Aktualizováno: 02.12.2020
V jakých případech je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v zaměstnání? Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v § 191 až 198 definuje důležité osobní překážky. Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti, karantény, mateřské nebo rodičovské dovolené, ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti dle § 39 Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (ošetřovné) a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (ošetřovné) nebo důvodů, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat.Existuje nárok na uvolnění ze zaměstnání i z jiných než výše uvedených důvodu?Ano, Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v § 199 pamatuje i na celou řadu dalších životních událostí na straně zaměstnance – tzv. jiné důležité osobní překážky v práci. Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu. Náhrada mzdy nebo platu se poskytne ve výši průměrného výdělku.Co vše (jaké životní situace) zahrnují jiné důležité osobní překážky v práci?Okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, při kterých přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele pracovní volno, nebo pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu definuje příloha k Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Jedná se o: vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení; pracovně lékařskou prohlídku, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce; přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků; znemožnění cesty do zaměstnání; svatba; narození dítěte; úmrtí; doprovod rodinného příslušníka/dítěte do zdravotnického nebo jiného zařízení; pohřeb spoluzaměstnance; přestěhování a vyhledání nového zaměstnání.Potřebuji uvolnit na lékařské vyšetření, váže se k tomu nárok na náhradu mzdy? Pracovní volno na vyšetření nebo ošetření s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu, která odpovídá době, kterou by zaměstnanec strávil návštěvou nejbližšího zdravotnického zařízení. Doprovázím příbuzného k lékaři, mám nárok na poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy?Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu. S náhradou mzdy nebo platu se pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka poskytuje, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu. Jde-li o ostatní rodinné příslušníky, náleží pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu.
Pamatuje zákon i na potřebu doprovodu zdravotně postiženého dítěte?
Ano, pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce. Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy nebo platu. Mám nárok před skončením stávajícího pracovního poměru na pracovní volno z důvodu hledání nového zaměstnání? Ano, vyhledání nového zaměstnání spadá do kategorie jiných důležitých osobních překážek v práci. Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ruší-li se zaměstnavatel/jeho část, přemísťuje-li se zaměstnavatel/jeho část, stane-li se zaměstnanec nadbytečným, nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti nejvyšší přípustné expozice, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě zdravotní způsobilost), nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat.
Mám jako pravidelný dárce krve nárok na volno?
Kromě důležitých osobních překážek v práci existují i překážky ve vyšším, obecném zájmu. U těch platí, že zaměstnavatel musí zaměstnanci k takovýmto činnostem poskytnout volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud je nejde provést mimo pracovní dobu. Pod tento okruh překážek v práci spadá výkon veřejné funkce (§ 201), výkon občanské povinnosti (§ 202), jiné úkony v obecném zájmu (§ 203), pracovní volno související s brannou povinností (§ 204) a překážky v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia (§ 205). V rámci ustanovení § 203 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce je zmíněno i dárcovství krve nebo jiného biologického materiálu. Při odběru krve a při aferéze přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Pokud na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nestačí 24 hodin, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za prokázanou nezbytně nutnou další dobu, pokud zasahuje do pracovní doby. Nedojde-li k odběru, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci.
Mám v souvislosti se zvyšováním kvalifikace nárok na pracovní volno s náhradou mzdy?
Ustanovení § 232 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce umožňuje zaměstnanci účast na školení, či jinou formu přípravy nebo studia, ve kterých má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce a které jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele. Zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení, 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou, 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria, 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou, 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky. K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky, opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.
Překážky v práci na straně zaměstnance (Zaměstnanost)RS KOMPASRS KOMPAS2020-12-02
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny s třetími stranami. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Zásady ochrany osobních údajů a používání souborů cookies.
Rozumím
Ochrana zaměstnance v životních situacích
Každý z nás se čas od času ocitne před důležitou životní situací, více či méně radostnou, která naruší každodenní rutinu a vyžádá si uvolnění ze zaměstnání.
Dovolené zpravidla není nazbyt, proto právo upravuje okruh záležitostí, kdy může zaměstnanec čerpat placené či neplacené volno nad rámec dovolené.
V prvním díle pracovněprávního seriálu představíme okruh osobních překážek v práci na straně zaměstnance podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb.
Svatba bývá zpravidla radostnou událostí v rodině a značné množství času zabere jak její příprava, tak i realizace. Snoubenci proto mohou čerpat až 2 dny volna, z toho jeden den placený a to ten, na který připadá svatební obřad.
Pokud se svatba koná o víkendu, tedy v den, který není pro snoubence pracovní, mohou čerpat pouze jeden den neplaceného volna a to bezprostředně před svatbou nebo po ní (zpravidla pátek nebo pondělí).
Je zajímavé, že rodiče účastnící se svatby svých potomků mají právo na jeden den placeného volna (a to den konání svatby, pokud je pro ně pracovním), kdežto dětem účastnících se svatby rodiče náleží den volna neplaceného.
K životním situacím patří bohužel i úmrtí a pohřeb blízké osoby. V případě úmrtí manžela, druha nebo dítěte má zaměstnanec nárok na 2 dny placeného volna a ještě jeden den k účasti na pohřbu.
U dalších rodinných příslušníků (rodič, sourozenec, osoby sešvagřené) je to jeden den placený nebo dva dny, pokud zaměstnanec zařizuje pohřeb.
U pohřbu vzdálenějšího příbuzenstva (prarodiče, vnoučata) poskytuje zaměstnavatel placené volno pouze na nezbytně nutnou dobu, maximálně jeden den.
Mnohem častější situace nastává, když se zaměstnanec nemůže včas dostavit do zaměstnání z důvodů dopravní situace, ať už zácpy či zpoždění vlaku či autobusu.
Zde zkrátka nemůže zaměstnavatel nic dělat a poskytne neplacené volno, které si zpravidla zaměstnanec napracuje v nejbližší době. Tyto situaci musí být pochopitelně nečekané a nepředvídatelné.
Zaměstnavatel není povinen tolerovat časté pozdní příchody jenom proto, že Praha bývá po ránu těžko průjezdná nebo si zaměstnanec nechal ujet autobus.
Volno s náhradou mzdy je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci, který podstoupí vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení a to na nezbytně nutnou dobu a stejně tak, když zaměstnanec doprovází k lékaři či do nemocnice blízkého rodinného příslušníka (dítě, manžela, rodiče, prarodiče). Vzdálenější příbuzné může doprovázet taktéž, ale už bez náhrady mzdy. S tím souvisí i odvoz rodící manželky či družky do zdravotnického zařízení a zpět a toto volno (placené) se poskytuje pouze na nezbytně nutnou dobu. Pokud chce nastávající otec setrvat u porodu, dostane volno neplacené.
Nařízení vlády pamatuje též na volno při účasti na pohřbu spoluzaměstnance (s náhradou mzdy), při stěhování (zpravidla bez náhrady mzdy) nebo při hledání nového zaměstnání (bez náhrady mzdy). Otázkou zůstává, jak moc jsou tyto zaměstnanecké úlevy zneužitelné a jak se může zaměstnavatel bránit, pokud se mu zaměstnanec stěhuje třikrát do roka.
Praxe mnoha společností bývá taková, že zaměstnanec nahlásí dopředu svou nepřítomnost (pokud to jde) a poté doloží relevantní doklad. Tím může být oddací list, úmrtní oznámení nebo lékařská zpráva. Dopravci jsou povinni (při zpoždění nad 10 minut) vydat na požádání tzv. zpožděnku, tedy potvrzení o zpoždění dopravního prostředku, to se však netýká městské hromadné dopravy.
U stěhování může být relevantním důkazem změna v OP nebo nová nájemní smlouva. Pokud zaměstnanec nedodá žádný doklad své nepřítomnosti v přiměřené lhůtě, může mu být zameškaná doba zpětně překvalifikovaná jakožto čerpání dovolené.
Pokud se zaměstnavatel domnívá, že skutečně dochází ke zneužívání úlev v práci ze strany zaměstnance, lze doporučit zejména důkladnou konzultaci s odborníkem přes pracovněprávní vztahy.
Osobní překážky v práci jsou jedním z nástrojů ochrany zaměstnance garantované státem, snadno se však může obrátit v neprospěch lidí samotných.
Bohužel, nelze se pak divit zaměstnavatelům, že se při přijímání nových pracovníků dopouštějí nezákonné diskriminace (nejčastěji žen, postižených a starších lidí), neboť osoba, která tráví několikrát do měsíce dopoledne v čekárně u lékaře (kvůli nemoci své či dítěte), přináší svému zaměstnavateli ztráty a starosti.
Placené volno na pohřeb. Kdo na něj má nárok?
Při úmrtí blízké osoby máte nárok na placené volno. Zákoník práce jasně stanovuje, o jaké situace jde a v jakém rozsahu si můžete volno vybrat.
Zákon (paragraf na pohřeb)
Informace o pracovním volnu spojeném s účastí na pohřbu zpracovává Zákoník práce, konkrétně nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Toto pracovní volno je vždy placené, jen se liší jeho délka. Ta je odvislá od toho, o jakou osobu se jedná. Obecně lze ale říci, že tento nárok vám vznikne tehdy, pokud vám zemře rodinný příslušník nebo prokazatelně blízká osoba.
Úmrtí dítěte, manžela nebo druha
Zemřel-li vám manžel, manželka, druh, družka nebo dítě, vzniká vám ze zákona nárok celkem na 3 volné placené dny (2 dny při úmrtí a 1 den pro účast na pohřbu).
Úmrtí rodiče, sourozence, tchána, tchyně, švagra, švagrové
Pokud vám zemře někdo z těchto příbuzných, vzniká vám nárok na 1 den placeného volna k účasti na pohřbu. Pokud zároveň obstaráváte a zařizujete pohřeb, máte navíc ještě jeden den placeného volna.
Úmrtí prarodiče, vnoučete, prarodiče manžela/ky + osoby ve společné domácnosti
V případě, že vám zemřel někdo z výše uvedených, máte nárok na placené volno na nezbytně nutnou dobu a to nejvýše 1 den k účasti na pohřbu. Jestliže zařizujete poslední rozloučení, náleží vám navíc ještě jeden den volna.
Pohřeb kolegy, spoluzaměstnance
Volno s nárokem na náhradu mzdy nebo platu máte také v případě účasti na pohřbu vašeho kolegy za podmínky, že dostanete povolení od vedoucího pracovníka, zaměstnavatele nebo zaměstnavatele v dohodě s odborovou organizací.
Bere se rozptyl jako pohřeb?
Podle zákona se pohřbením rozumí uložení ostatků nebo urny s popelem do hrobu případně hrobky. O rozptýlení se v zákoně nemluví. Pokud je ale rozptyl spojen s posledním rozloučením pozůstalých, lze to ze strany zaměstnavatele považovat za pohřeb a vniká tak nárok na placené volno.
Kdy nemáte ze zákona nárok na placené volno
Na placené pracovní volno nemáte ze zákona nárok v případě, kdy dotyčná osoba nebyla ve vašem přímém příbuzenském vztahu a ani s vámi nežila v jedné společné domácnosti. Může jít např. o kamaráda, kamarádku, tetu, strýce, sestřenici, bratrance.
Bude zaměstnavatel požadovat doložení potvrzení?
Zaměstnavatel od vás může, ale i nemusí požadovat potvrzení. To vám jednoduše v případě potřeby vystaví pohřební služba, u které pohřeb objednáváte.
Mohlo by vás dále zajímat:
Publikováno: 15.01.2019
Kdy máte nárok na volno v případě úmrtí v rodině
Dle nařízení vlády je pracovní volno na pohřeb s náhradou mzdy poskytnuto třem skupinám, které se liší dle vztahu pozůstalého k zemřelému. Jaké skupiny to jsou? A máte nárok na volno na pohřeb pokud zemře prarodič vašeho manžela nebo vaší manželky? Při jakých dalších překážkách v práci vám náleží pracovní volno?
Úmrtí v rodině a volno na pohřeb
Pokud dojde v rodině k úmrtí, jedná se vždy o velmi smutnou záležitost, kdy někteří členové rodiny potřebují podporu více, než jiní. Druh pomoci se značně liší a závisí na každém jedinci.
Někteří z nich ocení i to, že se stanete jejich podporou právě během smutečního obřadu. A to bez ohledu na to, v jaké linii a v jakém stupni příbuzenství jste se zemřelým byli.
Co na to ale řeknou v práci?
Pohřby jsou silným emocionálním zážitkem a mnoho lidí se jim vyhýbá. Často používají výmluvu, že nedostali volno v práci.
Pokud k takové nešťastné situaci dojde a vy se budete chtít zúčastnit pohřbu člověka, který není osobou příbuznou v linii přímé, můžete si od zaměstnavatele nárokovat volno? Pro správné pochopení celé problematiky je důležité si nejprve ujasnit příbuzenství, jak ho chápeme z pohledu českého práva.
Úmrtí v rodině je bez výjimky smutná záležitost. Nárok na volno dostat ale nemusíte.
Příbuzenství a český občanský zákoník
Příbuzenství je definováno v § 771 až § 927 občanského zákoníku. Příbuzenský vztah nemusí nutně vzniknout díky pokrevnímu poutu. Vznikne také díky osvojení. Odlišujeme příbuzenství v linii přímé a nepřímé. V linii přímé pochází jedna osoba od druhé, zatímco v linii vedlejší mají osoby společného předka, ale s tím rozdílem, že nepochází jedna od druhé.
Pokud chceme určit stupeň příbuznosti dvou osob, určuje se tak na základě počtu zrození, jimiž pochází jedna osoba od druhé v přímé linii. Ve vedlejší linii je stupeň příbuznosti dvou osob určován dle nejbližšího společného předka. Rozlišujeme ale také linii vzestupnou (rodič, prarodič) a sestupnou (dítě, vnuk).
Příbuzenství je upraveno v českém občanském zákoníku. Rozlišujeme například linii přímou a nepřímou, vzestupnou i sestupnou.
Úmrtí v rodině aneb nárok na volno
V předpisu č. 590/2006 Sb. pojednávajícím o osobních překážkách v práci je právě úmrtí jednou z překážek. Toto nařízení vlády stanovuje, kdo a kdy má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy dle zákoníku práce. Rozlišuje tři situace, ve kterých je poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy.
2 dny dostanou osoby při úmrtí manžela, druha nebo dítěte. Je jim tedy poskytnuto volno na další den k účasti na pohřbu těchto osob.
1 den náleží těm, kteří se zúčastní pohřbu rodiče a sourozence, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence.
Pracovní volno s náhradou mzdy je jim poskytnuto také na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.
2 dny pracovního volna s náhradou mzdy bude zaměstnanci poskytnuto při úmrtí manžela, druha nebo dítěte. Dostanou i den volna k účasti na pohřbu těchto osob.
Co prarodiče a vnuci?
Pracovní volno s náhradou mzdy je tedy poskytnuto třem skupinám, které se liší dle vztahu pozůstalého k zemřelému. Dvě skupiny již byly zmíněny a třetí skupině bude volno na pohřeb poskytnuto na nezbytně nutnou dobu, ale nejvýše na 1 den. Jedná se o osoby, které se chtějí účastnit pohřbu prarodiče či vnuka nebo prarodiče manžela nebo manželky.
Stejně tak bude volno na pohřeb poskytnuto i osobám, které nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žili se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti. Navíc si zaměstnanec může volno nárokovat i na další den, jestliže obstarává pohřeb těchto osob. Tyto osoby nemusí být nutně v příbuzenském poměru.
Tip: Přečtěte si další informace o volnu na pohřeb. Dozvíte se, jaká mají práva kolegové, přátelé či sousedé nebožtíka, i to, za jakých podmínek může být pracovní volno zrušeno. Zaměstnavatel totiž může nárok na placené pracovní volno i zrušit či vyžadovat potvrzení o účasti na pohřbu.
Pracovní volno s náhradou mzdy náleží i těm, kteří žili v době úmrtí se zaměstnancem ve stejné domácnosti.
Paragraf k volnu na pohřeb 590/2006 Sb
Úmrtí rodinného příslušníka: Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na: 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob, 1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob, nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.
Pohřeb spoluzaměstnance Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu zaměstnancům, kteří se zúčastní pohřbu spoluzaměstnance; tyto zaměstnance určí zaměstnavatel nebo zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací.
Pohřeb a noční směny
Jak je to ale s těmi, co nepracují od pondělí do pátku a pracují spíše v nočních hodinách? Tyto situace bývají z hlediska posouzení nároku na volno na pohřeb problematické.
Pokud jste pracujícími na nočních směnách a nestihnete se na začátek noční směny vrátit, nezoufejte. Jestliže pracujete právě na těchto směnách, máte se zúčastnit pohřbu na druhém konci republiky a noc před smutečním obřadem jste pracoval/a, máte nárok na jeden den volna pro účast na pohřbu. Závisí ale také na tom, do jakého okruhu příbuzných dle nařízení vlády patříte.
I pracujícím na nočních směnách náleží nárok na volno při účasti na pohřbu.
Překážky v práci na straně zaměstnance
Úmrtí v rodině není jedinou překážkou v práci. Ty definuje zákoník práce a zaměstnavatel je povinen alespoň v minimální výši poskytnout placené volno.
Důležité osobní překážky na straně zaměstnance jsou dle zákoníku práce § 191 až 205 dočasná pracovní neschopnost, karanténa, vyslání národního experta, výkon veřejné funkce, rodičovská a mateřská dovolená, ošetřování člena rodiny/péče o dítě, výkon občanské povinnosti, jiné úkony v obecném zájmu, pracovní volno související s brannou povinností nebo překážky z důvodu školení či studia.
Od 1. října roku 2018 navíc přibyla mezi překážky v práci na straně zaměstnance dle zákoníku práce také dlouhodobá péče nebo-li dlouhodobé ošetřovné. A co otcovská poporodní péče? Ta byla zavedena na počátku letošního roku, zákoník práce ji ale jako překážku v práci neformuluje.
Překážky na straně zaměstnance jsou definovány v zákoníku práce. Patří mezi ně například ošetřování člena rodiny či péče o dítě a mnoho dalších.
Jaké další překážky v práci známe?
Kromě vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení lze za důležitou osobní překážku považovat kromě úmrtí také pracovnělékařskou prohlídku. Pokud dorazíte do práce později kvůli přerušení dopravního provozu či jinému znemožnění cesty do zaměstnání, nezoufejte. Ze zákona je tato situace považována za překážku v práci.
Kdy máte nárok na náhradní volno?
DANĚ
Občas se stane, že potřebujeme během pracovní doby z práce odejít k lékaři nebo vyřídit jiné důležité soukromé záležitosti. Víte, kdy si můžete vzít placené náhradní volno?
Hledání nového zaměstnání, stěhování, svatba nebo pohřeb. To jsou tzv. osobní překážky v práci a tedy i důvody, kdy by vás měl zaměstnavatel uvolnit z práce.
Pohřeb nebo svatba
Pokud se ženíte, nebo vdáváte, dostanete od zaměstnavatele dva dny volna, z nichž vám bude proplacen ale jen jeden den.
Navíc v jednom z oněch dvou dnů by se měl obřad uskutečnit, na víc volna nárok mít nebudete. Pokud máte odrostlé děti, které do toho chtějí “praštit“, pak jako jejich rodič dostanete jeden den volna.
To funguje i naopak – bude-li se ženit či vdávat jeden z rodičů, dostanou potomci také jeden den volna.
Stejně tak vás musí zaměstnavatel postrádat, pokud máte úmrtí v rodině. Při smrti manžela, druha nebo dítěte má zaměstnanec nárok na volno v den pohřbu a pak ještě na dva volné dny. Jeden volný den se dává na pohřeb rodiče, sourozence, tchýně a tchána, švagra a švagrové, snachy a zetě.
Organizuje-li zaměstnanec pohřeb, dostane den volna navíc. Na poslední rozloučení s prarodiči nebo prarodiči manžela, vnuka nebo někoho, kdo žil se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, se poskytuje jeden den. Pokud zaměstnanec pohřeb organizuje, dostane opět den volna navíc.
Placené uvolnění ze zaměstnání na nezbytně nutnou dobu můžete také po schválení zaměstnavatelem dostat i na pohřeb kolegy ze zaměstnání.
Pozor: Nárok na pracovní volno může být i zrušen, a to v případě, že měl zaměstnanec v daném měsíci neomluvenou absenci v práci. Zaměstnavatel pak může svému zaměstnanci odmítnout volno udělit. Přečtěte si článek o pracovním volnu na pohřeb a zjistěte více podrobností i např. o tom, kdy můžete čerpat volno jako kolegové či přátelé zesnulého.
Návštěva lékaře
Než vysvětlíme podmínky, za kterých dostanete placené volno na návštěvu lékaře, přiblížíme, co se rozumí „nezbytně nutnou dobou“. Je to nejen čas strávený přímo v ordinaci lékaře, ale také čekání na vyšetření a čas cesty tam a zpět.
Na dobu nezbytně nutnou dostanete od zaměstnavatele volno na preventivní prohlídku, vyšetření nebo očkování – musí však být spojené s výkonem práce.
Pokud návštěva lékaře s výkonem práce nesouvisí, měli byste volno dostat na nezbytně nutnou dobu také, ale musíte splnit několik podmínek: ordinace lékaře, kterou hodláte navštívit, by měla být co nejblíž vašemu bydlišti, či pracovišti.
A lékař by měl mít podepsanou smlouvu s vaší zdravotní pojišťovnou.
Čtěte také:
(foto: Shutterstock)
Doprovod dítěte, hledání místa
Zaměstnavatel je povinen vám dát volno, pokud doprovázíte k lékaři manžela, druha, dítě, rodiče, tchána nebo tchýni. V ostatních případech dostanete volno neplacené. Mimo práci můžete být opět pouze dobu nezbytně nutnou, nejvíce však jen jeden den.
Firma také musí proplatit doprovod zdravotně postiženého dítěte do sociálního zařízení nebo do speciálních školních institucí. Jeden z rodičů má nárok na neplacené volno v případě doprovodu do pedagogické nebo sociální poradny, tedy když se řeší například vada řeči nebo poruchy chování.
Pokud chcete změnit místo a účastníte se výběrového řízení či pohovoru nebo jdete na úřad práce, máte nárok na neplacené volno. Týdně si můžete vybrat během výpovědní doby jeden půlden. Pokud vám to nadřízený dovolí, můžete si sloučit dva půldny v celý den jednou za 14 dní.
Porod, stěhování a kalamita
Placené pracovní volno dostane manžel, pokud veze svou polovičku do porodnice a zpět. Pokud bude ale chtít být u porodu, dostane volno neplacené.
Po porodu má pak od roku 2018 nárok na otcovskou dovolenou. Uvolněn bude také na dva dny na stěhování, ale volno mu nebude proplaceno.
Stejné to bude v případě, zdrží-li se zaměstnanec kvůli zpoždění veřejné dopravy nebo přerušení provozu.
Kdy je nárok na volno z práce:
- lékařské vyšetření, ošetření,
- preventivní prohlídka,
- očkování a vyšetření souvisící s výkonem práce,
- přerušení dopravního provozu, zpoždění dopravního prostředku,
- svatba,
- pohřeb,
- narození dítěte,
- doprovod rodinného příslušníka k lékaři,
- doprovod postiženého dítěte na internát,
- doprovod dítěte do poradny,
- přestěhování,
- hledání nového místa.
Volno placené či neplacené? Nenechte se ošidit!
Pracovní volno musí být zaměstnanci poskytnuto v době, kdy jsou u něj tzv. důležité osobní překážky v práci. Ty jsou stanoveny nařízením vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. V tomto nařízení je i stanoveno, které překážky generují pracovní volno placené, a které naopak pracovní volno neplacené.
Volno placené
Ta příjemnější podoba volna ze zaměstnání, tedy volno placené, musí být zaměstnanci poskytnuta v několika vyjmenovaných případech. Náhrada mzdy pak dosahuje průměrného výdělku a počítá se vlastně stejně jako náhrady mzdy za dovolenou. Situace s nárokem na placené volno jsou následující:
1. Vyšetření nebo ošetření
Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu musí zaměstnavatel poskytnout na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v tzv. nejbližším zdravotnickém zařízení a také pokud nebylo možné je provést mimo pracovní dobu.
Pokud bylo ošetření nebo vyšetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se zaměstnanci náhrada mzdy pouze za dobu odpovídající návštěvě toho nejbližšího zařízení.
Nejbližším zdravotnickým zařízením je z pohledu nařízení vlády „zdravotnické zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout.“
Nezbytně nutné doby pro ošetření či vyšetření bývají většinou stanoveny ve vnitřní směrnici zaměstnavatele. Ale pokud byla ve vašem případě nezbytně nutná doba překročena, můžete ji potvrzením od lékaře prokázat. A pak máte nárok na proplacení celé doby návštěvy u lékaře, nikoliv jen té, která je stanovena ve směrnici zaměstnavatele.
2. Prohlídka či očkování související s výkonem práce
V souvislosti se zaměstnáním musíme chodit na preventivní prohlídky k tzv. závodnímu lékaři. Jsou i povolání, kdy profese vyžaduje povinné očkování. Tyto procesy jsou vykonávány během placeného náhradního volna, které musí být zaměstnanci poskytnuto.
3. Znemožnění cesty do zaměstnání
Ano, pokud je vám, coby těžce zdravotně postiženému zaměstnanci, znemožněna cesta do zaměstnání, máte nárok na pracovní volno s náhradou mzdy. Jde o volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše 1 den. Znemožnění cesty do práce musí být způsobeno z povětrnostních důvodů a přepravovat se běžně musíte nehromadným dopravním prostředkem, tedy vlastním a upraveným automobilem.
4. Svatba
Jeden den volna na svatbu musíte mít proplacen, přitom vám na svatbu náleží dva dny volna. Jeden den volna musí být využit přímo k účasti na svatebním obřadu.
Jeden proplacený den volna mají také rodiče k účasti na svatbě svého dítěte. A dokonce i zaměstnanci vykonávající práci z domu nebo ti, kteří nepracující přímo na pracovišti a pracovní dobu si sami rozvrhují, mají v případě svatby své nebo svatby dítěte nárok na jeden den placeného volna.
5. Narození dítěte
Náhradu mzdy za nezbytně nutnou dobu dostanete tehdy, kdy vezete těhotnou manželku (družku) do zdravotnického zařízení a zpět. Účast u porodu už proplacená není.
6. Úmrtí
Placené volno náleží zaměstnancům v době, kdy jim zemřel příbuzný, manžel či manželka, druh či družka anebo jiná osoba, která žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti. Množství proplacených hodin či dnů volna se liší podle stupně příbuznosti zemřelého se zaměstnancem.
Nejdelší volno náleží zaměstnanci tehdy, když mu zemře manžel, druh nebo dítě, a to až tři dny. Doba volna se při nižších stupních příbuznosti zkracuje.
Maximálně dva dny jsou k dispozici při úmrtí rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, také manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance.
U ostatních osob, které byly nějak spjaty se zaměstnancem, se poskytuje placené pracovní volno pouze v rozsahu hodin nezbytných pro účast na pohřbu. Může se přidat jeden placeného volna, a to v momentě, kdy zaměstnanec obstarává pohřeb této osoby.
Náhrada mzdy opět přísluší i zaměstnanci vykonávajícímu práci z domu nebo tomu, který nepracuje přímo na pracovišti a pracovní dobu si sám rozvrhuje.
Pokud coby zaměstnanec k lékaři doprovázíte manžela, druha nebo dítě, také svého rodiče a prarodiče, případně manžela jednoho z rodičů či prarodičů, a pokud oni nemají nárok na náhradu mzdy či platu, musíte pracovní volno s náhradou mzdy dostat vy.
Pracovní volno se poskytuje na dobu nezbytně nutnou, nejvýše však na jeden den.
Speciálním případem je doprovod postiženého dítěte do a ze zařízení sociálních služeb (ústav) nebo do a ze školy zřízené pro žáky se zdravotním postižením a s internátním provozem. Zde má zaměstnanec nárok na maximálně 6 placených volných pracovních dnů v roce.
8. Pohřeb spoluzaměstnance
V případě účasti na pohřbu spoluzaměstnance musí být poskytnuto placené pracovní volno na dobu nezbytně nutnou. Zaměstnance, kteří se pohřbu zúčastní, určí zaměstnavatel.
9. Když zaměstnavatel chce, abyste se přestěhovali
Pokud je v zájmu zaměstnavatele, abyste se přestěhovali, a vy s tím souhlasíte, musí vám na nezbytně nutnou dobu, ale maximálně dva dny, zaměstnavatel poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy.
10. Když hledáte nové zaměstnání
Ale pozor, pouze v případě, že jste dostali výpověď ze zákonem stanovených důvodů. Tyto důvody jsou vymezeny v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce a jde zejména o
- rušení nebo stěhování zaměstnavatele či jeho části;
- nadbytečnost;
- zákaz dalšího výkonu dosavadní činnosti lékařem (po nemoci, po úraze apod.);
- dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti k výkonu dané práce.
V těchto případech dostanete volno na nezbytně nutnou dobu, ale nejvýše na jeden půlden v týdnu. A to po celou dobu trvání výpovědní lhůty v délce dvou měsíců – dohromady tedy čtyři a půl dne. Pracovní volno lze slučovat a vyčerpat jej třeba i najednou.
Volno neplacené
V několika dalších případech náleží zaměstnancům pracovní volno bez náhrady mzdy. Jedná se konkrétně o:
1. Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků
Zde se jedná o nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků – a to tehdy, když prokážete, že jste se do práce nemohli dostavit jiným přiměřeným způsobem.
2. Svatba rodiče
Pokud se koná svatba některého z vašich rodičů, máte pro účast na ní nárok na neplacené volno, a to v délce jednoho dne.
3. Narození dítěte – účast při porodu
Chcete-li se účastnit porodu vašeho dítěte, musíte od zaměstnavatele dostat volno, ale pouze to neplacené. Volno se poskytuje na nezbytně nutnou dobu, maximum nezbytně nutné doby tu není omezeno.
4. Doprovod ostatních rodinných příslušníků k lékaři
Jestliže k lékaři doprovázíte jiného příbuzného, než manžela, druha nebo dítě, také svého rodiče a prarodiče, případně manžela jednoho z rodičů či prarodičů, máte nárok pouze na neplacené volno, a to po dobu nezbytně nutnou.
5. Přestěhování
Na přestěhování z vlastního rozhodnutí (nikoliv na základě zájmu zaměstnavatele) máte nárok na neplacené volno po dobu nezbytně nutnou, ale maximálně na dva dny. Stěhovat se však musíte do svého.
6. Vyhledání nového zaměstnání
Pokud je s vámi ukončován pracovní poměr z jiných důvodů, než z těch, které generují placené pracovní volno (například neuspokojivé pracovní výsledky, ztráta odbornosti), je zaměstnavatel povinen vám poskytnout neplacené volno na nezbytně nutnou dobu, ale opět nejvýše na jeden půlden v týdnu. A to po celou dobu trvání výpovědní lhůty v délce dvou měsíců – dohromady tedy čtyři a půl dne. Pracovní volno lze také slučovat a vyčerpat jej třeba i najednou.
Pracovní volno na pohřeb: kdy máte nárok? | Pohřební ústav PEGAS CZ
V tomto článku bychom vám rádi poradili, na co máte nárok v případě, že zemřel některý z vašich blízkých. V určitých případech totiž máte nárok na placené volno na pohřeb, které vás uvolní z práce a umožní vám připravit pohřeb a zúčastnit se jej. Záleží ale na tom, jaký byl váš příbuzenský vztah k zemřelému a na několika dalších faktorech.
Kdo má nárok na volno na pohřeb (a kolik dní)
- Pokud zemře někdo z vašich příbuzných
Když vám zemře manžel, druh nebo dítě, máte ze zákona nárok na dva dny placeného volna a další placený den na pohřeb. Maximálně tedy můžete mít 3 dny placeného volna.
V případě úmrtí rodičů, sourozenců, prarodičů, tchána a tchýně, švagra a švagrové, snachy a zetě mají zaměstnanci nárok na jeden placený den volna na pohřeb, a pokud pohřeb zařizujete, ještě den navíc. Maximálně tedy 2 dny placeného volna.
- Pokud zemře osoba, se kterou jste sdíleli domácnost
Pokud zemřel příbuzný, který není zmíněný v seznamu výše, máte nárok na jeden den placeného volna jen v případě, že v době úmrtí s vámi žil v jedné domácnosti. To samé platí také pro jakékoli jiné osoby, které s vámi žili v jedné domácnosti. Na jeden den volna tedy máte nárok i v případě, že zemřel například vás partner, s nímž jste žili ve společné vzdálenosti.
- Pokud zemřel váš kolega z práce
Podle nařízení vlády je možná ještě jedna věc, a to náhrada mzdy nebo platu spolupracovníkům zesnulého. Ti mohou získat placené volno na nezbytně dlouhou dobu, během které se mají dostat na smuteční obřad, zúčastnit se jej a poté se vrátit do práce. Účastníky pohřbu si může zvolit sám zaměstnavatel, tento nárok tedy nevzniká automaticky.
Pokud i tak potřebujete volno na pohřeb, vaši jedinou možností bude domluva se zaměstnavatelem a čerpání dovolené nebo neplaceného volna.
Nárok na placené pracovní volno může být ale i zrušen, a to v případě, že měl zaměstnanec v měsíci pohřbu neomluvenou absenci v práci. V takovém případě může zaměstnavatel svému zaměstnanci odmítnout poskytnutí pracovního volna.
Volno na pohřeb nebo smuteční rozloučení?
Podle zákona jsou stanovené podmínky, co je možné považovat za pohřeb a co ne. Pohřbení je uložení ostatků do hrobu, urny, či jejich rozptýlení. V případě že je s pohřbem spojena smuteční událost v jiný pracovní den, například rozloučení s blízkými, na ten již nárok na volno nevzniká.
Co potřebujete k získání volna na pohřeb
V případě potřeby vám pohřební služba vydá potvrzení o účasti na pohřbu, které doloží bez jakýchkoli pochybností, že jste se pohřbu zúčastnili a že máte nárok na pracovní volno.
Veškeré informace Vám rádi podáme na nonstop lince našeho pohřebního ústavu +420 725 900 800.