Pátá a šestá dětská nemoc

Mezi nemoce, které dříve nebyly tolik známé patří bezesporu pátá a šestá dětská nemoc. V tomto článku se podíváme na zoubek právě nemoci, která se označuje jako šestá nemoc latinsky roseola infantum. Tato nemoc se nejčastěji objevuje v zimních a jarních měsících. Nemoc může být zaměnitelná se zarděnkami1 nebo spalničkami, jejichž potvrzení lze doložit sérologickým vyšetřením.

Video: „Jak se veselé dítě během pár hodin promění na dítě s horečkami.“

rozhovor s dětskou lékařkou: MUDr. Denisou Jaššovou

Pátá a šestá dětská nemoc

Nevynechajte další zajímavé video rozhovory s odborníky na YouTube kanály Modrého koníka:

????️ PRVNÍ POMOC nebo co by vám v „lékárničce“ na výletech nemělo chybět.????️ Co byste měli vědět, pokud se chystáte na DOVOLENOU (s dítětem i bez něj).????️ Horečka je pro organismus do určité hranice prospěšná.????️ Co je to pátá nemoc a jak ji léčit?

Co je šestá nemoc?

Šestá nemoc (roseola, exantému subitum) je způsobena herpetickým virem HHV-6 (méně často HHV-7). Svůj název nezískala podle viru HHV-6, jak by se někdo mohl domnívat.

Název vznikl historicky – roseola infantum byla šestá v pořadí při zatřiďování exantematózních onemocnění. Objevuje se převážně u dětí ve věku do 36 měsíců, přičemž nejčastěji mezi 6. a 18. měsícem.

Velmi často se proto můžete setkat i s označením šestá dětská choroba.

Zjednodušeně můžeme říci, že se jedná o virové akutní horečnaté onemocnění horních dýchacích cest spojené s vyrážkou. Šestá nemoc zpravidla nemívá těžký průběh, ale i tak její začátek rodiče mnohdy vyděsí. Šestá nemoc je zneklidňuje a oni pak často prochází diskuse na internetu a hledají foto vyrážky, která je pro nemoc naprosto typická.

Šestá nemoc a její inkubační doba

Inkubační doba u šesté nemoci je 5 – 12 dní.

Šestá nemoc, její příznaky a průběh

Prvním projevem nemoci je totiž vysoká horečka1. A to opravdu vysoká kolem 39 – 40 °C. Takže vás čeká asi pár těžších dní a hlavně nocí. Hlavu vzhůru! Zmobilizujte své síly. Zkontrolujte si, zda máte v zásově antipyretika (léky proti teplotě), případně rehydratační roztok, pokud by dítě odmítalo přijímat tekutiny.

Pokud jste dosud neslyšeli o febrilních křečích10, něco si o nich nastudujte a buďte připraveni správně reagovat.

První setkání s nimi bývá velmi znepokojující a vědět, co můžete očekávat je v boji s nimi bod pro vás.

Ještě se možná ujistěte, zda víte jak správně dávat dítěti zábal proti horečce (více o zábalu v článku horečka1). Pokud je totiž neděláte jak by měly, můžete nadělat více škody než užitku.

Kromě vysoké teploty se děti zdají být většinou zdravé a veselé. Horečka trvá většinou 4 dny.

O tom, že vaše dítko trápí šestá nemoc, se dozvíte většinou až v momentě, kdy se objeví skvrnitá vyrážka růžové barvy. Vyrážka se zpravidla objevuje na trupu, krku a horních končetinách.

Zhruba po dvou dnech je šestá nemoc pryč a s ní naštěstí i vyrážka (mnohdy také v obličeji).

Kromě vysokých teplot (horeček) a vyrážky mohou šestou nemoc provázet i tyto příznaky:

  • snížená chuť k jídlu
  • průjem1
  • nachlazení
  • ospalost, únava, až apatie

Tato nemoc se objeví velmi rychle a stejně tak rychle i mizí. Maminky si tak po onemocnění šestou nemocí často kladou otázku, kdy mohou dítě znovu pustit do kolektivu či ven. Šestá nemoc ztrácí infekčnost hned po zmizení vyrážky, takže poté již potomka není nutné držet stranou od ostatních dětí.

Pátá a šestá dětská nemoc

Šestá nemoc a její infekčnost

Šestá nemoc je vysoce infekční onemocnění, nakažlivost začíná již před projevem nemoci a končí až poté, kdy zcela zmizí vyrážka. Šestá nemoc a její infekční doba trvá kolem 7 dní. Šestá nemoc se přenáší vzdušnou cestou – přenos nemoci je snadný především v dětských kolektivech.

Velice pozitivní je informace, že šestá nemoc se zpravidla neobjevuje opakovaně. Po prodělaném onemocnění totiž tělo vytvoří protilátky, které v lidském organismu přetrvávají doživotně.

Šestá nemoc u dětí

Již výše jsme uvedli, že šestá nemoc bývá společně s pátou nemocí označována převážně jako dětská choroba. Tato nemoc se nejčastěji objevuje u dětí ve věku 6 měsíců až 2 let. Šestá nemoc u starších dětí (nad 4 roky) se objevuje spíše zřídka, stejně jako u dětí mladších 4 měsíců.

Pátá a šestá dětská nemoc

Šestá nemoc u dospělých

Přestože se tato nemoc označuje jako dětská šestá nemoc, může se jí nakazit i dospělý člověk. Pokud vaše děti onemocní právě touto nemocí, počítejte, že se jí můžete nakazit také – šestá nemoc má totiž vysokou nakažlivost.

Šestá dětská choroba (roseola infantum) u dospělých probíhá jako jiné respirační virové onemocnění, bez exantematózních (vyrážkových) projevů, a proto dospělý člověk ani neví, zda překonává chřipku, šestou nemoc nebo jiný typ respirační virózy.

Šestá nemoc a těhotenství

Dětská šestá nemoc samozřejmě může “skolit” i nastávající maminku. Šestá nemoc však naštěstí těhotenství24 většinou neohrozí.

Problémem nebývá šestá nemoc jako taková, ale spíše vysoká teplota, která v těhotenství12 není nikdy vítaná.

Pokud má žena podezření, že onemocněla šestou dětskou nemocí v době svého těhotenství, měla by vždy svůj stav zkonzultovat s praktickým lékařem, či s ošetřujícím gynekologem.

Šestá nemoc a její léčba

Šestá nemoc jako taková se neléčí, léčba je tedy pouze sympomatická. Mohou se podávat léky2 na snížení vysoké teploty a naprosto nezbytný je dostatečný příjem tekutin a klid na lůžku. Očkování proti šesté nemoci neexistuje. Podávání antibiotik1 je neopodstatněné, protože se jedná o virové onemocnění.

Šestá nemoc zpravidla probíhá bez komplikací. Pokud se v důsledku vysoké teploty objeví febrilní křeče, je nutné, aby dítě vyšetřil lékař, který zhodnotí jeho stav a po vyšetření určí další postup (tj. zda bude potřebné vykonat neurologické vyšetření, EEG, případně hospitalizace malého pacienta na dětském oddělení, atd.)

Text po odborné stránce zkontrolovala:MUDr. Denisa Jaššová

Použité zdroje

Co je šestá nemoc a její příznaky u dětí

Šestá nemoc má na první pohled znepokojivé projevy. Onemocnění začíná náhle (subitus – latinsky náhlý) vzestupující horečkou, její ústup doprovází skvrnitá vyrážka růžové barvy na především na trupu, někdy i na trupu a končetinách. Typicky se nevyskytuje na obličeji.

V některých případech se nemoc projeví jen horečkou a výsev v projevech chybí. Inkubační doba je 5-12 dní. Znamená to, že dítě je po tuto dobu již nositelem viru, ale nemusí se projevit se prozatím žádné příznaky. Následně rychle stoupne teplota a dítě může mít horečku někdy i kolem 39 – 40 °C.

Mohou se objevit i zvětšené uzliny, zánět hrtanu a také příznaky spojené s vysokou teplotou, jako jsou febrilní křeče, neklid, průjem a únava. Při klesající horečce se objeví na těle růžový výsev v podobě větších růžových skvrn (exantém), trvajících poměrně krátkou dobu.

Přibližně za dva až tři dny se růžový exantém zahojí a tím odezní i příznaky nemoci bez následků.

Pátá a šestá dětská nemoc Jak vypadá šestá nemoc u dospělých?

Ačkoli se šestá nemoc objevuje nejčastěji u dětí, může se nakazit i dospělý člověk při oslabené imunitě, pokud se s ní nesetkal už v dětství. Začátek nemoci u dospělých je podobný jako u dětí, začíná vysokou horečkou, při jejímž odeznění se objeví vyrážka. U dospělých se ještě přidruží:

  • nechuť k jídlu, 
  • výrazná únava,
  • zduřelé uzliny, 
  • a bolest v krku. 

Onemocnění často připomíná chřipku a léčba u dospělého člověka může trvat déle než týden.

Kvůli příznakům typickým také pro jiné infekční nemoci, může být nemoc špatně diagnostikována. Šestá nemoc je nebezpečná pro těhotné ženy ,protože vysoké horečky představují riziko pro zdraví plodu. Zdravotní stav nasvědčující této nemoci je nutné konzultovat s ošetřujícím lékařem.

Pátá a šestá dětská nemoc Léčba šesté nemoci

Jelikož se jedná o virové onemocnění, léčba je symptomatická. Na snížení horečky podejte antipyretikum, lék s obsahem účinné látky paracetamol nebo ibuprofen. Důležitý je také dostatečný příjem tekutin, klid a pohodlné oblečení. Pokud se objeví febrilní křeče, léčbu je nutné konzultovat s lékařem.

Pátá a šestá dětská nemoc Jak se přenáší šestá nemoc

Šestá nemoc se přenáší kapénkovým způsobem. Znamená to, že virus cestuje v kapénkách slin vzduchem a takto se rozšiřuje na další děti. Proti šesté nemocí neexistuje očkování a prevence tkví především v dobré imunitě a dodržování zásad zdravého životního stylu.

Dobrou zprávou je, že po překonání nemoci se dítě stane proti ní imunním a nehrozí, že by se nakazilo opakovaně. Virus totiž zůstává v těle, podobně jako jiné herpetické viry. Šestá nemoc je vysoce infekční a šíří se především v dětských kolektivech.

Dítě je nakažlivé již v průběhu inkubační doby, kdy nemá žádné příznaky a vy o nakažení virem ani nevíte. Infekčnost končí s odezněním příznaků, tedy po zahojení vyrážky. 

Vše pro imunitu dítěte

Šestá nemoc – příznaky, infekčnost a léčba nejen u dětí

Pátá a šestá dětská nemoc

Šestá nemoc je onemocnění postihující miminka a batolata. Je způsobena virovou infekcí, a projevuje se vysokými horečkami a vyrážkou. Vzhledem k tomu, že se nejedná o příliš známou nemoc, její prvotní příznaky silné horečky vyděsí nejedny čerstvé rodiče. Přesto se jedná o relativně neškodnou nemoc, jejíž léčba trvá jeden týden.

Budete mít zájem:  Základní recept na kváskové pečivo

Lékařský název roseola infantum napovídá, že nemoc postihuje převážně děti, a že nemocné dítě má růžovou vyrážku.

Jedná se o běžné, nezávažné onemocnění, které v Česku postihne až třetinu dětí. Nejčastější výskyt nemoci je na jaře.

Obsah článku:

Název 6. nemoc

Virem, který nemoc způsobuje, je herpetický virus HHV-6, popřípadě HHV-7. Říká se jim vir šestého a sedmého typu.

Právě z typu viru pochází také neobvyklý název nemoci.

Šestá nemoc – inkubační doba, očkování a infekčnost

Inkubační doba je 5-12 dní. Nemoc je také vysoce infekční, nakažlivost začíná již před projevem nemoci a končí, když zmizí vyrážka.

Proti nemoci neexistuje očkování, po absolvování nemoci se však dítě stává imunním, neboť virus, stejně jako další herpes viry, zůstává v těle.

Šestá nemoc u dětí příznaky

Šestá nemoc se virové onemocnění, které se projevuje náhlými vysokými horečkami dítěte. Nemoc se nejčastěji projevuje u miminek a batolat do 3 let.

Horečka vysoká 39 až 40 °C trvá několik dní a je následována růžovou vyrážkou, která se vyskytuje především na trupu, následně se rozšiřuje na ruce a nohy, krk i obličej. Vyrážka většinou během několika hodin až pár dní bez následku zmizí. Není třeba ji ničím natírat, není svědivá ani jinak dítěti nepříjemná.

Nemocný přestává být infekční ihned po zmizení vyrážky.

Prodělaly vaše děti šestou nemoc?

Léčba

Vzhledem k tomu, že se jedná o virové onemocnění, je léčba pouze symptomatická.

Nemocné dítě většinou nemá větší komplikace. Děti se projevují jak jindy, dobře jí i spí. Používají se léky ke snížení horečky, tu je třeba hlídat, aby nedošlo k febrilním křečím.

Dále se doporučuje dítěti podávat dostatek tekutin a udržovat klidový režim.

Komplikace

Během nemoci se může objevit zánět hltanu či zduření míšních uzlin.

Může také dojít k chybné diagnóze. Nemoc lze zaměnit za zarděnky. Může tak dojít ke zbytečné léčbě vážnější nemoci, popřípadě k nepotřebnému nasazení antibiotik.

Šestá nemoc u dospělých

Ačkoli nemocí trpí především děti, může se stát, že ji dostane i dospělý, především ženy.

Začátek nemoci u dospělých je stejný jako u dětí, tedy vysoká horečka, která přetrvává 2-4 dny. Následně přijde vyrážka a nechuť k jídlu.

Typickým příznakem u dospělých je také výrazná únava. Především z počátku nemoci, to je nemocný schopný prospat celé dny.

Mnohdy připomíná spíše chřipku, a léčba u dospělých trvá déle než týden.

Šestá nemoc v těhotenství

Těhotné ženy by se měly vyvarovat kontaktu s onemocněním, neboť vysoké horečky během těhotenství představují veliké riziko pro zdraví plodu. Jakmile máte podezření, že jste chytla 6. nemoc, kontaktujte lékaře.

Dětské nemoci podle čísel: Co je první, druhá či sedmá?

Foto: Aleksandra Suzi, Shutterstock.com

Jakmile začne dítě chodit do školky a školy, je třeba počítat s tím, že si sem tam donese domů méně či více nepříjemné onemocnění. Víte, jaké zdravotní patálie nesou označení první, druhá nebo třeba pátá nemoc? A jak je rozpoznat?

Číslování dětských nemocí pochází z doby, kdy se ještě moc nevědělo, co je způsobuje. V současné pediatrické praxi se jako hlavní název používá pouze pátá a šestá nemoc, ostatním chorobám se dnes častěji říká jinak.

Čísly od jedničky do sedmičky se označují infekční dětské nemoci, které se vyznačují výsevem vyrážky. S ní jsou spojené i plané neštovice, ale ty své číslo historicky nezískaly. „Očíslované“ choroby většinou postihují děti předškolního věku, ale jsou přenosné i na dospělé.

Kromě spály, kterou mají na svědomí bakterie, jsou všechny uvedené nemoci virového původu. Šíří se kapénkově a jsou vysoce infekční. Léčba je většinou symptomatická – snižuje se teplota apod.

Pozitivní je, že prodělání spalniček, zarděnek, třídenní horečky a páté i šesté nemoci vede obvykle k získání doživotní imunity.

U spály se vytvoří imunita jen na kmen streptokoka, který ji způsobil, takže v případě setkání s jiným typem může nemoc opět propuknout.

Očkuje se pouze proti dvěma ze sedmi uvedených nemocí. Existuje kombinovaná vakcína proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (ty mezi sedm očíslovaných nemocí nepatří), ovšem spalničky se v poslední době opět rozšiřují.

Podle hlavní hygieničky ČR Evy Gottwaldové je na vině nižší proočkovanost: „K šíření napomáhají i neočkované osoby. Ideální pro dosažení kolektivní imunity je minimálně 95% proočkovanost dvěma dávkami vakcíny.

“ K nákaze nepřispívají jen neočkované děti, rizikovou skupinu tvoří i dospělí bez vakcinace, popřípadě s jednou dávkou vakcíny (používala se do roku 1975).

U spalniček se nejprve objevuje vysoká teplota spolu s rýmou a kašlem, šedé skvrny v ústech a slzící oči. Zhruba po třech až pěti dnech se přidává vyrážka – nejprve za ušima a na zadní straně hlavy, poté pokračuje na obličej, krk, tělo a nohy.

Spála o sobě dává vědět teplotou, bolestí v krku, zduřenými uzlinami – zkrátka projevy podobnými angíně. Na jazyku se objevuje povlak malinové barvy. Po jednom či dvou dnech přichází na řadu drobná vyrážka. Postihuje podbřišek, boky, podpaží či vnitřní stranu stehen. Protože nemoc způsobují bakterie, léčí se antibiotiky.

Foto: Yuganov Konstantin, Shutterstock.com

Spála se ohlašuje bolestí v krku a horečkou, později se přidá vyrážka

Zarděnky u nás nejsou díky očkování nijak rozšířené. Ohlašují se zimnicí, oteklými uzlinami a vyrážkou – začíná na obličeji a postupně se šíří na zbytek těla. Mimořádně nebezpečné jsou pro neočkované těhotné ženy: hrozí těžké fyzické i mentální poškození plodu.

V literatuře najdeme zmínky o čtvrté dětské nemoci, takzvané pseudospále. Dnes už se ovšem za samostatné onemocnění nepovažuje. Stejné viry totiž způsobují syndrom ruka–noha–ústa, tedy sedmou nemoc. V tomto případě je tedy číslování dětských chorob poněkud nejasné.

Pro pátou dětskou nemoc se nejčastěji užívá latinský název erythema infectiosum. (Erytém je označení pro zarudnutí kůže v podobě vyrážky.

) Příznaky jsou velmi podobné jako u předchozích chorob, tedy teplota, bolest hlavy a svalů. Posléze se objeví vyrážka, nejprve na obličeji, kde vypadá jako by dotyčný dostal facku.

Šíří se na trup, na vnitřní stranu končetin, napadnout může i chodidla a dlaně.

Foto: Antonio Guillem, Shutterstock.com

U všech dětských nemocí se obvykle objevuje zvýšená teplota, často i horečka se zimnicí

Šestá nemoc neboli třídenní horečka postihne skoro každé dítě. Spočívá ve vysokých teplotách kolem 39 °C. Po jejich odeznění přichází na řadu tři až pět dní trvající vyrážka, hlavně na trupu, krku a rukou.

Číselnou řadu dětských nemocí uzavírá sedmička, syndrom ruka–noha–ústa, jehož název napovídá, kde se vyrážka objeví. Drobné puchýřky postihují zejména chodidla, dlaně, prsty a okolí úst. V ústech se objevují afty. Choroba začíná zvýšenou teplotou, bolestí hlavy a krku a dítě si může stěžovat i na bolest břicha.

Diagnostika uvedených nemocí bývá někdy komplikovaná i pro lékaře. Musejí vzít v úvahu mnoho faktorů, vyrážku, která je hlavním znamením, totiž mohou způsobovat i některé léky či alergie. Většina zmíněných chorob ale není nijak závažná a nepříjemné příznaky po pár dnech většinou samy odezní.

Riziko představují především zarděnky pro těhotné a případný rozvoj druhotných problémů u spalniček. „Velmi nebezpečné jsou časté komplikace, a to až ve třetině případů. Představují infekce ucha, kde může hrozit ztráta sluchu, zápal plic, vážná onemocnění očí s možným následkem oslepnutí, nebo dokonce zánět mozku,“ uvádí MUDr.

Petr Podroužek z EUC Laboratoří.

Máte s těmito dětskými nemocemi nějaké zkušenosti?

Pátá nemoc u dětí, projevy a léčba. MUDr. Blanka Flugerová

  • Dříve byla nejčastější dětská exantémová onemocnění pojmenována jako první až šestá dětská nemoc, a to v tomto pořadí (v závorkách jsou původci onemocnění):
  • 1) spalničky (virus spalniček), 2) spála (pyogenní streptokok), 3) zarděnky (virus zarděnek), 4) pseudospála (coxackie a echoviry), 5) pátá nemoc (parvovirus B 19),
  • 6) šestá nemoc (herpes virus 6 a 7).
  • Toto označení se dodnes zachovalo jen u páté a šesté dětské nemoci.

2. Co pátou nemoc způsobuje? Koho postihuje pátá nemoc a jak?

Původcem infekce je Parvovirus B 19. Virus se přenáší vzdušnou cestou od nemocné nebo nakažené osoby. Nejčastěji postihuje děti předškolního a raného školního věku, není však vyloučeno ani onemocnění dospělých. Nejvíce infekční je dítě asi týden před vypuknutím prvních příznaků.

Dalším způsobem je přenos z matky na plod placentou.

Pátá nemoc se šíří v kolektivech v malých epidemiích zejména na jaře.

3. Inkubační doba páté nemoci a průnik viru do organismu

Inkubační doba je 1-2 týdny.

Budete mít zájem:  Psychoterapie vás učí, jak si pomoct sami

V této době se virus pomnoží v dýchacích cestách a dostává se dále do kostní dřeně, kde působí útlum její činnosti. U zdravých dětí není tento útlum výrazný, ale u dětí s poruchami krvetvorby může dojít v této fázi k vážným komplikacím.

Pak se virus dále šíří do kloubů a kůže. V kloubech způsobí drobný zánět, který se projevuje symetrickými bolestmi především periferních kloubů. Tyto potíže jsou častější u dospělých a odeznívají do jednoho měsíce.

4. Jak se pátá nemoc projevuje? Pátá nemoc příznaky

Pátá nemoc začíná zpravidla bez většího varování náhle vyrážkou, která se objeví nejprve na tvářích a kolem nosu.

Na kořeni nosu vyrážka splývá, okolo úst naopak chybí, takže v obličeji vytváří dojem červeného motýla. Záhy se objeví velké nepravidelné splývající červenofialové skvrny nejvíce na zevních stranách končetin a na hýždích.

Na trupu je vyrážky méně, na dlaních a ploskách nebývá vůbec. Vyrážka trvá 6-10 dnů, u někoho i déle. Mizí postupně „od centra“, takže po několika dnech hlavně na končetinách připomíná živěji červenou síť.

I po úplném vymizení se někdy „připomene“ po podráždění kůže – mechanickém, po koupeli či po oslnění.

U starších dětí či dospělých se připojují chřipkové příznaky, škrábání v krku, lehká rýma, bolesti svalů a kloubů.

Pátá nemoc nebývá spojena s teplotou, nejvýše u velmi citlivých jedinců je teplota jen zvýšená.

Velmi nebezpečné bývá onemocnění těhotných. Virus se přenáší placentou na plod, u kterého způsobí útlum krvetvorby. To má za následek těžké poškození až odumření plodu.

  1. Pátá nemoc může proběhnout i bez vyrážky, připomíná jen lehké virové onemocnění s obrazem kataru horních cest dýchacích, únavou a bolestmi kloubů.
  2. Pátá nemoc se neopakuje, zanechává trvalou imunitu.
  3. Spalničky a zarděnky pravděpodobně naše děti nedostanou, neboť se proti těmto nemocem v ČR povinně očkuje.

Spála se projevuje na prvním místě vysokou horečkou a bolestmi v krku, angínou. Vyrážka začíná v podbřišku a ve slabinách a šíří se směrem nahoru, na končetinách nebývá. Je drobná, splývající, kůže je „jako spálená“. Mírně svědí a olupuje se.

Ekzantemy při virózách jsou různé, většinou drobné, někdy přechodné, převážně na trupu, u některých viróz též typicky na ploskách nohou a dlaních. Bývají alespoň v úvodu spojené s teplotou či horečkou.

Šestá nemoc postihuje většinou kojence a mladší batolata a je typická vysokými teplotami několik dní nejprve bez vyrážky. Teprve při poklesu teploty dojde k výsevu vyrážky, skvrnité, splývající, nesvědící, především na trupu a horních částech končetin („červené bodýčko“). Po výsevu vyrážky již teploty nebývají.

Onemocnění parvovirem lze potvrdit přítomností zvýšeného množství protilátek proti tomuto viru v krvi. Běžně se však toto vyšetření neprovádí.

Protilátky se totiž objeví až v době plně rozvinutého obrazu nemoci, většinou je k diagnóze nepotřebujeme.

Výjimkou jsou netypické obrazy nemoci anebo onemocnění dítěte s poruchou krvetvorby, kdy je třeba rychle se rozhodnout o dalším postupu.

7. Jak pátou nemoc léčíme a lze se chránit předem?

Léčba páté nemoci spočívá pouze ve zmírnění příznaků nemoci. Základem léčby je klidový režim. Vyrážku nelze ničím ovlivnit, odezní sama. Nedoporučuje se koupání ani sprchování v příliš horké vodě.

Důležitá je i rekonvalescence, neboť v tomto období, i když už se dítě cítí dobře a vyrážka odeznívá, je jeho imunita velmi oslabena a snadno může podlehnout další nemoci.

Proto s nemocným dítětem v žádném případě nechoďte do kolektivu a zabraňte kontaktu s těhotnými ženami.

Očkování proti páté nemoci se neprovádí.

Pokud pátá nemoc probíhá bez větších potíží, není nutná návštěva lékaře. Avšak lékař by měl vždy vědět, že Vaše dítě tuto nemoc prodělalo. Tato informace je pro lékaře cenná při vyšetřování dalších exantémových onemocnění, která mohou Vaše dítě postihnout. Pátá nemoc se neopakuje, proto po jejím prodělání již o ní nemusíme více uvažovat.

Tato nemoc také podléhá ze zákona povinnému hlášení hygienickým stanicím.

Vzhledem k tomu, že virus se vyskytuje v naší populaci často a šíří se vzdušnou cestou, téměř všichni se s tímto virem setkáme. Ne každý z nás však projde obrazem páté nemoci, u někoho dojde jen k lehkému chřipkovému onemocnění a ti nejzdatnější si bez větších příznaků pouze vytvoří protilátky.

Autor: MUDr. Blanka Flugerová

Diskuze » Poradna »

Pátá nemoc – výskyt, příznaky, léčba a prevence

Infekční onemocnění převážně dětí školního věku s typickou vyrážkou na tvářích a končetinách. Jak se projevuje a léčí pátá nemoc? A co znamená pro dospělé pacienty, případně těhotné ženy? Dá se před ní ochránit?

Pátou nemoc (erythema infectiosum) vyvolává lidský parvovirus B19. Je to nezávažné onemocnění většinou s velmi lehkým průběhem, často proběhne i bezpříznakově.

Nejčastěji onemocní děti ve věku 5–15 let, přenos je kapénkovou cestou. Patří mezi šest dětských nemocí doprovázených červenou vyrážkou a teplotami.

Dalšími pak jsou spalničky, spála, zarděnky, pseudospála a šestá nemoc. Výskyt bývá sezonní na jaře a na podzim.

Příznaky páté nemoci

Inkubační doba je 4–14 dnů, nemoc se v počátcích projevuje velmi nenápadně, podobně jako běžné nachlazení – zvýšenou teplotou, únavou, někdy bolestmi kloubů. Pak se objeví vyrážka nejprve na tvářích, které je nápadně zarudnutá (příznak „zfackované tváře“ nebo dojem schvácení, které nemizí).

Zarudnutí obličeje má motýlovitý tvar. Po asi 3 dnech se objeví vyrážka i na končetinách, kde má síťovitý charakter. Onemocnění často probíhá bez teplot, vyrážka u dětí vůbec nesvědí a do 1–3 týdnů vymizí.  V době výsevu vyrážky už nemoc není prakticky nakažlivá.

Prodělané onemocnění zanechává celoživotní imunitu.

Léčba páté nemoci

Nemoc většinou žádnou léčbu či návštěvu lékaře nevyžaduje. Stačí telefonická konzultace. Vyrážku nemá význam ničím ošetřovat.

TIP: Vyfoťte vyrážku a pošlete svému lékaři, pozná okamžitě, zda se jedná skutečně o pátou nemoc případně o jiné onemocnění. Krevní testy nejsou nutné.

U ničím nekomplikované parvovirové infekce stačí běžná domácí léčba s mírněním příznaků a projevů nemoci. Dbejte na dostatečný příjem tekutin, při horečce nad 38 °C podejte lék na tlumení horečky s paracetamolem nebo ibuprofenem, při silné bolesti kloubů pomůže lék proti bolesti.

Lidé s těžším průběhem nemoci a jedinci s oslabenou imunitou (po chemoterapiích, transplantacích a dalších vážných onemocněních) mohou být hospitalizování a jsou jim podávány infuze.

„V případě, že vás i po odeznění všech příznaků páté nemoci trápí pocit stálé unavenosti, bolesti hlavy nebo kloubů, navštivte některou z našich laboratoří a nechte si udělat kompletní screening, který vyloučí komplikace a nemoci,“ doporučuje MUDr. Martina Spaziererová, pediatr z EUC Kliniky Kladno.

Vyrážka je nápadným projevem páté dětské nemoci. Foto: Sandyjameslord, Wikimedia Commons

Pátá nemoc u dospělých

U dospělých je nemoc vzácná (většina ji prodělala v dětství). Jako komplikace se může objevit zánětlivé postižení kloubů, které trvá několik týdnů (dospívající dívky).

U lidí s poruchami krvetvorby, s hemolytickou anemií nebo s poruchami imunity může virus vyvolat závažnou poruchu tvorby červených krvinek.

Těhotenství a pátá nemoc

Virus se může přenášet přes placentu na plod a poškodit jeho krvetvorbu až způsobit jeho odumření, zejména ve 2. trimestru. Riziko poškození plodu při infekci v těhotenství je asi 5–10 %.

Laboratorní screening se neprovádí, protože nemá smysl (nemoc je nezávažná a neexistuje očkování ani léčba. Prevence páté nemoci neexistuje, po prodělaném onemocnění však získáte doživotní imunitu.

Šestá a sedmá nemoc

Podobná virová onemocnění jako pátá nemoc dokážou někdy rodičům zamotat hlavu.

Miminka a batolata dostanou náhle vysoké horečky až kolem 39–40 °C bez zjevné příčiny.  Zároveň jsou ale klidná, nepláčou, spí, mají chuť k jídlu. Horečka trvá 2–3 dny a teprve když přejde, objeví se   drobně skvrnitá až lehce pupínková růžová vyrážka, převážně na trupu.

  Původcem zvláštní nemoci je herpetický virus HHV6 a onemocnění se jmenuje šestá nemoc (lékařským názvem roseola infantum). Vysoce nakažlivé ale zcela nezávažné onemocnění má inkubační dobu 5–12 dnů a postihuje výhradně kojence a malé děti.

Své dítě se pokuste držet v klidu, doma, snižujte teploty běžnými prostředky a podávejte malému pacientovi dostatek tekutin. Vyrážka nesvědí, není nutno ji ničím ošetřovat, bylo by to zcela bez účinku. Malého pacienta můžete krátce vykoupat nebo osprchovat.

Vyrážka po několika dnech sama odezní a váš potomek bude mít v těle vytvořené protilátky.

Vysoce infekční onemocnění, kterým se nakazí řada předškolních dětí i školáků, je sedmá nemoc neboli „nemoc ruka noha ústa“. Tu má na svědomí enterovirus Coxsackie A16. „Sedmá nemoc se šíří kapénkově – vzduchem, dotykem. Stačí, aby si nemocné dítě vyměnilo s kamarádem hračku ve školce.

Inkubační doba je 3–6 dní, onemocnění začíná zvýšenou teplotou a bolestí v krku. Následuje výsev puchýřků na sliznici dutiny ústní, kolem úst a typicky na dlaních a chodidlech, prstech,“ popisuje onemocnění MUDr. Martina Spaziererová z EUC Kliniky Kladno.

Budete mít zájem:  Zázračné koření pro boj s rakovinou

Puchýřky trochu svědí, můžeme je potírat například tekutým pudrem nebo zinkovou mastí, snažíme se zabránit jejich rozškrábání. Po prodělaném onemocnění může někdy dojít k olupování kůže prstů a přechodné deformaci nehtů.

  Měli byste informovat mateřskou školu a rodiče kamarádů, protože infekce hrozí dětem i dospělým. Významně ohrožuje budoucí maminky v prvním trimestru těhotenství.

Hledáte pomoc a péči nejen při dětských onemocněních? Rádi vám pomohou odborníci z EUC:

Pediatři v EUC

Pátá nemoc

Pátá nemoc či pátá dětská nemoc (erythema infectiosum) je virové infekční onemocnění způsobené parvovirem B19. Přenáší se kapénkami a postihuje častěji děti než dospělé.

Manifestuje se obvykle do 14 dní od nákazy, symptomy jsou mírné a patří mezi ně horečka, sekrece z nosu, bolest hlavy a exantém, který může být svědivý. V obličeji se může objevit erytém tváří („slapped cheeks“).

Exantém bývá především na trupu, pažích, hýždích, stehnech a obvykle vymizí do 7 – 10 dní. Někdy onemocnění provází také bolesti a otoky kloubů (polyartropatie), zejména rukou, nohou či kolen.

Nemocní jsou nejvíce nakažliví na počátku infekce, při rozvoji exantému či polyartropatie již infekční nebývají.

Obvykle se jedná o nezávažné onemocnění, někdy však může vést k rozvoji chronické anémie. Infekce se přenáší také krví (z těhotné ženy na plod) a krevními deriváty. Léčba je pouze symptomatická, očkování neexistuje.

Po proběhlé infekci obvykle zůstává doživotní imunita proti parvoviru B19.

Pátá nemoc může mít závažný průběh u osob s oslabeným imunitním systémem, například při leukémii, onkologickém onemocnění, po orgánové transplantaci či při HIV infekci.[2]

Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]

Objevuje se nejčastěji na jaře, frekvence je vyšší i v zimě. K přenosu dochází nejčastěji kapénkami z dýchacích cest, ale i krví a krevními deriváty. Možný je také vertikální přenos krví z těhotné ženy na plod. Parvovirus může způsobit závažnou anémii plodu – asfyxii, hydrops plodu až vzácně smrt plodu na těžkou anémii.

Parvovirus B19 napadá prekurzory červené krevní řady, proto může u nemocných s chronickou hemolytickou anémií (např. deficit G6PD) či imunodeficitem vyvolat aplastickou krizi[3]. V menší míře napadá i endotelie, fetální monocyty, proniká do kůže i kloubů.

Onemocnění zanechává dlouhodobou imunitu.

Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]

Horečka[4][5], bolest hlavy, myalgie.

Asi po týdnu nastupuje výsev makulopapulózní vyrážky – nejprve na tváři („slapped cheek disease[6]“), odkud se šíří přes trup na končetiny, kde vytváří síťovitou kresbu.

Exantém může být lokalizován na dlaních a ploskách nohou („gloves and socks syndrome[6]“). Typická je proměnlivost intenzity exantému dle zevních podmínek (teplo, chlad)[6].

Mohou nastat různé komplikace např. artritida, myokarditida, hepatitida, neuropatie, encefalopatie[6]. U některých jedinců může onemocnění proběhnout bez zevních projevů, asymptomaticky.

Diagnóza[upravit | editovat zdroj]

Etiologii potvrdí izolace viru či průkaz specifických protilátek[6].

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Léčba je symptomatická. Při aplastické krizi se podávají krevní transfuze, u pacientů s těžkým imunodeficitem i.v. imunoglobuliny[6].

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

[3]
[6]

  1. ↑ a b c d e BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 166, 167. ISBN 978-80-7262-644-1.
  2. ↑ NATIONAL CENTER FOR IMMUNIZATION AND RESPIRATORY DISEASES,. Parvovirus B19 and Fifth Disease [online]. Centers for Disease Control and Prevention, Poslední revize 2015-11-02, [cit. 2018-08-07]. .
  3. ↑ a b LISSAUER, Tom a Graham CLAYDEN. Illustrated Textbook of Paediatrics. 3. vydání. Spain : Elsevier, 2007. s. 226. ISBN 978-07234-3398-9.
  4. ↑ SERVEY, Jessica T, Brian V REAMY a Joshua HODGE. Clinical presentations of parvovirus B19 infection. Am Fam Physician [online]. 2007, vol. 75, no. 3, s. 373-6, dostupné také z . ISSN 0002-838X. 
  5. ↑ BEHRMAN, Richard E a Robert KLIEGMAN. Nelson textbook of pediatrics. 17. vydání. Philadelphia : Saunders, 2004. ISBN 0721695566.
  6. ↑ a b c d e f g BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.
  • LISSAUER, Tom a Graham CLAYDEN. Illustrated Textbook of Paediatrics. 3. vydání. Spain : Elsevier, 2007. s. 226. ISBN 978-07234-3398-9.

Pátá a šestá dětská nemoc: Útočí na ty nejmenší

Historicky první nemocí byly nazvány dnešní spalničky, druhou nemocí spála, třetí zarděnky, čtvrtá byla Filatov Dukeho nemoc, pátá nemoc nese označení erythema infectiosum (nemá český název). Šestá choroba exantema subitum, taktéž třídenní horečka či roseola infantum, je především všem rodičům známá jako šestá nemoc.

Šestá dětská nemoc je nejčastější „pupínková“ infekční choroba, která je vyvolána lidským herpetickým virem typu 6 nebo vzácněji 7. Postihuje téměř výlučně děti od šesti měsíců do tří let. K projevům dochází za 5 až 15 dní od infekce. Nejprve se objeví horečka (39 až 41 °C), která trvá typicky tři dny, méně často až 8 dní.

I při této vysoké teplotě bývá celkový stav dítěte dobrý, má zájem o okolí, pije, hraje si, ale může být mrzutější. Bývá přítomen také zánět nosohltanu či krčních mandlí. Při poklesu teplot dochází k výsevu načervenalých skvrnek až pupínků na šíji a trupu, výjimečně na obličeji. Ty během několika dnů zmizí. Úplné uzdravení bez následků je pravidlem.

Léčba této dětské nemoci spočívá ve snižování vysoké teploty. 

Po vyléčení šesté nemoci přetrvává vůči této infekci dlouhodobá imunita.

Šestá nemoc má jednu záludnost, kterou působíme my – lékaři.

Často bývá, zejména na pohotovosti, ordinován penicilin pro zánět krčních mandlí (minimálně v 60% je virového původu a měl by se vždy vyšetřit CRP testem před diagnózou bakteriální, například streptokokové angíny).

Následný kožní výsev je pak považován mylně za alergii na penicilín, což už doživotně vyřadí toto účinné a cenné antibiotikum ze spektra použitelných. Alergie na penicilín může být původem smrtelného anafylaktického šoku.

A co pátá nemoc?

Obvykle se uvádí, že pátá nemoc postihuje děti od 3 do 12 let. Zjara a na podzim jsou optimální podmínky pro šíření virů, tj. chladnější počasí a vlhkost.

Mladší sourozenec se v blízkosti nemocného dítěte může nakazit, stejně jako je možná nákaza v děloze infikované matky, což může vést až k úmrtí plodu. Nakažlivost je největší před vznikem vyrážky. Inkubační doba je 4 až 14 dní.

V důsledku interakce viru s protilátkou dochází u části infikovaných ke vzniku exantému nebo zánětlivému poškození kloubů.

Častá bolest svalů

V první fázi vzniká začervenání v obličeji (tzv. „zfackovaná tvář“), asi za tři dny vzniká síťovitý erytém v oblasti hýždí a na končetinách, mohou být postiženy i dlaně a plosky. K nemoci patří bolest hlavy, horečky, bolest svalů, které přicházejí asi týden před typickou vyrážkou.

     Erytém: červené zbarvení kůže      Exantém: vyrážka, výsev kožních problémů

U dětí s oslabeným imunitním systémem se choroba stává chronickou a vede k dlouhodobému útlumu tvorby červených krvinek. V terapii je nutný klid na lůžku až do úplného odeznění exantému a bolestí. Tišit bolest a zmírňovat teplotu lze paracetamolem nebo ibuprofenem.

Spalničky: Nebezpečné pupínky

Zatímco pátou a šestou nemoc jen vzácně provázejí komplikace a výjimečně zanechávají následky, spalničky jsou těžkým onemocněním.

Jsou nakažlivější než chřipka a po kontaktu s nemocnou osobou neočkované dítě na více než 90% onemocní. I v současné době děti na spalničky umírají.

V letech 2016 a 2017 zemřelo v Evropě 40 osob! K onemocnění dojde za 6 až 19 dnů od nákazy (průměrně za 13 dní).

     V důsledku protivakcinačních kampaní poklesla v ČR proočkovanost pod mez, kdy účinkuje      tzv. kolektivní imunita. Očkované děti neonemocní a nepřenášejí onemocnění dále.      Pro takový stav je nutné, aby bylo očko- váno 95 % dětí, v současnosti se však      proočkovanost dostala k 70–85 %. V ČR jsou spalničky již letos evidovány ve stovkách     případů. Přitom by stačilo jediné – nechat své děti očkovat. 

ČTĚTE TAKÉ: Kojení a příkrmy: Jak je správně načasovat?

Nakažlivé jsou od počátku projevů až do pátého dne od objevení vyrážky. Spalničky se zpočátku projevují horečkou, dráždivým kašlem, rýmou a zánětem spojivek.

Od počátku je dítě schvácené a působí velmi nemocným dojmem. Za tři až pět dní dochází k dalšímu zhoršení stavu, vzestupu horečky a výsevu vyrážky jasně červené až nafialovělé barvy.

První pupínky se objeví nejčastěji za ušima a v obličeji. 

Pátá nemoc není tak častá jako šestá, ale je zákeřnější, může totiž narušit krvetvorbu a může způsobit zánět kloubů.

Mýtus o souvislosti mezi autismem a očkováním vakcínou proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím vznikl na základě záměrně chybné studie britského lékaře Dr. Andrewa Wakefielda z roku 1998.

Data byla upravována s úmyslem získat velká finanční odškodnění za domnělé „nežádoucí účinky“.

Přestože tato chybná studie byla již vyškrtnuta z odborného lékařského časopisu Lancet a lékař byl kvůli svému pochybení vyřazen z registru General Medical, stále je toto očkování předmětem pochybností ze strany rodičů. 

MUDr. Marta Šimůnková

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector