V naší pojišťovně považujeme duševní zdraví za přinejmenším stejně důležité jako zdraví tělesné. Proto přispíváme na vyšetření v oboru klinické psychologie a klinické logopedie.
Přispíváme dětem až 1 500 Kč a dospělým až 500 Kč.
- Kurzy pro děti s ADHD apod., dyslektické nácviky, prevence neurotizace
- Skupinová forma nácviku asertivního chování
- Skupinová forma nácviku relaxačních dovedností jako prevence stresu
- Psychosomatická konzultace
- Prevence poruch kognitivních funkcí a paměti – vyšetření za účelem zjištění poruch paměti nebo kognitivních funkcí, cílené psychiatrické/psychologické vyšetření dotazníky – MMSE, AKT, MoCA, dospělí do 65 let
- Kognitivní pomůcky doporučené Českou alzheimerovskou společností – bez omezení věku
- Skupinová forma nácviku asertivního chování
- Skupinová forma nácviku relaxačních dovedností jako prevence stresu
- Párové konzultace
- Psychosomatická konzultace
Pozor! Je nutné, aby vyšetření bylo provedeno výhradně u klinického psychologa (odbornost 901). Jinak příspěvek nemůžeme uznat!
Jak to poznat? Název nebo číslo odbornosti bývají uvedeny u jména daného psychologa na jeho internetové stránce, navštívence, razítku. Raději se ujistěte!
Klinická logopedie
Pro děti
- Diagnostika přetrvávajících primárních reflexů, poruch senzorické integrace a provádění neurovývojové stimulace (NVS) s cílem včasného záchytu a předcházení prohlubování symptomatiky neurovývojových poruch (např. včasný záchyt poruch polykání či obtíží s krmením)
- Screening neurovývojových poruch řeči, jazyka a komunikace u dětí (od 18 měsíců věku) a návrh dalšího diagnostického a terapeutického postupu v případě pozitivního výsledku screeningu
Pro dospělé
- Konzultace ohledně stimulačního tréninku zaměřeného na zvyšování kognitivně-lingvistické rezervy (z důvodu subjektivních obtíží, které nebyly objektivizovány testováním nebo v případě potřeby před výkonem – zkouškou apod.) – od 55 let
- Screenignové vyšetření kognitivně-komunikačních poruch
- Konzultace ohledně podpůrných programů či aplikací vhodných k tréninku řečových, jazykových a kognitivně-lingvistických funkcí (Mentio, Mentem, Brain Jogging, aplikace na tablety…)
Pozor! Je nutné, aby vyšetření bylo provedeno výhradně u klinického logopeda (odbornost 903). Jinak příspěvek nemůžeme uznat!
Jak to poznat? Název nebo číslo odbornosti bývají uvedeny u jména daného logopeda na jeho internetové stránce, navštívence, razítku. Raději se ujistěte!
Seznam doporučených odborných pracovišť dle Asociace klinických logopedů ČR najdete zde.
Specifické podmínky
- Pojištěnec od 19 let (dospělý) může čerpat příspěvek z jednoho ze základních preventivních programů, a to jednorázově až 500 Kč ročně. V programu Očkování je maximální výše příspěvku 1 000 Kč – platí základní podmínky pro čerpání bonusů z Fondu prevence, prosím čtěte zde.
- Pojištěnec do 18 let (dítě) může čerpat příspěvek ze základních preventivních programů, a to jednorázově nebo vícekrát-jednotlivě na položku/y z programů dle svého výběru, až 1 500 Kč ročně.
- Každý rodič nebo jiný zákonný zástupce (pojištěnec ZP MV ČR) může postoupit svůj příspěvek 500 Kč ve prospěch svého dítěte (pojištěnce ZP MV ČR ve věku do 18 let) na položky programů, které jsou pro ně určeny. Platební doklady mohou být v případě postoupení příspěvku rodičem pro dítě či více dětí ofoceny a založeny u žádosti dítěte.
V případě postoupení příspěvku od obou rodičů může dítě získat až 1 000 Kč. Žena v souvislosti s těhotenstvím i narozením dítěte může postoupit jen 500 Kč (1 500 Kč může čerpat z Programu pro ženy v souvislosti s těhotenstvím i narozením dítěte). Dárce krve své příspěvky nepostupuje.
Není možné kombinovat postoupení ve prospěch svého dítěte a čerpání pro vlastní osobu, tedy např. 300 Kč postoupit a 200 Kč vyčerpat.
- Příspěvek pro nezletilé dítě žádá jeho rodič nebo jiný zákonný zástupce, např. osoba, které bylo soudním rozhodnutím dítě svěřeno do péče. V případě žádostí o příspěvek pro osoby s omezenou svéprávností se postupuje obdobně.
- K žádosti o příspěvek je třeba přiložit vyplněný formulář, kde poskytovatel potvrzuje účast a úhradu vyšetření.
Možnost čerpání: 4. ledna 2021 – 31. prosince 2021 nebo do vyčerpání financí
Aktualizováno dne: 15. března 2021
Mohlo by Vás zajímat
Děti a ženy po porodu
Děti mohou čerpat 1 500 Kč a těhotné ženy a ženy po porodu až 2 000 Kč
Rodič
Rodič může postoupit svůj příspěvek dítěti
Žádost
Požádat o příspěvek je nutné do 2 měsíců od realizace, nejpozději však do 31. prosince 2021
Program slev a výhod
V rámci Programu slev a výhod nabízíme další atraktivní nabídky od našich partnerů
Dokumenty ke stažení
Příspěvek na podporu zvýšení dostupnosti psychosociální podpory – VZP ČR
Příspěvek až 7 000 Kč je v rámci pilotního projektu VZP určen na podporu psychosociální intervence u vybraného terapeuta pojištěncům, kteří nově absolvují sezení v max. počtu 10 hodin.
Příspěvek není určen pro pojištěnce, kteří v posledních šesti měsících nebo aktuálně čerpají služby psychoterapie v rámci nebo nad rámec veřejného zdravotního pojištění, nebo služby psychosociální podpory stejného charakteru.
Jak se zapojit do pilotního projektu?
Na adrese [email protected] požádejte o poukaz, který opravňuje k čerpání příspěvku na max. 10 sezení/hodin do 31. 5. 2021.
V e-mailu je nutné uvést:
- jméno, příjmení a číslo pojištěnce, který bude intervenci u vybraného terapeuta čerpat
- jakým způsobem požadujete poukaz zaslat (e-mailová adresa, kam bude poukaz zaslán, nebo na kterém pracovišti VZP bude poukaz osobně vyzvednut).
Následně si dle zveřejněného seznamu vyberte terapeuta, u kterého budou absolvována sezení v max. počtu 10 hodin. Doporučujeme objednání přes e-mail, v době terapie nezvedají terapeuti telefon.
Klient by měl absolvovat u terapeuta sezení minimálně 1x týdně.
Součástí vstupní konzultace při prvním sezení je zároveň vstupní dotazník, na jehož základě a dle svého odborného úsudku terapeut rozhodne o pokračování psychosociální intervence.
Počet hodin psychosociální podpory určuje terapeut na základě odborného posouzení. V rámci pilotního projektu přispívá VZP klientovi na max. 10 sezení, na každé sezení částkou 700 Kč.
Jaké doklady budete potřebovat?
Společně s Žádostí o příspěvek z fondu prevence je nutné předložit:
- Poukaz VZP
- doklad o zaplacení terapie (s datem vystavení po vystavení poukazu VZP do 31. 5. 2021)
- Poukaz „Přehled návštěv“ (vystavuje terapeut)
- Dotazník vstupní/výstupní (vystavuje terapeut)
- Dotazník „Průzkum spokojenosti“ (je předkládán po ukončení terapie)
Žádost o příspěvek je nutné podat do 31. 5. 2021. Žádost lze podat opakovaně po jednotlivých sezeních (či více najednou), nebo souhrnně po uzavření terapie.
O příspěvek si můžete požádat:
- při osobní návštěvě na kterémkoli klientském pracovišti VZP – v tom případě stačí mít s sebou jen požadované doklady, nemusíte vyplňovat Žádost o příspěvek
- vložením Žádosti o příspěvek společně se všemi požadovanými doklady do sběrného boxu/poštovní schránky klientského pracoviště nebo předáním na podatelně VZP
- datovou schránkou fyzické osoby (případně fyzické osoby podnikatele, ve které je uvedeno jméno, příjmení a datum narození fyzické osoby) – zasláním Žádosti o příspěvek společně se všemi požadovanými doklady prostřednictvím datové schránky VZP ČR – i48ae3q
Před podáním žádosti se prosím seznamte se všemi potřebnými informacemi, které najdete v podrobných podmínkách čerpání příspěvků z fondu prevence.
Ivan Duškov – Právě dnes
| V obtížné covidové době stoupl výskyt duševních onemocnění, a rychlé rozpoznání a řešení těchto obtíží je zásadním krokem pro prevenci. I proto se rozhodly některé tuzemské zdravotní pojišťovny nabídnout klientům příspěvky na psychoterapie, mnohdy…Už několik měsíců není možné provozovat amatérský sport, děti tráví svůj čas prakticky jen u počítače, nemohou do klubů či za trenéry do kolektivu. Všeobecná zdravotní pojišťovna si uvědomuje, že aktuální situace – pokud nebude řešena – znamená do…Pro srovnání – v roce 2019 tento příspěvek z fondu prevence čerpalo skoro 49 tisíc těhotných žen nebo čerstvých maminek. Největší zájem je o screeningová vyšetření nebo příspěvek na pomůcky ke kojení. „Celkově bylo v roce 2020 maminkám vyplaceno…ČR – Více než 62 tisíc žen podpořila Všeobecná zdravotní pojišťovna v minulém roce v rámci programu pro maminky. Za posledních 8 let, kdy je tento příspěvek poskytován, se jedná o největší počet. Pro srovnání – v roce 2019 tento příspěvek z fondu …Nárůst depresivních a úzkostných stavů ve společnosti je v poslední době zřetelný. Podíl na tom mají obavy z nemoci covid-19 i zavedená restriktivní opatření, která způsobují izolaci. Dopadům koronavirové pandemie na duševní zdraví lidí i dostupno…Nárůst depresivních a úzkostných stavů ve společnosti je v poslední době zřetelný. Podíl na tom mají obavy z nemoci covid-19 i zavedená restriktivní opatření, která způsobují izolaci lidí.ČTK bude v pátek 12. března v servisu PROTEXT VIDEO vysílat on-line debatu Zdravotnického deníku na téma vliv pandemie covid-19 na duševní zdraví. Pozváni jsou náměstek ředitele VZP pro služby klientům Ivan Duškov, místopředseda České psychiatrick…Více než 62 tisíc žen podpořila Všeobecná zdravotní pojišťovna v minulém roce v rámci programu pro maminky. Za posledních 8 let, kdy je tento příspěvek…Pandemie covid-19 s sebou přinesla velký tlak na duševní zdraví nás všech. Strach o blízké, ekonomická nejistota, izolace i dlouhodobě se táhnoucí neutěšená situace bez jasné vyhlídky na zlepšení s sebou nesou vlnu stresu, úzkostí, deprese a další…Už dva měsíce si mohou klienti Všeobecné zdravotní pojišťovny požádat v rámci pilotního projektu o příspěvek na psychosociální podporu. Doposud tak učinilo téměř 2 000 lidí, a to nejčastěji ve věku 30 až 50 let. Žádat o příspěvek je možné do konce…[3 minuty čtení] O příspěvek na psychosociální podporu již požádaly skoro dva tisíce lidí. Většinou se jednalo o ženy, uvádí VZP. Už dva měsíce si mohou klienti Všeobecné zdravotní pojišťovny požádat v rámci pilotního projektu o příspěvek na psych… | Hana Třeštíková – Česká producentka, režisérka Zdeněk Godla – Český herec Cyril Höschl – Český psychiatr Jiří Trnka – Český výtvarník, ilustrátor, spisovatel SARS-CoV-2 – Nový koronavirus způsobující onemocnění COVID-19 Česká vláda – Státní úřad |
Psycholog hrazený pojišťovnou? V Česku jich je 7 na 100 tisíc obyvatel. Pacientů přitom přibývá
Kde se nacházíte: iROZHLAS.
cz / Životní styl a společnost / Zdraví | Související témata: psycholog Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky zdravotní pojišťovna Ministerstvo zdravotnictví České republiky Národní ústav duševního zdraví duševní zdraví psychoterapie
Pomoc psychologa nedávno potřebovala i 27letá Pavla. Než se jí podařilo někam objednat, musela obvolat čtyři psychologické ambulance. Čekací doba pak byla tři měsíce.
„Nebylo to úplně příjemné. Když si člověk uvědomí, že má nějaký problém, který chce řešit, a zjistí, že ho všude odmítají, tak je to až pocit zoufalství,“ popisuje Pavla.
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
Poslechněte si celou reportáž o psychologické pomoci v Česku
Psychologů, kteří spolupracují se zdravotní pojišťovnou, ale není dost a nové smlouvy pojišťovny uzavírat nechtějí. V každém městě totiž může působit omezený počet psychologů na sto tisíc obyvatel. Například v Praze tak pojišťovny za posledního půl roku odmítly 25 žádostí.
Česká republika je co do počtu psychologů hrazených pojišťovnou hluboce pod průměrem rozvinutějších zemí. Celostátní průměr Česka je zhruba sedm psychologů na 100 tisíc obyvatel. „V Praze je to zhruba dvanáct psychologů na 100 tisíc obyvatel. Třeba Nizozemsko je v takovém extrému, že má i přes 150 psychologů na 100 tisíc obyvatel,“ vysvětluje Jan Bažant z Asociace klinických psychologů.
Další možností jsou soukromé terapie. Ty si musí pacient zaplatit sám, a ne každý si je může dovolit. Jedno sezení stojí v průměru 800 korun. Soukromí terapeuti navíc v době koronaviru mohli pracovat pouze online a psychologická pomoc na dálku není vhodná pro všechny pacienty.
„Byly bychom rádi, kdybychom mohli sami posoudit, jaká situace je krizová a potřebuje osobní setkání. Týká se to hlavně dětských terapií, které nejdou vůbec převádět do online prostoru,“ upozorňuje Jiří Drahota z České asociace pro psychoterapii.
Úhrada soukromého sezení
Ministerstvo zdravotnictví a Národní ústav duševního zdraví se proto společně se zdravotními pojišťovnami rozhodly psychologickou péči v době koronavirové epidemie posílit.
Například Všeobecná zdravotní pojišťovna hradí svým klientům od začátku prosince deset sezení u vybraných soukromých terapeutů, kteří za sebou musí mít pětiletý výcvik.
Do programu se pak může přihlásit každý, kdo kvůli koronaviru pozoruje zhoršení svého duševního stavu. Lidé nepotřebují žádanku od praktického lékaře.
Psycholožka: Děti by měly po nástupu do školy psát testy, ale bez známek. Kvůli zmapování úrovně
Číst článek
„Mělo by se jednat asi o 245 terapeutů, kteří musí být dostupní regionálně. To znamená, aby jeden region nebyl zvýhodněn a jeden znevýhodněn. Takže musí být dostupný pro naše pojištěnce v rámci celé České republiky,“ popisuje Ivan Duškov, náměstek ředitele VZP. Na webu pak pojišťovna poskytne jasný návod, jaký odborník je v daném kraji pro pojištěnce k dispozici.
A program podporuje i Jiří Drahota z asociace pro psychoterapii: „Jsou to peníze, které jsou dávány reálným klientům proto, aby získali nějakou podporu. Jsem šťastný, že projekt je takto postaven. A budeme doufat, že se rozšíří a bude pokračovat.“
VZP vyčlenila na program celkem 33 a půl milion korun. Zatím je naplánovaný do března příštího roku. Další zdravotní pojišťovny o podobné podpoře duševního zdraví v roce 2021 zatím jednají.
Další články
Nejčtenější
Koronavirus, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová
Doporučujeme
ČPZP přispěje svým klientům na psychoterapii až 2500 Kč
Ostrava, 8. února 2021 – Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) se zapojuje do podpory prevence duševního zdraví. Klienti třetí největší zdravotní pojišťovny v ČR, kteří potřebují v souvislosti s pandemií COVID-19 psychosociální intervenci, mohou od 8. února využít nový preventivní program s názvem Duševní zdraví. Příspěvek na tuto terapii dosáhne až 2500 Kč.
„Rozšířením nabídky preventivních programů chceme pomoci našim klientům, kteří se v důsledku aktuální situace dostali nebo dostanou do duševní krize a jejich psychika je mnohdy pod obrovským tlakem. Zároveň tímto programem reagujeme na výzvu Rady vlády pro duševní zdraví,“ uvádí tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.
Potřebnou terapii klientům ČPZP nabídne asi 180 soukromých psychoterapeutů, kteří absolvovali akreditovaný psychoterapeutický kurz. Seznam terapeutů najdou klienti na webových stránkách ČPZP.
„Jedno sezení u specialisty bude stát pojištěnce ČPZP maximálně 700 Kč. Pojištěnci ČPZP pak od pojišťovny mohou získat až 5x 500 Kč, tedy 2500 Kč,“ vysvětluje podmínky programu mluvčí Mazurová.
Plánovaný rozpočet pojišťovny na tento program činí 3 miliony Kč.
ČAP: Kvalitní psychoterapeutická pomoc je lepší než navyšování medikamentů
„Společně věříme, že podpora psychoterapeutickou formou pomoci může pro řadu lidí znamenat pomoc při překonání situace bez toho, že by u nich propukly závažnější duševní stavy, případně že se podaří tyto stavy zachytit v časných stádiích, kdy jsou snáze řešitelné, nežli když dosáhnou vyšší míry závažnosti,“ uvedl během přípravy projektu MUDr. František Matuška, místopředseda České asociace pro psychoterapii (ČAP) pověřený jednáním v rezortu zdravotnictví. Podle něj jsou velmi rizikové například tendence k navyšování výskytu medikamentózního „řešení“ reaktivních úzkostných a depresivních stavů nejčastěji realizované ze strany praktických lékařů, o něco méně pak ze strany psychiatrů, na které se klienti s takovými stavy obracejí a kteří na jejich situaci reagují právě nabídkou a preskripcí léků (poskytnutí anxiolytik a antidepresiv), namísto toho, aby se těmto lidem dostalo kvalitní psychoterapeutické pomoci a podpory při aktivním překonávání a zvládnutí krizových životních situací.
Počet pacientů s depresemi roste
„Podle odborníků se počet úzkostných a depresivních poruch od loňského roku zvýšil až trojnásobně. V ČPZP nám spolu s rostoucím počtem pacientů v duševní krizi samozřejmě stoupají i náklady na jejich léčbu.
Průměrné náklady na jednoho pacienta s depresemi se pohybují kolem zhruba 6000 Kč,“ potvrzuje mluvčí ČPZP a dodává: „Nejvíce pacientů s depresemi máme v Moravskoslezském a Středočeském kraji. Mezi okresy na Moravě dominuje Frýdek-Místek, v Čechách Kladno.
Podíl depresí obecně odpovídá našemu podílu na trhu,“ uvádí.
Zatímco v roce 2018 evidovala ČPZP celkem 8 452 pacientů s depresemi, předloni to bylo 8 950 pacientů a loni již 9 205 pacientů s tímto onemocněním.
Podrobné informace k programu.
Na psychoterapii se čeká i půl roku. Místo ní se předepisují prášky
Za posledních patnáct let se u nás spotřeba antidepresiv téměř ztrojnásobila. Usoužení lidé chtějí úlevu okamžitě, psychiatři na ně mají málo času, a tak než aby něco zanedbali, raději tabletky předepíšou. Levnější a jednodušší varianta je to i pro pojišťovny.
„Pro pacienta to ale často není nejlepší řešení. Nejlepší efekt pozorujeme u pacientů, kteří jsou léčeni jak antidepresivy, tak psychoterapií. Dostupnost hrazené psychoterapeutické péče je ale špatná,“ říká místopředseda České psychiatrické společnosti Juraj Rektor.
Někteří odborníci zastávají názor, že třeba u mírné deprese mají antidepresiva a psychoterapie srovnatelné výsledky. Rapidní nárůst spotřeby léků vysvětlují tím, že se předepisují i na lehčí varianty nemocí, kde by byla terapie účinnější. Méně léků by nasazovali i u neurotických poruch jako jsou sociální fobie či panická porucha.
Jenže nějaká forma duševního onemocnění postihne každý rok přes 650 tisíc Čechů a ke vhodné psychoterapii se mnohdy těžko dostávají i vážné případy.
„Nabídka psychoterapie je nedostatečná. Abychom se alespoň přiblížili třeba německému standardu, museli bychom mít psychoterapeutů se smlouvou minimálně trojnásobek,“ říká Karel Koblic z pražského Psychoterapeutického střediska Břehová.
Potřebuje-li duševně nemocný, aby se mu odborník věnoval individuálně a dlouhodobě, na příjetí si počká i půl roku. „Že to není ideální situace, je slabé slovo, v mnoha případech je to průšvih,“ připouští Koblic a dodává, že ani tak pracoviště nemá kapacitu přijmout všechny, kteří si přinesou doporučení.
Terapeut se živnostenským listem může být risk
Klinický psycholog Jiří Drahota z České asociace pro psychoterapii potvrzuje, že sehnat v Praze hrazenou léčbu je skoro nemožné: „Když se zeptám kolegů, kteří mají smlouvy s pojišťovnami, jestli by mi přijali pacienta, řeknou bohužel, protože mají dlouhý čekací list.“ Ne vždy však lze terapii odkládat.
„Vede to ke vzniku hrazených služeb, které jsou nuceni vyhledávat i pacienti ve vážném stavu, u nichž by bylo vhodné hradit péči ze zdravotního pojištění,“ upozorňuje Drahota. Za jedno sezení pak pacient zaplatí i 800 korun a péče navíc nemusí být dostatečně odborná.
„Naše asociace sdružuje profesionály se smlouvami i bez nich a garantuje, že splňují evropské standardy. Část klientely nechce mít statut pacienta a hrazenou službu vnímá jako seberozvojovou věc, pro většinu populace by však bylo milejší mít více možností,“ podotýká Drahota.
| Údaje se týkají pacientů ambulantních oddělení a pracovišť psychiatrie v letech 2010 / 2015:
Zdroj: ÚZIS ČR (loňská data zatím nejsou). |
Vedle nedostatkových psychoterapeutů-zdravotníků s licencí v Česku působí i řada těch, kteří pracují na živnostenský list pro obor poradenství. I jako nelékaři sice mohou mít adekvátní kvalifikaci, avšak s pacientem se dostávají mimo zákonem vymezený prostor zdravotnické péče. Ten garantuje třeba mlčenlivost, odpovědnost, dodržování pravidel vedení dokumentace a další, připomíná Koblic.
Mnozí zdravotníci by psychoterapeuticky vzdělané kolegy z humanitních a sociálních věd rádi přijali mezi sebe a zákon lépe ošetřili v jejich prospěch. Myslí si, že by to poddimenzované psychiatrii pomohlo. Další však oponují, že stavbu domu stát také nesvěří někomu, kdo není v komoře architektů.
Počet pacientů roste rychleji než počet smluv
Odborníci volí psychoterapeutickou péči na základě více vodítek. „Diagnóza je jen jedním z nich. Někdy se pod ne tak závažnou skrývá velmi trýznivý osud pacienta, jindy závaznější diagnóza může na péči počkat, protože funguji antidepresiva či jiná farmakologická léčba,“ vysvětluje Karel Koblic.
Ve větších městech, třeba v Olomouci, mají podle informací Juraje Rektora někdy problém najít hrazenou terapii i lidé propuštění z psychiatrické kliniky.
Všeobecná zdravotní pojišťovna má smlouvu s 1 004 pracovišti. V roce 2010 jich bylo o necelých deset procent méně, jenže počet pacientů ošetřených na psychiatrii se za stejné období zvedl o více než třetinu (viz box).
VZP se hájí, že dostupnost tohoto typu péče zajišťuje tak, jak jí ukládá zákon. „Průběžně a neustále posuzujeme nejen dostupnost zdravotních služeb dle nařízení vlády, ale i čekací doby pro nové pacienty, případné stížnosti pacientů na nezajištění péče a další,“ přibližuje mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.
Za uplynulé dva roky pojišťovna uzavřela smlouvy s osmi žadateli odbornosti psychiatrie či klinická psychologie, kteří jsou kompetentní poskytovat i psychoterapeutickou péči. Pět žadatelů z důvodu dostatečného zajištění služeb v daném regionu odmítla.
„Rozhodně to není tak, že noví poskytovatelé dostávají smlouvu jen tehdy, když ji některý z dosavadních vypoví či zemře. V případě, že by VZP zjistila nedostatek poskytovatelů v konkrétním oboru v nějaké lokalitě, může sama iniciovat vyhlášení výběrového řízení,“ dodává Tichý.
Podle oslovených odborníků však nemají pojišťovny zcela jasno, jaká část nasmlouvaných psychiatrů skutečně pracuje i psychoterapeuticky, protože mnozí na to kvůli náporu pacientů v ambulancích a na odděleních nemají čas. „Pokoušíme se na navýšení průběžně tlačit, ale moc se nám to nedaří,“ připouští Karel Koblic.
Reforma dává naději na zlepšení
Odvětví psychiatrie dostává kolem deseti miliard z celkových asi 300, které dávají zdravotní pojišťovny každý rok na zdravotní péči. To jsou asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, v EU je přitom průměr výdajů na péči o duševní zdraví kolem 6,3 procenta.
Situaci by měl zlepšit vznik Center duševního zdraví. Počítá s nimi chystaná reforma psychiatrické péče, po níž odborníci už dlouho volají s tím, že je jako obor zanedbávaná a poddimenzovaná. Na reformu poputují kromě peněz ze státního rozpočtu i 3,2 miliardy ze dvou operačních programů.
Kromě zřizování nových či rekonstrukce stávajících zařízení pro poskytování komunitní péče poputují peníze i na programy bojující proti stigmatizaci či zřizování a rekonstrukci psychiatrických oddělení v nemocnicích.
V rámci reformy by se měla podle ministerstva zdravotnictví řešit i případná úprava vládního nařízení o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb, kterou se řídí pojišťovny.
„Aktualizace stávajících výkonů a zahrnutí nových výkonů do seznamu je určitě možné na podnět například odborné společnosti. Změny by dle zákona byly nejdříve projednány v pracovní skupině k seznamu výkonů. Následně by tomu byla přizpůsobena hodnota bodu a limity dané úhradovou vyhláškou,“ uvedla mluvčí resortu Štěpánka Čechová.