tahů. Tenhle doplněk od Czech Virusu obsahuje 500mg kyseliny l-askorbové v kapsli, tudíž bohatě postačí jedna, maximálně dvě tablety denně. Cena je poměrně nízká a efekt rozhodně pocítíte. Já užívám tento doplněk pravidelně a nedám na něj dopustit. Vybrat si ale můžete i jiný doplněk, například od společnosti Prom-In, Extrifit, nebo podobně. Všechny jsou cenově srovnatelné, ale zato rozhodně osvědčené, a proto vám je doporučujeme.

Máte k dnešnímu tématu nějaké dotazy, nebo jen chcete přispět svými vlastními zkušenostmi? Neváhejte se na nás obrátit v komentářích!

10 druhů ovoce a zeleniny, které vás nadopují vitaminem C – Proženy

Foto: Dean Drobot, Shutterstock.com

Po céčku asi saháte, když vaše imunita potřebuje posílit, ale vitamin C má na organismus vliv i v mnoha dalších směrech – například si díky němu snáze zachováte mladistvý vzhled a klidnou mysl. Doplnění céčka je přitom veskrze příjemná věc: vystačíte si s dobrým ovocem a zeleninou.

Vitamin C, známý také jako kyselina askorbová, má opravdu široký záběr. Podporuje imunitu, napomáhá při léčbě infekčních onemocnění a působí antioxidačně čili chrání tkáně před oxidačním stresem, který stojí za předčasným stárnutím. Přispívá i k snížení hladiny škodlivého LDL cholesterolu, a dokonce podporuje tvorbu kolagenu, který je důležitý pro pevnou, zářivou pleť.

Zatímco organismus většiny zvířat si céčko dokáže vyrobit, člověk toho není schopen, a musí proto důležitou látku doplňovat z externích zdrojů. Co patří mezi velké přírodní zásobárny vitaminu C?

Doporučená denní dávka vitaminu C je 90 mg pro muže a 80 mg pro ženu. Když si dáte černý rybíz do malého šálku, který pojme zhruba 50 gramů tohoto aromatického ovoce, bez problému do sebe dostanete zdravou porci céčka. Slušnou dávku vitaminu vám poskytnou i kvalitně zmrazené plody.

Foto: Irina Rostokina, Shutterstock.com

Pokud vám černý rybíz chutná, směle do něj

Jak doplnit céčko co nejdietnějším způsobem? Sto gramů žluté papriky obsahuje ani ne 30 kcal, takže je to nepochybně skvělá volba. Denní dávku vitaminu C získáte už v 75 gramech křupavé zeleniny, navíc tělu doplníte vitamin E a antioxidanty, jako je třeba lutein pečující o zdravý zrak.

Pálivých chilli papriček asi nezkonzumujete tolik co žluté papriky, přesto ale mohou být jedním z kvalitních doplňkových zdrojů céčka. Jejich velkou výhodou je také obsah kapsaicinu – látky, která stojí za pálivostí a mimo jiné napomáhá zrychlení metabolismu.

Menší kiwi váží kolem osmdesáti gramů, takže jediný plod obsahuje zhruba tři čtvrtiny doporučeného denního množství vitaminu C. Kiwi je krom jiného také skvělým zdrojem železa, hořčíku nebo vitaminu E a zlepšuje náladu i spánek.

Foto: HandmadePictures, Shutterstock.com

Kiwi na první pohled nevypadá moc lákavě, je ale neuvěřitelně zdravé

V případě této zeleniny pamatujte, že čím kratší tepelná úprava, tím lépe pro obsah cenných látek. A že jich v této zelenině je! Kromě céčka obsahuje také vápník nebo hořčík a navíc množství vitaminu K – ten je klíčový pro silné kosti, ale měli by si na něj dát pozor lidé užívající léky na ředění krve.

Podobně jako paprika je i brokolice mimořádně dietní, proto se rozhodně nezdráhejte konzumovat ji ve větším množství. Vařením se obsah příznivých látek snižuje, takže pokud snesete trochu tvrdší verzi, raději ji povařte jen krátce a stále vám pak dodá slušnou dávku důležitých látek.

Kdo nemá problém konzumovat citron celý, tedy nejen šťávu, ale i dužinu, může už v jediném plodu bez slupky počítat s více než polovinou doporučeného denního množství. V samotné šťávě je pak céčka o něco méně: asi 40 mg na 100 ml. Dáváte si rádi vodu s citronem?

Foto: Alexeysun, Shutterstock.com

Citrony se dají spotřebovat úplně celé

Tenhle malinký exotický plod, který mnozí znají především z alkoholických koktejlů, by měl zanedlouho opět zaplnit pulty v obchodech. Určitě ho ochutnejte, v jednom kousku nabízí asi deset procent denní porce céčka. U jednoho plodu však určitě nezůstanete, liči chutná výborně! Jestli rádi cukraříte, vyrobte si originální vanilkový krém s liči a pivem.

Na sezonu čerstvých jahod si sice chvíli počkáte, přesto by bylo škoda neuvést zde toto pravděpodobně nejoblíbenější ovoce. Hrst jahod dodá organismu více než polovinu potřebného denního množství vitaminu C. A přitom se i v tomto případě jedná o velmi dietní plody: ve sto gramech mají asi jen 40 kcal.

Znáte snad větší klasiku na doplnění vitaminu C než pomeranč? Jak vidíte, oblíbené oranžové ovoce má silné protivníky. Přesto na doplnění céčka není vůbec špatnou volbou. Jeden menší plod obsahuje kolem 70 mg tohoto vitaminu a pyšní se i solidním množstvím dalších cenných živin, jako je třeba kyselina listová.

Co (ne)dělat s ovocem a zeleninou, abyste se neochuzovali o vitaminy?

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

8 top potravin, které mají nejvíce vitaminu C

Když dostaneme rýmu nebo nás přepadne chřipka, obvykle si začneme ve zvýšené míře dopřávat spousty citronů. Některé z nás fandí medu a zázvoru (přiznávám, že i já), jiné homeopatikům a přírodním produktům. Je pravdou, že v případě klasického nachlazení nebo chřipky pomáhá jediné: pořádně se vypotit a nabrat sílu – a to i díky vhodným potravinám, které mají dostatek vitaminů, zejména výše uvedeného céčka. Ovšem pomyslným vítězem nejsou citrusy, jak by se mohlo zdát, ale docela jiní zabijáci virů. A nemusí jít zrovna o exotické ovoce nebo zeleninu, i v Česku jich najdeme hodně.

Šípky

Pravda, dnes už asi nechodíte trhat šípky, abyste jich měla doma zásobu na zimu, ale to je možná škoda. Šípky mají opravdu silnou koncentraci vitaminu C – ve 100 g dužiny najdeme 200 až 500 mg vitaminu C, což je skoro desetinásobek toho, co mají citrony. A k tomu jsou navíc levnější než vitaminové doplňky.

Černý rybíz

Máte ho na zahradě? Tak ho tam nechte a pořádně o tyto keříky pečujte. Při stejném váhovém množství obsahuje černý rybíz čtyřikrát víc ‚céčka‘ než pomeranč. Výzkumy navíc ukazují, že vitamin C obsažený v rybízu, je stabilní – rybízový sirup například ztratí za rok pouze 15 % tohoto vitaminu. 100 g černého rybízu obsahuje 50 až 400 mg vitaminu C.

Červená paprika

Nabízí solidní dávku vitaminu C – jedna polovina syrové papriky obsahuje 142 mg céčka a jen 20 kalorií. Pokud tedy milujete právě papriku, můžete si ji dopřávat podle libosti. A nemusíte ji chroupat jen samotnou, lze ji přidat do salátů.

Budete mít zájem:  Jak léčit kašel mlékem? dá se to?

Růžičková kapusta

Mně osobně tedy moc nechutná, ale jinak je to královna zimní zeleniny. Pokud totiž potřebujeme ve zvýšené míře vitamin C, je pro nás tím pravým ořechovým. A ještě jedno velké plus má: vydrží vám na záhonu i v zimě, přežije totiž i mrazy až do minus patnácti! Ve 100 g najdeme 115 mg vitaminu C.

Kiwi

Tak toto ovoce u nás sice neroste, ale pokud ho ráda jíte, pak dobře děláte, protože 100 g kiwi obsahuje 90 mg vitaminu C. Někteří lidé ho jedí i se slupkou, ale doporučujeme si kiwi nejprve oloupat (slupka je trochu chlupatá). Více céčka pak obsahuje medové (zlaté) kiwi. Kiwi podporuje látkovou výměnu, takže se doporučuje i při hubnutí, zlepšuje zrak a pomáhá zvládat stres.

Brokolice

Stejné množství vitaminu C jako kiwi obsahuje i brokolice. Kromě něj je ale také bohatým zdrojem hořčíku, který naše tělo potřebuje pro správou činnost svalů, srdce a také pro tvorbu hormonů.

Proto by ji měly jíst především ženy v době menstruace, kdy ztrácejí hodně železa. Milovníci brokolice říkají, že je doslova darem z přírody.

Souhlasím! Můžete ji jíst syrovou v salátech, blanšírovanou nebo jako součást polévek či zapečenou.

Zelí

Překvapivě nemá tolik vitaminu C, jak říkají naše babičky – v našem pomyslném top seznamu je spíše někde uprostřed. 100 g zelí má 49 mg vitaminu C, což je mnohem méně než třeba růžičková kapusta nebo brokolice. Přesto i o něm lze říct, že je doslova elixírem zdraví. A to i proto, že zelí obsahuje ‚céčko‘ ve formě tzv.

askorbigenu, což je forma kyseliny askorbové, která se skoro neničí ani při jeho dalším zpracování. Při různých výzkumech se také zjistilo, že zelí působí antibakteriálně, a má dokonce vliv na zlatého stafylokoka! A zelná šťáva pomáhá při kašli, ale také se dá použít při bronchitidě a dalších onemocněních dýchacích cest.

Papája

Pochází z jižního Mexika a Guatemaly, ale pěstuje se i v Jižní Africe, jihovýchodní Asii nebo na Havaji. Samozřejmě že ji dnes koupíte i u nás.

100 g papáji obsahuje 60 mg vitaminu C, ale skvělá je i z jiných důvodů. Podporuje zdravé zažívání, protože obsahuje trávicí enzym papain. Díky němu pak například křehne maso, a to i velmi tuhé.

A jak ji jíst? Stačí ji rozpůlit, vydlabat a pak třeba zakápnout citronem a lžičkou sníst.

Kolik potřebujeme denně vitaminu C?

Obvyklá denní dávka vitaminu C je mezi 60 a 100 mg, doporučená dávka je 80 mg vitaminu C denně. V případě počínající virózy, při silné únavě nebo nachlazení jsou prospěšné vyšší dávky – 500 až 1000 mg. V ostatních případech je ale zbytečné předávkovat se ‚céčkem‘, protože přebytky vyloučíme močí.

K doplnění vitamínu C se citrusy moc nehodí

Vitamín C je jeden za základních vitamínů, po kterém saháme jako prvním, když se nás pokouší skolit kdejaká viróza. Kde všude ho najdeme a v jakém množství? Kdy je potřeba ho užívat a kdy ne? Můžeme se jím také předávkovat?

Galerie: Vitamín C v jednotlivých potravinách

Už na základní škole se učí, že vitamín C je důležitým lékem na kurděje a nedá se jím nikdy předávkovat, protože na rozdíl od vitamínů rozpustných v tucích se jeho přebytky vylučují močí. Jedná se tedy o vitamín rozpustný ve vodě a patří mezi základní vitamíny, které najdete snad v každém doplňku stravy či bonbónu.

Nemusíte si zrovna pokaždé kupovat aromatizovaný hroznový cukr s přidaným vitamínem C nebo šumivý celaskon. Tím tu nejlepší službu vašemu organismu neprokážete.

Ono se ne nadarmo říká, že nejlepší je dodávat tělu vitamíny v přírodní podobě. Představme si tedy ovoce, zeleninu a kdoví co ještě, co obsahuje tolik vitamínu C, kolik se vašemu organismu hodí.

Záleží totiž také na tom, jakým způsobem jej dokáže vaše tělo využít.

Nekupujte si mega dávky vitamínu C, zbytečně vyhazujete peníze, které stejně skončí v záchodové míse.

Jak se projevuje nedostatek vitamínu C

Býváte často unavení, podléháte snadno virózám, krvácí vám dásně nebo vás bolí klouby? Pokud ano, možná trpíte nedostatkem vitamínu C. Mohou se vám také ve zvýšené míře kazit zuby, řídnout vlasy, lámat kosti a zřejmě pociťujete velký úbytek vitality.

Obvykle se objevuje také chudokrevnost, neboť vitamín C je potřebný i ke správnému vstřebávání železa. Je také nutný pro přeměnu aminokyselin, vznik bílých krvinek a tvorbu kolagenu, zajišťuje pevnost cév, zubů, kostí a chrupavek a celkově podporuje růst.

Kolik céčka je potřeba

Čekáte rodinu, aktivně sportujete, máte cukrovku, kouříte, trpíte kardiovaskulárním onemocněním, jste po operaci nebo v rekonvalescenci? Tak to počítejte s tím, že spotřeba vitamínu C se u vás rapidně zvýší. 

Obvyklá denní dávka činí kolem 100 mg, většinou se uvádí 60 mg, vyhláška stanoví 80 mg. V akutních stavech, například při počínající viróze, silné únavě a nachlazení jsou větší dávky vitamínu C, například 500–1000 mg, prospěšné, v ostatních případech jsou však zbytečné a veškeré přebytky se vyloučí močí.

Vysoké dávky vitamínu C se také doporučují při nádorových onemocněních, zpravidla i několik tisícovek miligramů denně, které dokáží zpomalit růst nádorových buněk. Vitamín C je vhodné užívat i preventivně.

K tématu: Vitamín C rovnou do žíly: v krvi vydrží až osm hodin

Víte, že hněvem a pláčem se spotřebovává poměrně velké množství vitamínu C? Při silném výbuchu emocí můžete spálit až 3000 mg vitamínu.

Kde najdeme vitamín C

Syntetický vitamín C neboli kyselinu L-askorbovou najdeme pod označením E 300. Jedná se o látku rozpustnou ve vodě, která je však velice nestálá při vyšších teplotách a snadno oxiduje na vzduchu a světle.

Používá se jako antioxidant a konzervant. Nežádoucí účinky nejsou známy, všeobecně se ví, že přebytky vitamínu C se vyloučí močí.

Při dlouhodobém a nadměrném užívání však může dojít k zatěžování ledvin a vzniku kamínků, také k podráždění žaludku a trávicího traktu.

Chcete-li vitamín C správně využít, je vhodné ho konzumovat přímo ve formě ovoce a zeleniny. Synteticky se vyrábí z hroznového cukru. Vařením se bohužel snadno zničí, a to až 60 % vitamínu, který je citlivý na teplotu vyšší než 60 °C. Chcete-li zpracovat či uchovat ovoce tak, abyste v něm udrželi co největší množství vitamínu C, neměli byste ho zavařit, ale raději zmrazit.

Vitamín C je zkrátka v přírodní podobě nejbezpečnější a nejzdravější. Na jeho využitelnosti se můžeme podílet sami na základě správné přípravy či konzumace daných pokrmů. Ideální je konzumace v syrovém stavu. Čím více budete zahřívat a vařit, tím větší ztráty vitamínu C budou. 

Hranolky jsou zdravé – alespoň z hlediska obsahu vitamínu C

Třeba takové brambory mají velké množství vitamínu C, který se zbytečně ztrácí tím, že se brambory loupou a dlouho vaří ve vodě, proto je ideální v případě brambor upřednostnit alespoň vaření ve slupce anebo využít vodu, ve které se vařily jako základ pro polévku. Vylévat ji je opravdu škoda.

Z pohledu příjmu vitamínu C je dokonce ideální konzumovat konkrétně zrovna brambory smažené. Zdá se to neuvěřitelné, protože smažené pokrmy nejsou příliš zdravé a zvyšuje se tím také jejich kalorická hodnota, ale pokud brambory osmažíte, například jako chipsy nebo hranolky, udrží si svůj obsah vitamínu C a mají také dosti draslíku.

Když brambory oloupete, nakrájíte na drobno a uvaříte ve vodě, vitamín C v nich téměř žádný nezůstane. Při vaření tedy dávejte pozor na to, abyste vařili brambory celé nebo jen minimálně přepůlené anebo pokud možno ve slupce. Oxidací se totiž také velké množství vitamínu C ztrácí, pokud tedy necháte brambor pokrájený na vzduchu, máte smůlu.

Nejvíce vitamínu C mají brambory, které jsou čerstvě vykopané ze země.

K tématu: Neloupat, nekrájet – připravíte se tak o to nejlepší z brambor

Céčko je tam, kde je kyselo a kde je železo

Vitamín C najdete všude tam, kde je krásně kyselo. Dalo by se říct, že je prakticky v každém kyselém ovoci, ale vyskytuje se také tam, kde byste to ani nečekali.

Například v již zmíněných bramborách, zelí či brokolici. Ne nadarmo ho najdeme v potravinách, které obsahují vyšší množství železa.

Spolu s vitamínem C pak dochází i ke správnému vstřebávání železa, které by bez céčka nebylo zrovna v nejlepší kondici.

Ono není tak podstatné, jak vysoký obsah vitamínu C jednotlivé plody mají, ale to, jak jej naše tělo dokáže vstřebat a využít. Obecně se ví, že šípky, rakytník a černý rybíz mají nejvíce vitamínu C, zato třeba citron není v tomto směru žádnou bombou – viz galerie.

Vynikajícím zdrojem vitamínu C je také listová zelenina, například zelí, brokolice či růžičková kapusta. Obrovské množství vitamínu C má také kopřiva a prvosenka, dalším výborným tipem je paprika.

Většina z ovoce nebo zeleniny, které obsahují vyšší množství vitamínu C, obsahuje také železo a to umožňuje skvělou využitelnost pro lidský organismus. Při chudokrevnosti se proto doporučuje jak listová zelenina, například růžičková kapusta a brokolice, tak také šípky, černý rybíz nebo kopřiva.

Místo citronů raději šípkový čaj

Citrusy příliš vhodné k doplňování vitamínového deficitu nejsou. Důvodem je, že obsahují enzym askorbinázu, který kyselinu askorbovou snadno rozkládá. Naopak paprika, černý rybíz, šípky a rakytník mají vysoký obsah vitamínu C a askorbinázu vůbec neobsahují.

Chcete-li tedy udělat něco pro své zdraví, dopřejte si šípkový čaj či džem, rakytníkový sirup nebo šťávu z černého rybízu ve větším množství a to nejen při počínajících podzimních virózách.

I paprika jako příloha, chutně připravená brokolice, zelí, špenát z kopřiv nebo polévka s růžičkovou kapustou může být pro vás tím pravým a chutným zdrojem vitamínu C.

A když si občas pochutnáte na bramborových hranolcích, také se nic nestane.

Jste po flámu, snědli jste něco hodně špatného a je vám příšerně zle? Hrozí vám otrava, pokousal vás neznámý hmyz nebo zvíře? 

Sáhněte po velmi vysoké dávce vitamínu C a ta vás rychle postaví na nohy. 

Při silné opilosti nebo otravě se doporučuje jednorázově požít 1000–2000 mg vitamínu C a zapít dostatečným množstvím vody. Čím horší stav, tím větší dávku „céčka“ vezměte, pozor ale, abyste nepřekročili dávku 5000 mg vitamínu C za den a určitě akci následujících několik dní neopakujte. Ono se nic nemá přehánět.

Budete mít zájem:  Nedostatek hořčíku? hypomagnesemie způsobuje psychické i zdravotní problémy. jaké jsou další příznaky?

Čtěte dále: Teplé nápoje pro studené dny: jde to i bez alkoholu

Téměř zázračný vitamín C. Nejlepší je ten přírodní! – AHA.cz

Není sice jediným vitamínem, bez něhož nemůže lidský organismus dost dobře fungovat, je ale tím nejčastěji zmiňovaným – i malé děti vědí, proč je dobré jíst pomeranče nebo kiwi.

Málokdo už ale tuší, že často propagované citrusy nejsou zdaleka nejbohatším zdrojem tohoto vitamínu. Některé plody jsou proti nim doslova vitaminovou bombou.

A odborníci stále tvrdí: nejlepší je pro tělo právě vitamin konzumovaný v přirozené podobě. Kde ho tedy najdete nejvíce?

I když nejsou citrusové plody tím nejbohatším zdrojem vitamínu C, rozhodně to neznamená, že nemá smysl je konzumovat. Jsou-li čerstvé a zralé, pak jsou dobrou volbou. Takže dál mačkejte do čaje citróny, pijte vodu s citrónem či limetkou, loupejte pomeranče, mandarinky. Jsou ale i jiné cesty, jak se nadopovat zdravím.

Z CIZÍCH KRAJŮNěkteré exotické druhy ovoce na české stoly přišly teprve nedávno. V zemích svého původu jsou označovány málem jako zázračné. Jejich názvy působí čarovně stejně jako tvary. Mezi tyto plody patří např.

kaki, lahodné šťavnaté ovoce tvarem připomínající rajče, které má obvykle sytě oranžovou barvu. Jako elixír života či dlouhověkosti je označováno ovoce goji, a to nejen pro obsah „céčka“. Téměř na pomyslném vrcholu co do obsahu vitamínu C stojí exotická guava.

Její plody chutnají jako směs hrušek, kdoulí a fíků. Přesahuje v obsahu céčka pomeranče více než třikrát.

DOMÁCÍ ZDROJEI v našich zeměpisných šířkách ovšem existují hotové vitamínové bomby. Céčka prý více než citrusové plody obsahuje např. rakytník řešetlákový. Na tento vitamín jsou bohaté plody šípků – růže šípkové, neméně plody rybízu – černého, bílého i červeného, a také angrešt, jahody, paprika, rajčata, zelí, petrželka, špenát, šťovík, kapusta, hlávkový salát, fenykl nebo třeba brambory.

Foto:  Shutterstock

NEVAŘIT!Pokud hodláte soustavně konzumovat vitamínové bomby v podobě ovoce a zeleniny bohaté nejen na vitamín C, pak nezapomeňte: vitamíny, ale mnoho dalších důležitých látek, které obsahují, se ničí delším vařením. Pro dostatečný přísun nejen „céčka“ je tak vhodné konzumovat ovoce a zeleninu ideálně čerstvé.

PROČ HO POTŘEBUJEME?O nepostradatelnosti vitamínu C pro lidský organismus se ví dlouho. Již v 18. století byl prokázán jeho účinek v léčbě kurdějí. Dnes víme, že přispívá mimo jiné ke správné funkci imunitního a nervového systému, ke snížení únavy, podporuje celkovou vitalitu organismu, ale má také např. vliv na zdraví kloubů.

Foto:  Shutterstock

CHUTNAJÍ A LÉČÍEXOTICKÉ BOMBY:GOJI (plody kustovnice čínské) – červené bobule obsahují více vitamínu C než pomeranč a více betakarotenu než mrkev. Na vlákninu jsou sedmkrát bohatší než jablko.KAKI – obsahuje různé vitamíny, ale i vlákninu a důležité minerální látky.

Vitamín A je nutný pro vývoj lidského plodu a růst malých dětí. Vláknina podporuje pohyb střev, pektin pomáhá snižování hladiny cholesterolu v krvi.

S plody se ale do těla dostávají také důležité aminokyseliny, fosfor a lykopen, což jsou antioxidanty oddalující procesy stárnutí.

GUAVA – kromě vitamínu C je v ní obsaženo i množství vitamínů skupiny B, vitamín E, dále vápník, fosfor, hořčík, železo a draslík. Bohatá je i na stopové prvky jako zinek, měď a mangan. Guava pomáhá mimo jiné ke snižování krevního tlaku a hladiny cholesterolu v krvi.

Nejlepší zdroje viaminu C, který oceníte nejen při viróze

Najdeme ho v ovoci a zelenině, podílí se na spoustě důležitých ptocesů v našem organismu a bez dlouho bychom bez něj nevydrželi. Ano, mluvíme o vitaminu C. I když si většina z nás uvědomuje, jak moc jej naše tělo potřebuje, spousta lidí ho nekonzumuje dostatečné množství. Proč si příjem vitaminu C raději pohlídat?

Náš organismus potřebuje ke správnému fungování spoustu vitaminů, minerálů a dalších látek. Mezi ty nejdůležitější patří vitamin C. Jeho nedostatek se projevuje nepříjemnými příznaky od četnějšího výskytu modřin přes vyčerpanost po žaludeční problémy. S jeho pomocí naopak můžete předcházet celé řadě onemocnění nebo urychlit jejich léčbu.

Jaká je doporučená denní dávka

Vitamin C je pro funkci našeho organismu esenciální, nicméně člověk si tuto látku na rozdíl od většiny zvířat a rostlin sám syntetizovat nedokáže. Proto je potřeba ho přijímat prostřednictvím denní stravy. Díky biotechnologické výrobě vitaminu C můžeme naše tělo zásobit také jeho užíváním ve formě doplňků stravy.

„Vitamin C lidský organismus potřebuje zejména tehdy, je-li vystaven fyzickému stresu nebo virové infekci.

Denní dávka pro zdravého dospělého člověka je cca 60 až 100 mg, může být ovšem zvýšena až na 1–2 g u dospělých i dětí s chřipkovými symptomy, sportovců či během pobytu v extremních klimatických podmínkách,“ říká MUDr.

Vilím Šimánek, DrSc., a dodává: „Dostatečný příjem vitaminu C zajistíme nejen konzumací ovoce a zeleniny, ale také kvalitními doplňky stravy.“

Vitamin C poprvé izoloval ve 20. letech 20. století maďarský biochemik a laureát Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Albert Szent-Györgyi, a to pod názvem kyselina hexuronická. Na konci 30.

let minulého století pak sir Walter Norman Haworth z Birminghamské univerzity, držitel Nobelovy ceny za chemii, dokázal jako první určit chemickou strukturu vitaminu C a vyrobit ho syntetickou cestou.

Nejlepší zdroje céčka

Z rostlinných zdrojů je na vitamin C velmi bohatý rakytník či šípek, citrusové plody (limetka, citron, pomeranč, grapefruit), dále pak papája, cibuloviny, brokolice, papriky, černý rybíz, jahody, rajčata, květák, špenát, kiwi, brusinky nebo také brambory a kyselé zelí.

V případě, že je ve vašem jídelníčku nedostatek ovoce a zeleniny, můžete vitamin C získat užíváním doplňků stravy s jeho obsahem. Těch existuje na trhu celá řada. Před jejich pravidelným užíváním je však vždy vhodné poradit se s lékařem nebo lékárníkem.

  • • Přispívá k normální funkci imunitního systému• Chrání buňky před oxidačním stresem• Snižuje míru únavy a vyčerpání• Regeneruje redukované formy vitaminu E (vitamin E chrání buněčnou membránu před poškozením kyslíkovými radikály)
  • • Zvyšuje vstřebávání železa
  • Foto: Shutterstock
  • Autorka: Nikola Strnadová

6 druhů ovoce a zeleniny, které mají nejvíc vitamínu C

Naše prababičky se pravidelně během září a října vydávaly na sběr šípků. Věděly moc dobře, že také díky pití šípkového čaje se ony i jejich blízcí udrží přes zimu v kondici. Pokud máte dojem, že by na tom něco mohlo být, zkuste si ještě před nástupem prvních mrazíků šípky nasbírat a nasušit. Rozdrcené šípky nevařte, ale nechte je přes noc namočené ve studené vodě a ráno výluh pouze přihřejte a přeceďte nejlépe přes filtrační papír. Vyzkoušet můžete i šípkovou marmeládu. Ve 100 g šípků je více než 400 mg vitamínu C. Kromě něj šípky obsahují i karoten, vitamín B, třísloviny, kyselinu citronovou a jablečnou, cukr a slizové látky.

Ve 100 gramech čerstvě natrhaného černého rybízu je až 200 mg vitamínu C. Někteří odborníci na výživu doporučují běžně prodávané rybízové šťávy nebo džusy s vyšším podílem ovocné složky jako nejdostupnější zdroj vitamínu C při nastupující viróze.

Ti, kteří už v létě mysleli na chladné dny bez sluníčka, zpracovali černý rybíz tak, aby si vitamínu C zachoval co nejvíce. Ideální je například nevařená marmeláda nebo sirup, případně zamražené bobulky.

Kromě vitamínu C obsahuje černý rybíz ještě rutin, vitamíny skupiny B, vitamín A nebo vápník a železo.

Papriky jsou dalším zaručeným zdrojem vitamínu C. A nejlepší jsou ty červené, obsahují totiž až 190 mg vitamínu C ve 100 gramech své hmotnosti, což je vlastně více než dvojnásobek doporučené denní dávky.

Pokud máte možnost, dávejte přednost paprikám od ověřených domácích pěstitelů a dopřávejte si je hlavně syrové v salátech nebo jako zdravý doplněk k pečivu. Jejich vhodnou tepelnou úpravou je pečení, zapékání, grilování nebo dušení.

Kromě vitamínu C červené papriky obsahují například betakaroten, který zpomaluje proces stárnutí.

Po černém rybízu další druh ovoce, který obsahem vitamínu C předčí pomeranče a citrony. 100 g kiwi obsahuje až 90 mg vitamínu C. Roste na popínavých stromcích, původně pochází z Číny a vypadá jako hnědé chlupaté vajíčko. Nejčastěji ho konzumujeme v čerstvém stavu, většinou bez slupky, ale i tu je možno po umytí požít.

Běžné je plody rozkrojit a vydlabat lžičkou nebo slupku oloupat škrabkou. V kuchyni je kiwi oblíbenou součástí salátů nebo sladkých dezertů. Dopřávejte si kiwi pravidelně, látky v něm obsažené podporují mimo jiné látkovou výměnu, zpevňují cévy a zlepšují zrak.

Při nákupu plody vybírejte pohmatem, neměly by být ani příliš tvrdé, ani příliš měkké.

Tato zelená příbuzná květáku obsahuje zhruba stejné množství vitamínu C jako kiwi. Pochází ze Středomoří a v řadě našich kuchyní skutečně zdomácněla. Výborná je do polévek, salátů, zapékaných pokrmů nebo jako lehká příloha k bramborové kaši či pečeným bramborám.

Pokud se nechcete ochudit o poklady, které tato zelenina obsahuje, chroupejte ji syrovou nebo zvolte přípravu v páře. Brokolice kromě vitamínu C obsahuje i betakaroten, vitamín E, kyselinu listovou a železo.

Její pravidelnou konzumací prospějete svému srdci, svalům i nervům.

6/6: A jak je na tom citron?

Kromě už zmíněné pětice expertů na vitamín C můžeme doporučit také konzumaci kustovnice čínské, rakytníku, růžičkové kapusty, zelených a červených chilli papriček, jahod, petrželové a celerové nati nebo křenu. Ani s nimi nesáhnete vedle, pokud si budete chtít hlídat dostatečný příjem vitamínu C.

Všechny tyto potraviny jsou na tom s céčkem kupodivu lépe než citrony nebo pomeranče. Tak například 100 g růžičkové kapusty obsahuje až 80 mg vitamínu C, zatímco stejné množství pomeranče nebo citronu pouze 50 mg.

Takže až budete mít ten známý a neblahý pocit, že na vás něco leze, nespoléhejte jenom na citrusy.

Načíst další Diskuze(0) Zavřít diskusi

Zkopírovat odkaz na tento článek

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *